Pojmeno ání ba e a jejich ods ínů
Akademickém slo níku současné češ iny1
Michaela Liško á (P aha) — Helena Pe nico á (P aha)
NAMES OF COLOURS AND COLOUR SHADES IN THE ACADEMIC DICTIONARY
OF CONTEMPORARY CZECH
The pape deals wi h p ocessing he en ies desc ibing colou s in he Academic Dic iona y o Con-
empo a y Czech (ASSČ), he p io i y being he explana ion o basic meanings o p ima y colou s
and lexicalised colou shades. The de ini ions ough o include all seman ic ea u es, be clea and
should e lec he p esen wo ld and he expe ience o he use . Special a en ion is gi en o he ex-
plana ions o ad e bs and compound adjec i es. The pape also ollows he decision-making p ocess
leading o he lis o en ies wi hin a gi en ca ego y, based on he equency o he lemma in he SYN
co pus, and discusses he p oblem o app op ia e exempli ica ion.
KEYWORDS
colou s, lexicalised colou shades, compound adjec i es, explana ion o meaning, monolingual dic-
iona y
KLÍČOVÁ SLOVA
ba y, lexikalizo ané ba e né ods íny, složená adjek i a, ýklad ýznamu, ýklado ý slo ník
1. ÚVOD
Fenomén ba e lze zkouma z ůzných hledisek: yzikálního, psychologického, an-
opologického, jazyko ědného a dalších. V jedno li ých obo ech pak exis ují oz-
ličné úhly pohledu, z nichž lze p oblema iku ba e nazí a ; jazyko ědě je možné
zabý a se mj. u čením jazyko é základo os i ba e (Be lin — Kay, 1969; Schmied-
o á — Schmied o á, 2006), ba ami jazyko ém ob azu s ě a (Vaňko á, 2005; Gie-
oń-Czepczo , 2011), uži ím ba e oponymii (Š ěpán, 2004), de ino áním ba e e
slo nících (Pakuła, 2010) nebo podáním ba e při ýuce cizích jazyků (Bu ešo á —
Golo a ina, 2012).
Náš příspě ek je zaměřen lexikog a icky, zabý á se slo níko ým uchopením
ý azů a ýznamů označujících ba y a jejich ods íny. Z pozice au o ek Akademic-
kého slo níku současné češ iny (dále ASSČ) se ěnujeme k i é iím zařazo ání ěch o
lexémů a lexií do slo níku, dále p oblema ice ýkladu p imá ního ýznamu základ-
ních ba e pomocí p o o ypických nosi elů a konečně lexikalizo aným ba e ným
ods ínům.
1 Příspě ek znikl s g an o ou podpo ou NAKI: No á ces a k mode nímu jednojazyčnému ý-
klado ému slo níku současné češ iny (DF13P01OVV011).
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2, S. 169–178
Michaela Liško á— Helena Pe nico á
OPEN ACCESS
170 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2
2. KRÁTCE O ASSČ
ASSČ zniká oddělení současné lexikologie a lexikog a ie Ús a u p o jazyk český AV
ČR, . . i., od oku 2012. Ve slo níku popisujeme šeobecně ozšířenou slo ní zásobu
češ iny od oku 1945, uží anou e eřejné o iciální a poloo iciální komunikaci i ko-
munikaci běžné ( j. ne eřejné, neo iciální); omezeném ozsahu jsou e slo níku po-
dá ány jedno ky uží ané p o esní a zájmo é komunikaci, z ý azů nářeční po ahy
se zachycují jen y ý azy, k e é mají ši ší územní pla nos . P o zp aco ání ASSČ je y-
íjen specializo aný so wa o ý nás oj Alexis (Akademický lexikog a ický so wa e).
Heslář ASSČ bude obsaho a celkem 120–150 isíc lexikálních jedno ek. Je y á-
řen na základě y ážených ko pusů Českého ná odního ko pusu (SYN 2000, SYN
2005, SYN 2010) s celko ým objemem 300 milionů slo . Hesla se ybí ají z au oma-
icky ygene o aného hesláře zejména na základě ek enčního k i é ia a k i é ia
ozšíření úzu. Vzniklý seznam je následně obohaco án, a o na základě slo o o -
ných z ahů (doplňují se členy slo o o ných hnízd) a na základě kohyponymických
aj. z ahů (doplňují se členy lexikálně-séman ických říd) ( íce o budo ání hesláře
iz Michalec, 2014). Při zp aco á ání hesel yuží áme jako ýchozí ma e iálo ou
základnu ko pus SYN, dále jako doplňko é zd oje mediální a chi New on Media,
in e ne (WebCo p) ad.
Pods a ně méně než předchozích šeobecných ýklado ých slo nících se ASSČ
uží á hnízdo ání. To znamená, že něk e é adičně hnízdo ané de i á y ( z aho á
adjek i a, ad e bia, subs an i a označující náz y las nos í) budou zp aco ány jako
samos a ná hesla s plným ýkladem. Za ímco adjek i a analyzo ané oblas i ba e
někdy ýklad měla již předchozích slo nících (s o . SSJČ: oli o ý ,mající ba u
oli y‘, oříško ý ,mající ba u (lísko ých) oříšků‘, pi oňko ý ,mající ba u če ených
pi oněk‘), p o ad e bia je model ýkladu řeba y oři zcela no ě.
V současnos i je da abázi Alexis 17 420 heslářo ých položek2 z úseku písmen a až
d, jedná se šak pouze o základní, nez edigo ané zp aco ání3. Přip a o aný slo ník
bude p ůběžně u eřejňo án na in e ne u, možné je i ydání knižní podobě.
3. ZÁKLADNÍ BARVY
3. 1. VÝkLAD PRIMáRNÍCH VÝZNAMŮ ZákLADNÍCH BAREV
T adičně se ychází z oho, že češ ina má jedenác základních ba e : če nou, bílou,
če enou, zelenou, žlu ou, mod ou, hnědou, šedou, o anžo ou, ůžo ou a ialo ou.
B. Schmied o á a V. Schmied o á (2006) zkoumaly základo os ba e z jazyko ého
hlediska. Na základě analýzy zohledňující séman ickou boha os , lexikalizo ané ba-
e né ods íny, ek enci ko pusu SYN 2000, de i ační možnos i i e ymologii pojme-
no ání ba e s ano ily jako základní ba y češ ině a o pojmeno ání následujícím
pořadí: če ná, bílá, če ená, mod á, zelená, žlu á, šedá/šedi á a hnědá.
2 K 28. 11. 2014.
3 P o účely oho o článku byla y ořena hesla i z dalších úseků hesláře.
MICHAELA LIškOVá— HELENA PERNICOVá 171
Vzhledem k abecednímu pos upu zp aco ání hesel jsou da abázi Alexis za ím
zp aco ána hesla bílý, če ný a če ený, shodou okolnos í zá o eň p ní ři základní
ba y; po o nejme ýklad p imá ních ýznamů ěch o hesel s ýklady několika s a -
ších českých a zah aničních slo nících4 s ohledem na p o o ypické nosi ele ba y5.
P imá ní ýznam ý azu bílý je přip a o aném ASSČ yložen ak o: ,mající
ba u sněhu, mléka ap.‘. Ty o en i y jsou našem en i onmen álním ok uhu běžně
známé: při o nání k (če s ému) sněhu a zá o eň k mléku olí nap os á ě šina slo -
níků (SSČ, SSoučČ, SSSJ, MW, OED, CNRTL). CDO k nim přidá á ješ ě ba u kos í,
LDOCE zase ba u soli. SSJČ při o ná á pouze k čis ému sněhu. Lze disku o a
o op imálním množs í u áděných příkladů, ale samo jejich y ipo ání se je í jako
pomě ně snadné.
Če ná ba a je k bílé opozi ní nejen séman icky, ale nachází se i na opačném pólu
z hlediska ná očnos i olby p o o ypických nosi elů ba y, jichž je běžně známo jen
elmi málo. SSJČ a SSoučČ při o ná ají k sazím, SSSJ k sazím přidá á uhlí. K ba ě
uhlí a noční oblohy při o ná ají MW, CDO a LDOCE. Ani jedno kompa a um není bez
p oblémů: saze ,jemné čás ečky uhlíku znikající nedokonalým spalo áním o ganic-
kých lá ek‘ současnos i nepa ří do ok uhu našich základních zkušenos í s okolním
s ě em; uhlí se dělí na če né a hnědé, a šak nelze ykláda heslo ým slo em (*če ný
,mající ba u če ného uhlí‘); noční obloha pak může bý plná h ězd. Náš p oza ímní
ýklad ýznamu p o ASSČ zní ak o: če ný ,mající elmi ma ou ba u jako uhlí, saze,
ha aní peří ap.‘.
Ve slo níko ých ýkladech če ené ba y se jako p o o ypický nosi el u ádí (če -
s á) k e — nechybí žádném ze sledo aných lexikonů. PSJČ a SSSJ ke k i přidá ají
lčí mák, SSJČ k ě lčího máku, SSoučČ ajča a, COL pak z alá ajča a; OED při o -
ná á če enou ba u ke k i, ohni a ubínům, CNRTL k lčímu máku, ubínu a k i.
Výklad p o ASSČ: če ený ,mající ba u k e, k ě ů lčích máků ap.‘.
Při deno a i ním ýkladu ýznamu (pomocí p o o ypických nosi elů ba e ) je
řeba: 1. naléz šeobecně známé, snadno předs a i elné en i y, 2. z áži mí u jejich
speci ikace (sníh/čis ý sníh, k e /če s á k e , lčí mák/k ě lčího máku), 3. u či po-
řebný poče nosi elů ba e ( e sledo aných slo nících se nejčas ěji u ádějí d a až ři).
3. 2. SAMOS A NÉ HESLáŘOVÉ POLOŽkY:
SUBS AN IVIZOVANá ADJEk IVA A ADVERBIA
YPU DOČERVENA — DO ČERVENA
Jako samos a ná hesla se ASSČ zp aco á ají i subs an i izo aná adjek i a označu-
jící ba y a ad e bia ypu doče ena — do če ena. Ten o pos up je důsledně upla -
4 Jejich seznam če ně uží aných zk a ek je u eden na konci příspě ku.
5 Deno a i ní ýklad je jen jeden z možných, esp. může oři pouze čás ýkladu,
s o .např. COL: ed ,any o a g oup o colou s, such as ha o a ipe oma o o esh blood,
ha lie a one end o he isible spec um, nex o o ange, and a e pe cei ed by he eye
when ligh in he app oxima e wa eleng h ange 740–620 nanome es alls on he e i-
na. Red is he complemen a y colou o cyan and o ms a se o p ima y colou s wi h blue
and g een ela ed adjec i es ubicund uddy‘.
172 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2
něn u základních ba e (a ýbě o ě éž u dalších, hojně ek en o aných ba e ,
např. béžo á), s o .:
bílá bílé ž.
bílá ba a: Zajíma ě ypadá kombinace bílé a hnědé, ale s ále ede klasika, edy če ná
a bílá. [DB 2005]
doče ena, do če ena přísl.
se zba ením blížícím se če ené ba ě, dosahujícím če ené ba y: pů odní
omí ka byla doče ena; doče ena ozpálená kamna; opaluje se do če ena, čas o se
spálí; m áz dě em zba il áře doče ena; směs dáme do pekáče a zapečeme do če ena
do zhnědnu í po chu; na Valen ýna jsou ýlohy laděné do če ena pře ažující če -
ené ba ě
4. VÝBĚR MÉNĚ FREKVENTOVANÝCH VÝRAZŮ
A VÝZNAMŮ OZNAČUJÍCÍCH BARVY
Na základě ek ence ko pusu se do hesláře ASSČ dos á ají ý azy, k e é dosa ad-
ních českých ýklado ých slo nících nenajdeme. Mezi no á pojmeno ání označující
ba e né ods íny pa ří např. kapučíno ý ,s ě le hnědý‘, lime ko ý ,s ě le žlu ozelený‘,
anilko ý ,s ě le žlu ý‘. S no ými lexikalizo anými ba e nými ods íny se se ká áme
přede ším ex ech ýkajících se módy, kosme iky a in e ié o ého designu, k e é na-
cházíme zejména časopisech p o ženy nebo obchodních nabídkách, dále pak ko-
muniká ech aspi ujících na yšší, poe ické yjadřo ání, např. poezii, ale i žán u
z . če ené kniho ny. Něk e é jiné ý azy naopak hesláři ASSČ nebudou, přes ože
je dří ější slo níky u ádějí; ko pusu je e ýznamu označujícím ba u nenachá-
zíme ůbec nebo jen s minimální ek encí, např. čekanko ý ,mod ý‘, duká o ý ,žlu ý‘,
koukolo ý ,če eno ialo ý‘. Dů odem ěch o změn je jiná ži o ní eali a a zkušenos ,
zejména menší sepě í s pří odou a zá o eň ě ší p opojenos s ši ším, globálním p o-
s ředím.
„Žádný slo ník není úplný, jde ždy o ýbě . Ten šak nesmí bý ledajaký,“ (Če -
mák, 1995, s. 246). No á pojmeno ání pečli ě yhodnocujeme, je řeba ozliši lexika-
lizo ané, uzualizo ané uži í a uži í příleži os né, k e é může mí u či ém časo ém
období yšší ek enci ýsky u. Všímáme si o něž ypu zd ojů, e k e ých se daný
ý az ysky uje (není ýjimečné, že slo o yjadřující ba e ný ods ín se ysky uje
pouze překlado é bele ii nebo díle jednoho au o a, jak omu je např.u ad e bia
amb o ě).
Pokud jsou lexém či lexie označující ba u doloženy ko pusu SYN íce než 10x,
a o ůzných (nepřeklado ých, neodbo ných) zd ojích, do hesláře je zp a idla zařa-
zujeme; jako h aniční p o zařazení do hesláře ASSČ se obecně je í ek ence 5 ýsky ů
SYNu. O šem pokud je slo o doloženo 5x nebo méně, může se jedna i o ne ep e-
zen a i nos ko pusů u či ých ema ických oblas ech, p o o ýsky dané lexikální
jedno ky o ěřujeme ješ ě dalších ma e iálo ých zd ojích. Nezby ným předpokla-
dem zařazení ý azu do hesláře je pak alespoň 1 ýsky SYNu e šeobecném, nikoli
MICHAELA LIškOVá— HELENA PERNICOVá 173
specializo aném zd ojo ém ex u. Z našeho hesláře ak byla yřazena mj. a o hesla:
absin o ě, ananaso ě, azalko ě, bo do ě, če ánko ě, deh o ě6.
5. JAKÁ TO JE VLASTNĚ BARVA? KONOTACE
Ba e né spek um je škálo i é a každý mlu čí u čuje ba e ný ods ín elmi indi i-
duál ně. Slo níko á de inice má uži a eli co nej íce pomoci; ýklad by neměl za ádě
na sces í, např. ýznam nenáleži ě zužo a , opa ně je řeba pos upo a i při u ádění
synonym. Ods íny aké někdy mohou přináleže íce ba ám, např. ká o ě , ma ě
hnědé ba ě up ažených ká o ých z n nebo s ředně hnědé ba ě bílé ká y‘. Lexi-
kální ýznam slo a nemusí bý přímo od odi elný z jeho slo o o ného ýznamu:
něk e á adjek i a a ad e bia označující ba y neodkazují přímo k ýznamu základo-
ého slo a, např. má o ě neznamená , ba ě má o ých lís ků‘, nýb ž , e s ě le y ky-
so é ba ě (jako má o á zm zlina, k ém ap.)‘. Obdobně anilko ý ,mající s ě le žlu ou
ba u (jako anilko á zm zlina, k ém ap.)‘.
Uži í lexikalizo aných ba e ných ods ínů (ko álo ý, pis ácio ý, išňo ý ap.) není
zp a idla mo i o áno ím, že by se docílilo ě ší přesnos i u čení daného ods ínu7.
Ta o pojmeno ání šak s sebou nesou pozi i ní kono ace, spojují se nám např. s k ě-
ino ou ůní (le andulo ý, šeříko ě), chu í o oce (me uňko ý, řešňo ě) nebo řpy em
d ahých kamenů, příp. exkluzi i ou s nimi spojenou ( ubíno ě, sma agdo ý). Toho
pochopi elně yuží á i ma ke ing8. Něk e á slo a — přes ože jejich ba a je jedno-
značně de ino a elná a šeobecně známá — se jako ba e ný přímě nep osadila: kdo
by šak měl chuť pořídi si sádlo é ša y?
V é o sou islos i podo kněme, že nepří omnos ba e je zp a idla nímána jako
něco nepříjemného, nežádoucího9. S o . me a o ické ýznamy hesla bezba ý:
bezba ý příd.
1. jsoucí bez ba y: bezba á eku ina; bezba ý ne os ; bezba ý lak, ná ě ; čpa ek
je bezba ý plyn; použí á pouze bezba ou řasenku
2. jsoucí bez ý azné ba y: bezba é oči; její ář byla úplně bezba á bledá
6 Výjimečně se mohou něk e á hesla u edeným k i é iím ymyka a je řeba je posuzo a
indi iduálně.
7 S o . ozdílné ýklady ba y anglického slo a co al několika ýklado ých slo nících:
LDOCE: pink o eddish-o ange in colou ; CDO: a colou be ween o ange and pink; OED:
he pinkish- ed colou o ed co al; MW: an o ange pink colou ; COL: a deep-pink o ye-
llowish-pink colou .
8 Jak píše e s ém popula izačním příspě ku H. P okšo á (P okšo á, 2011, s. 24), čím jsou
kono ace příjemnější, ím spíše se nám bude zamlou a i ěc, jejímž je ý az pří las kem:
u křesla s pří las kem š es ko é se zákazník zas a í spíše než u křesla ialo ého.
9 Řečeno s I. Vaňko ou (Vaňko á, 2005, s. 196): „To neba e né … předs a uje … še o, nehez-
kos , ne snad sm či neš ěs í ( o je yh azeno ba ě če né), ale psychické či yzické ži o-
ření, íži šednodenního ži o a, chudobu, smu ek, nudu, le a gii, znechucení, jedno á -
nos a nedos a ek podně ů.“

174 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2
3. nemající osobi ý áz, ne ý azný, mdlý: bezba ý úsmě , bezba ý ý az obli-
čeje; p emié přednesl bezba ý p oje ; nedá se nic děla , p onesl bezba ým ó-
nem; kandidá nás nezaujal, byl ako ý bezba ý; bezba é ýkony českého ýmu
nepřes ědči é
6. SLOŽENÁ ADJEKTIVA
Ba e né ods íny bý ají čas o yjádřeny složeným adjek i em. Složeniny podřaďo-
ací ( ůžo ošedý, zelenošedý, zelenomod ý) yjadřují bližší okolnos las nos i, edy
ba e ný ods ín, nádech: ůžo ošedý — šedý s ůžo ým nádechem, šedý do ůžo a, ze-
lenomod ý — mod ý se zeleným nádechem, mod ý do zelena (dle Bozděcho á, 1997).
Něk e é z ěch o ý azů je možné slo o o ně i séman icky in e p e o a d ojím způ-
sobem, např. hnědoče ený lze ykláda jako de e mina i um ,če ený do hněda‘ nebo
jako koo dina i um ,hnědý a če ený‘10 (MČ1, 1986, s. 472 n.). V našem příspě ku si
šímáme pouze de e mina i , adjek i ních kompozi podřadicích.
Něk e é konko dance ko pusu SYN naznačují, že au o pojmeno á al ba u
opačným způsobem, než je u edeno ýše, že edy např. adjek i em hnědoče ený chce
označi o, co je ,hnědé do če ena‘ nebo adjek i em ůžo o ialo ý o, co má ba u , ů-
žo ou do ialo a‘. Vě šinou se jednalo o kon ex y ýkající se yjádření ba y oblečení
a doplňků, ba y lasů ap.
P o p o ěření domněnky, že něk eří mlu čí pojmeno á ají ba e ný ods ín jinak,
než popisuje ling is ická li e a u a, jsme p o edli malou anke u, e k e é jsme e-
sponden ům (celkem 25 lidem ůzného ěku, 18 ženám a 7 mužům) ukázali šes ob-
ázků z in e ne u, u nichž i, k eří je na in e ne ložili, popsali ba u předmě u slo-
ženým adjek i em. Responden y jsme nejdří e požádali o jakékoli yjádření ba y
(jednoslo né, s ad e biem, p epozicí ap.) a po é o yjádření pomocí složeného adjek-
i a, pokud jeho uži í konk é ním případě po ažují za možné. Zá o eň nás zajímalo,
k e ou ba e nou složku po ažují dané si uaci za ý aznější. Při jazyko é e lexi
las ního yjádření ě šina do ázaných u edla, že alespoň někdy dali e složeném
adjek i u ba u, k e á je ý aznější, nápadnější, na p ní mís o. Více než polo ina
do ázaných ak pos upo ala ždy, za ímco jen č yři do ázaní použí ali složená adjek-
i a ak, že ý aznější ba u p o ně ždy yjadřuje d uhá složka.
Něk eří do azo aní upozo ňo ali na o, že mezi oběma způsoby yjádření p o
ně z hlediska ys ižení ba y není žádný ozdíl. Pokud předmě není například
ani jednoznačně žlu ý, ani jednoznačně hnědý, má zba ení pásmu mezi ěmi o
d ěma ba ami, pak lze ako ý celek bez ýznamo ého ozdílu pojmeno a adjek i-
em žlu ohnědý nebo hnědožlu ý. Obdobně synonymně něk eří cí í o anžo oče ený/
če enoo anžo ý aj.
10 U něk e ých složených adjek i označujících ba y píšeme spojo ník k yjádření oho, že
jde o d ě samos a né ba y (žlu o-zelený), nikoli o ba e ný ods ín (žlu ozelený, j. žlu ý od-
s ín zelené ba y). Více iz Složená přída ná jména označující ba y, In e ne o á jazyko-
á pří učka, h p://bi .ly/1wbFOgZ.
MICHAELA LIškOVá— HELENA PERNICOVá 175
Něk e á pojmeno ání ba e ných ods ínů je ob yklejší použí a jedné ze d ou
možných podob složených adjek i ních ý azů, jak ukazuje abulka jejich ek ence
ko pusu SYN:
mod ozelený 3603 zelenomod ý 547
žlu ozelený 1794 zelenožlu ý 580
hnědoče ný 1370 če nohnědý 526
če enohnědý 973 hnědoče ený 385
žlu ohnědý 911 hnědožlu ý 137
ůžo o ialo ý 130 ialo o ůžo ý 33
Také esponden i naší anke y použí ali jen ýjimečně např. adjek i um zelenožlu ý, a o
bez ohledu na o, zda ba u předmě u es u iděli jako spíše žlu ou, nebo spíše zelenou.
Podle las ního yjádření pociťují o o slo o jako nepříjemně yslo o ané, nepři ozené
ap. Obdobně se yjadřo ali i ke slo u ialo o ůžo ý, za ímco slo o ůžo o ialo ý nebo
ůžo oče ený hodno í např. jako „ yjadřující při ozené pořadí ba e ném spek u“.
K po zení zá ě u, že uži a elé jako hla ní ba u ne nímají ýh adně u, k e á s ojí
e složenině na konci, bude řeba po řeba ješ ě ši šího o ěření. P o ASSČ šak již nyní
u ažujeme o ako ém ýkladu, k e ý by e lek o al oba způsoby nímání ba y, s o .:
ůžo o ialo ý příd.
ůžo ý s ialo ým ods ínem, ialo ý s ůžo ým ods ínem: ůžo o ialo é k ě y plic-
níku, řesu; ůžo o ialo ý s e ; líčení doplnila ůžo o ialo á ěnka s udeného ods ínu
7. ADVERBIA, JEJICH VÝKLAD A SÉMANTICKÁ STRUKTURA
Vz aho á ad e bia nebyla dosud českých ýklado ých slo nících podá ána jako sa-
mos a ná hesla s las ní de inicí ýznamu. Nabízející se jednoduché ýklado é de-
inice ypu á o ě ,jako á a‘ nejsou dos ačující. Ba u se ždy snažíme blíže y-
s ihnou (s ejně jako u adjek i a), např. u u edeného ad e bia á o ě bychom
upřednos nili řešení , jasně zelené ba ě mladé á y‘. Po řeba hleda ši ší, přesnější
o mu ýkladu je ješ ě ý aznější případech, kdy doklady ukazují na sou islos
s další k ali ou, jinou než je izuální cha ak e is ika základo ého subs an i a, s o .:
alabas o ě přísl.
(zejm. o pokožce) p ůs i ně bílé nebo na ůžo ělé ba ě, s hladkým po chem
připomínajícím alabas : alabas o ě bílá pleť; alabas o ě hebké nohy
Zajíma ým zjiš ěním p o nás bylo, že ýznam ba e ného ods ínu někdy nesou ad-
e bia, ale adjek i a od ozená od s ejného základu nikoli ( ako é uži í buď není do-
loženo ůbec, nebo jen ok ajo ě). Jedná se o slo a jako as al o ý — as al o ě (as al o ě
če ná kanina), cíno ý — cíno ě (cíno ě šedé m aky), hliníko ý — hliníko ě (hliníko ě šedý
176 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 97, 2015, Č. 2
sedan) ap. Při uži í ěch o adjek i k označení ba y by mohlo zřejmě docháze k zá-
měně s běžným označením ma e iálu, a p o o se jazyce a o polysémie nep osazuje.
8. EXEMPLIFIKACE
Při exempli iko ání hesel usilujeme o doložení ypického úzu a séman ické spoji-
elnos i. U ádíme jak s učné doklady (d ojice slo ), ak doklady ozšířené a ě né,
k e é mohou odů odněných případech ukazo a i méně ob yklé uži í slo a. Boha-
os exempli ikace by měla od áže ek en o anos lexémů SYNu.
Pojmeno ání u či é ba y může bý ypicky uží áno např. p o oblečení, ba u
lasů, pří odu, pok m a d. Přes ože nímání jemných ba e ných ods ínů a uží ání
jejich pojmeno ání bý á chápáno přede ším jako ženská doména, něk e é ods íny,
esp. jejich pojmeno ání pa ří spíše do mužského s ě a. Např. exempli ikaci hesla
abáko ě by ak nebylo hodné u ádě spojení se slo em ša y (k e é je jinak exem-
pli ikaci hesel pojmeno á ajících ba y elmi čas é), s o .:
abáko ě přísl.
šedohnědé ba ě abáku (sušených lis ů): abáko ě hnědý oblek
Při ýbě u příkladů máme na ědomí i ideologii ši okém smyslu, poli ickou
ko ek nos ; neznamená o šak, že bychom cenzu o ali ypické doklady ( íce iz
Moon, 2014). V om o ohledu jsme obezře ní např. u hesel: ba e ný, če ný, žlu ý.
9. ZÁVĚR
Jis ě není jen jedno sp á né řešení, jak k podání pojmeno ání ba e e slo níku
přis oupi . Naším cílem je maximální s řícnos k uži a eli slo níku. Význam
slo se snažíme ykláda s ozumi elně, se šemi pods a nými séman ickými ysy.
No ě se y o ná áme s ýkladem ad e bií, k e ý dří ější české slo níky nepodá-
aly, a dále s ýkladem složených adjek i označujících ba y, neboť úzu panuje
nejednoznačnos , odbo nou li e a u ou dosud ne e lek o aná. Exempli ikaci
koncipujeme s dů azem na ypická spojení, k e á nejen usnadňují po ozumění lexi-
kální jedno ce a uko ují slo o sys ému jazyka, ale slouží i jako model p o p odukci
ex u. V příspě ku jsme u edli několik ukázko ých hesel z přip a o aného Akade-
mického slo níku současné češ iny, k e á mají naše zp aco a elské zásady ilus o a .
POUŽITÉ KORPUSY
Če mák, F. — Bla ná, R. — Hla áčo á, J. —
Klímo á, J. — Kocek, J. — Kopři o á, M. —
Křen, M. — Pe ke ič, V. — Schmied o á, V.
— Šulc, M. (2000): SYN2000: žán o ě
y ážený ko pus psané češ iny. P aha: Ús a
Českého ná odního ko pusu FF UK. Dos upný
z: <h p://www.ko pus.cz>
Če mák, F. — Doležalo á-Spous o á, D. —
Hla áčo á, J. — Hná ko á, M. — Jelínek, T.
— Kocek, J. — Kopři o á, M. — Křen, M.
MICHAELA LIškOVá— HELENA PERNICOVá 177
— No o ná, R. — Pe ke ič, V. —
Schmied o á, V. — Skoumalo á, H. —
Šulc, M. — Velíšek, Z. (2005): SYN2005:
žán o ě y ážený ko pus psané češ iny. P aha:
Ús a Českého ná odního ko pusu FF UK.
Dos upný z: <h p://www.ko pus.cz>
Křen, M. — Ba oň, T. — C ček, V. —
Hná ko á, M. — Jelínek, T. — Kocek, J. —
No o ná, R. — Pe ke ič, V. — P ocházka, P.
— Schmied o á, V. — Skoumalo á, H.
(2010): SYN2010: žán o ě y ážený ko pus
psané češ iny. P aha: Ús a Českého ná odního
ko pusu FF UK. Dos upný z: <h p://www.
ko pus.cz>
Křen, M. — Če mák, F. — Hla áčo á, J. —
Hná ko á, M. — Jelínek, T. — Kocek, J. —
Kopři o á, M. — No o ná, R. — Pe ke ič, V.
— P ocházka, P. — Schmied o á, V. —
Skoumalo á, H. — Šulc, M. (2014): Ko pus
SYN, e ze 3 z 27. 1. 2014. P aha: Ús a Českého
ná odního ko pusu FF UK. Dos upný z WWW:
<h p://www.ko pus.cz>
SEZNAM SLOVNÍKŮ A JEJICH ZKRATEK
ASSČ — Akademický slo ník současné češ iny
( ukopis). P aha: Ús a p o jazyk český
AV ČR, . . i.
CDO — Camb idge Dic iona ies Online.
Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess.
Ci .01.11.2014, dos upné z WWW: <h p://
dic iona y.camb idge.o g>.
CNRTL — Cen e Na ional de Ressou ces
Tex uelles e Lexicales. Nancy Cedex: CNRTL.
Ci .01.11.2014, dos upné z WWW: <h p://
www.cn l. />.
COL — Collins Dic iona y. London: Collins.
Ci .01.11.2014, dos upné z WWW: <h p://
www.collinsdic iona y.com>.¨
LDOCE — Longman Dic iona y o Con empo a y
English. Pea son ELT. Ci .01.11.2014, dos upné
z WWW: <h p://www.ldoceonline.com>.
MW — Me iam-Webs e Online Dic iona y.
Me iam-Webs e , Inco po a ed.
Ci .01.11.2014, dos upné z WWW: <h p://
www.me iam-webs e .com>.
OED — Ox o d English Dic iona y. Ox o d: Ox o d
Uni e si y P ess. Ci .01.11.2014, dos upné
z WWW: <h p://www.ox o ddic iona ies.
com>.¨
PSJČ — Pří uční slo ník jazyka českého
(1935–1957). P aha: S á ní pedagogické
naklada els í.
SSČ — Slo ník spiso né češ iny p o školu a eřejnos
(2000). P aha: Academia.
SSJČ — Slo ník spiso ného jazyka českého
(1960–1971). Díl I–IV. P aha: Academia.
SSoučČ — Slo ník současné češ iny. B no: Lingea.
Ci .01.11.2014, dos upné z WWW: <h p://
www.nechybuj e.cz>.
SSSJ — Slo ník súčasného slo enského jazyka
(2006–2011). B a isla a: Veda.
LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE
Be lin, B. — Kay, P. (1969): Basic Colo Te ms:
Thei Uni e sali y and E olu ion. Be keley:
Uni e si y o Cali o nia P ess.
Če mák, F. (1995): Desa e o slo níkářo o.
In: F. Če mák — R. Bla ná (eds.), Manuál
lexikog a ie. Jinočany: H&H, s. 246n.
Bozděcho á, I. (1997): T oření slo skládáním.
P aha: Ins i u sociálních z ahů.
Bu ešo á, B. — Golo a ina, G. (2012):
Language O The Colou s In The Second
Fo eign Language Teaching: F ench, Russian
As The Second Fo eign Language In The
Czech School. The jou nals o he In e na ional
Scien i ic Publica ions: Language, Indi idual and
Socie y, oč. 6, č. 1, s. 86–97.
Gie oń-Czepczo , E. (2011): A co pus-based
cogni i e-seman ic analysis o he p ima y basic
colou e ms in English and Polish. Dise ační
p áce. Racibó z: Pańs wowa Wysza Szkola
Zawodowa.