„Computer Bild Lietuva“ portalo žodynėlio terminai

Termíny glosáře portálu Computer Bild Lietuva AUŠRA RIMKUTĖ Institut litevského jazyka Computer Bild Lietuva je čtrnáctideník vydávaný v nákladu 13 tisíc výtisků, určený uživatelům počítačů a další digitální techniky. Nejnovější články o různých otázkách informačních a komunikačních technologií lze najít také na internetu na adrese www.computerbild.lt. Protože cílem redakce časopisu je podle jejích slov tisknout „texty napsané velmi jednoduchým a srozumitelným jazykem, mimořádně praktické a bohatě ilustrované“, je zřejmě i proto na portálu umístěn glosář (http://www.computerbild.lt/žodynėlis), který obsahuje něco přes pět set termínů a dalších lexikálních jednotek. Jde převážně o termíny z výpočetní techniky a příbuzných oborů, které se používají v článcích časopisu. Struktura glosáře je obvyklá – nejprve je uveden termín nebo jiná lexikální jednotka a poté její definice. Někde je uveden také anglický ekvivalent. Termíny nejsou opatřeny přízvukem. Takový glosář je pro čtenáře časopisu velmi užitečný, proto je třeba ocenit snahu tvůrců portálu kultivovat terminologii používanou v článcích časopisu v jednom z nejrychleji se měnících oborů – výpočetní technice. Práce na úpravě terminologie výpočetní techniky probíhá už výrazně déle než tři desetiletí, takže je z čeho vybírat; například z nejnovějšího Encyklopedického slovníku výpočetní techniky V. Dagienė, G. Grigas a T. Jevsikové (2008, druhé opravené a doplněné vydání, dále jen EKŽ; první vydání tohoto slovníku vyšlo v roce 2005), který obsahuje přibližně 4 tisíce termínů; dále z nejrozsáhlejšího díla v tomto oboru – slovníku V. Žalkauskase Současné počítačové programy a sítě: anglicko-litevsky-francouzsky (2003), který obsahuje více než 5 tisíc termínů a frází; a ze Čtyřjazyčného terminologického slovníku Informatika: litevsky-anglicky-rusky-německy (1997), který připravili R. Valatkaitė a Z. Kudirka, a z dalších zdrojů. Všechny tyto slovníky mají schválení Státní komise pro litevský jazyk, a byly tedy posouzeny také terminology-lingvisty. Je škoda, že je tvůrci a správci portálu nepoužívají. Portálový glosář Computer Bild Lietuva… Terminologija | 2009 | 16 277 … je výborným příkladem; jeho rozbor ukazuje, jak obtížně se ujímají neologismy uváděné v těchto slovnících, zejména ekvivalenty cizích slov, a jak obtížně se prosazují v každodenním jazyce nejen počítačových nadšenců, ale i počítačových specialistů. Nejprve upoutá pozornost, že glosář uvádí zastaralé termíny1, například: pevný disk (= pevný disk) (angl. hard disk EKŽ), externí pevný disk (=externí pevný disk), oddíl pevného disku (=oddíl pevného disku) (angl. hard disk partition), průvodce (=průvodce⟧) (angl. wizard EKŽ), instalační průvodce (=instalační průvodce), subdoména (=podřízená doména) (angl. subdomain EKŽ), datový tok (=přenosová rychlost) (angl. bitrate EKŽ), snímky obrazovky (=okamžitý snímek obrazovky) (angl. screen shot, screenshot EKŽ), zaváděcí disk (=spouštěcí disk, systémový disk) (angl. boot disc EKŽ), zaváděcí sektor (=spouštěcí sektor) (angl. boot sector EKŽ), konzole (=konzole) (angl. console EKŽ), směrovač (=směrovač) (angl. router EKŽ), bezpečný režim (=omezený režim) (angl. safe mode EKŽ), firewall (=brána firewall) (angl. firewall EKŽ), reklamní banner (=reklamní proužek) (angl. banner EKŽ) a další. Je škoda, že se často volí ta nejjednodušší cesta – používá se počeštěná anglická výpůjčka. V glosáři bývá obvykle uvedena v nečeských uvozovkách, například: „hostingas“ (= hosting) (angl. hosting EKŽ), „hakeris“ (= hacker) (angl. hacker EKŽ), „skinas“ (= vzhled) (angl. skin EKŽ), „skriptas“ (= skript) (angl. script EKŽ), „kompresija“ (= komprese) (angl. compression EKŽ), „noutbukas“ (= notebook) (angl. notebook EKŽ) a další. V glosáři se v uvozovkách uvádí cizí slovo „Firmware“ (= firmware) (angl. firmware EKŽ). Dalším problémem je používání anglických zkratek pro termíny, které mají v litevských slovnících výpočetní techniky litevské ekvivalenty, například: ADSL (= asymetrická digitální účastnická linka, mohla by se používat zkratka ASAL) (angl. asymmetric digital subscriber line, ADSL EKŽ), DSL (=digitální účastnická linka) (angl. digital subscriber line, DSL EKŽ), „VoIP“ (=internetová telefonie) (angl. internet phone, internet telephony, IP telephony, VoIP, voice over internet protocol EKŽ) a další. Názvy různých komunikačních protokolů, technologií, formátů, formálních jazyků a dalších se tvoří pomocí zkratek přejatých přímo z jiných jazyků (nejčastěji z angličtiny). Glosář obsahuje nepřesné názvy, často 1 Při opravě termínů se vychází z Encyklopedického slovníku výpočetní techniky (2008). 278 Aušra Rimkutė | Computer Bild Lietuva portalo žodynėlio terminai Nejsou zde ani rodová vysvětlení slov, např.: 3GP (=technologie 3GP), A4 (=formát A4) (angl. A4 format EKŽ), AVI (=zvukový a obrazový formát AVI) (angl. audio / video interleaved, AVI EKŽ), BMP (=formát BMP), program BIOS (angl. BIOS (basic input / output system) EKŽ) (=systém BIOS), GSM (=celosvětový systém mobilní komunikace, systém GSM) (angl. GSM, GSM system, global system for mobile communications EKŽ), GPS (=globální polohový systém, systém GPS) (angl. GPS, global positioning system EKŽ), HTML (=jazyk HTML) (angl. Hypertext Markup Language EKŽ), JPEG, JPG (=formát JPEG, formát JPG) (angl. format JPEG EKŽ), JAVA (=jazyk JAVA, jazyk Java) (angl. Java EKŽ), MP3 (=formát MP3) (angl. MP3, MPEG layer 3 EKŽ), RAW (=formát RAW), WAP (=protokol WAP) (angl. WAP, wireless application protocol EKŽ) a další. Samostatně je třeba pojednat o poměrně často užívaném anglickém slově Bluetooth. Bluetooth je protokol pro komunikaci pomocí velmi krátkých rádiových vln (mikrovln). Podle Gintautase Grigase by bylo jednodušší a jasnější říkat mikrovlnná komunikace; neměla by se používat ani samotná obchodní značka (Bluetooth) – lepší je uvést vysvětlující slovo: protokol „Bluetooth“ (Grigas 2009: 10). G. Grigas navrhuje, že když se mluví o komunikaci a je třeba přesně uvést její protokol, má se používat mikrovlnná komunikace protokolem „Bluetooth“ nebo stručněji: komunikace protokolem „Bluetooth“ (Grigas 2009: 10). Velmi podobným případem je užívání zkratky Wireless Fidelity anglického termínu WiFi. WiFi je bezdrátová komunikační technologie. WiFi může být také obchodní značkou. Když je tedy třeba pojmenovat samotnou technologii, symbolický název by se neměl překládat. Když je třeba popsat způsob komunikace, stačí říci bezdrátová komunikace, nikoli komunikace Wi-Fi, bezdrátový internet, a nikoli internet Wi-Fi, bezdrátové internetové připojení namísto internetové připojení Wi-Fi. Ve slovníčku je i více termínů, které je třeba opravit, např.: bezdrátová komunikační stanice (=stanice bezdrátové komunikace), zóna bezdrátového internetu (=zóna bezdrátového internetu), bezdrátový internet (=bezdrátový internet, mobilní internet) (angl. wireless internet EKŽ), bezdrátová síť (=bezdrátová síť) (angl. wireless network EKŽ), bezdrátové zařízení (=bezdrátový přístroj) (angl. wireless device EKŽ), bezdrátový router (=bezdrátový směrovač), systém pro správu obsahu (=systém pro správu obsahu) (angl. content management system, CMS EKŽ), automatické spuštění disku (=automatické spuštění) (angl. autorun EKŽ), funkce rozpoznávání čar (=rozpoznávání rukopisu) (angl. handwriting recognition EKŽ), souborový systém (=systém uspořádání souborů) (angl. file allocation system, file system EKŽ), vyskakovací okna (=vyskakovací okno) Terminologija | 2009 | 16 279 (angl. popup, popup window, pop-up window EKŽ), zdroj nepřerušitelného napájení (UPS) (=zdroj nepřetržitého napájení) (angl. uninterruptible power supply, UPS EKŽ) a další. Druh věci a její rozlišovací vlastnost by se ve víceslovných termínech měly vyjadřovat pomocí přídavného jména s určitým tvarem, např.: virtuální disk (=virtuální disk) (srov. angl. virtual disk), virtuální paměť (=virtuální paměť) (srov. angl. virtual memory). Když se hovoří o vlastnosti pojmu, je lepší použít přívlastek vyjádřený genitivem podstatného jména, např.: příkazový řádek (=řádek příkazu) (srov. angl. command line), kreditní karta (=karta kreditu), systémová lišta (=lišta systému) (srov. angl. system tray), taktovací frekvence (=frekvence taktů) (srov. angl. clock speed). V některých případech by stačilo jednotné číslo, např.: hackeři (=hacker), systémové soubory (=systémový soubor), klíčová slova (=klíčové slovo) a další. Mimochodem, je zvláštní, že termín klíčová slova (Jsou to slova, která popisují hledané informace. Při vyhledávání na webových stránkách obvykle zadáváme tato slova, abychom našli stránky, které s nimi souvisejí.) a jeho synonymum významové slovo (angl. „keyword“: slovo popisující informace obsažené v textu (článku, webové stránce, knize). Klíčová slova na webových stránkách „Computer Bild Lietuva“ jsou například „počítač“, „IT časopis“, „Computer Bild Lietuva“.) jsou ve slovníčku uvedeny a definovány samostatně. Klíčové slovo je kalk (podrobněji viz Akelaitienė 2003), místo něj by se mohlo používat významové slovo. EKŽ vedle něj uvádí také základní slovo. Definice termínů jsou uváděny na novém řádku. Většinou jsou vysvětleny poměrně široce a podrobně a doplněny příklady. Jak již bylo zmíněno, u některých termínů lze najít také jejich anglické ekvivalenty. Bylo by vhodné postupovat takto důsledně. Hesla obsahují i synonymní termíny, obvykle výrazy cizího původu, např.: obraz disku, „image“ (=úplná kopie disku) (srov. angl. disk image EKŽ). Škoda, že chybějí normativní odkazy. Jazyk definic také není vždy správný; jsou v nich stylistické i korektorské chyby. Slovníček by byl mnohem hodnotnější, kdyby všechna heslová slova byla opatřena označením přízvuku. V recenzi byly vzneseny pouze některé aktuální otázky užívání termínů; cílem bylo ukázat, že je ještě co opravovat. Po odstranění nepřesností by byl slovníček pro čtenáře mnohem hodnotnější. PRAMEN http://www.computerbild.lt/zodynelis 280 Aušra Rimkutė | Computer Bild Lietuva portalo žodynėlio terminai LITERATŪRA Akelaitienė G. 2003: Ar įteisinsime terminų raktažodį? – Terminologija 10, 157–162. EKŽ 2008: Dagienė V., Grigas G. Jevsikova T. Enciklopedinis kompiuterijos žodynas. II papild. leidimas, Vilnius. – http://www.likit.lt/term/enc.html. Grigas G. 2006: Santrumpos terminijoje. – Terminologija 13, 194–199. Grigas G. 2009: Kaip versti keistus žodžius. – Gimtoji kalba 12, 9–12. Gauta 2009-11-23 Aušra Rimkutė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas: [email protected] Terminologija | 2009 | 16 281