Konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

doi.org/10.35321/term26-14 Konference Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie REGINA KVAŠYTĖ Šiaulská univerzita, Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity Ve dnech 17.–18. října 2019 se v Institutu litevského jazyka konala 3. mezinárodní vědecká konference Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie. Terminologické centrum Institutu litevského jazyka (dále jen LKI) začalo pořádat mezinárodní vědecké konference v roce 2003 a konají se každé dva roky, takže šlo již o 9. terminologickou konferenci ve Vilniusu. Letošní konference byla dosud největší – sjeli se na ni přednášející z vědeckých institucí Litvy a 16 zahraničních zemí (Rakouska, Dánska, Španělska, Itálie, Chorvatska, Lotyšska, Polska, Norska, Rumunska, Ruska, Gruzie, Slovenska, Finska, Švédska, Ukrajiny a Maďarska). Do programu bylo zařazeno 32 příspěvků vědců ze zahraničí a 13 litevských vědců. Mezi účastníky byl také celosvětově proslulý teoretik terminologie, emeritní profesor z Dánska Heribert Picht, a další významní terminologové. Konferenci zahájila a účastníky uvítala ředitelka LKI dr. Albina Auksoriūtė. Sama je terminoložkou a připomněla význam terminologie v měnícím se světě; na základě Pokynů pro terminologickou politiku, které v roce 2005 vypracovalo na objednávku UNESCO Mezinárodní centrum pro terminologické informace (INFOTERM), zdůraznila úlohu rozvoje terminologie v rozvoji národních jazyků: „<...> existuje důležitá souvislost mezi možností jednotlivce používat svůj mateřský jazyk ve všech oblastech kultury, vědy a podnikání a sociálním a ekonomickým blahobytem komunity, která tímto jazykem hovoří. Lidé, jejichž mateřský jazyk nemá rozvinutou (nebo dostatečně rozvinutou) terminologii a odborný jazyk, nebo kteří mateřský jazyk nepoužívají ve vzdělávání a výuce, nedostávají informace ve svém mateřském jazyce nebo jím nekomunikují na pracovišti, nemají příznivé podmínky pro všestranný rozvoj <...> je nezbytné soustavně plánovat terminologii všech jazyků a kon- 280 Regina Kvašytė | Konferencija Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys kretūs teisiniai, finansiniai ir administraciniai veiksmai jam palaikyti“ (GTP, 2005, Preface Vi). A. Auksoriūtė palinkėjo sėkmingos konferencijos, įdomių idėjų ir mokslinių atradimų, naudingų diskusijų ir šilto pabendravimo. Účastníky konference pozdravili prezident Evropské asociace pro terminologii (EAFT) Henrik Nilsson a ředitel Mezinárodního centra pro terminologické informace (INFOTERM) Christian Galinski (posledně jmenovaný na dálku). Hlavní myšlenkou jeho vystoupení bylo, že konference pořádané LKI se staly skvělým příkladem spolupráce terminologů na mezinárodní i národní úrovni. Vzpomněl na své zkušenosti (terminologických akcí ve Vilniusu se zúčastnil třikrát) a na zapojení litevských terminologů do činnosti INFOTERM (vyzdvihl přínos A. Auksoriūtė, která byla prezidentkou této organizace v letech 2009–2018). Ch. Galinski zdůraznil, že pořádané konference se stále zlepšují a jejich činnost je profesionálnější, protože se podařilo dát dohromady lidi se zájmem o terminologická témata, a popřál organizátorům, aby pokračovali v započaté práci a věnovali se novým oblastem činnosti. Konferenci zahájili dva ze tří pozvaných přednášejících. Profesor dr. Johan Myking z Bergenské univerzity (Norsko) hovořil o tvorbě termínů – o přístupu k teoretickým východiskům a jejich proměnách v současné teorii terminologie, přičemž zvláštní pozornost věnoval významu motivace. Profesorka dr. Larissa Manerko z Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova (Rusko) hovořila o kognitivní terminologii jako o způsobu porozumění strukturám vědění ve specializovaném diskurzu a terminologických systémech. Další část plenárního zasedání začala videopříspěvkem, který přednesla Blanca Stella Giraldo Perez (spoluautor Ch. Galinski). Příspěvek se zabýval zdroji a praktickými nástroji, které lze využít při výuce a studiu terminologie, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků. Přítomní si vyslechli postřehy přednášející z Itálie Eleny Chiocchetti o terminologické práci v Jižním Tyrolsku – vícejazyčné provincii v severní Itálii – zaměřené na rozvoj německé právní terminologie potřebné pro místní veřejnou správu, tvorbu nových termínů a správu terminologických bank. Lia Karosanidze z Institutu lingvistiky A. Chikobavy při Státní univerzitě v Tbilisi přehledně popsala historii vývoje terminologické banky a její perspektivy v Gruzii; Dmitry Shilovskiy z Moskevské státní univerzity medicíny a stomatologie A. I. Jevdokimova (Rusko) se věnoval určitým specifikům interdisciplinární terminologické komunikace při rozvíjení systematického myšlení studentů medicíny. Terminologija | 2019 | 26 281 Třetí zvanou přednášející, dr. Anita Nuopponen z Univerzity ve Vaase (Finsko), se zabývala vzdělávacími aspekty terminologické vědy. Na základě popisů kurzů terminologie a vzdělávání pojednala o různých typech současné výuky uplatňovaných pro různé skupiny posluchačů. Prezident EAFT Henrik Nilsson, tentokrát jako zástupce C.A.G Mawell / Next, hovořil o vzniku nových profesních činností spojených se správou termínů a o postavení terminologů v Evropě, zejména ve Švédsku. Její kolegyně z Ústavu chorvatského jazyka a lingvistiky (Chorvatsko), Ana Ostroški Anić a Martina Pavić, pojednaly o tvorbě databáze leteckých termínů v angličtině a chorvatštině na základě principu sémantických rámců. Později účastníci konference pokračovali v práci v sekcích. V sekci A (jednání zde probíhalo v angličtině) přednesli příspěvky Esztera Sermann a Dóra Mária Tamás z Maďarska (o tom, jak se popisují a klasifikují terminologické banky a další virtuální terminologické zdroje), Igorīs Kudashevas a Olga Semenova z Finska, Univerzity v Tampere (o projektu zaměřeném na přípravu tematického slovníku finských a ruských lékařských termínů), Marek Łukasik a Piotr Sulik z Polska, Pomořanské akademie ve Słupsku (o některých otázkách relevantních pro překladatele, které souvisejí s používáním specializovaných překladových slovníků dostupných na internetu), a litevští výzkumníci Sigita Racekevičienė a Liudmila Mockienė z Univerzity Mykolase Romerise a jejich spoluautor z Univerzity Vytautase Velikého Andrius Utka (o tvorbě specializované databáze anglických a litevských termínů). Jednání sekce B (příspěvky byly předneseny v litevštině) zahájila Regina Kvašytė, zastupující Šiauliaiskou univerzitu a Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity; její příspěvek byl věnován srovnávacímu výzkumu litevské a lotyšské terminologie. Vyučující z Univerzity Vytautase Velikého Jolanta Kovalevskaitė a Agnė Bielinskienė podrobně pojednaly o jedné z forem výuky a učení, které používají v jimi vyučovaném kurzu Terminologija ir terminografija – o projektu deskriptivní terminologie. Vidas Valskys, který působí v Odboru výcviku a doktrín litevské armády, se zabýval aktuálními otázkami správy vojenských termínů, zatímco Alvydas Umbrasas, pracovník Terminologického centra LKI, odhalil rozmanitost užívání slova terminas v Lietuvių kalbos žodyne. Program druhého dne konference zahájil terminolog Miroslav Zumrik z Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra Slovenské akademie věd. Jeho příspěvek byl věnován terminologii a institucionální ontologii; na základě právních textů se zaměřil především na slovesa jako 282 Regina Kvašytė Konferencija Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys důležitou složku jazyka soudních rozhodnutí. Dace Šostaka z Lotyšské univerzity pojednala o teoretických aspektech automatizace a lokalizace terminologie, zatímco Jana Levická z Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra Slovenské akademie věd o produktivitě adjektivních přípon ve slovenské lékařské terminologii. Jednání sekce zakončil Kristian Lewis z Ústavu chorvatského jazyka a lingvistiky. Přednesl příspěvek o falešných přátelích překladatele v chorvatské terminologii a uvedl některá doporučení, jak se takovým případům vyhnout. Poté, stejně jako první den konference, pokračovala práce opět v paralelních sekcích. V sekci A se pozornost přednášejících zaměřila především na kognitivní aspekty terminologie. Terminoložka Larisa Alekseeva z Permské státní univerzity (Rusko) přednesla příspěvek připravený společně se spoluautorkami – kolegyní z univerzity Svetlanou Mishlanovou a emeritním profesorem Heribertem Pichem z Kodaňské obchodní školy (Dánsko), který se rovněž účastnil jednání konference – o cyklu metafor v procesu tvorby termínů. Příspěvky dalších dvou terminoložek z Ruska, Anastasii Sharapkové (Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova) a Margarity Lazarevové (Permská státní univerzita), se rovněž věnovaly metaforám. První pojednala o přeměně slov kulturní specifiky v biologické termíny, druhá o používání mytologických metafor k pojmenování bakterií. Elena Logunova, zástupkyně Kaliningradské státní technické univerzity (Rusko), hovořila o kognitivních aspektech termínů z oblasti ekonomické informatiky. Ve stejnou dobu se konalo jednání sekce B. Daiva Aliūkaitė (Vilniuská univerzita) přednesla příspěvek připravený společně s Danguole Mikulėnienė (LKI) o problémech zděděných a nových termínů v diskurzu tradiční dialektologie a současných regionálních jazyků. Nijolė Bliūdžiuvienė (Litevská národní knihovna Martynase Mažvydase) pojednala o standardizaci termínů v oblasti informací a dokumentace, zatímco její kolegyně Violeta Černiauskaitė o zvláštnostech normování přirozeného a umělého jazyka v knihovnické terminologii. Příspěvek Palmiry Zemlevičiūtė, vedoucí Terminologického centra LKI, byl věnován dějinám terminologie – zkoumala označení lidských pohlavních orgánů užívaná na konci 19. a na začátku 20. století. Vzhledem k tomu, že se někteří přednášející nedostavili, vznikla možnost zrušit rozdělení práce do sekcí a pokračovat společným poslechem příspěvků. Profesor Siergiejus Grinevas-Griniewiczius ze Státní vyšší odborné školy prof. Edvarda F. Ščepanika v Suwałkách (Polsko) přednesl příspěvek o terminologii statu nascendi – o formování terminologie v rané fázi Terminologija | 2019 | 26 283 specifika právní terminologie (spoluautorkou je Elvira Sorokina z Ruska, Moskevské oblastní státní univerzity). Byl vyslechnut příspěvek Konstantina Averbukha z Moskevské státní technické univerzity N. E. Baumana (Rusko) o profesní identitě z terminologického hlediska. Zástupce Univerzity Karla III. v Madridu (Španělsko) Ricardo Eito-Brunas ve svém příspěvku nahlížel na terminologii jako na základ inženýrství, zatímco Nino Skhirtladze’e z Ústavu lingvistiky A. Chikobavy při Tbiliské státní univerzitě (Gruzie) se zaměřila na dialektální a archaickou slovní zásobu jako na zdroj současné kartvelské terminologie. Závěrečné zasedání konference bylo věnováno otázkám litevské terminologie a všechny příspěvky na něm přednesly vědecké pracovnice LKI. Asta Mitkevičienė pojednala o termínech s alternativními spojkami, Aušra Rimkutė-Ganusauskienė o současných názvech obuvi, Dalia Sviderskienė o užívání termínu žemėvardis a Lina Rutkienė o fungování a vývoji hybridních složenin ve stavební terminologii. Na závěr je potěšitelné, že pro účastníky konference byla uspořádána exkurze do Lituanistického centra a také jim byla dána možnost neformálně si popovídat a prohlédnout si Vilnius. Takové aktivity vždy přinášejí vědeckým akcím přidanou hodnotu: šíří informace o zemi, podporují užší komunikaci, z níž často vzniká spolupráce, a rozvíjejí vzájemné vztahy. Děkujeme organizátorům (Terminologickému centru LKI), podporovatelům (Litevské radě pro vědu) a partnerům (Go Vilnius) za letošní terminologickou slavnost. Obdrženo 2019-11-25 Regina Kvašytė, Šiaulijská univerzita, P. Višinskio g. 38, LT-76352 Šiauliai Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity, Akadēmijas laukums 1, Rīga LV-1050, Lotyšsko, e-mail: [email protected] 284 Regina Kvašytė | Konferencija Moksli­nai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys