Ekonomie
20 2014, XVII, 4 DOI: 10.15240/ ul/001/2014-4-002
Ú od
Spo fieba ofií zh uba 50–70 % HDP [24].
V˘daje domácnos í na koneãnou spo fiebu a její
sou islos i s dal‰ími ekonomick˘mi a spoleãen-
sk˘mi ukaza eli popisují Ûzné eo ie, k e é aké
Ûznû ys û lují spo fiebi elské cho ání. S uãn˘
as ozumi eln˘ pfiehled o eo ii spo fiebních
unkcí a jejich ekonomické pods a y naleznou
zájemci napfi. ãlánku [22] a de ailech pak
dal‰í li e a ufie.
S udie ûno ané konk é ním ekonomikám
jsou zaloÏeny na pfiedpokladu pla nos i u ãi é
eo ie. Koncep pe manen ní spo fieby de ino al
oce 1957 M. F iedman; spolu s Modiglianiho
eo ií Ïi o ního cyklu z oku 1954 jsou o d û
al e na i ní eakce na zji‰ ûní, Ïe dfií ûj‰í Key-
neso u hypo ézu absolu ního pfiíjmu (jak ji p a-
co nû naz˘ á souãasná li e a u a, napfi. [9])
nelze empi icky doloÏi pomocí ag egá ních da .
P ní d û zmínûné eo ie, aã zcela au onomní,
b˘ ají nûkdy pouÏí ány kombinaci (napfi. [28]).
Jako s p incipu o oÏn˘m koncep em s nimi
zachází Hall [13], jehoÏ ãlánek poloÏil základy
k echnice es o ání hypo ézy pe manen nos i, jak
ji na hují Campbell a Mankiw [4]. Ag egá ní spo-
fieba je aké dÛleÏi ou eliãinou p o au o y poli ic-
k˘ch ozhodo ání, coÏ je zdÛ aznûno a sou is-
los i s jedno li ˘mi eo iemi ys û leno [10].
Hypo éza o pe manen ním pfiíjmu a spo-
fiebû ychází z pfiedpokladu, Ïe subjek spí‰e
plánuje s oje spo fiební ˘daje zá islos i na
˘‰i dlouhodobû oãeká aného pfiíjmu, neÏ aby
se ozhodo al podle pfiíjmu ak uálního. P o
Û ce hospodáfiské poli iky je dÛleÏi é, Ïe pfii
pla nos i é o hypo ézy se spo fiebi el ozhoduje
na základû s ˘ch expek ací a jeho spo fiební
˘daje jsou p opo ãní pe manen nímu pfiíjmu.
Ú o eÀ é o p opo ãnos i mÛÏe p os fiednic ím
ú oko é mí y o li ni cen ální banka. Je fieba
aké poãí a s ím, Ïe spo fiebi el bude jinak eago-
a na ‰oky pe manen ní neÏ na ‰oky anzi o ní.
Ohlá‰ení doãasného z ˘‰ení daní pfiedem
ymezeném k á kodobém ãaso ém ho izon u
po ede k jiné eakci, neÏ jakou by zpÛsobilo
z ˘‰ení alé. Pe manen ním ‰okem mÛÏe b˘
napfi. zmûna sociálního sys ému, jak o dokla-
duje napfi. [26].
Za pfiedpokladu pla nos i hypo ézy pe ma-
nen nos i je moÏné nemûfii elnou eliãinu pe -
manen ního pfiíjmu na ag egá ní ú o ni ypoãí-
a pfii znalos i disponibilního pfiíjmu a pouÏi í
mechanismu adap i ního oãeká ání. Tep e
mnohem pozdûji byl o mulo án pos up, k e ˘
umoÏnil posoudi , zda dané ekonomice je a o
hypo éza op a du pla ná. Empi ická zji‰ ûní
‰ak spo fiebu na ú o ni pe manen ního pfiíjmu
elmi ãas o nepo zo ala, aãkoli samo ná
eo ie nebyla nijak zpochybnûna. Realis ické
posouzení umoÏnil aÏ es Campbella a Man-
kiwa [4], k e ˘ p acuje s pfiedpokladem, Ïe pe -
manen ní pfiíjem yuÏí á jen ãás domácnos í
ajejich p ocen ní podíl je moÏné yãísli .
Cílem oho o ãlánku je (a) Sjedno i ex y
smûfiující k o mulaci k i e ia p o s ano ení
podílu domácnos í, na jejichÏ spo fiební ˘daje
lze apliko a eo ii pe manen ního pfiíjmu.
V˘sledkem je jedno o nico ˘ ekonome ick˘
model s pa ame em u ãujícím p á û elikos
oho o podílu. (b) Zjis i , jaké mnoÏs í domác-
nos í âR ealizuje spo fiební ˘daje souladu
shypo ézou pe manen ního pfiíjmu. Vzhledem
knemoÏnos i pfiímé kon oly ekonomické
sp á nos i ˘sledku je aplikace oz‰ífiena na
zemû Viseg ádu a, o nûÏ kon olnû, jsou
˘poã y p o edeny aké p o Rakousko. Vzhle-
dem k po aze da se ukázalo jako hodnûj‰í
analyzo a Viseg ád jako celek, i za cenu z á y
jemnûj‰ího ozli‰ení.
Finanãní a ekonomické dis u bance z konce
p ního a zaãá ku oho o dese ile í se p oje ují
disponibilních da ech a mohly by o li ni
˘sledky. P o o je ûno ána pozo nos i imple-
men aci ak o u k ize do spo fiebních modelÛ.
HYPOTÉZA PERMANENTNÍHO P¤ÍJMU
V ZEMÍCH VISEGRÁDSKÉ SKUPINY
Václa a Pánko á
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 20
Economics
214, XVII, 2014
1. Pe manen ní pfiíjem a spo fieba
F iedman [12] y‰el z pfiedpokladu, Ïe lidé se
snaÏí ud Ïe si kons an ní Ïi o ní ú o eÀ s ohle-
dem na s Ûj „no mální“ pfiíjem, pfies oÏe jejich
ak uální pfiíjem mÛÏe b˘ odli‰n˘. Klíão á je
ú aha, Ïe pláno anou spo fiebu lze z o oÏni se
sku eãnou spo fiebou. Pfiíjem Y aspo fiebu C
pos uluje jako eliãiny sloÏené ze d ou ãás í,
pe manen ní YP
, esp. CP
a anzi o ní YT
, esp.
CT
, edy
(1)
pfiiãemÏ Ïádná z obou sloÏek není pozo o a-
elná. Pe manen ní eliãiny jsou e z ahu
úmû nos i dané koe icien em β, CP
=
β
YP
, an-
zi o ní ãás i z dlouhodobého hlediska smûfiují
limi nû k nulo é hodno û. Pe manen ní pfiíjem
lze pomû nû snadno ypoãí a za pfiedpokladu
adap i ního oãeká ání (pos up de ailnû napfi.
[7]). Je-li ak uální disponibilní pfiíjem y‰‰í /
niωí neÏ pe manen ní, je na ˘‰en / sníÏen
oãás ku p opo ãní pfiíslu‰nému ozdílu
, (2)
kde
Pa ame λ ys ihuje pfiedpoklad, Ïe pfiizpÛ-
sobení se pe manen nímu pfiíjmu není p o e-
deno plnou ãás kou, ale ãás ozdílu je dÛsled-
kem a iabili y anzi o ní sloÏky. S ˘ azem (2)
lze dále p aco a ; pe manen ní pfiíjem lze
yjádfii a následnû i ypoãí a jako kombinaci
ak uálního a zpoÏdûn˘ch disponibilních pfiíjmÛ;
˘sledkem je i s ano ení hodno y pa ame u λ.
De aily [7]. Z hypo ézy o p opo ãnos i pe ma-
nen ní spo fieby zhledem k pe manen nímu
pfiíjmu ypl˘ á lze ní-
ma jako náhodnou sloÏku modelu, k e ˘ pak
bude zah no a jiÏ pouze mûfii elné eliãiny.
Také je moÏné pfie és (2) na schéma známé
jako Koycko o geome icky ozdûlené zpoÏ-
dûní ans o mující z ah do kompak ního a u
(3)
kde se zji‰Èuje pfii aplikaci mecha-
nismu adap i ního oãeká ání, βje jiÏ ˘‰e zmí-
nûn˘ koe icien úmû nos i, θje náhodná sloÏka.
Podle F iedmana jsou λiβ unkcí ú oko é mí y,
za k e ou si spo fiebi el pÛjãuje. Z (3) je pa né, Ïe
Ïe mezní sklon ke spo fiebû je , za ímco
dlouhodobû, pfii ymizení náhodn˘ch li Û,
dos aneme a edy ,
kdyÏ pfieds a ují o no áÏné hodno y. Je
aké e iden nû β> λβ, dlouhodob˘ li pfiíjmu na
spo fiebu je edy y‰‰í neÏ ukaza el k á kodob˘.
2. Tes o ání pe manen nos i
Samo n˘ ˘poãe ale nijak nefie‰í o ázku, zda
hypo éza o pe manen ním pfiíjmu je dané eko-
nomice sku eãnû pla ná. Na íc se ukázalo, Ïe
aplikace selhá ají z dÛ odu ne espek o ání
nes aciona i y pfiíslu‰n˘ch eliãin (pod obnû
[6]) a z ahÛ edoucích k o mulaci acionálních
oãeká ání [21]. Lucas [21] a gumen uje
nemoÏnos í dlouhodobû ud Ïe s abilní elaci
mezi disponibilním a pe manen ním pfiíjmem.
Zmûny jin˘ch ekonomick˘ch nebo sociálních
eliãin, napfi. ceno ˘ch elací nebo ûku a p.,
mohou zmûni p e e ence a pfieds a u o op i-
málním ozhodnu í kaÏdého ekonomického
subjek u, coÏ se p oje í i na ag egá ní ú o ni.
Ces ou k fie‰ení je pak úloha maximalizo a uÏi-
ek pfii acionálních oãeká áních o budoucím
˘ oji uÏi ko é unkce.
V˘chodiskem k es o ání hypo ézy pe ma-
nen nos i se s aly zá û y publiko ané Hallem
[13]. P oblém o muluje jako dynamickou op i-
malizaãní úlohu maximalizo a oãeká an˘ uÏi-
ek z celko é spo fieby bûhem Tobdobí Ïi o -
ního cyklu, pfiiãemÏ se spo fiebi el podle s ˘ch
p e e encí ozhoduje mezi spo fiebou ak uální
abudoucí. Z Hallo ˘ch ˘sledkÛ ypl˘ á dÛsle-
dek, Ïe k u ãení spo fieby C +1 není fieba Ïád-
n˘ch jin˘ch in o mací, neÏ hodno y spo fieby C .
Konk é ní sou islos zá isí na z olené uÏi ko é
unkci; je-li a o k ad a ická, bude
(4)
spa ame y β0, β1, a náhodnou sloÏkou ε +1. Ke
s ejnému zá û u dochází aké Fla in [11], k e á
e s é p áci ha monizuje na sobû nezá islé
s udie [13] a [27].
Fo mule (4) znamená aké, Ïe
(5)
kde E(C +1)znaãí oãeká anou spo fiebu ob-
dobí +1. Ta o je ofiena z in o mací dos up-
β
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 21
Ekonomie
22 2014, XVII, 4
n˘ch ãase , coÏ odpo ídá koncep u acionál-
ních oãeká ání.
Tes o ání hypo ézy o pe manen ním pfiíjmu
je zaloÏeno na zkoumání o ázky, zda oãeká a-
nou spo fiebu E(C )mÛÏe nebo nemÛÏe, k omû
C –1 ys û li i ek o dal‰ích p omûnn˘ch X –1.
Za ob yklého pfiedpokladu, Ïe oãeká ané
z ahy jsou lineá ní, dos aneme hledanou
odpo ûì aplikací F- es u na skupinu p omûn-
n˘ch X –1 eg esi.
Hall [13] apliko al s oje ˘sledky na po á-
leãná da a USA a po dil pfií omnos pe ma-
nen ní spo fieby om o období. V eakci na
Halla p o edli analogickou s udii Daly a Hadji-
ma eou [5] p o Velkou B i ánii. Pe manen ní pfií-
jem a spo fiebu nepo dili s i onick˘m komen-
áfiem, Ïe „pa nû jsou Angliãané ménû
acionální neÏ Ame iãané, coÏ by ale dozajis a
bylo nu né ys û li “.
I dal‰ích zemích se ukázalo, Ïe spo fieba
je ˘znamnû o li nûna bûÏn˘m pfiíjmem, coÏ
y olalo diskusi o ˘znamu inanãní ho o os i
(pfiehled u ádí napfi. [19]. Omezení om o
smû u neumoÏÀuje spo fiebi elÛm pfiijmou s a-
egii pe manen ního pfiíjmu.
ZHallo a pfiís upu k es o ání hypo ézy
ope manen ním pfiíjmu ycházejí a oz‰ifiují jej
Campbell and Mankiw [4]. Pfiedpokládají d û
skupiny spo fiebi elÛ, jedni e lek ují bûÏn˘ dis-
ponibilní pfiíjem C1 = Y1 ad uzí od ozují s oji
spo fiebu od pe manen ního pfiíjmu C2 =Y
P
2 .
Vsouh nu je edy dispono áno pfiíjmem
(6)
Veliãina je zde echnick˘m koe icien em
p o yjádfiení komplemen á nos i obou je Û.
Z ˘‰e u edeného je zfiejmé, Ïe , a p o-
o podobnû
a, kde ∆znaãí pfií Ûs ky pfií-
slu‰n˘ch eliãin. Fla in [11] do odila na
základû (4), Ïe náhodná sloÏka om o p o-
cesu pfieds a uje ino ace bûÏném pfiíjmu,
k e é posky ují in o mace p o e izi pfiíjmu pe -
manen ního. P o o poslední o nice mÛÏe b˘
zapsána i e a u ,
kde αje kons an a a ε pfiíslu‰ná ino ace.
P o zmûny ag ego ané spo fiebû, bûÏné
ipe manen ní, edy pla í
(7)
P áce s pfií Ûs ky mís o ú o Ào ˘ch hodno
z y‰uje ‰anci, Ïe p acujeme se s acioná ními
ãaso ˘mi fiadami, na íc do koneãného z ahu
s upují pouze pozo o a elné ak uální hodno y
C a Y .
V˘ az (7) je p o es o ání hypo ézy pe ma-
nen ního pfiíjmu klíão ˘. Hypo éza o pe ma-
nen ním pfiíjmu pfiechází na o mulaci H0:
ϖ
= 0.
Pokud H0nebude zamí nu a, usku eãÀuje se
spo fieba jako pe manen ní a má cha ak e
náhodné p ocházky, udíÏ není p ediko a elná.
Vopaãném pfiípadû spo fieba kopí uje ˘ oj pfií-
jmu, aÈ jiÏ e smyslu (i) nebo (ii), jak je popsáno
˘‰e. Empi icky se ukazuje, Ïe
ϖ
je e zkou-
man˘ch ekonomikách spí‰e nenulo é a u ãuje
podíl spo fiebi elÛ konzumujících na základû
disponibilního pfiíjmu. P ak ické s udie p oka-
zují, Ïe íce ekonomicky oz inu é zemû mají
spí‰e niωí hodno y pa ame u
ϖ.
Je o logick˘
dÛsledek ak u, Ïe oz inu ˘ch zemích je
mnohem íce pfiíleÏi os í k in e empo ální sub-
s i uci inanãních zd ojÛ.
Anal˘zám pe manen nos i je ûno ána
fiada dal‰ích p ací a ûnují se ekonomikám oz-
inu ˘m i oz íjejícím se. Zemû EU15 jsou
pfiedmû em s udií napfi. [23] nebo [17]. Ukazují,
Ïe ozmezí 1980–2005 mají jedno li é ekono-
miky dos i ozdílné hodno y mí y zmûny spo fieby
eakci na zmûnu pfiíjmu. Nej y‰‰í ukaza el
ϖ
,
a edy nejmen‰í podíl domácnos í se spo fiebou
podle pe manen ního pfiíjmu, má I álie; eakce
na ú o ni
ϖ
= 0,980 je pû inásobkem nejniωí
hodno y
ϖ
= 0,196, k e ou ykazuje Dánsko.
Z ozdílnos i pak au ofii do ozují, Ïe jedno ná
hospodáfiská poli ika EU by ak nu nû mûla oz-
dílné dopady na jedno li é ãlenské s á y.
Ve s udii p o S û o ou banku [3] je es o-
ána pe manen nos u álních oblas ech
Indie. Au o ji nepo zuje, zá o eÀ ale zji‰Èuje,
Ïe nelze upla ni ani adiãní eo ii spo fieby.
S udie [18] p acuje s ekonomick˘mi da y
Pákis ánu a na ag egá ní ú o ni hypo ézu pe -
manen nos i odmí á; ko espondují s ní pouze
nûk e é domácnos i, jejichÏ las nos i ale
nejsou blíÏe ymezeny.
V[2] se p acuje s údaji o jedno li ˘ch
nûmeck˘ch domácnos ech; panelo á da a jsou
ses a ena z mik ocensÛ konan˘ch om o isí-
cile í (poslední 2007, edy pfied k izí). V souh nu
se domácnos i ponûkud odli‰ují od klasické
pfieds a y o pe manen nos i: eakce na pe ma-
nen ní ‰oky jsou slab‰í a anzi o ní ‰oky jsou
nímány ci li ûji, neÏ jak o ymezuje eo ie. Pfii
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 22
Economics
234, XVII, 2014
pod obnûj‰ím zkoumání se ukázalo, Ïe na
neãekané anzi o ní zmûny p uÏnûji eagují
domácnos i s omezen˘mi inanãními zd oji.
Vãesk˘ch podmínkách zkoumali pla nos
hypo ézy pe manen ního pfiíjmu sou islos i
skupóno ou p i a izací Hanousek a TÛma [14].
Mo i ací bylo speci ikum é o si uace a 1500
esponden Û bylo oslo eno s cílem získa da a,
k e á byla pfiedmû em odbo ného zájmu
au o Û. V ex u, k e ˘ se o ien uje íce na eko-
nomické a sociální aspek y kupóno é p i a i-
zace, neÏ na modelo ˘, ekonome ick˘ a s a is-
ick˘ apa á , do ozují, Ïe pouze malá ãás no û
aneãekanû získan˘ch ak izic byla konzumo-
ána, coÏ by spí‰e podpo o alo hypo ézu pe -
manen nos i.
Ze ubnou anal˘zu spo fiební unkce, eo e-
ické základy i a ian ní koncepce ekonome ic-
kého modelo ání zp aco ali A l a dal‰í [1].
Ro nûÏ a o p áce, p o edená ámci ˘-
zkumu âNB, akcen uje li y Ûzn˘ch inanãních
ukaza elÛ. Hypo ézu pe manen ního pfiíjmu p o
celou ekonomiku au ofii na základû s ojí ana-
l˘zy zamí ají. Zji‰Èují, a aké ys û lují, nes a-
bilní spo fiebi elské cho ání domácnos í.
3. Vli no odob˘ch k izí na
spo fiebu
Finanãní k ize, k e á se oce 2008 p oje ila
USA, pos upnû o li nila celos û o ou ekono-
mickou si uaci. DÛsledky p o spo fiebu jsou sice
Ûzn˘ch ekonomikách odli‰né, spoleãn˘m
ysem je ale endence ke sniÏo ání spo fieby,
zejména sluÏeb a pfiedmû Û dlouhodobého uÏí-
ání. V [20] au ofii yãíslili p opad ag ego ané
spo fieby USA oce 2008 na 3 % HDP. Kom-
binací ekonome ick˘ch a simulaãních echnik
do ozuj, Ïe budoucí k izo é ‰oky po edou
nejen k náhlému sníÏení spo fieby, ale aké ke
z ˘‰ení mí y úspo . Období od p osince 2007
do ãe na 2009, oznaão ané USA jako „ elká
ecese“, a jeho dopad na spo fiebu analyzo ali
Û ci s udie [25]. Za zajíma é po aÏují zji‰ ûní,
Ïe p opad e spo fiebû byl y‰‰í, neÏ p opad
pfiíjmÛ.
Zku‰enos i s inanãní k izí a jejím li em na
spo fiebu uãinily asijské ekonomiky jiÏ oce
1997. Její dopad zmiÀuje Kuan-Min p áci [19],
k e á se p imá nû ûnuje o ûfiení hypo ézy
ope manen ním pfiíjmu dese i asijsk˘ch ze-
mích. Zdánli û nesou od˘ soubo ekonomik,
zah nující edle fieba Singapu u a JiÏní Ko ey
aké napfi. Nepál a Myanma , ykazuje nûk e é
spoleãné ysy. P o Ïádnou ze zemí se nepo -
zuje hypo éza pe manen nos i a ‰echny yka-
zují ˘znam omezen˘ch inanãních zd ojÛ p o
spo fiebu po k izo ém oce 1997.
Me odicky a o p áce ychází z my‰lenky
[15], Ïe F iedmanÛ pos ulá je zp á ou o dlou-
hodobé sou islos i mezi eliãinami. Dlouho-
dobû sou islé eliãiny lze cha ak e izo a z a-
hem koin eg ace; je edy na mís û o ázka, zda
pozo o a elné hodno y C a Y jsou spolu koin-
eg o ané. Pokud ano, lze jejich z ah yjádfii
modelem ypu mechanismus ko ekce chyby
(ECM). Zde konk é nû
(8)
kde , je ko ekãní sloÏka na
ú o ni ezidua z k á kodobého spo fiebního
z ahu je náhodná sloÏka,
α, β, ζ0, ζ1pa ame y. V˘klad pods a y o nice
(8) se opí á ˘h adnû o obecnou eo ii ãaso-
˘ch fiad a je mimo ámec oho o ex u; zde se
o iÏ p imá nû jednalo o yfie‰ení p oblému
zdánli é eg ese nes acioná ních ãaso ˘ch fiad
a o mulo ání dlouhodob˘ch sou islos í mezi
ekonomick˘mi eliãinami. No û zniklé eo e-
ické pozna ky pak nalezly ‰i oké moÏnos i apli-
kace, mimo jiné i p á û pfii es o ání hypo ézy
pe manen ního pfiíjmu. Po fiebné in o mace
nalezne ã enáfi napfi. [15]. V sou islos i
sna‰ím éma em je ˘znamná hodno a pa a-
me u β. Je-li s a is icky ˘znamnû nenulo á,
po zuje zá islos spo fieby na ak uálním pfií-
jmu a nelze pfiijmou hypo ézu pe manen nos i.
Pokud je nulo á, odpo ídá o pla nos i hypo-
ézy o pe manen ním pfiíjmu celé ekonomice.
Nenulo ou hodno u βmÛÏeme exak nû in e -
p e o a slo y: z ˘‰í-li se pfií Ûs ek disponibilního
pfiíjmu o jedno ku, z ˘‰í se pfií Ûs ek spo fiebních
˘dajÛ o βjedno ek; ak icky je ale zfiejmé, Ïe β
je analogií pa ame u ϖze z ahu (7).
V[8] se pfiipomíná, Ïe li k ize na HDP
aekonomick˘ Ûs je pfiedmû em mnoha s udií,
ale spo fiebû jako nej û ‰í sloÏce HDP je ûno-
áno jen málo pozo nos i. Pokud by pla ila eo-
ie pe manen nos i, mohla by b˘ k ize po aÏo-
ána za anzi o ní záleÏi os a pouze zmûna
pe manen ního pfiíjmu by mohla nas a o a
˘znamné zmûny e spo fiebû. Nicménû, a o
eo e ická ú aha není konzis en ní s empi ic-
k˘mi pozo o áními. Da a z 99 zemí analyzují
pomocí modelu
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:12 S ánka 23
Ekonomie
24 2014, XVII, 4
(9)
nûmÏ π je in lace a li k izí je zkoumán zafia-
zením 0–1 p omûnn˘ch Dik e é nab˘ ají hod-
no y 1 i- ém oce k ize a 0 os a ních le ech;
α, β, , δjsou pa ame y modelu. V pfiípadû, Ïe
Di= 1, s ane se pfiíslu‰né δikons an ou e
z ahu (16) a pozmûní hodno u endogenní p o-
mûnné C dÛsledku li Û bûhem k izo ého
oku. V˘sledky zmiÀo ané s udie o nûÏ uka-
zují, Ïe spo fieba k izo ém období klesá íce,
neÏ pfiíjem, coÏ ys û lují poklesem spo fiebi el-
ské dÛ û y.
4. Aplikace p o zemû Viseg ádské
skupiny
V˘‰e u edené pfiís upy p o es o ání pla nos i
hypo ézy pe manen ního pfiíjmu, ãe nû s ano-
ení p ocen ního podílu pfiíslu‰n˘ch domác-
nos í, budou apliko ány na ekonomiky Vise-
g ádské skupiny, edy âeské epubliky,
Slo enska, Maìa ska a Polska. Obecn˘ pozna-
ek, Ïe spo fiební ˘daje souladu s hypo ézou
pe manen ního pfiíjmu ealizují spí‰e domác-
nos i disponující u ãi ˘m inanãním zaji‰ ûním,
neumoÏÀuje uãini si pfiedbûÏná oãeká ání
op a dûpodobn˘ch ˘sledcích, j. p o edení
ekonomické e i ikace. Do soubo u bylo p o o
pfiifiazeno aké Rakousko, ãímÏ bude p o e-
dena alespoÀ u ãi á o ma kon oly; pokud by
˘poã y ukazo aly men‰í podíl konsumen Û
pe manen ního pfiíjmu Rakousku e s o nání
sk e oukoli z os a ních ekonomik, byl by o
op á nûn˘ dÛ od k pochybnos em o dÛ û y-
hodnos i ˘sledkÛ.
Da a byla pfie za a z da abáze Eu os a ;
jsou ã le ní od 1995Q1 do 2012Q3 ãe nû,
asezónnû oãi‰ ûná (p o edeno Eu os a em).
Koneãná spo fieba domácnos í je eu ech na
oby a ele. In o mace o disponibilním pfiíjmu
bohuÏel nebyly po fiebném ozsahu dos upné,
p o o byla celém soubo u jako pfiíjem pouÏi a
eliãina HDP eu ech na oby a ele; ekono-
me ick˘ch echnikách je o znám˘ koncep
náh adní (p oxy) p omûnné. Ve ˘‰e zmínûném
pfiehledu aplikací pouÏí á u o zámûnu napfi.
Kuan-Min [19]. Z inanãních ukaza elÛ, k e é
b˘ ají nezfiídka pouÏí ány jako dal‰í ys û lující
p omûnná do zmínûn˘ch modelÛ, se nejob ykleji
zafiazuje ú oko á mí a. P o ‰echna po fiebná
pozo o ání ‰ak nebyl en o údaj jedno nû k dis-
pozici. Vli zah nu ého ha monizo aného
ceno ého indexu HICP na ys û lení spo fieby
se ukázal jako s a is icky neodli‰i eln˘ od nuly
(âR, Slo ensko, Maìa sko) nebo s kladn˘m
znaménkem (Polsko, Rakousko), coÏ znamená,
Ïe p okonsumní ak o y jsou ˘znamnûj‰í, neÏ je
li z y‰o ání ceno é hladiny. P o o do koneã-
n˘ch ˘poã Û nebyla a o eliãina zah nu a.
Vdal‰ím bylo p o o p aco áno pouze se
spo fiebou C a pfiíjmem Y. Ob ázky 1 a 2 ukazují
Zd oj: las ní dle da z Eu os a u
Ob . 1: Koneãná spo fieba na osobu eu ech – C
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:43 S ánka 24

Economics
254, XVII, 2014
p Ûbûh obou eliãin; obou nej ˘‰e poloÏená
kfii ka odpo ídá Rakousku a zemû Viseg ádu
ykazují elmi podobn˘ ˘ oj na ˘ aznû niωí
inanãní ú o ni. Vidi eln˘ p opad oce 2008
bude hodné o‰e fii za edením 0–1 p omûnné.
Mûfieno indi iduálnû p o jedno li é ekono-
miky, ‰echny ãaso é fiady jsou I(1), coÏ bylo
zji‰ ûno ADF es em. Pfiíslu‰né d ojice
CaYjsou koin eg o ané dle es u Engleho
aG ange a, p o o lze apliko a nejen es
Campbella a Mankiwa dle modelu (7), ale aké
mechanismus ko ekce chyby (8) jako al e na-
i ní pfiís up. V‰echny ˘poã y byly p o edeny
pomocí so wa u PcGi e s následujícími ekono-
me ick˘mi cha ak e is ikami.
V˘sledky jsou sh nu y Tabulce 1.
Ob . 2: HDP na osobu eu ech – Y
Zd oj: las ní dle da z Eu os a
Tab. 1: V˘sledky odhadÛ modelÛ (7) a (8)
ϖ
∧
-p ob β
∧
-p ob R2
âR 0,415 0,000 0,475 0,000 0,52
Maìa sko 0,410 0,000 0,423 0,000 0,59
Polsko 0,475 0,000 0,506 0,000 0,54
Slo ensko 0,416 0,000 0,556 0,000 0,43
Rakousko 0,146 0,030 0,189 0,014 0,23
Zd oj: las ní
Aplikací Hausmano a es u (napfi. [16],
[29]) bylo p o ûfieno, Ïe je moÏné ∆Ypo aÏo-
a za exogenní. Hypo ézu o exogeni û nebylo
moÏné pfiijmou pouze pfiípadû Rakouska.
DÛsledkem je, Ïe pfiíslu‰n˘ (p o Rakousko)
pa ame ϖ
∧
nemusí nu nû b˘ konsis en ní.
Vzhledem k omu, Ïe s udie se p imá nû zamû-
fiuje na Viseg ád, nebyla a o si uace dále
fie‰ena (napfi. pouÏi ím ins umen álních p o-
mûnn˘ch, iz [13]).
MoÏnos i pfiípadného li u k izo ˘ch le
byly zkoumány zafiazením odpo ídajících 0–1
p omûnn˘ch p o oky 2008–2012. Vesmûs se
p oje ily jako s a is icky ne ˘znamné, abulce
p o o nejsou zah nu y.
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:43 S ánka 25
Ekonomie
26 2014, XVII, 4
Jsou pa né ozdíly mezi hodno ami pa a-
me Û (model (7)) a ˘znamo û s o na eln˘mi
pa ame y β
∧
zodhadÛ ypu (8). Pa ame ϖ
∧
byl
odhado án me odou ko igující ˘sky au oko e-
lace náhodné sloÏky, k níÏ koe icien de e mi-
nace není ele an ním ukaza elem. Nicménû,
pfii odhadu me odou nejmen‰ích ã e cÛ
(a následnû kons a o ané nega i ní au oko e-
laci podle DW es u) se ukaza el R2 û ‰inou
pohybo al na ne ysok˘ch hodno ách, Ïdy ale
pfii s a is icky ˘znamn˘ch ˘sledcích F– es Û.
Dále je fieba upozo ni , Ïe e ‰ech da ech
se dos i ãas o ysky ují hodno y, k e é ykazují
nulo é pfií Ûs ky; je o pa né i z ˘ oje obou
g a Û Ob . 1 a 2. âaso é fiady ak mají sice 70
pozo o ání, ale s ãe n˘mi nulo ˘mi hodno ami,
coÏ má za následek sníÏenou ypo ídací
schopnos ep ezen o anou nepfiíli‰ ysok˘mi
hodno ami koe icien u de e minace.
Na základû ˘‰e u eden˘ch pozna kÛ byla
da a Viseg ádské skupiny zp aco ána jako
panel pomocí sdílené eg ese (pooled eg es-
sion) s ˘sledky Tabulce 2.
Tab. 2: V˘sledky odhadu modelÛ (7) a (8) p o da o ˘ panel
ϖ
∧
-p ob β
∧
-p ob R2
Viseg ád 0,531 0,000 0,531 0,000 0,96
Zd oj: las ní
Pfiínosem pouÏi í panelo ˘ch da jsou
yda nûj‰í odhady pa ame Û a idi elnû
i ˘znamnûj‰í hodno a koe icien u de e minace.
PfiipomeÀme, Ïe (1 – ϖ
∧
)*100, a po aÏmo
i(1 – β
∧
)*100, s ano uje poãe p ocen domác-
nos í, jejichÏ spo fiební ˘daje naplÀují hypo-
ézu pe manen ního pfiíjmu.
Tab. 3: P ocen ní podíl domácnos í se spo fiebními
pe manen ního pfiíjmu ˘daji dle hypo ézy
(1 – ϖ
∧
)*100 (1 – β
∧
)*100
âR 58,5 52,5
Maìa sko 59 57,7
Polsko 52,5 49,4
Slo ensko 58,4 44,4
Viseg ád 46,9 46,9
Rakousko 85,4 81,1
Zd oj: las ní
Îádná z jedno li ˘ch zemí e iden nû nena-
plÀuje hypo ézu pe manen ního pfiíjmu e
z ahu k celé ekonomice. Nicménû nenulo ˘
podíl domácnos í ealizujících spo fiební ˘daje
souladu s ou o hypo ézou je nespo n˘.
ZTabulky 3, s ejnû jako z obou pfiedchozích, je
pa né, Ïe model (7) neposky uje s ejné ˘-
sledky jako model (8). Za ímco Maìa sko je
obou pfiípadech cha ak e izo áno émûfi
shodnû, Slo ensko je hodnoceno s nejma -
kan nûj‰í disp opo cí. O pfiípadném p e e o ání
nûk e ého z obou modelÛ nelze ozhodnou ; ho-
ofiíme o ˘sledcích, k e é jsou s a is icky e i-
iko ané, a ‰ak ekonomické o inû ne íme,
jaké ˘sledky jsou „sp á né“. Pfiíãinou disp o-
po cí bude spí‰e elk˘ podíl nulo ˘ch hodno
da ech a nepfiíli‰ ysoké koe icien y de e mi-
nace, jak je zmínûno ˘‰e. Nas ûdãuje omu
ishoda pfiípadû sh nu í ‰ech da do panelu
Viseg ádu. S oji oli jis û h aje i ne zcela ideální
náh ada disponibilního pfiíjmu eliãinou HDP na
osobu.
Aãkoli je z ob ázkÛ 1 a 2 idû , Ïe oce
2008 do‰lo k pa n˘m k an i a i ním zmûnám
ukaza elích C i Y, zafiazením odpo ídající 0–1
p omûnné do obou modelÛ, s ejnû jako snahou
ak o odli‰i i následující oky, se nep okázal
s a is icky ˘znamn˘ li na sledo an˘ ukaza el,
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:13 S ánka 26
Economics
274, XVII, 2014
p o o y o ˘poã y nejsou explici nû u edeny.
K izo é je y om o kon ex u neo li nily z ah
domácnos í k pe manen nímu pfiíjmu.
Zá û
Spo fieba je elmi ˘znamnou sloÏkou HDP
azpÛsob její ealizace má dÛsledky i p o o bu
hospodáfiské poli iky. âlánek ekapi uluje kon-
cep pe manen ního pfiíjmu a spo fieby,
zejména z modelo ého a ekonome ického hle-
diska. âe né empi ické s udie po zují, Ïe spo-
fiební ˘daje, na k e é lze apliko a hypo ézu
pe manen ního pfiíjmu, ykazují spí‰e domác-
nos i pfiimûfienû inanãnû zaji‰ ûné. Fo mální
es y zaloÏené na ekonome ickém zp aco ání
ag egá ních da p o o hypo ézu pe manen nos i
po zují pfiede ‰ím u elmi yspûl˘ch ekono-
mik. Jemnûj‰í es o ání pak ukazuje mí u, s níÏ
se ekonomiky k é o hypo éze pfiibliÏují.
Model Campbella a Mankiwa [4] je ˘sled-
kem sledo ání hypo ézy pe manen ního pfiíjmu
apos upného hledání a ko igo ání hodného
ekonome ického apa á u. Pfiís up ealizo an˘
pomocí modelu ko ekce chyby, napfi. dle [15],
má poãá ek oz oji ekonome ické eo ie
obecnû, zejména oblas i nes acioná ních ãaso-
˘ch fiad, a následném zji‰ ûní, Ïe hypo éza pe -
manen ního pfiíjmu mÛÏe b˘ hodnou aplikací.
ZmodelÛ (7) a (8) je pa né, Ïe pa ame y
ϖaβnebudou pfiíli‰ odli‰né. PouÏi í obou al e -
na i je p o o hodné, p á û p o moÏnos s o -
nání. Zá o eÀ je z oho ale zfiejmé, Ïe podíl
domácnos í se spo fiebními ˘daji na ú o ni
pe manen ního pfiíjmu nebude ûmi o pos upy
nikdy s ano en jako jediné exak ní ãíslo. K omû
ozdílnos i ypl˘ ající z olby modelu má na
˘sledek li aké cha ak e da i sledo ané
období. Os a nû i Hanousek a TÛma [14] oce
1997 p o âR hypo ézu pe manen ního pfiíjmu
spí‰e po zují, za ímco A l a dal‰í [1] ji oce
2001 nepfiijímají.
Zji‰ ûné ˘sledky ukazují, Ïe Ïádné ze
zkouman˘ch zemí nepla í hypo éza pe manen -
ního pfiíjmu p o ekonomiku jako celek. Vzhle-
dem k obecn˘m pozna kÛm, Ïe íce ekono-
micky oz inu é zemû ykazují û ‰í mnoÏs í
domácnos í se spo fiebními ˘daji na ú o ni
pe manen ního pfiíjmu, nepfiek apí, Ïe zde nej-
y‰‰í podíl ako ˘ch zemí ykazuje Rakousko.
MnoÏs í domácnos í, na jejichÏ spo fiební ˘-
daje je moÏné apliko a hypo ézu pe manen ního
pfiíjmu, âR, Slo ensku, Maìa sku a Polsku se
pfiíli‰ neli‰í a dá se zh uba s ano i na 50 %
domácnos í. To o zji‰ ûní mÛÏe mí ˘znam p o
Û ce ozsáhl˘ch modelÛ, napfi. ypu DSGE,
kde fiada pa ame Û je kalib o ána. V p axi se
nûk e é pa ame y pfiejímají z jin˘ch, ãas o
zah aniãních, s udií. Jak se ale ukazuje, podíl
domácnos í se spo fiebními ˘daji na ú o ni
pe manen ního pfiíjmu není údaj pfienosn˘ jen
na základû nûk e ˘ch nûj‰ích podobnos í:
Rakousko je malá o e fiená ekonomika se s ej-
n˘m poã em oby a el jako âR, pfiíslu‰n˘ pa a-
me pfies o je obou ekonomikách odli‰n˘.
V˘sledky nejsou s a is icky ˘znamnû o li -
nûny sníÏením spo fieby oce 2008, e en .
ipozdûji; ak o pe manen nos i nedoznal idi-
eln˘ch zmûn pod li em k izo ˘ch je Û.
Ukazuje se, Ïe k omû explici ní a nu nû
izjednodu‰ující o malizace modelech jsou
spo fiební ˘daje odpo ídající pe manen nímu
pfiíjmu implici nû spojo ány s u ãi ou ú o ní
inanãních eze . Vzhledem k omu, Ïe celko ˘
objem úspo ekonomice je znám, a ‰ak
banky se ob ykle zd áhají in o mo a de ailnûji
opoã ech klien Û a oz s ení úspo mezi jed-
no li ce, mÛÏe b˘ p ocen ní ukaza el poã u
konzumen Û na ú o ni s ého pe manen ního
pfiíjmu u ãi ˘m odí kem. Ekonomicky pe spek-
i ní domácnos i mohou o ‰em poãá cích
podpo o a s oji spo fiebu ú û em, ale i zde se
pfiedpokládá, Ïe ˘‰e pÛjãky je podloÏena aci-
onálnû oãeká an˘m budoucím pfiíjmem a po
splacení bude následo a áze y áfiení las -
ních inanãních eze . AniÏ by o bylo yslo-
eno, eo ie p acuje s koncep em spo fiebi ele
spoleãensky i inanãnû odpo ûdného a ekono-
miky, k e á mu en o zpÛsob cho ání umoÏÀuje.
Zde je p os o p o Û ce poli iky, jak jiÏ bylo
zmínûno ú odu.
âlánek znikl ámci p ojek u V·E IGA
F4/1/2012 „Modelo ání a an icipace li Û al e -
na i ní mone á ní poli iky na ekonomiku âR“.
Li e a u a
[1] ARLT, J., âUTKOVÁ, J., RADKOVSK¯, ·.
Anal˘za spo fiební unkce podmínkách âR. VP ã.
34. P aha: âNB, 2001.
[2] BEZNOSKA, M., OCHMANN, R. Liquidi y
Cons ain s and he Pe manen Income Hypo-
hesis. Discussion Pape s 1231. Be lin: DIW Be lin,
2012. 34 p.
[3] BHALLA, S.S. Measu emen E o s and he
Pe manen Income Hypo hesis: E idence om Ru al
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:13 S ánka 27
Ekonomie
28 2014, XVII, 4
India [online]. San a Monica (CA): RAND Co -
po a ion, 1978 [ci . 2013-06-06]. 47 p. Dos upné z:
h p://www. and.o g/pubs/ epo s/R2132.
[4] CAMPBELL, J.Y., MANKIW, N.G. Pe manen
Income, Cu en Income and Consump ion.
Jou nal o Business & Economic S a is ics. 1990,
Vol. 8, No. 3, pp. 265-279. ISSN 0014-2921.
[5] DALY, V., HADJIMATEOU, G. S ochas ic
Implica ions o he Li e Cycle-Pe manen Income
Hypo hesis: E idence o he U.K. Economy.
Jou nal o Poli ical Economy. 1981, Vol. 89, No. 3,
pp. 596-599. ISSN 0022-3808.
[6] DEATON, A. Unde s anding Consump ion. Ox o d:
Ox o d Uni . P ess, 1992. ISBN 0-19-828824-7.
[7] DOUGHERTY, C. In oduc ion o Econo-
me ics. Ox o d: Ox o d Uni . P ess, 1992. ISBN
0-19-504346-4.
[8] DUTT, P., PADMANABHAN, V. C isis and Con-
sump ion Smoo hing. Ma ke ing Science. 2011,
Vol. 30, No. 3, pp. 491-512. ISSN 0732-2399.
[9] DWIVEDI, D.N. Mac oeconomics. 3 d ed. New
Delhi: McG awHill, 2010. ISBN 0070091455.
[10] FERNANDEZ-CORUGEDO, E. Consump ion
Theo y. Handbooks in Cen al Banking No. 23. Lon-
don: Bank o England, 2004. ISBN 1-85730-143-9.
[11] FLAVIN, M.A. The Adjus men o Con-
sump ion o Changing Expec a ions abou Fu u e
Income. The Jou nal o Poli ical Economy. 1981,
Vol. 89, No. 5, pp. 974-1009. ISSN 0022-3808.
[12] FRIEDMAN, M. ATheo y o he Consump ion
Func ion. P ince on (NJ): P ince on Uni . P ess,
1957. ISBN 0-691-04182-2.
[13] HALL, R.E. S ochas ic Implica ions o he Li e
Cycle-Pe manen Income Hypo hesis: Theo y and
E idence. Jou nal o Poli ical Economy. 1978, Vol.
86, No. 6, pp. 971-987. ISSN 0022-3808.
[14] HANOUSEK, J., TÒMA, Z. Tes o pe manen
Income Hypo hesis on Czech Vouche P i a iza-
ion. CERGE-EI Wo king Pape No. 109. P aha:
CERGE-EI, 1997. 25 s.
[15] HENDRY, D. Dynamic Econome ics. Ox o d:
Ox o d Uni . P ess, 1995. ISBN 0-19-828317-2.
[16] JOHNSTON, J., DINARDO, J. Econome ic
Me hods. New Yo k: McG aw Hill, 1997. ISBN
0-07-91321-2.
[17] KATSOULI, E. Tes ing he ‘Su p ise’ Consum-
p ion Func ion: A Compa a i e S udy be ween 15
Eu opean Union Membe -S a es. In e na ional
Resea ch Jou nal o Finance and Economic.
2006, Iss. 1, pp. 36-41. ISSN 1450-2887.
[18] KHAN, K., NISHAT, M. Pe manen Income
Hypo hesis, Myopia and Liquidi y Cons ain s:
ACase S udy o Pakis an. Pakis an Jou nal o
Social Science. 2011, Vol. 31, No. 2, pp. 299-307.
ISSN 2074-2061.
[19] KUAN-MIN, W. Does he Pe manen Income
Hypo hesis Exis in 10 Asian Coun ies? E+M
Ekonomie a Managemen . 2011, oã. 14, ã. 4, s.
92-101. ISSN 1212-3609.
[20] LEE, J., RABANAL, L.A., SANDRI, D. U.S.
Consump ion a e 2008 C isis [online]. In e -
na ional Mone a y Fund, 2010 [ci . 2013-08-15].
23 s. (PDF). Dos upné z: h p://www.im .o g/
ex e nal/pubs/ /spn/2010/spn1001.pd .
[21] LUCAS, R. Econome ic Policy E alua ion: A C i-
ique. Ca negie-Roches e Con e ence Se ies on
Public Policy. 1976, Vol. 1, pp. 19-46. ISSN 0167-2231.
[22] MANDEL, M., TOM·ÍK, V. Spo fiební unkce
ap incip ica do ské ek i alence malé o e fiené
ekonomice. Poli ická ekonomie. 2003, ã. 4, s. 517-532.
ISSN 0032-3233.
[23] MANITSARIS, A. Es ima ing he Eu opean
Union Consump ion Func ion unde he Pe ma-
nen Income Hypo hesis. In e na ional Resea ch
Jou nal o Finance and Economic. 2006, Iss. 2,
s. 131-135. Dos upné aké z: h p://www.
eu ojou nals.com/ inance.h m. ISSN 1450-2887.
[24] MUELLBAUER, J., LATTIMORE, R. The Con-
sump ion Func ion: A Theo e ical and Empi ical
O e iew. In: PESARAN, M. H. and WICKENS, M.
(eds.). Handbook o applied Econome ics. London:
Blackwell, 1994. pp. 221-311. ISBN 1-55786-208-7.
[25] PETEV, I., PISTAFERRI, L., EKSTEN, I.S.
Consump ion and he G ea Recession [online].
S an o d (CA): S an o d Cen e on Po e y and
Inequali y, 2012 [ci 2013-05-05]. 6 s. (PDF).
Dos upné z: h p://www.s an o d.edu/~pis a/
cons_ ecess_Augus _2011.pd .
[26] SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. Economics.
New Yo k: McG aw Hill, 1989. ISBN 0070547866.
[27] SARGENT, T.J. Ra ional Expec a ions,
Econome ic Exogeni y, and Consump ion. Jou nal
o Poli ical Economy. 1978, Vol. 86, No. 4,
pp. 673-700. ISSN 0022-3808.
[28] SIMS, C.A. Implica ions o a ional ina en ion.
Jou nal o Mone a y Economics. 2003, Vol. 50,
Iss. 3, s. 665-690. ISSN 0304-3932.
[29] WOOLDRIDGE, J.M. Econome ic Analysis o
C oss Sec ion and Panel Da a. MIT, 2002. ISBN
0-262-23219-7.
p o . RND . Václa a Pánko á, CSc.
Vysoká ‰kola ekonomická P aze
Fakul a in o ma iky a s a is iky
Ka ed a ekonome ie
[email p o ec ed]
EM_04_14_zlom 1.12.2014 11:13 S ánka 28