Harmonické soužití kultur v Hispánské Americe podle Alfonse Reyese
Abstract
119
Full text
Harmonické soužití kultur vHispánské Americe podle Alfonse Reyese Alice Lukešová Univerzita Karlova ALFONSO REYES’S CONCEPT OF HARMONIC COEXISTENCE OF CULTURES IN HISPANIC AMERICA The text is focused on Alfonso Reyes’s statement on the race question and racial prejuidice. In Hispanic America, people from different worlds, with habits and traditions that diverge, coexist. This fact does not consitute an obstacle, on the contrary, the multicultural society is considered by Alfonso Reyes to be fundamental for the cultural identity of the area. Hispanic America, in comparison with other parts of the world, adopted amore tolerant approach to the diverseness. Their knowledge based on hundreds of years of experience with cultural diversity can be avaluable source of inspiration for the European culture that felt into crisis in the twentieth century. KLÍČOVÁ SLOVA: Alfonso Reyes — kosmopolitismus — rasová otázka — kulturní identita — utopie Alfonso Reyes — cosmopolitanism — race question — cultural identity — utopia „Pro Ameriku není jiné rasy než rasy lidské.“1 Alfonso Reyes (1889–1959), přední mexický básník aesejista, neztratil ani přes pohnuté události dvacátého století víru včlověka avmožné zlepšení lidského pokolení. Jeho teorie oharmonickém soužití kultur tak kontrastuje spřevládajícím proudem negativně laděných koncepcí, jimiž jsme vdnešní době obklopeni, adává nám naději vlepší budoucnost. Historické okolnosti zapříčinily, že se Amerika stala místem soužití mnoha lidských ras. Vzhledem kodlišné povaze španělské kolonizace dochází na území Hispánské Ameriky kjejich míšení vmnohem větší míře, než můžeme pozorovat vjiných částech světa. Po staletí jsou tak obyvatelé Ameriky konfrontováni sodlišností adokáží se více otevřít novému, cizímu, jinému. Vsouladu sfilosofií Josého Vasconcelose ajeho konceptem kosmické rasy, jež se vyvine vHispánské Americe sloučením všech lidských ras, zastává Reyes názor, že pracovité nitro Ameriky působí na všechny rozličné složky přicházející do Hispánské Ameriky ajejich míšením postupně vzniká americká společnost, rodí se osobitý duch Ameriky. 1 Reyes 1992, s.245. OPEN ACCESS
120 SVĚT LITERATURY 57 Tato nově vzniklá americká společnost však nepředstavuje unifikovanou masu, kde by zanikaly jednotlivé osobité rysy společenství, jejichž spojením byla stvořena. Naopak, svébytné prvky každé ze složek ivcelku zůstaly zachovány. Společnost Hispánské Ameriky je mnohokulturní aprávě vtéto pestrosti spočívá její kouzlo apřínos pro svět. Rasové teorie přelomu století vyzdvihující „čistotu“ ras přisuzovaly Americe podřadnou roli vdějinném vývoji, mnoho místních obyvatel tak trpělo pocitem méněcennosti ve vztahu kEvropě. Alfonso Reyes souhlasí stvrzením, že vAmerice není „čistých“ kulturních forem, ostatně oto Amerika ani neusiluje. Právě vpromíchání jednotlivých ras akultur spatřuje Reyes specifický ráz kontinentu. To, co bylo pokládáno za negativní znak této oblasti, je naopak její předností. Alfonso Reyes vyzdvihuje fakt, že právě Latinoameričané díky své etnické rozrůzněnosti nepřikládají přehnaný význam minimálním rozdílům mezi rasami, ale samotný koncept pokládají za „statický, bez vědeckého podkladu, bez vlivu na lidskou důstojnost či inteligenci, všichni jsou si na začátku rovni, pokud jsou jim nabídnuty stejné příležitosti...“2 „Amerika si plně uvědomuje neopodstatněnost diferencování lidí na základě jejich rasy adosažení rovnoprávného postavení pro všechny bez ohledu na původ či barvu pleti, považuje za svou nevyhnutelnou anezpochybnitelnou povinnost.“3 Amerika se od počátku kolonizace nevyvíjela přirozenou cestou, ale přeskakovala jednotlivé historické epochy ve snaze srovnat krok sEvropou. Stav, do něhož Evropa začátkem dvacátého století dospěla, však nutí kzamyšlení, zda snaha vyrovnat se evropskému tempu byla správná. Naopak, vdobě hluboké krize evropského myšlení vstupuje na scénu hispanoamerická inteligence, jež ipřes neblahé historické zkušenosti afakt, že sama často musí čelit diskriminaci ze strany evropských či severoamerických myslitelů, odmítá etnickou segregaci aipřes úzké propojení samerickým kontinentem si uchovává svůj mezinárodní ráz. Amerika se již nesnaží přejímat evropské modely myšlení, ale sama se díky dlouholeté zkušenosti se soužitím různých ras akultur stává inspirací pro zbytek světa. Teorie Alfonse Reyese oharmonickém propojení rozličných složek vamerické společnosti, jež se stane základem pro lepší budoucnost, je značně utopická. Tento rys však Reyes nevnímá negativně, neboť utopii ajejí víru vlidské zlepšení považuje za základ hispanoamerické identity. Tohoto zlepšení se nedosáhne pomocí vědy atechnického pokroku, jak se dlouhou dobu věřilo. Alfonso Reyes zastává kritický názor kčistě racionalisticky koncipovaným projektům, upozorňuje, že je nutné brát vúvahu iracionální stránku člověka, jež je vnás neustále přítomna aspolupodílí se na chodu dějin, jeho pojetí utopie se tak od tradičních evropských utopií odlišuje. Alfonso Reyes věří, že nově Amerika již nebude pouhým objektem vrámci cizích utopických představ, ale převezme iniciativu azačne uskutečňovat utopie vlastní. Údělem Ameriky je splnit přání, jež vedla Evropany kjejímu objevení. „Amerika je povolána, aby zrealizovala utopii, lepší svět, oněmž všichni lidé snili.“4 Aprávě její mnohokulturnost apochopení pro různost jí dává předpoklady ktomu, aby vtomto projektu uspěla. 2 Reyes 1992, s.244. 3 Reyes 1992, s.244. 4 Martínez 1992, s.32. OPEN ACCESS
ALIcE LUKEŠOVá 121 LITERATURA Housková, Anna. Visión de Hispanoamérica. Paisaje, utopía, quijotismo en el ensayo y en la novela. Praha : Karolinum, 2010. Martínez, José Luis. Guía para la navegación de Alfonso Reyes. México : Universidad Nacional Autónoma de México, 1992. Reyes, Alfonso. Úlima Tule y otros ensayos. Caracas : Biblioteca Ayacucho, 1992. Alice Lukešová (* 1989) vystudovala hispanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vroce 2016 získala titul PhDr. Vsoučasnosti je studentkou doktorského programu na Ústavu románských studií FF UK. Vyučuje na VŠE aČVUT vPraze. Zabývá se především hispanoamerickou esejistikou. E-mail: [email protected] OPEN ACCESS