Michaela Lišková, Martin Šmelík (eds.) (2024): Slova a jejich příběhy: #neologismus #archaismus. Praha: Acadmia
Full text
MICHAELA LIŠKOVÁ, MARTIN ŠEMELÍK (EDS.) (2024) SLOVA AJEJICH PŘÍBĚHY: #NEOLOGISMUS #ARCHAISMUS Praha: Academia Olga Martincová Průběžné přibývání lexikálních neologismů, neosémantismů afrazémů ve všech komunikačních sférách dnešní češtiny na straně jedné aústup některých lexikálních prostředků zužití, jejich zastarávání, archaizace na straně druhé nejenže stimulují potřebu soustředěného asystematického vědeckého výzkumu, ale také vyvolávají potřebu jejich popularizační reflexe. Ztohoto hlediska se kdosavadním knižním popularizačním publikacím oslovní zásobě češtiny1 nově řadí kniha připravená autorským kolektivem pod vedením M.Liškové aM.Šemelíka Slova ajejich příběhy: #neologismus #archaismus (2024)2. Podle charakteristiky autorů je věnována především nejnovější slovní zásobě češtiny ačástečně je zaměřena ina slovní zásobu doby minulé (s.9). Jak se dozvídáme vúvodu publikace, knížka vznikla na podkladě jazykových sloupků zveřejňovaných na neologickém blogu databáze Neomat, včasopise Vesmír, vLidových novinách, ale ijinde vletech 2017–2023. Dílem byly texty přejaty beze změny, dílem byly upraveny.3 Knížka přináší celkem 38 jazykových sloupků, resp.kratších statí, uspořádaných do 8 kapitol.4 Uzavírá ji seznam doporučené literatury azdrojů, seznam citované literatury azdrojů avěcný rejstřík. Publikace nesporně zaujme výběrem zajímavých lexikálních prostředků ajevů (aneotřelých příkladů) zrůzných komunikačních prostředí (zběžné mluvy, zmluvy mládeže, zprofesní mluvy apod.) izřetelem kaktuálním vývojovým procesům (např.kexpanzi anglicismů). Zatraktivňuje ji také čtivá forma včetně důvtipných anápaditých názvů jednotlivých kapitol asloupků. Tak např.1.kapitola nese název Na každém rohu něco zajímavého— urbex, teta Irma ati druzí; vkapitole sdružující texty ztematické oblasti technologie anová média dostal jeden ze sloupků titulek Roboti všech jazyků, spojte se! Aneb robot stokrát jinak; jiný zase Když instagramista šéruje. Knepřehlédnutelným titulkům náleží Nesmím se jmenovat mléko… Zpohledu čtenáře, ale izhlediska obsahu azaměření publikace patří kzávažným aspektům forma řazení jednotlivých sloupků. Autoři se stímto náročným úkolem vyrovnávají adekvátně, volí sdružování sloupků do tematicky koncipovaných kapitol. Sloupky tak vytvářejí přirozené apoměrně homogenní skupiny reflektující situaci slovní zásoby současné češtiny ičeštiny ve starších obdobích, dnešní životní styl včetně způsobů stravování, užívání současných komunikačních nástrojů 1 Připomínáme zde alespoň publikace: I.Němec akol. Slova adějiny (1980), J.Horálek akol. Dědictví řeči (1986), D.Šlosar Jazyčník (1985); týž: Tisíciletá (1990). 2 Autorský kolektiv tvoří M.Lišková, M.Šemelík, V.Kloudová, B.Procházková, K.Šichová, M.Škrabal. 3 Soupis původních sloupků najdeme na s.153–154. 4 Užíváme dále označení jazykové sloupky, ikdyž jsme si vědomi, že ne všechny statě mají jejich ráz. OPEN ACCESS
12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2024 a prostředků (mj.sociálních sítí), mezilidské vztahy avyjadřování emocí ipolitické aspolečenské trendy (např.přejmenovávání potravinářských produktů). Zvolený způsob tematického uspořádání umožňuje věnovat také osobitou pozornost novým slovům afrazémům zfilmů, seriálů, knih atéž reklamním sloganům, tedy specifickým jazykovým prostředkům pronikajícím způvodního prostředí do kolokviální komunikace (např.filmovým hláškám jako „Na tragickej život jsem já pes“, reklamním sloganům jako „Když ji miluješ, není co řešit“ atp.). Vneposlední řadě umožňuje ukázat— na novotvoření vobdobí coronavirové epidemie— pestrost arůznorodost jazykové kreativity mluvčích vyvolané vypjatou společenskou situací (srov.příklady vpříspěvku nazvaném Koronáč jako koroniál, očkobus, vakvinodrom, či „Srouškou nejdál dojdeš“ aj.). Je nasnadě, že takováto tematická šíře publikace vyžaduje odpovídající materiálovou základnu. Hlavním materiálovým (ataké inspiračním) zdrojem je právem neologická databáze Neomat Ústavu pro jazyk český AV ČR. Autoři ovšem také těží zkorpusů SYN, verze 8, 9, 11, Ústavu českého národního korpusu FF UK, zkorpusu Araneum Bohemicum Maximum, zportálu Čeština 2.0 aj. Pro starší období češtiny využívají Vokabulář webový (Ústav pro jazyk český AV ČR). Ztištěných slovníkových zdrojů jmenujme zde alespoň Slovník české frazeologie aidiomatiky, sv. 1–5 (2009–2016), Nová slova včeštině. Slovník neologismů 1, 2 (1998, 2004) aNeortodoxní slovník dnešní mateřštiny— Hacknutá čeština M.Kavky aM.Škrabala (2018). Vycházejí rovněž zmateriálu získaného ze sociálních sítí. Uvedli jsme, že autoři chtějí představit avyložit nové, starší či staré lexémy afrazémy vjejich komunikačních astrukturních, sociálních akulturních, popř. mezijazykových souvislostech aspolu stím že chtějí zachytit či alespoň naznačit vmíře, jakou umožňuje žánr jazykových sloupků, relevantní procesy ve slovní zásobě češtiny. Nemálo příspěvků je věnováno zcela náležitě anglicizaci vdnešní češtině. Jejich autoři se vnich zabývají jak přímými přejímkami (dron, wearables), tak sémantickými kalky (např.adjektivum toxický nabývá vlivem angličtiny nový význam ,velmi nepříjemný, nesnesitelný, špatný, škodlivý‘) idalšími typy. Důležité je, že kanglicismům ataké pseudoanglicismům se přistupuje se zřetelem na jejich příslušnost kdané komunikační sféře.5 Pro ilustraci uvedeme podání lexika typického pro prostředí sociálních sítí (vneformální komunikaci označovaných univerbizovaným výrazem socky): „Aokteré sociální sítě jde? Jako první uveďme fejs neboli facebook. … mezi sockami je to vpodstatě geront. Rodiče naopak skrolují feedem na instáči neboli instagramu asledují influencery ainfluencerky. … Omladina je zejména na tiktoku asnapchatu…“ (s.56–57). Není zanedbatelné, že při přejímání anglicismů si autoři všímají jak jejich výslovnostní, grafické, morfologické aslovotvorné adaptace aintegrace, tak ipřípadného vytváření českých ekvivalentů (zavináč kangl. at [sign]). Zhlediska inovačních procesů vrovině slovotvorné se ve sloupcích postihuje např.dnešní rozpětí kompozice (dárkobanka, pravdoláska), nárůst kvazikompozice (ekodárek) akvaziprefixace (superprémiový), pod vlivem angličtiny blendingu (infodemie < info[rmace] + [epi]demie), zkracování slov vkolokviální češtině (fejs < facebook, 5 Oklasifikaci anglicismů pojednává nová, nedávno vydaná monografie A.Klégra aI.Bozděchové Lexikální anglicismy včeštině (2024). OPEN ACCESS
OlgA MArTINcOVÁ 13 kombo < kombinace) izkracování spojené se sufixací (hambáč < hamburger). Upozorňuje se na dotváření sloves kzákladům cizího původu (postovat, lajkovat) ina jejich grafickou aslovotvornou variabilitu (skypovat/skajpovat; spoilerovat/spoilovat). Zaznamenává se také rozšiřování slovesné prefixace (navnímat, zavnímat, zacítit) aj. Přestože se zde omezujeme na tematiku anglicizace včeštině ana zachycování dynamických jevů vrovině slovotvorné, nemůžeme se alespoň na okraj nezmínit ojiných zajímavých tématech. Především chceme upozornit na statě, které se zabývají proměnami repertoáru pozdravů včeštině (srov.dobově příznakové pozdravy jako pozdrav pánbůh, tvoření pozdravů nápadných, expresivních jako čauzr, čaukýny od pozdravu čau aj.), proměnami vrepertoáru citoslovcí (srov.odedávna užívaná citoslovce jako ach, oh anová citoslovce jako jukií, wow, ty kráso / tykráso) ivývojovými změnami voblasti nadávek. Ikdyž těžiště publikace spočívá především vprezentaci konkrétních lexikálních prostředků, jevů arelevantních procesů, nechybějí vní ani obecnější výklady. Částečně se snimi setkáváme vúvodu, částečně vjednotlivých sloupcích. Opřijatém pojetí avymezení ústředních pojmů/termínů neologismus aarchaismus nacházíme sice jen povšechné, ale dostatečně orientační informace vúvodní partii publikace. Podrobněji se autoři věnují některým důležitým aspektům neologismů vtextech sloupků. Vprvé řadě jde ostále se vracející otázku— odkdy (ataké dokdy) je možné pokládat dané pojmenování za neologismus. Ve stati Inspektor Klubíčko na stopě neologismům její autor M.Škrabal erudovaně apřitom velmi čtivě ukazuje, že při temporálním určování, co je nové, je třeba rozlišovat mezi skutečným datem vzniku slova (atedy idatem prvního užití) amezi datem jeho prvního záznamu (či zjiného hlediska— prvního dokladu) amezi jeho zachycením lexikografickým, tj.uvedením ve slovníku. Další zotázek, na kterou autoři upozorňují na více místech, je perspektiva nově vzniklých pojmenování, tj.zda aza jakých okolností se mohou stát tzv.perspektivními jednotkami jazyka. Vsouvislosti stím připomínají úlohu takových faktorů jako přetrvávání pojmenovaných věcí nebo jevů, dále frekvenci užívání ataké postoj uživatelů (viz s.140). Nikoli nedůležitou otázkou je, zda knovým lexikálním prostředkům zaujímat deskriptivní, nebo preskriptivní přístup. Ošidnost lingvistické preskripce vpřípadě lexikálních inovací výstižně ukazuje příspěvek M.Liškové Poster čili vývěska aneb Olexikálních pomníčcích (s.25–26). Obecnější výklady se netýkají jen nového lexika, ale také kontaktových prostředků (konkrétně pozdravů) arovněž icitoslovcí. Zastoupena je iobecná problematika lexikografická. Týká se mj.lexikografického přístupu ktakovým jednotkám, jako jsou vulgarismy anadávky. Autorský kolektiv vytvořil zajímavou, poučnou, čtenářsky přitažlivou knížku. Její čtenáři by jistě uvítali, kdyby obsahovala také slovní rejstřík. Máme za to, že by ale také přivítali, kdyby publikace Slova ajejich příběhy: #neologismus #archaismus záhy našla své pokračování. OPEN ACCESS