The role of cognitive modelling in general and that of frames in particular in terminology theory and practice

Role kognitivního modelování obecně a rámců zvláště v teorii a praxi terminologie WILLY MARTIN Výzkumná skupina lexikologie a terminologie Vrije Universiteit Amsterdam 1. ÚVOD A PŘEHLED V tomto článku bude kognitivní modelování chápáno jako systematické znázornění znalostí v rámci určitého oboru či oblasti znalostí. Pojem model zde bude chápán jako pozadí, vůči němuž lze znalosti uspořádat, nebo jako systém, jehož prostřednictvím je lze organizovat. TD (terminologická databáze) bude mimo jiné chápána jako popis oblasti znalostí prostřednictvím terminologie. Terminologický slovník bude na rozdíl od terminologické databáze považován za její druhotný produkt, jinými slovy, slovníky budou chápány jako odvozeniny (front-endy) podkladových databází. Samotný článek se bude skládat ze tří částí. Nejprve budou rozlišeny a ilustrovány různé úrovně kognitivního modelování. Za druhé bude pojednáno o přístupu založeném na rámcích k jedné z těchto úrovní, totiž k úrovni termínů/konceptů. Za třetí a konečně bude prosazovaný přístup konfrontován se souborem důležitých terminologických otázek, aby bylo možné jej zasadit do kontextu a zhodnotit. 2. ÚROVNĚ KOGNITIVNÍHO MODELOVÁNÍ Budu argumentovat, že má-li TD dobře fungovat (aby bylo možné znalosti [snadno] získávat a [náležitě] využívat), je třeba ji organizovat alespoň na třech úrovních, totiž: • úrovni domény, • úrovni databáze a • úrovni termínů/konceptů. V následujícím textu se proto budu zabývat • modelováním domény (modelováním na vyšší úrovni, takzvané makrostrukturální úrovni); Terminologija | 2010 | 17 21 • modelování dat (modelování na prostřední úrovni, tedy na úrovni entit a vztahů v databázi, tzv. mediostrukturální úrovni); • modelování termínů/pojmů (modelování na nejnižší úrovni, tedy na úrovni termínů a pojmů, tzv. mikrostrukturální úrovni). Aby bylo zřejmé, co se tím myslí, v následujících oddílech postupně znázorním jednotlivé úrovně. 2.1. Modelování domény Má-li terminologická databáze zpracovávat znalosti a jejich správu, musí poskytovat model, který zachycuje, jak je „(dílčí) svět“, tedy doména, organizován/strukturován. Například v medicíně strukturuje celé pole jeden základní pojem, totiž pojem nemoci (nosologie na obrázku 1 níže). Je ústředním organizačním principem tohoto „světa“. Mluví-li se zde o částech těla, je tomu tak proto, že mohou být postiženy; totéž platí pro organismy; terapeutické postupy mají smysl pouze tehdy, vztahují-li se k nemocem, a stejně tak i symptomy (nálezy), příčiny (etiologie) atd. Vše v medicínském světě je přímo či nepřímo (prostřednictvím jiných pojmů) spojeno s ústředním pojmem nemoci. Rozsah a míra podrobnosti informací uváděných o ostatních pojmech jsou určeny tímto přímým či nepřímým vztahem. Modelování domény je proto conditio sine qua non, bez něhož nelze terminologickou databázi vytvořit. Na obrázku 1 je uvedeno zjednodušené schematické znázornění takového modelování domény pro medicínu [podrobněji viz Martin e.a. 1991]. Jak lze pozorovat, všechny hlavní kategorie jsou dostředivě vztahovány k nemoci (nosologii): anatomie (MEMF) a organismy prostřednictvím vztahu „postihuje“, etiologie prostřednictvím vztahu „způsobeno“, nálezy prostřednictvím vztahu „příznaky“, terapeutické postupy prostřednictvím vztahu „léčí“ atd. Medicínská doména je tedy obvykle dobře vymezenou a centralizovanou doménou: doménou s jednou ústřední/jádrovou kategorií, k níž se vztahují všechny ostatní kategorie. Je samozřejmé, že zařazení stejných objektů do jiné domény („léky“ v medicíně oproti téže kategorii v farmacii) mění strukturu oboru i rozsah a charakter znalostí, které je třeba vyjádřit. To je mimo jiné jeden z důvodů, proč je modelování domény zásadní při zahájení tvorby TD a při práci s reprezentací znalostí. 22 W. Martin | The role of cognitive modelling in general and that of frames... Obrázek 1: Příklad „ohraničené“ centralizované domény (medicína) Ne všechny domény však vykazují stejný typ struktury. Například obrázek 2 uvádí příklad domény vzdělávacích systémů, která má vnořenou strukturu připomínající cibuli. Lze zde tvrdit, že všechny vrstvy dohromady tvoří celek (cibuli), a že (proto) se nelze omezit například pouze na nejvnitřnější vrstvu, nýbrž je třeba vybírat ze všech vrstev (kruhů), chceme-li pochopit doménu vzdělávacích systémů jako celek. Jak ukazují předchozí příklady, obory/domény nejsou vždy uspořádány hierarchicky (podle vztahů „je typem“ nebo „je částí“), jak by se mohlo na první pohled očekávat vzhledem k biologickým modelům s jejich přísným taxonomickým uspořádáním. Navíc jsou někdy domény poměrně neostré. Zatímco například zpracovávaná doména medicíny je poměrně dobře vymezená, doména podnikání je vymezena mnohem méně, jak ukazuje obrázek 3. Ačkoli lze pozorovat, že doména podnikání zahrnuje interakci mezi společností a jejími externími partnery i jejími vnitřními částmi (P = výrobní oddělení, F = finanční oddělení, S = prodejní oddělení, A = administrativní oddělení), a ačkoli v obou interakcích prodej Terminologija | 2010 | 17 2 3 Obrázek 2: Příklad cibulovitě uspořádané domény (vzdělávací systémy) Obrázek 3: Příklad difuzní centralizované domény (podnikání) (podnikatelské) a (průmyslové) partneři/části jsou na prvním místě, doména jako taková však zůstává difuzní, přestože je centrálně uspořádaná. Bez ohledu na doménu je dobrý vhled do super- či makrostruktury oboru nezbytnou podmínkou jak pro lepší vymezení samotné tematické oblasti, tak pro uspořádání a reprezentaci znalostí v daném oboru pomocí terminologické databáze (TD). 24 W. Martin | The role of cognitive modelling in general and that of frames... 2.2. Modelování dat Modelováním dat zde rozumím modelování dat v databázi, které zahrnuje definici entit v modelu a jejich vztahů (např. termínů, pojmů, kolokací a vztahů/vazeb, které mezi nimi existují) a definici datových kategorií pro různé entity (jak jejich atributů, tak [domén jejich] hodnot). V datovém modelu je třeba objasnit nejen co chce člověk z hlediska obsahu reprezentovat (viz výše 2.1: obecný rámec či makrostrukturu světa/domény, která má být reprezentována), ale také jak to provede: pomocí jakých formálních objektů, entit a vztahů. V projektu nazvaném DOT (zkratka nizozemského názvu Databank OverheidsTerminologie: databáze vládní terminologie; viz Maks e.a. 2000 a Maks e.a. 2001) systém potřeboval následující entity: pojmy, termíny, kolokace a vazby, aby mohl reprezentovat termíny, používání termínů v kolokacích, vztahy mezi termíny, jako je (téměř) synonymie, (téměř) ekvivalence a podobně. Obrázek 4 může přiblížit, co se tím míní. Jak lze pozorovat, k rozlišení se používají různé grafické tvary: pojmy (C), termíny (T) a kolokace (COLL). Kromě toho se jasně rozlišuje (viz vodorovná přerušovaná čára) mezi termíny a pojmy, což znamená, že entity pojmů odpovídají sémantickým jednotkám vyjádřeným jedním nebo více termíny v jednom nebo více jazycích. Entity termínů představují jeden termín spolu s jeho úplným jazykovým popisem včetně užití. Entity kolokací totéž představují pro kolokace. Existuje také několik druhů vazeb: explicitní (plné čáry ve schématu) i implicitní (přerušované čáry). Příkladem explicitní vazby (kterou musí terminolog výslovně vyplnit) je vazba mezi pojmem a termínem nebo mezi pojmem a pojmem (s hodnotami jako NEARSYN, HYPER, HYPO, REL(ATED)). Implicitní vazby jsou vazby, které systém může odvodit automaticky: díky tomu, že termíny jsou propojeny s pojmy a že pragmatické hodnoty jsou specifikovány pro Terminologija | 2010 | 17 25 Obrázek 4: Entity, vazby a vztahy v DOT (na základě Maks e.a. 2000, viz také Maks e.a. 2001, kde najdete další informace) u termínu není nutné výslovně uvádět vztahy mezi termíny (jak v rámci jednoho jazyka, tak mezi jazyky), lze je však „vypočítat“, což vede k úplné synonymii, úplné ekvivalenci překladu, omezené ekvivalenci překladu a téměř úplné ekvivalenci překladu. Výhodou oddělení pojmové a jazykové (terminologické) úrovně mimo jiné je, že popis termínu v jednom jazyce neovlivňuje popis jeho takzvaného ekvivalentu překladu v jiném jazyce. Jinými slovy, lze pracovat s jednojazyčnými hesly, což znamená, že termíny v jednom jazyce lze popsat nezávisle na termínech v jiném jazyce, a přesto je lze vzájemně propojit prostřednictvím pojmové úrovně. Na obrázku 5 je schematicky znázorněn rozdíl mezi jednojazyčnými a vícejazyčnými hesly ve vícejazyčné databázi. 26 W. Martin | The role of cognitive modelling in general and that of frames... Obrázek 5: Vícejazyčná versus jednojazyčná hesla Jednojazyčná hesla (hesla v rámci jednoho jazyka) lze propojit s jinými jednojazyčnými hesly (hesly z jednoho či více jazyků), aniž by jeden jazyk ovlivňoval popis druhého. Ve vícejazyčných heslech obsahuje jedno heslo všechny informace pro všechny jazyky. Problémem pak je, že se rozdíly na pojmové úrovni stírají, pokud se termíny z různých jazyků považují za ekvivalenty překladu, aniž by byly plně ekvivalentní. Z výše uvedeného je zřejmé nejen to, že nelze vytvořit datový model bez jakékoli představy o doméně, kterou se zabýváme (a o termínech, jež se v ní vyskytují), ale také to, že bychom neměli abstrahovat od úkolů, které chceme s databankou plnit (jako v případě DOT: porovnávat právní systémy a překládat „vládní“ texty). Modelování dat zahrnuje nejen definici entit, ale také kategorií dat/informací, které tyto entity „zdobí“. V následující části se budu zabývat jednou z těchto entit, totiž pojmy. 2.3 Modelování pojmů V předchozím oddíle jsem již poukázal na některé výhody pojmového přístupu. Jedním z problémů, které se zde vyskytují, je způsob reprezentace pojmů (chápaných jako mentální stavební prvky sloužící k organizaci znalostí). Přijmeme-li, že (pojmový) význam termínu je zpravidla reprezentován jeho definicí, pak lze význam/definici/pojem vyjádřený termínem reprezentovat pomocí sémantické sítě Terminologija | 2010 | 17 27 as a model (see, for instance, Fraas 1998: 433 ss.). In Martin 1998 semantic networks are represented in the form of frames and, among others, used as definition models. In the next part I will further elaborate upon the role of frames and on that of a frame-based approach to terminology. 3. PŘÍSTUP K MODELOVÁNÍ POJMŮ ZALOŽENÝ NA RÁMCÍCH Rámce jsou zde chápány ve smyslu, který má tento pojem v umělé inteligenci, v návaznosti na Minskyho tradici (viz například Minsky 1975). V tomto smyslu jde o struktury reprezentující znalosti na pozadí, implicitní a stereotypní, které jsou nezbytné k porozumění pojmům a významu. Rámce v pojetí umělé inteligence podle Minského mají podobu slotů a jejich výplní. Z tohoto hlediska je rámec souborem obecných pojmových kategorií či vztahů (slotů), po nichž následují specifikace (výplně). Aby bylo jasné, co tím myslím, uvedu konkrétní příklad. Sémantické rámce jsou vázány na typy, což znamená, že příslušejí k určitým typům pojmů. Typy pojmů musí být stanoveny ve fázi modelování domény (viz výše oddíl 2.1). Například v doméně vládní terminologie se bude vyskytovat typ jako příspěvek. Rámcová reprezentace typu příspěvek vypadá následovně (viz také Martin and Heid 2001: 58): Tabulka 1: Rámec typu příspěvek příspěvek SLOT PARAFRÁZE SLOTU cíl k čemu je příspěvek určen zdroj kdo příspěvek vyplácí a. příjemce kdo a. dostává důvod proč se a. vyplácí výše jaká je částka a. čas kdy se a. vyplácí periodicita kolikrát se a. vyplácí způsob v jaké formě se a. poskytuje podmínka za jakých podmínek se a. poskytuje Ve světě sociálních služeb bude tedy pojem důchod považován za token typu příspěvek. 28 W. Martin | The role of cognitive modelling in general and that of frames... Základní rámec pro tento typ bude tvořen následujícími sloty/prvky: • příjemce kdo dostává příspěvek? • zdroj kdo příspěvek poskytuje? • účel k čemu se příspěvek poskytuje? • důvod/základ na jakém základě se příspěvek poskytuje? • výše jaká je výše příspěvku? • periodicita kolikrát se příspěvek poskytuje? • čas kdy se příspěvek poskytuje? • forma v jaké podobě (např. v penězích nebo jiných hodnotách) se příspěvek poskytuje? • podmínka za jakých podmínek se příspěvek poskytuje? Definice odvozená z tohoto rámce by mohla znít: Důchod je peněžní částka stanovená zákonem nebo (pojistnou) smlouvou, kterou někdo (osoba s nárokem na důchod nebo její vdova či sirotci) pravidelně dostává od někoho jiného ([bývalého] zaměstnavatele, výkonné organizace), například každý měsíc, na pokrytí životních nákladů po odchodu do důchodu, ať už po dosažení stanoveného důchodového věku, nebo v důsledku invalidity, pokud byly během zaměstnání hrazeny příspěvky. Konkrétní podoba i obsah samotné definice samozřejmě do značné míry závisí na uživateli, kterému jsou určeny. Pokud však přijmeme jako samozřejmé, že pojmový význam termínu je zpravidla vyjádřen jeho definicí, pak kognitivní modely, jako jsou rámce, mohou být při systematizaci definic nepochybně velmi užitečné. V následující části se pokusím objasnit, že kognitivní modelování obecně a přístup založený na rámcích zvláště přesahují tento rámec a mají dopad nejen na oblast definic a pojmů, ale také na terminologickou teorii a praxi obecně. 4. DISKUSE: DOPAD KOGNITIVNÍHO MODELOVÁNÍ NA TEORII A PRAXI TERMINOLOGIE Základní tvrzení předložené v tomto článku zní takto: Pokud se terminologie zabývá • osvojováním, • reprezentací a • aplikací Terminologija | 2010 | 17 29 znalostí ve specifické znalostní oblasti, přednostně, nikoli však výhradně, odborníky v této oblasti, pak by se v zájmu dosažení dobrých či lepších výsledků v teorii (tvorbě) a praxi (tvorbě a používání terminologických dat) měla věnovat větší pozornost kognitivnímu modelování, které zahrnuje modelování domény, modelování dat a modelování pojmů. Jinými slovy se tvrdí, že kognitivní modelování obecně a zejména přístup založený na rámcích mají pozitivní dopad na tři důležité aspekty terminologické práce. Obrázek 6 níže schematicky znázorňuje tyto tři aspekty, totiž osvojování, reprezentaci a aplikaci. Obrázek 6: Tři aspekty terminologické práce Elsewhere (Martin 1998) I have tried to make clear that a cognitive and, more in particular, a frame-based approach shows certain advantages over other approaches with regard to the three aspects mentioned. So, for instance, will a frame-based approach not only lead to a better access to knowledge, but also to a production/prediction of knowledge: on the basis of definitions, combinations can (in abstractor) be predicted. In the case of pension, for instance, one can, on the basis of the frame, expect combinations with get (beneficiary), give/pay (source), high/low (size) etc. This also could give rise to socio-linguistic investigations: depending on the context/communicative situations/social roles different fillers/values could be used for the same slots/attributes. 30 W. Martin | The role of cognitive modelling in general and that of frames... Abych konkrétněji ukázal dopad kognitivního modelování, nyní se podívám na odpovědi, které náš přístup nabízí na otázky/problémy, jako jsou ty, které vznesl R. Kocourek v příspěvku předneseném na Workshopu o terminologii během 17th Mezinárodního kongresu lingvistů (Praha, červenec 2003, R. Kocourek „Teorie terminologie a odborný jazyk: kritéria a volba“). Vybral jsem tucet otázek, které lze považovat za aktuální problémy terminologické teorie a praxe, a stručně jsem na ně odpověděl z hlediska kognitivního modelování. Následující text lze tedy číst jako krátký dialog otázek a odpovědí. • Otázka: Měli bychom zkoumat také netermíny vyskytující se v odborných textech? Odpověď: Terminolog by měl zkoumat to, co je důležité z kognitivního hlediska, tedy to, co je zajímavé pro znalostní doménu, kterou popisuje; z tohoto hlediska by měly být předmětem zkoumání také netermíny. • O: Měli bychom se pokoušet zkoumat terminologii v jednom jazyce, ve dvou jazycích, ve skupinách více než dvou jazyků, nebo ve všech jazycích? O: Jak jsme vysvětlili v oddíle 2.2., je třeba upřednostňovat jednojazyčné záznamy před vícejazyčnými. To neznamená, že by terminologie neměla být vícejazyčná; pouze to implikuje, že terminologie by neměly být propojeny způsobem, který by je zvýhodňoval ve prospěch jednoho jazyka. Jinými slovy, terminologie v jednom jazyce by neměla být zkreslená, ale měla by být propojitelná s terminologiemi v jiných jazycích. • O: Měla by terminologie zahrnovat vlastní jména [...] v textech? O: Vlastní jména mohou být v oborech znalostí důležitými údaji. Proto by neměla být vylučována. Viz také obnovený zájem v oblasti NLP o pojmenované entity a NER (rozpoznávání pojmenovaných entit). • O: Mají-li být zohledněny denotativní význam (věci) a pragmatické aspekty terminologie (uživatelé), jaké metody bychom měli používat? O: Terminologie je skutečně určována jak konceptuálními, tak pragmatickými hledisky. V tomto ohledu je prvořadé, aby TD zohledňovala nejen modelování domény/dat nebo konceptů. Stejně důležité je poskytovat takzvané uživatelské profily, které vymezují cesty vyhledávání a informační Terminologija | 2010 | 17 31 balíčky přizpůsobené konkrétním skupinám uživatelů. Obdélníky na pravé straně obrázku 6 v tomto oddíle, které se nacházejí mezi databází a aplikacemi, představují takové uživatelské profily. • O: I když si nedokážeme představit vytvoření pseudosymbolického formálního jazyka, měli bychom zavést systém zkratek, [...] znaků a symbolů či podobných prostředků? Jak bychom takový systém mohli sestavit? O: Rámce jsou typicky reprezentačním jazykem, který se nachází na půli cesty k formalizaci. Při určitém úsilí lze sloty neboli relace pro (sub)svět pevně stanovit a standardizovat. Pokud jde o výplně, formalizace by se přiblížila, kdyby bylo možné je omezit (formálně i sémanticky). Prvním krokem by mohlo být omezení výplní na termíny. V takovém případě by se mohl ustavit skutečný termnet. • O: Jak získáváme primární data pro popis a analýzu termínů: z korpusů odborných textů, z konceptuálních systémů příslušných oborů, nebo z obojího? O: Jak naznačuje obrázek 6 v tomto oddíle, měly by se tyto dva zdroje vzájemně ovlivňovat. Akviziční složka (korpusy, informátoři) ovlivňuje reprezentační systém a naopak. Jinými slovy, termíny v textech (částečně) určují návrh reprezentačního modelu (akvizice → reprezentace), zatímco reprezentační model usměrňuje výběr termínů a informací o nich (reprezentace → akvizice). • O: Jak odlišujeme termíny od netermínů v odborných textech? O: Protože termín funguje na třech úrovních – konceptuální, jazykové a sociolingvistické –, měl by splňovat kritéria stanovená pro každou z nich. Jinými slovy, termíny by měly vyjadřovat koncepty, které fungují/jsou ustaveny v určitém (sub)světě a jsou přijímány jazykovým systémem i sociolingvistickým společenstvím. • O: Jak odlišujeme víceslovné termíny od kombinací termínů a komplexních jmenných frází? O: Viz předchozí otázku a odpověď. Kognitivní modelování ve skutečnosti ukazuje, co je v popisovaném (sub)světě konceptuálně možné/vypočitatelné/kombinovatelné; jazykové a sociolingvistické faktory určují, zda se to, co je konceptuálně možné, také používá a přijímá. 32 W. Martin | The role of cognitive modelling in general and that of frames... • Otázka: Jak zkoumáme terminologické kolokace a frazeologii? Odpověď: V přístupu založeném na rámcích neslouží sloty pouze k vymezení pojmu, ale jakožto vztahy také ukazují, jaké kombinace (s jinými pojmy) mohou vznikat. Viz například případ pension, který může být (v nizozemštině) doplněn například takto: • hoog; laag, klein: souvisí se slotem velikost, • betalen, uitkeren, toekennen, uitbetalen: souvisí se slotem source, • ontvangen, genieten, krijgen: souvisí se slotem beneficiary. Jinými slovy, ze sémantických rámců a definic založených na rámcích lze odvodit abstraktní kolokační vzorce, které otevírají zajímavé perspektivy pro zkoumání kombinací (viz v tomto ohledu Martin 2003). • Otázka: Jaké metody budou použity pro sémantickou analýzu termínů (definice, synonymie, nejednoznačnost, hyperonymie, hyponymie, antonymie, metonymie a další vztahy atd.)? Odpověď: V přístupu založeném na rámcích hrají zdaleka nejvýznamnější roli „jiné vztahy“. Převážně strukturalistické vztahy (synonyma atd.) se nepovažují ani za dostačující, ani za dostatečně výstižné. • Otázka: Bude přístup sémaziologický, nebo onomaziologický? Odpověď: Přístup k definici založený na rámcích vychází z typů pojmů, a je tedy v tomto smyslu onomaziologický. • Otázka: Jaké lingvistické výzkumné metody používáme: strukturalistické, generativistické, poststrukturalistické, nebo jiné? Odpověď: Viz otázku týkající se sémantické analýzy termínů. Zejména strukturalistický přístup považuji za příliš restriktivní, a proto jsem jej nahradil kognitivním přístupem. 5. ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA V tomto článku jsem se pokusil objasnit, že kognitivní modelování je pro terminologii conditio sine qua non v tom smyslu, že vytváří nezbytný obecný rámec, bez něhož nelze ani důsledně pracovat, ani rozlišovat mezi tím, co je relevantní a co nikoli. Terminologija | 2010 | 17 33 BIBLIOGRAPHY Fraas C. 1998: Lexikalisch-semantische Eigenschaften von Fachsprachen. – Fachsprachen – Languages for Special Purposes; L. Hoffmann, H. Kalverkämper & H. E. Wiegand (Eds.), Berlin/New York: de Gruyter, Vol. 1, 228–238. Maks I., Martin W. & Groesz I. 2000: The DOT Project: Data and Datastructures for a Bank of Governmental Terminology. – Proceedings of the Ninth EurAlex International Congress – Euralex 2000; U. Heid, S. Evert, E. Lehmann & C. Rohrer (Eds.), Stuttgart: IMS, 297–303. Maks I., Martin W. & Groesz I. 2001: DOT Final Report (part 1). Amsterdam: Vrije Universiteit (Free University). Martin W. 1998: Frames as Definition Models for Terms. – Proceedings of the International Conference on Professional Communication and Knowledge Transfer; A. Munteanu (Ed.), Vol. 2, Vienna: Termnet, 189–221. Martin W. 2003: Definitions and Collocations in Dictionaries: the GWDS Compared to the Van Dale Groot Woordenboek der Nederlandse Taal. – Lexicographica, Series Maior, Vol. 113, Tübingen: Niemeyer, 3–23. Martin W., Cremers C. & Vliet H. van der 1991: Over Atlex, Relset, Conceptor e.a. Amsterdam: Vrije Universiteit (Free University). Martin W. & Heid U. 2001: Frame-based Definitions and the Selection of Multiword Term Candidates in DOT. – TIA 2001: actes des quatrièmes rencontres terminologie et intelligence artificielle, Vandoeuvre: INIST-CNRS, 55–65. Martin W. & Vliet H. van der 2003: Design and Production of Terminological Dictionaries. – A Practical Guide to Lexicography; P. van Sterkenburg (Ed.), Amsterdam/Philadelphia: Benjamins, 333–349. Minsky M. 1975: A Framework for Representing Knowledge. – The Psychology of Computer Vision; P. H. Winston (Ed.), New York: McGraw-Hill, 211–277. KOGNITYVINIO MODELIAVIMO APSKRITAI IR FREIMŲ KONKREČIAI VAIDMUO TERMINOLOGIJOS TEORIJOJE IR PRAKTIKOJE Šiame straipsnyje išskirti, apibrėžti ir pavaizduoti skirtingi kognityvinio modeliavimo lygmenys – srities modeliavimas (makrostruktūrinis lygmuo), duomenų modeliavimas (mediostruktūrinis lygmuo) ir termino ir (arba) sąvokos modeliavimas (mikrostruktūrinis lygmuo). Kalbant apie pastarąjį lygmenį pristatomas freimais besiremiantis sąvokų modeliavimo būdas. Pagrindinis šiame straipsnyje iškeltas principas – kognityvinis modeliavimas apskritai ir freimais besiremiantis požiūris konkrečiai turi teigiamos įtakos tam tikros srities žinių gavimui, pateikimui ir taikymui. Akivaizdžiai parodoma, kad kognityvinis modeliavimas yra terminologijos būtinybė, nes jis suteikia reikalingą struktūrą, be kurios neįmanoma nei nuosekliai dirbti, nei atskirti tai, kas svarbu, ir kas ne. Gauta 2010-08-09 Willy Martin Faculteit der Letteren, Vrije Universiteit De Boelelaan 1105, NL-1081 HV Amsterdam, Nederland E-mail [email protected] 34 W. Martin | The role of cognitive modelling in general and that of frames...