Terminology Standards in the Aspect of Harmonization for International Term Database

Terminologické normy z hlediska harmonizace pro mezinárodní terminologickou databázi VALENTĪNA SKUJIŅA, ILZE IRENA ILZIŅA, ANDREJS VASIĻJEVS, JURIS BORZOVS Terminology Commission at the Academy of Sciences of Latvia Riga Information Technology Institute Tilde ÚVOD Po vstupu do Evropské unie se každá oblast společenského, politického a vědeckého života v Lotyšsku musela vyrovnat s požadavky globalizace a přizpůsobit se jim. Terminologie nebyla výjimkou. Terminologové v mnohojazyčné společnosti EU museli čelit výzvě vytvořit společnou platformu pro hlavní aktéry v oblasti terminologie a zachytit množství termínů, s nimiž se setkáváme ve všech oblastech každodenního života. Komunikace a interakce na mezinárodní úrovni se staly „nezbytností“ a výměna zpráv v různých jazycích je zcela běžnou záležitostí. Zprávy však musí předávat informace tak, aby je příjemce mohl správně a bez chyb interpretovat. Potřeba zajistit shodu mezi termíny v mnohojazyčné komunikaci a odpovídající výměnou dat vyžaduje standardizaci struktury termínů a vytvoření vícejazyčné databáze. Jde o naléhavý problém, jehož řešení nelze dlouho odkládat. Hlavním cílem zahájení projektu EuroTermBank je vytvářet evropský digitální obsah pro globální sítě – shromažďovat celoevropské terminologické zdroje prostřednictvím spolupráce terminologických institucí a podporovat jazykovou rozmanitost v informační společnosti. Účastníci projektu pocházejí z institucí různých zemí: Německa, Dánska, Maďarska, Polska, Litvy, Estonska a Lotyšska. Lotyšsko je také koordinátorem projektu. Hned na začátku projektu jsme konstatovali, že proces rozvoje terminologie v různých zemích je značně roztříštěný a Terminoloģija | 2006 | 13 17 neexistuje její sjednocení. Tento článek nabízí některé závěry vyplývající z lotyšských zkušeností [11] a naznačuje některé způsoby řešení problémů. Projekt EuroTermBank zahrnuje hierarchii různých úkolů a témat a každý krok projektu vyžaduje koordinaci a harmonizaci s ostatními účastníky projektu. V oblasti standardizace rozlišujeme tři skupiny problémů, u nichž je zapotřebí mezinárodní harmonizace: – obecné předpisy pro termíny a tvorbu jejich definic; – výběr vícejazyčných termínů a hodnocení jejich kvality ve slovnících termínů z jednotlivých oborů a v mezinárodních normách; – kódování terminologického materiálu a jeho technické zpracování pro vkládání do vícejazyčné databáze. Harmonizaci lze rovněž klasifikovat na různých úrovních. – Aby bylo možné organizovat terminologický proces na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, musí se všichni partneři dohodnout na jednotných zásadách metodiky, které zajistí kompatibilitu terminologických zdrojů. Litva, Lotyšsko a Estonsko již ve spolupráci s dalšími partnery EU přispěly; nastal čas tyto zásady uvést do praxe. – Pro vícejazyčnou databázi je třeba vytvořit základní jednotné jádro termínů, které lze doplnit ekvivalentními termíny v různých jazycích. Jako hlavní jazyk se doporučuje jeden jazyk pro standardizované termíny a definice. – Do popředí se dostaly návrhy datových kategorií, datových struktur a výměnných formátů, stejně jako potřeba digitalizace a úprav terminologických zdrojů podle harmonizovaných strukturálních a technických požadavků. OBECNÁ PRAVIDLA PRO TVORBU TERMÍNŮ A JEJICH DEFINIC Obecná pravidla pro tvorbu termínů a jejich definic jsou mezinárodně standardizována Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Jak je uvedeno v normě ISO 1087-1:2000 [3], termín je „slovní označení obecného pojmu v konkrétní oborové oblasti“ a definice je „znázornění pojmu popisným výrokem, který slouží k jeho odlišení od souvisejících pojmů“. Povahu definic a jejich tvorbu dále upravují normy ISO 704 [1], ISO 860 [2], ISO 10241 [4] a popisuje je teorie terminologie [10]. 18 Valentīna Skujiņa et al. | Terminology Standarts in the Aspect of… Protože naším hlavním cílem je stanovit aspekt harmonizace vícejazyčných databází, uvažujme o rozdílu mezi dvěma pojmy – harmonizace a unifikace. Lotyšský terminolog E. Drezen vysvětlil a vymezil pojem unifikace ve své knize „Internationalization of Scientific-technical Terminology“ [8] v roce 1936. Po mnoho let byla unifikace pojmů a termínů středem pozornosti na národní i mezinárodní úrovni; například vícejazyčná termínová databáze IOUTN ve Varšavě na konci 20. století byla založena právě na principu unifikace. Porovnejme obsah obou termínů — unifikace a harmonizace — podle Oxford Dictionary. Unifikace a harmonizace ve srovnání unifikace harmonizace (Oxford Dictionary) (Oxford Dictionary) unifikace – akt nebo případ unifikace; stav sjednocení; unifikovat – redukovat na jednotu nebo jednotnost; jednota – (1) stav jedinosti; bytí jedním, jediným nebo individuálním; skládání z částí, které tvoří celek. harmonizovat – (2) (často s předložkou s) uvést do souladu nebo být v souladu; harmonie – (2) vhodné či estetické uspořádání částí; (3) shoda, soulad. Závěr: Unifikace se liší od harmonizace. Její hlavní podstatu lze vyjádřit slovem jednotnost, zatímco hlavním cílem harmonizace je dosáhnout souladu, což znamená koordinaci, přiměřenou proporcionalitu, vhodný význam a předcházení nesrovnalostem. Obecná pravidla procesu harmonizace jsou mezinárodně standardizována normou ISO 860. Podle této normy probíhá proces harmonizace takto: – Harmonizace začíná porovnáním příslušných pojmových systémů z hlediska počtu pojmů, vztahů mezi pojmy, hloubky struktury a typu charakteristik, což vede k vytvoření harmonizovaných pojmových systémů. – Všechny pojmy je poté třeba analyzovat porovnáním definic. Terminologija | 2006 | 13 19 Pokud se definice liší, je třeba rozhodnout, zda je rozdíl relevantní, nebo irelevantní. Je-li relevantní, znamená to, že se skutečně jedná o dva či více odlišných pojmů, které je nutné definovat a zařadit do pojmového systému. – Pro harmonizované pojmy je třeba stanovit podstatné (nazývané také „definiční“) charakteristiky. – Po harmonizaci pojmů lze harmonizovat termíny s ohledem na rozdíly a podobnosti mezi jazyky, tradici tvorby termínů v daném oboru a jazyce, jakož i na již ustálenou terminologii. Termíny harmonizace pojmů a harmonizace termínů hrají důležitou roli a jsou zahrnuty do normy ISO 1087 pro termíny a definice: harmonizace pojmů (3.6.5) Činnost zaměřená na omezení nebo odstranění drobných rozdílů mezi dvěma či více pojmy, které jsou si již navzájem blízce příbuzné. POZNÁMKA: Harmonizace pojmů je nedílnou součástí terminologické standardizace. harmonizace termínů (3.6.6) Činnost vedoucí k označení jednoho pojmu v různých jazycích termíny, které odrážejí stejné nebo podobné charakteristiky nebo mají stejnou či mírně odlišnou podobu. Při vytváření vícejazyčných databází jsou tyto aspekty harmonizace naléhavé a důležité: koordinovat, předcházet nesrovnalostem a dosahovat vzájemné adekvátnosti mezi pojmy a termíny. Stručně řečeno, nepotřebujeme sjednocovat, ale s ohledem na specifika každého jazyka se máme pokusit harmonizovat vícejazyčné termíny pro databázi. Z těchto definic můžeme vyvodit, že na úrovni pojmů je důležité přesněji definovat pojmy, které spolu úzce souvisejí, a předcházet tak možným rozdílům. Jazykové systémy se zároveň liší a na úrovni termínů není vždy možné vyjádřit stejný pojem podobným označením. Pro tvorbu definic a termínů je však důležité vyjádřit podstatné charakteristiky pojmů. 20 Valentina Skujina et al. | Terminology Standards in the Aspect of… vyjádřit pojem termíny v různých jazycích. To je základní požadavek při vytváření nadnárodních databází a zajišťování jejich praktické použitelnosti. Formální podobnost odpovídajících termínů v různých jazycích je samozřejmě vítaná. Co rozumíme podstatnými charakteristikami pojmu? V teorii terminologie stejně jako v logice rozlišujeme nutné a postačující charakteristiky pro klasifikaci každého pojmu a termínu v rámci systému pojmů a termínů určité oborové oblasti. Místo pojmu v určitém pojmovém systému určují vertikální (pro nadřazené či podřazené pojmy) a horizontální (pro dva či více podřazených, tj. koordinovaných, sousedních pojmů) charakteristiky. Například z horizontálního hlediska nemůžeme za podstatnou charakteristiku pojmu „strom“ označit pojem „zelené listy“, protože listy mají také keře a rostliny s lodyhou. Jak by bylo možné charakterizovat strom neboli pojem všech stromů? Lze jej charakterizovat jako vytrvalou rostlinu, od ostatních vytrvalých rostlin se však liší tím, že má dřevnatý kmen a korunu. Následující dvě schémata ilustrují analýzu pojmů a termínů a proces vytváření systému s ohledem na vertikální a horizontální charakteristiky. Obrázek 1. Pojmy rozdělené na základě vertikálních charakteristik Terminologija | 2006 | 13 21 Obrázek 2. Podřazené pojmy rozdělené na základě horizontálních charakteristik Klasifikace pojmů podle odpovídajících vertikálních a horizontálních charakteristik je způsobem, jak v libovolném oboru a jazyce vytvořit určitý pojmový systém z příslušného pojmového pole. Pro lepší pochopení pojmů a termínů pojmové pole a pojmový systém porovnejme obě definice uvedené v normě ISO 1087: pojmové pole (3.2.10) Nestrukturovaný soubor tematicky souvisejících pojmů. pojmový systém (3.2.11) Soubor pojmů uspořádaných podle vzájemných vztahů. Na úrovni termínu jsou různými prvky termínů pole a systém. Na úrovni definice souvisí podstatná charakteristika, která odlišuje pojmy zahrnuté v termínech, se strukturou: prvek termínu pole se přiřazuje k souboru bez určité struktury, prvek termínu sys-tém ke strukturovanému souboru. Podstatnou charakteristikou, kterou je třeba zmínit v obou případech, je pojem tematicky souvisejících pojmů. Ve druhé definici je implicitně obsažen ve spojení slov podle vzájemných vztahů. Při vytváření vícejazyčné databáze je nezbytné dospět k jednotnému základnímu souboru termínů v hlavním jazyce (pivotním jazyce). Ten lze následně rozšířit o ekvivalenty v dalších jazycích, čímž vznikne shluk termínů v různých jazycích. Tento základ by měl být zastoupen v pivotním jazyce a podstatné charakteristiky termínu by měly být vyjádřeny v definicích. 22 Valentīna Skujiņa et al. | Terminology Standards in the Aspect of… ORGANIZACE, JEJICHŽ NORMY SE POUŽÍVAJÍ K TVORBĚ TERMÍNŮ PRO OBLAST ICT V LOTYŠTINĚ Jako příklad výběru vícejazyčných termínů a hodnocení jejich kvality v oborové terminologii se podívejme na problémy harmonizace a normalizace v podkomisi ICT Terminologické komise Lotyšské akademie věd (TC of LAS). Nejprve musíme porozumět pojmu termín, ověřit jeho hlavní (podstatné) charakteristiky a vytvořit jednotnou definici pojmu. Všichni vícejazyční terminologové musí zvážit, prozkoumat a dodržovat společný výchozí model termínů. Protože několik organizací v různých oborech vypracovalo doporučení a normy pro terminologii, včetně slovníků a glosářů termínů, lze tento úkol usnadnit. Uveďme jen některé z těchto organizací, jejichž normy jsme použili při tvorbě lotyšských termínů ICT. – Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC) – mezinárodní normalizační organizace působící v oblasti elektrotechniky, elektroniky a souvisejících technologií. Některé její normy jsou vypracovávány společně s ISO. – Institut elektrotechnických a elektronických inženýrů (IEEE) – přední tvůrce mezinárodních norem, které tvoří základ mnoha dnešních produktů a služeb, zejména v telekomunikacích, informačních technologiích a výrobě elektrické energie. Díky aktivnímu portfoliu téměř 1 300 norem a projektů ve vývoji představuje hlavní zdroj normalizace v široké škále vznikajících technologií. – Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) – mezinárodní orgán pro tvorbu norem složený ze zástupců národních normalizačních orgánů. Organizace vytváří celosvětové průmyslové a obchodní normy, takzvané normy ISO. – Mnoho společností působících v oblasti ICT, které vytvářejí hardware a software, nicméně vyvíjí vlastní normy, jež jsou někdy poměrně rozšířené a nakonec získají status národních oborových norem. – Vícejazyčné mezinárodní databáze jsou rovněž nezbytnou oporou při tvorbě termínů. Terminologija | 2006 | 13 23 IF THE TERM IN SOURCE LANGUAGE IS POLYSEMANTIC... Databáze termínů standardizované terminologie jsou k dispozici v několika jazycích, avšak v oblasti ICT lotyšští terminologové upřednostňují práci s anglickými databázemi a tvorbu definic termínů podle nich. Přesto může mít i v jednom jazyce tentýž termín v různých aplikacích různé významy. Než začneme s úkolem mezinárodní harmonizace termínu, musíme určit oblast jeho použití a zjistit, zda se používá i v jiných oborech. Tři výše uvedené standardizační organizace vysvětlují klíčové slovo security takto: 1) v informatice – existence a vynucování technik, které omezují přístup k datům, a podmínky, za nichž lze data získat; 2) v elektroenergetice – schopnost elektrizační soustavy vhodně reagovat na poruchy, které v ní vzniknou, včetně místních i rozsáhlých poruch a výpadku významných výrobních a přenosových zařízení; 3) v vojenské technice – opatření přijatá velením k ochraně před špionáží, pozorováním, sabotáží, obtěžováním nebo překvapením; stav vyplývající ze zavedení a udržování ochranných opatření, která zajišťují neporušitelnost vůči nepřátelským činům či vlivům; ochrana zásob nebo zásobovacích zařízení před nepřátelským útokem, požárem, krádeží a sabotáží. V těchto případech vyjadřuje jeden a tentýž anglický termín security bez ohledu na různé definice v jednotlivých oborech (informatika, elektroenergetika, vojenská technika) stejný základní pojem, a proto lze na základě tohoto pojmu zvolit jako ekvivalent také jediný lotyšský termín – drošība (alespoň v hlavním významu tohoto slova). Lotyšský termín nemusí vždy pokrývat všechny významy anglického (zdrojového) termínu, protože jeden termín poměrně často označuje různé entity. Někdy existuje odpovídající lotyšský termín, jindy se pro jeden anglický termín vytvářejí různé lotyšské termíny. Termín record se používá: 1) při počítačovém zpracování dat – soubor datových položek uspořádaných pro zpracování programem; 2) v databázi – (někdy nazývaný řádek) skupina polí v tabulce, která se vztahují ke konkrétní entitě; 24 Valentina Skujiņa et al. | Terminology Standards in the Aspect of... 3) ve Virtual Telecommunications Access Method, proprietární telekomunikační metodě přístupu společnosti IBM pro sálové počítače a součásti její Systems Network Architecture (SNA) – jednotka dat, která se přenáší od odesílatele k příjemci. V prvním a druhém případě je odpovídajícím lotyšským termínem ieraksts, ve třetím případě – bloks. Termín frame se používá: 1) v telekomunikacích – data, která se přenášejí mezi síťovými uzly jako celek včetně adresních údajů a nezbytných informací pro řízení protokolu; 2) při záznamu a přehrávání filmů a videa – jednotlivý snímek v posloupnosti snímků, které se zaznamenávají a přehrávají; 3) v technologii počítačového zobrazování videa – obraz, který se odesílá do zařízení pro vykreslování obrazu na displeji. V prvním případě se frame překládá do lotyštiny jako kadrs, v ostatních případech jako ietvars. Někdy různé obory terminologie, které se vyvíjely nezávisle a používaly různé výchozí jazyky, i když vysvětlují stejný význam termínu, používají různé lotyšské ekvivalenty; jejich používání zdůvodňují dlouhodobým užíváním samotného termínu. Tento případ lze ilustrovat překladem anglického termínu reliability, který se v oblasti ICT překládá jako uzticamība, podle definice: reliability je schopnost systému vykonávat a udržovat své funkce za běžných podmínek, stejně jako za nepříznivých nebo neočekávaných okolností. V energetice se tentýž termín používá jako drošums. Tato situace ukazuje, že před harmonizací termínů na mezinárodní úrovni by měl být na národní úrovni v cílovém jazyce proveden první krok harmonizace – stanovení obecných pravidel pro termíny a tvorbu jejich definic. EUROTERMBANK – MEZINÁRODNÍ PROJEKT PRO SJEDNOCOVÁNÍ TERMINOLOGIE Sjednocování a harmonizace terminologických dat na mezinárodní úrovni byly hlavním úkolem projektu EuroTermBank 0. Cílem EuroTermBank je shromažďovat, harmonizovat a šířit terminologické zdroje v nových členských státech EU. Výsledkem projektu je online terminologický portál Terminoloģija | 2006 | 13 25 www.eurotermbank.com. Přestože se projekt zpočátku zaměřoval na terminologické zdroje v Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Maďarsku a Polsku, lze jej snadno rozšířit a jeho přístup lze dobře uplatnit i v dalších zemích. Projekt EuroTermBank je součástí programu EU eContent, jehož cílem je stimulovat rozvoj a využívání evropského digitálního obsahu v globálních sítích a podporovat jazykovou rozmanitost v informační společnosti. Partneři projektu jsou z Německa, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska a Polska a tvoří dobrou kombinaci univerzit, soukromých společností a institucí, které terminologii koordinují či regulují. Partneři projektu identifikovali a popsali více než 500 terminologických zdrojů. Byly stanoveny priority zdrojů a podepsány dohody o zařazení více než 200 zdrojů do EuroTermBank s celkovým počtem záznamů přesahujícím 700 000. Během projektu byla provedena rozsáhlá digitalizace terminologických zdrojů a více než 200 000 termínů bylo převedeno z papírové podoby do jednotně strukturovaných digitálních dat. EuroTermBank slouží nejen jako úložiště terminologických dat, ale také jako přístupové centrum propojující řadu terminologických databází. Uživatel tak získává jediný přístupový bod k rozsáhlé nabídce terminologických dat. V současnosti jsou s EuroTermBank propojeny následující externí databáze: – Termnet.lv – oficiální lotyšská terminologická databáze Terminologické komise LAS; – PolTerm – polská databáze právní terminologie; – databáze terminologie maďarské legislativy. NORMY PRO ZPRACOVÁNÍ TERMINOLOGICKÝCH DAT Standardizace je nezbytná pro konsolidaci různorodých terminologických zdrojů a zajištění možnosti výměny terminologických dat. V průběhu projektu EuroTermBank byly posouzeny a použity normy pro zpracování terminologických dat při modelování dat a návrhu rozhraní pro výměnu dat 0. Nejuznávanějším normalizačním orgánem je technická komise 37 Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO TC37) Terminologie a další jazykové a obsahové zdroje. Řada norem vypracovaných komisí ISO TC37 popisuje základní principy modelování, zpracování, ukládání a výměny terminologických dat. 26 Valentīna Skujiņa et al. | Terminology Standarts in the Aspect of… Pro účely ukládání a vyhledávání jsou terminologická data uspořádána do terminologických hesel. Každé heslo obsahuje informace vztahující se k jednomu pojmu. Tento přístup orientovaný na pojmy se liší od rozšířené praxe mnoha slovníků, které uspořádávají hesla podle lexikálních jednotek. Aby bylo možné konsolidovat terminologická hesla v různých jazycích a z různých zdrojů, je třeba je seskupit podle abstraktních pojmů nezávislých na jazyce (viz obrázek 3). Obrázek 3. Přechod od lexikografického přístupu k přístupu orientovanému na pojmy Jednotlivá terminologická hesla se skládají z datových položek podle zvoleného datového modelu a datové kategorie [15]. Mezinárodní norma ISO 12620 Počítačové aplikace v terminologii – Datové kategorie [6]0 stanoví datové kategorie pro zaznamenávání terminologických informací v počítačovém i nepočítačovém prostředí a pro výměnu a vyhledávání terminologických informací nezávisle na místních softwarových aplikacích či hardwarovém prostředí, v němž se tyto datové kategorie používají. Používání jednotných názvů a definic datových kategorií vyhovujících normě výrazně usnadňuje výměnu dat mezi různými systémy a zvyšuje jejich opakovanou využitelnost 0. Každé heslo orientované na pojmy v systému EuroTermBank je strukturováno do čtyř úrovní [9] (viz obrázek 4). Úroveň hesla obsahuje informace nezávislé na jazyce, například identifikátor hesla, obrázek apod. Jazyková úroveň obsahuje informace specifické pro daný jazyk, například definici, odkaz, vysvětlení apod. Úroveň termínu obsahuje termín – pojmenování definovaného pojmu v konkrétním jazyce vyjádřené jazykovým výrazem – a další informace týkající se termínu. Úroveň slova Terminologija | 2006 | 13 27 se týká konkrétních slov, která tvoří termín, a lexikálních informací o těchto slovech. Obrázek 4. Čtyřúrovňová datová struktura systému EuroTermBank Pro výměnu terminologických dat byla vypracována mezinárodní norma ISO 12200 Počítačové aplikace v terminologii – Formát výměny terminologie čitelný počítačem (MARTIF) [5]. Umožňuje jednoznačnou identifikaci jednotlivých datových souborů a datových kategorií, jakož i jejich závislostí a vztahů. Formát se ve velké míře opírá o názvy a definice datových kategorií obsažené v normě ISO 12620. MARTIF vychází z normy ISO 8879 Standardizovaný obecný značkovací jazyk (SGML). MARTIF poskytuje otevřený a flexibilní mechanismus pro výměnu dat mezi různými systémy správy terminologie. Hlavní část normy MARTIF stanoví formalismus, který se má používat při přípravě terminologických datových souborů pro výměnu, a to definováním definice typu dokumentu SGML (DTD) a uvedením příslušných značek (značkování) používaných ke strukturování dat. Normativní část normy také stanoví značkování jednotlivých terminologických datových kategorií používaných v prostředí MARTIF na základě normy ISO 12620. Mezinárodní norma ISO 16642 Počítačové aplikace v terminologii – Rámec terminologického značkování (TMF) [7] usnadňuje používání a opakované využívání terminologických datových souborů s přihlédnutím ke skutečným podmínkám 28 Valentīna Skujiņa et al. | Terminology Standards in the Aspect of... různých formátů, databázových prostředí a systémů terminologických bank, jakož i různých datových modelů, na nichž jsou kolekce založeny. Norma se rovněž zabývá potřebou zajistit lepší propojení mezi terminologickými databázemi a dalšími lexikálními zdroji používanými například při strojovém překladu nebo zpracování přirozeného jazyka. Asociace Localization Industry Standards Association (LISA) vyvinula průmyslovou normu TBX (zkratka pro TermBase eXchange). Jde o velmi praktický formát pro výměnu terminologie, který je v souladu s rámcem pro značkování terminologie TMF. TBX vychází ze strukturálního metamodelu TMF; specifikuje soubor datových kategorií z ISO 12620 a používá styl XML kompatibilní s MARTIF. Systém EuroTermBank implementuje normu TBX, aby umožnil výměnu dat mezi různými moduly systému, výměnu dat s externími terminologickými databázemi, import a export dat, jejich ukládání a úpravy. Současný výzkum se zaměřuje na možnosti a omezení automatického slučování databázových záznamů – spojování dvojjazyčných záznamů z několika zdrojů za účelem vytvoření jednoho vícejazyčného záznamu. Klíčovým aspektem je rozlišit, harmonizovat a sloučit záznamy z několika zdrojů, které se přímo vztahují ke stejnému pojmu. Teoretické a některé praktické aspekty mezinárodní harmonizace terminologie jsou popsány v tomto článku. Další výzkum a praktické hodnocení pokračují v rámci projektu EuroTermBank. ZÁVĚRY 1. Při vytváření definice je třeba stanovit podstatné charakteristiky pojmu a jeho místo v pojmovém systému oboru. Definice i volba konkrétního termínu vycházejí z nezbytných a dostačujících charakteristik pojmu. Analýza pojmů přesahujících hranice jednotlivých států musí být v terminologické práci každého jazyka obdobná. Volbu konkrétního termínu určují především specifické charakteristiky cílového jazyka. 2. Pro postupné zlepšování využívání mezinárodní databáze je velmi důležité metodicky koordinovat práci v jazyce každého národního partnera a v každém oborovém terminologickém systému. 3. V rámci projektu EU EuroTermBank byla vypracována metodika tvorby vícejazyčné terminologické databáze a velké množství zdrojů bylo Terminologija | 2006 | 13 29 byly konsolidovány a integrovány do online systému. Klíčovým principem při vývoji systému EuroTermBank je opírat se o mezinárodní standardy, aby se vytvořil pevný základ pro konsolidaci široké škály roztříštěných terminologických zdrojů a zajistila jejich zaměnitelnost s jinými systémy a aplikacemi. REFERENCES ISO Standards: Publisher: Geneva, International Organization for Standardization: [1] ISO 704-2: 2000, Terminology work — Principles and methods. [2] ISO 860:1996 Terminology work — Harmonization of concepts and terms. [3] ISO 1087-1: 2000 Terminology work — Vocabulary — Part 1: Theory and application. [4] ISO 10241-1: 1992 International terminology standards — Preparation and layout. [5] ISO 12200 Computer applications in terminology – Machine-readable terminology interchange format (MARTIF). [6] ISO 12620:1999 Computer applications in terminology – Data categories. [7] ISO 16642 Computer applications in terminology – Terminological markup framework. [8] Drezen, E. Internationalization of Scientific-technical Terminology. Riga, 1936/2002, — 71 p. [9] Henriksen, L.; Povlsen, C.; Vasiljevs, A. 2005: EuroTermBank – a Terminology Resource based on Best Practice. In Proceedings of LREC 2006, the 5th International Conference on Language Resources and Evaluation, Genoa, on CD-ROM. [10] Picht, H.; Draskau, J. Terminology: An Introduction. Copenhagen, CSE, 1985, p. 36–61. [11] Skujiņa, V. The Principles of Formation of Latvian Terminology. Riga, 2002, LAS/LLI of LU. 224 p. (in Latvian). [12] Vasiljevs, A.; Skadiņš, R. Eurotermbank terminology database and cooperation network // The Second Baltic Conference on Human Language Technologies. – Tallinn: 2005. – p. 347–352. [13] Vasiljevs, A.; Borzovs, J.; Skadiņš, R.; Liedskalniņš, A. Development of web-based terminology database for new EU member countries – problems and opportunities. Seventh International Baltic Conference on Databases and Information Systems, Vilnius, 2006, p. 228–238. [14] Vasiljevs, A.; Schmitz, K.-D. Collection, harmonization and dissemination of dispersed multilingual terminology resources in an online terminology databank. International Conference on Terminology, Standardization and Technology Transfer, Beijing, 2006, p. 265–272. [15] Wright, S. E. A Guide to Terminological Data Categories. Conference on Terminology and Content Development, Copenhagen, 2005, p. 63–66. TERMINOLOGIJOS STANDARTAI TARPTAUTINĖS TERMINŲ DUOMENŲ BAZĖS DERINIMO ASPEKTU Europos Sąjungos daugiakalbei visuomenei būtina turėti bendrą prieigą prie įvairių kalbų įvairių sričių terminijos, kad bet kurios mokslo ar praktinės srities specialistai galėtų bendradarbiauti ir vienas kitą suprasti. Šiam tikslui įgyvendinti reikia nedelsiant imtis terminų ir sąvokų derinimo tarptautiniu mastu. Pirmiausia toks darbas turėtų būti atliktas kiekvienoje kalboje, t. y. nacionaliniu mastu. Tam reikia terminologijos darbo bendrosios metodologijos, kitaip bus labai sunku gretinti skirtingų kalbų terminų atitikmenis. Dabartinėmis iš tobulintų technologijų sąlygomis sėkmingo tarptautinio bendradarbiavimo uždavinius galima spręsti sukuriant plačiai prieinamą daugiakalbę terminų duomenų bazę. Tokių tikslų siekia tarptautinis projektas EuroTermBank, kuriame pastaruosius dvejus metus dalyvavo terminologai iš septynių ES šalių narių – Lietuvos, Latvijos, Estijos, Lenkijos, Vengrijos, Vokietijos ir Danijos. Buvo parengta bendra metodika ir sukurti elektroninės duomenų bazės straipsnių sudarymo pavyzdžiai. 30 Valentina Skujiņa et al. | Terminology Standarts in the Aspect of... Siekiant tarptautinio derinimo iš Latvijos patirties galima skirti tris neatidėliotinai spręstinų pagrindinių problemų kompleksus: 1) bendrą terminų ir apibrėžčių kūrimo metodologiją ir suderinti reikalavimai; 2) skirtingų kalbų terminų apibendrinimas, terminų žodynuose ir tarptautiniuose standartuose teikiamų terminų kokybės vertinimas; 3) terminologinės medžiagos kodifikavimas ir skaitmeninimas, techninis duomenų apdorojimas plačiai ir lengvai prieinamai daugiakalbei terminų bazei. Tarptautinių standartų nagrinėjimas rodo, kad terminų ir apibrėžčių reikalavimai iš esmės nustatyti. Šiuo metu svarbu, pirma, išskirti būtinus ir pakankamus požymius, kad būtų galima tiksliai ir vienodai suvokti sąvokas ir tuo remiantis parinkti nacionalinius terminų atitikmenis. Būtinas daugiakalbės duomenų bazės kūrimo reikalavimas taip pat yra viena pagrindinė kalba, t. y. tokia kalba, prie kurios būtų jungiami nacionaliniai terminai, reiškiantys bendrą sąvoką. Antra, būtina sukurti bendrą metodologinį įvairių kalbų ir veiklos sričių terminologinio darbo pagrindą. Trečia, būtina nuolat tobulinti ir atnaujinti kiekvienos kalbos terminų duomenų bazę. ТЕРМИНОЛОГИЧЕСКИЕ СТАНДАРТЫ В АСПЕКТЕ ГАРМОНИЗАЦИИ ДЛЯ ИНТЕРНАЦИОНАЛЬНОЙ ТЕРМИНОЛОГИЧЕСКОЙ БАЗЫ ДАННЫХ В мультилингвальном обществе Европейского Союза необходима общая платформа доступа к терминологии различных языков в любой сфере человеческой деятельности, чтобы стало возможным сотрудничество и однозначное общение специалистов любой отрасли знания и практической деятельности. Для достижения этой цели неотложно необходима работа по гармонизации и стандартизации терминологии. Чтобы была возможна гармонизация терминов и понятий на интернациональном уровне, прежде всего соответствующая работа должна быть проведена в каждом отдельном языке, т. е., на национальном уровне. При этом необходима общая методология терминологической работы, иначе сопоставление терминов-эквивалентов на различных языках будет в большой мере затруднено. В нынешних условиях высокоразвитой технологии необходимые для успешного интернационального общения задачи могут быть разрешены с созданием широкодоступной мультилингвальной базы терминологических данных. Именно на достижение вышеупомянутой цели направлен интернациональный проект Евро-ТермБанк, участниками которого в течение двух последних лет были терминологи семи стран-участниц ЕС – Литвы, Латвии, Эстонии, Польши, Венгрии, Германии и Дании. Разработана общая методика и образцы построения каждой статьи (entry) электронной базы данных. Из опыта Латвии для достижения международной гармонизации могут быть выделены три комплекса основных проблем, которые необходимо разрешить прежде всего: 1) единая методология и согласованные требования к созданию терминов и разработке дефиниций; 2) обобщение терминов различных языков, оценка качества терминов, опубликованных в терминологических словарях и международных стандартах; Terminologija | 2006 | 13 31 3) кодификация и дигитализация терминологического материала и техническая обработка данных для широко и легко доступной мультилингвальной базы терминов. Исследование интернациональных стандартов показывает, что требования к терминам и дефинициям в основном разработаны. В настоящее время основное: во-первых, – необходимость выявления необходимых и достаточных признаков (a. characteristics) для точного, гармонизованного восприятия понятий и на основе этого – отбор национальных терминов-эквивалентов. Необходимым требованием для образования многоязычной базы данных является также единый язык-основа, т. е., центральный язык, к которому можно присоединить национальные термины, относящиеся к общему (единому) понятию. Во-вторых, необходима общая методологическая основа терминологической работы в различных языках и отраслях знания. В-третьих, необходима постоянная работа над усовершенствованием и обновлением терминологической базы данных на каждом из языков. Gauta 2006-11-13 Valentina Skujiņa Terminology Commission at the Academy of Sciences of Latvia Akademijas lauk. 1, Riga, LV-1050, Latvia E-mail: [email protected] Ilze Ilziņa Riga Information Technology Institute Kuldigas iela 45b, Riga, LV-1083, Latvia E-mail: Ilze.Ilziņ[email protected] Andrejs Vasiļjevs Tilde Vienibas gatve 75a, Riga, LV-1004, Latvia E-mail: [email protected] Juris Borzovs Riga Information Technology Institute Kuldigas iela 45b, Riga, LV-1083, Latvia E-mail: [email protected] 32 Valentina Skujiņa et al. | Terminology Standards in the Aspect of...