Kaip gyvuoja estų terminologija

UŽSIENIO VAGOS Tiu ERELT JAK ŽIJE ESTONSKÁ TERMINOLOGIE V Estonsku, které znovu získalo nezávislost, byly položeny pevné právní základy pro zachování estonštiny. V roce 1988 byla estonština prohlášena za státní jazyk; musí se ji učit i neestonské obyvatelstvo, které se chce stát občany Estonské republiky. Jazyk je hájen a oslavován vzletnými slovy. Sami Estonci však často začínají ke kultuře svého jazyka přistupovat dokonce lhostejněji než dříve. Za okupace byla estonština střežena jako posvátnost, zatímco v nezávislém Estonsku se na ni začíná hledět lhostejně. Úpadek jazykové kultury je znát všude – v tisku i v ulicích Tallinnu (v řeči nových podnikatelů!). Místo vnucené ruštiny se nyní dobrovolně klaníme angličtině a finštině. V estonské společnosti se šíří protichůdné názory – jedni navrhují nechat jazyk samostatně se vyvíjet pod vlivem vnitřních i vnějších činitelů (Let your language alone!), druzí volají na pomoc jazykovědce; ti přísnější jim dokonce vyčítají pasivitu. Jazykovědci však při kodifikaci jazyka dělají vše, co mohou, a ještě něco navíc. Estonsko bohužel vždy mělo málo odborníků na jazykovou kodifikaci. Estonský národ je malý, ale jazyky jsou přece všechny stejně velké. Jazykovědce, kteří vedle jiných úkolů pracují i na terminologii, by stačilo spočítat na prstech jedné ruky. Práce je přitom nesmírně mnoho. Společnost mění termíny v mnoha oborech, zpřesňuje jejich podobu i význam a chce to udělat velmi rychle. Odborný jazyk (Fachsprache) je silně ovlivňován angličtinou a finštinou (vliv švédštiny a němčiny je malý); některým oblastem dokonce hrozí vytlačení estonštiny. Najdou se i odborníci z některých oborů, kteří prohlašují, že „celý svět umí anglicky“, a proč by se tedy Estonci měli snažit říkat všechno ve svém jazyce, estonsky. Naštěstí jsou takoví lidé v menšině. Pevné základy estonské terminologie a zásady jejího rozvoje položené v minulosti přečkaly období rusifikace (vzpomeňme zásadu nejmenších rozdílů – принцип минимальных расхождений), a proto zřejmě odolají i pronikání nových jazyků v současnosti, způsobenému rychlými sociálně-ekonomickými změnami. 66 Zvláště výrazné jsou změny v ekonomice. Estonská ekonomická terminologie se nyní poprvé dostala do sféry vlivu angličtiny. Do roku 1940 se totiž vytvářela a upravovala podle německých termínů, zatímco v posledních 50 letech podle ruských. Předseda představenstva Estonské banky, profesor Uno Mereste (Uno Mereste), parafrázoval přísloví „Pomoz si sám, a pomůže ti i Bůh“ slovy: „Ekonomové, pomozte sami sobě, a pomohou vám i jazykovědci!“ Jazykovědná pomoc je bohužel zatím poměrně skromná, ekonomové však pracují pilně. V roce 1992 vyšel „Výkladový slovník anglicko-estonských ekonomických termínů“, který sestavilo osmnáct odborníků a redigoval Uno Mereste (doplněný také rejstříkem estonsko-anglických termínů). Vydalo jej nakladatelství Institutu ekonomických vedoucích pracovníků Estonska, jenž se stal centrem rozvoje ekonomického jazyka. Tamtéž vyšel slovník termínů ekonomiky práce a mezd a byly připraveny slovníky účetních a obchodních (marketingových) termínů (všechny tři anglicko-estonské). Vyšly také menší ekonomické slovníčky dalších autorů a slovníky podnikání založené na anglických nebo finských termínech. Některé z nich jsou bohužel velmi nekvalitní kvůli konjunkturálním důvodům, spěchu nebo prosté neznalosti. V současnosti se důkladně připravují dva rozsáhlé slovníky – čtyřjazyčný slovník bankovnictví a pětijazyčný slovník burzovní terminologie. Pojmy a termíny z oblasti politiky, státní správy a práva se zásadně mění. Jako základ se zde obvykle bere terminologie, která se v Estonské republice ustálila ve 30. letech. Vzhledem k tomu, že od té doby uplynulo půl století, jde však ve skutečnosti pouze o základ. Mnohé termíny je třeba vytvořit znovu. Například probíhající reforma místních orgánů samosprávy aktualizovala pojmy a termíny této oblasti. Při uskutečňování reformy výrazně pomáhá Finsko, a proto byla ustavena společná pracovní skupina, která zaznamenává nejdůležitější pojmy a termíny komunální politiky, ekonomiky, práva a techniky. Připravuje se rozsáhlý slovník právních termínů a brzy by měl vyjít také vzhledem k úzkým vztahům obou států aktuální finsko-estonský právní slovníček. Při sestavování těchto slovníků připadla nejdůležitější úloha jazykovědcům Reinovi Kullovi (Rein Kull) a Aime Vettikové (Aime Vettik). Je třeba zmínit také bohužel nepovedený „Anglicko-estonský právní slovník“, vydaný v roce 1993 v Tartu. 67 Situace v technické terminologii je stabilnější. Odborníci z oblasti techniky s podporou prezidia Estonské akademie věd založili Centrum technického jazyka. Plánuje se zde sestavování vícejazyčných slovníčků úzkého odborného zaměření (například v roce 1992 vyšel slovníček „Standardizace a certifikace“). Tyto slovníky se navíc ukládají do elektronických počítačů. To v budoucnu pomůže sestavit nové, rozsáhlejší technické slovníky (dosud vyšel pouze jeden rusko-estonský slovník, a to v roce 1975). Současně bude postupně vytvořena banka technických termínů využívající počítače. Tradice sestavování vícejazyčných terminologických slovníků z posledních dvou desetiletí žije dodnes. Estonci jako malý národ si obvykle musí přejímat pojmy ze zahraničí, a proto musí terminologové nejen vyjasňovat pojmy, ale také rozumět tomu, jak se vyjadřují v jiných jazycích. Příklady z několika jazyků přinášejí více podnětů k tvorbě vlastních termínů a konečně nabízejí i větší výběr při přejímání. Ekvivalenty v jiných jazycích požadují také uživatelé slovníků. V roce 1991 vyšel „Anglicko-rusko-estonský slovník výpočetní techniky“ Ustuse Agura (Ustus Agur), Vella Hansona (Vello Hanson) a Reina Kulla; v roce 1992 „Estonsko-anglicko-ruský slovník fyziky“ Viktora Korovitse (Viktor Korrovits) a Hena Keembrého (Henn Käämbre); téhož roku vyšel „Výkladový slovník ekologických termínů“ Viktora Masinga (Viktor Masing), který obsahuje ekvivalenty v estonštině, němčině, angličtině a ruštině. V roce 1993 vydal Heido Ots (Heido Ots) „Automobilový slovník“ (vedle estonských termínů jsou v něm uvedeny německé, anglické a ruské termíny; finské vyšly v samostatném sešitě) a další. Z rozsáhlejších připravovaných prací je třeba zmínit pětijazyčný pedagogický slovník (estonsko-anglicko-německo-rusko-finský). Termíny v týchž jazycích jsou mimochodem uvedeny i ve zmíněném právním slovníku. Druhým cílem terminologů je, aby čtenář slovníku nejen našel hledaný termín, ale získal také alespoň nějaké informace o pojmu, který označuje. Terminologické slovníky (nepočítáme-li specializované encyklopedie) mají dva základní typy. V jednom, výkladovém typu, se vysvětluje každý termín zařazený do slovníku (takové jsou „Výkladový slovník ekologických termínů“ a „Encyklopedický slovník námořnictví“, který vyjde brzy). Ve slovnících druhého typu se poznámky nebo vysvětlení (v tomto ohledu není přílišná jednotnost) uvádějí pouze u některých termi- 68 … (snaží se odhadnout potřeby čtenářů) – definují se nové pojmy, vysvětlují se pojmy vyvolávající spory o hranice či rozsah jejich obsahu, pojmy označené pozměněnými nebo vzácnými termíny apod. Pokud nadpisové heslo pojem dostatečně jasně vyjadřuje, vysvětlivky nejsou zapotřebí. Takto jsou zpracovány výše uvedené pedagogické a právnické slovníky. Někdy je vhodné předkládat vysvětlivky i jinak. Například v „Automobilovém slovníku“ jsou termíny rozděleny do 25 tematických oddílů: A – automobil, B – motor, C – klikový mechanismus, D – rozvod plynu, <...> V – údržba a opravy, X – doprava, Y – silnice, řízení, silniční provoz, Z – obecné otázky automobilové techniky. Následují abecední rejstříky termínů v pěti jazycích. Slovník obsahuje jen málo slovních vysvětlení, ale pojmy velmi dobře znázorňují obrázky. Termíny se obvykle vysvětlují estonsky, protože i samotné slovníky jsou určeny především Estoncům. Pokud se předpokládá, že slovník budou používat nejen Estonci, je užitečné sestavit dvě (nebo více) totožné části slovníku. Takto se připravuje slovník termínů samosprávy společně s Finy: v estonsko-finské části se vysvětluje estonsky, zatímco ve finsko-estonské části finsky. Demografové připravili zvláštní slovník (dosud nevydaný). Za základ vzali mezinárodní slovník, jehož text je uveden v deseti jazycích, a demografické pojmy vysvětlují z hlediska systému daného oboru. Do estonštiny byl překládán anglický text (v případě potřeby se samozřejmě přihlíželo i k textům v jiných jazycích). Estonská část slovníku obsahuje kromě hlavní části – estonského textu – také abecední rejstřík anglicko-estonských termínů. Příprava terminologických norem byla na tři až čtyři roky přerušena. Zdálo se, že žádná instituce nemá na tuto práci peníze. Vede se spor o to, zda je v zásadě přijatelné standardizovat termíny jako jazykové jednotky. Estonští terminologové zastávají názor, že normy jsou malé, pečlivě zpracované slovníky úzce specializovaných oborů nebo pojmových oblastí, v nichž jsou termíny uvedeny s vysvětleními. Pokud se při přípravě dospělo k jednotnému stanovisku, proč by se neměly používat sjednocené termíny s dohodnutým obsahem! Vždyť neuspořádaná terminologie není lepší. Je tedy dobře, že po přestávce bylo nyní vydáno sedm dříve připravených terminologických norem a že o tuto práci projevily zájem nové instituce. Státní úřad pro normy— 69 připravuje státní normy, včetně terminologických. Ústřední svaz estonského průmyslu připravuje na základě norem ISO průmyslové normy — již byla vydána norma „Terminologie kvality“. Firma „Mainor“, která má rovněž zájem o přípravu průmyslových norem, již vydala „Názvy chemických vláken“. Terminologické normy připravují i další subjekty. Při shrnutí výsledků praktické činnosti je třeba konstatovat, že práce na intenzivním rozvoji terminologie pokračuje. Je intenzivní, ačkoli by se to dalo jen těžko očekávat vzhledem k tomu, že nyní všude a na všechno chybějí peníze. Potěšující je vznik nových oborových terminologických center (ekonomického a technického), která připravují a vydávají slovníky ve spolupráci s ESM. V současné době je stále dost zkušených redaktorů terminologických textů, pokud jim ovšem bude možné za práci zaplatit. Bohužel byla část redaktorských míst zrušena; nejvíce tím utrpěli mladí redaktoři. To může mít v budoucnu negativní důsledky. Ještě smutnější je situace v oblasti teoretického výzkumu. Ani v Ústavu jazyka a literatury Estonské akademie věd1, ani v jiných institucích se nikdo nevěnuje vědeckému výzkumu terminologie. Odborníci na jazykovou normu mají plné ruce práce s přípravou ortologického slovníku a s úpravou jmen a názvů. Materiální možnosti ústavu i celé Estonské akademie věd jsou omezené, je však třeba udělat vše pro to, aby teorie a metodika terminologie jako oblast výzkumu zůstaly zachovány. Jinak nebude možné zachovat ani kvalitu praktické práce. Zdá se, že nastal čas, kdy estonská terminologie potřebuje aktivní mladé lidi, kteří se dokážou materiálně postarat o vlastní výzkumnou práci. Některá témata z oblasti terminologie jsou však natolik důležitá, že by měla být financována z prostředků nějakého fondu. A ještě několik vzletných slov. Každý národ vytváří svůj jazyk a pečuje o jeho zachování i rozvoj. Estoncům jistě nebude chybět vůle ani síla rozvíjet estonský odborný jazyk a terminologii. Přeložila Audronė Šalkauskaitė 1 Při tisku tohoto vydání byl z tohoto ústavu vyčleněn Estonský jazykový ústav (pozn. red.). 70