Simple Czech — čeština zjednodušená pro účely porozumění nerodilými mluvčími — reflexe, analýza, praxe

Simple Czech— čeština zjednodušená pro účely porozumění nerodilými mluvčími— reflexe, analýza, praxe1 Kateřina Lah — Josip Lah ABSTRAKT: Článek se zabývá problematikou simplifikace českých textů za účelem jejich zpřístupnění jinojazyčným mluvčím, kteří nedosahují úrovně B2 podle SERR. Zvláště se zaměřuje na simplifikaci tematické oblasti tzv.českých reálií, jež je sohledem na simplifikaci specifická. Studie analyzuje soubor deseti zjednodušených textů, které byly adaptovány předními odborníky voblasti výuky češtiny jako cizího jazyka. Vteoretické části příspěvku jsou popsány metody textové simplifikace. Praktická část se zaměřuje na analýzu postupů zaznamenaných vrámci lexikální, syntaktické, morfologické, slovotvorné adiskurzivní roviny. Jednotlivé postupy jsou opatřeny příklady zanalyzovaného materiálu. Výsledky ukazují, že všechny adaptované texty obsahují vzásadě stejné adaptační strategie. Zjednodušuje se způsob, kterým je vyjádřen význam textu, aza tímto účelem se mění konkrétní prvky textu, tj.výrazy, slova avěty. Rozhodujícím kritériem pro simplifikaci je účel, za jakým byly zjednodušené texty vytvořeny. KLÍČOVÁ SLOVA: textová simplifikace, textová adaptace, čeština jako cizí jazyk, reálie, výukové materiály ABSTRACT: The paper deals with the problem of simplification of Czech texts for the purpose of making them more accessible to speakers of foreign languages whose language proficiency in Czech is lower than B2 according to the Common European Framework of Reference for Languages. Special attention is given to the simplification of factual texts about Czech culture. It analyses aset of ten simplified texts adapted by experts in the area of teaching Czech as aforeign language. The theoretical portion of the paper describes the methods of text simplification. Its practical portion focuses on the analysis of procedures identified on the lexical, syntactic, morphological, word-formation, and discursive levels. Individual procedures are accompanied by examples from the analysed materials. Results show that all the simplified texts contain the same basic adaptation strategies. Simplification is not primarily conducted on the level of words, expressions, and sentences, but on the level of the meaning of the entire text and its individual parts. The decisive criterion in text simplification is the purpose of the resulting texts. KEYWORDS: Text simplification, Text adaptation, Czech as aforeign language, Factual texts, Teaching materials 1. ÚVOD Textovou simplifikací rozumíme „proces redukce gramatické alexikální komplexnosti textu za předpokladu zachování jeho informačního obsahu avýznamu“ 1 Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu MK (NAKI II) DG16P02B018: Abeceda českých reálií. OPEN ACCESS 14 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2020 ( Siddharthan 2011: 2), tedy proces, jehož cílem je „přepsat složitý text do zjednodušeného jazyka, kterému je snadno rozumět“ (Xu−Callison-Burch−Napoles 2015: 283). Vsoučasné době již může být textová simplifikace považována za samostatný obor, který vychází zlingvistiky azároveň čerpá poznatky zjiných oborů jako učitelství cizího jazyka, počítačová lingvistika, sémantika aj. Využívá se jí vrůzných oblastech— např.ke zlepšení srozumitelnosti textů pro osoby shandicapem (kupř. pro neslyšící anevidoucí, pro osoby safázií adyslexií, jakož ipro uživatele snízkou úrovní čtenářské gramotnosti), kusnadnění osvojení cizího jazyka (adaptovaná četba), při počítačovém zpracování přirozeného jazyka (např.kvytvoření krátkého shrnutí textu, kpředběžnému zpracování textu před strojovým překladem) apod. Vtomto příspěvku se zaměříme na problematiku simplifikace českých textů vrámci databáze Abeceda českých reálií. Databáze si klade za cíl poskytnout uživatelsky vstřícný elektronický zdroj pro usnadnění výuky české kultury areálií. Je zaměřena na široký okruh uživatelů— od rodilých mluvčích až po cizince srůznou úrovní znalosti češtiny. Textovou část databáze tvoří hesla zrůzných oblastí (literatury, vědy, techniky, architektury, umění apod.). Kromě jejich cizojazyčného překladu nabízí databáze rovněž zjednodušenou podobu textů včeštině určenou uživatelům, jejichž znalost jazyka ještě není na takové úrovni, aby mohli číst české texty voriginální, nezjednodušené podobě. Hlavním důvodem pro zařazení simplifikovaných textů do databáze byla snaha překlenout mezeru mezi dvěma extrémními póly uživatelů databáze— rodilými mluvčími češtiny acizinci bez znalosti jazyka. Cílem bylo zpřístupnit české texty uživatelům srůznou úrovní znalosti češtiny, protože by mnozí znich čtení plných textů nezvládli amuseli by se uchýlit kpřekladům stejně jako skupina cizinců bez znalosti jazyka. Zjednodušená čeština zde tedy slouží jako nástroj krozšíření česky čtoucího publika. Dosavadní studie věnované problematice simplifikace lze zhruba rozdělit do dvou skupin. První zahrnuje práce, které primárně nebo výhradně využívají tzv.„top-down“, „rule-based“ přístup prosazující simplifikační metody založené na strukturní analýze daného jazyka (srov.Aranzabe–Diaz de Ilarraza−Gonzalez-Dios 2013 /baskičtina/; Barlacchi−Tonelli 2013 /italština/; Inui akol. 2003 /japonština/; Poornima akol. 2011 /tamilština/; Siddharthan 2011 ade Belder−Moens 2010 /angličtina/; Bott−Saggion−Mille 2012 /španělština/ apod.). Druhá skupina obsahuje studie převážně „bottom-up“ nebo „data-driven“, které se opírají oanalýzu korpusů zjednodušených textů, tj.paralelních korpusů složených zoriginálů asimplifikované podoby týchž textů. Například Chandrasekar aSrinivas (1997) studovali originály anglických textů ajejich zjednodušenou podobu, aby znich induktivně odvodili principy simplifikace; Petersen aOstendorf (2007) podobně zkoumali korpus zjednodušených anglických textů určený pro výuku cizího jazyka avroce 2009 podrobili analýze korpus textů zWeekly Reader, aby navrhli způsob, jak zjednodušovat texty využívané ve výuce studentů somezenou čtenářskou gramotností ave výuce cizinců; Brouwers akol. (2014) sledovali na dvou paralelních korpusech textů postupy syntaktické simplifikace ve francouzštině; Sibirtseva aKarpov (2014) analyzovali Ruský národní korpus za účelem stanovit pravidla pro rozlišování mezi jednoduchou větou asouvětím; Xu akol. (Xu−Callison-Burch−Napoles 2015) zkoumali zjednodušené anglické texty zWikipedie (www. wikipedia.org), aby odhalili principy astrategie, které používali jejich autoři apod. OPEN ACCESS KATEřINA LAh — JOSIP LAh 15 Tento článek patří do druhé skupiny, protože vychází zempirické analýzy postupů využívaných při zjednodušení českých textů. Cílem výzkumu bylo popsat postupy astrategie uplatňované při jejich simplifikaci. Česky psaný materiál zatím vtomto ohledu zkoumán nebyl astudie věnované této problematice se teprve začínají objevovat. Jedním ztakových příkladů by mohla být diplomová práce Burešové (2017), ačkoli obsahově patří do první zvýše uvedených skupin azabývá se zejména automatizovanou lexikální simplifikací. Vzhledem ktomu, že neexistuje dostatek literatury zaměřené na daný problém, veškeré snahy ozjednodušení českého textu jsou do velké míry založeny na intuici adůvtipnosti jejich autorů. (Osobní korespondence sautory zjednodušených textů skutečně ukázala, že při simplifikaci textů postupují intuitivně, nejčastěji spoléhají na vlastní zkušenosti svýukou cizinců azpětnou vazbu od studentů/uživatelů těchto textů.) Vtomto příspěvku nepřinášíme návod, jak zjednodušovat české texty, ale díky analýze současné „nejlepší praxe“ se pokoušíme proniknout do tohoto složitého procesu. 2. METODY TEXTOVÉ SIMPLIFIKACE Při zjednodušení textu se obvykle rozlišují tři základní roviny transformace, ato (1)rovina syntaktická, (2) rovina lexikální a(3) jejich kombinace (Shardlow 2014). Brouwers (Brouwers akol. 2014) kromě syntaktické alexikální roviny vyčleňuje navíc rovinu diskurzivní (srov.též Siddharthan 2001). Sibirtseva−Karpov (2014), kteří popisují simplifikaci vruštině, hovoří otřech metodách: (1) syntaktické, (2) lexikální a(3) morfologické, poslední je zřejmě podmíněna syntetickou povahou ruštiny. 2.1. LEXIKÁLNÍ SIMPLIFIKACE Cílem lexikální simplifikace je zvýšení srozumitelnosti textu spoužitím záměny vybraných lexikálních jednotek. Je možné toho dosáhnout různými způsoby, např.nahrazením obtížného slova jiným slovem anebo parafrází jeho významu (Belder−Moens 2010). Volba lexémů ajejich substituce pak záleží na řadě faktorů. Složité slovo může být např.nahrazeno frekventovanějším synonymem, protože vysoce frekventovaná slova jsou na rozdíl od svých méně frekventovaných protějšků považována za snadno srozumitelná, ato díky větší pravděpodobnosti, že se snimi čtenář už někdy setkal. Vývoj lexikálních databází umožnil automaticky nahrazovat nízko frekventované lexémy jejich vysoce frekventovanými protějšky (např.vangličtině se ktomuto účelu používá frekvenční seznam slov zpracovaný N.Francisem aH.Kučerou) (Kučera–Francis 1967). Dále mohou být složitá slova nahrazena obecnějším výrazem, který je pokládán za jednodušší amnohem explicitnější (Brouwers akol. 2014). Porozumění složitému konceptu také napomáhá vysvětlující parafráze (popř. definice), ato díky doplňujícím informacím, které vytvářejí kontext pro nesrozumitelné slovo/termín. Vysvětlivky je ovšem obtížné generovat automaticky, protože informace, které přidáváme, do značné míry závisí na kontextu ališí se případ od případu. Využití vysvětlivek navíc může být někdy problematické— na jednu stranu přispívají květší srozumitelnosti OPEN ACCESS 16 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2020 upravovaného textu, na straně druhé mohou původní text syntakticky zatížit. Vkaždém případě ale platí, že vysvětlující parafráze řeší největší problém textové simplifikace, ato zachování významu, který se může snadno ztratit vdůsledku syntaktické nebo lexikální redukce. 2.2. SYNTAKTICKÁ SIMPLIFIKACE Syntaktická simplifikace je zaměřena na zjednodušení syntaktických konstrukcí, které jsou považovány za obtížné. Vanglických textech ktakovým konstrukcím patří např.pasivum, vztažné věty, vedlejší věty, kondicionál asouvětí, která mohou být rozčleněna na věty jednoduché (Belder−Moens 2010, Shardlow 2014). Syntaktická simplifikace je stejně důležitá jako lexikální. Bylo prokázáno, že syntaktické aspekty významně ovlivňují schopnost čtenáře porozumět obsahu sdělení. Navíc upravené texty skratšími větami na rozdíl od originálů výrazně zvyšují výkon jedinců snízkou úrovní čtenářské gramotnosti (srov.Siddharthan 2011). Transformace vět se řídí různými pravidly vzávislosti na jazyku. Brouwers, který se zabýval zjednodušením textu ve francouzštině, zmiňuje tři syntaktické metody, konkrétně metodu časové modifikace, metodu vypuštění ametodu modifikace pomocí rozdělování aslučování vět (srov.Brouwers akol. 2014). Vkomentáři uvádí příklady kjednotlivým metodám, podle něj např.gramatické časy používané vknižním stylu lze nahradit běžně používanými; některá adjektiva, adverbia avedlejší věty mohou být vypuštěny; některé složité struktury mohou být upraveny tak, aby byly co nejsrozumitelnější, souvětí je možné rozdělit na věty jednoduché apod. Vzhledem ktomu, že se syntaktické metody běžně používají ipři strojovém zpracování textu (tzv.automatizovaném zjednodušování), byly vyvinuty metody automatického měření složitosti vět ajednotlivých slov. Vychází se zpředpokladu, že delší věty sohledem na svou délku jsou obtížněji čitelné asvětší pravděpodobností obsahují složité syntaktické konstrukce adelší slova mají větší pravděpodobnost nižšího skóre na stupnici čitelnosti asrozumitelnosti. Jednou ztakových metod pro anglické texty je Gunning Fog index (index čitelnosti), který se vypočítává na základě průměrného počtu slov na větu aprocentuálního podílu slov se třemi nebo více slabikami (Gunning 1952, citováno dle Petersen−Ostendorf 2009). Běžně se také užívá Flesch- -Kincaid Grade Level index, který je založen na počtu slabik, jež se vprůměru vyskytují ve slovech, ana počtu slov, která se vprůměru objevují ve větě (srov.Collins- -Thompson−Callan 2005). 2.3. MORFOLOGICKÁ SIMPLIFIKACE Zjednodušení na morfologické rovině zpravidla zahrnuje slovnědruhové převody, kdy je lexikální obsah výchozího slova převeden do jiného slovního druhu. Změny tohoto typu se týkají zejména syntetických jazyků slovanských, srov.např.článek Sibirtsevy aKarpova osimplifikaci ruských textů. Autoři zařazují kmorfologické rovině např.nahrazení podstatného jména slovesem, nahrazení verbálního substantiva slovesem, nahrazení pasivní konstrukce apod. (srov.Sibirtseva−Karpov 2014: 28−29). Jejich pojetí vychází zpohledu počítačové lingvistiky. Je nutné rovněž podotknout, že OPEN ACCESS KATEřINA LAh — JOSIP LAh 17 názory na jednotlivé typy změn vrámci morfologické roviny se mohou lišit (podrobněji níže v4.3.). Vyčlenění morfologické roviny avymezení pravidel pro zjednodušení jednotlivých slovních druhů je vhodné zejména pro následnou strojovou adaptaci textů. Ačkoli zatím ještě nelze většinu změn provádět automaticky, tento postup podstatně usnadňuje práci simplistů, kteří mají možnost pracovat stextem sautomaticky vyznačenými problematickými úseky. 2.4. DISKURZIVNÍ SIMPLIFIKACE Diskurzivní simplifikace bývá vliteratuře často opomíjena, pravděpodobně proto, že se jedná onejsložitější aspekt zjednodušení textu, ataké proto, že je téměř nemožné ji provádět automaticky. Brouwers akol. (2014) považují vkládání avypouštění za základní diskurzivní zjednodušující metody, které ve své podstatě pokrývají všechny změny na vyšší úrovni textu, jako je změna pořadí vět, vypuštění nadbytečných částí vět avkládání vysvětlivek či příkladů. Vysvětlující parafráze byla již vtextu zmíněna jako lexikální metoda zaměřená na objasnění konkrétních pojmů akonceptů. Vysvětlivky na diskurzivní úrovni jsou širší amohou se vztahovat květším úsekům textu. Jejich cílem je nejen zvýšit srozumitelnost informací, ale zároveň zachovat význam asoudržnost textu, které mohou být narušeny vpřípadě, že se zohledňuje pouze lexikální asyntaktická úroveň (srov.Siddharthan 2001). 3. MATERIÁL Analýze byl podroben soubor deseti „simplifikovaných“ textů, které jsou výsledkem zjednodušení pěti původních textů převzatých zdatabáze Abeceda českých reálií. Celkem pět zúčastněných respondentů zjednodušilo dva zpěti originálů, přičemž kaž - dý text byl zpracován dvakrát dvěma různými respondenty.2 Každý zrespondentů obdržel instrukci, aby zjednodušil česky psaný text co nejsrozumitelněji sohledem na čtenáře-cizince, který by ještě nebyl schopen přečíst originál včeštině, ale už je na takové úrovni, že by mohl číst vcizím jazyce (myslí se včeštině) anemusel by se uchylovat kpřekladům (ruštině nebo angličtině). Zadání bylo záměrně formulováno tak, aby se neuvedla přesná úroveň znalosti uživatele-cizince, kníž by se mělo zjednodušení vztahovat. Nechtěli jsme respondenty nijak omezovat ve způsobu práce stextem anechali jsme na jejich kreativitě, jak si súkolem poradí. Zajímalo nás, jaký postup zvolí akjakému výsledku dospějí. Hlavními kritérii pro výběr originálů/původních textů zdatabáze byla jejich délka asložitost. Preferovali jsme delší asyntakticky alexikálně složitější texty, aby se zvýšila pravděpodobnost zásahů ze strany respondentů, což by poskytlo více informací apodnětů pro naši analýzu. Dalším důležitým aspektem bylo jejich tematické 2 Děkujeme všem respondentům (jmenovitě dr. Cvejnové, dr. Holé, doc. Štindlové, Mgr. Bořilové adoc. Hrdličkovi), kteří se výzkumu zúčastnili aochotně podstoupili jeho časově náročný úkol. OPEN ACCESS 18 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2020 zaměření. Vybrali jsme texty zrůzných oblastí české kultury (konkrétně literatura, architektura, umění, folklor, státní zřízení), abychom pokryli širokou škálu lexikálních problémů, snimiž by si museli respondenti poradit. Všechny texty − jak originály, tak izjednodušené texty − byly psány včeském jazyce. Všichni zúčastnění respondenti, tj.autoři zjednodušených textů, jsou předními odborníky voblasti výuky češtiny jako cizího jazyka amají rozsáhlé zkušenosti sadaptací českých textů pro výuku češtiny jako cizího jazyka. Analyzované texty lze proto považovat za příklady současné „nejlepší praxe“, představují tedy relevantní ahodnotný zdroj empirických informací. 4. VÝSLEDKY Výsledky analýzy ukazují, že všechny zjednodušené texty zahrnují změny ze čtyř výše zmíněných metod textové simplifikace, tj.změny lexikální, syntaktické, morfologické adiskurzivní. To platí bez ohledu na typ textu aautora zjednodušeného textu. 4.1. LEXIKÁLNÍ ZMĚNY Rozlišujeme následující lexikální změny: 1. přeformulování (vysvětlení obtížného slova/výrazu, nahrazení synonymem) 2. nahrazení českého slova cizojazyčným synonymem 3. posun od knižního stylu 4. rozepisování zkratek3 4.1.1. PřEFORMULOVÁNÍ Přeformulování znamená buď vysvětlení obtížného výrazu, nebo nahrazení výrazu synonymem. Přeformulování je nejčastějším typem změn, který se vyskytl při zjednodušení textů, např.: — literárně činné příslušníky […] roztroušené vNěmecku → …kteří žili různě vNěmecku — kvůli finanční náročnosti → kvůli nedostatku peněz — charakterističtější je ovšem spíš jeho zvuková než vizuální podoba → Obrazy hejkala jsou různé, ale typický je jeho hlas. — skrze kontrasignaci odpovídá vláda → musí potvrdit vláda — stíhat nelze → je možné soudit Je třeba poznamenat, že jeden typ změny, vtomto případě lexikální, je velmi často současně doprovázen jiným typem transformace. Např.ve třetí ukázce jsou nejen souslovný termín „zvuková podoba“ a„vizuální podoba“ nahrazeny jednoslovnými 3 Mezi lexikální změny zařazujeme také rozepisování zkratek (viz bod 4.), neboť zpohledu nerodilého mluvčího se dle našeho názoru nejedná opouhou grafickou úpravu. OPEN ACCESS KATEřINA LAh — JOSIP LAh 19 ekvivalenty obecného charakteru „hlas“ a„zvuk“, ale došlo ke změně icelkové struktury věty, tj.komparativní tvar „charakterističtější“ aspojka „než“ byly nahrazeny syntakticky odlišným (ikdyž ne nutně jednodušším) souvětím souřadným se spojkou „ale“. Tato syntaktická změna zároveň vyžádala nahrazení tvaru „charakterističtější“ výrazem „typický“, což je samo osobě změna lexikální. Na tomto příkladu lze rovněž pozorovat iponěkud „skrytou“ (tzn.zastíněnou lexikální transformací) změnu morfologickou, která spočívá vnahrazení komparativní formy adjektiva „charakterističtější“ jednodušším pozitivem „typický“. 4.1.2. NAhRAZENÍ ČESKÉhO SLOVA CIZOJAZYČNÝM SYNONYMEM Ačkoli tuto změnu lze chápat jako podtyp Přeformulování (4.1.1.), vyčleňujeme ji zde jako samostatný typ lexikálních změn, který zahrnuje nahrazení „původně“ českého (slovanského) slova internacionalismem, např.: — zastupuje → reprezentuje — vychovatelské spisy → pedagogické spisy — kmoci zákonodárné → pro moc legislativní — myšlenka → idea Je poněkud diskutabilní, zda je vůbec možné tento typ změny považovat za zjednodušení, nebo spíše za jeho opak, protože výsledek může být pro čtenáře obtížnější než původní podoba. Vnašem případě však jde ojasné zjednodušení, protože se česká slova nahrazují internacionalismy, které čtenář-cizinec svelkou pravděpodobnosti zná buď ze svého mateřského jazyka, nebo jiného světového jazyka. 4.1.3. POSUN OD KNIŽNÍhO STYLU Tato změna je motivována skutečností, že čtenář snižší jazykovou znalostí bude pravděpodobně znát spíše lexémy afráze, které se častěji používají vběžně mluveném jazyce, než ty, které se vyskytují výhradně ve vysokém knižním stylu. Změna se tedy omezuje na stylistické zásahy zaměřené pouze na konkrétní lexikální prvky, které se nahrazují (sémanticky) absolutními synonymy, aniž by docházelo krozsáhlejším úpravám jako vpřípadě přeformulování, např.: — od něhož → od kterého — jehož ústy mluví autor → jeho ústy mluví autor — již → už 4.1.4. ROZEPISOVÁNÍ ZKRATEK Vnašem materiálu se zkratky zpravidla nevyskytují ve velkém množství, vněkterých typech textů se však používají zcela běžně. Toto platí zejména pro texty zoblasti vědy aprůmyslu, ve kterých jsou fakta, jako např.hmotnost letadla nebo výška věže, vyjádřena pomocí zkratek fyzikálních jednotek „kg“ nebo „m“. Kromě zmíněných OPEN ACCESS 20 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2020 zkratek jednotek se vtextech vyskytují složené zkratky (viz Internetovou jazykovou příručku /2008–2012/)4 jako „tzv.→ takzvaných“, „apod. → apodobně“, „aj. → ajiné“. Je zajímavé, že vanalyzovaném materiálu byly rozepsány pouze složené zkratky, zatímco značky měr ahmotností zůstaly zachovány. Klíčovým kritériem je zřejmě původ zkratek— značky měr ahmotností jsou mezinárodní aje předpoklad, že jsou čtenářům známy, kdežto znalost českých složených zkratek není samozřejmostí. 4.2. SYNTAKTICKÉ ZMĚNY Identifikovali jsme dva základní typy syntaktických změn: dělení vět aspojení dvou avíce vět. Příkladem prvního typu je následující ukázka: — Autor cyklu Slovanská epopej Alfons Mucha byl inspirován slovanskou mytologií ave svých obrazech se pokusil představit dějiny slovanských národů. → Autorem cyklu Slovanská epopej je Alfons Mucha. Inspirovala ho slovanská mytologie ave svých obrazech se pokusil představit historii slovanských národů. — Bytost pověstí, duch lesa, jehož jméno je odvozeno od hejkání či houkání. → Známá postava legend, pán lesů. Jeho jméno znamená hrozné zvuky— hejkání, houkání. Dělení vět se zpravidla používá vpřípadech, kdy je potřeba oddělit jednotlivé myšlenky obsažené ve větším celku za účelem zdůraznit jejich význam vrámci celého sdělení. Spojení dvou avíce vět ilustrují následující příklady: — Na jižním průčelí kostela zůstala do dnešních dnů zachována původní sochařská výzdoba. Ta je vkontextu české románské architektury zcela ojedinělá, neboť sochy se zde při výzdobě chrámů svýjimkou vstupních portálů téměř neuplatňovaly. → Na přední, jižní straně kostela se nachází původní sochařská výzdoba, která je vkontextu české románské architektury unikátní, protože sochy se jinak používaly jen na výzdobu vstupních portálů. — …oficiální hlava státu. Ve vnitrostátní politice je jeho funkce koncipována jako stabilizující prvek, osobnost, jež reprezentuje všechny občany… → … je oficiální hlava státu, která reprezentuje všechny občany, vpolitice státu funguje jako stabilizující prvek. Někdy dochází ksituaci, kdy se vněkolika samostatných větách popisují různé aspekty téže věci/objektu apod. Vtakových případech je vhodné popisované vlastnosti shrnout do jednoho celku, aby nedocházelo kroztříštění informací. Dále je třeba poznamenat, že se zmíněné syntaktické změny zpravidla vyskytují vkombinaci sostatními typy změn na jiných jazykových rovinách. 4.3. SLOVOTVORNÉ AMORFOLOGICKÉ ZMĚNY Jak jsme již uvedli vteoretické části (viz 2.3. Morfologická simplifikace), autoři jako Sibirtceva aKarpov mluví omorfologické rovině zhlediska počítačového zpracování 4 Srov.<https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=780>, <https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=785>. OPEN ACCESS KATEřINA LAh — JOSIP LAh 21 jazyka. Většina jimi uváděných typů však spadá do oblasti tvoření slov, např.změna verbálního substantiva na sloveso (MČ, NESČ). Ztohoto důvodu upravujeme název roviny na Slovotvorné amorfologické změny. Vanalyzovaných textech rozlišujeme celkem šest typů těchto změn (podrobněji níže v4.3.1.–4.3.6.): 1. nahrazení slova synonymním vyjádřením se změnou pádu 2. nahrazení pasivní konstrukce aktivní 3. nahrazení výrazu vyjádřeného přídavným jménem podstatným jménem 4. nahrazení verbálního substantiva slovesem 5. nahrazení verbálního adjektiva slovesem 6. nahrazení podstatného jména slovesem 4.3.1. NAhRAZENÍ SLOVA SYNONYMNÍM VYJÁDřENÍM SE ZMĚNOU PÁDU Tento typ změny znázorňují následující příklady: — Kostel sv.Jakuba však nad nimi vyniká svojí bohatou vnější výzdobou. → Mezi těmito kostely je kostel svatého Jakuba výjimečný tím, že má bohatou výzdobu exteriéru. — Zakladatelkou byla jistá Marie se syny Slaviborem aPavlem → Zakladatelkou byla Marie ajejí synové Slavibor aPavel. — Svou podobou se řadí ktzv.tribunovým kostelům, které… → Jde otyp románského kostela, který — Mucha mistrovsky využívá hry světla aodstínů barev. → A.Mucha mistrovsky pracuje se světlem abarvami. Vprvním příkladu bylo sloveso „vyniká“ nahrazeno tvarem sponového slovesa být apřídavným jménem „je… výjimečný“, což umožnilo použití věty vedlejší se slovesem „mít“, atudíž nahrazení instrumentálu akuzativem ve slovech „bohatou“ a„výzdobu“. Cílem této změny bylo nahrazení pádu. Akuzativ je obecně považován za pád jednodušší ve srovnání sinstrumentálem, protože je frekventovanější, aje zařazován do výuky češtiny pro cizince dříve než instrumentál. Ve druhém příkladu jde rovněž ozměnu pádu, konkrétně nahrazení instrumentálu nominativem „Marie se syny Slaviborem aPavlem“ → „Marie ajejí synové Slavibor aPavel“ (výsledná fráze tedy obsahuje pouze podstatná jména vnominativu). Hlavní motivací bylo zřejmě ponechat vlastní jména „Slavibor aPavel“ vprvním pádě, protože podoba vlastních jmen vnominativu je frekventovanější apro čtenáře- -cizince mnohem srozumitelnější. Je zajímavé, že slovo „zakladatelkou“ bylo ponecháno vinstrumentálu, pravděpodobně kvůli tomu, aby se odlišil rozvitý podmět od jmenného přísudku se sponou. Navíc by změnou pádu mohlo dojít kposunu významu. Podstatné jméno vpřísudku v1.pádě vyjadřuje vlastnost trvalou, zatímco v7.pádě vlastnost získanou, nabytou nebo přechodnou. Ve třetím příkladu jde onahrazení slovesa aslovesné vazby „se řadí k“ jednodušší alternativou „jde otyp“, což vedlo knahrazení dativu („ktzv.tribunovým kostelům“) kombinací akuzativu agenitivu („typ románského kostela“). Oba zásahy lze považovat za kroky ke zjednodušení textu. Navíc díky frázi „jde otyp“ lze vypustit spojení OPEN ACCESS 28 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2020 středila na extralingvistická fakta vyjádřená jazykem. Proto bylo možné jazyk měnit poměrně volně na morfologické asyntaktické rovině, zatímco lexikální stránka byla mnohem „citlivější“, protože jakákoli lexikální změna mohla vést ke změně významu, tj.ke zkreslení popisovaných informací. Některé další účely, pro něž se texty adaptují, jako je např.výuka jazyků zaměřená na jednotlivé jazykové roviny (morfologii, syntax, slovní zásobu), by vyžadovaly odlišný proces zjednodušení. Rozhodujícím kritériem pro simplifikaci je tedy to, za jakým účelem byly zjednodušené texty vytvořeny akdo jsou jejich cíloví čtenáři. BIBLIOGRAFIE: (1986, 1987): Mluvnice češtiny 1–3. Praha: Academia. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <http://www.ujc.cas. cz/veda-vyzkum/publikace/akademickamluvnice-cestiny.html>. (2008–2012): Internetová jazyková příručka. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <http://prirucka.ujc. cas.cz/>. (2012−2020): Nový encyklopedický slovník češtiny online. Brno: Masarykova univerzita. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <http:// www.czechency.org/slovnik/>. Aranzabe, M.J. − Diaz de Ilarraza, A. − GonzalezDios, I. (2013): Transforming Complex Sentences using Dependency Trees for Automatic Text Simplification in Basque, in: Procesamiento del Lenguaje Natural 50, s.61−68. Barlacchi, G. − Tonelli, S. (2013): Ernesta: Asentence simplification tool for childrens stories in Italian, in: Gelbukh, A. (ed.), Computational Linguistics and Intelligent Text Processing, Springer Berlin Heidelberg, 7817, s.476–487. Belder, J.De − Moens, M.F. (2010): Text simplification for children, in: Prroceedings of the SIGIR workshop on accessible search systems, ACM, s.19−26. Bott, S. − Saggion, H. − Mille, S. (2012): Text Simplification Tools for Spanish, in: LREC, s.1665−1671. Brouwers, L. akol. (2014): Syntactic sentence simplification for french, in: Proceedings of the 3rd Workshop on Predicting and Improving Text Readability for Target Reader Populations, s.47−56. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <https://www.aclweb.org/anthology/ W14-1206.pdf>. Burešová, K.: Text Simplification in Czech. Nepublikovaný rukopis magisterské práce. Collins-Thompson, K. − Callan, J. (2005): Predicting reading difficulty with statistical language models, Journal of the American Society for Information Science and Technology 56. 13, s.1448−1462. Gunning, R. (1952): The technique of clear writing. New York: McGraw-Hill. Chandrasekar, R. − Srinivas, B. (1997): Automatic induction of rules for text simplification, Knowledge-Based Systems 10, s.183–190. Inui, K. akol. (2003): Text simplification for reading assistance: aproject note, in: Proceedings of the second international workshop on Paraphrasing, 16, ACL, s.9−16. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <https:// www.aclweb.org/anthology/W03-1602.pdf>. Jelínek, M. (2003): Transpoziční verbální adjektiva aktivní, in: Pospíšil, I. (2003), Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, A51, Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, s.113−123. Kučera, H.— Francis, W.N. (1967): Computational Analysis of Present-Day English. Providence, Rhode Island: Brown University Press. Petersen, S.E. − Ostendorf, M. (2007): Text Simplification for Language Learners: ACorpus Analysis, in: Proceedings of Workshop on Speech and Language Technology for OPEN ACCESS KATEřINA LAh — JOSIP LAh 29 Education, s.69−72. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <https://www.iscaspeech.org/archive_open/archive_papers/ slate_2007/sle7_069.pdf>. Petersen, S.E. − Ostendorf, M. (2009): Amachine learning approach to reading level assessment, Journal Computer Speech and Language archive 23.1, s.89−106. Poornima, C. akol. (2011): Rule based Sentence Simplification for English to Tamil Machine Translation Systém, International Journal of Computer Applications 25.8, s.38−42. Shardlow, M. (2014): Asurvey of automated text simplification, International Journal of Advanced Computer Science and Applications, s.58−70. Sibirtseva, V. − Karpov, N. (2014): Avtomatičeskaja adaptacija tekstov dlja elektronnych učebnikov. Problemy iperspektivy (na primere russkogo jazyka), Nová rusistika VII. 1, s.19−33. Siddharthan, A. (2011): Text Simplification using Typed Dependencies: AComparison of the Robustness of Different Generation Strategies, in: Gardent, C.— Striegnitz, K. (2011): Proceedings of the 13th European Workshop on Natural Language Generation, Stroudsburg: ACL, s.2−11. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <https://www.aclweb.org/ anthology/W11-28.pdf>. Xu, W. − Callison-Burch, C. − Napoles, C. (2015): Problems in Current Text Simplification Research: New Data Can Help, in: Transactions of The Association For Computational Linguistics, 3, 283−297. [online] [cit.2020-10-26]. Dostupné zwww: <https://www.aclweb.org/ anthology/Q15-1021.pdf>. OPEN ACCESS