ZAKLADATELSKÁ OSOBNOST JIŘÍHO LEVÉHO
Kupko á, I ana— iše , zbyněk akol. Jiří Le ý: Zaklada el českoslo enské ansla ologie.
B no: Masa yko a uni e zi a, 2019, 131 s.
Jan P chal
Uni e zi a Ka lo a
AdRTzL@p o onmail.ch
Role zaklada elských osobnos í jakémkoli ědním obo u je ždy poněkud ne-
děčná, nese ssebou o iž u ýsadu, že jejich dílo bude zno u azno u nahlíženo ze
šech s an, ozebí áno azkoumáno— ahodnoceno. P oces e lexe ěch ex ů, k e é
se s aly základními s a ebními kameny daného obo u, p obíhá bez ohledu na poli-
ické sys émy iškolní osno y, p o ože po řeba ypořáda se ždy od počá ku shis o-
ií s ého obo u, seznámi se s ěmi, „k eří šli před námi“, čeká každého, kdo se mu
chce ážně ase iózně ěno a . P ůkopnická díla mohou bý někdy p o současnos
pří ěží k ůli po řebě ymezi se ůči nim; čas ěji šak bý ají přínosem, jenž pomáhá
řeši iněk e é o ázky současné; a ojedinělých případech zůs á ají p ůkopnická díla
ži á, pohybu, ačkoli je jejich au o již dá no po sm i. Ten o poslední případ pla í
do pun íku ozaklada eli českoslo enské ansla ologie, Jiřím Le ém.
Jméno Jiřího Le ého je asocio áno přede ším sjeho s ěžejním dílem Umění pře-
kladu, němž koncen o al eške é ýsledky s é ehdejší ědecké p áce. P oblema-
ice překladu se ěno al od počá ku s ých ysokoškolských s udií: na éma popisu
překlada elského p ocesu obhájil s ou igo ózní p áci, dise ační ( ehdy kandidá -
skou) p áci, habili ační p áci ip áci dok o skou. Napsal množs í s udií opřekladu,
ěno al se i ýuce překlada els í. Od začá ku s é ědecké d áhy ak— ať ědomě, či
ne ědomě— p ůběžně kons i uo al no ě znikající obo — ansla ologii. Časo ým
mezníkem p o ansla ologii českoslo enskou je (k omě oku 1957, kdy yšly Le ého
monumen ální České eo ie překladu) p á ě ok 1963, kdy bylo jeho Umění překladu y-
dáno pop é.
Na zdo y omu, že le os nemá Jiří Le ý ani ý očí na ození ani ý očí sm i, ba
ý očí nesla í ani žádná zjeho s ěžejních p ací, uspořádal kolek i sd užený kolem
I any Kupko é aZbyňka Fiše a kolek i ní monog a ii, k e á é o ýznamné osob-
nos i skládá hold. Knihu ydalo uni e zi ní naklada els í Masa yko y uni e zi y
B ně— os a ně kde jinde by se měl obje i pomyslný knižní pomník než hla ním
mís ě působení Jiřího Le ého, odáka ze slo enských Košic.
Věcný ú od sh nuje základní pozna ky opřínosu Jiřího Le ého českoslo enské
(ajak u idíme později is ě o é) ansla ologii as učně seznamuje č enáře sobsa-
hem jedno li ých příspě ků monog a ii. Bezp os ředně na azuje iloso ická s ať
Milana Suchomela „Věda, iloso ie, li e a u a: Před padesá i le y zemřel Jiří Le ý“,
k e á chápe Le ého ú ahy opřekladu jako „diskusi“ s iloso ickou koncepcí Ma ina
Heidegge a. Ukazuje Le ého jako s oupence logiky, přesnos i ap a dy. Suchome-
lo a silně iloso ická in e p e ace myšlenek Jiřího Le ého může oslo i přede ším y
zč enářů, k eří zkoumají eo ii in o mace ap ek exak nos i humani ních ědách,
OPEN ACCESS
178 SVĚT LITERATURY 62
aposky nou jim mnoho podně ů. Předkládá jakési ú odní zako ení Le ého e ilo-
so ickém sys ému.
Další příspě ek snáz em „A an ga dný edecký p ínos Jiřího Le ého aAn ona
Popo iča kon ex e súčasného ansla ologického ý oja“ ojice slo enských au o-
ek G omo é, Müglo é aMunko é si zal za úkol přede ším popsa p ůniky a ozdíly
mezi ú ahami Le ého aú ahami An ona Popo iče, slo enského ansla ologa opá
le mladšího než Le ý. Au o ky p opojují obě osobnos i sk ze jejich dílo, k e é obou
případech zaznamenalo iúspěch zah aničí (jejich s ěžejní p áce byly přeloženy do
několika jazyků), au ažují ojejich společném kladu na pole eo ie překladu.
Pe a M ačko á Va ouško á zachází e s é s a i „Jiří Le ý anepřímý (po u-
galský) překlad“ do p ak ických ú ah íce, než o činili au oři předchozích kapi ol,
apouš í se do ozbo u oho, jak sám Le ý yužil s é překlada elské „zákony“ sou-
islos i spřekladem las ního díla do němčiny. Zas a uje se up oblema iky d ojná-
sobných překladů neboli překladů zd uhé uky, překladů nepřímých; laicky řečeno
up oblema iky překladu zpřekladu, jako omu bylo případě po ugalské e ze
Le ého Umění, neboť překlada el ycházel zněmeckého „o iginálu“. P o německý
překlad (1969), znějž bylo překládáno do po ugalš iny (2011), byla ýchozí česká
up a ená e ze Umění z oku 1967.1 Au o ka se zaměřuje na klíčo á slo a Le ého poj-
mo ého apa á u aposuzuje, jakým způsobem Le ý pře od řešil ajak se y o ná al
s ýznamo ými nuancemi jedno li ých pojmů. Nas iňuje eo e ický základ u ažo-
ání Le ého onepřímých překladech aaplikuje je na po ugalskou e zi Umění.
I ana Kupko á přibližuje další s a i přínos Le ého p o současnou slo enskou k i-
iku překladu. Le ý byl pů odem ze Slo enska, a ak je zcela při ozené, že ýznamnou
mě ou o li nil i amější myšlení opřekladu, ačkoli Slo ensko mělo is é „domácí“2
eo e iky, za šechny jmenujme An ona Popo iče. Základním anespo ným pozna kem
je, že „[a]by sme si mohli s ano iť k i é iá k i iky, musíme edieť, ‚čím by překlad měl
bý ‘ (Le ý 2012, s.36) ačo je jeho cieľom“ (s.41). Le ého ehdejší pok ačo a elé oří
na Slo ensku ýznamnou čás eo e iků překladu. Kupko á kons a uje, že Le ého li
ani na Slo ensku ne ymizel, ba naopak se oz íjí aje neus ále aho án do současných
ědeckých ú ah nejen ok i ice překladu, nýb ž o eo ii překladu jako celku.
Vnásledujícím pomyslném oddílu se au o ský kolek i noří ješ ě hlouběji do p ak-
ické s ánky odkazu Jiřího Le ého au ádí jeho myšlenky ži o . Činí ak ling is ka
Jana Ki zle o á, k e á se e s ém příspě ku snáz em „D anác aneb Co by Jiří Le ý
řekl nejno ějšímu překladu s ejnojmenné Bloko y poemy“ zabý á ím, nakolik jsou
českém překlada elském p os ředí c ěny ideje Le ého „překlada elského umění“.
Au o ka č enáře seznamuje shis o ií překladu Bloko y poémy ademons uje s ěžejní
po íže, jež překlada ele po ká aly. S o náním Ma hesio y e ze „klasické školy“
aKasalo y e ze „mode nis ické školy“ docházíme nu ně společně sau o kou kzá-
ě u, že ač jsou oba překlada elé od sebe zdáleni několik dese ile í, oří p o jinou
společnos asjinými znalos mi adopouš ějí se čas o i elmi odlišných ús upků při
překladu (Kasal přis upuje kBloko ě ex u zhlediska zacho ání s ylis iky pomě ně
1 Není bez zajíma os i, že když bohemis a Ka el Hausenblas ydal Le ého Umění překladu
 oce 1983, přihlížel při om ikněmeckému překladu, neboť na něm Le ý přímo spolu-
p aco al aněk e é myšlenky up a o al nebo nas iňo al pod jinými úhly.
2 Ikdyž adjek i um „domácí“ je před okem 1989 no ně za ádějící.
OPEN ACCESS
JAN PRChAL 179
méně uc i ě než Ma hesius), byl by snimi soběma Le ý spokojen, poně adž se jim
podařilo zacho a adobře ys ihnou jak myšlenko ý obsah poémy, ak ijejí, ak dů-
leži ou, y mickou o mu.
Vpodobném duchu k áčí ipříspě ek Radka Malého „Goe hů Faus no ém čes-
kém překladu (spřihlédnu ím kú ahám Jiřího Le ého)“. Malý s ůj příspě ek s yli-
zuje zpohledu sebe samého jako překlada ele Faus a (překládal jej p o inscenaci e
S a o ském di adle  oce 2018). Seznamuje se šemi překlady Faus a, k e é dosud
yšly českém jazyce, kon on uje je se s ou las ní e zí překladu ahledá op imální
řešení ne pouze zhlediska po řeby nají nejlepší echnickou a ian u překladu, ný-
b ž iz eo e ického hlediska ansla ologického, edy aby yho ěl požada kům na
mode ní apoc i ý překlad.
Radek Če noch („Ke speci ikům překládání Diges “) nahlíží překlada elské hle-
disko při pře odu p á nických ex ů z .Diges , edy řecky či la insky psaných ý-
pisků „zděl ýznamných p á níků, k eří se yjadřo ali ke konk é ním případům“
(s.73). Zde o iž mizí aspek s ylis ický, mizí požada ek na es e ickou hodno u, za o
šak silně ys upuje do popředí co nejpřesnější pře od ýznamo ý. V ex ech se ak
obje ují jak ůzné s ylis ické ú o ně, ak nezřídka ičás i bez pa řičného kon ex u,
unichž překlada el nemůže neza áha aneznejis ě . Čas o dochází kpo ížím, ok e-
ých mlu í Le ý e s ém díle, o iž k oz ůzněnos i ýznamo é šíře jazyka zd ojo-
ého ajazyka cílo ého. Na áží ina je y in e ex o é p o ázanos i, odkazů ape ného
z ahu ke konk é nímu p á nímu řádu é doby, k e ý nemusí bý pokaždé znám.
Pok ačuje Zbyněk Fiše s ou s a í „Komunikační s a egie pa alelních překla-
dech ma ke ingo ých ex ů“, níž předkládá s é zkušenos i s ýukou překladu e-
klamních sloganů a ex ů. Zásadním požada kem na eklamní ex je unkce in o -
mační a unkce pe s azi ní, kombino ané  ůzném pomě u zá islos i na s ém cíli.
Fiše na áží přede ším na p oblém kul u ní nesděli elnos i za podmínky, chceme-li
zacho a pů odní ex , což je do značné mí y záleži os in e ex o á (jak ukazuje pří-
klad sloganu německé značky dm d oge ie). Další komplikaci idí Fiše pojmech,
k e é ob ykle nelze doslo ně přeloži , ale je nu no nah adi je unkčními analogy. S é
pozna ky z ýuky sh nuje kons a o áním, že k omě překlada elské kompe en nos i
( ozuměj jazyko é yba enos i) je po řebné i eo e ické poučení opřekladu, kčemuž
dodnes slouží Le ého dílo.
Knihu uza í á příspě ek Zdeňky Vychodilo é „Olomoucká e apa p o esním ži-
o ě Jiřího Le ého“, k e ý u ádí další ak a zLe ého ži o a, jelikož p á ě Olomouci
s á il ě ší čás s ého p o esního ži o a. Vychodilo á pak— souladu spod i ulem
s ého příspě ku „Jiří Le ý jako inspi ace p o současnou usis ickou překlada elskou
p axi“— in o muje, jak je do s udijního plánu usis ických obo ů na Palackého uni-
e zi ě začleněna ýuka ycházející zpozna ků ap ací Le ého, což je jis ě důs ojný
odkaz, k e ý Le ý zanechal na s ém někdejším působiš i.
Snaha přemýšle op oblémech, u ažo a asamos a ně i diskusi nacháze ře-
šení lehkých isloži ých překlada elských „oříšků“ je myšlení Jiřího Le ého las ní.
Jeho s ěžejním dědic ím je p á ě schopnos nečaso ě u ažo a , a o je idů odem
jeho neu uchající ak uálnos i a aké důkazem, že p á em zaujímá ýsadní pos a ení
zaklada elské osobnos i českoslo enské ansla ologie. Pokud o o ch ěl au o ský ko-
lek i podepsaný pod ecenzo anou kolek i ní monog a ií ukáza , podařilo se mu o
na ep ezen a i ní ú o ni.
OPEN ACCESS