His o ické sou islos i současné e o my
péče oduše ní zd a í České epublice
Jakub S řelec1 (Uni e zi a Ka lo a)
ABSTRAKT
Cílem oho o článku je zasadi současnou e o mu péče oduše ní zd a í České epublice do ši ších
his o ických sou islos í ý oje psychia ie E opě po oce 1945. Článek se přede ším zaměřuje na
myšlenko é smě y ahis o ické událos i, k e é u ářely dnešní přís up kpéči oduše ní zd a í aze
k e ých i ychází současná psychia ická e o ma. Tex se ak sous ředí na ři důleži é událos i dě-
jinách po álečné psychia ie: znik e apeu ických komuni d uhé polo ině č yřicá ých le , u o-
ření an ipsychia ického hnu í šedesá ých asedmdesá ých le ech azahájení p ocesu deins i ucio-
nalizace podpořeného ozšířením psycho a makologie poslední ře ině minulého s ole í. Tex se
zabý á p imá ně ý ojem psychia ie E opě, nicméně něk e é pasáže se zaměřují ina českoslo-
enské p os ředí.
KLÍČOVÁ SLOVA
e o ma psychia ie— dějiny psychia ie— péče oduše ní zd a í— Česká epublika
ABSTRACT
The main aim o his a icle is o place he ongoing men al heal h ca e e o m in he Czech Republic
wi hin ab oade his o ical amewo k o he de elopmen o psychia y in Eu ope a e 1945. The a -
icle ocuses on adesc ip ion o his o ical e en s which shaped cu en app oaches o men al heal h
and in luenced he Czech psychia ic e o m. The a icle is di ided in o h ee main pa s: he es ablish-
men o he apeu ic communi ies a e WWII, he o ma ion o adical an i-psychia ic mo emen s
in he 1960s and 1970s and he beginning o deins i u ionalisa ion suppo ed by he in oduc ion o
psychopha macological ea men . The ex examines p ima ily he de elopmen o psychia y in Eu-
ope; howe e , some pa s also desc ibe he expe ience o Czechoslo akian psychia is s wi h he p o-
cess o deins i u ionaliza ion.
KEYWORDS
psychia ic e o m— his o y o psychia y— men al heal h ca e— Czech Republic
S á ající péče oduše ní zd a í, jejíž základy byly položeny ješ ě před okem 1989, je
odbo ných ma e iálech de ino ána jako sys ém s„nízkým podílem psychia ie na
celko ých zd a o ních ýdajích“ a ysokou „koncen ací lidí psychia ických léčeb-
nách“ (Winkle e . al. 2013: 32). Ty o léčebny jsou popsány jako „ma e iálně a ech-
1 Jakub S řelec je dok o andem obo u Mode ní dějiny na Ins i u u meziná odních s udií,
Fakul ě sociálních ěd Uni e zi y Ka lo y P aze. Do učo ací ad esa: Pekařská 10, 158 00
P aha 5— Jinonice. Kon ak ní email: jakub.s elec@ s .cuni.cz. Podkapi ola „Psychia ic-
ká péče po álečné době a ozšíření e apeu ických komuni “ ychází zdiplomo é p áce
au o a. Jakub S řelec. Českoslo enská psychia ie mezi Východem aZápadem: pe cepce psycho-
e apeu ického ědění napříč železnou oponou 60.le ech 20.s ole í. Diplomo á p áce. FF UK,
2018.
OPEN
ACCESS
38 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021
nicky zas a alé“, sdos upnos í, k e á „není mnoha egionech op imální“ (S a egie
e o my psychia ické péče, MZ ČR, 2013: 10). Tak o nas a ený sys ém psychia ické
péče je na íc společný dalším pos -komunis ickým zemím e s řední a ýchodní E -
opě. Z oho dů odu byla  oce 2013 sch álena ozsáhlá psychia ická e o ma sdlou-
hodobými cíli zlepši k ali u ži o a lidí sduše ními p oblémy České epublice. Re-
o ma se zaměřuje nejen na ins i ucionální p oměnu péče, k e á spočí á  ozšíření
sí ě ambulan ních p aco išť, zřízení no ých „Cen e duše ního zd a í“ (CDZ) amo-
de nizaci psychia ických nemocnic, ale aké na podpo u des igma izace, zdělá a-
cích akcí nebo ědy a ýzkumu.
V om o ex u se pokusím e o mu zasadi do ši ších sou islos í dějin psychia ie
E opě po oce 1945. Zaměřím se přede ším na yb ané myšlenko é smě y audá-
los i, k e é u ářely soudobé přís upy psychia ii, a ím o mo aly ideo é základy
současné e o my. Bude se ak jedna přede ším ohis o ické sondy, založené na
sekundá ní li e a uře, do jedno li ých období soudobých dějinách psychia ie E -
opě. Článek je ozdělen do č yř čás í: ú odní pasáž předs a í základní deba u his o-
iog a ii zabý ající se příčinami p ocesu deins i ucionalizace psychia ie po álečné
E opě; d uhá čás se zaměřuje na znik a oz oj e apeu ických komuni po oce
1945 e Velké B i ánii aČeskoslo ensku jako eakce na zkušenos i zd uhé s ě o é
álky; ře í čás se sous ředí na k i iku ins i ucionální péče ze s any an ipsychia ic-
kého hnu í šedesá ých asedmdesá ých le ech; č á čás se zaměřuje na ozšíření
psycho a makologické léčby jako předpokladu zahájení p ocesu deins i ucionalizace
psychia ie poslední ře ině 20.s ole í na Západě.
DEINSTITUCIONALIZACE PSYCHIATRIE JAKO PŘEDMĚT
HISTORICKÉHO BÁDÁNÍ: KRÁTKÉ SHRNUTÍ
Vsoučasné době pa ří dějiny psychia ie ke ablo anému obo u his o ického bá-
dání, k e ý se začal oz íje přede ším od sedmdesá ých aosmdesá ých le 20.s ole í
(s o .Scull 1991, Po e 1991, Micale aPo e 1994). Dějiny psychia ie apříbuzných
obo ů ak dnes předs a ují ema icky pomě ně ši oké pole bádání, k e é se nedo-
ýká pouze biog a ií „ elkých pos a “ obo u, ý oje psychia ických eo ií nebo lé-
čebné p axe nemocnicích, ale spíše se zaměřuje na analýzu psychia ického ědění
ap ak ik e z ahu kši ším sociálním, kul u ním apoli ickým p oměnám mode -
ních e opských společnos ech. Nu no doda , že českém p os ředí je éma dějin
psychia ie po oce 1945 s ále spíše opomíjené  ámci his o ického bádání, ačkoli
může nabídnou no é pe spek i y na ungo ání komunis ického ežimu (s o .Tesař
2003, Gju ičo á 2019).
Samo ný p oces deins i ucionalizace psychia ie, jeho příčiny a ýsledky, se s al
předmě em diskuse mezi his o iky asociology zabý ající se ý ojem péče oduše ní
zd a í E opě po oce 1945. Jako jeden zp ních p oces deins i ucionalizace zkou-
mal his o ik And ew Scull, k e ý jej nímal e z ahu kno é poli ice zaměřené na
za í ání elkých s á ních ins i ucí e Spojených s á ech ame ických a E opě, ke
k e ému pos upně docházelo poslední ře ině minulého s ole í (Scull 1977). Scull
a gumen o al, že příčinou p ocesu deins i ucionalizace byly ši ší p oměny libe álně
demok a ických společnos í, e k e ých se začaly obje o a „s uk u ální laky“ na
OPEN
ACCESS
JaKUb S řELEC 39
omezení sociálního s á u. Ap á ě „ šudypří omnos “ a„in enzi a“ ěch o laků na
ůzných ú o ních s á ního apa á u o e řela ces u deins i ucionalizaci (Scull 1977:
152). Scull ak en o p oces chápal e z ahu knas upujícímu neolibe álnímu lád-
nu í. S ou o a gumen ací nesouhlasil his o ik Ge ald G ob, k e ý se e s é knize
F om Asylum o Communi y ěno al p ocesu deins i ucionalizace e Spojených s á-
ech ame ických (G ob 1991). G ob k i izo al Sculla za o, že hodno í p oces deins i-
ucionalizace a oli ak é ů něm jako ýsledek „k azi-de e minis ických“ zákonů
a„gene alizací“ (G ob 1991: xi ). Namís o jedné dominan ní ys ě lující linky se ak
G ob zaměřo al spíše na souběh ůzných společenských apoli ických p ocesů, k e é
podle něj zapříčinily pos upné uza í ání léčeben. Mezi y o p ocesy zah no al pře-
de ším angažo anos no é gene ace psychodynamicky o ien o aných psychia ů
 ámci s á ních ins i ucí aúřadů, ozšíření psycho a mak nebo p oměnu zd a o -
nické poli iky na ú o ni ede ální lády. Podobný přís up klá ce z olila his o ička
Ka hleen Jones, k e á p oces deins i ucionalizace e Velké B i ánii pod obně popsala
e s é publikaci Asylums and A e (Jones 1993). Ta je koncipo aná jako sh nu í dě-
jin psychia ické péče e Velké B i ánii od 18.s ole í po de adesá á lé a 20.s ole í.
P oces deins i ucionalizace nímala jako ýsledek ří změn: obje ení no ých léči
(psycho a makologie), k i iky ins i ucionální psychia ie šedesá ých le ap oměny
nímání duše ních onemocnění e eřejném p os o u sedmdesá ých le ech (Jones
1993: 254). Znejno ějších p ací kdějinám deins i ucionalizace psychia ické péče lze
poukáza přede ším pak na publikace, k e é se inspi ují kompa a i ními a ansna-
cionálními dějinami (Gijswij -Ho s a 2005, E ns aMülle 2010). Ty o p áce zkou-
mají ý oj péče oduše ní zd a í zglobálního pohledu jako ýsledek ans e ů idejí
ap ak ik napříč jedno li ými s á y.
PSYCHIATRICKÁ PÉČE VPOVÁLEČNÉ DOBĚ
AROZŠÍŘENÍ TERAPEUTICKÝCH KOMUNIT
Ačkoli se s e apeu ickými komuni ami expe imen o alo již mezi álečném ob-
dobí, jejich ozšíření  ámci psychia ické péče bezp os ředně sou iselo se zkuše-
nos mi zd uhé s ě o é álky. Z láš ě pak snu nos í zařadi ojáky z on y, k eří -
pěli duše ními p oblémy a auma y způsobenými bojem, buď zpě do a mády, nebo
alespoň do ci ilního zaměs nání. Ta o po řeba se ješ ě z ýšila období po álečné e-
kons ukce. Například e Velké B i ánii, kdy se začalo skomuni ami pomě ně b zy
expe imen o a , p á ě y o po řeby s á u znamenaly ipříleži os a ýz u p o mla-
dou gene aci psychia ů p osazujících no é přís upy kléčbě duše ních onemocnění.
Z oho dů odu byli během álečných le psychia ři apsychologo é ek u o ání do
zd a o nických a mádních složek (Royal A my Medical Co ps), kde yuží ali léčbu
založenou na psycho e apeu ických apsychoanaly ických koncep ech (Jones 2004:
494). Ta o zkušenos byla následně přenesena mí o ých časech do s uk u zd a-
o nického sys ému, což edlo kpos upné ozšiřo ání oho o ypu léčby.
P ní e apeu ické skupiny byly založeny již během álky, známé jsou přede ším
z .No h ieldské expe imen y, d ě e apeu ické komuni y Hollymoo Hospi al
Bi minghamu (Jones 2004: 494−496). Na y o p ojek y pak na ázal psychia Max-
well Jones, k e ý edl e apeu ickou skupinu Londýně Mill Hill Hospi al. V ámci
OPEN
ACCESS
40 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021
Joneso ých e apeu ických komuni docházelo kpos upnému oslabo ání s ik ního
z ahu mezi pacien em adok o em za účelem odbou á ání komunikačních ba ié .
Z oho dů odu se začaly na e apeu ických se káních skláda židle do k uhu, aby
byla zajiš ěna o nos (Fussinge 2011: 149). Jones aké p o edl změny pe sonálním
obsazení kliniky; namís o klasické s uk u y, kde hla ní oli měli lékaři a chní
ses y, začal posilo a oli s ředního pe sonálu speciálně školeného p o p áci spa-
cien y. P incipy e apeu ické komuni y Mill Hill Hospi al sh nul e s ém článku
Pe Ne šímal následo ně: (1) začala se zdů azňo a celis os zkušenos i esiden a
na psychia ickém oddělení, ap o o léčba nep obíhala pouze  ámci jednoho po-
ho o u slékařem, ale během celého dne komuni ě, (2) za ím o účelem se aké
musela p oměni s uk u a oddělení ajeho hie a chie scílem ě ší zájemné p ů-
chodnos i aumožnění olné komunikace, (3) elký ýznam byl přikládán pacien o ě
oli  ámci sociální s uk u y dané komuni y apřede ším ná a u do ci ilní služby,
p o o byly zřízeny např.c ičné ku zy psaní na s oji za účelem jednoduššího upla -
nění na hu p áce (Ne šímal 2004: 173). Vpo álečné době Jones na ázal na s ojí p áci
Belmon Hospi al, kde byl mezi lé y 1947 a1959 ředi elem oddělení.
Koncep e apeu ických komuni ale ne znikal pouze na Západě. Souběžně
např. So ě ském s azu od řicá ých le expe imen o al pedagog An on Maka enko
s„ ýcho nými koloniemi“ a„léčebným kolek i em“ p o p oblémo ou mládež, což
se později s alo zd ojem inspi ace p o něk e é komuni y socialis ických s á ech
Východního bloku. VČeskoslo ensku ak lze zmíni k omě p o ialkoholo é léčby Ja-
osla a Skály budo ě uApolináře aké e apeu ické komuni y Fe dinanda aJiřiny
Knoblocho ých. Jedním zinspi ačních zd ojů kzaložení las ní komuni y byla p o
Knoblocha jeho s udijní ces a do Velké B i ánie le ech 1948–1949. Zde na š í il sku-
pino ou e apii Ta is ock Ins i u e Londýně, absol o al s áže uAnny F eudo é
nebo Hanse Eysencka. Zá o eň se během s ého s udijního poby u zúčas nil e apie
komuni ě edenou Maxwellem Jonesem (Knobloch aKnoblocho á 1999: 19). Kno-
bloch ak po s ém ná a u ze s udijní ces y založil e apeu ickou komuni u Doksa-
nech ( .1952), k e á se následně přesunula do Liniš ě aod oku 1954 začala působi
Lobči. Ta o komuni a začínala jako menší p ojek , čemuž aké odpo ídaly p aco ní
podmínky. Skupinu čí alo kolem 25–30 esiden ů se řemi e apeu y. Na začá ku lé-
kaři bydleli by ech budo ě zámku, kam skupina byla umís ěna, ale následně do
Lobče dojížděli zP ahy (Knobloch aKnoblocho á 1993: 171). Vzhledem ke geog a ické
odlehlos i od cen a se mohly  ámci e apeu ické komuni y p o ádě ial e na i -
nější ypy léčby založené na psychod ama u, psychogymnas ice adalších přís upech
inspi o aných např.psychia em Jacobem Mo enem. Ačkoli manželé Knoblocho i
emig o ali po oce 1968, na jejich p áci na ázala e apeu ická komuni a S anisla a
K a och íla K oměříži, Milana Hausne a Sadské nebo denní s acionář Ho ní
Pala ě P aze.
Ať už e Velké B i ánii, Českoslo ensku nebo dalších zemích, e apeu ické ko-
muni y znikaly jako eakce na álečné zkušenos i azá o eň jako snaha e o mo a
dosa adní péči oduše ní zd a í, k e á měla ycháze íce zpsycho e apeu ických
základů. Ve ě šině případů se ale jednalo opouze doplňky ins i ucionální péče, k e é
ungo aly na expe imen ální bázi ak e é byly čas o limi o ány nedos a kem inancí
nebo ne yho ující in as uk u ou. Zá o eň e apeu ické komuni y neznamenaly
adikální ozchod spředchozí psychia ickou adicí, ale spíše pokus ji e o mo a .
OPEN
ACCESS
JaKUb S řELEC 41
Při hodnocení jejich ýznamu je aké nu né b á po az samo nou sebep ezen aci
jejich zaklada elů apoli ické sou islos i doby. Současný ýzkum odějinách psycho-
e apie ak poukazuje na o, že e apeu ické komuni y čas o kons uo aly předs a y
olidské subjek i i ě, založené na kolek i u, solida i ě aspolup áci, k e é byly ypické
ip o é os po álečné obno y E opě (Rose 1999: 52).
MEZI REFORMOU AREVOLUCÍ. ANTIPSYCHIATRICKÉ HNUTÍ
VŠEDESÁTÝCH ASEDMDESÁTÝCH LETECH 20.STOLETÍ NA ZÁPADĚ
„Duše ní nemoc, samozřejmě, není „ ěc“— nebo yzický objek — ap o o může „exis o-
a “ pouze podobným způsobem, jako exis ují jiné eo e ické koncep y“ (Szasz 1960: 113).
Tou o ezí, že „duše ní nemoc“ je pouze me a o ický e mín, k e ý je mylně použí án
jako kdyby duše byla hma a elný ělesný o gán, se p osla il psychia Thomas Szasz
e s é eseji The My h o Men al Ilness z oku 1960. Szasz pa řil khla ním předs a i-
elům z .an ipsychia ického hnu í, pomě ně ůzno odé skupiny psychia ů-in e-
lek uálů, k e á se u ořila šedesá ých asedmdesá ých le ech 20.s ole í na Západě
ak e á k i izo ala léčebné přís upy adiční psychia ie ijejí celko ou oli e společ-
nos i.2 Vznik an ipsychia ie zá o eň sou isel snás upem no ých kon a-kul u ních
hnu í. To si lze os a ně ukáza na sko ském psychia o i Ronaldu D.Laingo i, dalším
známém předs a i eli an ipsychia ie, k e ý e s ých ex ech ycházel zexis enci-
onalismus apsychoanalýzy (Laing 1960). Na ozdíl od Szasze, k e ý byl libe a ián,
se Laing poli icky o ien o al na ma xismus aměl blízko ke znikající No é le ici.
Laing a gumen o al, že příčiny duše ních nemocí spočí ají přede ším ne o no-
mě ných z azích  odině, k e é nímal jako z ělesnění společenských ( ep esi -
ních) s uk u (Nasse 1995: 744). Laing p oslul izaložením las ní e apeu ické ko-
muni y Kingsley Hall Londýně  oce 1965, k e á se b zy s ala cen em b i ské
al e na i ní kul u y (C ossley 1982: 885).
Zas ánci an ipsychia ie ý azně če pali zin elek uální a mos é y doby. Z láš ě
pak ycházeli zděl sociologa E inga Go mana nebo ilozo a Michela Foucaul a.
Go man se p osla il koncep em „ o álních ins i ucí“, k e é de ino al jako mís o, kde
žije ap acuje u či á skupina lidí odříznu á od ši ší společnos i na ymezenou dobu
(Go man 1961: 11). Zá o eň kons a o al, že jejich „ o ální“ cha ak e je čas o symbo-
lizo án i yzickými ba ié ami jako jsou ysoké zdi, zamřížo aná okna nebo zamčené
d eře. Typickými příklady „ o álních ins i ucí“ byly p á ě psychia ické léčebny
anemocnice. Go man ak poukazo al na o, že u áření las ního já mode ní
společnos i je úzce spja o se sys émem s á ních ins i ucí, k e é o mují nímání
sebe sama anaší ole e společnos i. Foucaul zase e s é publikaci Dějiny šílens í
analyzo al ý oj z ahu společnos i aduše ních nemocí e opských dějinách od
s ředo ěku po mode ní dobu (Foucaul 1994). Ve s é analýze kladl dů az na období
18.a19.s ole í, kdy šílens í začalo bý podle něj pojímáno přede ším jako duše ní
2 Pojem „an ipsychia ie“ pop é použil psychia Da id Coope e s é p áci Psychia y and
An i-Psychia y z oku 1971 (Coope 1971). Zá o eň je důleži é zdů azni , že elká čás ěch
psychia ů, k eří jsou nímáni jako zas ánci an ipsychia ie, o o označení sami čas o od-
mí ali.
OPEN
ACCESS

42 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021
cho oba ajejí nosi elé začali bý léčeni e speciálních zařízeních. Op o i dosa adním
in e p e acím, k e é nímaly ý oj péče oduše ní zd a í jako pos upný p og es od
„ emného s ředo ěku“ po znik „mode ní“ psychia ie amedicíny, Foucaul předklá-
dal přesně opačný ob az dějin. Za ímco Philip Pinelli nebo Samuel Tuk byli adičně
chápáni jako i, k eří os obodili duše ně nemocné zoko ů aza edli humánní me-
ody léčby, Foucaul je nímal jako předs a i ele no ých způsobů kon oly založené
na mo álních soudech. „Fak , že ú ulku de a enác ého s ole í neexis uje ná lak, nezna-
mená, že byl os obozen ne- ozum, ale že je dá no podmaněné šílens í“ (Foucaul 1994:
177). Šílens í se ak oci lo „na dlouho— každém případě až do našich dnů— e ězení
mo álky“ (Foucaul 1994: 191).
An ipsychia ie ak e s é době předs a o ala adikální zpochybnění dosa ad-
ního přís upu kpéči oduše ní zd a í azá o eň se u o k i iku snažila p opoji sši -
šími společenskými změnami. An ipsychia ické hnu í o iž čas o k i izo alo nejen
s á ní ins i uce, ale i ungo ání kapi alismu nebo adiční uspořádání společnos i,
k e é byly nímány jako hla ní pilíře „ ep esi ního“ sys ému psychia ické léčby.
V oce 1965 ak Laing adalší založili z .„Philadelphia Associa ion“, cha i u, k e á
měla posky o a dos upnou e apii lidem sduše ním onemocněním azlepšo a jejich
pos a ení e společnos i. Od a oky později se aké konala kon e ence „Dialec ics
o Libe a ion“, k e á se zaměřo ala na éma a jako asismus, ekologie či budoucnos
kapi alismu (Coope 2015: 9). Zas ánci an ipsychia ie nesli do společenské deba y
odlišný způsob p omýšlení z ahu duše ních nemocí, člo ěka aspolečnos i, k e ý
zpochybnil ýsadní pos a ení psychia ických léčeben péči oduše ní zd a í. Pa a-
doxem doby je, že jejich odpo ůči s á ní mašiné ii adů az na au en ici u lidského
p oží ání byl pře za ládami, k e é si od deins i ucionalizace slibo aly mimo jiné
snížení s á ních nákladů na zd a o nickou péči.
NA CESTĚ KE KOMUNITNÍ PÉČI. DEINSTITUCIONALIZACE PSYCHIATRIE
A„LÉKOVÁ REVOLUCE“ VPOSLEDNÍ TŘETINĚ 20.STOLETÍ
V oce 1961 b i ský minis zd a o nic í Enoch Powell p onesl známý p oje „Wa-
e Towe Speech“, e k e ém zdů azňo al, že s a é ik o iánské léčebny s ypic-
kými odními ěžemi akomíny se pos upně s anou minulos í.3 Od a oky později
Kennedyho adminis a i a e Spojených s á ech ame ických odhlaso ala „Commu-
ni y Men al Heal h Ac “, k e ý počí al se zakládáním lokálních komuni ních cen-
e jako s ředobodu péče oduše ní zd a í.4 Obě y o událos i předs a ují symbo-
lický začá ek konce léčby e elkých psychia ických zařízeních (Scull 2019: 391).
Psychia ické léčebny byly čas o označo ány za zas a alé, špa ně yba ené ad ahé
na p o oz. Poč y hospi alizo aných psychia ických nemocnicích ak e Velké
B i ánii nebo Spojených s á ech ame ických začaly od šedesá ých le pos upně kle-
3 POWELL, Enoch. Wa e Towe Speech [online]. The Heal h Founda ion [ci .8.12.2020] Do-
s upné z: h ps://na iga o .heal h.o g.uk/ heme/enoch-powells-wa e - owe -speech
4 USA. Men al Re a da ion Facili ies and Communi y Men al Heal h Cen e s Cons uc ion
Ac [online], ze dne 31.říjen 1963. [ci .7.12.2020]. Dos upné z: h ps://www.go in o.go /
con en /pkg/STATUTE-77/pd /STATUTE-77-Pg282.pd
OPEN
ACCESS
JaKUb S řELEC 43
sa apéče oduše ní zd a í byla nah azo ána komuni ními službami. Konečná po-
doba deins i ucionalizace psychia ie ycházela čas o ze speci ických podmínek
každé země, jejího zd a o nického apoli ického sys ému. Ve Velké B i ánii ak lze
p oces deins i ucionalizace níma jako součás ši ší p oměny myšlení od po á-
lečného dů azu na budo ání sociálního s á u apláno ání kpos upnému p osazo-
aní poli iky de egulace ap i a izace s á ních podniků osmdesá ých ade ade-
sá ých le ech minulého s ole í. Ve Spojených s á ech ame ických se zase jednalo
osoučás no é poli iky p eziden a Kennedyho ( z .„New F on ie “), k e á se za-
měřo ala na boj schudobou, in es ice do egionálního oz oje nebo e o mu soci-
álního zabezpečení.
Na d uhou s anu jedním ze základních společných p incipů deins i ucionalizace
bylo posky nou péči lidem sduše ními p oblémy  ámci jejich při ozeného p o-
s ředí  odině akomuni ě. K omu se pos upně začaly nabalo a další sociální p o-
g amy. Přechod ke komuni ní péči ale ssebou přinesl ijis á izika: na začá ku čas o
docházelo kp opouš ění pacien ů, aniž by byla přip a ena podpů ná in as uk u a.
Ve Spojených s á ech ame ických ak něk eří lidé sduše ními p oblémy skončili na
ulici, e špa ně egulo aných souk omých zařízeních nebo e ězení. Fenomén „bez-
domo ců-psycho iků“ začal bý od osmdesá ých le ame ických měs ech pomě ně
šedním je em. Velká zá ěž péče byla aké pře edena na odiny, jež se musely nauči
ypořádá a sno ou zodpo ědnos í. Zá o eň peníze, k e é s á uše řil během za í-
ání psychia ických léčeben, nebyly ždy yuži y dos a ečné míře kin es icím do
no é péče oduše ní zd a í. Vsedmdesá ých le ech e Velké B i ánii se ak komuni ní
péče s ala „chudým příbuzným“ os a ních služeb (Scull 2019: 400). Rozsáhlý p og am
ušení elkých lůžko ých zařízeních byl aké poháněn maso ým ozšířením psycho-
a makologie.
Tz .chlo p omazin, k e ý pa řil mezi p ní gene aci an ipsycho ik, byl syn e-
izo án ancouzskou a maceu ickou i mou Rhône-Poulec  oce 1950. Již oč yři
oky později se na ame ickém hu obje il lék snáz em „Tho azine“ od společnos
Smi h, Kline & F ench, k e á koupila licenci na chlo p omazin od F ancouzů. Tho-
azin se b zy s al elmi oblíbeným lékem mezi psychia y. To sou iselo sdůmyslnou
eklamní kampaní, k e á en o lék p opago ala. Lékaři, nemocnice, pacien i iúřady
byli neus ále in o mo áni o ýhodách ěch o no ých medikamen ů. Tho azin se ak
s al jedním zp ních a maceu ických bes selle ů (Scull 2019: 406). Os a ní a ma-
ceu ické i my následo aly apsycho a maka psychia ii se začala šíři e elkém.
Na začá ku šedesá ých le na íc došlo ksyn e izaci p ních an idep esi , k e é se
následujících le ech s aly jedním znej ozšířenějších psycho a mak. Z láš ě e spo-
ji os i sdos upnos í no é gene ace an idep esi ze skupiny SSRI de adesá ých le-
ech začali něk eří his o ici ho oři onás upu no é „é y an idep esi “ (Healy 1997).
Ikdyž ozšíření léků bylo očích mnohých poli iků a e o má o ů b áno jako pří-
leži os p o deins i ucionalizaci psychia ické péče, něk eří au oři poukazo ali ina
nega i ní s ánky é o „léko é e oluce“ (Scull 2019: 401). Duše ní nemoc začala bý
chápana přede ším jako p oblém biochemických p ocesů mozku apsychia ie se
začala íce p opojo a s a maceu ickým p ůmyslem, jelikož an idep esi a nebo an-
ipsycho ika se s ala ýdělečným a iklem (Scull 2019: 420).
Mimo anglo onní p os ředí jednou zp ních e opských zemí, kde došlo kpo-
s upnému p ocesu deins i ucionalizaci psychia ické péče, byla I álie. Zde zásadní
OPEN
ACCESS
44 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021
oli h álo založení z .Demok a ické psychia ie (1971), le ico ě o ien o aného usku-
pení psychia ů, s uden ů asociálních p aco níků, k e é ycházelo zan ipsychia ic-
kého hnu í apožado alo zásadní e o mu péče oduše ně nemocné. Jedním zhla ních
předs a i elů oho o hnu í byl i alský psychia F anco Basaglia, k e ý se s al na za-
čá ku sedmdesá ých le ředi elem psychia ické nemocnice Te s u. Basaglia začal
e s é nemocnici upla ňo a něk e é no é přís upy kléčbě jako např.zákaz šoko é
léčby nebo dů az na dob o olnos e apie (Del Giudice 1998: 2). Po několika le ech pů-
sobení se ozhodl, že celou nemocnici pos upně za ře. Vná aznos i na jeho snahy byl
I álii  oce 1978 sch álen no ý zákon (označo aný jako „Basagliů zákon“), k e ý
zab aňo al ýs a bě dalších psychia ických léčeben anabí ání no ých pacien ů do
s á ajících zařízeních. Zákon byl podpořen jak křesťanskými demok a y, ak komu-
nis y, d ěma nejsilnějšími s anami  ehdejším i alském pa lamen u (C epe aDe
Pla o 1983: 6). VI álii ak začala znika p ní komuni ní cen a, k e á měla slouži
pacien ům p opuš ěným zpsychia ických nemocnic akde p aco ali ipsychologo é
nebo sociální p aco níci. Vdůsledku „Basaglio a zákona“ pos upně klesal poče pa-
cien ů psychia ických nemocnicích až do oku 2000, kdy byla o iciálně za řena
poslední i alská psychia ická léčebna (Scull 2019: 396–397).
VČeskoslo ensku začal bý sys ém zd a o ní péče období po oce 1948 přebu-
do á án podle so ě ského zo u. Ta o „so ě izace sociálního s á u“ (Rákosník 2012:
137–153) na začá ku padesá ých le znamenala psychia ii přede ším p opagaci
učení I.P.Pa lo a a ozpou ání kampaní p o i „bu žoazním“ smě ům, jakým byla
například psychoanalýza, se k e ými sou isel zákaz publiko ání nebo z á a zaměs -
nání (s o .Bo ecký 2006). Na ú o ni p ak ického ungo ání zůs á aly hla ními pilíři
péče oduše ní zd a í psychia ické nemocnice aléčebny, k e é byly z elké čás i za-
ložené na přelomu 19.a20.s ole í. P oces deins i ucionalizace začal bý čás ečně e-
lek o án  ámci z .poli iky „o e řených d eří“ šedesá ých le ech (Dobříšek 1963).
Diskuse na o o éma se edla přede ším na s ánkách odbo ného časopisu Českoslo-
enská psychia ie. VČeskoslo ensku so e řenými d eřmi expe imen o alo několik
nemocnic, např.psychia ická nemocnice Pezinku, k e á en o sys ém yzkoušela
mezi lé y 1960–1961. Na něk e ých odděleních se ak nechá aly o e řené d eře na
denní bázi mezi šes ou hodinou anní ade á ou eče ní (Pogády aG ige o á 1963:
239). Ve ě šině případů se ale jednalo pouze odílčí úp a y péče. Za ímco ak e elké
čás i západních zemí docházelo poslední ře ině minulého s ole í kpos upnému
za í ání elkých lůžko ých zařízeních, Českoslo ensku zůs al sys ém psychia ické
péče na ins i ucionální bázi. Zá o eň ale i období po oce 1968 znikaly ak i i y,
k e é ne ycházely jen ze s ik ně biologického nímání duše ní nemoci nebo ins i u-
cionálně zaměřené péče. Například lze zmíni u oření sebe zdělá acího p og amu
SUR  oce 1967, k e ým p ošlo během no malizace značné množs í budoucích psy-
cho e apeu ů anebo znik ůzných e apeu ických komuni . Jak současný ýzkum
ukazuje, elká čás ěch o skupin ungo ala „šedé“ zóně no malizačního ežimu,
a o přede ším díky schopnos i jejich předs a i elů yuží a s á ní zd oje k inanco-
ání ůzných méně o iciálních ak i i (Gju ičo á 2019: 197−200). Na u o činnos pak
na ázal boom psycho e apie apsychologie de adesá ých le ech, k e ý znamenal
izakládání no ých p o esních o ganizací akomuni ních služeb (přede ším ne-
zisko ém sek o u), jež ý azně přispěly k o mo ání podoby s á ající e o my péče
oduše ní zd a í. Všeobecně je ale nu né podo knou , že dějiny psychia ie období
OPEN
ACCESS
JaKUb S řELEC 45
komunismu, ať už zpohledu ý oje léčebné p axe, ins i ucionálního zázemí nebo
z ahu kpoli ické ep esi, čekají ješ ě na de ailnější zp aco ání.
ZÁVĚR
Přís up kléčbě duše ních nemocí založený na komuni ní péči má za sebou pomě ně
dlouhý anelineá ní ý oj. Ješ ě do polo iny minulého s ole í se o iž zdálo, že elké
psychia ické léčebny budou inadále hla ním pilířem péče. Vdůsledku ůzných spo-
lečenských p ocesů (změna nímání duše ní nemoci e společnos i), ekonomických
laků (dů az na y o nané ozpoč y) apoli ických změn (odklon od budo ání soci-
álního s á u) začal poče pacien ů od šedesá ých le psychia ických nemocnicích
pos upně klesa až na minimum na konci 20.s ole í.5 Zhlediska dějin psychia ie lze
poukáza přede ším na ři událos i, k e é deins i ucionalizaci psychia ie o li nily:
zakládání e apeu ických komuni e č yřicá ých apadesá ých le ech, k e é přinesly
do klasického ins i ucionálního modelu způsoby léčby založené na psycho e apeu-
ických me odách; u oření adikálního an ipsychia ického hnu í šedesá ých ase-
dmdesá ých le ech, k e é přispělo kdes igma izaci duše ních onemocnění; maso é
ozšíření an ipsycho ik aan idep esi , k e é umožnilo léčbu lidí sduše ními nemo-
cemi  ámci jejich při ozeného p os ředí. P oces deins i ucionalizace ak nezna-
menal pouze za í ání psychia ických nemocnicí, ale p oměnu nímání péče odu-
še ní zd a í e společnos i. Ta přes ala bý pouze p oblémem úzké skupiny lékařů za
„zdmi“ léčeben, ale s ala se předmě em zájmů ůzno odé skupiny ak é ů (od expe ů
až po nadná odní i my), k eří jí začali spoluu áře .
LITERATURA
5 Ve Spojených s á ech  oce 1955 bylo okolo půl milionu pacien ů e s á ních psychia ic-
kých zařízeních, za ímco oč yřice le později o bylo již pouze něco málo přes sedmdesá
isíc (Eghigian 2009: s.357).
BORECKÝ, Vladimí . Psychoanalýza ilegali ě:
osudy F eudo a učení českých zemích.
Dějiny asoučasnos : kul u ně his o ická e ue.
P aha: Lido é no iny, 2006, 28(4), 34–36.
ISSN 0418-5129.
COOPER, Da id. Psychia y and An i-
psychia y. London: Paladin, 1971. ISBN-13:
9780586080245.
COOPER, Da id (ed.). The Dialec ics o Libe a ion.
Ve son, Rep in Edi ion, 2015. ISBN-13:
9781781688915.
CROSSLEY, Nick. R.D. Laing and he B i ish
an i-psychia y mo emen : Asocio-his o ical
analysis. Social Science & Medicine, 1998, 47(7),
s.877–889. ISSN: 02779536.
CREPET, Paolo, DE PLATO, Gio anni. Psychia y
wi hou asylums: o igins and p ospec s in
I aly. In e na ional Jou nal o Heal h Se ices,
1983, 13(1), s.119–129. ISSN: 00207314.
DEL GIUDICE, Gio anni. Psychia ic Re o m
in I aly [online]. T ies e: Men al Heal h
Hospi al, 1998. [ci .8.12.2020]. Dos upné z:
h p://www. ies esalu emen ale.i /english/
doc/delgiudice_1998_psychia ic- e o m-
i aly.pd .
DOBŘÍŠEK, Ka el. Sys ém o e řených d eří—
ý oj azásady. Českoslo enská psychia ie,
1963, LVIII (4), s.219–224. ISSN: 00692336.
EGHIGIAN, G eg. F om Madness o Men al
Heal h: Psychia ic Diso de and I s T ea men in
OPEN
ACCESS