Kdo nedělá nic p o d uhé, nedělá nic p o sebe
E a D agomi ecká
Vážené č enářky, ážení č enáři,
předs a y společnos i, jak se pos a a os é slabé členy, se s ále p oměňují. Po dlou-
hém období ús a nic í nas ala é a deins i ucionalizace; zahájili jsme e o my, je-
jichž cílem je nah adi ús a ní péči jinými ypy sociálních azd a o ních služeb, k e é
podpo ují ži o člo ěka běžném p os ředí. Ruší se kojenecké ús a y, ans o mují
ús a y sociální péče asnižuje poče lůžek psychia ických nemocnicích. Chceme ží
doma i e s áří. Máme mnoho dů odů p o p e e enci péče osenio y domácím p o-
s ředí. Péčí os a é nemocné členy odiny se ealizují aud žují hodno y soud žnos i,
zájemnos i aal uismu, nemlu ě oúspo ách nákladů, k e é by musel na ins i ucio-
nalizo anou péči ynaloži zd a o ní asociální sek o .
Víme šak aké, že je odinná péče ná očná abez komplexní podpo y pečujících
čas o dlouhodobě neud ži elná. Si uace pečujících odin zá isí na mnoha ak o ech,
znichž mnohé jsou p oměnli é akul u ně speci ické. Je ypické odinné uspořádání
ícegene ační azah nuje mnoho členů, k eří se opéči dělí? Je péče os a é odiče
očeká aná auzná aná nebo předs a uje handicap, k e ý snižuje sociální pos a ení
pečujících? Předs a uje diagnóza demence s igma p o celou odinu? Jsou p o pečující
odiny nej ě ším p oblémem inanční ná oky péče či iziko z á y zaměs nání nebo
se po ýkají přede ším se sociálními azd a o ními dopady péče?
Nelze nají jedno uni e zální řešení, jak pomoci pečujícím pečo a . Zah aniční
zkušenos i nás mohou inspi o a , ale p o ná h účinných in e encí je řeba popsa
ak uální kon ex péče akonk é ní po řeby pečujících odin. To bylo jedním zúkolů
ýzkumného p ojek u „Hodnocení po řeb odinných příslušníků pečujících osenio-
y“, podpořeného G an o ou agen u ou ČR č.16-07931S, aje o obsahem oho o číslo.
Jedno li é příspě ky předs a ují současný s a ne o mální péče osenio y z ůzných
pohledů.
And ea D ořáko á popisuje sociálně poli ický alegisla i ní kon ex če ně zcela
no ého nás oje podpo y, k e ým je dlouhodobé oše řo né.
Jiří Rem na základě analýzy desí ek ozho o ů p ezen uje hla ní ka ego ie po-
řeb pečujících, j.oblas i, na k e é by se měly zaměři psychosociální in e ence.
Další příspě ek je ěno án psychoedukaci, j.psychosociální in e enci, k e á
sobě spojuje eduka i ní a e apeu ickou složku. Předkládáme přehled psychoedu-
kačních p og amů České epublice, se zře elem na jejich podobu aobsah, jako ý-
chodisko p o ná h účinných p og amů ajejich hodnocení.
Do kul u ního kon ex u péče nás u ádí p áce E y Ja olímo é akolek i u. Zabý á
se in e kul u ními ozdíly poje í nemoci apéče osenio y sdemencí ap os řednic-
ím popisu péče odlehlých čás ech s ě a nás upozo ňuje na o, jak málo jsme si
dosud ýzkumně šímali menšin ae nických skupin žijících na našem území.
Rozsáhlá p áce Hany Janečko é je uniká ním přehledem současných sociálních
in e encí zaměřených na podpo u odinných pečujících. Zah nuje p ojek y ap o-
g amy, k e é jsou ak uálně ealizo ány obcemi, nes á ními o ganizace acen álními
OPEN
ACCESS
6 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE
ins i ucemi na podpo u odin pečujících osenio y aje boha ým zd ojem in o mací
o é o oblas i.
Nakonec s upujeme do s ě a pečujících. Jejich pohled azkušenos i byly předmě-
em d ou diplomo ých p ací, jejichž souh n zde au o ky předkládají. Anna Mikano á
zkoumala po řeby pečujících osenio y na Ch udimsku ahledala mimo jiné odpo ěď
na o ázku, zda a čem se liší muži aženy oli hla ních pečujících. Te ezie Šmído á
se zaměřila na pečující osenio y sdemencí P aze a ýsledky její p áce podpořily
důleži os za ádění komuni ního sys ému in eg o aných podpů ných služeb.
O ýzkumu, jehož aplikačním cílem je zlepši podmínky odin pečujících oseni-
o y, pla í snad íce než ojiných oblas ech myšlenka Johana Wol ganga on Goe heho,
k e ou jsem si ypůjčila p o náze edi o ialu. Děláme o ip o s ou las ní budoucnos .
OPEN
ACCESS