scieee Science in your language
[cs] (orig)

Markéta Křížová - Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století (2013)

Read accessible full text

Markéta Křížová - Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století (2013)

Author: Strych, Filip
Publisher: AntropoWeb
Year: 2015
Source: https://dspace.zcu.cz/bitstreams/8efc310c-578c-49ef-a549-fd1de4b6b88d/download
RECENZE 62
komuni ě může í u člo ěka u uži , společné
modli by mohou přinés poci , že někam pa ří.
Na d uhé s aně z au o o a las ního ži o ního
příběhu yplý á, že ces a k íře a Bohu je yze
indi iduální záleži os í. S ejně ak ozho o s
Bohem a z ah k němu, dle mého názo u, ěžko
zp os ředkuje sebe íc působi é kázání, ale mu-
síme se jim nejp e o e ří e s ém ni u. To je
os a ně Ježíšo o posels í…
Na zá ě bych se áda k á ce zamyslela nad
ím, p o koho je las ně kniha u čena a komu ji
lze dopo uči . Na ozdíl od Hoško ých odbo -
ných publikací jde a o kniha méně do hloubky a
sám au o ji p ezen uje jako „populá ní u edení
do éma u“ (s. 8). P o laika předs a uje kniha
poněkud ná očnou če bu a snaha o co nejši ší
zábě čás ečně na ušuje kon inui u ex u. Cíle
se šak au o o i podařilo dosáhnou , jako se-
známení s danou ema ikou je elice zdařilá.
Hošek, Pa el. 2012: A boho é se acejí: p oměny
nábožens í pos mode ní době. Jihla a: Mlýn.
POUŽITÁ LITERATURA
Ba ošek, Jan. 2015. „Islamizace E opy už
začala.“ P á o 25/ 9 (12. 1. 2015): 7.
Halama, O a. 2006. „Ú aha o kořenech českého
a heismu.“ In Český a heismus – příčiny, klady,
zápo y : sbo ník příspě ků z ku zu p o kaza ele
ČCE, pořádaného Spolkem e angelických kaza elů
P aze 24.–28. ledna 2005, ed Ki a, Michal, 56–
59. Benešo : Eman.
Hošek, Pa el. 2014. P imeNe . Viděno 15. 12.
2014. h p://www.p ime-ne .cz/p ibehy/pa el-
hosek.
Nešpo , Zdeněk, R. 2010. Nábožens í 19.
s ole í: nejcí ke nější s ole í, nebo období z odu
českého a eismu?. P aha: Sc ip o ium.
Va oň, Jiří. 2014. „Věříme magii, ka ářkám,
amule ům“. P á o 24/ 303 (31. 12. 2014): 1,2.
Ma ké a Křížo á –
O oc í No ém
s ě ě od 15. do 19.
s ole í (2013)
Filip S ych
Ka ed a his o ických ěd, Fakul a fi lozofi cká,
Západočeská uni e zi a Plzni
fi [email p o ec ed]
FENOMÉN o oc í pa ří mezi nejpalči ější
p oblema iku spojenou přede ším s no o ě-
kým kolonizo áním La inské Ame iky, Ka ibiku
a později i Se e ní Ame iky. Nejednalo se pouze
o pod obení mís ních oby a el jakož o o oků,
ale o něž je nu né připomenou anspo y
zo očených pů odních oby a el přede ším ze
západního pobřeží A iky do ýše zmíněných
des inací. Dělo se ak ámci ojúhelníko ého
obchodu mezi E opou, A ikou a Ame ikou.
E opské lodě při ážely do A iky p ůmyslo é
zboží ( ě šinou ko o é předmě y, ba lněné lá -
ky, s řelné zb aně), k e é směňo aly za a ické
o oky. Ty následně přep a o aly do No ého
s ě a, kde se odeh ála další čás „směnného
obchodu“ za koloniální zboží pu ující zpě do
e opských přís a ů a dále ke spo řebi elům
na s a ém kon inen u. Recenzo aná kniha
Ma ké y Křížo é O oc í No ém s ě ě se za-
bý á p á ě ou o p oblema ikou.
Au o ka publikace, Ma ké a Křížo á, ys u-
do ala e nologii a his o ii na Filozofi cké akul ě
Uni e zi y Ka lo y, kde nyní působí e S ředisku
ibe oame ických s udií. Mezi její hla ní zájmy
pa ří indiánské kul u y No ého s ě a a koloniál-
ní dějiny Ame iky. Vydala odbo né monog afi e
Ideální měs o1 di očině a The S eng h and
Sinews o his Wes e n Wo ld.2
Recenzo aná kniha, obdobně jako ě šina
knih ycházející naklada els í LN, má cha-
ak e is ický přebal, a lze ji ak snadno ozpo-
zna . Na její obálce nalezneme yob azení z
aukce o oků e Vi ginii. S ejně ak i g afi cká
úp a a ychází z jedno ného s řihu „lido ek“;
1 Křížo á, Ma ké a. 2007.Ideální měs o
di očině. P aha: Naklada els í Lido é no iny.
2 Křížo á, Ma ké a. 2008. The s eng h and sin-
ews o his wes e n wo ld. P aha: Ka olinum.
63 ANTROPOWEBZIN 1-2/2015
mode ní písmo hodně doplňuje ob azo á pří-
loha yk eslující ůzné dějinné událos i, osob-
nos i či si uace z dané doby (Ba olomé de Las
Casas na s. 40; bukaný ské lodě s. 86; es ání
o oků s. 134; Toussain Lou e u e s. 222). Za
zmínku ak éž s ojí přiložené mapy zachycující
ůzná období o okářs í, esp. kolonialismu;
nalezneme zde například ý oj od an ických dob
do současnos i s yznačením pě i geog afi ckých
oblas í (an ické Řecko a Řím, e opské kolonie
Ka ibiku, B azílie, jih budoucích USA), kde se
o oc í s alo klíčo ým p kem p o hospodářské
přeži í a p o sebeiden ifi kaci oby a els a.
Au o ka si y yčila p o s ou p áci mnohé
cíle, k e é se jí podařilo naplni . Publikace je
ozdělena na osm čás í, e k e ých se pos upně
dočká analýzy jak samo ný pojem o oka a jeho
sociální s a us, ak i enomén o oc í se šemi
s ými p oměnami čase. An ické o oc í je
knize chápáno jako předeh a k omu no odo-
bému, i když se kořeny obojího značně lišily ( á-
leční zaja ci e sus pů odní oby a elé A iky).
Nechybí ani názo y jedno li ých an ických mys-
li elů od A is o ela, Pla óna, Seneky či Pe onia,
k eří esměs o oc í po ažo ali za „při ozené
ozdělení maje ku mezi lidmi“. S ředo ěké o -
oc í podle Křížo é oří mos mezi an ickým
a no odobým o oc ím. Po ěch o ú odních
kapi olách se č enář přenese přímo do začá ků
mode ního o okářs í, k e é alo po ři s ale í.
Velký přínos publikace idím už ú odu, kdy
se nám dos á á celá řada cha ak e is ik o oka a
o oc í nejen z his o ické pe spek i y. Zazní á
zde o iž několik á pojem sociální sm , k e ý
pů odně pochází z obo u an opologie. Ačkoli
se někomu může ú odní čás knihy zdá jako
nads a ba, je na mís ě připomenou , že ak o
č enář snáze pochopí danou p oblema iku, ý-
oj pojmu o ok a jeho pos a ení. Ten o ýklad
nas iňuje i sama au o ka. Velmi k i uji zasazení
o oc í No ém s ě ě do celos ě o ého kon ex-
u podobě ý oje oho o enoménu od an iky
do konce s ředo ěku – počá ku no o ěku. Jako
s ěžejní čás celé p áce spa řuji ře í kapi olu po-
jedná ající o ži o ě o oků Ame ice. Dos á á
se nám do ukou ne adiční pohled na společ-
nos o oků; doz ídáme se o jejich z ycích, adi-
cích, kon e zi či oz oji milena is ických kul ů.
Ma ké a Křížo á s ým efl exně-komplexním, a
přede ším his o icko-an opologickým přís u-
pem k his o ii nabou á á adiční zaži é pos upy
mnoha his o ických p ací, opí ajících se hla ně
o ak a, zájemné kon ak y, soupeření a s ře y.
Celko ý in e discipliná ní přís up k o oc í sle-
duje nejno ější endy obo u humani ních ěd
ak, jak si mode ní his o ická ěda žádá. Pokud
by zůs alo pouze u po chního popisu, kde se
co s alo, kniha by nemusela zcela yuží s ůj
po enciál, kdy podobná éma a přímo ybízejí k
in e disciplina i ě. Bohužel ne šichni současní
his o ici si o o u ědomují. T end dějin každo-
dennos i kombinaci s his o ickou an opolo-
gií pak předs a uje odicí linku celé publikace.
Č enáře neob ěžují ele onní seznamy jmen, ale
spíše může nahlédnou do dějin každodennos i,
doz ídá se například o službě o oků ka ib-
ských cuk o a ech či jejich symbolickém kř u a
podobně. Kniha podle šeho ychází i z au o -
činých přednášek, a p o o po ažuji za uži ečné
p okládání ex u odkazy na jedno li é událos i s
pa řičným ys ě lením (fi libus ýři, skupiny mí-
šenců, s učná cha ak e is ika sedmile é álky,
Benjamina F anklina, Toussain a Lou e u a a
dalších). Každou kapi olu pak zakončuje pře-
hledná ch onologická abulka jako sh nu í.
V zá ě u knihy, k e ý sice nese náze epilog,
ale ak ochu pos upně o e í á následnou deba-
u, se au o ka sous ředí na koloniální odkaz spo-
jený s o oc ím. Zmiňuje přede ším a ob azil-
ský anec samba, symbol dnes již adičního ka -
ne alu Rio de Janei u, lido ou magii a léči el-
s í či as a a iánské nábožens í spojené s oso-
bou Haile Selasieho, „p o oka“ k e ý y ede lid
do zaslíbené země Zionu – A iky. S as a a ián-
s ím je úzce spojen i dodnes populá ní hudební
s yl eggae a jeho nejznámější p o agonis a Bob
Ma ley. I y o poli ické a kul u ní osobnos i jsou
dědic ím s ale í o okářs í e opských moc-
nos í Ame ice. Au o ka sice zmiňuje, že se
chce zd že mo álního hodnocení, ale omu se
nedá při podobně zaměřené publikaci yhnou .
Nas iňuje d a zajíma é scénáře: Je možné apli-
ko a dnešní mo ální s anda dy e ospek i ně,
když zločiny p o i lidskos i byly pop é zmíněny
. 1945? A pokud by se Západ odmí l podíle
na jakýchsi epa acích, nepřizná ak s ou inu?
Souhlasím s názo em, že odpo ědnos nenese
pouze Západ, ale i s á y Blízkého ýchodu spolu
s adičními a ickými s á y, jejichž odiny da ují
s ou moc p á ě do období obchodu s o oky. Lze
si ale jen ob ížně předs a i , k jaké skupině oby-
a el by odškodnění směřo alo či jak by se po-
dobné odškodnění ymáhalo. To o dilema šak
musí ozřeši každý č enář sám, p o ože podle
mého na y o o ázky neexis ují jednoznačné od-
po ědi zhledem ke kompliko anos i a zain e e-
RECENZE 64
so anos i mnoha s an obchodu s o oky.
Knihu Ma ké y Křížo é řele dopo uču-
ji šem zájemcům o koloniální dějiny nejen
No ém s ě ě, ale i A ice. Může slouži s u-
den ům ibe oame ikanis iky, a ikanis iky, an-
opologie, oz ojo ých s udií, ale i laikům se
zájmem o mimoe opské dějiny.
Křížo á, Ma ké a. O oc í No ém s ě ě od 15.
do 19. s ole í. P aha: Naklada els í Lido é no-
iny, 2013.
M. Pa lásek – J.
Nosko á (eds.)
– Když ýzkum,
ak k ali a i ní:
se pen inami bádání
e énu (2013)
Ka eřina Dob o olná
Ka ed a an opologie, Fakul a fi lozofi cká,
Západočeská uni e zi a Plzni
[email p o ec ed]
TENTO sbo ník, ydaný oce 2013, oří
několik příspě ků z meziná odní s uden -
ské kon e ence Když ýzkum, ak k ali a i ní!
Se pen inami bádání e énu, jež se konala
lis opadu oku 2012 B ně na Filozofi cké
akul ě Masa yko y uni e zi y pod pa oná-
em Ús a u e opské e nologie součinnos i s
Východoe opským zdělá acím a kul u ním
cen em. Publikace má dle slo edi o ů Michala
Pa láska a Jany Nosko é přispě k po ozumění
současné epis emologii sociálních ěd, k e é
nacházejí s é ěžiš ě přede ším k ali a i ním
ýzkumu, ale aké k lepšímu pochopení p ocesu
zniku e nog afi cké, his o ické či sociologické
znalos i.
Sbo ník se skládá ze č yř ema ických oddí-
lů, přičemž p ní čás oří ři s udie ýkající se
e énního ýzkumu „cizím“ až „exo ickém“
p os ředí. Zde je šak zá o eň kladena o ázka,
co je současnos i pojmem „cizí“ a „exo ické“
myšleno, neboť se oba y o pojmy y íjejí a ne-
musejí již dnes nu ně znamena „geog afi cky
zdálené“ a „kul u ně zcela odlišné“. Ten o na-
posledy zmiňo aný bod by byl jis ě zdů azněn
mnohem lépe, kdyby se a o myšlenka ysky-
o ala e íce nežli jednom ex u, a o ex u
Lukáše Di gy, jenž p o áděl ýzkum „ o ální“
ins i uci ězení, kde zkoumal amní dozo ce. L.
D. p o edl sedmnác nes uk u o aných oz-
ho o ů s muži p acujícími e ěznicích ypu C
(d uhý nejpřísnější yp ězení) a snaží se ex u
popsa s é las ní zkušenos i s pos upem ýzku-
mu ako ém o p os ředí.
Sku ečně geog afi cky dále, a o na Balkáně,
s ůj e énní ýzkum p o edla Ba bo a Macho á.
Au o ka s udie se zabý á p os ředím makedon-
ského enko a, kde popisuje mimo jiné p omě-
ny nímání její osoby ze s any odiny, u níž po-
bý ala, kdy byla zpočá ku po ažo ána za hos a a
kohosi „no ého“, koho je po řeba hos i a ch á-
ni ( ýzkumnici zpočá ku chybělo souk omí, na
k e é byla z yklá ze s ého kul u ního p os ředí;
byla někým neus ále hlídána a kupříkladu psaní
poznámek byla nucena p o ádě po eče ech,
kdy byla již pouze s dce ami hos i elské odiny,
neboť zapiso ání čehokoli během dne zneklid-
ňo alo os a ní členy odiny a na ušo alo při o-
zenou a mos é u), což se pos upem času změ-
nilo někoho, jehož o ázky jsou spíše na ob íž.
Do u ecké esnice Yö ük, čili ješ ě o něco
geog afi cky dále, se ydala Ka eřina Vy ejčko á,
k e á ex u efl ek uje pos upnou změnu jejích
pů odních ýzkumných zámě ů z dů odu no-
ých zjiš ění, z . „no ého ědění“. Do é o lo-
kali y ji pů odně při edl zájem o a chi ek u u.
Au o ku šak později zaujalo, jak je možné, že
kočo níci Yö üku las nili s ejně honosná oby-
dlí jako oby a elé měs . Začala se zabý a mimo
jiné založením é o esnice a došla k zajíma ým
zá ě ům, jako například, že adice é o „no-
mádské esnice“ jsou „ ynalezené“, což bý á
Tu ecku ela i ně čas ý je .
Dalším ema ickým oddílem je souh n opě
ří ex ů, nichž je kombino áno zúčas něné
pozo o ání a ozho o y. Ty o s udie se ýkají
ýzkumu komuni ě, jež je, nebo se ep e s á-
á, komuni ou „ las ní“ (změna z „ou side a“
„inside a“), kdy má ýzkumník s ou o sku-
pinou zkoumaných jedinců například s ejné
p aco iš ě či bydliš ě. I přes ak , že ýzkumník
může bý „inside em“, lze na známou komuni u
pohlíže jako na cizí a no ou.
Jakož o p aco ník s uden ského ádia, p o-
ádějící půl oční ýzkum e las ní komuni ě,
popisuje Pe e Dolník jis ou enzi e z ahu