Mezinárodní křižovatky sociální práce
Abstract
89
Full text
Mezinárodní křižovatky sociální práce Eva křížová1 Na začátku letošního června se vLinci konalo mezinárodní setkání, jež již téměř dvacet let organizuje katedra sociální práce Univerzity Horní Rakousko (University of Applied Sciences, Upper Austria). Jedná se opravidelné akce, jichž se mohou účastnit studenti iučitelé vprogramech sociální práce zmnoha zemí. Výzva se objevuje na webové stránce University of Upper Austria2, kde jsou uvedeny veškeré informace ipodmínky. Pro příští rok je již stanoven termín 3.−7.6. 2019. Kontaktní osobou je také Iwona Hunstorfer3, jež může zájemcům podat veškeré potřebné informace. Výdaje si účastníci jak zřad studentů, tak učitelů hradí zvlastních zdrojů. Organizátoři vybírají nízký poplatek za drobné pohoštění vprůběhu setkání aorganizují exkurze. Prezentující dávají kdispozici své podklady organizátorům, kteří je zveřejňují na webu fakulty, ale sborník publikován není. Publikované výstupy, zdá se, nejsou významnou součástí mezinárodních dnů, naopak jejich hlavním smyslem je vzájemné osobní setkání, diskuze na místě anavázání případných kolegiálních vztahů. Letošní setkání se neslo vduchu hesla „křižovatky vsociální práci“, jak napovídá titul ipodtitul akce „Crossroads in Social Work, Meeting the challenges of anew era“. Tento název je sám osobě inspirující anaznačuje úsilí oto, vnímat sociální práci vmezinárodním ihistorickém kontextu asohledem na budoucí vývoj. Jak organizátoři představili vpůsobivé anotaci programu, vědomí historických událostí asvětových válek je stále přítomné. Hrozby války anebo přímo válečné konflikty vjiných než evropských částech světa vtahují stále Evropu do událostí tím, že kní ado ní směřují utečenci snadějí na lepší život. Sociální pracovníci vědomi si ideje lidských práv coby základní mravní opory své profese si tyto výzvy adůsledky uvědomují. Hovoří oglobální sociální práci, tedy snaze řešit problémy lidi nezávisle na státní příslušnosti. Současně se objevuje krize vjednotné vizi budoucnosti, neboť, jak autoři úvodu říkají: „Postmoderní éra produkuje dezorientované, izolované jedince, kteří hledají své místo“. Vpost-postmoderní době (tímto pojmem odkazují kTomu Turnerovi) je nutno nově harmonizovat racionalitu semocionalitou apostavit jisté hranice ameze představě, že cokoli je možné („anything goes“). Zhlubin minulosti lidské paměti se idnes vynořuje snad věčná potřeba pevných vzorů, archetypů vjungovském smyslu, jako připomínka podstaty lidskosti apraobrazů. Co znamenají tyto úvahy ospolečnosti ačlověku pro sociální pracovníky? Jsou onich připraveni hovořit apracovat vjejich kontextu? Jaká vodítka mají pro svou práci vtakto složité aproměňující se společnosti?4 Na základě těchto obecných úvah avýchodisek připravila katedra Sociální práce třídenní program přednášek, workshopů aexkurzí pro místní izahraniční učitele 1 Katedra pastorační asociální práce ETF UK. 2 https://www.fh-ooe.at/en/linz-campus/international/international-events/international-days-in-social-work/ 3 e-mail: iw[email protected] 4 Viz kompletní program https://www.facebook.com/groups/2210753515618272/files/. OPEN ACCESS
90 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2018 astudenty. Během odpoledního panelu World Café měly školy možnost představit své programy, výzkumné projekty anavázat osobní kontakty. Programu se účastnilo cca 50 účastníků zvíce než desítky univerzit zmnoha částí světa (Evropa, Rusko, Arménie, Gruzie, USA, Kanada). Koncept organizátorů neumožnil, abychom všichni sledovali všechny příspěvky, namísto toho přednášející, rozdělení do tří paralelních sekcí, dostali mimořádně dlouhý prostor až 120 minut. Výhodou je, že se téma mohlo zpracovat podrobně asobsáhlou diskuzí, nevýhodou značná redukce témat, jež jsme mohli přímo vyslechnout. Klíčovým tématem mezinárodních dnů byla migrace amultikulturní soužití. Linz již na první pohled představuje multikulturní metropoli, vníž němčina už dávno není všeobecně znějícím jazykem na ulicích. Etnická rozmanitost připomíná Paříž aLondýn vmalém adodává na jedné straně městu zvláštní esprit abarevnost, na straně druhé naznačuje, že dochází kmizení tradičního rakouského světa, reprezentovaného dokonalým pořádkem na ulicích, vtramvajích anočním klidem vulicích. Zvlášť vtzv.Volkspark, který se nachází blízko hlavního nádraží, je obzvlášť živo, jako bychom se ocitli ve středozemních zemích či přímořských letoviscích. Přesto všechno situace budí dojem, že ji rakouské instituce mají pod kontrolou avzásadě zvládnutou. Ktématu migrace pro nás organizátoři zprostředkovali návštěvu na zemském úřadu pro integraci Horní Rakousko. Hlavními migračními vlnami byli turečtí ajugoslávští gastarbeiteři amaďarští ačeskoslovenští emigranti po politických událostech roku 1956 a1968. Na rakouském území zůstali nejvíce natrvalo uprchlíci zbývalé Jugoslávie po roce 1992. Vposledních pětadvaceti letech přišly tisíce lidí zČečenska aKosovské Albánie aod roku 2014 jsou na území Rakouska statisíce uchazečů oazyl ze Sýrie, Afganistánu aIráku (přibližně 188 000), přičemž šanci na udělení azylu mají víceméně pouze Syřané. Snahou Rakouska je repatriovat Afgánce, zvlášť když přicházejí zIránu, který je považován za bezpečnou zemi. Procedury jsou zdlouhavé aněkdy dohází krepatriaci již dobře integrovaných cizinců. Jen vHorním Rakousku se jedná otéměř 9 000 žadatelů po azyl alidé scizím původem tvoří 17 % obyvatelstva této spolkové země (téměř čtvrt miliónu osob). Největší koncentrace je právě vLinci. Úřad pro integraci klade velký důraz na začlenění prostřednictvím znalosti němčiny aprosadil bezplatné jazykové kurzy nejen pro ty, kdo mají přidělen status azylanta, nýbrž pro všechny žadatele. Po posledních volbách, vnichž zvítězila politická strana sostrým protiimigračním kurzem, došlo nejen ke snížení finančních dávek, ale ikredukci jazykových kurzů. Vzdělávací aktivity dále cílí na šíření informovanosti orovnoprávnosti žen aprávech dětí amladistvých, neboť tato témata mohou být velmi odlišně kulturně tradována. Úřad se snaží omaximální komunikaci sobcemi, neboť kintegraci dochází až na jejich úrovni. Podporují obce aposkytují jim nejrůznější opory. Kanadský přednášející Robert Harding zUniversity of the Fraser Valley upozornil na mediální zkreslování, kněmuž dochází při veřejné prezentaci sporu ovlastnictví půdy vBritské Columbii. Dochází totiž koživení zájmu ohledně platnosti původních dohod opůdě aoetické aprávní souvislosti nároků na půdu, kterou přistěhovalci zabrali původnímu indiánskému obyvatelstvu, byť na základě jakýchsi smluv avýměn. Média líčí problematiku vlastnictví půdy ve prospěch bílých Evropanů adevalvují nároky původního obyvatelstva. Líčí je jako hrozbu osadníkům ajejich hodnotám, zatímco perspektiva původního obyvatelstva je mediálně zcela ignorována. OPEN ACCESS
Eva křÍžOvÁ 91 Jeanne Wagner zUniversity of Wisconsin-Milwaukee (USA) se zabývala tématem vedení (Leadership and Supervision in Human Service Organizations). Ačkoli je toto téma značně frekventované, podařilo se jí zajímavě připomenout nejen význam dobrého vedení pro každou skupinu, ale zvláště emoční asociální inteligence. Upozornila na důležité prvky pozitivního myšlení, jež je prevencí proti syndromu vyhoření vpomáhajících profesích. Správný management vsociálních sužbách musí obsahovat emoční asociální prvky, humor, dodávání odvahy, trpělivosti aodolnosti. Arménský příspěvek informoval oochraně dětí vpost-sovětské době aopostupující profesionalizaci vtéto sféře. Přechod od paternalistických přístupů kdemokratickým aobčanským není jednoduchý, ale postupně se daří sociálním pracovníkům přebírat agendu od policie, která problematické případy měla na starosti. Rakouští kolegové Charlotte Sweet aFranz Schiermayr se pokusili nám přiblížit pojem post-postmoderní sociální práce 4.0, ale ani po vydatné diskuzi se nezdálo, že by publikum bylo schopno aochotno nahlédnout pojem post-postmoderní jako podstatný asmysluplný. Při letmé snaze ojeho objasnění se zdá, že jeho podstatou je pokračující fragmentace ahybridní koexistence rozmanitých či dokonce protikladných perspektiv (autoři užívali pojem narativy), kterou již považujeme za normální aakceptovatelnou. Ztráta jednotícího kontextu má samozřejmě důsledky ipro práci sociálních pracovníků amůže vést kpotřebě oživení pradávných vzorců jako zdroje jistoty abezpečí (archetypy). Olga Borodkina zUniversity Saint Petersburg (Rusko) seznámila celkovou situací sociální práce sohledem na ekonomickou, demografickou situaci, aglobální trendy. Kolegové zKosova (Aliriza Arënliu, Jon Konjufca, University of Prishtina) informovali ovýzkumu rizikových aprotektivních faktorů spojených snásilím ve školním prostředí. Ověřovali pilotní projekt prevence školního násilí, který byl vyvinut vRakousku. Susan Rose zUniversity of Wisconsin-Milwaukee (USA) se zabývala právy dětí uvězněných rodičů na kontakt vprůběhu trestu apo propuštění aupozornila na zcela nevyhovující řešení situace vněkterých státech unie. Zfinančních důvodů dochází knáhražce osobních kontaktů skypem adalšími typy virtuální komunikace. Zajímavé je, že ani jeden zposledních amerických prezidentů neratifikoval dohodu oprávech dětí uvězněných rodičů. Výzkumy ukazují, že narušení vztahů přináší negativní důsledky nejen pro děti, ale irodiče ato celoživotní. Holandští kolegové zHAN University of Applied Sciences vNijmegen vylíčili vývoj sociální politiky aochrany slabých vposledních desetiletích ahodnotové obraty od široké afinančně nákladné společenské ochrany potřebných jedinců kpodpoře komunitních arodinných přístupů až kopětovnému hledání kompromisních řešení, nestačí-li. Druhým tématem byla problematika sociální práce snedobrovolnými klienty vpřípadě nařízené sociální práce (našimi slovy asi kurátorství). Centrální otázkou bylo, jak probudit motivaci klienta, jak řešit případnou agresivitu, rezistenci, jak přizpůsobovat konverzaci apostupy cílovým skupinám, jako mladiství adrogové závislí. Můj příspěvek se zabýval tím, zda do současné profesionální sociální práce patří téma spirituality aza jakých podmínek aokolností by tomu mohlo být. Téma spirituality je opodstatněno proměnami společnosti atím, že se hovoří opostsekulárním období, tedy odobě, vníž náboženství acírkve opět získávají nový osobní aspolečenský význam, přestože se nic nemění na sekulární správě věcí veřejných obecně. Současná situace vypovídá otom, že pro mnoho komunit, ato ivEvropě, je náboženství důleOPEN ACCESS
92 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2018 žitým prvkem jejích integrace aživotního názoru. Současně je známo, že zvlášť lidé vtěžkých avypjatých krizových momentech hledají odpovědi po smyslu avýznamu aupínání se ksystémům opory vpodobě víry aspirituality může být dalším zdrojem pomoci, zvládnutí situace aodolnosti. Práce se spirituálními potřebami apotenciály klienta je tedy volitelnou, nikoli standardní součástí sociální práce, musí být vždy opodstatněna jeho zájmem, přáním aprospěchem. To však ještě samo osobě nepostačuje, neboť sociální pracovník potřebuje dovednosti aznalosti vtéto specifické oblasti, aby byl kompetentní pro práci nad tímto tématem. Pakliže jsou splněny tyto dva základní předpoklady, dává odborná literatura široké škály možností jak verbálních, tak nonverbálních, kreativních avýtvarných technik kpráci nad tématem. Součástí programu byla návštěva na zemském úřadu pro sociální záležitosti − odboru pomoci dětem amládeži. Tento odbor zajišťuje, aby se těmto cílovým skupinám dostalo potřebného materiálního isociálního zabezpečení avýchovných podnětů. Odbor se musí zabývat každým nahlášeným případem či problémem amá vypracovanou trajektorii postupu, vedoucího vněkterých případech až kposkytnutí pomoci rodinám adětem. Rodiny, jimž je zapotřebí pouze poskytnutí větší podpory, participují dobrovolně, zatímco rodiny, vnichž je vyhodnoceno riziko, se spolupráce účastní povinně. Sociální pracovníci nabízejí celou plejádu pomoci, od jednoduchých rad typu vedení domácnosti avaření, přes krizová centra aintenzívní jednotky péče po pobytové služby pro děti. Do kompetencí odboru spadají také pěstounské rodiny. Vdětských centrech se řeší případy domácího násilí, včetně sexuálního, ve většině okrsků je provozována terénní aškolní sociální práce apro ohroženou mládež jsou kdispozici noční ubytovny. Odbor široce spolupracuje sneziskovými icírkevními organizacemi. Program byl bohatší, než se mi zde podařilo vypsat − kvůli výše zmíněnému organizačnímu opatření rozdělit jej do tří paralelně probíhajících sekcí jsem měla jen omezené možnosti se dalších příspěvků idalších exkurzí přímo účastnit5. Rakousko, okterém voblasti sociální práce zatím mnoho nevíme, se představilo nejen jako vynikající hostitel, ale ijako země, jež poskytuje mnoho odborných podnětů apěstuje sociální práci vnadnárodním rozměru. 5 Kompletní program je kdispozici na https://www.facebook.com/groups/22107 5351568272/ files/. OPEN ACCESS