P o is ě y
Na lně ženské a ménské mode ní poezie
Pe a Košťálo á
Uni e zi a Ka lo a
pe a.kos alo [email p o ec ed]
h ps://o cid.o g/0000-0001-8044-5103
CONTRASTING WORLDS: SHAPING MODERN ARMENIAN WOMEN POETRY
Li e a y echoes o agic e en s, deeply oo ed in he collec i e memo y o some na ions o e hnic
g oups, e y o en ep esen he basis o hei o e all concep o iden i y. This auma o he di i-
cul cons uc ion o asense o belonging (especially he expe ience o exile, diaspo a, expulsion,
loss o homeland, e hnocide, genocide, e c.) is e lec ed no only in he wo ks o he gene a ion
conce ned bu also o la e gene a ions, deeply in luenced by ansmi ed pe cep ions o auma.
Coping wi h he ques ion o belonging o se e al wo lds, cul u es and languages— and some imes
o none o hem comple ely— esul s in aspeci ic o m o li e a y p ocessing and also equi es
aspeci ic app oach o li e a y analysis and o he ansla ion o auma poe y. The A menian o-
pos o pandukh o gha ib (exile) should be unde s ood wi hin ab oade con ex o he auma ic
pas and i s subsequen in e p e a ions. Key cul u al wo ds as s igmas o auma ic pas , lea ing
in angible aces h ough na a i es, ep esen an essen ial ec o o collec i e memo y he e. The
landscape desc ip ion is emo ionally in es ed and i could be pe cei ed as a he o ical exp es-
sion o ex emely dis up i e expe ience. Focusing on A menian women poe s, whose wo ks in-
luenced he li e a y landscape o A menia and A menian diaspo a in he second hal o 20 h and
he beginning o 21s cen u y and concen a ing on hei p e ailing opoi, he ole o memo y in
he shaping o auma and i s ep esen a ion in poe y will be mo e ob ious. In he case o emale
poe s om he diaspo a, hei poe y should be ead wi hin he ame o hei exilic expe ience
as akind o pos mode n i iné ance. The ex ual analysis o hei poems pe cei ed h ough auma
lens could b ing asigni ican con ibu ion o auma s udies heo y in gene al as well as o gende
s udies wi hin he A menian con ex .
KLÍČOVÁ SLOVA:
A ménská ženská poezie— s udia auma u— a ménská genocida— mo i exilu— ykořenění
A menian women poe y— auma s udies— A menian genocide— mo i o exile— up oo edness
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366729.2024.1.6
OPEN
ACCESS
88 SVĚT LITERATURY 69
METODOLOGIE
Na poezii je elké nejen o, že je o muzika e slo ech, ale i o, že má e na pá
řádcích zhuš ěná celá s ale í ži o a. S ole í kos ce. To je p o mě poezie. A o
je elká ěc… Nemohl bych bez oho bý .
Jan Masa yk1
Ta o s udie se zaměřuje na séman ickou analýzu díla a ménských básnířek
20.a21.s ole í, jejichž poezie zásadně o li nila ili e á ní ý oj po oce 1991, a o
jak A ménské epublice, ak celos ě o é diaspoře.2 Zhlediska z . eo ie sociální
iden i y se zaměřuje na popis e nohis o ie ana ekons ukci kolek i ní pamě i (ze-
jména e z ahu k ajiny apamě i); zhlediska eo ie klíčo ých slo se snaží ode ekci
ěch nej ý aznějších mo i ů (kul u ních klíčo ých slo ). Zpohledu auma s udies
pojedná á o z ahu žen-básnířek kjejich z acenému p os o u aobecně kpoci u y-
kořenění.
Ohlasy agických událos í, hluboce zakořeněných his o ické kolek i ní pa-
mě i, elmi čas o předs a ují základ sebepoje í daného ná oda nebo e nické skupiny.
Po ugalské saudade, ancouzské mal de pays, elšské hi ae h nebo anglické home-
sickness— šechna a o slo a jsou yjádřením poci u ykořenění, podba eného
kul u něhis o ickými z láš nos mi p amenícími ze nohis o ie daného ná oda či
e nické skupiny. Každé opuš ění las i, ať už zdů odů poli ických či socioekonomic-
kých, sobě nese aspek přek očení h anice. Liminali a je sama osobě mul idisci-
pliná ním až ansdiscipliná ním enoménem— dle známé de inice A nolda an
Gennepa jde de ac o oiden i á ní akuum,3 během něhož dochází kopuš ění pů-
odní iden i y/ las i akpřechodu kiden i ě/ las i no é. Klíčo ým je ady p á ě onen
pos upný p oces opouš ění pů odního azíská ání no ého s a usu, iden i y, domo a
amnohdy ijazyka. Vkon ex u mig ace dochází ke zniku speci ického pou a mezi
zemí pů odní, jež mnohdy podléhá u či é idealizaci, amezi no ou zemí hos i elskou.
To o pou o azněj p amenící poci belonging neboli náležení šak není jednoduché
zachy i pomocí pojmů jako akul u ace nebo in eg ace. H ají ady oli aspek y geo-
poli ické, kul u ní, his o ické, ling is ické, sociologické idemog a ické, neposlední
řadě pak psychologické.
Nos algie po sla né minulos i, z á a domo a, nejasné yhlídky do budoucna,
opos ěčné ouhy po ná a u, e lexe agických his o ických událos í p omí ající
se e z ahu kpří omnos i akbudoucnos i— o še se od áží dominan ním na a-
i u his o ického auma u. Ten o na a i bý á neodděli elně spja is z .men ali-
ou obklíčení as z . ni řním exilem, k e é bý ají cha ak e is ické mimo jiné ip o
a che ypální náboženské diaspo y, edy p o y, jejichž sjednocujícím ak o em je na
jedné s aně jejich ozp ýlení apoci p onásledo ání, na s aně d uhé pak přísluš-
nos ke speci ické cí k i, písmu ali u gickému jazyku.4 Men ali a obklíčení, de i-
no aná jako u či á z ani elnos dané komuni y ůči majo i ě „jino ě ců“ azá o eň
1 Fischl 1991, s.73.
2 Pokud byly básně češ ině již ydány, ci ujeme zKohou ko á 2010, s.101–104.
3 Van Gennep 2004, s.22.
4 Smi h 1999, s.212–213.
OPEN
ACCESS
PETRA KOŠťáLOVá 89
ijejí odcizení, uza ření se do sebe aspoléhání na členy las ní skupiny, se p oje-
uje případě dlouhodobě ma ginalizo aných skupin, žijících pozici menšiny
anucených espek o a s é sice „ ole o ané“, o šem zá o eň podřízené pos a ení.5
A méni coby ě šino ě ěřící a ménské apoš olské cí k e byli po s ale í obklopeni
islámem nebo p a osla ím, od 5.s . n. l. neměli až na jednu ýjimku las ní s á ní
celek a oli k álů išlech y de ac o suplo ali pouze cí ke ní hodnos áři. A ménská
diaspo a mimo his o ickou A ménii se ak o mo ala zejména na bázi příslušnos i
kapoš olské cí k i akonk é nímu egionu s ím, že jedno li é komuni y edli pa-
ia cho é li ných odů.
Gende o é aspek y ý aznou mě ou o li nily ino odobou a ménskou poezii.
Ta o al e i a získá á  adiční a ménské společnos i, nímané obecně na zdo y
so ě ské ans o maci s ále jako pa ia chální, s é speci ické kono ace.6 Jedno li é
znaky jsou s ozumi elné zá islos i na příjemci. Vduchu Lo mano y eo ie sémio-
iky se mohou symboly y íje jak explozi ně (náhle,  eakci na konk é ní událos ),
ak pos upně, g aduálně.7 V om o ohledu slouží auma ický p oži ek jako základ
p o explozi ní o bu symbolů, jež se o šem ud žely aud žují „dlouhé minulos i“
( mnohoznačném ýznamu B audelo y longue du ée).8 Jedno li é symboly se do ý-
kají eálné k ajiny, sno é k ajiny, las ního ěla, pojmů domo , odina, ma ka, dí ě
nebo aké konk é ního p oži ku čase ap os o u— e o mě ob azů jsou mnohdy
íce ypo ídající než mnohoslo né popisy éhož.9
P os o zde ys upuje coby společens í „pojmeno aných mís “.10 Východiskem
auma u může bý z á a, něk e ých kono acích je přímo de ino ána jako z a-
cený p os o , iden i iko aný s(mnohdy násilně) opuš ěným domo em.11 Vymani se
zpasi ního u pení je nesnadné, neboť y ěsněné zpomínky se mohou na ace .12
Dochází ak kpe manen ní e-ak ualizaci pamě i,13 a ím pádem i ozbi í his o ické
ačaso é kon inui y. Výsledkem je hledání no ého opě ného bodu, čímž může bý
zno up oží ání agédie, mnohdy bez jejího přije í azá ě ečného smíření. Akcen o-
ané u pení je nímáno jako nepopsa elné, edy nezachy i elné slo y či ob azo ým
ma e iálem.14 Poe ické yjádření se čas o ací kp nímu aus a ujícímu auma u,15
což je a ménském případě ě šinou sdílená paměť a ménské genocidy amasak ů.
S ím o auma em sou isí i z .odmlčení se e smyslu Ba heso a a ê e le langage;16
o se mnohdy ans o muje do odmlk básnickém ex u.17 Cha ak e is ické je o něž
5 Ye’o 2002, s.104.
6 Ishkanyan 2008, s.92.
7 Lo man 2004, s.12.
8 Fe nand B audel ci .dle Kud ycz 2011, s.181.
9 Whi e 2012, s.25.
10 Claude Lé i-S auss ci .dle Feld— Basso 1996, s.13.
11 Sigmund F eud ci .dle Ca u h 2016, s.22.
12 K a och íl 2015, s.21.
13 Pie e No a ci .dle K a och íl 2015, s.67.
14 I e sen 2017, s.86.
15 S o .Jacques De ida a z .mémoi e sans mémoi e (Gas on 2018, s.240).
16 Ba hes 1970, s.97.
17 Ca u h 1995, s.31.
OPEN
ACCESS
90 SVĚT LITERATURY 69
ozdělení ex u do jedno li ých agmen ů, akže ýsledek nakonec působí poněkud
„ oz haně“.18
Neus álý ná a kpů odnímu auma u je jednak připomenu ím z aceného, jed-
nak symbolem no ého počá ku.19 Od ud isnaha o(byť pouze dočasný) ná a , ať už
o mou k a ších u is ických ýle ů nebo například pomocí p ocesu o og a o ání
se sob azy pů odního domo a no é k ajině.20 Symboly z z .pomalého oku dějin
bý ají „ponořeny“ do his o ie.21 Rekons uo a pů odní objek nebo alespoň s opu,
k e ou po sobě en o objek zanechal, je nesnadné— slo y ománo é pos a y Um-
be a Eca: „‚Vezmeme-li do uky knihu, nesmíme se p á , co říká, ale co říci chce. […]
Jedno ožec zknih je jako o isk. Exis uje-li o isk, musilo u bý něco, čeho o iskem je.‘
[…] ‚Idea je znak ěcí, ob az je znakem ideje, znakem znaku. Zob azu šak mohu
ekons uo a , ne-li přímo ěleso, pak alespoň ideu, k e ou oněm cho ali jiní.‘“22 Ča-
so á ap os o o á dimenze pamě i se a ménských e ších čas o p olínají, přičemž
panuje snaha se ze s ého auma u „ ypsa “23— zno u jej ak čás ečně p oží , aby
mu bylo možné (zno u alespoň čás ečně) po ozumě . Reduplikace ob azů e smyslu
z cadlení s ého já coby obě i (mise en abyme) se o něž obje uje jako čas ý opos; bý á
od azem u či é neocho y yjádři se přesně ohledně z á y apopsa ji.
Básník má křídla p áků
[…]
ajejich z ani elnos .
P ní boles ,
Tu má osebe sama,
d uhou s a os , u má opíseň.
Tře í boles nah azuje obě předchozí,
a o když hledá slo a24
1. ARMÉNSKÁ POEZIE AJEJÍ KLÍČOVÁ TOPOI
Zře ězené celky ýznamů obsahují zp á u op incipech ahodno ách dané společ-
nos i; zjednodušeně řečeno zob azují men ali u dané společnos i apokus oucho-
pení okolního s ě a. Jedno li á opoi bý ají zk a kou její his o ické zkušenos i
a o něž ý azem jejího z ahu kpří omnos i, po ažmo budoucnos i. Obsahují de
ac o o isky his o ické pamě i p os o u a éměř ždy iklíčo á kul u ní slo a, k e á
je nějakým zásadním a ýs ižným způsobem sh nují abý ají obecně ob ížně pře-
loži elná do jiných jazyků (p á ě p o jejich speci ické kono ace).25 Klíčo á kul u ní
18 Ba ke 2020, s.9–10.
19 Ca u h 2013, s.8.
20 K ajeski— Ma kosian 2023.
21 S o .Michel Foucaul ahis oi e subme gée (Wu hnow 2010, s.136).
22 Eco 2018, s.312–313.
23 Pod obněji iz Rippl— Schweighause — Ki ss— Su op— S e en 2013; K is e a 1982.
24 Ma ia Hagopyano á (Dalley 2005, s.42). Překlady do češ iny jsou dílem au o ky s udie.
25 Wie zbicka 1997, s.15.
OPEN
ACCESS
PETRA KOŠťáLOVá 91
slo a bý ají emočně zaba ená a y olá ají další o ázky, s ejně jako mís a snimi
spojená.26
Iden i a komuni y je de ino ána čase ap os o u, přičemž a ménském případě
seh á á s ou důleži ou oli iaspek pří omnos i diaspo y, o mující se už od aného
s ředo ěku anabý ající na ýznamu sou islos i smasak y agenocidou a ménského
oby a els a během p ní s ě o é álky. Genocidu a ménš ina označuje pojmem Ałe
nebo aké Aghe , j.Ka as o a ( ždy psáno s elkým písmenem, aby byla odlišena od
mnoha jiných „ka as o “ popiso aných e s a ších his o ických p amenech). Jedním
ze symbolů genocidy je i„z acená“ A ménie, j.území současném ýchodním Tu-
ecku ase e ní Sý ii, kde před okem 1915 žilo poče né a ménské oby a els o (po-
ě šinou ěřící a ménské apoš olské cí k e nebo unia ských cí k í a ménsko-ka o-
lických aa ménsko-p o es an ských). V om o ohledu lze ho oři ome onymickém
z á nění k ajiny coby e nok ajiny dle de inice A juna Appadu aie, edy jako osí i
mlu čích ěch o klíčo ých slo , k eří spolu y ářejí pos mode ní dynamickou spo-
lečnos .27 Poezie ap óza ho ořící oAłe u las ně kodi ikuje a ménskou k ajinu e
smyslu z acené ma eřské las i. Ci ujme z z . idajínské (pa yzánské) písně Kele
Lao (západoa ménsky Pojďme, chlapče), níž se zpí á o: „našem údolí, kde nasbí-
áme ná a níček. […] Bude o lék na naši boles […] Kameny bez nás doma pláčí,
pojď synku, á íme se domů. […] Jak bychom am mohli nejí ? Jak bychom se mohli
ne á i ?“28 Podobně p acuje s éma em k ajiny inásledující zlido ělá píseň zobdobí
genocidy: „Ros e u sladká, oňa á bazalka. P o oho, kdo odešel akomu se s ýská:
Alaške , Manazke , o byla k ásná mís a. Alaške , Manazke , za řeli jsme d eře
aodešli. […] UMuše, uBulaniku jsme pak s áli aplakali.“29 Cha ak e is ické je u o-
ho o žán u opako ání z acených mís pamě i, dop o ázené emo i ními yjádřeními;
čas á je iemoční ambi alence.30 Rekons ukce paměťo ých map je nedílnou součás í
s udií auma u alze ji po ažo a za způsob, jak se sdaným auma em y o ná a ;
současné době lze y o mapy ana ně na ázaná a ménská oponyma nají například
na pla o mě Houshamadyan (Pamě ník) ijinde.31
Koncep s udií ozp aco á ání auma u má současné době elký ohlas. Rozpadá
se samozřejmě na celou řadu ůzno odých disku zů, k e é se obecně opí ají ode-
kons uk i ismus. P os řednic ím ozbo u jedno li ých ob azů, symbolů, me a o
ime onymií použi ých au o ských ex ech ozk ý ají bada elé auma a (ať už indi-
iduální, nebo kolek i ně p oží aná asdílená). P á ě onen d uhý případ kolek i ně
sdílených apředá aných auma umožňuje in e discipliná ní přís up spřesahem
do e nologie, an opologie asamozřejmě do his o ie— dá á zazní na a i u konk é -
ního auma u zaži ého dří e ma ginalizo anými skupinami. Ten o na a i se y-
značuje opako áním jmen obě í (nebo iníků) a yčíslo áním „z aceného“32; od ud
ako ý dů az na opako ání oponym.
26 Hod o á 1997, s.33.
27 Hsu 2020, s.197.
28 Kele lao 2023. Volný překlad.
29 Go ani 2023. Volný překlad.
30 Ba ke 2020, s.3.
31 Houshamadyan 2023.
32 Van Thienen 2008, s.42.
OPEN
ACCESS

92 SVĚT LITERATURY 69
V om o ohledu je edy ženská a ménská poezie auma u ma ginalizo ána
las ně hned nad ak á ; pop é jako zpomínka na dlouho abuizo anou geno-
cidu adepo ace, pod uhé jako zpomínka žen, jejichž k i ický hlas byl dlouho-
době umlčo án. Poezie coby ženský p os o , eřejně zacházející sminulos í asou-
časně in e p e ující něk e é dop o odné je y pos auma ického synd omu, jako
jsou například sebedes ukční cho ání, emoční labili a, nízké sebe ědomí, dep ese
nebo z ek, byla  adiční společnos i se sklonem k z .pa ia chálním p kům
spíše opomíjena. Ženský amužský p os o se  ámci a ménské společnos i příliš
zájemně nep olínaly. Ženské amužské ole bý aly s ik ně ymezeny aodděleny
(podobně jako omu bý á iujiných společnos í c í ahanby)33— jakkoli se so ě ské
eálie au či é s í ání gende o ých ozdílů na ěch o p ak ikách podepsaly. Ideálem
ženskos i byla cudnos , pasi i a aabsolu ní poslušnos ůči šem s a ším odin-
ným příslušníkům.34 Tz .„s ydli á dí ka“ (a m. amo o aghdžik) je koncep , do ně-
hož ani emoční labili a ani dep ese či z ek coby eakce na zp aco ání auma ické
minulos i nespadaly. Mezi pe cepcí ženské amužské ole pano al d ojí s anda d;
základním požada kem na „čes “ žen bylo jejich panens í ajeho zacho ání až do
s a by (od ud iideál ženy coby k azi-pos á né manželky ama ky).35 Symbolem
s a by se nikoli náhodou s alo g aná o é jablko, připomínající s ou sy ou ba ou
z á u panens í.36
Zženské ole se ak s ala de ac o ins i uce, sníž předepsaným způsobem kalku-
lo aly šechny zain e eso ané s any  ámci celého egionu.37 Jak šak u ádí napří-
klad současná básnířka ablogge ka Ma ine Pe ossiano á (* 1960) ozho o u: „Už
pa nác le se a ménská poezie dí á ‚dolů‘, o jes k ěm eali ám ži o a, k e é byly
odjakži a po ažo ány naší společnos i za přinejmenším podi né a případě poezie
za cizo odé p ky.“38 Tím cha ak e izuje u či ý posun, kněmuž pos upně docházelo
po pádu so ě ského ežimu zemi (a las ně už dří e období z .přes a by), kdy
se mezi éma y ženských básnířek začaly obje o a ijejich osobní ýpo ědi apokusy
ozachycení auma ických zkušenos í. Dominan ním je em se s al odklon od kon-
cep u amo o aghdžik.
2. MOTIV ŽALU
„Nekonečný smu ek au pení“ je s ejně jako mo i exilu, známý a ménš ině jako
z .panduch nebo gha ib, s álicí a ménské poezie ip ózy bez ohledu na gende či pů-
odní jazyk ex u ( ýchodní a ménš ina, západní a ménš ina, jazyky hos i elských
zemí). Jedná se pů odně o aně s ředo ěké mo i y, k e é lze dohleda už nejs a ších
a ménských ex ech z5.s ole í n. l. Inspi ací p o ně byly zje ně s a ozákonní ex y,
33 Babayan— Pi e 2018, s.316.
34 Payaslian 2011, s.77.
35 Johnson 2004, s.124.
36 Pod obněji iz Rosenbe g 2018.
37 Voell— Kaliszewska 2016, s.91.
38 Alloyan 2006, s.9; Kohou ko á 2010, s.101–104.
OPEN
ACCESS
PETRA KOŠťáLOVá 93
odkud če pají če né lamen ace nad zkázou měs anad ýlučným osudem Bohem
y oleného ná oda.39 Ty o mo i y byly nadále obohaco ány p ůběhu s ředo ěku
ano o ěku díky synk e ickým kul u ním li ům; zpe sko-a abské ly iky známe
například adiční mo i y odloučení jako mo i ha ana hlídajícího opuš ěné ábo-
řiš ě pouš i nebo mo i jeřába, ažného p áka odloučeného od s ého hejna, k e ý
se sám osobě s al symbolem diaspo ní iden i y.40 Dekla o ané poci y z á y azou-
als í nad opuš ěním odné země jsou ke kons ukci diaspo y nezby né;41 exil byl
a ménském případě zdů azňo án přímo jako ná odní osud.42 Z oho dů odu bý ají
a ménská opoi s o ná ána s ěmi li e a uře řecké azejména li e a uře žido -
ské (jak os a ně naznačuje už An hony D.Smi h s ou de inicí a che ypálních nábo-
ženských diaspo ).43 Exil je  om o poje í chápán ě šinou jako kle ba, méně pak už
jako yjádření ýlučného osudu y oleného lidu. Například z .Ani opos neboli na-
a i opů odu šech s ředoe opských a ýchodoe opských a ménských komuni
změs a Ani, zaniknu šího „jako Sodoma aGomo a“, po zuje ezi ospeci ickém po-
slání ěch, k eří zničení pů odního měs a přežili.44
Vnějším symbolem a ménské komuni y se období os ícens í s ala pos a a a -
ménského obchodníka, jež byla později akcen o ána jako de ac o neměnný s e eo-
ypní ob az ces o a elských zápiscích, pamě ech diploma ů iobecně  z .ima-
ginai e O ien u. Obchodník je ap io i předs a i elem jinakos i jako ako é; je
zosobněním p aho os i (liminali y) azá o eň ipřek ačo ání ěch o p ahů.45 Vzásadě
je šude neus ále cizincem, zp os ředko a elem, yjedna ačem ipo enciálním z ád-
cem jednom. Figu a obchodníka je o šem  om o případě nějším s e eo ypním
ob azem neboli he e os e eo ypem— je de ino ána olí, k e ou A ménům přisoudili
Jiní, jejich sousedé či příleži os ní ná š ě níci. Au os e eo yp neboli sebeob az, k e ý
je las ně přímou negací oho o he e os e eo ypu, na d uhou s anu akcen uje spíše
zakořeněnos as abili u (na ozdíl od ap io ně neuko ených apři om dynamických
obchodních sí í). Cha ak e is ickým p oje em au oob azu je in e p e ace a ménské
k ajiny e smyslu biblických (abukolických) kono ací, kde například pas ýř se s á-
dem o cí odkazuje jednak ke koncep u země zaslíbené, jednak kněčemu, co již bylo
dá no z aceno aexis uje pouze e zpomínkách46— o je os a ně k in esence exilu
jako ako ého, nějšího i ni řního. Obdobným symbolem je například iopuš ěný
azanedbaný o ocný sad, odložené zemědělské nářadí, po haný a ménský ukopis
a p.; s ěmi o ob azy os a ně hojně p acuje ia ménská kinema og a ie.47 K ěm o po-
ci ům se au oma icky áže inos algie, k e á je cha ak e is ická p o a ménskou poezii
napříč li e á ními obdobími abez ohledu na gende .
39 S one 2006, s.82–83.
40 Košťálo á 2014, s.459–482.
41 Gall— Leoussi— Smi h 2010, s.108.
42 Ma esoli 1997, s.144.
43 Smi h 1999, s.15.
44 Ko ácz— Pál 2013, s.11.
45 Boudon 2002, p.47.
46 Bu well— Tscho en 2007, s.166.
47 Např. ilm Maják a ménské ežisé ky Ma ie Saakyano é, ilm Ba a g aná o ého jablka e-
žisé a Se geje Pa adžano a amnoho jiných.
OPEN
ACCESS
94 SVĚT LITERATURY 69
Je em neodděli elně spja ým spos a ou obchodníka je samozřejmě mobili a, na-
cházející s ůj od az nekonečné p oměnli os i současné diaspo y. A ménské slo o
gagh (exil, odchod), od ozené ze semi ských jazyků asou isející isheb ejským po-
jmem galu , je samo osobě yjádřením poci u ykořenění a e lek uje jak his o ické
sou islos i, ak ii ine áře pos mode ních nomádů kul i ujících exil jako u či ou
speci ickou ýsadu48— j.odpo ěď současné diaspo y, pá ající po s ých kořenech
asnažící se de ino a s ůj z ah k las i. „Po nekonečném pu o ání přes yp ahlé
pus iny nezá isle na om, jak ychle jimi lak p ojíždí… Jsem pořád enku ak áčím
pozo ně, sbosýma nohama, napůl zničená“— o je pa a áze e lek ující cha ak e-
is ická éma a zpoezie diaspo y.49 Nekonečný pohyb, pá ání, nejis o a asnaha y-
o na s auma em pog omů, masak ů, a ménské genocidy aholokaus u— o jsou
klíčo á éma a, jež p os upují li e a u ou „a che ypálních diaspo “.
„Každý člo ěk je do jis é mí y Asyřan, poh obek kdysi mocného ná oda, k e ý
až na něho yhynul,“50 píše se e sla né po ídce „Sedmdesá isíc Asyřanů“ zpe a
Williama Sa oyana, ame ického p ozaika a ménského pů odu, jehož odiče se při-
s ěho ali do kali o nského F esna už na konci 19.s ole í k ůli p onásledo ání a -
ménského oby a els a za lády sul ána Abdulhamida II. Me a o u „Asý ie“ ady lze
čís jako přímou na ážku na A ménii ( ši ším koncep u lids í). Odkazy ksla né
minulos i anos algie nad z acenou zemí dalece přek ačují exis enci A ménské e-
publiky; a ménském případě o o íc, že se nap os á ě šina pů odních lokali
(ačas o e oko aných oponym) nachází mimo současnou epubliku. Výsledný poci
nos algie au či é bezmoci ješ ě íce umocnil kon lik Náho ním Ka abachu, k e ý
nedá no skončil odchodem p ak icky eške ého a ménského ka abašského oby a-
els a do A ménie.
Séman ické ymezení mezi eálně exis ující zemí amy ickou las í předků sou-
časných členů diaspo y, jež je šak jejich kolek i ní pamě i neus ále uko ena, se
p omí á i  ře í ač é gene aci přeži ších genocidu. T zení „Nic nedá á smysl,
dokud o sami nepojmenujeme“51  om o případě implikuje hluboký z ah kzemi
předků, k e ý předá ají odiče s ým po omkům; jedná se oimaginá ní i eálný z ah
jednom. Za ímco p ní ad uhá gene ace se snažily přede ším ží ae ablo a se
no é zemi, ře í gene ace začínala ob ykle in enzi ně pá a po s ých kořenech.52
Další gene ace jsou p ocesu zp aco á ání auma u genocidy de ac o jakýmsi „do-
spí áním“, edy no ou ází liminali y— dospí ající po omci přeži ších se ě šinou
snaží, ať už indi iduálně, či kolek i ně, zaujmou s ou las ní pozici k auma u.
Si uace je o o ěžší, že zkušenos auma u zp aco á aná období adolescence jen
přidá á na celko é nejis o ě dospí ání obecně amůže přispě ike k izi iden i y53—
s ejně ak šak může slouži ijako jedno ící ak o , k e ý jedinci po dí aspek
belonging ap o ede jej dalšími nás ahami období pube y. „Tak jako každý ná od,
jehož nejs ě lejší dny leží minulos i, mají [A méni] při ozenou endenci kži o u
48 Babayan— Pi e 2018, s.14.
49 Hende son 2013, s.73, 80.
50 Sa oyan 1958, s.29.
51 MacCannell 1986, s.46.
52 Kalayjian— Palou zian 2009, s.229.
53 Le B e on 2002, s.58.
OPEN
ACCESS
PETRA KOŠťáLOVá 95
e s ínu s ých minulých dnů akjejich glo i ikaci, jež ssebou zá o eň nese přiznání
ak u, že současnos je zcela nes o na elná [sminulos í] abudoucnos bude možná
ješ ě ho ší.“54
3. MOTIV KATASTROFY
Mo i Ka as o y sou isí spředchozím mo i em žalu aje pokládán za jeho his o ické
y cholení, kněmuž dějinný ý oj celou dobu lineá ně směřo al. Dějiny jsou pojí-
mány jako sé ie nepře ži ých ka as o apoh om, e lek ujících podřízené pos a ení
náboženské menšiny o ládané Jinými, „cizozemci“ a„ne ěřícími“.55 Poci y odcizení
jsou ješ ě íce akcen o ány sodkazem na samo nou genocidu, j.Ałe , k e ý je ak o
chápán coby ek i alen žido ského holokaus u. „T áří  ář naší nekonečné i ali ě
en poci překoná á uiny, po s á á zpopela mučedníků, je idě [ očích] do -du-
chů, od áží se pohledu si o ků,“ napsala jedna z ůbec p ních a ménských au o-
ek, k e é se k éma u genocidy eřejně yjádřily ak e é zá o eň pa řily imezi její
oči é s ědky.56 Vdíle Zabel Jesajano é (Yessayan)57 lze ysledo a mo i exilu, z á y
aka as o y, s ejně jako sou isející mo i y ězení, samo y asnahy oos obození. Po-
ci y sebeob iňo ání a ozča o ání znemožnos i ná a u do země zaslíbené se p o-
línají a ménskou ženskou poezií jako če ená ni . Ruku  uce snimi jde ip oces
ik imizace,58 us ace asekundá ní auma izace.59 Vženské poezii se a o éma a
p oje ují isk ze me a o y emoční labili y a o něž kladením nezodpo ědi elných
o ázek: „Ne ozumím. P osím, ys ě le e mi o. Jak o o šechno může bý popí áno?“
áže se básnířka Alicia Ghi agossiano á (1936–2014).60 F us aci pod huje p á ě ona
nemožnos ná a u do země zaslíbené aabsence jakéhokoli (byť jen čás ečného) při-
je í iny na s aně iníků.61
Vyschla mi ús a
Příběhy zpouš ě
Dei ez-Zo u
Tak dá no
Slo a básnířky Helene Pilibosiano é (1934–2019) ady e zk a ce ilus ují nepopsa-
elnos p oži ého auma u,  ex u symbolizo aného zmínkou opouš i uDei ez-
-Zo u, kde se nacházely hla ní z .sbě né ábo y p o a ménské up chlíky.62 Ty byly
54 Hewsen 2001, s.8.
55 Akinean 1936, s.109–110.
56 Zabel Jesajano á (Pe oomian 1993, s.108). Pod obněji aké Pe oomian 2015; Pe oomian
2012.
57 Víc pod obnos í iz Almond 2021.
58 Wie io ka 2005, s.103–104.
59 K a och íl 2016, s.178.
60 Pe oomian 1993, s.115.
61 Gall— Leoussi— Smi h 2010, s.108.
62 Pe oomian 1993, s.140.
OPEN
ACCESS
102 SVĚT LITERATURY 69
Tu se najednou ozs í ila s ě la
Film skončil
Ajá si u ědomila, že spása někdy může přijí
Tep e ehdy, když už se zdáme eške é naděje102
Vdílech současné mladé gene ace básnířek lze nají podobné ob a y, y o ná ající
se s olí ženy a ménské společnos i ise z ahem k odné zemi— obojí je, jak se zdá,
mnohdy zájemně e lek o áno. Hla ní zá ěž minulos i spočí á  om, že— jak již
bylo zmíněno— p o mnohé A mény není e e enčním domo em současná A mén-
ská epublika, ale z .Je ki (osmanská území obydlená před p ní s ě o ou álkou
a ménským oby a els em). Mo i z acené las i (Je ki u) zde ko esponduje smo-
i em z aceného domo a jako ako ého. Ten, kdo nemá las ani domo , se nemůže
cí i dobře ani e las ním ěle: „Moje nemocná duše si p onajímá by mém nemoc-
ném ěle. […] S ále se s achuje, že se á í maji el a yhodí ji, yhýbá se mu,“ říká
básnířka A pi Voskanyano á (*  1978).103 Analogicky se yjadřuje iJana Hagopyano á
(*  1948): „Já jsem a, kdo o e í á las ní d eře, myslíc si, že se sku ečný maji el najed-
nou obje í. […] Jsem u na ná š ě ě, šude akdekoli. Jsem cizinec, pospolu isama.
Dokonce ani e s ém las ním by ě nejsem doma.“104
Absence domo a anemožnos jej naléz s ejně jako absence jakéhokoli poci u bez-
pečí se mnohých e ších obje uje edle nemožnos i nají „bezpečí“ manžels í,
k e é je nímáno coby naplnění adiční ženské ole. No inářka abásnířka Na ine
A e yano á (*  1977) píše: „Lásko moje, moje p sa jsou u p o o, abys je líbal. No ale
jes li ne, ak ma meláda je na s ole. Ješ ě jsem nenapsala ani jediný e š oh dinné
minulos i s ého lidu. Posypu si hla u ou neú odnou, neplodnou apus ou p s í s é
země. Copak ze mě je nějaký s a i el budoucnos i?“105 Vehanuš Tekeyano á (Tekian),
a ménská básnířka ap ozaička zlibanonské diaspo y, jejíchž e ších dosud přeží á
západní a ménš ina (podle de inice UNESCO oh ožený jazyk), u ádí: „Moje země je
smu ná, neboť já ní nejsem […] íko níky bez lis í, křepelky nelé ají, s áje se za ře-
nými d eřmi. […] Jsou u o li zkamenělí  uinách / aná od, jehož s dci mlčí h oby
hluboké jako p opas / ajako modli ba jsou u chačka y106 a aké ho a.107 […] Moje země
je smu ná / ale já ješ ě íc / já ješ ě ‚mnohem íc‘.“108 „Mlu i oboles i není ob ížné,“
poznamená á Vehanuš Tekeyano á, „ob ížné je naopak oní neho oři .“109 „Říká se, že
Sa an označuje při na ození čela ěch, k eří jsou odsouzeni. […] Pane, kdy od nás ode-
jmeš u o kle bu epsanou našich obličejích? Odsuň s ůj če ný nehe […] zach aň
nás před dalším ukřižo áním,“110 píše básnířka Lili , p o niž má pojem las (haj enik)
podobu obě iny.
102 Ma ine Pe ossiano á (Ananyan— Na asa dyan 2012 s.144).
103 Ananyan— Na asa dyan 2012, s.184.
104 Dalley 2005, s.69.
105 Alloyan 2006, s.276–279.
106 Chačka , křížo ý kámen.
107 Ho a e smyslu pos á né ho y A a a , a m. Masis.
108 Alloyan 2006, s.84–87; Košťálo á— Řou il— Socho á— Pecha 2023, s.403.
109 Sa a ian 2022.
110 Dalley 2005 s.72.
OPEN
ACCESS

PETRA KOŠťáLOVá 103
Ch ěla jsem si dá nějaké mo uše
Vždyť už je dlouho podzim
Byla jsem smu ná a aky hlado á
Nenahma ala jsem kapse klíč
Nebo jsem ho z a ila.
Anebo jsem možná nechala d eře odemčené.
Tak možná o poslední.
Tak možná o poslední.
Ale jakou o má cenu?111
Již ci o aná básnířka Ma ine Pe ossiano á, pokládaná za mlu čí gene ace de ade-
sá ýchle a o něž členka li e á ní pla o my Bnagi , p oslula s ou poezií každoden-
nos i. „B zo áno, ulice ješ ě p ázdné. Sešla jsem dolů. Čekala jsem na zas á ce, čekala
jsem, až se měs o p obudí. Ale oči se mi za í aly. A e snu jsem iděla, že b zy áno,
když byly ulice ješ ě p ázdné, jsem se posadila na zas á ce. Přemáhal mě spánek. Ale
ím, že jes li za řu oči, ak už neu idím. Vůbec nic.“112
K omě dialogu s„neplodnou“ a„zne ořenou“ las í je us áleným mo i em a -
ménské ženské poezie aké každodenní u ina apokus onas olení no ých p a idel
e z ahu mužů ažen (či spíše k i ika p a idel s á ajících). Vedle ýše zmíněných é-
ma se současná a ménská poezie y o ná á isženským ělem asjeho ap op iací ze
s any mužského s ě a. „S ě e, plač se mnou, můj milenec je m e , m e už dlouho
[…] snad nikdy ani neexis o al […] ach s ě e, plač se mnou, můj milenec se už ani
nena odí. Jeden kolemjdoucí mi řekl, že k ásné ženy bý ají ždycky samy. […] S ě e,
plač se mnou, jsem k ásná.“113 Ty o e še A pi Voskanyano é ezonují sposels ím
Ani Pahli aniano é (* 1972): „Náležím jen sama sobě.“114
T ůj muž, dře o ubec od na ození,
Tě už dá no usekl
Za aždil oje oči
Učinil é ělo něčím bez naděje
Pod obeným, jako je s om (pod oben) sekeře
Má jednooká ženo
K e á si hledáš pe nos mimo sebe
Chladná, ledo á ženo
K e á se s á áš popelem115
K omě au o ky ýše ci o ané básně, Mane G igo yano é (* 1989), ak o o e řeně k i-
izuje kul panens í ibásnířka Sonia Sanano á (* 1975): „Tolik jsem plakala, když
jsem padla na zem, opilá sko o až ksm i. On ležel na mě, oze řel mé y azjis il, že
jsou za řené. Jsem panna nadosm i, řekla jsem si, ale sama jsem ne ěřila é ymyš-
111 Alloyan 2006, s.160.
112 Tam éž, s.152.
113 Tam éž, s.290.
114 Dalley 2005, s.76.
115 Ananyan— Na asa dyan 2012, s.196.
OPEN
ACCESS
104 SVĚT LITERATURY 69
lené lži a oze řela jsem s ehna. A oze řela se no á dí a e mně, bylo o příjemné…
Pochopila jsem, že šechny ženy jsou ždycky za řené.“116 Tu o adikální změnu po-
s ojů amnohdy io e řenou e ol u p o i adičnímu „ženskému údělu“ ilus uje iná-
sledující báseň Ruzanny Voskanyano é (* 1989). Vní k i izuje p ak iku předem do-
mlu ených sňa ků aspolečenský lak na mladé dí ky, aby se co nejdří e p o daly
(aby na nich neulpělo s igma „s a opanens í“, k e é by mohlo následně poškodi
celou odinu).
[…] Ocelé oky později
Se aky budu podoba sousedo ě bucla é dce ce
A ezmu si p ního ousa ého muže, k e ý se namane
P os ě ho jednoho dne u idím
Jí kolem našeho domu
Obejmu ho azakřičím: Vezmi si mě!
[…]
Apak budu mí dce u
Kulaťoučkou jako já, sužaslýma očima,
Bude bí šechny chlapečky iholčičky souseds í
Bude je bí za jejich ma ky
Za ímco můj s ín bude smu ni pozadí
P o ože en o isk je dědičný
P o ože já aky zí a
Vy dám s ou dce u
Za p ního ousa ého muže, k e ý se namane
Aona bude šťas ná, z o na ak jako jsem byla já117
ZÁVĚR
Zp aco ání his o ických auma jde případě a ménské li e a u y uku  uce sde-
ba ou ýkající se kolek i ně sdílené pamě i genocidy az á y his o ické las i. Po-
uži é me a o y zde odpo ídají p oži ým či „pama o aným“ his o ickým zkušenos em
( ady e smyslu pos memo y, j. zpomínek nepamě níků).118 Od ud p amení iambi-
alen ní z ah kA ménské epublice, k e á p o celou řadu současných a ménských
au o ů aau o ek není sku ečnou las í ani pů odním domo em jejich odičů ap a-
odičů. Ten o ozpo uplný z ah lze iden i iko a s ejnou mě ou poezii mužské
iženské; známý současný básník Ho hannes G igo yan os a ně napsal: „Ma eřské
země bý ají ě šinou daleko nějakém ma ém, kameni ém kou ě, Bohem zapome-
nu ém. […] Rodné domy ypadají ě šinou jako uiny. Tak nač je op a o a , když je
zase někdo ozboří. […] Hle, las je obydlena jen sny achimé ami. Všichni am spí.“119
Ženská poezie šak přináší io ázky, jejichž kladení  ámci dominan ního disku zu
116 Alloyan 2006, s.264–267.
117 Ananyan— Na asa dyan 2012, s.201.
118 Teze Ma ianne Hi scho é (K a och íl 2016, s.188).
119 Alloyan 2006, s.30–34.
OPEN
ACCESS
PETRA KOŠťáLOVá 105
nebý alo dří e pokládáno za inspi a i ní. Poezie každodennos i se nicméně s ým
s ylem ymyká adičním básnickým o mám apřináší no é ýz y, eagující na sou-
časnou ans o maci a ménské společnos i ina přeměnu její li e á ní k ajiny. Obecně
lze kons a o a , že os oucí mí a emancipace zásadní mě ou o li nila éma a ijed-
no li é mo i y ženské poezie, byť celá řada znich (mo i exilu, ykořenění aj.) na a-
zuje na s a ší opoi.
LITERATURA:
Akinean, Ne ses. Ułeg u ’yun. S .Laza o:
Mchi a ean Tpa an, 1936.
Almond, Ian. Wo ld Li e a u e Decen e ed: Beyond
he „Wes “. Abingdon: Taylo and F ancis,
2021.
Alloyan, Oli ia (ed.). A is de eche che:
Une an hologie de la poésie a ménienne
con empo aine. Ma seille: Edi ions
Pa an hèses, 2006.
Ananyan, Le on— Na asa dyan He mine.
Con empo a y A menian Poe y. Je e an:
Apollon, 2012.
Babayan, Ka h yn— Pi e , Michael. An
A menian Medi e anean: Wo ds and Wo lds
in Mo ion. New Yo k: Sp inge In e na ional
Publihing, 2018.
Ba dakjian, Ke o k— La Po a, Se gio. The
A menian Apocalyp ic T adi ion: ACompa a i e
Pe spec i e. Leiden: B ill, 2014.
Ba ke , Jamie D.T auma in 20 h Cen u y
Mul icul u al Ame ican Poe y: Unmu ed Ve se.
Lanham: Lexing on Books, 2020.
Ba hes, Roland. L’empi e des signes. Pa is:
Flamma ion, 1970.
Bay amian, Shan . „Sys em o ADowns’ ‚Holy
Moun ains‘“. [online]. [ci .31.1. 2024].
Dos upné zh ps://www.song ac s.com/
ly ics/sys em-o -a-down/holy-moun ains.
Be be ich Ch is iane. T auma & Memo y: The
Holocaus in Con empo a y Cul u e. Mil on
Pa k: Taylo and F ancis, 2021.
Be dahl Daphne e al. Al e ing S a es:
E hnog aphies o T ansi ion in Eas e n
Eu ope and Fo me So ie Union. Ann
A bou : Uni e si y o Michigan P ess,
2000.
Boheemen, Ch is ine an. Joyce, De ida,
Lacan and he T auma o His o y: Reading,
Na a i e and Pos colonialism.Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess, 1999.
Boudon, Pie e. Le champ séman ique de la
pa en é: Rappo en e langage e ep ésen a ion
des connaissances. Pa is: L’Ha ma an, 2002.
Bu well, Jenni e — Tscho en, Monique. Image
and Te i o y: Essays on A om Egoyan. Wa e loo:
Wil id Lau ie Uni e si y P ess, 2007.
Ca u h, Ca hy. Unclaimed Expe ience: T auma,
Na a i e and His o y. Bal imo e: Johns
Hopkins Uni e si y P ess, 2016.
Ca u h, Ca hy (ed.). T auma Explo a ions in
Memo y. Bal imo e: Johns Hopkins Uni e si y
P ess, 1995.
Ca u h, Ca hy (ed.). Li e a u e in he Ashes o
His o y. Bal imo e: Johns Hopkins Uni e si y
P ess, 2013.
Dalley, Ma o (ed.). The O he Voice: A menian
Women’s Poe y Th ough he Ages. T ansl. Diana
De Ho anessian. Wa e own: AIWA P ess,
2005.
Eco, Umbe o. Jméno ůže. Přel. Zdeněk F ýbo .
P aha: A go, 2018.
Ekmekçoiglu, Le na. Reco e ing A menia: The
Limi s o Belonging in Pos -Genocide Tu key.
Redwood Ci y: S an o d Uni e si y P ess,
2016.
Feld, S e en— Basso, Kei h. Senses o Place.
San e Fe: School o Ame ican Resea ch P ess,
1996.
Fischl, Vik o . Ho o y sJanem Masa ykem. P aha:
Mladá on a, 1991.
Foucaul , Michel. L’a chélogie du sa oi . Pa is:
Gallima d, 1969.
Gall, Allon— Leoussi, A hena— Smi h,
An hony D.The Call o he Homeland: Diaspo a
Na ionalisms, Pas and P esen . Leiden: B ill,
2010.
OPEN
ACCESS
106 SVĚT LITERATURY 69
Ga soïan, Nina. S udies on he Fo ma ion o
Ch is ian A menia. Mil on Pa k: Taylo and
F ancis, 2023.
Gas on Sean. De ida and he Challenge o His o y.
Lanham: Rowman and Li le ield, 2018.
Gennep, A nold an. The Ri es o Passage.
London: Psychology P ess, 2004.
Go ani. [online] [ci .12.1.2020]. Dos upné
zh p://songba .com/a chi e/songs/
a menian/go ani.
Hacikyan, Agop J.— Basmajian, Gab iel—
F anchuk, Edwa d— Ouzounian, Nou han.
The He i age o A menian Li e a u e: F om he
Six h o he Eigh een h Cen u y. Vol.2, De oi :
Wayne S a e Uni e si y, 2002.
Hende son, Mae (ed.). Bo de s, Bounda ies and
F ames. Abingdon: Rou ledge, 2013.
Hewsen Robe H.A menia— AHis o ical
A las. Chicago: Uni e si y o Chicago P ess,
2001.
Hod o á, Daniela e al. Poe ika mís : Kapi oly
zli e á ní ema ologie. P aha: H & H, 1997.
Houshamadyan: AP ojec o Recons uc O oman
A menian Town and Village Li e. [online].
[ci .20.5.2023]. Dos upné zh ps://www.
houshamadyan.o g/mapo omanempi e/
ilaye -o -bi lispaghesh/kaza-o -bulanik/
locale/geog aphy.h ml.
Hsu, Ronald. E hnic Eu ope: Mobili y, Iden i y and
Con lic in aGlobalized Wo ld. Redwood Ci y:
S an o d Uni e si y P ess, 2020.
Hubbell L.Amy e al. Places o T auma ic
Memo y: AGlobal Con ex . New Yo k: Sp inge
In e na ional Publishing, 2020.
Ishkanyan, A mine. Democ acy Building and Ci il
Socie y in Pos -So ie A menia. Mil on Pa k:
Taylo and F ancis, 2008.
I e sen, Ma ga e . Pho og aphy, T ace and
T auma. Chicago: Uni e si y o Chicago P ess,
2017.
Johnson, Je y. L.C ossing Bo de s: Con on ing
His o y. Lanham: Uni e si y P ess o
Ame ica, 2004.
Kalayjian, Ani— Palou zian, Raymond
F.Fo gi eness and Reconcilia ion. New Yo k:
Sp inge , 2009.
Kele lao. [online] [ci .28.11. 2019]. Dos upné
zh p://songba .com/a chi e/songs/
a menian/kele-lao.
Khechikyan, Hasmik. „Slow Hou s: Pos mode n
Tempo ali y in G igo yan Poe y“. Mes op
Cen e o A menian S udies Con e ence,
Uni e si y o Ma in Lu he , Halle-
-Wi enbe g 2023.
Kohou ko á, Pe a. „Hýbu se, edy jsem naži u:
současná a ménská poezie“. Hos , 9, 2010,
č.2, s.101–104.
Kokaisl, Pe (ed.). Manžels í a odina oby a el
Ka kazu as řední Asie. Díl 1. P aha: ČZU—
Nos algia, 2010.
Košťálo á, Pe a. „Exile and Lamen a ion in he
A menian His o iog aphical T adi ion o he
16 h and 17 h Cen u ies“. A chi o ien ální 82,
2014, č.2, s.459–482.
Košťálo á, Pe a— Řou il, Michal— Socho á,
Anna— Pecha, Lukáš. Dějiny A ménie. P aha:
NLN, 2023.
Ko ácz, Bálin — Pál, Emese. Fa Away om
Moun A a a : A menian Cul u e in he
Ca pa hian Basin. Budapes : OSZK, 2013.
Ko ácz, Bálin — Tachjian, Vahe. Inspi a ion
o God: The One and aHal Millenia o he
A menian Bible and Religious P ac ice. Leipzig:
GWZO, 2021.
K ajeski, Jenna— Ma kosian, Diana. One
Pho og aphe ’s Pe sonal Endea ou o T ack
Down Su i o s o he A menian Genocide,
100 Yea s La e . Smi hsonian Magazine:
A menia Smi hsonian Guide. [online].
[ci .10.10. 2023]. Dos upné zh ps://
www.smi hsonianmag.com/his o y/one-
pho og aphe -pe sonal-endea o - ack-
down-su i o s-a menian-genocide-100-
yea s-la e -180955763/.
K a och íl, Alexande (ed.). Paměť a auma
pohledem humani ních ěd: Komen o aná
an ologie eo e ických ex ů. P aha: Ak opolis
AV ČR, 2015.
K iko ian, Viole e. „La poésie n’es pas
à end e.“ [online] [ci .3.3.2018]. Dos upné
zh p://www.denisdonikian.com/K iko ian.
h m.
K is e a, Julia. Powe s o Ho o : An Essay o
Abjec ion. New Yo k: Columbia Uni e si y
P ess, 1982.
Kud ycz, Wal e . The His o ical P esen :
Medie alism and Mode ni y. Bloomsbu y:
Bloomsbu y Academic, 2011.
OPEN
ACCESS
PETRA KOŠťáLOVá 107
Lacan, Jacques. Éc i s II. Pa is: Edi ions du Seuil,
1970.
Le B e on, Da id. Condui es à isque. Pa is:
Quad ige, 2002.
Lewis, Michael. De ida and Lacan: Ano he
W i ing. Edinbu g: Edinbu g Uni e si y P ess,
2008.
Lo man, M.Ju i. Cul u e and Explosion. T ansl.
and ed. Ma ina G ishako a. Be lin: Mou on
de G uy e , 2004.
Ma esoli, Michel. Du nomadisme: Vagabondages
ini ia iques, Pa is: La Table onde, 1997.
MacCannell, Julie F.Figu ing Lacan: C i icism
and he Cul u al Unconscious. Lincoln:
Uni e si y o Neb aska P ess, 1986.
Nichanian, Ma c. Ages e usages de la langue
a ménienne. Pa is: Édi ions En en es,
1989.
Nichanian, Ma c. Mou ning Philology: A and
Religion a he Ma gins o he O oman Empi e.
New Yo k: Fo dham Uni e si y P ess,
2014.
Payaslian, Simon. The Poli ical Economy o Human
Righ s in A menia. Bloomsbu y: Bloomsbu y
Publishing, 2011.
Pecha , Jiří. In e p e ace aanalýza li e á ního díla.
P aha: Filoso ia, 2002.
Pe oomian, Rubina. Li e a y Responses o
Ca as ophe: ACompa ison o o he A menian
and Jewish Expe ience. A lan a: A lan a
Schola s P ess, 1993.
Pe oomian, Rubina. The A menian Genocide in
Li e a u e: The Second Gene a ion Response.
Ye e an: A menian Genocide Museum-
Ins i u e, 2015.
Pe oomian, Rubina. And Those Who Con inued
Li ing in Tu key A e 1915. Ye e an: A menian
Genocide Museum-Ins i u e, 2012.
Rippl, Gab iele— Schweighause , Philip—
Ki ss, Tina— Su op, Ma gi — S e en,
The ese. Haun ed Na a i es: Li e W i ing in
an Age o T auma. To on o: Uni e si y o
To on o, 2013.
Rosenbe g, Michael. Signs o Vi gini y: Tes ing
Vi gins and Making Men. Ox o d: Ox o d
Uni e si y P ess, 2018.
Rowe, Vic o ia. AHis o y o A menian Women’s
W i ing: 1880–1922. Camb idge: Camb idge
Schola s P ess, 2003.
Řou il, Michal e al. Ka as o a křesťanů:
Lik idace A ménů, Řeků aAsyřanů Osmanské
říši. Če ený Kos elec: Pa el Me a , 2016.
Sa a ian, A pi. „Woman in T ial And in
Re ela ion: Vehanoush Tekian’s Loyal y
o Li e“. The A menian Mi o -Spec a o .
22.9.2022. [online] [ci .3.3.2023].
Dos upné zh ps://mi o spec a o .
com/2022/09/29/woman-in- ial-and-in-
e ela ion- ehanoush- ekians-loyal y- o-
li e/.
Sa oyan William. Od ážný mladý muž na
lé ající h azdě. Přel. Zdeněk U bánek. P aha:
Českoslo enský spiso a el, 1958.
Seme djian, Elyse. Remnan s: Embodied A chi es
o he A menian Genocide. Redwood Ci y:
S an o d Uni e si y P ess, 2023.
Smi h, An hony D.My hs and Memo ies o he
Na ion. Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess,
1999.
S one, Michael E.Apoc ypha, Pseudepig apha and
A menian S udies. Leu en: Pee e s, 2006.
Tö ne, Annika. „‚On he g ounds whe e hey
will walk in ahund ed yea s’ ime‘—
S uggling wi h he he i age o iolen pas in
pos -genocidal Tunceli“. Eu opean Jou nal o
Tu kish S udies: Social Sciences on Con empo a y
Tu key 20, 2015. č.1. [online] [ci .3.3.2018].
Dos upné zh ps://jou nals.openedi ion.o g/
ej s/5099?lang= .
Tu abian, A ousiak. „ITake Com o in
he Knowledge“. A menian Poe y P ojec .
[online] [ci .30.7.2023]. Dos upné zh ps://
a menian-poe y.blogspo .com/sea ch/label/
A ousiak%20Tu abian.
Van Thienen, Manuel (ed.). An hologie de la poésie
amé indienne. S .Ma in d’Hè es: Maison de
la poésie Rhône-Alpes, 2008.
Wie io ka, Michel. La iolence. Pa is: Hache e,
2005.
Wie zbicka, Anna. Unde s anding Cul u es
Th ough Thei Key Wo ds. Ox o d: Ox o d
Uni e si y P ess, 1997.
Whi e, Ed. How o Read Ba hes’ Image-Music-
Tex . London: Plu o P ess, 2012.
Voell, S éphane— Kaliszewska, Iwona.
S a e and Legal P ac ice in he Caucasus:
An h opological Pe spec i es on Law and Poli ics.
Mil on Pa k: Taylo and F ancis, 2016.
OPEN
ACCESS

108 SVĚT LITERATURY 69
Wu hnow Robe e al. Cul u al Analysis: The
Wo k o Pe e L.Be ge , Ma y Douglas, Michel
Foucaul and Jü gen Habe mas. Mil on Pa k:
Taylo and F ancis, 2010.
Yaghoobi, Claudia. „I anian A menian Poe y:
Sonia Balassanian C ossing Bo de s o
Consciousness“. Women Poe s I anica,
14.6.2023. [online] [29.6.2023]. Dos upné
zh ps://poe s.i anicaonline.o g/a icle/
i anian-a menian-poe y-sonia-balassanian-
c ossing-bo de s-o -consciousness-2/.
Yełiaza yan A. e al. Hay g akanu ’ yun. Vol.7.
Je e an: McMillan, 2000.
Yełiaza yan A. e al. Hay g akanu ’ yun. Vol.8.
Je e an: McMillan, 2001.
Ye’o , Ba . Islam and Dhimmi ude: Whe e
Ci iliza ions Collide. Madison: Fai leigh
Dickinson Uni e si y P ess, 2002.
Zaka ian, Da id. Women, Too, We e Blessed: The
Po ayal o Women in Ea ly Ch is ian A menian
Tex s. Leiden: B ill, 2021.
OPEN
ACCESS