Zdějin inské olklo is iky:
Z od his o icko-geog a ické me ody
Ba bo a zá odská
F om his o y o Finnish olklo is ics: The bi h o he his o ic-geog aphic me hod
The p esen a icle su eys he o igins o academic olklo is ics in Finland, mainly he bi h o
he so-called Finnish school o olklo is ics and i s me hodological ool— he his o ic-geog aphic
me hod. The i s use o he Finnish me hod can be aced o he wo k o Julius K ohn, bu i was his
son Kaa le who adap ed he me hod o he s udy o olk p osaic na a i e. Kaa le K ohn’s aim was o
ind p o o ypical o iginal o m o any gi en olk ale using acompa a i e app oach wi h an empha-
sis on geog aphical and his o ical dis ibu ions o i s known a ian s.
The impo ance o geog aphical di usion and an assump ion o monogenesis link he Finnish
school o di usionis mo emen in e hnology. Howe e , his school has also been called „Da winism
applied o olklo e“, i.e. app oach close o an h opological e olu ionism, and he a icle in es iga es
o which e ec is his assump ion jus i ied. E olu ionism claims ha he e olu ion is always p o-
g essi e, om he simple o he mos complex, om he iden ical o he di e se, ollowing he same
se o ules. The Finnish school assumes ha by disco e ing hese ules, we can go backwa ds o he
s a ing poin ( o m) o apa icula ale.
Many c i ics o he Finnish school a gue ha he his o ic-geog aphic me hod in i sel is no
inno a i e and ha i had been used long be o e he Finns. Howe e , his kind o c i icism concen-
a es mos ly on he compa a i e aspec o he me hod. The con ibu ion o he Finnish me hod lies
elsewhe e. I was able o apply he elemen s o bo h e olu ionism and di usionism on he s udy o
olk na a i e while using aposi i is me hod o ex ual c i icism.
Keywo ds
his o ic-geog aphic me hod, Finnish school, Finnish olk ales, Julius K ohn, Kaa le K ohn, di u-
sionism, e olu ionism, olklo is ics, olklo e
ÚVOD
Píše se ok 1835 a e Finsku, ehdy au onomním elkoknížec í Ruska, ychází p ní
ydání inského eposu Kale ala ses a eného Eliasem Lönn o em zka elských lido-
ých zpě ů. Ta o z .S a á Kale ala (Vanha Kale ala) ses á ala z32 un popisujících
událos i od s oření s ě a až po na ození K is a. Pozdější komple ní ydání Kale aly
je z oku 1849 ačí á na 50 un a22 795 e šů (Če mák 2014: 29).
Le y 1835 a1849 začíná i z .kale alské období inského olklo is ického ýzkumu
cha ak e izo a elné oman ickým nacionalismem, jehož cílem bylo ukáza p os řed-
nic ím Kale aly boha s í inského jazyka a y oři půdu p o ybudo ání my ic-
kých dějin duchu he de o ské koncepce ná oda (Wilson 1973). V é o a mos éře
inského ná odního p obuzení zahajuje s oji d áhu olklo is y aké jeden zo ců his-
o icko-geog a ické me ody Julius K ohn.
His o icko-geog a ická me oda je hla ní me odologický nás oj z . inské školy
e olklo is ice, k e á si našla s é přízni ce nejen E opě. Jejich snahou bylo na-
OPEN
ACCESS
110 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
léz pů odní o mu u či é pohádky, mís o jejího zniku asmě y di úze azaznamena
změny, k e ými p ošla. Kdosažení oho o cíle použí ali me odu, jež se opí ala ogeo-
g a ické ahis o ické seřazení šech známých a ian jedné pohádky, jejichž zájem-
nou kompa ací odhalili pů odní o mu asmě y jejího šíření (Cocchia a [1952] 1981).
Sna ůs ajícím poč em bada elů, k eří s udo ali pohádky op ikou his o icko-geo-
g a ické me ody, se obje ila po řeba sys ema icky uspořáda azařadi pohádko é a-
ian y pod jedno né náz oslo í. Finská škola ak dala  oce 1910 zniknou ijednomu
znejuži ečnějších nás ojů současné olklo is iky, asice Ka alogu pohádko ých ypů
(Ve zeichnis de Mä chen ypen). Jeho ů ce An i Aa ne naz al pohádko é syže y po-
jmem yp, ozřadil je do skupin akaždý znich číselně označil p o snazší odkazo ání
kjedno li ým ypům. Ka alog pohádko ých ypů se dočkal několika ozšíření, au o em
za ím posledního byl  oce 2004 Hans-Jö g U he (U he 2004).
P áce bada elů inské školy ycházely dodnes ýznamné edici Folklo e Fellows
Communica ions (FFC) ungující pod meziná odní olklo is ickou o ganizací Folklo e
Fellows založenou Kaa lem K ohnem, Ca lem W. on Sydowem aAxelem Ol ikem
oku 1907. Aa neho Ka alog pohádko ých ypů byl ep e ře ím s azkem é o edice, e
k e é byly po Aa neho zo u publiko ány ná odní ka alogy lido é slo esnos i nebo
monog a ie ěno ané s udiu jedno li ých pohádko ých ypů. Vsoučasnos i ychází
 ámci FFC několik p ací očně ěno aných olklo is ice, kul u ní an opologii ae -
nologii (Folklo e Fellows [online]).
DOBA KALEVALSKÁ
Dějiny inské olklo is iky jsou elkou mě ou záleži os í ůdčích bada elských osob-
nos í. V aných ázích inského olklo is ického ýzkumu, označo aných jako doba
předkale alská akale alská, udá ali ón bádání in elek uálo é působící na uni e -
zi ách Tu ku aHelsinkách. Jedním znich byl iElias Lönn o , od oku 1854 předná-
šející Helsinkách, pod jehož edením zde začal mladý Julius K ohn s udo a in-
š inu. Lönn o měl na začínajícího ědce elký li , adokonce mu na hl, aby něk e é
s é eseje publiko al  isku. To ale K ohn, obá aje se jejich nedos a ečnos i, odmí l,
byť ho a o nabídka po ěšila, jak psal oku 1855 odičům: „Jen pomysle e, jaké je o
po zbuzení aod ako ého muže! ... Lönn o o u adu, abych nechal s oji p áci pu-
bliko a nemám plánu poslechnou , neboť, se ším espek em kjeho úsudku, je
moje p áce příliš ne yz álá, abych ji yslal en do s ě a. Nechť ješ ě ch íli sedí doma
ačeká, až její křídla ochu zesílí.“ (K ohn 1855)1.
S ůj p ní olklo is icky o ien o aný článek ak K ohn ydá až opa nác le poz-
ději. V ex u naz aném Obydliš i Väinämöinena aLemminkäinena aomís ech zniku
kale alských un (Väinämöisen ja Lemminkäisen asunnois a sekä Kale ala- unojen syn-
1 „Aja elkaahan mikä kehoi us sellaisel a miehel ä! ... Lönn o in neu oa en aio seu a a enkä
an aa aine ani julkais a aksi; sillä, kaikki kunnia hänen auk o i ee illeen, minun ki joi-
ukseni on si enkin liian kypsymä ön, jo a pääs äisin sen omin neu oin ulos maailmaan.
Is ukoon ielä jonkun aikaa ko ona ja odo akoon kunnes sii e o a kas anee hiukan
ah emmiksi.“ (K ohn 1855, překlad Ba bo a Zá odská)
OPEN
ACCESS
BARBORA zá ODSKá 111
ymäpaikois a) se zabý á o ázkou možné domo iny kale alské poezie (K ohn 1869:
99–101). Je o zá o eň jeho jediná p áce, k e á ychází přímo zKale aly, espek i e ji
po ažuje za au en ické zachycení lido é adice.2 Při p áci na s ém nej ýznamnějším
díle His o ii inské li e a u y I: Kale ala (Suomalaisen ki jallisuuden his o ia I: Kale ala)
K ohn důkladně p ozkoumá sesbí ané uny aLönn o o y poznámky azjis í, že ně-
k e é uny publiko ané Kale ale nemají s ůj předob az lido é slo esnos i aKale-
ala edy nemůže bý po ažo ána za dos a ečný ýchozí bod p o její s udium (K ohn
1885). Ta o změna pa adigma u 80. le ech 19. s ole í ukončuje kale alské období
inské olklo is iky apočíná dobu pokale alskou, zla ý ěk inského olklo is ického
ýzkumu.
METODOLOGIE FINSKÉ ŠKOLY
P áce Julia K ohna His o ie inské li e a u y I: Kale ala zahájila pokale alské období,
ale její hla ní ýznam p o budoucí olklo is y leží jinde. V é o monog a ii ěno ané
Kale ale, jejímž podkladem byla sé ie přednášek p oslo ených le ech 1874–1875 na
souk omé dí čí škole Helsinkách, byla předs a ena his o icko-geog a ická me oda,
zde naz aná „me oda lokálně-his o ická“, již K ohn použil p o u čení mís a zniku,
p o ní podoby amig ační ces y básnických cyklů zachycených Kale ale. K ohn
p o ádí jazyko ě o ien o anou analýzu akompa aci dos upných a ian , na základě
čehož (a) izoluje pozdější Lönn o o y doda ky, (b) eliminuje náhodné o my, (c) u -
čuje, k e é o my jsou pozdějšího da a a(d) k e é se ysky ují ne ypických kon ex-
ech. Zá o eň si šímá, že a ian y lokálně blízké si jsou podobnější, za ímco sna ůs-
ající zdálenos í se podobnos i y ácejí, což umožňuje ses a ení u či ého ře ězce,
němž a ian a čas ější bude předcháze a ian ě méně čas é. Tak o y ořený ře ě-
zec bude mapo a mig ační ces u abude konči na mís ě z odu p o ní o my.
S udium lido é slo esnos i e Finsku bylo díky Kale ale od s ého počá ku 19.s o-
le í sous ředěno zejména na poe ickou adici. P ní sbí ky inských lido ých pohá-
dek, edi o ané Ee em Salmelainem, ycházely až le ech 1852–1866, edy íce než
40 le po ydání Kinde - und Hausmä chen b a ří G immů. Také Julius K ohn e elké
míře omezil s é bada elské působení na kale alskou poezii. Po enciál his o icko-geo-
g a ické me ody p o s udium p ozaického olklo u yužil až jeho nejs a ší syn Kaa le,
k e ý me odu ozp aco al ajako p ní apliko al na z ířecí pohádky. Ve s ém díle
S udie o inských pohádkách I(Tu kimuksia suomalais en kansansa ujen alal a I) pod obil
s udiu z ířecí pohádky pojedná ající olišce amed ědo i, přičemž kdispozici měl mj.
ima e iál zčeských, espek i e mo a ských pohádko ých sbí ek, a o p os řednic-
ím k ali ikační p áce oz ířecím eposu uSlo anů olklo is y L.Kolma sche ského
2 P o další ý oj olklo is ického bádání e Finsku bylo nezby né nezaměňo a Kale alu sli-
do ou slo esnos í, ze k e é ycházela. Ta o p oblema ika se dos ala do cen a zájmu až
sK ohno ou p ací, ale je nu né upozo ni , že o ázka au en ici y Kale aly zaměs ná ala
inskou olklo is iku již dří e. Jedním zdů odů může bý oz uch, k e ý ypukl ohledně
p a os i Ossiano ých zpě ů Jamese Macphe sona. P o íce in o mací iz Kaukonen, V.1979.
Lönn o ja Kale ala. Helsinki: Suomalaisen Ki jallisuuden Seu an oimu uksia.
OPEN
ACCESS
112 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
(K ohn 1888). Jednalo se od ě publikace, asice sbí ku Beneše Me oda Kuldy Mo a ské
ná odní pohádky, po ěs i, obyčeje apo ě y I, II z oku 1874 (Beneš 1874–1875) aknihu
F an iška Mnohosla a V ány Mo a ské ná odní pohádky apo ěs i, pop é ydanou
oku 1880 (V ána 1880).
TEORETICKÁ VÝCHODISKA HISTORICKO-GEOGRAFICKÉ METODY
Raná díla Kaa leho K ohna se ěno ala his o icko-geog a ické me odě pouze její
apliko ané o mě. Tep e  oce 1909 u eřejnil K.K ohn pe iodiku Val oja s ať O in-
ské me odě ýzkumu lido é slo esnos i (Suomalaises a kansan unouden u kimuksen me o-
dis a), níž byla předs a ena její eo e ická ýchodiska aspeci ika (K ohn 1909). Po-
dle K ohna je p o inskou me odu cha ak e is ická p áce s a ian ami pů odní o my
(u - o ma). Ty o a ian y je nu né geog a icky seskupi anáslednou analýzou jejich
zájemných odlišnos í zmapo a mig ační ces u. Vú ahu se  om o případě musí
zí i ozloha oblas i sbě u ače nos sbě u, ale něk e ých případech je nu né spo-
lehnou se ina las ní bada elský úsudek, zn. ozhodnou , k e é p ky pa ří kpů-
odní o mě ak e é jsou mladšího da a. V om o případě K ohn ychází zpředpo-
kladu, že a o pů odní o ma byla acionální aměla s ůj řád.
Nabízí se zde námi ka, že K ohnem na ho aný pos up je spíše geog a ický ahis-
o ickému k i é iu náz u me ody není přikládána žádná důleži os . K ohn do jis é
mí y předjímá u o k i iku, když u ádí, že his o ické ans o mace jsou po o nání
sgeog a ickými zanedba elné aknu né „geog a izaci“ ho edla neexis ence sbí ek
slo esnos i s a ších s a le — me oda se p o o s ala pře ážně geog a ickou.
S a i O inské me odě ýzkumu lido é slo esnos i předcházelo K ohno o ys oupení
na S ě o ém olklo is ickém kong esu Paříži oku 1889. K ohn zde ok po ydání
S udie o inských pohádkách přednesl příspě ek naz aný Me oda Julia K ohna (La
mé hode de M.Jules K ohn) ěno aný p áci jeho o ce. Jedná se oK ohno o p ní mezi-
ná odní ys oupení azá o eň iop ní předs a ení inské školy odbo né eřejnos i.
Nu no říci, že o bylo předs a ení úspěšné aK ohno u p áci kladně hodno il iThe
Folk-Lo e Jou nal článku e e ujícím oS ě o ém kong esu, němž bylo u edeno,
že e Finsku došlo ke značnému pok oku o ázce analýzy olklo u (The Cong ess o
Folklo is s a Pa is 1889).
Příspě ek u ozuje k á ké zhodnocení odkazu Julia K ohna ajeho přínosu p o
s udium kale alských un, ale nej ě ší pozo nos je ěno aná možnos em aplikace
his o icko-geog a ické me ody na ýzkum p ozaického olklo u. K ohn zdů azňuje,
že his o icko-geog a ická me oda je založená na kompa aci šech známých a ian
daného pohádko ého ypu, a o če ně jejich li e á ního zp aco ání, neboť y o e ze
pohádek mohou posky nou nezby né his o ické hledisko: „Vkompa a i ním s udiu
pohádek musí bý za y po az šechny jejich a ian y, jak li e á ní, ak ilido é.“
(K ohn 1891: 65)3 K ohn do kompa a i ního ýzkumu zařadil li e á ní e ze pohádek,
ale nenadřadil je a ian ám získaným z e énního sbě u, což se s alo předmě em os-
3 „Donc, dans l’é ude compa a i e des con es, ou es les a ian es, e li é ai es e populai es, doi-
en ê e consul ées.“ (K ohn 1891: 65, překlad Ba bo a Zá odská)
OPEN
ACCESS
BARBORA zá ODSKá 113
é k i iky ze s any něk e ých K ohno ých současníků. Jedním znejak i nějších k i-
iků inské školy na začá ku 20. s ole í byl česko- akouský olklo is a Albe Wessel-
ski. „Čím dále ahlouběji p oniká li inské školy na ýzkum pohádek, ím ě ší je
ium z .lido é pohádky nad z .li e á ní pohádkou,“ (Wesselski 1925: XI)4 napsal
oku 1925 e s é publikaci Mä chen des Mi elal e s, níž se snažil dokáza li e á ní
pů od íce jak 60pohádek.
Na pařížském kong esu K ohn předs a il eze, k e é oz ede e s ých budou-
cích dílech, zejména  om nejznámějším, k e ým je Die olklo is ische A bei sme hode
z oku 1926. Ta o publikace, dos upná i anglickém překladu Folklo e Me hodology
z oku 1971, předs a uje nejúplnější přehled eo e ických ýchodisek ip ak ických
aplikací his o icko-geog a ické me ody. K omě oho K ohn na huje y oření p o-
pojené sí ě olklo ních a chi ů, ydá ání ka alogů nebo případně alespoň jejich su-
ma izací; jako příklad ako ého zes učněného ydání u ádí no ský ka alog publiko-
aný edici Folklo e Fellows Communica ions.5
TRANSFORMACE VPOHÁDCE
Předs a i elé inské školy ope o ali spředpokládanou exis encí řádu las ního
šem p oje ům ús ní lido é slo esnos i, k e é podléhají u či ým zákoni os em aka-
ždá případná změna e yp á ění nepřek ačuje h anice ěch o zákonů. Axel Ol ik,
K ohnů současník aspoluzaklada el Folklo e Fellows, ho oří o z .epických záko-
nech, k e é jsou ne ědomky dod žo ány šemi yp a ěči: „Lido í yp a ěči mají
sklon dod žo a u či é zákony kompozici as ylu, k e é jsou ypické p o elké
územní celky a ůzné na a i ní ka ego ie, což pla í ip o ě šinu e opské na a-
i ní adice. P a idelnos , sníž se y o zákony obje ují, nám umožňuje nahlíže na
ně jako na epické zákony ús ní na a i ní kompozice.“ (Ol ik [1921] 1992: 42)6 Další
K ohnů současník Wal e Ande son předs a il eo ii osamo egulaci na a i ních
s uk u (law o sel -co ec ion), jejímž p os řednic ím se ud žuje s abili a lido é
slo esnos i. Ande sonů zákon předpokládá, že základní o ma zůs á á s ejná, p o-
ože ji yp a ěč slyšel z íce a zd ojů nebo při íce příleži os ech, čímž byly náhod-
né odchylky po lačeny (Haase 2008: 38).
Zabý ají-li se Ol ik iAnde son o ázkou zákonů s abili y olklo ní p ózy, K ohna
mnohem íce zajímaly zákony, k e ými se řídí její změny ajejichž p os řednic ím
4 „Je wei e und ie e de Ein luss de innischen Schule in die Mä chen o schung d ing ,
des o g öße wi d de T iumph des sogenann en Volksmä chens übe das sogenann e li-
e a ische Mä chen.“ (Wesselski 1925: XI, překlad Ba bo a Zá odská)
5 Jedná se op áci R.Th. Ch is iansena The No wegian Fai y ales. ASho Summa y publiko a-
nou oku 1922.
6 „In popula na a i e, s o y elle s ha e a endency o obse e ce ain p ac ices in com-
posi ion and s yle ha a e gene ally common o la ge a eas and di e en ca ego ies o
na a i es, including mos o he Eu opean na a i e adi ion. The egula i y wi h which
hese p ac ices appea makes i posssible o us o ega d hem as epic laws o o al na a-
i e composi ion.“ (Ol ik [1921] 1992: 42, překlad Ba bo a Zá odská)
OPEN
ACCESS

114 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
zniká a ian nos . Již na s ém p ním ys oupení  ámci S ě o ého olklo is ic-
kého kong esu u edl, že nejzajíma ější bada elský p oblém předs a uje ýzkum
změn, ke k e ým jedno li ých a ian ách daného pohádko ého ypu dochází
(K ohn 1891: 67). Mezi zákoni os i, k e ým mohou podléha na ace čase ap os o u,
řadil např.gene alizaci jedno li ých p ků (použi í neu či ého plu álu apod.), při-
dá ání p ků no ých, jejich specializace nebo konk e izace. Speci ickým zákonem
je zákon ans o mace, k e ý má za následek znik řady no ých a ian , a o nejen
p os řednic ím ýše u edených p ocesů, ale aké přizpůsobo áním na ace lokál-
nímu kon ex u— příkladem může bý nah azení ola jako ažného z íře e koněm
oblas ech, kde o bu ykoná al kůň.
K ohn ale pohádko ých ans o macích ne iděl pouze geog a ické hledisko, ale
jejich analýzu ain e p e aci oboha il iopohled his o ický. Jednoduchým příkladem
oho o pos upu je K ohnů ozbo pohádko ého ypu AT 2 The Tail Fishe : „The bea
(wol ) is pe suaded o ish wi h his ail h ough ahole in he ice. His ail eezes as .
When he is a acked and ies o escape, he loses his ail“ (Aa ne, Thompson 1964: 21).
K ohn pohádce iden i ikuje d ě základní linie— ybaření pomocí ocasu azam znu-
í ocasu ponechaného e odě a ři jedno ící p ky— ocas, yby aled. Zaznamenané
e ze, k e é něk e ý z ěch o p ků pos ádají, jsou po é yhodnoceny jako nekom-
ple ní či „poškozené“, přičemž si K ohn šímá, že smě em na jih se „poškození“ po-
hádky s upňuje (K ohn 1888: 154). „Poškozenos “ jižnějších a ian apří omnos ledu
ap ku zam znu í ede K ohna kzá ě u, že en o pohádko ý yp znikl se e ní
E opě, kde jako nezá islý příběh plnil i unkci e iologickou— ys ě lo al, p oč mají
z ířa a k á ký ocas (K ohn 1888: 155).
Ve S udii o inských pohádkách se K ohn zabý al zejména pohádkami, nichž y-
s upo ala liška  oli icks e a ajejími p o i níky byli med ěd nebo lk. Velká čás
ěch o pohádek byla li e á ně zp aco ána e s ředo ěkém sa i ickém eposu Román
oLišáko i, němž igu o aly jedno li é pohádky jako epizody ozsáhlejšího cyklu.
To je případ i ýše disku o ané pohádky o ybaření pomocí ocasu, k e á je součás í
ob ykle pě idílného pohádko ého cyklu zah nujícího následující ypy: AT 1 The The
o Fish— AT 2 The Tail Fishe — AT 3 Sham Blood and B ains— AT 4 Ca ying he
Sham-Sick T icks e — AT 5 Bi ing he Foo (Aa ne, Thompson 1964). K ohn měl při
p áci na S udii o inských pohádkách kdispozici elké množs í slo esného ma e iálu,
a o nejen z las ního sbě u, ale ize sbí ek zah aničních bada elů. Tím o způsobem
se kněmu dos aly imo a ské pohádky, mezi nimiž byla ijedna pohádko á a ian a
z oho o cyklu, asice yp AT 4: Ca ying he Sham-Sick T icks e : „The ox shams
sickness and is ca ied by he wol “ (Aa ne, Thompson 1964: 20).
Cílem his o icko-geog a ické me ody je naléz domo inu, mig ační ces u apů-
odní o mu dané pohádky, nepřek apí p o o, že p á ě o je klíčo ou o ázkou S udie
o inských pohádkách. Podle K ohna znikl cyklus AT 1–5 se e ní E opě a e s é
pů odní o mě yp á ěl olišce amed ědo i. Do Finska pu o aly pohádky ze d ou
smě ů— přes Skandiná ii přišla pů odní o ma sliškou amed ědem, za ímco e ze
s lkem se do Finska dos ala zRuska (K ohn 1888: 166).
OPEN
ACCESS
BARBORA zá ODSKá 115
POSTAVENÍ FINSKÉ ŠKOLY VKONTEXTU DALŠÍCH TEORIÍ
Finská škola se odila době, kdy kon inen ální e nologii domino ala d ě p ní elká
pa adigma a 19. s ole í, asice e olucionismus adi uzionismus. Základními ezemi
ořícími jád o e olucionismu byla předs a a psychické jedno y lids a (lidské spo-
lečnos i ykazují s ejný kul u ní po enciál bez ohledu na mís o ži o a), idea pok oku
akoncepce ý oje ( ý oj kul u je unilineá ní asměřuje ke s ále ě ším složi os em
azá o eň p obíhá  ůzných oblas ech nezá isle na sobě, jeho zd ojem je endogenní
změna). P o i e olucionismu se na konci 19. s ole í začal ymezo a no ý smě , di u-
zionismus. Di uzionismus za zd oj pok oku azměny u ni ř kul u ního sys ému po-
ažo al exogenní změnu, jejíž mechanismus je spojen se šířením kul u ních p ků
p os o em amig ací oby a els a (Soukup 2011).
E olucionismus s. di uzionismus, polygeneze s. monogeneze, endogenní změna
s. exogenní změna adi uze— ak o ypadaly základní eo e ické opozice e nologie
19. azačá ku 20. s ole í. Na jaké mís o na pomyslné eo e ické škále mezi e olucio-
nismem adi uzionismem se ale řadí inská škola? K ohn e s ých dílech ždy os ře
k i izo al hypo ézu opsychické jedno ě lids a aan opologickou školu inspi o anou
Da winem aLama ckem (K ohn 1909). Zá o eň ale bý á inská škola označo ána jako
da winismus apliko aný na olklo . Pů od oho o označení je řeba hleda eo e ic-
kých ýchodiscích his o icko-geog a ické me ody. Předpokládá-li e olucionismus, že
še směřuje od jednoduchého ke komplexnějšímu aod uni o mního k ůzno odému,
ak i ý oj olklo u musí sledo a u či é zákoni os i apos upo a s ále kupředu,
kněčemu boha šímu a ozmani ějšímu, aodhalíme-li řád oho o ý oje, nabízí se
nám možnos pos upo a opačným smě em až kjeho úplně p ní podobě. P á ě zde
leží e olucionis ické jád o inské školy obohacené odi uzionis ický p ek mig ace—
inš í olklo is é yuží ají e olucionis ický koncep ý oje knalezení pů odní o my
slo esných ú a ů, k e é byly šířeny p os řednic ím mig ace oby a el.
ZÁVĚR
Finská škola je označení p o přís up ke s udiu ús ní lido é slo esnos i, k e ý domi-
no al olklo is ice 19. ap ní polo iny 20. s ole í. Jeho ýzkumným nás ojem byla
his o icko-geog a ická me oda, k e á se pop é obje ila díle Julia K ohna His o ie
inské li e a u y pod náz em lokálně-his o ická me oda abyla použi a p o s udium
pů odu kale alských un. Nynější označení jí dal Juliů syn Kaa le K ohn, k e ý jejím
p os řednic ím zahájil s udium olklo ní p ózy. Mezi hla ní cha ak e is iky inské
školy pa ří kompa ace sesbí aných a ian jednoho ypu scílem naléz jeho pů odní
o mu azmapo a jeho mig ační ces u.
Ame ický olklo is a A che Taylo napsal: „Finská me oda je jen zd a ý ozum.“
(Tay lo 1928: 486)7 Ve s é s udii naz ané P ecu so s o he Finnish Me hod o Folk-Lo e
S udy dí, že základní ýchodiska his o icko-geog a ické me ody byla apliko ána
e olklo is ickém ýzkumu dá no před příchodem Julia K ohna amohla bý s ejně
7 „Bu he Finnish me hod is only common sense.“ (Taylo 1928: 486, překlad Ba bo a Zá odská)
OPEN
ACCESS
116 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
ak „ ynalezena“ e F ancii nebo Německu: „Finská me oda nicméně předs a uje me-
odu, se k e ou p aco ali ijinde než jen e Finsku apokud by ji ne o mulo ali p á ě
am, dří e či později by ji de ino ali e F ancii aNěmecku.“ (Taylo 1928: 486)8. Podob-
ně se yjadřuje iAlan Dundes článku The An h opologis and he Compa a i e Me hod
in Folklo e (Dundes 1986). Obě zmíněné s udie se ale sous řeďují pře ážně na kompa-
a i ní aspek his o icko-geog a ické me ody, ojehož yuži í dří ějším olklo ním
ýzkumu nemůže bý spo u. Přínos inské školy leží jinde. Dokázala spoji do é doby
d ě p o ikladné koncepce, e olucionismus adi uzionismus, za pomoci pozi i is ické
me ody ex o é k i iky.
LITERATURA:
8 „The Finnish me hod is he e o e ap ocedu e which was al eady being employed elsewhe e and
which, i i had no been o mula ed by Finnish schola s, would ha e ound o mula ion soone o
la e in F ance and Ge many.“ (Taylo 1928: 486, překlad Ba bo a Zá odská)
Aa ne, A., S.Thompson. 1964. The Types o he
Folk ale: AClassi ica ion and Bibliog aphy.
Helsinki: Suomalainen Tiedeaka emia.
Cocchia a, G. [1952] 1981. The His o y o Folklo e
in Eu ope. Philadelphia: Ins i u e o he S udy
o Human Issues.
Če mák, J. 2014. Kale ala Eliase Lönn o a aJose a
Holečka mode ní k i ické pe spek i ě. P aha:
Academia.
Dundes, A. 1986. „The An h opologis and he
Compa a i e Me hod in Folklo e.“ Jou nal o
Folklo e Resea ch 23 (2/3): 125–146.
FF Communica ions. Folklo e Fellows [online].
[ci .2017-03-13]. Dos upné z: h p://
www. olklo e ellows. i/ olklo e- ellows-
communica ions/
Haase, D. 2008. The G eenwood Encyclopedia
o Folk ales and Fai y Tales: A-F. Wes po :
G eenwood Publishing G oup.
K ohn, J. 14.3.1855. Ki je anhemmille [Dopis
odičům].
K ohn, J. 1869. „Väinämöisen ja Lemminkäisen
asunnois a sekä Kale ala- unojen
syn ymäpaikois a.“ Ki jallinen Kuukausleh i 1:
99–101.
K ohn, J. 1885. Suomalaisen ki jallisuuden his o ia
I: Kale ala [online]. Helsinki: Weilin & Göös.
Dos upné z: h p://www.gu enbe g.o g/cache/
epub/45984/pg45984.h ml [2017]
K ohn, K. 1888. „Tu kimuksia suomalais en
kansansa ujen alal a I: iekkaamman suhde
äke ämpäänsä, ke unseikoissa ku a una.“
Suomi 3 (1): 1–255.
K ohn. K. 1891. „La mé hode de M.Jules K ohn.“
Pp.64–68 in Cong ès in e na ional
des adi ions populai es. Comp e endu des
séances. Pa is: Biblio hèque des Annales
économiques, Socié é d’édi ions
scien i iques.
K ohn, K. 1909. „Suomalaises a
kansan unouden u kimuksen me odis a.“
Val oja 2: 103–112.
Kulda, B.M. 1874–1875. Mo a ské ná odní
pohádky, po ěs i, obyčeje apo ě y I, II. P aha:
I.L. Kobe .
Ol ik, A. [1921] 1992. P inciples o O al Na a i e
Resea ch. Blooming on: Indiana Uni e si y
P ess.
Soukup, V. 2011. An opologie. Teo ie člo ěka
akul u y. P aha: Po ál.
Taylo , A. 1928. „P ecu so s o he Finnish
Me hod o Folk-Lo e S udy.“ Mode n Philology
25(4): 481–491.
The Cong ess o Folklo is s a Pa is.1889. The
Folk-Lo e Jou nal 7 (4): 275–276.
U he , H.-J. 2004. The Types o In e na ional
Folk ales: AClassi ica ion and Bibliog aphy
Based on he Sys em o An i Aa ne and S i h
OPEN
ACCESS
BARBORA zá ODSKá 117
Thompson. Vols 1–3. Helsinki: Suomalainen
Tiedeaka emia.
V ána, F.M. 1880. Mo a ské ná odní pohádky
apo ěs i [online]. B no: las ním nákladem
Dos upné z: h p://k ame ius.mzk.cz/
sea ch/i.jsp?pid=uuid:7cc61b07-7e65-11e1-
a7ce- 0050569d679d#monog aph-page_
uuid:76c627da-7e65-11e1-a7ce-0050569d679d
[2017]
Wesselski, A. 1925. Mä chen des Mi elal e s.
Be lin: S uben auch.
Wilson, W.A. 1973. „He de , Folklo e and
Roman ic Na ionalism.“ Jou nal o Popula
Cul u e 6: 819–835.
OPEN
ACCESS