Lietuviškasis Logo pasaulis

LITEVSKÝ SVĚT LOGA Nedávno jsme si s potěšením přečetli knihu počítačové odbornice V. Dagienėové „Cesta do země počítačů“ [1]. Dnes se můžeme těšit z nové knihy „Příručka Loga“ (V., 1966. 248 s.), kterou napsala společně se spoluautorkami T. Balvočienėovou a A. Klupšaitėovou. Knihu doporučilo Ministerstvo školství a vědy a byla vydána z prostředků Fondu otevřené Litvy. Logo je, jak se uvádí v předmluvě, pedagogická filozofie i programovací jazyk. Cílem autora tohoto jazyka – amerického vědce S. Paperta, známého po celém světě – bylo vytvořit počítačový systém, který by byl pro děti přitažlivý a podněcoval jejich touhu co nejvíce poznávat, zažívat a učit se, a především odpovídal jejich tvůrčím sklonům. Kniha pojednává o příkazech litevské verze systému „Logo Writer“ pro osobní počítače IMB. Příručka je určena učitelům a žákům středních škol i všem dětem, které se zajímají o tajemný svět Loga. Kniha se skládá ze tří částí. První část stručně seznamuje se základními pojmy jazyka Logo. Druhá část pojednává o všech příkazech. Podle podobnosti prováděných činností jsou rozděleny do pěti skupin: 1) listy, 2) grafika, 3) text, 4) programování, 5) počítač. Třetí část knihy tvoří soubor 14 příloh. Najdeme zde stručný popis příkazů „Logo Writer“ zahrnující příkazy pro práci s listy, grafikou, textem, programováním a počítačem, popis práce s myší, přehled kláves, výpis hlášení systému „Logo Writer“, informace o práci s DOS: adresáře a soubory, tabulky barev, zvuků, frekvencí a kódů, a dokonce i slovníček pojmů systému počítače a „Logo Writer“. Na konci knihy je uvedena použitá a doporučená literatura. To svědčí o tom, že kniha je promyšlená a poměrně metodicky zpracovaná. Čte se bez nudy. Děti mohou hlavní postavě knihy, Želvičce, zadávat nejrůznější příkazy, které má vykonat, například: imkkaukę 30, iprkaukes (běžné masky) 58, keiskfoną 83, keiskkaūkes, keiskšiaskeukes 58, keisksp (změň barvu) 84, leiskkeisti 55, piešktekstą 28, valykkI (vymaž pole příkazů) 51, ženklaspo 86 atd. O pravopisu názvů těchto příkazů 89 lze pochybovat. Na druhou stranu, jak uvádějí autorky, „Želviččina slova jsou poněkud zvláštní: vše, co se skládá z písmen a číslic, a dokonce i z jiných znaků, se považuje za slovo“ (32). Jednoduchý, až trochu dětský styl knihy tedy jako by pomáhal navodit dojem rozhovoru se Želvičkou. A jakým jazykem se tento rozhovor vede? Jazyk domnělého rozhovoru je celkově jasný, plynulý a správný. Uveďme několik příkladů. „Želvička má štětec, kterým kreslí nebo rýsuje čáry a vybarvuje obrazce. Štětec je pod Želviččiným bříškem, přímo uprostřed. Někdy chceme, aby Želvička při pohybu kreslila, jindy zase, aby nekreslila. K tomu potřebuje umět štětec zvednout a položit. Příkaz eisim označuje následující stav Želvičky: bude pouze chodit, nebude kreslit, a proto musí mít štětec zvednutý. Po tomto příkazu se tedy Želvička bude pohybovat, aniž by cokoli kreslila nebo vybarvovala, dokud stav nezměníme. Želvička dokáže kreslit nebo vybarvovat pouze tehdy (=tehdy), když má štětec položený. Příkaz piešim označuje stav Želvičky: bude se dále kreslit, a proto je třeba štětec položit“ (70–71). „Zpočátku se Želvička dívá vzhůru – k severu. Ale pak jsme jí přikázali, aby se otočila na jednu stranu a na druhou – a už není jasné, kterým směrem se naše Želvička právě dívá… Můžeme se zeptat příkazem směr a dostaneme číslo, které vyjadřuje úhel mezi původní polohou Želvičky (0 stupňů, když se dívá k severu) a její současnou polohou“ (77). V knize se objevuje řada matematických a počítačových termínů. Aby si je žáci lépe zapamatovali, jsou vytištěny jiným písmem. Většina z nich je správná, například: gaubiantysis katalogas 210, įvesties klavišas 168, kintamasis 38, realieji skaičiai, sveikieji skaičiai, neigiamieji skaičiai, teigiamieji skaičiai 31, pakatalogis 184, spausdintuvas 168, veikiamasis diskas 183, veikiamasis katalogas 184 atd. U některým jednotlivým termínům či lexikálním otázkám lze ovšem také vyjádřit pochybnosti. Autorky navrhují nazývat speciální list s potřebnými informacemi atmena (31). Přesnější by bylo nazývat takový list atmintine. Toto slovo se právě v tomto významu užívá v našem jazyce [2]. Je tedy zcela přirozené, že se počítačoví odborníci pokoušejí z něj vytvořit termín a navrhují užívat ho místo termínu atmintis, když se hovoří o počítači 90 zařízení k přijímání, uchovávání a předávání dat, jinými slovy zařízení schopné si pamatovat. O termínu byla (100) se mezi odborníky na výpočetní techniku [3] hodně diskutovalo a stále diskutuje. Lingvisté o něm již nejednou psali a hovořili [4]. Zdá se, že nejvhodnějším českým ekvivalentem litevského slova failo by přece jen bylo rinkmena. V poslední době se z termínů kompiuterinis paštas, kompiuterių paštas (9) a elektroninis paštas, používaných jako synonyma, ustálil termín elektroninis paštas. Zpřesnit je třeba i takové termíny, například: lze požádat želvičku, aby napsala text tučným podtrženým kursyvo šriftu (= kursyvu) 171; má obálku – titul inį (= antraštinį) list, obsah a mnoho listů <…> 15; A a B – jednotka diskelių (lanksčiųjų) (= diskelių) 183, přičemž v knize „Kelionė į kompiuterių šalį“ se píše, že „někdy se také říká ‚ohebná disketa‘, a to zcela zbytečně – i tak je jasné, že je ohebná, magnetická“ (50); má vlastní nuosavą (= savąjį, savo) obsah, lze v něm vytvářet nové listy 227, srov. také sav asis rezonansas, rus. собственный резонанс, angl. proper/natural resonance MTŽ 191 [5], savasis svyravimas, rus. собственное колебание, angl. proper oscillation MTŽ 228; klávesy pro práci s listem obsahu 213 (= klávesy listu obsahu), srov. klávesy pro úpravu textu 214, klávesy pro úpravu masek 216. K čemu je třeba vertikální čára 32, vodorovná čára 20, specifická akce 225, když lze říci svislá čára, vodorovná čára, specifická akce? Několik dalších slov je uvedeno v nesprávném významu, například: bet koks – nesprávný význam „každý, jakýkoli“: Název proměnné může být jakékoli (=každé) slovo jazyka želvičky... 39; Název listu lze vytvořit z libovolných (=všelijakých) písmen latinské abecedy... 49; bet kuris – nesprávný význam „každý“: Před názvem listu, stejně jako před jakýmkoli (=každým) jiným názvem, se píší dvojité uvozovky 49; ...jeho ukazatel lze přesunout na kterékoli (=každé) tlačítko 210; duotas – nesprávný význam „tento“: ... Želvička nahradí zadané (=toto) slovo číslem...34; 91 stát – nesprávně místo „být“: ...místo jména stojí (=je) tři otazníky 48; současně – nesprávně místo „společně, zároveň“: ...se seznamuje se základními pojmy jazyka Logo (současně (=zároveň) i systému „Logo Writer“) 11; Jazyk Logo (současně (=zároveň) i systém „Logo Writer“) je založen na představě želvičky... 17. Slovesa uchovávat, připravit by bylo lépe nahradit slovesy uchovávat, (při)pravit, např.:... bylo by vhodné zvolit výstižná jména, která připomínají údaje, jež uchovávají (=uchovávají) 39; Želvička uchovává (=uchovává) všechny údaje, které jí byly předány, v určitých malých krabičkách 38; Všechny uvedené želvičky se připraví (=připraví) k provedení dalších příkazů 17; A co dělat, chceme-li pomocí počítače připravit (=připravit) a vytisknout seznam <...> 169 a podobně. Normativní a obvyklé tvary sloves jsou rozdělit se, pojmenovat. Měly by se také používat, např.: nejlepší je list pojmenovat (=pojmenovat) tak...49; Želvička předtím, než vezme nový list, vždy požádá, aby byl předchozí pojmenován (=pojmenován), a zapamatuje si jej <...> 9; srov. také termíny bramborárna, nikoli však sklad brambor TT 93 [6], vodní nádrž, vodojem; rybník, nikoli však zásobárna vody TT 93; tvorba zákonů a usnesení, nikoli však příprava zákonů a usnesení TT 91, příprava odborníků, nikoli však chystání odborníků TT 91. Jak nezvykle působí spojení pracovat s listem, např.: vidí jej a ví (=pamatuje si jej) pouze tehdy, když se pracuje s tímto listem... 60; Oba tyto příkazy platí pouze pro ten list, se kterým pracujeme 55, srov. také 25, 36, 55, s. 193. Nebylo by přesnější toto slovní spojení: list, na který kreslíme nebo píšeme, tím spíše, že i samotné autorky se přiklánějí k tomuto vyjádření, například <...> máme pouze jeden list, na který kreslíme a píšeme 21. Občas se vyskytne chyba v pádu nebo jiný stylistický nedostatek, např.: <...> pokud <...> některé želvičky byly aktivovány (=určité želvičky aktivní), zůstanou takové <...> 82; <...>například, chceme-li na list „Logo Writer“ vložit text vytvořený některým textovým editorem (=určitým textovým editorem) <...> 225; List, který si chceme zapamatovat, musí mít jméno, které mu musíme dát (=které mu dáme) 21. 92 Navzdory uvedeným nepřesnostem se příručka čte zajímavě a zřejmě je třeba dát za pravdu autorům, že děti po jejím přečtení budou moci pomocí počítače uskutečnit svou tvorbu, fantazii i ty nejnečekanější nápady. Literatūra 1. Dagienė V. Kelionė į kompiuterių šalį. Vilnius: Litus, 1995. 2. Dabartinės lietuvių kalbos žodynas / Vyr. red. St. Keinys. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. 3. Zajankauskas S. Kas tas failas? Kas ta byla? Kas tas tvarkinys? O gal kiti terminai būtų geresni? // Informacijos mokslai. 1996. Nr. 4(1). P. 123–127; Grigas G. Keletas terminų iš dviejų informatikos žodynų // Veidrodis (kompiuterinis leidinys). 1996. Nr. 3. P. 26-31. 4. Gimtoji kalba. 1994. Nr. 8–9. P. 17; 1995. Nr. 4. P. 21–22. 5. MTŽ – Matematikos terminų žodynas / Moksl. red. J. Kubilius. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994. 6. TT – Terminologijos taisymai. Vilnius: Mokslas, 1992. Angelė KAULAKIENĖ 93