Ūkinių pastatų liaudies terminija

Lidová terminologie hospodářských budov ROBERTAS STUNŽINAS Litevský jazykový ústav KLÍČOVÁ SLOVA: lidové stavební termíny, názvy hospodářských budov, synonyma, vícevýznamové termíny, rodové termíny, druhové termíny Odborné termíny označují pojmy z určitého vědního oboru jako členy určitého systému. Vznik lidových termínů je spontánní a pojmy pojmenovávají bez vazby na systém pojmů. Přesto vytvářejí složité a různorodé mikrosystémy lexikálních jednotek, které jsou spojeny různými sémantickými vztahy (podrobněji o původu lidové terminologie obytného domu a jeho částí, synonymii, vícevýznamovosti, vztazích rodu a druhu a dalších otázkách viz Stunžinas 2010: 130–143; 2011: 142–153). Tento článek se zabývá lidovými termíny označujícími hospodářské budovy1. Jsou analyzovány z hlediska pojmů, které označují, původu a sémantických vztahů (synonymie2, vícevýznamovosti a vztahu rodu a druhu). Materiál pochází ze zdrojů živého jazyka: z velkého Slovníku litevského jazyka (elektronického vydání), Slovníku druskininkajského nářečí, Slovníku mluvy Kaltanėnů, Slovníku mluvy Kazlų Rūdy (sv. I), Slovníku kupiškėnského nářečí (sv. I), Slovníku lazūnského nářečí, Slovníku severovýchodních dūnininkajských nářečí a Slovníku zanavycké mluvy (sv. I–III), Atlasu litevského jazyka (sv. I). Celkem je analyzováno 196 různých lidových termínů3. 1 Termín budova se užívá ve významu „stavení“. Může se také užívat ve významu jakékoli stavby, viz budova „stavba, stavení“ (DŽ₆). Za hospodářské budovy se považují stavby složité konstrukce, v nichž se uchovávají hospodářské potřeby, oděvy, obilí a krmivo; patří k nim také budovy určené k chovu zvířat, k přípravě jídla, ke koupání a pomocné budovy. K hospodářským budovám (stavením) se neřadí stavby různého účelu, které jsou k nim připojeny, ani stavby jednoduché konstrukce – přístřešky, kryté stříšky a latríny. Terminologie této skupiny bude analyzována samostatně. 2 V článku je lidová terminologie zkoumána jako soubor termínů celého lidového jazyka, v němž se projevuje synonymie a vícevýznamovost. Lidové termíny lze zkoumat také v rámci nářečí, jako jeho terminologický systém (podrobněji viz Klepikova 1974: 31). 3 Ve zkoumaných zdrojích lze nalézt řadu variant termínů, které se v tomto článku nepovažují za samostatné termíny (podrobněji o pojetí varianty viz Stunžinas 2008: 111–112). 184 Robertas Stunžinas | Ūkinių pastatų liaudies terminija 1. POJMY, PŮVOD TERMÍNŮ, SYNONYMNOST A HIERARCHICKÉ VZTAHY Tradiční hospodářské stavby Litevců se vyvíjely a měnily po celá staletí. To mohlo zapříčinit bohatost a rozmanitost lidové terminologie této oblasti. Například jednou z prvních nadzemních staveb s otevřeným ohništěm byl žemaitský namas – až do 16. století se v něm bydlelo a chovala se tam zvířata. S rozvojem chovu hospodářských zvířat se v Žemaitsku formoval typ obytné stavby s prostory pro jejich chov. Žemaité jí říkali numalis (podrobněji viz LLA 1965: 42–43). Obytný dům a hospodářské stavby popisují práce historiků a etnografů. Jedním z prvních, kdo v 19. století v litevštině popsal tradiční litevský obytný dům, k němu připojený chlév a hospodářské stavby, byl osvícenec, historik a ideolog národního obrození Simonas Daukantas. V jeho popisech lze nalézt názvy tradičních staveb: „První jejich stavba v těch lesích se nazývala nam[s], neboli namas, namaitis, proto byl celý národ cizinci nazýván nomadžiais, tedy lidé žijící v domech. <...>. Druhé dveře v té přepážkové stěně byly téměř stejně velké jako hlavní a vedly z domu do chléva neboli kūtė, tak nazývaného od slova tverti ‚ohradit‘, od čehož se pak celý příbytek nazýval tvaru neboli dvaru; ten byl zpočátku ohrazen pruty a jednu boční stěnu měl společnou se samotným domem. V tomto chlévě byla podél stěn ustájena zvířata, totiž krávy a voli“ (Daukantas 1976: 429–430). Časem se účel domu změnil a začal sloužit jako letní obytná místnost, kuchyně, sklad či chlév (o vývoji stavby podrobněji viz Butkevičius 1958: 157). Doklady z pramenů živého jazyka ukazují, že se termínem namas označuje jakákoli hospodářská stavba – „obytný či jiný nějaký objekt; chlév; kravín; samostatně stojící malá stavba s kamny na léto“⁴ LKŽe. Blízký význam má také termín trobesys – „nějaká hospodářská stavba“ LKŽe, ZanavŽ3 481. Tyto dvě synonyma lze považovat za ústřední termíny zkoumaného mikrosystému – ostatní termíny jsou s nimi spojeny hierarchickými vztahy. S nadřazenými termíny namas a trobesys je hyponymicky spojeno osmdesát čtyři druhových termínů. Druhové termíny podle účelu označují deset staveb: 1) stavbu k uskladnění obilí, zrn a dalších potřeb; 2) stavbu k ukládání a sušení obilí a k mlácení; 3) stavbu k ukládání obilí a lnu; 4) stavbu k sušení lnu; 5) stavbu k uskladnění sena; 6) sta- 4 Článek vychází z významů doložených v pramenech. Terminologija | 2012 | 19 185 vbu k sušení; 7) stavbu k přípravě jídla; 8) stavbu k chovu hospodářských zvířat; 9) pomocné stavby; 10) stavbu ke zpracování potravin. S termíny uvedených skupin je hyponymicky spojeno sto deset termínů. Zastávají funkci druhových termínů a pojmenovávají stavby podle různých vlastností (účelu, kvality, konstrukce, velikosti aj.). Jednou z hlavních staveb na hospodářství je stavba k uskladnění obilí, zrn a dalších potřeb. Taková stavba se označuje třemi synonymními termíny – dvěma litevskými a jedním germánským: klėtis „stavba nebo část stavby k ukládání obilí, uchovávání oděvů či jiných věcí, ke spaní; sýpka“ LKA I 47, KzRŽ I 368, ZanavŽ1 718, svirnas5 LKŽe, LKA I 47, DrskŽ 362, LzŽ 252; ×6špykerė (něm. Speicher) LKŽe, LKA I 47, ZanavŽ3 331. Tradici klėtis popsal Daukantas: „Třetí stavba se nazývala klėtis, od slova klėsti; byla vyvýšena o loket či půldruhého nad zemí, spočívala na špalcích nebo velkých kamenech, měla dlážděnou podlahu a deskový strop kvůli suchu. Ukládalo se v ní obilí v zásobnicích či sýpkách, oděvy, maso, kožešiny a šišknos, totiž věci na odchod a věci lité; někdy měla jednu místnost, někdy dvě, tři a čtyři <...>“ (Daukantas 1976: 433). Termíny klėtis a svirnas je třeba považovat za částečná synonyma – historicky měly odlišné významy. Písemné prameny 16. století ukazují, že klėtis sloužila ke spaní a uchovávání oděvů, zatímco svirnas k uskladnění obilí (Dundulienė 1982: 114, 1991: 101). V tomto článku se tedy za synonyma považují termíny označující totožné nebo velmi blízké pojmy7. S termíny označujícími klėtis (svirnas) jsou hyponymicky spojeny čtyři termíny – tři litevské a jeden germánský. Zastávají funkci druhových názvů klėtis a označují vlastnosti účelu, velikosti, kvality či konstrukce: drapanė „klėtis na oděvy“ LKŽe, KpŽ 434, svirnas „větší klėtis“ LKŽe, LKA I 47, ZanavŽ3 236, svirnynas „špatný, chatrný svirnas“ 5 Významy synonymních termínů se neuvádějí. 6 Křížkem jsou označeny výpůjčky. Vychází se z údajů v Lietuvių kalbos žodynas. 7 Široké pojetí synonymních termínů je důležité vzhledem k neurčitosti významů lidových termínů. V terminologické teorii se za synonyma obvykle považují termíny zcela totožné významem – dublety (Ахманова 1966: 13, Даниленко 1977: 53; Головин, Кобрин 1987: 54). Dublety označují stejné objekty, vyznačují se stejnou distribucí a mohou se navzájem nahrazovat, aniž se změní obsah (Курышко 1993: 109). Pro lidovou terminologii není příznačná přísnost významů a užívání, a proto je obtížné přesně určit, které termíny jsou významově zcela totožné a které nikoli. 186 Robertas Stunžinas │ Ūkinių pastatų liaudies terminija LKŽe; ךpykeris (něm. Speicher LKŽe) „budova, v jejíž spodní části jsou místnosti a nahoře se skladuje obilí“ LKA I 47. Další z nejdůležitějších tradičních hospodářských staveb byla budova určená k ukládání, sušení a mlácení obilí. Takovou stavbu i její název zmínil Daukantas: „Pátá budova měla rovněž podlouhlý čtyřúhelníkový půdorys a nazývala se reja; v ní se vymlácelo suché obilí, když je vyjmuli z duoby a rozložili na mlatě“ (Daukantas 1976: 436). Z pramenů živého jazyka vyplývá, že se tato budova označuje sedmi synonymy – pěti litevskými, jedním lotyšským a jedním germánským: kluonas LKŽe, LKA I 53, DrskŽ 159, KltŽ 115, LzŽ 123, ZanavŽ1 731, daržinė LKŽe, LKA I 53, jauja LKŽe, LKA I 53, klojimas LKŽe, ZanavŽ1 728, šiaudinė LKŽe; reja (lot. rija) LKŽe, LKA I 53; ×skūnia (středodolnoněm. schūne) LKA I 53, LKŽe. Reja se považuje za lotyšismus a má se za to, že je finského původu (Sabaliauskas 1990: 273, Urbutis 2009: 385; Karulis 2001: 755). S uvedenými termíny je hyponymickými vztahy spojeno sedm druhových termínů označujících účel staveb (3 termíny), konstrukční (2 termíny), velikostní (1 termín) a konstrukční a velikostní (1 termín) znaky. Třemi* složenými litevskými termíny se označuje kluonas k uskladnění obilí: javinė daržinė LKA I 53; laukinė daržinė LKA I 53, lauko daržinė LKA I 53. Germanismem skūnia se označuje kluonas s jednou nebo dvěma mlatnicemi: ×skūnia (středodolnoněm. schūne) „budova pro ukládání obilí s jednou mlatnicí“ LKA I 53, ×skūnia (středodolnoněm. schūne) „budova pro ukládání obilí se dvěma mlatnicemi“ LKA I 53. Jedním litevským termínem se označuje malý kluonas – klojimėlis „malý klojimas“ LzŽ 122, a jiným – podle konstrukce a kvality nebo velikosti – kloniokas „špatně postavený, chatrný⁸ kluonas“ KzRŽ I 373. Budova k uskladnění sena se označuje třiceti synonymy. Dvacet sedm termínů je jednoslovných – šestnáct litevských, šest slovanských, jeden germánský a čtyři hybridní: daržinė LKŽe, LKA I 56, KltŽ 40, KpŽ 342, daržinėle KltŽ 40, diendaržinė LKA I 57, jaujė LKA I 57, klai-mas LKA I 57, klojimas LKA I 57, kluonas LKA I 57, klu onelis LKA I 57, kluoniukas LKA I 57, padanginė LKŽe, LKA I 57, pašarinė LKA I 57, pridaržė LKA I 57, prieklaimys LKA I 57, priekluon is LKA I 57, stoginė 8 Přídavné jméno menkas může mít několik významů: menkas 1. „malý, nepatrné velikosti, malého rozsahu“; 7. „špatný, nevalný, nic moc“ LKŽe. Terminologija | 2012 | 19 187 LKŽe, LKA I 57, šieninė LKŽe, LKA I 57, ZanavŽ3 271; ×adryna (bělorus. адрына, pol. odryna) LKA I 57, ×kaladnykas (bělorus. холодник, pol. chłodnik „kůlna, chýše“) LKA I 57, ×padakė (pol. poddasze) LKA I 57, ×pavietis (bělorus. павец „dřevník“) LKA I 57, ×salošius (pol. szalas „stan, bouda“) LKA I 57, ךopas (pol. szopa < něm. Schuppen LKŽe) LKA I 57; ×skūnia (středodolnoněm. schūne LKA I 53) LKA I 57, ZanavŽ3 96; ×adrynelė (hybridní, ze slovanského adryna a litevské přípony -ėlė) LKA I 57, ×skūnelė (hybridní, z germánského skūnia a litevské přípony -elė) LKA I 57, ×skūngalis (hybridní, z germánského skūnia a litevského galas) LKA I 57, ךieninyčia (hybridní, z litevského šieninė a slovanské přípony -yčia) LKA I 57. O budově k uskladnění sena psal Daukantas; takovou budovu nazýval stoginė a daržinė: „Sedmá budova se nazývala stoginė neboli daržinė, měla podlouhlý čtyřúhelníkový půdorys a ukládalo se do ní obilí, sláma či seno <...> nazývala se stoginė, protože měla střechu; stěny byly buď z klád, nebo z prutů“ (Daukantas 1976: 437). Budova k uskladnění sena se označuje třemi složenými litevskými termíny: pašarinė daržinė LKA I 57, šieninė daržinė LKA I 57, šieno daržinė LKA I 57. Je třeba poznamenat, že některé termíny lze považovat za částečná synonyma, protože označují ne totožné pojmy. Podle údajů sběratelů Litevského jazykového atlasu se samostatné stavby k uskladnění sena vyskytovaly zřídka; seno se nejčastěji skladovalo v přístavbách u jiných budov (LKA 1977: 57). Někdy se budovy k uskladnění sena stavěly na loukách a tvarem i konstrukcí odpovídaly těm na statcích (Butkevičius 1971: 191). Tyto stavby měly stěny, a proto byly považovány za budovy. Dvě malé skupiny termínů označují budovu k uskladnění obilí a lnu a budovu k sušení lnu. První se označuje třemi synonymy – dvěma litevskými a jedním lotyšským: jauja LKŽe, ZanavŽ1 563, pirtis LKŽe, ZanavŽ2 409; reja (lot. rija) LKŽe, DūnŽ 301. Skupinu názvů druhé budovy tvoří rovněž tři synonyma – dvě litevská a jedno hybridní: žardinė LKŽe, žardininkas LKŽe; מardininkčia (hybridní, z litevského žardinė a slovanské přípony -inčia) LKŽe. K hospodářským budovám se řadí také budova určená ke koupání. Hlavním názvem této budovy je pirtis. Aukštaitové a Dzúkové nazývali pirtimi místnost ke koupání, Zanavikové a Kapsové budovu k sušení lnu a Žemaitové místnost k sušení obilí. Žemaitové označovali budovu ke koupání výrazem perene (LEB 1964: 277). Etnografové uvádějí, že pirtis je původním významem označení budovy ke koupání. Psal o tom Daukantas a v 19. století používal výraz pirtimi. 188 Robertas Stunžinas │ Ūkinių pastatų liaudies terminija tak nazýval žemaitskou lázeňskou stavbu: „Osmá budova se nazývala pirtis; v samotné pirtis byla pec, podél poloviny stěn byly lavice, od slova plauti <...>; do těchto lázní vodili nejen hosty a pocestné, ale i vyslance cizích národů: neboť za starých časů bylo ze všeho největší poctou zavést hosta do lázně a vykoupat ho <...>“ (Daukantas 1976: 437). Později se lázeňská stavba označovala jinými termíny, avšak podle údajů regionálních badatelů si původní význam slova pirtis nejlépe uchovali východní Aukštaitové (Butkevičius 1971: 198). Z pramenů, které jsme zkoumali, vyplývá, že skupinu názvů lázeňské stavby tvoří celkem šest synonym: tři litevská, dvě slovanská a jedno germánské: pirtis LKŽe, LKA I 58, DrskŽ 267, KltŽ 216, ZanavŽ2 409, jauja LKŽe, perenė LKŽe, LKA I 58, DūnŽ 254; ×banė (rus., bělor. dial. баня) LKA I 58, ×laznė (pol. łaznia, bělor. лазня) LKA I 58, LKŽe; ×badestubė (něm. Baden a něm. dial. stuba LKŽe) LKA I 58. Mezi názvy hospodářských budov patří čtyři termíny označující budovy určené k přípravě jídla – tři litevské a jeden hybridní: namas „samostatně stojící malá budova s kamny pro letní období“ LKŽe, pravarelės „malá budova stlučená z prken, kde se udí maso, v létě vaří a připravují se brambory pro prasata“ LKŽe, viralinė „samostatná kuchyňská budova nebo přístavek, letní kuchyně“ LKŽe, DūnŽ 443, ubladė (hybridní, z germ. ubas) „samostatná budova, kde je pec na chleba nebo kde se připravuje krmivo pro dobytek“ LKŽe. Ubladė je typická pro Žemaitii; jde o malou budovu s vyzděnou pecí na chleba a komůrkou k ukládání nářadí. Tradiční ubladė popsal Daukantas: „Šestá budova se nazývá ubladė, v níž byla pec na chleba, tak nazývaná proto, že se v ní pekl nejen chléb a koláče, <...> ale také ryby a maso, jednou v dřevěných neckách, jindy na slámě; tam se sušilo obilí, houby a jablka na jablečnou kaši, tam byly také postaveny mlýnské kameny na mletí obilí, jako u Římanů: kde mletí obilí, tam se také pekl chléb. V těchto ubladė měli chudí, stejně jako jsem řekl, také lázeň, neboť nad zděnou pecí byla postavena pec“ (Daukantas 1976: 436). V pracích regionálních badatelů se tato budova nazývá také numalis. Má se za to, že název ubladės vznikl z názvu místnosti v obytném domě, v níž byla pec a komín (Gutautas, Knežys 1992: 347). Všechny uvedené názvy budov lze považovat za synonyma – mají stejné významové jádro a liší se pouze vedlejšími rysy. Převážnou část zkoumané terminologie tvoří termíny označující budovy pro chov hospodářských zvířat. K označení chlévů se užívá sto Terminologija | 2012 | 19 189 třináct termínů. Třináct termínů lze považovat za obecná označení chléva, devět z nich je litevských, např.: gurbas (liet. Sabaliauskas 1970: 34) LKŽe, LKA I 49, kūginys LKŽe, LKA I 49, pūnė LKŽe, LKA I 49, tvarčiukas LKA I 49, tvartas LKŽe, LKA I 49, DrskŽ 424, KltŽ 365, LzŽ 273, ZanavŽ3 510. Chlév se také nazývá namu LKŽe. Historicky se termín namo odvodil z označení obytné budovy – ve starých domech se pod jednou střechou žilo a choval se dobytek. S rozvojem chovu dobytka v Žemaitsku vznikla nová varianta obytné budovy (Žemaité jí dodnes říkají numaliu) s prostory pro chov dobytka (LLA 1965: 42–43). Takovou budovu zmiňuje také Daukantas: „Druhé dveře <...> vedly z domu do chléva neboli kūtė, tak nazývaného od slova tverti ‚ohradit‘, od čehož se pak celé hospodářství nazývalo tvaru neboli dvaru; zpočátku byl obehnán proutím, jednu boční stěnu měl společnou se samotným domem a v tomto chlévě byl dobytek přivázán podél stěn, totiž krávy a voli“ (Daukantas 1976: 430). Podle přilehlého ohrazení se chlév nazývá také litevským termínem diendaržis LKŽe. Označuje se také názvem budovy určené ke koupání – jauja LKŽe. Budova určená k chovu dobytka se nazývá podle konstrukčního prvku – dangtis LKŽe, LKA I 49. Chlév se dále označuje pěti výpůjčkami – třemi slavismy, jedním latvismem a jedním germanismem: ×abares (l. obora LKŽe) LKA I 50, ×stainia (bělorus. стайня l. stajnía) LKŽe, stodas (bělorus. stado Fraenkel 1962: 910) LKŽe; kūtė (lot. kuts) LKA I 49, LKŽe, DūnŽ 162, ZanavŽ1 818; ×staldas (něm. dial. stall) LKŽe, LKA I 50, ZanavŽ3 163. Označení chléva se vyznačují regionálním užíváním. Nejrozšířenější je termín tvarto, známý ve spisovném jazyce i na rozsáhlém nářečním území (v jižní, střední a východní části Litvy). Kūtė se užívá v severní části Litvy, gurbas v severovýchodním cípu, staldas v jižní části Žemaitska, pūnė na území východoaukštaitských nářečí, namas, dangtis ir abaŕes v určitých oblastech střední Litvy a kūginys na malém území východoaukštaitských nářečí (Sabaliauskas 1970: 30–49). S obecnými označeními chléva je hyponymickými vztahy spojeno devadesát osm druhových termínů, které označují vlastnosti účelu (92 termínů), konstrukce (2 termíny) a velikosti (4 termíny). Největší je skupina termínů označujících arklių tvartą. Historici poznamenávají, že tato budova se označovala několika termíny: arklių tvartas, arklių kūtė (Daukantas 1976: 430–431). Z pramenů živého jazyka vyplývá, že termíny označující chlév pro koně tvoří řadu dvaceti sedmi synonym. Vie- 190 Robertas Stunžinas | Ūkinių pastatų liaudies terminija Mezi názvy je šestnáct termínů: čtyři litevské, tři slovanské, dva germánské a sedm hybridních: arklidė LKŽe, LKA I 50, KpŽ 66, LzŽ 23, ZanavŽ1 58, arkliatvartis LKŽe, LKA I 51, arklinė LKŽe, LKA I 50, arklinykas LKA I 50; ×abarai (bělorus. абора, pol. obora LKA I 50) LKA I 51, ×kaniušnia (bělorus. канюшня) DrskŽ 136, LKA I 51, ×stainia (bělorus. стайня, pol. stajnia) LKŽe, LKA I 51, DrskŽ 346, ZanavŽ3 161; ×staldė (něm. nář. stall) LKŽe, ×straja (něm. nář. štraie, štrei) LKŽe; ×arklistaldis (hybridní, z litevského arklys a germánského staldas) LKA I 51, ×kaniūkštė (hybridní, ze slovanského kaniušnia a litevské přípony –tė) LKA I 51, ×stainelė (hybridní, ze slovanského stainia a litevské přípony –elė) LKA I 51, ×stainikė (hybridní, ze slovanského stainia a litevské přípony –ikė) LKA I 51, ×staininė (hybridní, ze slovanského stainia a litevské přípony –inė) LKŽe, LKA I 51, ×stojinė (hybridní, ze slovanského stoinia a litevské přípony –inė) LKŽe, LKA I 51, מirginyčia (hybridní, z litevského žirgas a slovanské přípony –inyčia) LKŽe. A. Sabaliauskas upozornil, že kaniušnė (kaniušnia) je pravděpodobně přejato z běloruštiny, zatímco podoby s vsunutým –k– vznikly již v litevském jazykovém prostředí (Sabaliauskas 1970: 54). Stáj pro koně se označuje také dvanácti víceslovnými termíny, z nichž většina má litevské složky: arklinė pūnė LKA I 50, arklinis ažudaras LKA I 51, arklinis gur­bas LKA I 50, arklinis tvartas LKA I 50, arklių dangtis LKA I 50, arklių gur­bas LKA I 50, arklių namas LKA I 50, arklių pūnė LKA I 50, arklių tvartas LKA I 50. Smíšenou skupinu tvoří termíny s litevskými určujícími a přejatými určovanými složkami: arklių kūtė (lotyš. kuts) LKA I 50, arklių ×staldas (něm. nář. stall) LKA I 50, arklių ×stelingis (lotyš. stelingis „ohrada“, něm. nář. stellinge „stáj“) LKA I 51. Stáj pro krávy se označuje dvaadvaceti synonymními termíny – devíti jednoslovnými a třinácti víceslovnými. Čtrnáct termínů je litevských – sedm jednoslovných a sedm víceslovných: bandininkas LKA I 50, galvidė LKŽe, galvijinė LKA I 50, gyvulininkas LKA I 50, karvidė LKŽe, LKA I 50, KzRŽ I 326, karvinys LKŽe, LKA I 50, numas LKA I 50; galvijinė pūnė LKA I 50, galvijų tvartas LKA I 50, karvidis tvartas LKA I 50, karvinė pūnė LKA I 50, karvinis gur­bas LKA I 50, karvinis tvartas LKA I 50, karvių pūnė. Stáj pro krávy se označuje také dvěma slavismy: ×abarės (bělorus. абора, pol. obora) LKA I 50, ×valaunios (bělorus. валуня „stáj pro býky“) LKA I 50. Šest víceslovných termínů je smíšených – jejich určující složky jsou všechny litevské, zatímco určované jsou lotyšské nebo germánské: bandos kūtė (lotyš. kuts) LKA I 50, galvijinė kūtė (lotyš. kuts) LKA Terminologija | 2012 | 19 191 I 50, kravské chlévy (lot. kuts) LKA I 50; stáj pro stádo ×staldas (něm. dial. stall LKŽe) LKA I 50, stáj pro dobytek ×staldas (něm. dial. stall LKŽe) LKA I 50, kravín ×staldas (něm. dial. stall LKŽe) LKA I 50. Skupinu názvů pro chlév na býky tvoří čtyři synonymní termíny – dva litevské a dva hybridní: jaučiatvartis LKA I 50, jautidė LKŽe; ×builinė (hybridní, z germ. builis a litevské přípony -inė) LKŽe, ×jautstald is (hybridní, z litevského jautis a germ. staldas) ZanavŽ1 567. Je třeba zmínit, že termíny označující chlév pro krávy a býky lze hodnotit dvojím způsobem – jako hyponyma obecných názvů chléva nebo jako hyponymum termínu galvidė. Termín galvidė se také používá jako obecný název pro chlév pro dobytek – „chlév pro dobytek“ LKŽe. Chlév pro prasata se označuje devatenácti synonymními termíny. Šest termínů je jednoslovných, z nich tři jsou litevské a dva hybridní: kiauliatvartis LKŽe, LzŽ 116, kiaulidė LKŽe, LKA I 51, kiaulinys LKŽe; ×kiaulinčius (hybridní, z litevského kiaulė a slovanské přípony -inčius) LKŽe, ×kiaulinyčia (hybridní, z litevského kiaulė a slovanské přípony -inyčia) LKŽe. Stejný chlév se označuje také názvem pro stáj pro koně – ×kaniūkšlė (bělor. канюшня, rus. конюшня LKA I 51) LKŽe. Třináct termínů je složených, devět z nich je litevských: kiaulinė pūnė LKA I 51, kiaulinė pūnelė LKA I 51; kiaulinis gurbas LKA I 51, kiaulinis gurbel iokas LKA I 51, kiaulinis gurbelis LKA I 51; kiaulinis tvartas LKA I 51, kiaulinis tvarčiukas LKA I 51, kiaulinis tvartelis LKA I 51, kiaulinis tvartukas LKA I 51. Ve skupině smíšených termínů převažují termíny s litevskými určujícími členy a hybridními určovanými členy: kiaulinė ×kūtėlė (hybridní, z lot. kuts a litevské přípony -elė) LKA I 51, kiaulinis ×staldalis (hybridní, z germ. staldas a litevské přípony -alis) LKA I 51, kiaulinis ×staldukas (hybridní, z germ. staldas a litevské přípony -ukas) LKA I 51. Jeden termín má litevský určující člen a lotyšský určovaný člen – kiaulinė kūtė (lot. kuts) LKA I 51. Chlév pro ovce se označuje sedmi synonymními termíny: pěti litevskými, jedním germánským a jedním hybridním: avidė LKŽe, avikinė LKŽe, avin ykė LKŽe, DrskŽ 25, avininkas ZanavŽ1 86, avitvartis LKŽe; ךkūnia (něm. dial. schūne) LKŽe; ×avinyčia (hybridní, z litevského avis a slovanské přípony -inyčia) LKŽe. Skupiny názvů pro chlévy pro ptactvo jsou malé. Kurník se označuje pěti synonymními termíny: třemi litevskými, jedním slovanským a jedním hybridním: vištidė LKA I 52, LKŽe, vištinė LKŽe, vištinykas LKŽe; ×katukas (bělor. komyx, pol. kotuch) LKŽe, KltŽ 103; ×vištinyčia 192 Robertas Stunžinas | Ūkinių pastatų liaudies terminija (hybridní, z litevského višta a slovanské přípony –inyčia) LKŽe. Skupinu názvů pro chlév pro husy tvoří tři synonyma – dvě litevská a jedno hybridní: žąsidė LKŽe, žąsinykas LKŽe; מąsinyčia (hybridní, z litevského žąsis a slovanské přípony –inyčia) LKŽe. Kachník se označuje jedním litevským a jedním hybridním termínem: antidė LKŽe; ×antinyčia (hybridní, z litevského antis a slovanské přípony –inyčia) LKŽe. Druhových termínů označujících chlévy podle jiných vlastností (konstrukce, velikosti) je podstatně méně. Dvěma litevskými termíny jsou budovy pro chov zvířat pojmenovány podle konstrukce: tvarthamis „chlév přistavěný k jiné budově“ LKŽe, namas „chlév pod jednou střechou s obytným domem“ LKŽe, LKA I 49. Daukantas navíc zmiňuje samostatnou kūtė, jak se nazýval chlév, v němž byla chována zvířata a uchovávány dopravní prostředky: „Druhá budova, jakoby bokem k tomu domu, jedním rohem jakoby přiléhající, nazývala se kūtėmi; byla rovněž protáhlým čtyřúhelníkem; uprostřed jižní stěny měla jedny dveře, vysoké jako stěna a tak široké, že jimi mohl vjet i ten největší vůz sena; prostor mezi třemi stěnami a těmito dveřmi se nazýval tarpikiu neboli ratainyčia, kde se uchovávala kola, vozy a saně; někdy tam na stelingis drželi válečné koně <...>“ (Daukantas 1976: 432–433), takový druhový termín se však v pramenech zkoumaných v této práci nepodařilo nalézt. Podle velikosti se chlév označuje čtyřmi druhovými termíny. Malý chlév se označuje třemi synonymními termíny – dvěma litevskými a jedním hybridním: namelis LKA I 49, tvartelis DrskŽ 425; ×staldalis (hybridní, z germ. staldas a litevské přípony –alis) LKŽe. Velký chlév se nazývá hybridním termínem ×pastaunyku (hybridní, ze slov. pastauka a litevské přípony –nykas) LKŽe. Skupinu názvů pomocných budov tvoří dva litevské, čtyři slovanské, jeden germánský a jeden hybridní termín: pirkaitė „zařízený domek k ukládání věcí“ LKŽe, rūsys „speciální budova k uskladnění zeleniny“ LKŽe; būda (bělor. буда, pol. buda) „malý domek“ KzRŽ I 88, ZanavŽ I 182, grinčia (bělor. грындніца LKA I 34) „staveníčko, kam se sypou brambory“ LKŽe, ×kaburė (rus. кобура) „prkenná budova k ukládání věcí, kůlna“ LKŽe, ךopa (pol. szopa < něm. Schuppen) „nějaká menší, méně kvalitní budova k různým účelům“ LKŽe; ×kelnorė (něm. Keller) „domek zčásti pod zemí na uskladnění brambor“ LKŽe, KzRŽ I 340; ×bragelis (hybridní, ze slov. baragas a litevské přípony –elis) „malý domek, přístřešek k ukládání věcí“ LKŽe. Terminologija | 2012 | 19 193 K názvům hospodářských budov se řadí termíny označující budovu ke zpracování potravin. Udírny se obvykle popisují jako malé stavby, např.: rūkykla „budova k uzení masa nebo ryb“ LKŽe, rūkalė „udírna (malá stavba z prken, kde se v létě vaří jídlo a v zimě se udí maso)“ LKŽe. Celkem udírnu označuje sedm termínů – čtyři litevské, jeden slovanský a dva hybridní, např.: dūminė „udírna“ LKŽe, ZanavŽ1 329, rūkinė „udírna“ LKŽe, ZanavŽ2 582; ×būdka (bělor. buda Fraenkel 1962: 61) „udírna“ ZanavŽ1 184; ×dūminyčia (hybridní, z litevského dūmas a slovanské přípony –inyčia) „udírna“ ZanavŽ1 329, ×rūkinyčia (hybridní, z litevského rūkas „kouř“ a slovanské přípony –inyčia) „udírna“ LKŽe, ZanavŽ2 528. 2. MNOHOVÝZNAMNOST TERMÍNŮ Část termínů zkoumané mikrosoustavy má stejnou formu a různé významy. Celkem je mnohovýznamnost vlastní osmadvaceti termínům, které tvoří jedenáct řad. Převážně jde o binární řady (8 řad neboli 73% všech řad mnohovýznamných termínů), téměř třikrát méně je čtyřčlenných (3 řady neboli 27%) řad. Mnohovýznamné termíny nejčastěji označují hospodářské budovy různého účelu (7 řad); například budova nazývaná daržinė, klojimu, kluonu, skūnia slouží k uskladnění obilí, zrní a dalších potřeb i k uskladnění sena, např.: daržinė „stavba pro skladování obilí“ LKŽe, LKA I 53 – „stavba k uskladnění sena“ LKŽe, LKA I 56, KltŽ 40, KpŽ 342; klojimas „stavba pro skladování obilí, stodola“ LKŽe, ZanavŽ1 728 – klojimas „stavba k uskladnění sena“ LKA I 57. Některé mnohovýznamné termíny označují jak nadřazený, tak podřazený pojem (5 řad). Nejčastěji (4 řady) podřazené termíny zachycují rozlišující znaky účelu budov. Například namu označuje jakoukoli hospodářskou budovu i pomocnou budovu nebo chlév, např.: „obytná nebo prostě nějaká stavba“ LKŽe – „samostatně stojící malá stavba se sporákem pro léto“ LKŽe – „chlév“ LKŽe. Termíny abarės a stainia fungují jako obecné i druhové názvy chléva: ×abarės „chlév“ LKA I 50 – „kravín“ LKA I 50; ×stainia „chlév“ LKŽe – „stáj pro koně“ LKŽe, LKA I 51, DrskŽ 346, ZanavŽ3 161. Termín galvidė označuje kravín a zároveň širší pojem – chlév pro skot: „chlév pro skot, krávy, stáj“ LKŽe. Byl zaznamenán jeden případ, kdy druhový termín označuje konstrukční znaky. Termín skūnia funguje jako obecný název stavby pro skladování obilí; kromě toho ji označuje podle počtu podlahových prostorů: skūnia „stavba pro skladování obilí“ LKA I 53, LKŽe – „stavba pro skladování obilí s jedním podlahovým prostorem“ LKA I 53 – „stavba pro skladování obilí se dvěma podlahovými prostory“ LKA I 53. 194 Robertas Stunžinas | Ūkinių pastatų liaudies terminija ZÁVĚRY 1. Lidovou terminologii hospodářských budov tvoří 196 termínů, které označují 54 různých staveb. Zkoumaná terminologie je litevská – termíny domácího původu tvoří téměř dvě třetiny (64%) všech termínů. Výpůjčky – slavismy, germanismy a latvismy – tvoří pětinu (20%), zatímco hybridní termíny a smíšená víceslovná pojmenování jednu šestinu (16%) všech termínů. 2. Více než třetina (35%) pojmů ve zkoumané terminologii se označuje více než jedním termínem. Velký počet synonym v terminologii hospodářských budov mohl být způsoben rozmanitostí forem lidových termínů, jazykovými prostředky vlastního jazyka a přejímáním, regionálním užíváním termínů a vývojem budov. 3. Hospodářské budovy se nejčastěji označují dlouhými synonymickými řadami s různým původem. Binární synonymické řady tvoří přibližně jednu šestinu (16%), trojčlenné téměř jednu třetinu (31%) a vícenásobné o něco více než polovinu (53%) všech synonymických řad. Nejpočetnější jsou skupiny názvů budovy k uskladnění sena a budovy k ustájení zvířat – každá zahrnuje dvacet a více synonymních termínů. Z hlediska původu převažují synonymické řady se synonymy různého původu (80% všech synonymických řad). 4. Termíny označující hospodářské budovy tvoří hierarchii tří úrovní. Dva termíny označující jakoukoli hospodářskou budovu lze považovat za nadřazené. Nadřazené termíny mají osmdesát čtyři hyponym označujících deset hospodářských budov různého účelu: budovu k uskladnění obilí, zrní a dalších potřeb; budovu ke skladování, sušení a mlácení obilí; budovu ke skladování obilí a lnu; budovu k sušení lnu; budovu k uskladnění sena; budovu ke koupání; budovu k přípravě jídla; budovu k ustájení zvířat; pomocné budovy; budovu ke zpracování potravin. 5. Názvy tří budov mají hyponyma. Termíny označující budovu k ustájení zvířat mají devadesát osm hyponym, z nichž většina (94% druhových termínů této skupiny) zachycuje znaky účelu. Druhové názvy budovy k uskladnění obilí, zrní a dalších potřeb označují rovnoměrně znaky účelu (25%), velikosti (25%), kvality (25%) a konstrukce (25% druhových termínů této skupiny). Druhové názvy budovy ke skladování, sušení a mlácení obilí nejčastěji uvádějí účel (44%) 5. Názvy tří budov mají hyponyma. Termíny označující budovu k ustájení zvířat mají devadesát osm hyponym, z nichž většina (94% druhových termínů této skupiny) zachycuje znaky účelu. Druhové názvy budovy k uskladnění obilí, zrní a dalších potřeb označují rovnoměrně znaky účelu (25%), velikosti (25%), kvality (25%) a konstrukce (25% druhových termínů této skupiny). Druhové názvy budovy ke skladování, sušení a mlácení obilí nejčastěji uvádějí účel (44%) Terminologija | 2012 | 19 1 9 5 a konstrukčních vlastností (28% skupiny druhových termínů). Malá část druhových termínů zachycuje vlastnosti velikosti (14%) a konstrukční i velikostní vlastnosti (14% skupiny druhových termínů). 6. Jedna sedmina (14,3%) termínů tvoří jedenáct víceznačných terminologických řad. Členové víceznačných terminologických řad nejčastěji označují budovy různého určení, jiní pojmenovávají rodové a druhové pojmy. Termíny označující druhové pojmy nejčastěji zachycují znaky účelu. ŠALTINIAI DrskŽ – Druskininkų tarmės žodynas. Sud. G. Naktinienė, A. Paulauskienė, V. Vitkauskas, Vilnius: Mokslas, 1988. DunŽ – V. Vitkauskas. Šiaurės rytų dūnininkų šnektų žodynas, Vilnius: Mokslas, 1976. KltŽ – Kaltanėnų šnektos žodynas. Sud. A. Vilutytė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. KzRŽ I – Kazlų Rūdos šnektos žodynas I. Red. A. Pupkis, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. KpŽ I – K. Vosylyté. Kupiškėnų žodynas I, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2007. LžŽ – J. Petrauskas, A. Vidugiris. Lazūnų tarmės žodynas, Vilnius: Mokslas, 1985. LKA I – Lietuvių kalbos atlasas I. Red. K. Morkūnas, Vilnius: Mokslas, 1977. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (elektroninis leidimas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius, 2005. ZanavŽ1–3 – Zanavykų šnektos žodynas I–III, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003–2006. LITERATŪRA Butkevičius I. 1958: Tradiciniai lietuvių valstiečių gyvenamieji namai. – Iš lietuvių kultūros istorijos 1, 157–173. Butkevičius I. 1971: Lietuvos valstiečių gyvenvietės ir sodybos, Vilnius: Mintis. Daukantas S. 1976: Raštai, Vilnius: Vaga. Dundulienė Pr. 1982: Lietuvių etnografija, Vilnius: Mokslas. Dundulienė Pr. 1991: Lietuvių etnologija, Vilnius: Mokslas. DŽ₆ 2008 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Fraenkel E. 1955–1962: Litauisches Etymologisches Wörterbuch. Heidelberg: Winter, I–II. Gutautas S., Kneižys V. 1992: Apie trobų genezę. – Rietavo apylinkės, Kaunas: Lietuvos kraštotyros draugija, 341–349. Karulis K. 2001: Latviešu etimoloģijas vārdnīca. Riga: Avots. Kuryško G. F. 1993: Problems of Terminological Synonymy. – IITF-Series. Selected Readings in Russian Terminology Research, Vienna: TermNet, 102–111. LEB 1964: Lietuvių etnografijos bruožai, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. LLA 1965: Lietuvių liaudies architektūra 1. – Kaimo gyvenvietės ir gyvenamieji namai, Vilnius: Mintis. Sabaliauskas A. 1970: Iš baltų kalbų gyvulininkystės terminologijos istorijos. – Lietuvių kalbotyros klausimai 12, 7–81. Sabaliauskas A. 1990: Lietuvių kalbos leksika, Vilnius: Mokslas. Stunžinas R. 2008: Variantiniai statybos liaudies terminai Lietuvių kalbos žodyne. – Terminologija 15, 111–130. Stunžinas R. 2010: Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių liaudies terminijos sinonimija. – Terminologija 17, 130–142. Stunžinas R. 2011: Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai. – Terminologija 18, 142–153. 196 Robertas Stunžinas | Ūkinių pastatų liaudies terminija Urbutis V. 2009: Baltų etimologijos etuidai 2, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Ахманова О. 1966: Словарь лингвистических терминов, Москва: КомКнига. Головин Б. Н., Кобрин Р. Ю. 1987: Лингвистические основы учения о терминах, Москва: Высшая школа. Даниленко В. П. 1997: Русская терминология, Москва: Наука. Клепикова Т. П. 1974: Славянская пастушеская терминология, Москва: Наука. FOLK TERMINOLOGY OF FARM BUILDINGS The article deals with folk terminology of farm buildings in respect of concepts, origin and semantic relations. The researched terms are taken from various lexicographical sources of Lithuanian folk terminology. There are 196 terms in the researched sources which name 54 different farm buildings. The majority of the terms are of Lithuanian origin, they make up nearly two thirds (64%) of all terms researched, for example klėtis (granary) ‘building for storing grain or clothes’, kluonas ‘building for storing, drying and threshing cereal’, daržinė ‘building for storing hay’. Borrowings from Slavic and Germanic languages as well as the Latvian language make up one fifth (20%), for example pavietis (Belarus. na’еву) ‘building for storing hay’, staldas (Germ. dial. stall) ‘building for keeping animals’, reja (Latv. rija) ‘building for storing and drying cereal’. Hybrids and terms with mixed composition, for example stojinė (Sl. stoinia and Lith. -inė) ‘building for keeping horses’, karvinis (Lith.) staldas (Germ. dial. stall) make one sixth (16%) of all terms researched. More than one third (35%) of researched concepts are named using more than one term. The abundance of synonymy of farm building terminology could have been caused by the variety of expression of folk terminology, usage of language’s own resources and borrowing, regional usage of terms and development of buildings. Lines of synonyms naming farm buildings are rather long and they consist of synonyms of different origin. Pairs of synonyms make up about one sixth (16%) of all synonym rows, for instance antidė – antinyčia ‘duck shed’. Three synonyms make up about one third (31%), more than three synonyms – more than a half (53%) of all synonym rows, for example žardinė – žardininkas – žardinčinčia ‘building for flax drying’, jaučiavartis – jautidė – buil inė – jautstaldas ‘ox barn’. Groups of names for hay storage and animal barn are the largest – they consist of more than twenty terms. These synonyms most often are of a different origin (80% of all synonym rows). Terms naming farm buildings have a three-level hierarchy. Two terms which name a farm building in general can be viewed as generic, for instance namas – trobesys ‘any farm building’. Generic terms have 84 hyponyms which name 10 farm buildings of different purpose: building for storing grains, food supplies, clothes and household tools; building for storing, drying and threshing cereal; building for storing cereal and flax; building for drying flax; building for storing hay; building for bathing; building for cooking; building for keeping animals; auxiliary building; building for food preparation. Terms naming three types of buildings have hyponyms. Terminologija | 2012 | 19 197 One seventh (14,3%) of terms are polysemous. Most often they name buildings of different purpose, daržinė ‘building for storing cereal’ – ‘building for storing hay’, klojimas – ‘building for storing cereal’ – ‘building for storing hay’. Other polysemous terms name generic and specific concepts, for instance, namas ‘any farm building’ – ‘summer kitchen’ – ‘building for keeping animals’. Gauta 2012-10-25 Robertas Stunžinas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] 198 Robertas Stunžinas | Ūkinių pastatų liaudies terminija