Trijų Baltijos valstybių terminologijos seminaras

TERMINOLOGICKÝ SEMINÁŘ TŘÍ POBALTSKÝCH STÁTŮ Komise pro státní jazyk podřízená prezidentce Lotyšské republiky uspořádala dne 21. října 2003 terminologický seminář tří pobaltských států Terminologická práce nyní a v budoucnu v Litvě, Estonsku a Lotyšsku: plány spolupráce v kontextu členských států EU, na který pozvala pracovníky Terminologického centra Ústavu litevského jazyka, aby představili terminologickou práci v Litvě. Místopředseda Lotyšské akademie věd, akademik Juris Ekmanis, při zahájení semináře uvedl, že termíny je třeba vytvářet nepřirozeně rychle, zatímco těch, kdo je tvoří, je málo. Zdůraznil, že veřejnost nové termíny nepřijímá vždy příznivě a některé kritizuje i vláda. Termíny přejímané z angličtiny jsou často prvky žargonu. Ekmanis se zajímal o to, jak jsou termíny chápány a vysvětlovány v ostatních pobaltských zemích. Terminologické databáze jsou rozsáhlé a je třeba je synchronizovat a vytvářet společné databáze lotyšských, litevských a estonských termínů. O tom, jak se terminologická práce provádí v Litvě, které instituce se do ní zapojují a s jakými problémy se litevští terminologové potýkají, hovořili pracovníci Terminologického centra Ústavu litevského jazyka A. Auksoriūtė, J. Gaivenytė-Butler a A. Umbrasas. Terminoložka Estonského centra právního jazyka Hiie Tamm podala přehled institucí působících v oblasti terminologie a hovořila o terminolozích Estonského jazykového institutu, Estonské terminologické společnosti (adresa internetových stránek: www.eter.ee) a Estonském centru právního jazyka, kde pracuje (podrobněji viz článek Hiie Tamm v tomto Terminologijos čísle). Předsedkyně Terminologické komise Lotyšské akademie věd, akademická profesorka Valentīna Skujiņa, předložila schéma všech institucí, které se v Lotyšsku zabývají terminologickou prací, a podala přehled struktury a činnosti Terminologické komise. Terminologická komise působící při Akademii věd má 24 terminologických podkomisí: pro letectví; knihovnictví, bibliografii, knihovědu a informační vědu; botaniku; demografii; železniční dopravu; ekonomii; energetiku; filozofii; geologii; vodní stavby; informační technologie a telekomunikace; právo; chemii a chemickou technologii; zemědělskou techniku; lékařství; mechaniku a strojírenství; lesnictví; vojenství; hudební vědu; motorová vozidla; sport; textilní průmysl; dějiny; teplo, plyn a vodu 171 technologie. Ve vyjmenovaných podkomisích pracuje přibližně 250 odborníků z výzkumných ústavů, vysokých škol a dalších institucí; někteří z nich, například odborníci na informační technologie a telekomunikace či energetiku, působí velmi aktivně. Skujiņa nastínila několik problémů lotyšské terminologie: 1. Hlavním úkolem Terminologické komise Lotyšské akademie věd je pečovat o přípravu jednotné terminologie, komise však není právnickou osobou, a její právní základ je proto nedostatečný. 2. Nakladatelství vydávají především slovníky, které se dobře prodávají, a Terminologická komise o nich nemá vždy informace. Dříve existovalo jedno centralizované nakladatelství a jedny noviny, nyní je nakladatelství i novin mnoho, informací je však nedostatek. Terminologická komise vydává Terminologijos naujienas; vyšly čtyři čísla, ale ne každý tuto publikaci dostává a do dalších lotyšských měst se nerozesílá. 3. Velmi důležitý je aspekt vzdělávání. Je třeba změnit přístup k výuce lotyštiny na středních školách. Do studijních programů vysokých škol je nezbytné zařadit výuku terminologie. 4. Stát vyčleňuje na terminologickou práci velmi málo peněz a někteří terminologové pracují i bez nároku na odměnu. Také práce s veřejností vyžaduje mnoho finančních prostředků a úsilí. Tildės ředitel Andrejus Vasiljevas hovořil o terminologické databázi, která se vytváří v Lotyšsku. Zmínil, že lze využívat několik menších terminologických databází, chybí však rozsáhlá a spolehlivá databáze, a proto je důležité vytvořit jednotnou základnu, do níž budou zahrnuty i termíny schválené Terminologickou komisí. Podkomise Terminologické komise potřebují technologické vybavení a databáze; je také nutné zajistit zveřejňování rozhodnutí podkomisí. Vasiljevas zdůraznil, že do tvorby termínů je třeba zapojit i veřejnost. Ředitelka Centra terminologie a překladů Marta Jaksone rovněž zdůraznila, že v Lotyšsku neexistuje jednotná databáze obsahující schválenou terminologii. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proto vytváření široce dostupných terminologických databází. Upozornila, že je velmi důležité zvyšovat a zdokonalovat kvalifikaci překladatelů, protože úroveň znalosti lotyštiny je u některých překladatelů velmi nízká. Doktor inženýrství Kārlis Timmermanis z Technické univerzity v Rize, předseda energetické podkomise, uvedl, že při tvorbě termínů vzniká problém sladění pojmového systému. Podle něj se při tvorbě ter- 172 Při vytváření národního termínu je třeba dodržovat obecné požadavky na tvorbu termínů a koordinovat nový termín s ekvivalenty v jiných jazycích. V Lotyšsku vyšlo 5 překladových a 2 výkladové energetické slovníky a bylo převzato 7 mezinárodních norem. Timmermanis upozornil, že chybějí informace o práci v této oblasti v Litvě, a nastínil možnost metodologické spolupráce odborníků z pobaltských zemí. Odborníci z Lotyšska, Litvy a Estonska by si mohli nejen vyměňovat informace, ale také společně sestavovat vícejazyčné slovníky ze svého oboru a pořádat společná setkání odborníků a terminologů ze všech tří zemí. Navrhl vytvořit Národní terminologické centrum, které by řešilo globální strategické úkoly. Při úvahách o terminologickém vzdělávání Timmermanis zdůraznil, že kurzy terminologie by měly být zařazeny do učebních plánů všech vysokých a odborných škol a že k užívání schválených termínů je zapotřebí vládní usnesení. Konradas Fuhrmannas, vedoucí zastoupení překladatelské služby Evropské komise v Lotyšsku, zdůraznil, že chybějí kvalifikovaní překladatelé pro překlad dokumentů EU. Navrhl zřídit v Rize společné překladatelské centrum pro tři pobaltské země. Na konci semináře byla přijata deklarace (zveřejněná v tomto Terminologijos čísle). Albina AUKSORIŪTĖ Institut litevského jazyka P. Vileišio g. 5, LT-2055 Vilnius E-mail: [email protected] Obdrženo 2003-11-06 173