Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai

Termíny první litevské početní úlohové sbírky DIANA ŠILOBRITAITĖ Institut litevského jazyka Před více než sto lety vyšla v Tylži první tištěná litevská početní úlohová sbírka Užduotinas, tai ira Rankius užduocziu Aritmetikos arba Rokundos mokslo (1885). Na titulním listu je napsáno, že autorem Užduotino je J. Gailutis. To je pseudonym významného litevského společenského činitele z konce 19. a počátku 20. století, „samouka, jazykovědce a lékaře“ Jona Spudulise (1860–1920) (Sabaliauskas 1979: 177). J. Spudulis studoval medicínu na Moskevské univerzitě a absolvoval Petrohradskou vojenskou lékařskou akademii. Zajímal se také o litevský jazyk, podílel se na vydání slovníku A. Jušky a sbíral materiál z živého jazyka pro svůj litevský slovník. Bohužel, jak uvádí A. Sabaliauskas, materiál ke slovníku „zahynul během první světové války“ (Sabaliauskas 1979: 177). J. Spudulis zkoumal také litevská místní jména a osobní jména a vytvářel termíny z aritmetiky a geometrie (LTE 1983: 354). Podle J. Palionise patřil J. Spudulis mezi jazykově nejvzdělanější aušrininkai (Palionis 1995: 205). Užduotinas J. Spudulise má malý rozsah – 80 stran. Skládá se ze tří částí (I. Grini skaitliai; II. Praminti skaitliai; III. Nuotrupos), odpovědí na úlohy (Atsakai), tabulky násobení (Lentelė (tobliczia) dauginimo), dodatku (obsahuje různé názvy měrných jednotek) a krátkého slovníčku termínů Nekurie nepriprasti žodžiai. Ve slovníčku termínů Nekurie nepriprasti žodžiai je abecedně uvedeno 58 jednoslovných i víceslovných heslových termínů. V závorkách jsou vysvětleny dva termíny: kartrodis (parodo kiek kartu dalitojas įsitenka dalitiname) S 79 a padaras (tai, kas padarita) S 79. Téměř u všech litevských termínů jsou uvedeny ekvivalenty. Některé termíny mají politevštěné latinské a polské ekvivalenty, např.: atimti, subtraherūti, odjąć S 79, dalitojas, diwiso-rius, dzielnik S 79, darytojai, faktoral, czynnik i S 79, dauginti, multiplicerūti, mnożyċ S 79; jiné mají německé a polské ekvivalenty, např.: nūtrupos, brüche, ułamki S 79, rokūtojas, zähler, licznik S 79. U některých termínů je uveden pouze jeden 186 Diana Šilobritaitė | Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai ekvivalent (polský, německý nebo politevštěný latinský). Jsou případy, kdy litevské termíny ekvivalenty nemají (podrobněji viz Rumšas 1973: 166–167; 1978: 57). V knihovně Litevské akademie věd je uložena kopie rukopisu Užduotino (Aritmetikos uždavinynas iš kurio mokė kunigas Katelė. Gauta pas Paliepio gyventoją Šinkūnienę), která byla nalezena kolem roku 1933. První a poslední stránka rukopisu jsou roztržené. Předpokládá se, že rukopis byl napsán kolem let 1879–1880 a uložená kopie rukopisu byla pořízena kolem let 1880–1885. Rukopis se od tištěného Užduotino poněkud liší. Chybí v něm část Nuotrupų i slovníček termínů Nekurie nepriprasti žodžiai. Rukopis má 68 listů. Je třeba uvést, že v rukopisu je jeden termín opatřen vysvětlením: Kubikas vadinas bile koks daiktas kuria wisas 6 szalis ira vienodas. <...>. V tištěném vydání už kubiko není; nahrazuje jej termín kubas, který je definován takto: Kubu wadinasi toks daigtas, kursai tur 6 szalis, wisas vienodas ir ligias S 77. Tento článek pojednává o více než 200 termínech nalezených v první litevské početní úlohové sbírce. Jsou popsány z hlediska původu, stavby a synonymních i variantních podob a také porovnány s aritmetickými termíny uvedenými v prvních slovníčcích matematických termínů (M. Šikšnys a Z. Žemaitis) a se současnými aritmetickými termíny. Termíny byly excerpovány z textu tištěné úlohové sbírky, dodatku a slovníčku termínů. Článek se zabývá nejen nalezenými aritmetickými, ale také obecnými vědeckými a interdisciplinárními termíny. 1. JEDNOSLOVNÉ TERMÍNY J. SPŪDULISOVA UŽDUOTINO. TO JSOU RANKIUSOVY ÚLOHY ARITMETIKY NEBO VĚDY O ROKUNDĚ TERMINY Většinu všech nalezených termínů tvoří jednoslovné termíny. Podle původu se dělí na termíny litevského původu, nelitevského původu a hybridní termíny. Termíny litevského původu Jednoslovné obecné vědecké, mezioborové a aritmetické termíny tvoří přibližně 64,5% všech nalezených termínů. Více než polovina z nich – 60,5% – je litevského původu. Část obecných vědeckých, mezioborových a matematických termínů se používá i dnes (pravopis některých se změnil), např.: vzdálenost S 12, auksztumas S 57 / augsztumas S 49 (dnes výška), brauna (dnes hrana) S 47, didis S 24 / didis S 31 (dnes velikost), didumas S 52, dvi- Terminologija | 2009 | 16 187 taszkis S 79 (dnes dvojtečka), řada S 79 (dnes řada), rychlost S 46, rychlost (dnes rychlost) S 30, délka (dnes délka) S 19, úhel S 77, mast as S 76, povrch (dnes povrch) S 79, šířka (dnes šířka) S 37, zmenšování S 40, zvětšování S 80, vzdálenost (dnes vzdálenost) S 33, úloha S 80 (dnes úloha), wirs zunė S 77 (dnes vrchol), znak S 80 (dnes znak) a další. Termíny J. Spudulia aukštumas S 57 /augsztumas S 49 (dnes aukštumas), greitumas S 30, ilgumas S 19, platumas S 37, tolumas S 33 jsou dnes považovány za prostá slova obecného jazyka. V současném jazyce matematiky se používají také slovesa uvedená ve slovníčku termínů učebnice úloh: odečíst S 79, daliti (dnes dělit) S 79, násobit S 79, sečíst (dnes sečíst) S 80 a číslovky deszimtis S 79, szimtas S 80. Pojem „číslo“ je v učebnici úloh označen termínem skaitlius S 23, zatímco „odpověď“ termínem atsakas S 68; ten je zaznamenán také ve sbírce termínů Z. Žemaitise: atsakas; atsakymas – omom Žem 50 (srov. омом – atsakymas; atsakas Žem 23). Samostatně stojí za zmínku termín kabliai S 79, který není v LKŽ uveden ve významu „závorky“. LKŽ nezaznamenává ani významy dnes nepoužívaných termínů nėkis S 79 „nula“, nuotrupa S 79 „zlomek“ a žimėtojas S 80 „jmenovatel“, uvedené v Učebnici úloh J. Spudulia Užduotine. Pojem „jednotka“ označil J. Spudulis termínem vienatis. Podle jeho názoru byly jiné termíny nevhodné: „vienė, vienibė, vieneris (Schl.), zdá se mi, nevyhovují, nebo označují něco úplně jiného“ S 80. Vynikají zde názvy základních aritmetických operací a souvisejících pojmů, které se nedochovaly. Především je třeba říci, že termín veiksmas „základní matematická operace“ (DŽ₆) se v učebnici úloh J. Spudulia nepoužívá – je v ní uveden termín veikmė S 21. V učebnici úloh nejsou ani názvy základních aritmetických operací sčítání, odčítání, násobení a dělení. Označují se termíny sudėjimas S 3, atėmimas S 7, dauginimas S 13, dalijimas S 17. Je třeba poznamenat, že slovníček termínů M. Šikšnise uvádí oba soubory uvedených termínů, mají však významové odstíny (podrobněji viz Šilobritaitė 2008: 180–196). Termíny litevského původu označující veličiny, s nimiž se provádějí aritmetické operace, se dnes v matematice rovněž nepoužívají: násobitel „činitel“ S 26, padaras „součin“ S 13, dalitojas „dělitel“ S 18, kartrodis „podíl“ S 18. LKŽ termín kartrodis nezaznamenává a neuvádí matematické významy termínů daugintojas, padaras, dalitojas. Zadávacího terminologického slovníčku je pro označení výsledku odčítání uveden termín Některá nezvyklá slova rozdíl S 79, v textu sbírky úloh se však užívá 188 Diana Šilobritaitė | Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai …užíván pouze likius S 8. Je třeba říci, že také výsledek dělení se v Užduotine označuje termínem likius S 18. Další litevské termíny související s názvy aritmetických operací jsou pojmenovány dvěma způsoby: jednoslovnými nebo dvojslovnými1 termíny (s připojeným termínem skaitlius „číslo“) atimtinas S 8 a atimtinas skaitlius S 8 / atimtinas skaitlius S 79 „menšenec“, dalitinas S 18 a dalitinas skaitlius S 79 „dělenec“; mažintinas S 8 a mažintinas skaitlius S 79 „menšenec“. „Součin“ se označuje pouze dvojslovným termínem daugintinas skaitlius S 79. J. Spudulis označil dvě různé pojmy jedním termínem: „Součin dvou čísel = 21 808; jeden násobitel = 375; najít druhý násobitel!“ S 18. Za Daritojais se zde považují daugintinas skaitlius „součin“ S 79 a daugintojas „násobitel“ S 18. V analyzované sbírce úloh byla nalezena řada různých litevských názvů měrných jednotek, které se používají nejen v textu, ale jsou uvedeny také v příloze na konci sbírky úloh2. Jsou to: jednotky délky3: pėda S 76 „taková stará jednotka délky (přibližně 28,8 cm), nyní používaná v Anglii a Americe“; pusmatis S 76 „polovina sáhu, lokte“; sieksnis S 76 „jednotka délky rovná 2,13 m“; ūlek­tis S 76 „jednotka délky rovná vzdálenosti od lokte ke konečkům prstů (66–71 cm), sáh“. V prvních slovníčcích matematické terminologie (Ž. Žemaitis a M. Šikšnys) jsou uvedeny také termíny pėdas Žem 79 (pėda S 76) a sieksnis S 18, Žem 86; jednotky pro odměřování obilí: sėtuve S 78 „taková míra množství obilí, polovina čtvrtce“ (LKŽe s tímto významem bylo toto slovo zařazeno ze slovníků F. Kuršaitise a F. Neselmana); jednotky času: amžius S 78, diena S 78, mėnuo S 78, metas (pabuvinis metas tur 366 dienas) S 78, szimtmetis S 78; jednotka objemu kapalin kibiras S 78; papírové míry: lapas S 78, laksztas S 78, laiszkas „list knihy; stránka“ S 78; peněžní jednotka auksinas S 78. Měrná jednotka dalis S 77, uvedená v oddílu Mėros sunkumo (Jednotky hmotnosti – D. Š.) přílohy sbírky úloh: 1 libra má 32 1 Struktura, původ a synonymie dvojslovných termínů jsou probírány v jiných oddílech článku. 2 Většina analyzovaných názvů měrných jednotek pochází z přílohy Užduotino. O názvech používaných v textu se bude hovořit pouze v oddílu o synonymech. 3 Významy měrných jednotek jsou uvedeny podle LKŽe. Terminologija | 2009 | 16 189 lot; 1 lot má 3 zolotniky; 1 zolotnik má 96 dílů S 77, J. Spudulis patrně považoval za jednotku hmotnosti například Wiena kubiška pėda oro sveria 8 zal. (zolotniky – D. Š.) 48 dílů <...> S 60, tato hodnota však v LKŽₑ zaznamenána není. Termíny nelitevského původu Termíny nelitevského původu tvoří 36,4% všech jednoslovných termínů. Mezi cizími matematickými termíny, které se užívají i dnes, jich je v Užduotine J. Spudulise pouze několik: kubas S 47, minutė S 14, numeris S 79, sekunda S 14 (dnes sekundė), suma S 7. Další termíny nelitevského původu uvedené v Užduotine jsou názvy různých měrných jednotek (mimochodem, pojem „míra“ se také označuje cizím slovem mėra S 76). Pocházejí ze sousedních slovanských jazyků (ruštiny, polštiny a běloruštiny) nebo z němčiny (vychází se z údajů LKŽₑ). Jde o: jednotky délky: arszinas (rus. аршин) S 76, colis (něm. Zoll) S 76, linija S 76 (uvádí se v oddílu přílohy sbírky úloh Mėros (saikai) ilgumo: 1 dūvime 10 linijų S 76 (srov. také: <...> koks galas kartės kiszoja wirszuj wandenio, jeigu upė tur 9 pėdas 2 d (dūvimus – D. Š.) 5 linijas gilumo S 45)), milia (pol. mila „míra délky cesty – přibližně 7 verst“) S 76, wiorstas (warstas) (pol. wiorsta) S 76, werszkas (rus. вершок4) S 76; jednotky hmotnosti: birkuva S 77 (v LKŽₑ zaznamenáno pouze v Salantu, Grū-žiuose a Laukuvě a uvedeno s odkazem viz birk(u)vas (rus. берковец)), kuntas (bělor. хунм) S 77, lotas S 77 (LKŽₑ ×lotas „obyčejná libra rovnající se 32 lotům“ uvádí s odkazem viz latas (pol. lot, něm. Loth)), zalatnikas S 77 (v LKŽₑ zaznamenáno ×zolotnikas (-nykas) (sl.): „libra má 96 zolotniků“); jednotky objemu pro měření obilí: czetwerikas S 78, czetwertis S 78 (×czetvertis viz čvertis (pol. ćwierć, bělor. чверць) „čtvrtina“ LKŽₑ), gorčius (rus. горчец) S 78, kulia (rus. куль) S 78, kwarta (něm. Quart, pol. kwarta, bělor. кварта) S 78, kwaterka (bělor. кватэрка) S 78, lasztas S 78 (v LKŽₑ zaznamenáno pouze ×lostas „míra sypkých látek“ (něm. Last)); jednotky času: adina (bělor. адзіна) S 79, nedelia (bělor. нядзеля) S 78; peněžní jednotky: berlinka (pol. berlinka) S 78, ditka (pol. dytek) S 78, groszis (něm. Groschen „mince v hodnotě deseti pfennigů, dříve mince v hodnotě čtyř pfennigů“, pol. grosz) S 78, griwina (bělor. грыўня) S 78, imperijolas (rus. империал) S 78, kapeika (rus. копейка) S 78, marka (něm. Mark) S 4 Kilmė nustatyta remiantis M. Fasmerio žodynu (Фасмер 1986: 302). 190 Diana Šilobritaitė | Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai 78, rublis (rus. рубль) S 78, skatīkas S 78 (pol. sko(j)ciec, skojejc (podrobněji viz Fraenkel 1962: 798)); míry papíru: arkužas (pol. arkusz) S 78, libras S 78 (v Slovníčku cizích a nesrozumitelných slov pol. libra „24 listů neboli arkužů papíru“ (Šlapelis 1907: 60)), reza S 43 / reza S 78 (něm. Ries, pol. reza); jednotky pro měření kapaliny: bączka S 78 (bělorus. бочка 2. „starobylá míra objemu (asi 24 pudů)“ LKŽₑ), sztofas (něm. Stōf) S 78, węd ras (pol. wiadro, bělorus. вядро „množství, které se vejde do takové nádoby“ LKŽₑ) S 78; plošná jednotka desetina S 3 / desėtina (bělorus. десятина5) S 76. Mezi měrné jednotky se řadí nesystémové jednotky hmotnosti léčiv užívané v početnici (jejich původ byl určen na základě TŽŽₑ) drachma (řec. drachmē „hrst“) S 77, granas (lat. granum „zrnko“) S 77, skrupulas (lat. scrupulum) S 77, uncija (lat. uncia „jedna dvanáctina“) S 77. Je důležité zmínit, že LKŽₑ nezaznamenává pouze jednotky délky cizího původu diuimas S 76 a futas S 76; neuvádí ani význam termínu štofas (něm. Stōf) jako jednotky pro měření kapaliny6. Hybridní termíny V analyzovaném materiálu tvoří hybridní termíny pouze 3,1% všech jednoslovných termínů. Hybridním termínem Užduotine je označen pojem „čitatel“ rokūtojas S 79, který je odvozen od slovesa rokūti (bělorus. рахаваць, pol. rachować). Je důležité poznamenat, že LKŽₑ nezaznamenává význam „čitatel“ u výrazu rokūtojo S 79: rokuotojas 1. „ten, kdo počítá, sečítá“; rokuotojas 2. „ten, kdo počítá“. Slovníček termínů M. Šikšnise již uvádí termín skaitiklis Š 19. Ostatní hybridní termíny jsou peněžní jednotky dugriuvinis S 78 a pusruoblis S 78 a jednotka pro měření kapaliny pusiau sztofis S 78. 2. SLOŽENÉ TERMÍNY J. SPŪDULIA UČEBNICE. JDE O TERMÍNY Z RANKIUSOVY ARITMETIKY NEBO VĚDY O POČTECH Ve Učebnici bylo nalezeno o něco méně (35,5% všech termínů) složených termínů. Z hlediska stavby se dělí na dvouslovné a trojslovné. Z hlediska původu převažují termíny, jejichž všechny složky jsou litevská slova. 5 Kilmė nustatyta remiantis E. Frenkelio žodynu (Fraenkel 1955: 91). 6 Remiamasi M. Fasmerio žodynu (Фасмер 1987: 479). Terminologija | 2009 | 16 191 2.1. Dvouslovné termíny Dvouslovné termíny tvoří 84,5% všech složených termínů. Z hlediska vyjádření se dělí na spojení se shodným a neshodným přívlastkem. Většina přívlastečných dvouslovných aritmetických termínů má nejužívací podobu, např.: mnohonásobný počet7 S 79, dvojitý počet S 79, vodorovné čáry S 79, vodorovný kříž S 79, celá čísla S 3, různý počet S 79, úloha k násobení S 21, neznámé číslo S 21, celá čísla S 79, stejný počet S 80. Některé termíny se užívají jak v určité, tak v neurčité podobě, např.: odčítané číslo S 8 / odčítané číslo S 79, násobená čísla S 40 / násobená čísla S 40, sčítané číslo S 8 / sčítané číslo S 13. Dvouslovné názvy měrných jednotek se shodným přívlastkem jsou tvořeny pouze dvěma vedlejšími složkami – ketvirtainiszkas (-a) a kubiszkas (-a). Hlavní složky těchto termínů jsou vyjádřeny slovy neslovanského původu označujícími měrné jednotky, např.: ketvirtainiszka milia S 76, ketvirtainiszka pėda S 76, ketvirtainiszkas arszinas S 76, ketvirtainiszkas sieksnis S 76, ketvirtainiszkas werszkas S 76, kubiszka milia S 77, kubiszka pėda S 77, kubiszkas arszinas S 77, kubiszkas sieksnis S 77, kubiszkas werszkas S 77, kubiszkas wiorstas S 77 aj. Z. Žemaitis ve svém souboru termínů navrhuje nahradit litevský termín ketvirtainis termínem s příponou -inis: ketvirtainis=kvadratinis Žem 65. M. Šikšnys považuje za základní litevský termín: ketvirtainiai (kvadratiniai) matai Š 10. Zajímavé je, že v souboru Z. Žemaitise se rozlišují termíny kubiškas (kūnas) Žem 67 a kūbinis (metras) Žem 67: kūbiškas (ve tvaru krychle) a kūbinis (třetího stupně). Termín kubiškas užívaný J. Spuduliem tedy odpovídá termínu kūbinis Z. Žemaitise, který má litevský ekvivalent šeštainis Žem 92. Termíny s neshodným přívlastkem jsou vyjádřeny genitivem singuláru, např.: dalijimo žimė S 79, dauginimo žimė S 79, ligumo žimė S 79. Část těchto termínů se užívá v neobvyklém slovosledu, např.: atėmimas nuotrupu S 65, kiltis nuotrupu S 61, padidinimas nuotrupu S 63, pamažinimas nuotrupu S 63, sudėjimas nuotrupu S 65, sutrumpinimas nuotrupu S 62. Do této skupiny se řadí dvouslovný matematický termín, jehož neshodný přívlastek je mezinárodní a hlavní složka termínu litevská: kūbo brauna S 47. Mezi dvouslovné termíny patří také časová měrná jednotka laikas lig laiko 7Zkratky sk. a skt. v učebnici označují termín „skaitlius“. 192 Diana Šilobritaitė | Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai S 79, který označuje pojem „den“: 1 týden má 7 časů až do času S 79; 1 l. l. (=čas až do času – D. Š.) má 24 hodin. 2.2. Tříslovné termíny V učebnici úloh užívané tříslovné termíny mají nejčastěji dva shodné přívlastek. První shodný přívlastek těchto termínů je vyjádřen přídavným jménem odvozeným od číslovky příponou -opas: osminásobné neznámé číslo S 24, devítinásobné neznámé číslo S 25, dvojnásobné neznámé číslo S 24, čtyřnásobné neznámé číslo S 24, pětinásobné neznámé číslo S 21, sedminásobné neznámé číslo S 24, šestinásobné neznámé číslo S 24, trojnásobné neznámé číslo S 21. Dva shodné přívlastky má také tříslovný termín dvojnásobné neznámé číslo S 25. U dvou tříslovných termínů je vyjádření poněkud odlišné – hlavní člen má neshodný přívlastek se svým shodným přívlastkem: velikost neznámého čísla S 24, míra vyššího stupně S 41. 3. SYNONYMNÍ A VARIANTNÍ VYJÁDŘENÍ TERMÍNŮ Případů synonymního a variantního vyjádření bylo v Užduotinė nalezeno poměrně málo. Článek rozděluje synonyma na jednoslovná a víceslovná. 3.1. Synonymie jednoslovných termínů Z hlediska původu se jednoslovné synonymní termíny v článku rozdělují do několika skupin: synonymní termíny litevského původu, synonymní termíny cizího původu a synonymní termíny různého původu. Užduotinės slovníček termínů a příloha uvádějí synonyma v závorkách, oddělují je čárkou nebo spojují spojkou nebo. V textu učebnice úloh se synonyma užívají střídavě nebo se používá pouze jedno ze synonym. Vyskytují se případy, kdy se v textu Užduotinės nevyskytuje žádné ze synonym uvedených ve slovníčku termínů nebo v příloze. 3.1.1. Synonymní termíny litevského původu. Ve slovníčku termínů jsou uvedeny termíny dvojčlenných synonymních řad brukszmis (–), rūžas S 798; ženklas, žimė S 80, termíny trojčlenných synonymních řad dėmė, žimė, ženklas S 79; perziura (bandimas, mėginimas) a čtyřčlenné řady synonym sloves paskirti (apskelmbti, nulemti, apskrieti) S 78 Užduotinės textu se ne- 5 V příloze učebnice úloh je uvedena jiná synonymní řada: Kubas má 12 přímých brukszmiů nebo linií <...> S 77. Terminologija | 2009 | 16 193 zaznamenány. V textu se nepoužívají ani tyto synonymní měrné jednotky uvedené v dodatku: století nebo věk S 78, měřítko nebo úlekis S 76. V textu úloh se užívá pouze jedno ze synonym uvedených ve slovníčku (první), které J. Spudulis patrně pokládal za základní: daliti (skaiditi) S 79. Samostatně je třeba zmínit řadu synonym uvedenou v dodatku sbírky úloh: sikelis (siekelis – D. Š.) nebo setuvė S 78. V textu sbírky úloh se užívá pouze siekelis S 42. J. Spudulis však v dodatku sbírky úloh dává přednost termínu sėutuvė, jehož jeden z významů je v LKŽe doložen ze slovníků G. H. F. Neselmana a F. Kuršaitise: sėutuvė 2 „taková míra množství obilí, polovina čtvrtce“. V textu sbírky úloh i ve slovníčku termínů jsou termíny stambinimas (rupinimas) S 41, S 80 uvedeny jako synonyma. 3.1.2. Synonyma cizího původu. Ze synonymních řad termínů ditka nebo marka S 78, skatikas nebo graszis S 78 byly nalezeny pouze v dodatku sbírky úloh. V dodatku sbírky úloh jsou uvedeny termíny synonymních řad czetwertis nebo kulia S 78, diuimas nebo colis S 76, které se v textu sbírky úloh užívají střídavě. V dodatku jsou uvedena synonyma swaras (kuntas9) S 77, ačkoli v textu sbírky úloh se užívá pouze termín swaras S 20. 3.1.3. Synonyma termínů různého původu desetina S 3 /desėtina (deszimtinė), pėda (futas) S 76, wėdras nebo kibiras S 78 jsou uvedena v dodatku sbírky úloh. V textu termíny pėda S 6, wėdras S 7 nemají synonyma, zatímco desetina /desėtina (deszimtinė) se užívají střídavě. Samostatně je třeba zmínit čtyřčlennou synonymní řadu, kdy má jeden přejatý termín v dodatku sbírky úloh dokonce tři litevské ekvivalenty: arkužas (lapas, laksztas, laiszkas) S 78. V textu sbírky úloh se střídavě užívají pouze arkužas S 14 a laksztas S 37. Ostatní termíny této synonymní řady se v textu nevyskytují. 3.2. Synonymie složených termínů Většinu těchto termínů tvoří dvojčlenné synonymní řady, které se liší synonymními vedlejšími složkami. V některých případech jsou synonymní slova se stejným kořenem, např.: atimtinas (atimtinis, atimamas) skt. S 79, daugintinas (daugintinis, dauginamas sk.) S 79, mažintinas (mažintinis, mažinamas sk.) S 79, sudėtinas (sudėtinis, sudedamas sk.) S 80; v jiných případech jde o slova s odlišným kořenem, např.: atitraukti (grini) skaitliai S 79, dalitinas (dalijamas, skaiditinas skaitlius) S 79, vienintelis (vienstipis) sk. S 80. Všechna uvedená synonyma jsou uvedena ve slovníčku termínů na konci sbírky úloh. V dodatku sbírky úloh 9 V poznámce (Pasargoje) J. Spudulis píše, že „v Litvě je znám ještě jiný swaras, takzvané „velké vogy“ S 77.“ 194 Diana Šilobritaitė | Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai bylo nalezeno několik případů, kdy se synonymně používají hlavní složky víceslovných termínů, např.: tabulka (tabliczia) násobení S 75, míry (saikai) délky S 76, míry (saikai) povrchu S 76. 3.3. Variantní vyjádření termínů V učebnici úloh bylo nalezeno pouze několik fonetických a pravopisných variant: augsztumas S 47 / auksztumas S 49, didis S 24 / didis S 31, desetina S 3 / desėtina S 76, reza / rėza S 78, užduotis S 33 / uždūtis S 80, wiorstas (warstas)10 S 76. ZÁVĚRY J. Spudulio Užduotinas, tai ira Rankius užduocziu Aritmetikos arba Rokundos mokslo je první tištěná litevská sbírka aritmetických úloh. Terminologii sbírky tvoří nejen matematické termíny, ale také obecné vědecké a mezioborové termíny. Početnou skupinu představují názvy různých měrných jednotek (délky, hmotnosti, kapalin atd.). Při psaní sbírky úloh se J. Spudulis opíral o litevskou slovní zásobu. Charakteristickým rysem analyzované sbírky úloh je proto litevský původ termínů – většina termínů (jednoslovných i víceslovných) je litevského původu. Termíny cizího původu často označují různé měrné jednotky. Největší skupinu zkoumaných termínů tvoří jednoslovné termíny (64,5% všech nalezených termínů), které jsou základem víceslovných termínů – představují jejich hlavní složku. Jednoslovné termíny litevského původu tvoří 60,5%, termíny nelitevského původu 36,4% a hybridní termíny 3,1% všech nalezených termínů. Víceslovné termíny (dvouslovné a trojslovné) se používají méně často – tvoří 35,5% všech nalezených termínů. Vedlejší složky těchto termínů (adjektiva a participia) zpravidla nemají určitou podobu, avšak k pojmenování druhových pojmů se někdy používají i určité formy. Pro terminologii sbírky není synonymní a variantní vyjádření charakteristické. Bylo nalezeno poměrně málo případů synonymie jednoslovných a víceslovných termínů. Ve sbírce úloh bylo nalezeno několik fonetických a pravopisných variant. Ačkoli je většina zkoumaných termínů zaznamenána v akademickém Slovníku litevského jazyka, přesto se do LKŽ nedostala hrstka nalezených termínů (nebo jejich významů). 10 Výraz wiersas S 23 nalezený v textu sbírky úloh může být tiskovou chybou. Terminologija | 2009 | 16 195 HLAVNÍ PRAMEN S – J. Spudulis. Užduotinas, tai ira Rankius užduocziu Aritmetikos arba Rokundos mokslo (sešit. různé úlohy sestavil J. Gailutis). Tilsit, 1885. DOPLŇKOVÉ PRAMENY DŽ₆ – Slovník současné litevštiny (elektronické vydání), Vilnius, 2006. LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas (I-XX, 1941–2002), Vilnius, 2005. Interneto prieiga: <http://www.lkz.lt>. Š – M. Šikšnys Aritmetikos ir algebros terminų žodynėlis, Vilnius, 1919. TŽŽ – Interleksis. Počítačový slovník mezinárodních slov (elektronické vydání). Odp. red. A. Kinderys, Vilnius, 2002. Žem – Z. Žemaitis Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis, Kaunas, 1920. LITERATŪRA Fraenkel E. 1955: Litauisches etymologisches Wörterbuch 1. A – priekeiuoti, Heidelberg. Fraenkel E. 1962: Litauisches etymologisches Wörterbuch 2. Privykiti – žvalgai, Göttingen. LTE X 1983: Lietuviškoji tarybinė enciklopedija, Vilnius. 354. Palionis J. 1995: Lietuvių rašomosios kalbos istorija. Vilnius. Rumšas P. 1973: Pirmasis lietuviškas aritmetikos uždavinynas. – Pedagogika ir psichologija XII, 163–168. Rumšas P. 1978: Lietuvių aritmetikos terminai XIX amžiuje. – Kalbotyra XXIX(1), 52–60. Sabaliauskas A. 1979: Lietuvių kalbos tyrinėjimo istorija. Vilnius. Šilobritaitė D. 2008: Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija. – Terminologija 15, 180–196. Šlapelis J. 1907: Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis, Tilžė. Фасмер М. 1986: Этимологический словарь русского языка 1, Москва. Фасмер М. 1987: Этимологический словарь русского языка 3, Москва. TERMS OF THE FIRST LITHUANIAN EXERCISE BOOK OF ARITHMETIC Užduotinas, tai ira Rankius užduocziu Aritmetikos arba Rokundos mokslo (Exercise book, or a selection of tasks of arithmetic or of the science of calculation) by Jonas Spudulis published in 1885 is the first printed Lithuanian exercise book of arithmetic. The book in 80 pages has three chapters, a list of solutions to the tasks (Atsakai), a multiplication table (Lentelė (tobliczia) dauginimo), an appendix which includes names of various measures and a small glossary of terms Nekurie nepriprasti žodžiai (Some unusual words). This article deals with over 200 general terms, interdisciplinary terms and terms of mathematics used in Užduotinas. Spudulis tried to use Lithuanian vocabulary in Užduotinas. A characteristic feature of this exercise book is the large number of one-word and complex terms which are of the Lithuanian origin. Foreign origin terms in this book most frequently are used to name measures. The biggest group of terms researched are one-word terms (64,5% of all terms). 60,5% of them are words of Lithuanian origin, 36,4% – non-Lithuanian origin and 3,1% – hybrids. Complex terms in two and three words make up about one third of terms researched. The subordinate components of these terms (adjectives and participles) are indefinite, but occasionally definite forms were used to name specific concepts. 196 Diana Šilobritaitė | Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai Synonymy and variability are not characteristic to Užduotinas. There is a comparatively small number of synonymous one-word and complex terms. Only a few cases of phonetic or orthographical variants were found. The majority of terms researched were included in Lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Lithuanian), nonetheless some terms (or their meanings) have not been recorded. Gauta 2009-12-01 Diana Šilobritaitė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas: [email protected] Terminologija | 2009 | 16 197