Několik poznámek k diskusi o čtvrté průmyslové revoluci, sociální politice, sociální práci a odkazu prof. Igora Tomeše
Abstract
35
Full text
Několik poznámek kdiskusi očtvrté průmyslové revoluci, sociální politice, sociální práci aodkazu prof.Igora Tomeše Petr víšek Jak se později ukáže, není příliš nevhodné anepřípadné parafrázovat Komunistický manifest auvést článek slovy „Evropou obchází strašidlo— strašidlo 4.průmyslové revoluce. Za zdroj vzniku první průmyslové revoluce je považován parní stroj adalšími etapami byla elektřina aautomaty. „Čtvrtá“ průmyslová revoluce je charakterizována digitalizací, umělou inteligencí, robotizací (přičemž robot není jen stroj, ale také „algoritmus“), vysokorychlostním internetem standardu 5G popř. 6G apatří sem inetušené možnosti nanotechnologií adůsledky procesů deglobalizace. Masivní vliv uvedených technologií je třeba vnímat jako zcela nový koncept anovou filozofii přinášející celospolečenskou změnu zasahující celou řadu oblastí od systému vzdělávání, průmyslu, zemědělství, bezpečnosti aochrany zdraví při práci, pracovně právních rámců, vědy avýzkumu až po trh práce asociální systém. Nové technologie budou měnit poměr úkolů zajišťovaných člověkem aúkolů zajišťovaných stroji, přitom charakter změn může být různý jak do jejich rozsahu, tak co do rychlosti jejich aplikace. Vysoce pravděpodobné je, že ve stejnou chvíli bude docházet kúbytku některých pracovních míst azároveň bude docházet krozsáhlému rozvoji nových služeb apracovních pozic, které budou zaváděním nových technologií podpořeny. Průběžné ikonečné dopady tedy mohou být jak pozitivní (například při vytváření nových pracovních míst azlepšení kvality života), tak problematické (regionální důsledky rušení míst), tak inegativní (zvětšení sociálních nerovností). Autor se připojuje kautorům, kteří tuto masivní změnu označují za, ve skutečnosti, „druhou“ průmyslovou revoluci. Stím, že první přidala kčlověku stroje, další etapy jen stroje zkvalitňovaly, ale tato etapa mění vztah člověka ke „strojům“, rozděluje jinak jejich role aformuje nově vzájemné vztahy. Umělá inteligence se bude projevovat jako subjekt rozhodování. První průmyslová revoluce představovala dramatický zásah do společnosti. Dala vzniknout několika válkám arevolucím. Ale také, slovy prof. Tomeše „vzniklo chudinské právo, sociální pojištění adalší ochranné sociální zákonodárství. Sám stát pak zavedl povinné pojištění, aby donutil ostatní občany, aby se osebe postarali sami ave stáří či nemoci se nestali chudými. Tak vznikly sociální fondy, které vytvářely potřebný kapitál. Vzniklo mocné odborové hnutí. Dvě světové války spojené srostoucím sociálním napětím donutily Evropu, aby toto sociální pojetí přirozených lidských práv prohloubila. Tyto atributy sociálního evropského civilizačního modelu vznikaly celá desetiletí na podkladě určité sociálně ekonomické reality. Lze nejen tušit, ale už důvodně přepokládat, že se tato sociálně ekonomická realita zásadním způsobem změní abude třeba hledat zcela nová řešení voblasti práce isociální ochrany. Stávající systém vznikl za jiných podmínek apro jiné potřeby. OPEN ACCESS
36 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 Otevírá se řada otázek pro diskusi apredikce. Prvním tématem je budoucí zaměstnanost. Jak bude přibývat automatizace, počítače astroje nahradí lidské pracovníky napříč všemi různými obory, od řidičů po účetní, od realitních makléřů po pojišťovací agenty. Podle odhadů je celých 47 % amerických pracovních pozic vohrožení právě kvůli automatizaci. Studie zveřejněná na ekonomickém fóru vDavosu vroce 2018 podle L’Express předpovídá, že vpříštích pěti letech kvůli umělé inteligenci ztratí ve světě práci 7,1milionu lidí.1 Ze studie společnosti Deloitte vyplývá, že robotizace aautomatizace ovlivní vpříštích letech asi polovinu pracovních pozic vČesku. Nezaměstnanost se ale kvůli tomu zřejmě výrazně nezvýší. Automatizace podle studie přispěje kvytrvalému růstu české ekonomiky. Automatizace by se podle technologických možností astruktury české ekonomiky mohla dotknout 51 procent pracovních pozic. Již dnes je mnoho věcí, které lze vyřídit doma přes internet anení třeba jít na přepážku. Půjčky, pojištění, jízdenky, informace, nákupy všeho druhu sdovozem apod. Mnoho „přepážek apracovníků“ ubude. Počítač aautomat oproti zaměstnancům mají tu výhodu, že neznají pracovní dobu, stres, dovolené ani pauzy na oběd, „metoo“ akolektivní vyjednávání. Například podle poznatků zcelosvětového průzkumu ManpowerGroup, až 45 % každodenních pracovních činností může být brzy vrůzné míře automatizováno.2 Dvě tvrzení jsou zajímavá pro Česko. Lze vyslovit názor, že zlogiky věci, je ČR velmi zranitelným státem vcelé Evropě zpohledu přípravy na příchod robotů aumělé inteligence. VČesku je ohroženo 52,2 % zaměstnanců, více než vcelém zbytku Evropy. Důvodem je vysoký podíl málo kvalifikovaných, manuálních pozic. Například studie Úřadu vlády3 uvádí, že digitalizace by měla do patnácti let vytvořit asi 300 tisíc pracovních míst, ale současně zlikvidovat 700 tisíc starých. Čistý úbytek tedy představuje 400 tisíc příležitostí kvýdělku. Méně často se vliterárních zdrojích vyskytují konkrétnější vymezení nových odvětví, oborů činností. Spíše jejich charakteristiky. Předpokládá se, že nově vzniklá pracovní místa budou vyžadovat to, co neumí stroje, např.empatii. Autoři často hovoří osociálních službách, popř. službách obecně, očinnostech voblasti ochrany životního prostředí, stím, že sociální služby pro seniory, které jsou unás poddimenzované, by se měly (mohly) stát hlavním zaměstnavatelem uvolněných lidí. Jistě problémem bude skutečnost, že se lidé vposledních 28 letech stěhují do měst za prací asenioři opačným směrem. Nová místa mohou vzniknout kdekoliv na území. Zcela nové možnosti přináší spojení počítače achytrého telefonu. Ukázka takového vývoje je např.„zprostředkovatel dopravy“ UBER. Nebo „zprostředkovatel ubytování“ Airbnb. Největší dopravce anemá auta anejvětší ubytovatel anemá byty. Airbnb má roční obrat vČesku 8 mld. azisk 2 mld. Nabídka 20 tis. lůžek vPraze, ztoho 15 % nabídky celých bytů. Jen za srpen 2018 utratili hosté za ubytování přes Airbnb 456 mil. Kč. Každý čtvrtý byt na území městské části Praha 1 je pronajímán. Dluh na daních znájmů bytů vPraze činí 360 mil. Kč. Řešení není vzákazu, ale vna1 Studie World Economic Forum (WTE): The Future of Jobs, Report 2018. 2 https://www.manpowergroup.cz/pruzkumy/hledame-lidi-roboti-vas-potrebuji/ 3 Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence vČeské republice Analýza pozice České republiky voblasti technologického rozvoje umělé inteligence 10.prosince 2018 OPEN ACCESS
PEtR vÍŠEK 37 lezení adekvátních cest ke zdanění. Takových forem podnikání přes chytré telefony bude přibývat. Někdo vEU snad prohlásil, že řidiči jezdící pro UBER, jsou jeho zaměstnanci. Takže to asi ne. Bude zřejmě třeba redefinovat pojem práce akaždá „užitečná činnost“ bude prací, jak předpokládá Dr. Špidla. Ale očekávaná nová povolání jsou neproduktivní. Jaké bude sociální zabezpečení nových neproduktivních povolání aza jakých zdrojů bude financováno? Za sociální zabezpečení odpovídá národní stát, ale byznys průmyslu je vrukách soukromých anadnárodních. Národní státy jsou stále slabší astále neschopnější. Čeká nás tvorba nového civilizačního modelu? Bismarckův model sociálního zabezpečení ztrácí svoje opodstatnění aschopnost garantovat zamýšlené cíle. Tento model mezigenerační solidarity stojí na pracujících lidech. Ohroženy jsou oba základy— demografická báze izaměstnanost. Vše vede také kotázce, zda by nebylo třeba více se, pokud jde osociální systémy, orientovat zpět do rodiny jako ověřeného funkčního sociálního systému smožností přímých idlouhodobých vztahů agarance vzájemné ipřes-generační podpory. Zatím se rodina aminimální systém sociální ochrany— manželství— chybně systematicky destruují. Adruhým perspektivním tématem je návrat role obce. Relokace neznamená lokální izolaci. Naopak, soběstačné, samosprávné asebe udržitelné jednotky (města aobce) se propojují do širších sítí spolupráce, vyměňují si zkušenosti, spolupracují adoplňují se navzájem. Pocítíme idůsledky deglobalizace. Proč vyrábět zboží na třech kontinentech, když se přejde na automatizaci aje možné vše vyrobit „doma“— abude ktomu třeba jen zlomek pracovníků? Koncept 4.0 přinese levnější práci i„vtuzemsku“, není důvod ji posílat na východ, itam mzdy rostou. Významný podíl na ceně jsou dopravní náklady, firmy se vracejí ze světa „domů“, do mateřských zemí. To jsou zdroje pro deglobalizaci. Státům půjde o„jejich“ zaměstnanost. „Státy nemají přátele, mají jen své zájmy“. Opakovaně se otevírá téma „zaručeného nepodmíněného“ příjmu. Dr. Špidla ktomu na konferenci Prague Social Europe Conference 2019“, apodle autora dobře, odmítá „zaručený, nepodmíněný příjem“ auvádí, že je tolik „užitečných činností“, že je možné jimi příjem podmínit. Jen ale třeba redefinovat pojem „práce“. Apřemýšlet, kdo bude schopen vmístě takové aktivity organizovat. Stát pomocí úřadů práce asi těžko. Patrně to bude obec. Druhé velké téma je vzrůst sociální polarizace společnosti. Mnoho expertů se shoduje na tom, že ze 4.průmyslové revoluce budou mít mnohem větší prospěch bohatí lidé než chudí, ato především proto, že kvůli automatizaci zmizí manuální povolání. Vhistorii vždy průmyslová revoluce začala větší nerovností, kterou následovalo období zásadních politických ainstitučních změn. Průmyslová revoluce, která začala na začátku 19.století, vedla zpočátku kohromné polarizaci bohatství amoci. Následovalo skoro sto let změn, včetně rozšiřování demokracie, vzniku odborů, postupného zavádění daní arozvoje sítí sociálního zabezpečení. Taky revolucí aválek! Prospěch, zhlediska dělníků, zprvní průmyslové revoluce, která začala vdruhé polovině osmnáctého století, začal být plně pociťován vproduktivitě ave mzdách až vdruhé polovině devatenáctého století. Stephen Hawking vrozhovoru pro britský deník The Guardian uvedl vroce 2018, že „informační technologie vytvoří privilegované vrstvy obyvatel, které na nich neOPEN ACCESS
38 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 skutečně zbohatnou, leč dokáží poskytnout práci pouze velmi malému procentu lidí, protože těch, kteří by byli schopni vtéto sféře pracovat, je jako po šafránu. Neměli bychom se snažit před tímto vývojem strkat hlavu do písku, protože je navzdory své sociální destrukci nevyhnutelný.“ Stephen Hawking dále uvedl: „Rozvoj technologií, které vbudoucnu nahradí jak manuální profese, tak istřední třídu, učiní zpráce vzácný statek, na nějž budou mít monopol pouze vysoce vzdělané akreativní skupiny obyvatel, což přinese novou vlnu nezaměstnanosti asní související globální ekonomickou nerovnost. Guvernér anglické ústřední banky Mark Carney varuje4, že ztráta pracovních příležitostí vdůsledku automatizace může vést kvzestupu marxismu. „Marx aEngels začnou zřejmě znovu být relevantní,“ varoval guvernér Anglické banky. „Jestliže zaměníte dnešní počítačové platformy za textilní továrny, strojovou výuku za parní stroje, twitter za telegraf, máte přesně tutéž dynamiku, jaká existovala před 150 lety, kdy Karel Marx psal svůj Komunistický manifest.“ Hovoří odynamice změn areakce na ni. Guvernér Anglické banky upozornil, že vznikají známky likvidace velkého množství pracovních příležitost, protože pracovníci se střední kvalifikací zjišťují, že jejich práci nyní dokáží dělat počítače. Zdůraznil: „Existuje konflikt vočekávání lidí. Vprůzkumech veřejného mínění vyjadřuje 90 % občanů přesvědčení, že jejich práci automatizace nezlikviduje, ale 90 procent ředitelů podniků si myslí přesný opak.“ Vzestup umělé inteligence avysoce technologických strojů zřejmě vyvolá obrovské nerovnosti mezi silně kvalifikovanými pracovníky, kteří budou mít prospěch ztohoto technologického rozvoje, aostatními, kteří budou diskriminováni. Polarizace společnosti bude vyžadovat postupné (ale paralelní) změny redistribucí mezi bohatými achudými (státem vynucené solidární plnění) zejména cestou daní. Neošetřit tento vývoj akaždý odklon od synchronního řešení bude znamenat zvyšování sociálního napětí až do zkratu (soc. konfliktu). Generační přenos chudoby by vrátil civilizaci o100 let zpátky. Otázka je, zda bude růst daní dobrovolně akceptován azda již není neúměrná disparita vývoje příjmů urůzných skupin vČesku aktuálním tématem? Tedy zda se slepě nečeká na vzrůst napětí akonflikt. Kromě výše uvedeného zdůraznil Hawking, že se dostáváme do úplně nové éry, neboť vminulosti veškerý technický pokrok dokázal navzdory svému drastickému počátku (stačí si připomenout industriální revoluci v19.století) vytvořit alternativy kpracovním místům, která byla zhlediska doby už nepotřebná, nyní tomu tak nebude. Ne všichni se ale shodují na tom, že nás roboti připraví opráci. Připouštějí, že, vpříštích 10 až 15 letech bude vUSA významné procento pracovních míst nahrazeno robotizací. Uvádějí se také, že do zhruba 30 let dokáže automatizace nahradit více než 50% dovedností vnaprosté většině současných povolání. Americká konzultační skupina Cognizant uvažuje, že zároveň vznikne 21 milionů nových pracovních míst jako přímý důsledek nových technologií. Nabízí ukázky nových profesí. Uvádí, že vbudoucnu se budeme mnohem více věnovat seniorům. Přestaneme se tolik bát oosobní data— naopak, budeme je sami aochotně zpeněžovat. Zde jsou vybraná povolání, které mají přímý vztah kčlověku (dále převzatý text)5. 4 Projev na Konferenci Canada Growth Summit, 2018 5 Kniha „Co dělat, když stroj dělá všechno“ Blog Petra Šrámka 2018 OPEN ACCESS
PEtR vÍŠEK 39 Datový detektiv. Datoví specialisté budou analyzovat data zdatových sítí, avyhledávat informace, které data zhodnocují— dodávají jim potřebný kontext, atedy ihodnotu. Společník. Díky biotechnologiím budeme žít mnohem déle než kdykoliv předtím aspolu stím poroste množství seniorů ve společnosti. Pro lepší kvalitu jejich života vznikne profese „společníka“. Jeho úkolem bude doprovázet seniory, aktivizovat je anebo jim prostě „jen“ dělat společnost. Třeba naslouchat vyprávění ovnoučatech aostarých dobrých časech. Smart city analytik. Chytrá města budoucnosti budou osazena miliony senzorů. Monitorovat se budou údaje oobyvatelích ajejich pohybu, majetku, kondici, ale také dodávky energie, úklid odpadu adalší služby. Cyber City Analyst bude udržovat systém kontroly vchodu, odhalovat aopravovat chyby ahledat cesty ke zdokonalování. Architekt rozšířené reality. Před námi je nová generace zábavních zážitků. Tisíce lidí už nebudou cestovat fyzicky. Nabídku novodobých cestovních kanceláří budou plánovat adesignovat umělci— architekti virtuální arozšířené reality— moderní „zážitkové ekonomiky“. Obchodní manažer umělé inteligence. Ivplně robotizovaných firmách (ovládaných nebo plně řízených umělou inteligencí) tak bude klíčovou roli vobchodním týmu hrát lidský manažer. Ona se sama neprodá. Fitness kurátor. Monitorovací zařízení nám mají pomáhat dodržovat zdravější režim, ale ve skutečnosti nemají dostatečnou páku na to, aby nás kněmu donutily. Tu nám poskytne teprve fitness kurátor: jeho klient bude nosit monitorovací zařízení, kurátor bude sledovat výstupy apovede klienta klepšímu dodržování domluveného režimu pro zlepšování kondice izdravotního stavu. Zdravotní údržbář. Tato pracovní pozice bude znamenat konec front včekárnách ulékaře. Pacient prostě zavolá zdravotního údržbáře, vybaveného špičkovým diagnostickým softwarem, který za ním přijede až domů. Mimo diagnostiky bude mít údržbář na starosti imenší chirurgické zákroky (samozřejmě prováděné pomocí robota). Kvýkonu povolání zdravotního údržbáře nebude potřeba tradiční lékařské vzdělání tak, jak ho známe vsoučasnosti. Makléř osobních dat. Vbudoucnu budeme osobní údaje ochotně zpeněžovat. Makléř pro nás bude na nově vzniklých burzách osobních údajů monitorovat nejlepší příležitosti pro prodej abude se starat oto, abychom za svoje údaje získávali zasloužené výnosy. Digitální krejčí. Přiblíží se konec nákupů špatně padnoucího nebo málo slušivého oblečení vobchodech. Digitální krejčí vás pomocí senzorů detailně změří, navrhne nejlépe padnoucí oblečení arovnou zajistí inákup, případně výrobu na míru pomocí technologie 3D tisku. OPEN ACCESS
40 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 Manažer genetické diverzity. Pojem „nabídka rovných pracovních příležitostí“ získá vbudoucnu pro všechny zaměstnavatele úplně nový význam. Namísto toho, aby pečlivě sestavovali týmy svyváženým zastoupením pohlaví arozmanitým etnickým asociologickým zázemím, budou se muset ujistit, zda je tým vyvážený igeneticky (stejný poměr geneticky vylepšených lidí atěch, kteří vylepšení dosud nemají). IT facilitátor. Jak sladit procesy prováděné lidmi se současnou komplexní automatizací? Jedná se vpodstatě oosobu, která bude podniku stouto problematikou pomáhat. IT facilitátor bude mít za úkol spomocí IT oddělení podporovat vzdělávání arůst zaměstnanců ajejich zapojování do zvýšení produktivity formou automatizace. Finanční kouč. Pro průměrného občana je systém řízení virtuálních financí příliš složitý. Finanční kouč pomůže běžným lidem sledovat abezpečně řídit jejich digitální finanční majetek aco nejlépe jej spravovat. Kurátor vzpomínek. Lidé budou žít déle než kdykoli předtím, ale schopnosti voblasti paměti tomuto tempu nebudou stačit. Kurátor paměti bude svým klientům pomáhat suspořádáním vzpomínek do jejich vlastního virtuálního světa (například obrazů ze vzpomínek zdětství) ajejich uchovávání. Kurátoři budou také zodpovědní za řízení „rozšířených záznamů paměti“, zahrnujících zkušenosti, které si pacienti chtějí uchovat poté, co jejich vlastní vzpomínky selžou. Virtuální skladník. Vbudoucnu budou maloobchodní prodejny otevřené pouze on-line. Jak bude probíhat třeba nákup gauče? Zákazník se pomocí virtuální reality propojí svirtuálním skladníkem aten mu na obrovské prodejní nebo skladové ploše pomůže najít požadované zboží. Je pravděpodobné, že taková „příplatková“ role bude pomáhat pouze nakupujícím, které neuspokojí asistent na bázi umělé inteligence. Manažer lidsko-strojového týmu. Budoucnost práce bude záviset na tom, jak dobře budou lidé astroje schopni spolupracovat. Manažer lidsko-strojového týmu bude zodpovědný za zjišťování silných stránek stroje ačlověka ajejich vhodnou kombinaci tak, aby vytvořili vysoce produktivní tým. Manažer etické stopy. Představte si, že se akcionáři libovolné korporace rozhodnou, že upřednostní etický přístup kpodnikání před generováním zisku. Manažer etické stopy zajistí naplnění požadavků akcionářů abude pověřen prohlídkou všech pracovišť asledováním pracovních podmínek lidí na všech úrovních. Mimo výše uvedené si lze reálně představit taková povolání jako manažer volného času, manažer dalšího vzdělávání avýcviku, manažer „užitečných aktivit“ adalší. Pojetí těchto povolání odráží názor, že bude zapotřebí více pracovníků vzaměstnáních, které vyžadují vyšší emocionální inteligenci, vzdělání avýcvik, vsektorech, jako je sociální péče, rekreační průmysl avolný čas. Velká šance na zachování mají povolání, která vyžadují vyšší podíl nerutinních nebo kreativních dovedností (renovace, služby aosobní péče, výzkum, vzdělávání, vedení lidí, design). OPEN ACCESS
PEtR vÍŠEK 41 Ti budou mít schopnost detekovat potřebu nových povolání ainiciovat jejich vznik. Jde osféru iniciativy, tvořivosti, empatie, „člověk kčlověku“ apod. Ani takové vymezení už není jednoznačné. Pozoruhodné je, že, většina takto výše vymezených možných nových povolání bude vyžadovat kompetence, jaké se týkají sociální práce. Bude proto patrně nezbytné promyslet novou dimenzi sociální práce. Sociální práce vČesku stále ještě není kodifikována apřitom 13 let platí zákony, které ji používají. Její definice by měla otevřít cestu kuvedeným povoláním. Samotné téma je vliv digitalizace na život lidí. Digitalizace už změnila svět. Jen hlupák vylupuje banky. Hakeři reálně pronikli do sítě banky, zveřejnili účty apiny, jejich lidé vybrali během 24 hodin 45 mil USD. Když se zeptáte na nějakou „podezřelou chemikálii“ na internetu, celý svět to ihned ví. Datový manažer bude prodávat vaše osobní data. Německá televize uvedla vreportáži oSilicon Valley již reálnou fikci. Vpátek odpoledne firma padne, ihned propustí všechny zaměstnance. Během víkendu všichni zaměstnanci dostanou nabídky nové práce, odpovídající jejich kvalifikaci, CV, bydlišti amožnostem jejich dopravy. Jistě logické, ale žádné pracovní právo to (ale jen zatím!) neumožní.6 Člověk bude mít zájem být svými údaji na trhu. Data budou vydělávat, ato tím více, čím jsou konkrétnější. Mnoho lidí by asi mělo problém poskytnout data osvé poloze apohybu úplně cizím subjektům, jenže to se běžně děje prostřednictvím jejich smartphonu. The New York Times včlánku zprosince 2018 odhalil, jak osobní mohou být údajně anonymní data, ze kterých nemá jít dosledovat jednotlivce. Chytrý telefon je totéž jako náramek pro vězně vdomácím vězení. Údajně snad ivypnutý. Digitalizace spolu svysokorychlostním internetem umožňuje, že Váš obličej sejme kamera, během milisekund vás vyhledá vdatabázích všech tajných služeb světa, Interpolu aEuropolu avtéže sekundě vás identifikuje se vším, co Vás celý svět ví. Aví více, než myslíme. Fikce? Avýznam nanotechnologie? Jsou známy extrémní experimentální úspěchy vmedicíně. Nanoroboti hledají zdravotní problém apak roznášejí léky krevní cestou jen tam, kam je potřeba. Nanotechnologie umožní vyslat mikrokontrolory do organizmu, ido motorů. Mikročidla ohlásí poruchu výtahu anahradí tisíce preventivních kontrol ajejich pracovníky. Pokud jde otuzemskou nezaměstnanost lze vyslovit poměrně odlišná očekávání. Nezaměstnanost nebude, nezaměstnanost bude, nebo bude malá. Varianta, že nezaměstnanost nevznikne, optimisticky předpokládá, že dojde kpostupnému, plynulému, synchronnímu nahrazování ztrácených míst do nových povolání. Ioptimisté ale očekávají cca 10% propad lidí do záchranné sociální sítě, která bude muset být vytvořena, aby nedošlo kzchudnutí uvolněné pracovní síly, její radikalizaci, dezorganizaci aúzemní redistribuci vzájmu jejího příštího znovu- -angažování na trhu práce. Také proto, aby nedošlo ke generačnímu přenosu takové dočasné situace sociálního propadu, pokud by zasáhla období pro rozvoj dětí klíčové (vzdělání, rozvoj talentu). Varianta, že nezaměstnanost vznikne abude všeobecně široce zasahující, vychází ztoho, že nebude včasná náhrada— nastane velká prodleva mezi ztrátou práce, re-kvalifikací aznovu nalezením zaměstnání. Projeví se velmi složitý konflikt potřeb, 6 Budoucnost práce. Hejduk, Smejkalová, Špidla. Oranžová kniha Masarykovy dělnické akademie, 2017, ISBN 978-80-873488-29-1 OPEN ACCESS
42 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 předpokladů adůsledků různých řešení, variant vývoje, ato navíc vrůzných územích srůznou intenzitou apovahou změn. Projeví se kritická místa ačasová disproporce splněných popř. nesplněných záměrů resortů ajejich křížení vuzlech. Varianta, že nezaměstnanost vznikne, ale nebude kritická především vrozměru makro, ale výrazně selektivní (mikro) předpokládá, že bude strukturovaná zejména věkově, významně územně, profesně, odvětvově, genderově. Nové pracovní pozice nemusí vzniknout právě vmístě, kde jiné zaniknou. Pro nová zaměstnání nemusí být právě vmístě jejich vzniku potřebné lidské zdroje. Zdroj „strukturálního“ faktoru sociálního vyloučení. (Člověk snesprávnou kvalifikací na nesprávném místě vnesprávné době). Historie „má dlouhé prsty“, může se opakovat strukturální iregionální distribuce nezaměstnanosti, ale nelze vyloučit zcela nové rozmístění apovahu nezaměstnanosti. Nové sociální aekonomické aktivity mohou vznikat účelově na “zelené louce“. Velkým problémem je vlastnická „mánie“ českého obyvatelstva, bydlet ve svém. Bydlí tak 82 % obyvatel, ato bude omezovat územní mobilitu. Jakkoliv se predikce často rozcházejí, shoda, která jde napříč všemi závěry je, že se dramaticky zvýší nároky na změnu kvalifikace zaměstnanců. Lze zřejmě očekávat problém nedostatečných kvalifikací, ale také kvalifikací nadbytečných. Mnoho dnešních aktivit nahradí umělá inteligence atyto kvalifikace budou kničemu. Záměna kvalifikace může ale vést kvýznamné změně sociálního statusu. Předpokládá se změna životních trajektorií astřídání období vzdělávání, situace „mimo zaměstnaní“, období nového vzdělávání aobdobí nového pracovního angažmá. Často iopakování těchto fází života. To ovšem předpokládá bezprecendentní změny voblasti základního (startovacího) adalšího (doplňovacího) vzdělávání. Profily absolventů bude třeba zcela změnit. Startovací vzdělání by mělo vést ke kompetencím vlastní aktivity, odolnosti, soběstačnosti, tvořivosti, toleranci kneúspěchům aschopnosti se trvale vzdělávat. Když to neuchopí včas školství se všemi svobodami anezávislostmi univerzit, vytvoří se systém takového vzdělávání na zelené louce, resp.již se vprůmyslu vytváří. To si vyžádá aktivity státu, zaměstnavatelů apostupně se nepochybně bude měnit irole obcí. Na situace „mimo zaměstnání“, bude nutné uplatnit jiné pojetí nezaměstnanosti nikoliv jako dehonestující ahmotně devastující kritickou sociální událost, ale jako objektivní situaci aprostor pro změnu kvalifikace avzdělání. To vyvolá potřebu kvalitativně jiného schématu zabezpečení— nikoliv postižené ztrátou práce nedostatečnou podporou deklasovat. Lze předpokládat také zdůrazňují nutnou aktivitu aspoluúčast samotných pracovníků. Budou kladeny větší nároky na zaměstnance zpohledu časové iprostorové flexibility— to bude mít dopad na formy aorganizaci práce, flexibilitu vpracovních vztazích aflexibilitu vsystému odměňování. Jaká bude povaha zaměstnání? 250let po zrušení nevolnictví. Pracovní poměr? Ukoho? Při výkonu několika pravidelných inahodilých prací— užitečných aktivit? Nenahradí jednou pracovní poměr pohotovost být přizván kpráci? Ostatně již dnes pracuje vČesku údajně zajímavý podíl lidí na základě pracovních vztahů, které zákoník práce (ještě) vůbec nezná, jako například sdílené pracovní místo, skupinové zaměstnání, porfólio vá práce, práce za poukázky. Bude to velká historická výzva pro pracovní zákonodárství, apřipočíst můžeme ještě reálně očekávané sebezaměstnávání, „užitečnou aktivitu“ nahrazující práci pro obec apod. OPEN ACCESS
PEtR vÍŠEK 43 Nová doba přináší také nová rizika. Prvním je vysoká závislost na digitálním světě, která může být destruována hackingem..Hacking je už regulérním byznysem, stačí říct, jaký typ útoku aproti komu si chcete objednat. Obecně má kyberkriminalita vzrůstající tendenci oproti obecné kriminalitě. Roční obrat kyberkriminality je zhruba 1,5 bilionu dolarů. To je 22násobek státního rozpočtu ČR. Poněkud slepá plná závislost na informačních technologiích zvyšuje zranitelnost významných systémů. Viz například elektronické předpisy na léky adalší adalší. Druhým rizikem je, že robotické systémy (umělá inteligence) vobchodě, právu, pojišťovnictví abankovnictví se už samy učí velmi rychle. Nejen rutinní činnosti, ale ianalýzy dat, znichž jsou schopny předvídat chování lidí. Je znám případ chatbota, tedy komunikačního robota vUSA, který musel být po pár hodinách vypnut, neboť stím, jak se učil postoje lidí, snimiž hovořil, začal vysílat nenávistné věty vůči feministkám ainklinoval kradikalismu. Robot například vjím navrhovaných rozhodnutích dopředu předpokládal, že učernochů je větší pravděpodobnost recidivy aúvěrového rizika než ubělochů. Jedna finanční instituce do testovacího provozu nasadila systém využívající strojové učení, který určoval kreditní skóre jednotlivých klientů. Ale tento systém začal postupně některé klienty prokazatelně diskriminovat— na základě pohlaví, náboženství arasy. Nadšené čekání na umělou inteligenci má tedy také své limity. Co její nekorektní rozhodnutí? Nevíme, proč rozhodla tak, jak se rozhodla. Ato už je velký současný problém lidstva. Budeme provozovat systémy, případně dokonce kritické systémy tak, že je lidé nebudou moci kontrolovat? Apokud ano, bude nutné vždy velmi jasně stanovit, co je ještě akceptovatelné chování takového systému. Nejspíše bude nutné najít konkrétní problémové oblasti adohodnout se, co akceptovatelné je aco není, což bude velmi složité, isohledem na různé kulturní ahistorické odlišnosti různých zemí. Umělá inteligence nezná humanismus apolitickou korektnost. Vmilisekundě zanalyzuje veškerou literaturu světa oproblému anavrhne řešení. Může třeba zjistit, že další léčba nemá smysl. Autoři se velmi často shodují vobavách, že vlády mohou selhat vreakci na vývoj apřípravu arealizaci potřebných kroků. Předpokládá se potřeba včasných, adekvátních změn, které by synchronně řešily nově vznikající problémy avznikající nerovnovážné situace. Otázkou je také, zda akým budou oba procesy— rušení (mizení) zaměstnaní avznik nových synchronizovány. Všichni autoři hovoří onevyhnutelném růstu sociální polarizace společnosti. To bude mít zásadní důsledky pro oblast sociální politiky. Synchronní neřešení nových proporcí solidárního plnění (např.daněmi) by vedlo krůstu sociálního napětí skritickými důsledky. Není současný vývoj průměrných příjmů vČesku, kdy se příjmově odtrhlo hlavní město (aněkteré profese) azaostávají kraje, již prvním signálem pro změny? Prof. Tomeš uvádí včlánku „Sociální politika pro 21.století“,7 že pojmy solidarita, ochrana, péče apodpora doznají změny. Ani ne tak vobsahu, jako vrozsahu apodmínkách uplatňování. Tradičně realizovaná solidarita se stane rostoucí přítěží pro plátce. Při řešení sociálních problémů budou výdělečně činní výrazněji tlačit do popředí své zájmy, což posune postoje ksociálně potřebným do jiných, nových sociál7 Fórum sociální politiky. Mimořádné číslo. Prof. Igor Tomeš: „10× osociální politice“, 2015. ISSN 1802-5854 print. 1803-7488 on line OPEN ACCESS