Jesse Egbert, Paul Baker (eds.): Using Corpus Methods to Triangulate Linguistic Analysis
Abstract
137
Full text
JESSE EGBERT, PAUL BAKER (EDS.): USING CORPUS METHODS TO TRIANGULATE LINGUISTIC ANALYSIS New York and London: Routledge, 2020, 286 stran ISBN: 978-1-138-08254-0 Triangulace— tedy zkoumání téhož jevu různými metodami, různými výzkumníky, svyužitím různých zdrojů dat nebo teoretických modelů— se uplatňuje zejména ve společenských vědách, obvykle jako prostředek, který ověřuje validitu určité výzkumné metody. Také vsouvislosti skorpusovou lingvistikou se vposlední době čím dál více mluví onutnosti jejího propojení sjinými odvětvími lingvistiky nebo sjinými vědními disciplínami. Metodologická triangulace zde může vést na jedné straně krigoróznějším závěrům korpusově založeného výzkumu ana druhé straně ukazuje jeho využitelnost vrůzných oblastech, včetně těch nelingvistických. Kniha navazuje na publikaci týchž autorů Triangulating Methodological Approaches in Corpus Linguistics, která se ovšem soustředila jen na metodologickou pluralitu vrámci korpusové lingvistiky. Vsoučasné publikaci shromáždili editoři empirické studie, které překračují hranice korpusové lingvistiky atestují možnosti triangulace metod adat zoblasti psycholingvistiky, aplikované lingvistiky nebo analýzy diskurzu smetodami adaty korpusově-lingvistickými. Metodologická triangulace je zde definována široce jako využití dvou nebo více nezávislých metod vtéže studii khledání odpovědí na tytéž výzkumné otázky (s.6). Triangulace vlingvistickém výzkumu neslouží jen kověření validity výsledků. Výsledkem triangulace metod je zde komplexní pohled na zkoumané otázky. Vztah mezi použitými metodami lze charakterizovat buď jako vztah konvergence, nebo korelace (‚convergent‘, nebo ‚correlational methodological triangualtion‘, kapitola 11). Příkladem prvního přístupu, kdy se kzodpovězení jedné otázky používají dvě různé metody snadějí, že jejich výsledky poskytnou komplementární konvergentní výsledky, může být kapitola 3.Odpověď na otázku, kterou si zde McEnery, Bakerová aDayrellová kladou— Kdy nastala vBritánii v19.století období extrémního sucha ajaké byly jejich dopady?— je důležitá pro dlouhodobé meteorologické ahydrologické modelování. Autoři kombinovali korpusově-lingvistické metody (frekvence zmínek osuchu vnovinových článcích jako indikátor jeho délky aintenzity), detailní čtení vybraných textů, geoparsing (přiřazování geografických identifikátorů ke slovům afrázím vtextu) aanalýzu historických hydrologických záznamů. Konvergence výsledků analýzy korpusových dat ahydrologických dat potvrdila důvěryhodnost obou metod aautoři popsali také dosud neznámá období sucha, která objevili korpusovými metodami. Zajímavé je vtéto studii také ‚cyklické‘ uspořádání metod, kdy se autoři kjednotlivým přístupům vracejí během výzkumu několikrát apostupně kladou další otázky nebo ty původní zpřesňují. Podobně používají triangulace dvou nezávislých metod, které se snaží odpovědět na tutéž otázku, také Schnurová aCsomayová (kapitola 2) nebo Baker (kapitola4), kteří kombinují korpusově-lingvistické metody smetodami analýzy dis kurzu. Schnurová aCsomayová hledají jazykové indikátory, sjejichž pomocí můžeme segmentovat texty (zde přepisy univerzitních přednášek). Na rozdíl od předchozí studie Markéta Malá OPEN ACCESS
138 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 jsou zde dvě metody (manuální akomputační) použity na sobě nezávisle, na jejich pořadí nezáleží. Díky kombinaci metod vidíme text ze dvou komplementárních pohledů— funkčního (distribuce funkčních kategorií vtextu) aformálního (identifikace jazykových prostředků charakteristických pro jednotlivé segmenty textu). Bakerova kapitola zkoumá, jak britské noviny píší oproblému obezity. Propojují se zde metody korpusové lingvistiky (kolokace, analýza konkordančních řádků, klíčová slova) skritickou analýzou diskurzu (detailní kritické čtení vybraných sad článků). Stejnou měrou jako reprezentace obezity vtisku autora zajímají metodologické otázky výběru dat, způsobu jejich porovnávání avlivu pořadí, vněmž na sebe kroky analýzy navazují, na interpretaci výsledků. Na testování konvergence výsledků získaných dvěma nezávislými metodami je založena také kapitola 7, ve které se Egbert aDavies zaměřili na významové vztahy mezi dvěma substantivy, znichž první je modifikátorem druhého, např.baby oil. Použité metody označují autoři jako ‚use-based‘ (identifikace více než 1500 kompozit vdiachronním korpusu americké angličtiny COHA apopis diachronních změn vjejich frekvenci) a‚user-based‘ (sémantickou klasifikaci kompozit prováděli manuálně ‚kódovači‘, zaměstnanci Mechanical Turk). Na základě statistické analýzy takto získaných dat popisují autoři vývojové tendence vzastoupení různých sémantických vztahů mezi substantivy ve zkoumaných kompozitech. Ukazují například, jak se významové vztahy vyvíjejí od konkrétních vztahů lokace asložení (např.kitchen table, stone wall) kabstraktnějším vztahům aprocesům (např.birth control). Také druhý typ metodologické triangulace— korelaci metod— můžeme ilustrovat na příkladu jedné zkapitol. Na rozdíl od konvergence, kde různé metody odpovídají na tutéž otázku, zde jde okorelaci souborů dat získaných různými metodami ve snaze zjistit, jaký je mezi těmito daty vztah. Tento typ triangulace se uplatňuje zejména ve studiích, které kombinují korpusově-lingvistické apsycholingvistické metody (kapitoly 8, 9 a10). Tyto studie spojuje zájem oto, zda existuje korelace mezi tím, co vnímáme jako frekventované nebo podstatné aco tak můžeme popsat statisticky soporou ve velkých jazykových korpusech. Experimenty popsané vtěchto kapitolách pracují steorií označovanou jako ‚priming‘— vytváření kognitivních spojů na základě opakované expozice určitým vzorcům nebo spojením slov. Hughesová aHardie (kapitola 8) se věnují tématu, které se objevuje vkorpusově založených studiích často— kolokacím. Svyužitím elektroencefalografie ukazují, jak metody užívané vkorpusové lingvistice kidentifikaci kolokací korespondují sneurologickými odezvami při rozpoznávání kolokátů. Zjiného úhlu zkoumá ‚priming‘ Gries (kapitola 9). Koreluje experimentální data (výsledky experimentu, vněmž mají studenti angličtiny doplňovat neúplné věty) smodelem vycházejícím zkorpusu rodilých mluvčích angličtiny aukazuje, jak strukturní ‚priming‘ ovlivňuje, jaké konstrukce používají nerodilí mluvčí angličtiny. Vkapitole 10 popisuje Ellis experiment, kde se pomocí toho, jak dlouho trvá mluvčímu přečíst slovo (‚voice onset time‘) zjišťuje, jaký vliv na rozpoznání slova (vtomto případě předložky následující po slovese) má frekvence jeho výskytu po určitém slově (zjišťovaná vreferenčním korpusu), délka, ustálenost asémantická prototypičnost spojení daných slov. Korelace metod se objevuje ive studiích, kde se korpusových metod užívá spolu smetodami aplikované lingvistiky (kapitoly 5 a6). Pátá kapitola (LaFlair, Staplesová OPEN ACCESS
MARKÉTA MALÁ 139 aYan) ukazuje, jak kombinace multidimenzionální analýzy atestovacích schémat vede ke zjemnění azpřesnění kritérií hodnocení studentských prací. Gablasová vkapitole 6 koreluje frekvenční data zreferenčního korpusu sasociačními testy. Díky triangulaci metod prokázala, že faktory, které fungují jako spouštěče lexikálních asociací, zahrnují jak slova nadřazená, tak slova vysoce frekventovaná. Knihu uzavírá kapitola, kde se Baker aEgbert vracejí kpostupům uplatněným vpředchozích kapitolách ahodnotí, do jaké míry ajakým způsobem přispěla triangulace kvýsledku popsaných experimentů, aobecněji, jak může triangulace lingvistických metod zahrnující metody korpusové lingvistiky přispět kpochopení různých procesů avariace vjazyce. Shrnují zde také, co autoři jednotlivých studií popisují jako výhody anedostatky zvolených přístupů. Jak autoři zdůrazňují, bude kniha užitečným východiskem pro korpusové lingvisty, protože „korpusová lingvistika nemůže plně rozvinout svůj potenciál, pokud se korpusový výzkum bude provádět izolovaně, nezávisle na jiných výzkumných metodách“ (s.280). Zároveň může být zajímavá pro badatele zoblasti psycholingvistiky, aplikované lingvistiky, sociolingvistiky nebo analýzy diskurzu, protože tam všude přináší triangulace skorpusově-lingvistickými metodami nové, originální úhly pohledu na problémy, které zkoumají. Kniha tak potvrzuje trend ke konvergenci korpusové lingvistiky aostatních oblastí lingvistiky, který— jak autoři připomínají— popsali vr.2012 McEnery aHardie (s.226): „Logickým vyústěním tohoto vývoje bude zánik korpusové lingvistiky jako samostatného oboru— situace, kdy korpusové metody budou (kde je to vhodné) používat všichni lingvisté.“ LITERATURA Baker, P.— J.Egbert (eds.) (2016): Triangulating methodological approaches in corpus-linguistic research. London: Routledge. McEnery, T.— A.Hardie (2012): Corpus linguistics: Method, theory and practice. Cambridge: Cambridge University Press. Markéta Malá | Katedra anglického jazyka aliteratury, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy | Celetná 13, 116 39 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3611-8433 [email protected] OPEN ACCESS