Dokolečka dokola. Cyklický model
ýuky dějepisu p o základní školy
Ma ek Fapšo
ROUND AND ROUND. ACYCLIC MODEL OF TEACHING HISTORY FOR PRIMARY SCHOOLS
The s udy p esen s aconc e e p oposal o he modi ica ion o he school educa ional p og am o
his o y a p ima y schools. This p oposal is based on he cyclical concep o eaching, i.e. ha in each
school yea o he second le el (6 h o 9 h g ades) his o y as awhole be augh hema ically om an-
iqui y o he p esen , bu always om adi e en pe spec i e. The design o he p og am is an a -
emp a aspeci ic implemen a ion o mode n didac ic models (his o ical li e acy, his o ical hink-
ing) in eaching.
KEYWORDS:
didac ics o his o y; his o ical hinking; his o ical li e acy; his o y; heo y o his o y eaching; phe-
nomenological pedagogy
REVIZE
Na s ánkách oho o časopisu nedá no zazněla důleži á ý ka smě em k adičnímu
založení ýuky dějepisu, k e é se ani po ýznamné ku ikulá ní e o mě zpočá ku
s ole í zcela ne y a ilo: „Ús ředním p incipem řídění his o ických in o mací zů-
s ala například časo á osa, j.ch onologické řazení ýznamných událos í, k e é se
odeh ály  ůzných zájmo ých oblas ech s ě a. Kon inui u se s a šími přís upy lze
spa řo a aké cyklickém opako ání obsahu uči a ana a i ním poje í lá ky, s uk-
u o ané jednak podle hla ních dějinných epoch, jednak podle klíčo ých oblas í spo-
lečenského ý oje (poli ika, ekonomika, kul u a), jak je pa né například zučebni-
co é p odukce, k e á ámco é zdělá ací p og amy de ailně ozp aco á á.“1 Ikdyž do
současné didak iky dějepisu p onikají nej ůznější zah aniční li y ainspi ace, jejich
konk é ní implemen ace do eali y českého školního dějepisu bý á značně kompliko-
aná, a o hned zněkolika dů odů. Jednak je zde pa ná obecná se ačnos školského
sys ému, jenž s řebá á změny pomě ně pomalu. Dále pak nelze opomíje eo e icko-
-didak ickou příp a u uči elů auči elek dějepisu, k e á je na eo e ické ip ak ické
o ině akul ních příp a již elmi mode ní ap op aco aná. A šak někdy neko e-
sponduje s eali ou školy, do níž začínající uči elé nas upují akde musí s oje „know-
-how“ obhajo a aosp a edlňo a před s a šími kolegy, edením a d. Anakonec je
řeba zmíni s a ku ikulá ních dokumen ů, zejména edy Rámco ých zdělá acích
p og amů (RVP), k e é ipřes s oji olnos y áří u či é limi y možné ino ace. Na-
příklad pokud jde op áci sobo o ými kompe encemi, k e é nich nejsou explici ně
pří omny, za ímco nej li nějších didak ických modelech se p acuje p á ě snimi.
1 Hana HAVLŮJOVÁ— Ja osla NAJBERT, Hledání no ého konsensu: Učíme dějepis e eřejném
zájmu?, His o ie— O ázky— P oblémy 10, 2018, č.1, s.15–31, zde s.23.
OPEN
ACCESS
114 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021
Cílem následujícího příspě ku je předs a ení konk é ního didak ického mo-
delu aná h jeho ealizace. Ten znikl p o po řeby jedné konk é ní základní školy
P aze  ámci očeká ané e ize RVP, k e á by se příš ích le ech měla p omí nou
ido šech školních zdělá acích p og amů (ŠVP). Ty o pláno ané změny byly poja y
jako příleži os p o y oření aimplemen o ání no ého modelu ýuky dějepisu na
dané škole. Vedení školy předběžně odsouhlasilo na ho aný smě úp a ŠVP, jejich
inální podoba o šem ješ ě není zřejmá. P ní azkušební p o oz se ozjel od září
2021. V u o ch íli jde edy spíše o eo e ickou e lexi ap ezen o ání jejich podoby
před ši ší odbo nou eřejnos í. Z oho aké yplý á, že nyní nejsou domyšleny ado-
p aco ány šechny aspek y as ánky modelu. Následující ex je řeba chápa spíše
jako podně kzamyšlení apřípadné diskuzi.
P o po řeby obecné e ize RVP znikl pa adigma ický in e ní dokumen , na jehož
podkladě by se o e izi mělo ho oři .2 Ta o elmi pod obná s udie, jejíž obsah není
nu né suma izo a , eo e icky iempi icky sh nuje současný s a dějepisné ýuky na
českých školách. Důleži é pak jsou ná hy na žádoucí opa ření, k e é je možné  é o
oblas i ealizo a scílem zlepši , ze ek i ni amode nizo a ýuku. Jose He ink
 ex u explici ně u ádí: „Český školní dějepis pí dů azem na ex enzi ní poje í ýuky,
jdoucí uku  uce s ezignací na kompe enčně o ien o anou ýuku. Ačkoli RVP o e-
řel p os o p o unkčně p omyšlenou edukci uči a, nebyla a o příleži os při o bě
ŠVP dosud dos a ečně yuži a.“3 Ta o základní p emisa, k e ou je nu no přenas a i ,
s ojí jád u imého předs a o aného modelu alze ji eduko a na d ě osy: 1) edukce
uči a zhlediska jeho unkčnos i, 2) o ien ace na yb ané kompe ence namís o obsahu.
Byť lze souhlasi sobecnými zá ě y He inko y zp á y, jím předs a o aná opa ření
naopak něk e ých ohledech přijmou nelze. Zajíma ým p kem sice je, že p o po-
řeby 1.s upně základní školy nabízí jakési „malé dějiny“, edy dějiny každodennos i,
odinnou his o ii, dějiny egionu a d.4 Tím se dos á á do ok uhu, k e ý zohledňuje
ipředs a o aný model. Na d uhou s anu šak případě d uhého s upně následně
u ádí: „Přehledný ‚příběh‘ lidské společnos i sdů azem na synch onizaci událos í
na časo é ose. Lidské dějiny jsou p ezen o ány jako logický celek sdů azem na ý-
oj echnologií aspolečenských o mací.“5 Vjeho ámci pak člení pomě ně adičně
uči o ch onologicky od p a ěku ksoudobým dějinám, zásadě dle běžného členění
učebnic. Zde u či ě zniká p os o p o další p omýšlení a e izi ako é ch onologie.
Zá o eň se šak zcela jednoznačně z o ožňuji sjeho dů azem na oz oj kompe encí,
schopnos í ado ednos í, bada elský přís up či mul ipe spek i i u.6
Samo Minis e s o škols í České epubliky ná aznos i na chys anou změnu
RVP y ořilo schema ický ma e iál, k e ý dos aly kdispozici ijedno li é školy.7
2 Jose HERINK, Re ize RVP— Člo ěk aspolečnos . Vzdělá ací obo Dějepis, P aha 2019, dos up-
né online: h p://www.nu .cz/ ile/4199 [náhled 18.9. 2021].
3 Tam éž, s.63.
4 Tam éž. Ten o aspek celého modelu, j.ná aznos na ýuku dějin na 1.s upni ZŠ, bude
jedním znej ě ších úkolů budoucnos i. Na om o mís ě ho ale zámě ně nechá ám s anou.
5 Tam éž, s.65.
6 Tam éž, s.65–68.
7 Ma e iál Minis e s a škols í snáz em Implemen ační ka a S a egie zdělá ací poli iky ČR
do oku 2030+, dos upné online: h ps://www.msm .cz/ ile/53197_1_1 [náhled 18.9.2021].
OPEN
ACCESS
MaREK FaPšO 115
Vněm je ši oce o mulo án obecný cíl e ize: „Cílem opa ření je mode nizo a obsah
zdělá ání ak, aby odpo ídalo dynamice apo řebám 21.s ole í. Škola musí oz íje
k i ické myšlení, p áci sin o macemi, klás dů az na spolup áci azá o eň podpo o-
a kompe enci kceloži o nímu učení. Základem zdělá ání jsou znalos i jád o ého
uči a, k e é musí žáci umě apliko a a oz íje . […] Smyslem ús upu od ši okého ob-
jemu očeká aných znalos í je podpoři schopnos hlubšího po ozumění p oblémům
ši ších sou islos ech op o i současnos i, kdy jsou žáci pře ěžo áni in o macemi.“
V om o k á kém ma e iálu samozřejmě nebylo možné domysle šechny důsledky,
a ak zniká o ázka, jaký je z ah mezi „in o macemi“ a„sou islos mi“. Na ú o ni
jedno li ých hodin pak bude řeba důkladně z áži , k e é in o mace jsou p o dané
éma zásadní abez nichž nelze minulos adek á ně e lek o a . Ap á ě do oho o
kon ex u zapadá ipředkládaný model ýuky dějepisu, jenž se snaží konk é ně usku-
ečňo a požado ané cíle pláno ané e o my RVP. Činí ak o šem nikoli na o ině
RVP, ale na ú o ni konk é ního ŠVP.
VÝCHODISKA
Před ím, než bude předs a ena samo ná s uk u a apodoba pláno aného modelu, je
řeba předs a i ýchozí didak icko- ilozo ické zázemí, na jehož základě en o model
s ojí. Obecně lze sh nou , že je o kombinace enomenologických zá ě ů aup a ené
koncepce his o ického myšlení, jak se y ořila posledních le ech zejména pod li-
em anglosaské aněmecké didak iky dějepisu.8 Nejedná se ani onějakou důsledně
ilozo ickou akomplexní ú ahu, ani o eo e ickou e lexi dějepisné noe iky. Ta o ý-
chodiska jsou uchopena jako inspi a i ní p os o p o domýšlení konk é ní podoby
jednoho ýuko ého modelu školního dějepisu.
V oce 1936 se Jan Pa očka habili o al na základě spisu, němž mimo jiné zazněla
i a o ě a: „Dří e, než je člo ěku zbuzen ýslo ný eo e ický zájem, y áří se mu
již předs a a os ě ě, aniž by se ýslo ně ojejí yp aco ání snažil. Ta o předs a a má
sama zase d ě složky: složku, k e ou bychom mohli naz a danos ní, asložku ýkla-
do ou, in e p e ační adoplňko ou. […] Vp imi i ním člo ěku idí ě i před jakým-
koli ýslo ným přemýšlením se y ářejí názo y o ěcech oho o s ě a, k e é čas o
nedo ede odliši od jeho danos í ak e é p ůběhem osobního ý oje mohou us oupi ,
a o zcela au oma icky, názo ům jasnějším ap op aco anějším.“9 Pojem při ozeného
s ě a, jehož základy položil již před p ní s ě o ou álkou Edmund Husse l, ychází
z elmi p oduk i ní myšlenky, že člo ěk jako jedinec (nejen) mode ní společnos i
žije e d ou s ě ech zá o eň. Jeden y ůs á zjeho nepříliš e lek o ané zkušenos i
8 Pe e SEIXAS— Tom MORTON, The Big Six. His o ical Thinking Concep s, To on o 2013; Sam
WINEBURG, His o ical Thinking and O he Unna u al Ac s. Cha ing he Fu u e o Teaching he
Pas , Philadelphia 2001; Pe e GAUTSCHI, Geschich e leh en. Le nwege und Le nsi ua ionen
ü Jugendliche, Be n 1999; Hans-Jü gen PANDEL, Geschich sdidak ik. Eine Theo ie ü die P a-
xis, Schwalbach 2017.
9 Jan PATOČKA, Při ozený s ě jako iloso ický p oblém, in: Fenomenologické spisy I, P aha
2008, s.133–134.
OPEN
ACCESS
116 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021
ži o a, němž každodenně na áží na ěci, lidi aje y, k e é mu jsou „dů ě ně“ známy,
ždy „nějak“ í, čím jsou. Exis uje šak d uhý s ě , ycházející z oho p ního, jenž se
člo ěku snaží ys ě li ain e p e o a zkušenos pomocí ka ego ií, jež se při oze-
ném s ě ě nemusí ysky o a ak e é si člo ěk z nějšku pos upně os ojuje. Tak na-
příklad nímání pohybu Slunce po obloze je „při ozeně“ nímáno jako pohyb ohni é
koule ůči s a ické zemi. As onomie o šem „ í“, že omu ak ůbec není, ba dokonce,
že je omu e sku ečnos i zcela naopak.
Aniž by bylo zapo řebí dále ozebí a en o klíčo ý enomenologický pojem, je
zajíma é oněm u ažo a i kon ex u školního dějepisu. Žákyně ažáci přichází do
školy nejen yba eni předběžnými koncep y odějinách, získanými z ilmů či počí a-
čo ých he , ale žijí aké obecnějších s uk u ách nímání časo os i s ě a. Mají na-
příklad s é (byť ždy sociálně o li něné) předs a y o om, co znamená „s a ý“ nebo
„mode ní“. Ty o předs a y ominulos i o mují idíky zřícenině e s ém okolí nebo
pamá níku na ná si obce. Tep e škola pak sys ema icky začne en o „při ozený“
( j.ne e lek o aný) pos oj ozebí a anah azo a složi ějšími koncep y.
Rakouský sociolog Al ed Schü z době kolem d uhé s ě o é álky přip a il d ě
inspi a i ní p áce, k e é oz íjely a yuží aly eze ozp aco ané Edmundem Hus-
se lem.10 Jeho poje í sociálního s ě a dále o li nilo ikons uk i is ickou sociologii
ep ezen o anou zejména Thomasem Luckmannem aPe e em Be ge em.11 Schü z
yšel zmyšlenky Maxe Webe a, že sociologie musí in e p e o a ýznamy asmysly,
k e é lidé dá ají s ým jednáním ( ozumějící sociologie), o šem oboha il a e ido al
u o pů odní Webe o u myšlenku o enomenologii při ozeného s ě a ak, jak ji našel
uHusse la.12
Schü z ozp aco al d a elmi zásadní pojmy— Umwel aMi wel . Jako Umwel
označuje p os o o ou ačaso ou koexis enci lidí (a ěcí), k e é nachází bezp os ředně
e s ém okolí ak e é spoluu áří jejich nejbližší eali u. Podle Schü ze ukaždého
člo ěka, k e ý je ak o mém Umwel u, pla í, že ho nímám jakož o enomén Du ( y)
a e skupině pak Wi (my). P o Umwel obecně pla í, že je zakoušen sjis ou bezp o-
s řednos í. Zkušenos s ě a o šem nelze eduko a pouze na o o nejbližší okolí,
ap o o Schü z za ádí pojem Mi wel , pod nímž ozumí ši ší časop os o o é ámce,
nichž nímáme au ědomujeme si i zdálenější a  om o ohledu cizejší p ky s ě a.
Slidmi  om o p os o u na azujeme z ah podobě Ih ( y), k e ý yjadřuje u či ou
dis anci. Speci ickým ypem Mi wel u je i ždy nu ně zp os ředko aný Vo wel , edy
s ě , k e ý nese index s é minulos i.
Aniž bychom nyní nu ně museli zabíha do dalších de ailů, k e é by yžado ala
případná ilozo ická in e p e ace, je řeba ob á i pe spek i u smě em kdidak ické
aplikaci. P o po řeby předs a ení s ého ná hu dějepisného modelu jsem yužil
základní enomenologickou s uk u u, k e á spočí á jis ém egocen ismu, j. žá-
10 Al ed SCHÜTZ, De sinnha e Au bau de sozialen Wel . Eine Einlei ung in die e s ehende So-
ziologie, F ank u am Main 2016, aAl ed SCHÜTZ— Thomas LUCKMANN, S uk u en
de Lebenswel , Kons anz— München 2017.
11 Pe e L.BERGER— Thomas LUCKMANN, Sociální kons ukce eali y, B no 1999.
12 Včeském p os ředí lze zmíni ýbě o ou publikaci Miloš HAVELKA, Ideje— dějiny— spo-
lečnos . S udie khis o ické sociologii ědění, B no 2010.
OPEN
ACCESS
MaREK FaPšO 117
ko ské pe spek i ě (myšleno  e lexi ní ip oduk i ní o ině— žák něco nímá
azá o eň y áří). Přičemž nejde jen opsychologické poje í žáko ského nímání, jak
je popsáno současné li e a uře.13 Jde p á ě íce opochopení žáka jakož o komplex-
ního konzumen a ap oducen a his o ických na ací aob azů. Zmíněný egocen ismus
ychází z enomenologie při ozeného s ě a, k e á důsledně be e po az o, že člo ěk
kons uuje smysl s ého os ě í zpozice sebe samého, s ě se nějak dá á p á ě jemu.
Ten o p oces osmyslnění si lze předs a i jako sous a u sous ředných k uhů (Ob . 1),
jehož s ředu s ojí ono Já, k e é se pos upně ob ací ku či ým ho izon ům mimo
sebe sama. Nejp e je o bezp os řednější os ě í My a ep e po é ši oký S ě . Řečeno
sHusse lem azejména Schü zem, en o p oces p obíhá jis ém slo a smyslu „při-
ozeně“, aniž by člo ěk nějak e lek o al jeho pů od ap ůběh. Vždyť přece ždycky
nějak „ íme“, že jsme aže jsme u či ém s ě ě.14
Z é o základní epis emologické o iny pak y ůs á (azpě ně ji ekoncep uali-
zuje) jakési před- ědecké či obecně eo e ické ědění. To o ědění mnohdy na ušuje
naši ži ou p axi, o šem zá o eň z é o před- eo e ické p axe by os ně če pá.
Pokud se ou o pe spek i ou budeme dí a na kons ukci školního dějepisu, je
řeba začí p á ě e s ředu é o sous a y. Školní dějepis někdy (achce se mi říc čas o)
ychází p á ě zopačné pe spek i y apředkládá na začá ku žákům ažákyním u či ou
eo ii dějepisného pozná ání či me ody. Tak například jedné znej li nějších učeb-
nic dějepisu se na začá ku šes é řídy žáci mají doz ědě , že minulos „je šechno, co
13 Jiří ŠKODA— Pa el DOULÍK, Psychodidak ika, P aha 2011, s.87–156, nebo Jiří MAREŠ, Pe-
dagogická psychologie, P aha 2013, s.388–433.
14 Fenomenologie ý azně o li nila adodnes o li ňuje iobecnou pedagogickou eo ii,
očemž s ědčí dnes již nepřebe ná li e a u a. U či ý li na mé las ní ú ahy měl i en o
p oud. Výbě o ě kněmu s o .Max on MANEN, Phenomenology o P ac ice, Walnu C eek
2014; Mal e BRINKMANN, Phenomenological Theo y o Bildung and Educa ion, in: Michael
Pe e s (ed.), Encyclopedia o Educa ional Philosophy and Theo y, Sp inge 2017, s.1–7.
OBR. 1.Základní didak ické schéma.
já
my
s ě
OPEN
ACCESS

118 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021
minulo“, dějiny jsou „minulos í lids a“ ahis o ie je „cizí náze p o dějiny“.15 Násle-
duje předs a ení d uhů p amenů ap áce sčaso ou osou. Od ud se kons uuje celá
sous a a dějin, k e á je šak založena na abs ak ní předs a ě o om, co mají dějiny
bý . Zhlediska obsahu ýuky jsou y o oblas i zásadní, o šem zhlediska jejich kon-
s ukce modelu ýuky nejsou z aženy kži é eali ě dě í. Začá ek žáko ského pu o-
ání do dějin o iž nemůže začí u eo ie, zníž se nahlíží ma é ie minulos i, základní
pe spek i ou by měl bý p á ě „při ozený“ s ě mladého člo ěka. A ep e z é o dů-
ě né pozice se může ys a ě nějaké eo e ické myšlení odějinách. To se pokusí
předs a o aný model nap a i .
Souběžně s enomenologií je zp aco aný didak ický model založen na koncep u
his o ického myšlení, jak ho zp aco al Pe e Seixas.16 Ten je o ien o án zejména
kompe enčně améně pak obsaho ě, neboť cílem ak o poja ého zdělá ání je y o-
ření aos ojení si u či ých způsobů myšlení, k e é umožňují ecipo a , analyzo a
ap oduko a his o ické obsahy nejši ším slo a smyslu. Vná aznos i na úp a y
oho o modelu  ámci y áření digi álního dějepisného nás oje His o yLab bylo
pů odních šes oblas í zúženo na č yři— příčina anásledek, ání azměna, dobo é
pe spek i y, z ah kminulos i.17 Vná aznos i na en o za ím ješ ě komplexně nez e-
řejněný model byly de ino ány č yři následující ok uhy:
Oblas
his o ického
myšlení
Cha ak e is ika
dobo ý
pohled na
dějiny
Jednou zklíčo ých do ednos í his o ického myšlení je ědomí odlišnos i
a ůzno odos i dějinných ak é ů, a o jednak e z ahu knaší pří omnos i
(lidé minulos i žili jinak amy je pozná áme), ale aké sohledem na ůzné
ak é y jedné době (každý iděl danou si uaci jinak a eago al jinak).
Schopnos a ikulo a a ys ě li y o odlišnos i je důleži ým předpokladem
p o adek á ní asmysluplnou analýzu s op minulos i.
ání
azměna
Vyp á íme-li jakýkoli příběh, pak se sko o ždy pohybujeme mezi póly
ání azměny. Na jedné s aně se snažíme iden i iko a je y, k e é
pře á ají čase, na s aně d uhé šak ádi upozo ňujeme na p oměnli os
his o ického ý oje, na jejich znik, oz oj azánik. Schopnos a gumen o a
e p ospěch oho či onoho, hledání z ahu příčin anásledků, o še pa ří
kzákladní ýba ě přemýšlení ominulos i.
možnos i
poznání
Minulos není p o člo ěka dána bezp oblémo ě, naopak musí y íje
značnou ene gii na její os ojení, přičemž o o os ojo ání má s é limi y
ameze. Je ždy ázáno na konk é ní o ázku, na z olené p ameny ana
způsob ýsledné p ezen ace. Všechny y o aspek y jsou nedílnou součás í
sebe e lexi ního his o ického myšlení, k e é je cílem dějepisného
zdělá ání.
15 Ve onika VÁLKOVÁ, Dějepis VI. P a ěk as a o ěk, P aha 2012, s.8.
16 P.SEIXAS— T.MORTON, The Big Six.
17
K éma u His o yLabu iz například Kamil ČINÁTL, K á ké, zába né— aonline. His o yLab.cz
azměna s ylu dějepisné ýuky, Dějiny asoučasnos 42, 2020, č.7, s.20–23. Za posky nu í
úp a y pů odního Seixaso a koncep u děčím Kamilu Činá lo i ajeho ýmu.
OPEN
ACCESS
MaREK FaPšO 119
Oblas
his o ického
myšlení
Cha ak e is ika
z ah
kminulos i
Minulos není m ým soubo em ak ů, ale naopak ži ým as ále
ak ualizo aným p os o em majícím z ah ke každé pří omnos i, k e á se
jí zabý á. Je nedílnou součás í his o ického myšlení umě en o ozmě
e lek o a , a ím se o ien o a soudobé eřejné (paměťo é), ale iodbo né
p odukci zaměřené na minulos . Součás í oho je ischopnos adek á ně
ynáše hodno o é soudy azá o eň k i icky e lek o a nej ůznější p ky
účelo é manipulace sminulos í, če ně z .poli iky pamě i či ake news aj.
Obecným cílem dějepisného zdělá ání (nebo alespoň jedním z ěch hla ních) je
os oji si a oz íje zmíněné oblas i his o ického myšlení. Vsamo ném RVP je kděje-
pisu u edeno o o: „Vzdělá ací obo Dějepis přináší základní pozna ky okonání člo-
ěka minulos i. Jeho hla ním posláním je kul i ace his o ického ědomí jedince
aucho ání kon inui y his o ické pamě i, přede ším e smyslu předá ání his o ické
zkušenos i.“18 O ien ace na ědomí odějinách ana y áření z ahu knim je edy žá-
doucí náplní školního dějepisu, což je s ále ješ ě zapomínaný apodceňo aný momen
ku ikulá ních dokumen ů. Kons uk i is ická ýuka, byť není RVP zas oupena do-
s a ečně ý azně, je přeci jen jeho ámci možná.
Posledním pa adigma ickým p kem mého modelu je bada elská ýuka. Ta se po-
s upně s á á s anda dní me odou současné ýuky dějepisu. Žáci ažákyně namís o
předem jasně daných aau o i a i ně předá aných znalos í hledají za pomoci analy-
ické p áce sp ameny odpo ěď na ýchozí bada elskou o ázku. S ůj pos up e lek ují
as é ýsledky disku ují jako u či é ořené možnos i, nikoli jako obje ené danos i.
Předs a o aný koncep ychází z ako ého p imá u o ázky aplně ho yuží á na
šech s ých ú o ních.19
STRUKTURA
Nyní bych ád přešel kpopisu konk é ního ma e iálu, k e ý byl y ořen p o po řeby
úp a y školního zdělá acího plánu na základní škole. Č yřle ý cyklus (6.–9. řída) je
něm ozdělen na č yři očníko é bloky, k e é spojuje doh omady ždy jedna z ýše
zmíněných oblas í his o ického myšlení. P o každý daný očník je pak z olena jakási
zas řešující očníko á o ázka ymezující nejši ší pe spek i u daném oce.
Abych předešel případnému č enářskému nepo ozumění, ád bych se u oho o
bodu k á ce zas a il. Seixasů model je ze s é pods a y synch onní a oz íjí šechny
čás i his o ického myšlení najednou, ap o o se jakákoli jeho linea izace může je i
18 Rámco ý zdělá ací p og am p o základní zdělá ání, P aha, leden 2021, s.52, dos upný on-
line: h p://www.nu .cz/ / p-p o-zakladni- zdela ani [náhled 28.9.2021].
19 S o .s udii Kamila Činá la, Ja osla a Najbe a aVoj ěcha Ripky  om o čísle časopisu His-
o ie— O ázky— p oblémy snáz em His o ická g amo nos aplikaci His o yLab: ealis ic-
ký přís upu kos ojo ání didak ické eo ie dějepisu, s.50–70.
OPEN
ACCESS
120 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021
nepa řičně. Implikuje o iž, že něk e é do ednos i jsou „snazší“ aněk e é zase „slo-
ži ější“. To je šak  ozpo u jak se Seixasem, ak isněmeckými a ian ami didak-
ických modelů (Gau schi, Pandel). Ani en o model nepřijímá anik e ak ne oz íjí
ako ou jednoduchou linea i u.
Na d uhou s anu není zcela od ěci didak icky hie a chizo a as uk u o a
p áci sjedno li ými do ednos mi. Předs a o aný model de inuje p o každý očník
jakousi pá eřní do ednos , k e ou chce cíleně oz íje . Z oho nelze nik e ak y odi ,
že by os a ní do ednos i zůs aly s anou. Naopak, každém momen ě ýuky jsou
komplexně oz íjeny šechny, ale p o daný ok exis uje jedna ý aznější.
Smyslem předs a eného členění je ymezi p o každý očník jakousi pá eřní ob-
las his o ického myšlení, k e á bude jeho p ůběhu sys ema icky oz íjena. Při-
čemž o o zaměření nelze chápa úzce, jako by ylučo alo zhodin os a ní oblas i,
spíše jde oz ý aznění jednoho znich souseds í s ěmi os a ními. Jinými slo y
ipřes u čení jedné očníko é o ázky nelze níma os a ní oblas i his o ického myš-
lení jako daném očníku zby né.
Oblas
his o ického
myšlení
Ročníko á
o ázka Popis očníko ých cílů
6. očník:
dobo ý
pohled
nadějiny
Jak žili lidé
minulos i?
Obecným cílem p ního dějepisného bloku je předs a i
žákům ažákyním dějiny jako s é ázný p os o lidského
pozná ání. P imá ně půjde ouchopení dějin jakož o jiného
času, k e ý se od naší doby mnoha ohledech liší. Žáci
ažákyně pak budou éno a do ednos zauje í dobo é
pe spek i y a e lexe ůzných ak é ských pohledů. Dále
bude oz íjena základní kompe ence kladení o ázek ap áce
sp ameny.
7. očník:
ání
azměna
Co se s alo
dějinách?
Cílem d uhého dějepisného cyklu je cha ak e izo a důleži é
změny apřelomy dějinách lids a azá o eň upozo ni na
něk e é déle ající p ocesy akon inui y. Důleži ou součás í
oho o bloku je uči se p aco a shypo ézami ase schopnos í
a gumen ace. Vneposlední řadě pak půjde oa ikulaci příčin
anásledků jedno li ých událos í dějinách.
8. očník:
možnos i
poznání
Jak íme, co
se minulos i
událo?
Cílem ře ího bloku je p oblema izo a pozná ací si uace
dějepise. Vná aznos i na zkušenos i získané předchozích
d ou blocích se žáci ažákyně začnou pod obněji zabý a ím,
jakou oli h aje ýzkumník ajeho p ameny při pozná ání
minulos i. Zá o eň bude oz íjena schopnos p ezen o a
a o mulo a zá ě y his o ického poznání nej ůznějších
o mách ( ex , ob az, z uk apod.).
9. řída:
z ah
kminulos i
Kčemu nám
jsou dějiny?
Obecným cílem posledního cyklu je ak ualizo a his o ické
poznání e z ahu kpří omnos i ajejím ýz ám. Zá o eň
bude pozo nos ěno ána e ickým soudům minulos i
apoli ice pamě i.
OPEN
ACCESS
MaREK FaPšO 121
Seřazení ěch o očníko ých o ázek není zcela náhodné ap omí á se do něj u či á oče-
ká aná předs a a ojejich složi os i aná očnos i. Za ímco p ních d ou očnících je
ěžiš ě dějinách samo ných, d uhých d ou se posou á smě em knoe ickému zá-
kladu jejich in e p e ace. Ten o základní a mnohém jis ě disku abilní přís up ychází
z enomenologické předs a y, že na začá ku s ojí „bezp oblémo os “ nímání dějin,
k e é jsou plné ak é ů, ob azů aminulých ěcí. Díky „au en ickému“ záži ku las ní
pamě i nabý á zp u dojmu, že minulos je dána jakož o jedinečný abez ozpo ný e-
nomén, kněmuž máme přímý přís up. Zdá se nám, že dějiny se p os ě udály amy
jen hledáme dos a ečné množs í s ědků, k eří by nám pomohli je z ekons uo a .
Tep e spos upem času se dos á áme kp oblema izujícím aspek ům ako ého
pozná ání, zejména kna a i ní, mediální ain e p e a i ní s ánce his o ických e-
p ezen ací. Minulos pak není dána bez ozpo ně abez in encionali y, ale je naopak
zno u y ořena zu či é pe spek i y asu či ými zámě y, sk ze k e é se s á á ději-
nami. Ten o momen je his o iog a ii již u či ou samozřejmos í, a šak e školním
dějepise je s ále ješ ě značně podhodnocen.20 Jedním zdů odů je p á ě ne e lek o-
aný a gumen kogni i ního ý oje dě í, k e é podle něk e ých musí ep e „dospě “
k ako ým „ eo e izo áním“ až po é, co z ládnou dějepisnou ma é ii (myšleno ak o-
g a ii). To se je í zby ečně předsudečně, na d uhé s aně není zcela bez ýznamu ě-
domí oho, že žáko ská ces a poznáním má s ou dynamiku, k e ou je nu né espek-
o a . Ap á ě en o aspek se můj ná h snaží e lek o a . Nabízí u či ý komp omis
 om o ohledu, když přináší na jedné s aně od začá ku pří omný (synch onní) sou-
bo do ednos í his o ického myšlení, na s aně d uhé šak zohledňuje (diach onní)
dynamiku jeho u áření.
Pokud ses oupíme na ú o eň jedno li ých očníků ahodin, ak se před námi o e-
í á pole obecně ámo ané očníko ou o ázkou, a šak ni řně jinak značně pes é.
Každá hodina je de ino aná hned několika ohledech (příklad hodiny 6. očníku):
Číslo
ýdne
Dílčí
bada elská
o ázka
Téma P ameny Výs up do
deníku
Cíl hodiny RVP
2Kde žila
moje
p ababička?
ži o
mých
předků
o og a ie
či předmě
zminulos i
mé odiny
yp á ění
kpředmě u
či o og a ii
Žáci dokáží e lek o a
apojmeno a základní
odlišnos i ži o ě
s ých předků.
D-9-1-02
Základem je ýchozí bada elská o ázka, k e á o muje konk é ní cíl hodiny. K é o
o ázce jsou přiřazeny jedno li é p ameny duchu koncep u bada elské ýuky. Žáci
ažákyně po é na základě předložených p amenů hledají odpo ěď na ýchozí o ázku.
Konk é ní cíl hodiny je au onomní adá á smysl sám osobě, zá o eň je napojen na
ši ší ámec očníko é o ázky, kjejímuž naplňo ání směřuje. Také jsem se ždy snažil
z áhnou danou hodinu kočeká aným ýs upům RVP.
20 Zajíma ou ýjimkou mohou bý například dějepisné učebnice řady Didak is. Domní ám
se ale, že pře ažující end je zřejmý.
OPEN
ACCESS
128 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2021
iews on his o y, he 7 h g ade ocuses on cause and e ec , he 8 h g ade co e s he possibili y o cog-
ni ion, and he 9 h g ade add esses he c ea ion o a ela ionship wi h he pas and e hical judgmen s.
The o e all and o e a ching goal is he g adual de elopmen o hese aspec s o his o ical hough .
The a icle is no acomple ely inished p oposal ha would be comple ed o he smalles de ail, bu
a he i p esen s he concep ual and heo e ical backg ound and he basic amewo k o he p o-
posal. I is concei ed mo e as as imulus o discussion and an a emp o con ibu e o he cu en
en i onmen in he ield o didac ics o his o y, and hus o he aining o u u e eache s a uni-
e si ies.
Mg . Ma ek Fapšo, Ph.D., působí na Ús a u českých dějin Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y,
kde se ěnuje zejména didak ice dějepisu a eo ii adějinám his o iog a ie (ma ek. apso@ .cuni.cz).
OPEN
ACCESS