Úvodník
Abstract
9
Full text
Úvodník Druhé letošní číslo Slova asmyslu vychází na konci náročného roku 2020. Svými tématy globální pandemickou krizi přímo nereflektuje. Cykly literárněakulturněvědného bádání jsou přece jen delší adopad bezprostřední současnosti odborný diskurz obvykle poněkud tlumí, což má nepochybně svou důležitost: vzniká tím prostor pro odstup od aktuálního apro jeho zasazení do širšího rámce. Nelze však říci, že by fenomén krize a/nebo předělu, přinášející otázky iduchovědám, včísle nerezonoval, jakkoli se to stalo poněkud podprahovým způsobem. Jen namátkou: Jeden zčlánků se zabývá esejistickým dílem Jana Čepa, exulanta, jehož tvorba se zánikem původní domácí publikační platformy dramaticky žánrově proměnila. Krizovost azlomovost různého druhu je příznačná také pro příspěvky vsamostatném bloku textů věnovaném politickému čtení, ať už vpodobě úvah oprekérní existenci atvorbě Jana Zábrany aAntonína Přidala mezi šedesátými aosmdesátými roky vkontextu politiky překladu nebo mapování slepých míst české literární kritiky vporevolučním období. Retrospektivní rubrika přináší jednak ukázky zpříručky věnované polské, slovenské ačeské próze stematikou holocaustu, jednak se věnuje osobnosti Růženy Vackové, která patřila knejdéle vězněným intelektuálům vČeskoslovensku. Číslo uzavírá úvaha Randalla E.Auxiera okrizi vsoučasném (nejen) humanitně orientovaném vzdělávání, která vkontextu vynucené dočasné změny výukových metod aplatforem nabývá na naléhavosti. Zdá se tedy, že „myšlení krize“ se do tohoto čísla promítlo až překvapivě. Měli bychom krizovost chápat— vagambenovském duchu— jako všudypřítomný jev, který se vemblematických událostech jen silněji zviditelňuje…? Jsou tu ale idalší články atémata. Vprvní ze Studií se Zdeněk Hrbata aMatouš Jaluška vracejí ke dvěma nejstarším českým cestopisům, deníku panoše Jaroslava aznámějšímu cestopisnému dílu Václava Šaška zBířkova včetně Jiráskova převyprávění. Soustředí se přitom na samotnou texturu těchto sepsání, mimo jiné ina to, jak vnich koexistují konvenční kódy se záblesky „reálna“, jež autoři zprostředkovávají. Kateřina Smyčková se věnuje baroknímu motivu echa, ato specificky včeské apředevším latinské podobě Bridelovy verze svatoivanské legendy. Martin Procházka juxta ponuje dva významné „body kontaktu“ české askotské literatury avzdělanosti: Palackého vstřebání autorů skotského osvícenství aMáchovy scottovské ozvuky. Pozapomenutou povídku Josefa Jiřího Kolára Libuše vAmerice interpretuje Václav Vaněk, který se ji snaží vysvobodit ze zaklínění vžánru dobové populární dobrodružné četby ačíst ji jako ironický komentář kobrozenským stereotypům ajako text bezmála OPEN ACCESS
10 SLOVO A SMYSL 34 utopický. Vjiž zmíněné studii pak Jan Wiendl šíře usouvztažňuje problémové okruhy, jimž se ve své esejistice pro Rádio Svobodná Evropa věnoval Jan Čep. Skici přinášejí blok pěti článků věnovaných teorii, praxi amožnostem polického čtení. Po úvodu zpera Petra A.Bílka následuje poststrukturalismem inspirované zamyšlení Jana Sowy, který ukazuje, že zdánlivě apolitické čtení ve skutečnosti zinterpretace aktivně vytlačuje politický asociální kontext, který je „vždy už zde“. Ve studii Ondřeje Slačálka je Kunderův esej Únos Západu aneb Tragédie střední Evropy kriticky poměřován pracemi čtyř současných (středo)evropských postkoloniálních teoretiček. Hana Blažková se na příkladu dobových diskusí oautenticitě vliterární kritice vrací ke „kombinatorice“ kritických pozic 90.let ahledá jejich zakotvení vširších procesech literárního pole ičeské společnosti (vkomparativním pohledu pak ipolské). Studie Stefana Segiho se zabývá politickou (ne)korektností včeské akční fantastice, přičemž nekorektnost je vní vnímána jako eticky vyspělejší postoj, asoučasně přechází vžánrovou konvenci. Konečně Tomáš Glanc reflektuje nedávno vydanou korespondenci Jana Zábrany aAntonína Přidala, zníž čerpá příklady osvětlující obecnější „politiku překladu“ všedesátých letech avnormalizačním dvacetiletí. První zRetrospektiv představuje připravovanou publikaci Handbook of Polish, Czech and Slovak Holocaust Fiction, jejímž cílem je vmezinárodním kontextu rozšířit povědomí ostěžejních středoevropských literárních dílech sdanou tematikou. Druhá retrospektiva je věnována Růženě Vackové: Nikola Bečanová nejprve souhrnně informuje ojejí publikační činnosti, ato na základě bibliografie jejích prací, kterou sestavila, poté následuje přetisk článku Růženy Vackové zčasopisu Tak, který ji představuje jako břitkou kulturní kritičku levicové avantgardy, hledající nadčasová měřítka literární aumělecké hodnoty. Kritické rozhledy se třikrát obracejí ke starší literatuře ajejímu materiálnímu rámci: Veronika Sladká recenzuje Počátek českého knihtisku Kamila Boldana, Hana Bočková knihu Lenky Řezníkové věnovanou literární reprezentaci „zřejmého“ uJana Amose Komenského aMarie Škarpová publikaci Jana Malury aJakuba Ivánka Horo krásná, spanilá!. Následuje zhodnocení dvou frankofonních titulů: nejprve se Jiří Pelán zaměřuje na dvojknihu Xaviera Galmiche věnovanou osobnosti, tvorbě apozůstalosti Williama Rittera, apoté Kateřina Drsková přibližuje kompendium Histoire de la traduction li%éraire en Europe médiane des origines à1989. Recenzní rubriku uzavírají příspěvky Olgy Słowik, která píše oknize Katarzyny Lisowské Metaforyczność wdyskursie genderowym polskiego literaturoznawstwa po 1989 roku, aKláry Soukupové, která se vyrovnává sknihou Textologie dnes. Příručka pro začínající editory Michaela Špirita. Vrubrice Překlad Petr A.Bílek uvádí výše avizovaný text Randalla E.Auxiera Budoucnost humanitních studií ainstitucí snimi spjatých; Auxierovou reflexí současně volně navazujeme na ukázky zknihy Pomalí profesoři, které vyšly ve Slově asmyslu č.32 vloňském roce. Red. OPEN ACCESS
Editorial The second issue of Slovo asmysl is being published at the end of 2020, ayear that has been extraordinary and difficult. It does not reflect the pandemic crisis in adirect way. The cycles of literary and cultural criticism are longer, and academic discourse tends to moderate the impact of the immediate present. This procedure is important: it creates space for looking at the present from adistance, and for seeing it as part of the big picture. However, it cannot be said that the phenomenon of crisis and/or divide so intellectually challenging for the humanities does not resonate throughout the issue. It does, albeit in arather subliminal manner. One of the articles, for example, focuses on the essays of Jan Čep, an exiled Czech author whose career as afiction writer changed drastically when his publication platform in Czechoslovakia came to the end. Crises and divides of different sorts emerge in contributions to the section dedicated to political reading, whether in the form of reflecting on the precarious existence and work of Jan Zábrana and Antonín Přidal in the 1960s and during the normalization period or mapping the blind spots of the Czech literary field after the Velvet Revolution. The retrospective section brings sample entries from the currently prepared Handbook of Polish, Czech and Slovak Holocaust Fiction, while commemorating Růžena Vacková, an intellectual whose imprisonment during the Nazi and socialist dictatorships was among the longest. The issue closes with an essay by Randall E.Auxier on the current crisis in the (not only) humanistic studies— an essay that seems especially pertinent in light of the forced changes to teaching methods and platforms currently under way. It thus seems that the ‘mindset of the crisis’ has projected itself onto this issue in arather surprising way… Should we conceive crisis— in an Agambenian fashion— as an omnipresent phenomenon which just becomes more palpable during certain extreme occurrences? But there are more articles and topics in the issue. In the first Study Zdeněk Hrba ta and Matouš Jaluška return to two oldest Czech travelogues, the diary of Squire Jaroslav and the Commentarius by Václav Šašek of Bířkov, as well as its retelling by Alois Jirásek. They focus on the very texture of these narratives, and also on the way in which the conventional codes and flashes of the ‘Real’ captured by the authors coexist in them. Kateřina Smyčková focuses on the Baroque motif of the ‘echo’ in Czech and especially Latin version of Bedřich Bridel’s legend of Saint Ivan. Martin Procházka juxtaposes two prominent ‘points of contact’ in Czech and Scottish literature and OPEN ACCESS
12 SLOVO A SMYSL 34 scholarship: Palacký’s references to figures of the Scottish Enlightenment and resonances of Walter Scott in Mácha. Václav Vaněk interprets aforgotten short story by Josef Jiří Kolár, Libuše in America, trying to rescue it from the genre of the popular adventure story and read it instead as an ironic commentary on the stereotypes of Czech national revival— an almost utopian text. In the article already mentioned above, Jan Wiendl systematically analyzes Jan Čep’s essays first broadcast by Radio Free Europe, then printed in exile periodicals, and now collected in book form. Sketches contain five articles dedicated to theory, practice and the potential of political reading. In the first essay (after an introduction by Petr A.Bílek), Jan Sowa works through poststructuralist discourse to illustrate how any seemingly apolitical reading in fact actively erases political and social context from interpretation, acontext which is ‘always already there’. In the following contribution, Ondřej Slačálek critically assesses Milan Kundera’s famous essay *e Tragedy of Central Europe through the lens of works by four female (Central) European postcolonial theorists. Based on the debates about authenticity, Hana Blažková returns to the ‘combinatorics’ of literary critical positions in the 1990s, in order to anchor them in more general processes in the literary field and in Czech society (and, in acomparative fashion, Polish society as well). Stefan Segi focuses on political (in)correctness in Czech splatterpunk fiction and shows that incorrectness in this genre is perceived as ethically superior, although it sometimes changes into mere generic convention. Finally, Tomáš Glanc reflects upon the recently published correspondence of Jan Zábrana and Antonín Přidal, drawing from it examples of amore general ‘politics of translation’ in the 1960s and during the normalization period. The first of the Retrospectives introduces and provides three sample entries from the Handbook of Polish, Czech and Slovak Holocaust Fiction, whose aim is to make accessible key woks of holocaust fiction written in three Central European languages. The second retrospective is dedicated to Růžena Vacková: asurvey of Vacková’s work by Nikola Bečanová based on the bibliography Bečanová has compiled, followed by Vacková’s article from the journal Tak presenting Vacková as asharp critic of the avant-garde, seeking general, more objective criteria of literary and artistic merit. Critical Views begins with three reviews of books aimed at medieval and early modern periods: Veronika Sladká writes about Kamil Boldan’s *e Beginning of Book Printing in Bohemia; Hana Bočková about Lenka Řezníková’s book on the literary representations of the ‘evident’ in Jan Amos Komenský; and Marie Škarpová about Beautiful Slumbering Mountain! Songs of the Pilgrims in Moravia (1600–1850) by Jan Malura and Jakub Ivánek. Two reviews of francophone books follow: Jiří Pelán assesses two volumes on William Ritter by Xavier Galmiche, and Kateřina Drsková comments on the edited collection History of Literary Translation in East-Central Europe From Its Origins to 1989. The section closes with Olga Słowik’s text on Katarzyna Lisowska’s Imagery in the Gender Discourse of Polish Literary Studies a+er 1989 and Klára Soukupová’s on Textology Today: AGuide for Beginning Editors by Michael Špirit. Finally, in the Translation section Petr A.Bílek introduces and translates Randall E.Auxier’s essay *e Future of the Humanistic Study and Its Associated Institutions; Auxier’s reflection is a‘sequel’ to the extract from the book *e Slow Professor published last year in Slovo asmysl no.32. Red. OPEN ACCESS