The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries

doi.org/10.35321/term26-11 Hlavní zásady terminologické práce starých gruzínských překladatelů v 10.–11. století LIA KAROSANIDZE Arn. Chikobava Institute of Linguistics at Ivane Javakhishvili Tbilisi State University, Georgia ABSTRAKT Gru gruzínská terminologická práce má dlouhou historii, dosud však nebyla důkladně prozkoumána. Základní zásady staré terminologické práce, jimiž se řídili středověcí učenci, byly následující: hluboce a důkladně poznat hlavní pojem označovaný termínem, aby jej bylo možné správně vyjádřit; vyhýbat se normám, které nejsou gruzínštině vlastní; snažit se důkladně poznat struktury obou jazyků a přibližovat je, určit pravidla, jimiž se tyto jazyky řídí, nalézt správné ekvivalenty a nevytvářet mechanické kalky; tvořit gruzínské termíny z gruzínských kořenů a pomocí gruzínských slovotvorných prostředků; poskytovat přesné a důvěryhodné definice. Teoretické zásady starých gruzínských překladatelů jsou aktuální a důležité dodnes. KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie, starogruzínští překladatelé, starogruzínská terminologie, gramatická terminologie, Dionysios Thrácký. ANOTACE Dějiny gruzínské terminologie jsou dlouhé, avšak nebyly dosud důkladně prozkoumány. Základní zásady staré terminologie, jimiž se řídili středověcí učenci, byly: důkladně zkoumat podstatu pojmu označovaného termínem, aby bylo možné tento pojem náležitě vyjádřit; vyhýbat se normám, které jsou gruzínštině cizí; snažit se co nejlépe porozumět strukturám obou jazyků a přibližovat je, určit pravidla, která jsou pro tyto jazyky charakteristická, hledat vhodné ekvivalenty a nevytvářet kalky, tvořit gruzínské termíny z gruzínských kořenů a pomocí gruzínských slovotvorných prostředků, podávat přesné a spolehlivé definice. Teoretické zásady uplatňované překladateli staré gruzínštiny jsou aktuální a důležité i dnes. KLÍČOVÁ SLOVA: terminologie, starogruzínští překladatelé, starogruzínská terminologie, gramatická terminologie, Dionysios Thrácký. 228 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries ÚVOD Celé dějiny gruzínského jazyka a úroveň jeho vědeckého a gramatického zpracování dokazují, že se vždy soustavně a cílevědomě pracovalo na terminologickém výzkumu. Současně s historickou událostí, kdy bylo v Gruzii zavedeno křesťanství jako oficiální náboženství, vyvstala potřeba vědecké práce na gruzínské terminologii, a to v souvislosti s požadavkem zdatně překládat křesťanskou literaturu do náležitého odborného jazyka. Rozvoj všeobecné gramotnosti a odborné způsobilosti přirozeně podmínil potřebu rozvinuté lexikografie, bez níž by překladatelskou práci nebylo možné vykonávat. S postupným rozvojem překladatelské činnosti vyvstala potřeba řešit otázky soustavného terminologického výzkumu a sestavovat potřebné slovníky. Gruzínští duchovní, kteří pracovali na překladech v klášterech, získávali vzdělání především v Řecku. Jejich vysoká úroveň znalostí teologie a překladatelských dovedností přispěla k vysoké úrovni překladů i terminologické práce jako celku. Studium metod terminologické práce jasně ukazuje, že metodologie, kterou zvolili gruzínští autoři a překladatelé, se neliší od terminologické práce vymezené moderními standardy. 1. STAROGRUZÍNSKÁ VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÁ CENTRA Úroveň vědecké práce v takových oblastech, jako jsou terminologie, překlad a lexikografie, závisí na politické stabilitě dané země a na jejím úsilí o kulturní rozvoj. Po celé dějiny své existence bylo vzdělávání vždy hlavním orientačním bodem. Gruzínští králové nikdy neměli bohaté paláce, avšak je skutečností, že jen málokterá země měla na svém území i za jeho hranicemi tolik vzdělávacích center jako tehdejší Gruzie. Jakmile bylo v 5.–6. století zavedeno křesťanství, vznikly v Gruzii základní školy, kde se vyučovala především Bible a vzdělávali se duchovní. Školy se staly obzvlášť oblíbenými poté, co se Gruzínci seznámili s byzantským školstvím. Je dobře známo, že Gruzie měla úzké vztahy s Byzancí již od 10. století, kdy začalo mohutné kulturně-vzdělávací hnutí. Terminologija | 2019 | 26 229 Právě tehdy začala velká kulturní a vzdělávací renesance. Mnozí Gruzínci, zejména z urozených rodin, odcházeli na čas do Byzance, aby získali kvalitní vzdělání, nebo tam někdy zůstávali po celý život. Později, v 11. století, založil Konstantin Monomachos akademii, která se stala místem studia některých z nejvýznamnějších vědeckých myslitelů té doby. Kulturně-vzdělávací hnutí překročilo hranice Konstantinopole i celé Byzance a zahrnulo ty, kterým se tehdy říkalo „křesťanští barbaři“, čímž vstřebávalo jejich živé tvůrčí síly. Do Konstantinopole mířilo mnoho tvůrčích osobností z Východu i Západu. Tam vstřebávaly místní kulturu a přispívaly k jejímu růstu a rozvoji. Gruzie nemohla být — a také nebyla — z tohoto procesu výjimkou; v 9.–10. století se na periferiích často setkávala s řeckou kulturou a v 10.–11. století se prostřednictvím klášterů Iviron, Petritsoni a dalších náhle ocitla přímo v centru byzantské kultury. Gruzie tak mohla přímo sledovat procesy, které zajímaly všechny křesťanské národy (Kekelidze 1960: 61–66). Učenci, kteří se v tomto období stali vůdčími osobnostmi kulturně-vzdělávacích procesů, všichni získali vzdělání na této akademii. V 10.–11. století došlo k velmi významnému historickému počinu: při akademiích v Gelati a Iklatu byla založena a ustavena vzdělávací a vědecká centra. Obě centra byla významnými středisky vyššího vzdělávání. Vyučovaly se v nich a zkoumaly například věda, filozofie, dějiny, rétorika a gramatika, stejně jako geometrie, aritmetika, astronomie, hudba a lékařství. Pěstovala se zde také řemesla, jako kovářství, keramika, vinařství a výroba vína (Tevzishvili 1938: 45). Akademik S. Kaukhchishvili tvrdil, že Umění gramatiky Dionysia Thráckého bylo známo gramatickým školám působícím v Gruzii. Kaukhchishvili svůj názor opíral o skutečnost, že kodex ze Šatberdi byl napsán v 10. století a obsahoval některé teze Diomeda, gramatika, o Umění gramatiky Dionysia Thráckého; podle nich byla sepsána také kapitola pojednávající o řecké abecedě (Kaukhchishvili 1923: 178–184). V Šatberdské sbírce je soustředěno mnoho textů různého typu: teologické, historické, gramatické a další. Úč- 230 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries Účel této mnohostranné příručky je jediný: její sestavovatel chtěl shromáždit vědecká díla, která měla podle jeho názoru určitý komplexní vzdělávací význam. Šatberdská sbírka obsahuje výukové texty z takových oborů, jako jsou chronologie, gramatika, přírodní vědy, teologie a další. Tato sbírka je mezi jinými rukopisy tohoto typu nejcharakterističtější. Ukazuje úroveň znalostí a zájmů dané epochy a společenské vrstvy, v níž vznikla a pro kterou byla určena (Shatberdi 1979: 9). Zvláštní postavení nazývané „učitel učitelů“ [modzghvart-modzgh-vari], které v 11. století existovalo v Gruzii, rovněž odráží zvláštní přístup ke vzdělání jako k něčemu v Gruzii důležitému. Podle jurisdikce gruzínského státního dvora byla tato funkce v té době čestnější než církevní postavení katolika. Její nositel žil v Gelati a řídil všechny záležitosti a procesy související se vzděláváním. V moderním smyslu tohoto výrazu zastával funkci odpovídající dnešnímu ministrovi školství. Taková úcta ukazuje, jak velká pozornost byla v tehdejší Gruzii věnována vzdělávacím procesům. 2. STARÁ GRUZÍNSKÁ TERMINOLOGICKÁ ŠKOLA V 10.–12. století, kdy byla Gruzie politicky sjednocená a mocná, vzrostlo národní sebeuvědomění. Národní uvědomění se obvykle projevuje v procesu překládání a v jeho charakteristických rysech. Při překládání církevních knih gruzínští překladatelé opatřovali knihy svými komentáři; nepřekládali doslovně slovo od slova, nýbrž tvořivě. Překládaný materiál vztahovali ke své církvi a jejím tradicím nebo přidávali materiál, který zdědili z tradic předchozích století. Někdy byly texty zkráceny, jindy naopak rozšířeny o materiál zděděný z dřívějších zkušeností a tradic, takže procházely jakousi redakční úpravou. Proto byla některá díla přeložená z řečtiny, ať už duchovní či jiná, považována za gruzínská díla, nikoli za překlady. Je také třeba poznamenat, že gruzínsko-byzantské vztahy nebyly jednostranné. Gruzínská literatura zase určitým způsobem ovlivnila a obohatila literaturu byzantskou: 1. Některá díla, některé byzantské texty se dochovaly pouze v gruzínštině, protože původní řecké texty se ztratily; lze je tedy číst pouze v gruzínském překladu; tak Terminologija | 2019 | 26 231 máme k dispozici pouze v gruzínském překladu; 2. Ve starogruzínských spisech se dochovaly informace o některých starých byzantských autorech, které přinášejí nové poznatky nebo nabízejí nový pohled na jejich život a tvorbu; 3. Starogruzínská překladová literatura uchovává informace i o autorech, kteří nejsou v dějinách byzantské literatury příliš známí; 4. Díla přeložená starogruzínskými překladateli obohatila byzantskou literaturu o texty přeložené ze staré gruzínštiny; 5. Gruzínští autoři dokonce napsali některá díla původně řecky (Kekelidze 1960: 55–56). Rozvoj gramotnosti sám o sobě vyvolal potřebu lexikografické práce. Bylo třeba vést překladatelskou činnost. Ta zase naléhavě vyžadovala sestavování výkladových, dvojjazyčných a encyklopedických slovníků; šlo o nezbytnou potřebu. Každý překladatel, a dokonce i písaři, museli důkladně znát gruzínskou slovní zásobu a pravidla tvoření slov, stejně jako autoři původních textů. Proto budeme hledat kořeny gruzínské lexikografie ve spisech gruzínských překladatelů starých dob. Prvním gruzínským lexikografem v užším, specifickém smyslu tohoto slova musel být bezpochyby první autor-překladatel. Scholia a marginální komentáře připojené ke starým překladovým dílům nám poskytují cenné lexikografické poznámky. Kulturní a vzdělávací rozvoj Gruzie byl historicky spjat s velkými úspěchy významných osobností země působících ve vědecké a kulturní oblasti. Jednou takovou skupinou jsou zakladatelé athoského kláštera Iviron: Ioane Mtatsmindeli (920–1005) a Eqvtime Mtatsmindeli (955–1028), spolu s Giorgim Mtatsmindelim (1009–1065), kteří sehráli zásadní úlohu při zavádění vědeckých standardů a postupů své doby. Důležité je také zmínit dílo Ephrema Mtsireho, gruzínského filologa a filozofa z druhé poloviny 11. století, který rozvíjel teorie překladu; Ioaneho Petritsiho (11.–12. století), zakladatele školy Petritsoni; a Arsena Ikaltoeliho, prvního rektora akademie v Ikaltu. Prozkoumáme-li nejstarší dokumenty a tvůrčí díla zmíněných učenců, přesvědčíme se, že byli v lexikografii dobře vzděláni. Díla Ephrema Mtsireho a Ioaneho Petritsiho nám ukazují nejvyšší úroveň vzdělání a vědeckých schopností jejich autorů. Jejich původní 232 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries Díla a překlady představují vzory řádné práce s gruzínskou slovní zásobou, jejího studia a rozvoje. Tato díla jsou jakousi lexikografickou příručkou, plnou nové terminologie. Stávající úroveň terminologické práce je přímým ukazatelem úrovně rozvoje každého vědního oboru. Rozvinutá terminologie je předpokladem rozvoje a zdokonalování vědního oboru. Terminologie vyžaduje systematickou práci na svém obohacování a zdokonalování, která umožňuje vznik vědecky bohatých a hodnotných původních i překladových vědeckých děl. Vědecko-filozofická terminologie se po staletí rozvíjela. Termíny označující pojmy z různých oblastí filozofie, teologie či přírodních věd se často užívají v textech různých žánrů, avšak byly vytvořeny v různých dobách různými autory, a proto bylo nutné vytvořit jednotné terminologické systémy pro jednotlivé obory. Pravidla, která vypracovali a používali řečtí učenci, představovala pro gruzínské překladatele vzor, ti se jimi však nikdy neřídili slepě. Prvním jménem, které se nám vybaví při pohledu na dlouhou cestu utváření a rozvoje gruzínské terminologie, je Giorgi Mtatsmindeli, jeden z gruzínských duchovních a překladatelů. Srovnání jeho překladatelských děl s ostatními jasně ukazuje, jak velký a významný byl jeho přínos k rozvoji gruzínské terminologie filozofie a přírodních věd. Na rozdíl od případů, kdy jsou pojmy vyjadřovány opisně, Giorgi Mtatsmindeli používá jednoslovné termíny. Často přejímá řeckou konstrukci termínu, ale uplatňuje gruzínská pravidla tvoření slov a v gruzínštině vyjadřuje obsah pojmu řeckého termínu. Ephrem Mtsire přikládal mimořádný význam přesnému překladu termínu. Dokládá to skutečnost, že považoval za nezbytné uvádět vysvětlení slov na okrajích rukopisů, aby čtenáři usnadnil nalezení potřebného termínu či slova. Starogruzínští učenci přistupovali k této otázce s velkou odpovědností: zohledňovali etymologii řeckých lexémů, důkladně studovali jejich význam a uváděli přesné základní či kontextové gruzínské ekvivalenty. Zvláštní úlohu při vytváření gruzínské filozofické terminologie sehrál Ioane Petritsi, učenec, který stanovil metody své terminologické práce: vytvářel odbornou terminologii založenou na lidovém jazyce Terminologija | 2019 | 26 233 materiálu, přičemž se domníval, že tyto termíny se mají formou a prostředky odvozování lišit od hovorové slovní zásoby. Ioane Petritsi zcela vyloučil smíšené typy – spojování řeckých odvozenin s gruzínskými kořeny. To vyžadovalo vědeckou odvahu – velmi bohaté a mnohostranné prostředky odvozování v gruzínštině měly dostat široké možnosti uplatnění; jejich schopnosti měly být uživatelům zřejmé a dobře známé; měla se ukázat síla gruzínštiny nejen jako jazyka poezie, ale také jako všestranného jazyka vhodného pro vědeckou práci; navíc se mělo upevnit mnoho archaických tvarů a současně si v terminologii měly najít cestu i živé a perspektivní slovní formy. Nejdůležitější je, že gruzínští překladatelé té doby měli vynikající znalosti gruzínské gramatické struktury, slovní zásoby a systému tvoření slov; snažili se gruzínštinu obohatit o nová slova a výrazy. Starogruzínští překladatelé prokazovali široké znalosti lexikografie, jejích tradic i rozsáhlého materiálu nashromážděného v dílech řecké a byzantské lexikografie. Známý gruzínský lexikograf 20. století Alexandre Glonti označil vědecká díla gruzínského lexikografa Ephrema Mtsireho za zdroj gruzínské lexikografie, po boku děl takových velkých gruzínských učenců, jako byli Ioane Petritsi, Ekvtime Mtatsmindeli a Giorgi Mtatsmindeli a další. První známý gruzínský výkladový slovník sestavil Ephrem Mtsire. Je připojen jako úvod ke gruzínskému překladu žalmů. „Střední část úvodu ke sbírce žalmů přeložené do gruzínštiny lze považovat za první slovník sestavený v Gruzii“ (Glonti 1955: 35–37). Z hlediska terminologické práce má v dějinách rozvoje gruzínského literárního a vědeckého jazyka zvláštní postavení Gelati monastery school. V Gelati došlo ke spojení antických a křesťanských kulturních tradic. Byla zde vytvořena dobře uspořádaná soustava gruzínské filozoficko-teologické terminologie. Gelatská akademie byla typickým vzdělávacím centrem středověku, kde se byzantské intelektuální myšlení renesanční epochy dále rozvíjelo na základě gruzínských tradic. Tato škola se ubírala hlavním směrem, který o něco později následoval celý evropský svět (Melikishvili 1999). Gelati school spisovatelé umožnili, aby změny probíhající v živé řeči pronikly do jejich překladatelské teorie a praxe a aby se jaz- 2 3 4 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries jazyk snadnější a srozumitelnější pro prosté lidi. Postupně se jasně rozvíjel jazykový styl Gelati, takzvaný Gelaturi, jehož teoretický lingvistický základ vytvořil Ioane Petritsi. V tomto stylu písemností vidíme a cítíme tvůrčí odvahu a široký rozhled, tvůrčí jazykové schopnosti, estetické myšlení i znalosti filozofie a teologie – vše v harmonii. Ioane Petritsimu a jeho škole bychom měli být vděčni za filozofickou terminologii, která existuje v gruzínštině a zakládá se především na slovních kmenech a kořenech gruzínského původu, zatímco v evropských jazycích mají tyto termíny převážně řecké nebo latinské kořeny. Z filozofického hlediska byla helénská řeč bohatá a Ioane Petritsi se snažil vyrovnat její lexikálně-gramatické možnosti možnostem gruzínštiny, aniž termíny mechanicky překládal; místo toho vytvářel a ustavoval gruzínskou terminologii, která měla vystihnout podstatu filozofických termínů (Glonti 1983: 75). Terminologická přesnost byla vždy zvlášť důležitá při překládání teologických děl. Gruzínští překladatelé jistě věděli o obviněních vznesených proti Ioanemu Italosovi před soudem. Jedno z těchto obvinění se týkalo jeho nepřesného zacházení s terminologií stanovenou církví. Byl obviněn, že nepoužíval přesně ta slovní spojení, jejichž užívání duchovní určili pro oblast pravoslavných náboženských spisů (Melikishvili 1999: 23). Gruzínští překladatelé čelili dvěma hlavním problémům: na jedné straně bylo zřejmé, že odchýlení od řeckých jazykových pravidel a jimi stanovené terminologie mohlo být považováno za kacířství; na druhé straně by správný doslovný překlad překladatele sice ochránil před obviněním, mohl by však poškodit zvláštní povahu gruzínštiny tím, že by jí vnutil tvary nepřirozené pro její gramatiku. Jedním z problémů, s nimiž se gruzínští překladatelé potýkali, bylo užívání členů. Gruzínština členy nemá. Užívání slova „Bůh“ bez členu vyvolávalo mezi řeckými duchovními a odborníky negativní reakci a ti gruzínské překladatele obviňovali z kacířství. Právě tak obtížnou cestu staří gruzínští překladatelé úspěšně překonali. Překladatelé křesťanské literatury v Gruzii se řídili náboženskými dogmaty a zároveň zásadně odmítali gramatické vlivy jiného jazyka (Karosanidze 2017: 104). Terminologija | 2019 | 26 235 3. GRUZÍNSKÉ GRAMATICKÉ TERMÍNY V 11. STOLETÍ Vzdělání získané v Řecku přirozeně zahrnovalo také znalosti gramatiky. Právě důkladné studium řeckého gramatického myšlení a zkoumání gruzínské gramatiky z této perspektivy tvoří základ prací gruzínských učenců 10.–11. století a je pro ně příznačné. Je zřejmé, že za počátek dějin gruzínského gramatického myšlení se dnes považuje 10.–12. století pouze proto, že dosud nebylo nalezeno dílo staršího data. Gruzínské literární dědictví, překladová i původní díla, jasně dokládá existenci bohatých zkušeností a rozsáhlých znalostí; gruzínské gramatické myšlení jakožto vědní obor je přirozeně pokládáno za součást tohoto dědictví. Dnes můžeme s jistotou říci, že Art of Grammar Dionýsia Thraka, které je považováno za základ celoevropského gramatického myšlení, muselo být ve starogruzínské literatuře dobře známo, ať už v originále, nebo prostřednictvím některých komentářů. Přestože nemáme úplný překlad tohoto textu, několik skutečností potvrzuje, že řecké gramatické teorie gruzínským učencům nebyly cizí a že jejich filologická praxe zahrnovala potřebné znalosti, které zajišťoval tehdejší byzantský vzdělávací systém (Karosanidze 1998: 15). Ačkoli je v gruzínské literatuře stále třeba nalézt a doložit některé informace gramatické povahy, již získaný materiál umožňuje představit si úroveň gramatických znalostí gruzínských překladatelů starých dob. Gruzínská lingvistka Mzekala Shanidzeová spojuje nejstarší původní gruzínské gramatické pojednání (dochované v rukopisech datovaných do 12.–13. a 14. století: th–6, sh–312), nazvané About Articles, s literární školou Ephrema Mtsireho. Jde o jednu z nejvýznamnějších písemných památek, podle níž počátky gruzínského gramatického myšlení sahají do 6.–7. století; jednoznačně dokládá, že lingvistické výzkumy 17.–18. století vycházely z jazykových tradic existujících v Gruzii v 10.–11. století, které zase navazovaly na řecké jazykové tradice. Ačkoli důvodem vzniku tohoto pojednání byla praktická otázka, která vyvstala při překládání náboženského textu, samotné About Articles představuje samostatné vědecké dílo. Jde o původní náboženské pojednání 236 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries napsané gruzínským spisovatelem, v němž se pojednává o jednom z gramatických problémů a zkoumají a porovnávají se otázky řecké i gruzínské gramatiky (Shanidze 1990: 13–14). Autor gruzínskému čtenáři vysvětluje podstatu a funkci členu v řečtině a připojuje užitečné poznámky k povaze a zvláštnostem gruzínštiny; uvádí také několik příkladů, aby byly gramatické otázky jasnější: „Neboť náš jazyk nemá členy, které se kladou před podstatná jména; když se tedy překládá řecké jméno s řeckým členem, ‚ho theos‘ [ὁ θεός] se překládá takto: ‚Bůh‘; náš jazyk totiž člen nemá, a proto jej nelze přeložit, neboť člen stojí před jménem, zkrášluje je a propůjčuje mu úctu.“ „Protože náš jazyk nemá člen, který by se kladl před podstatné jméno, musí se řecké podstatné jméno se členem (ὁ θεός) přeložit jako ‚theos‘ – ‚Bůh‘. Člen stojí před podstatným jménem, je důležitý a zdůrazňuje úctu k jeho zvláštnímu charakteru, avšak v našem jazyce tento rys nemáme“ (Shanidze 1990: 134, 6). V pojednání se vyskytují termíny označující rod, pád, číslo a další gramatické kategorie. მამალი (mamali „mužský“), დედალი (dedali „ženský“) a შუა (shua „střední“). Tyto gruzínské termíny odpovídají řeckým termínům. U řeckých členů se rozlišuje pět pádů: • ადვილობითი (advilobiti „nominativ“) • შობილობითი (shobilobiti „genitiv“) • მიცემითი (mitsemiti „dativ“) • მიზეზობითი (mizezobiti „kauzativ“) • წოდებითი (tsodebiti „vokativ“) Pořadí i názvy pádů podstatných jmen jsou stejné jako v Gramatice Dionysia Thráckého. a) ადვილობითი (advilobiti „jednoduchý“) – V Dionysiově Art of Grammar jsou pro první pád uvedeny tři názvy: ὀρθή, ὀνομαστική, εὐθεῖα (Uhlig 1883). Ve starých gruzínských písemných pramenech se pro první pád používají tyto termíny: ადვილობითი (advilobiti, jednoduchý) v textu About Articles; ევთა (evtia) a ორთი (orti) (v gruzínských překladech Amoniových děl z Hermie); საწყრელო (sawrfelo) v Gramatice Zuraba Shanshovaniho. Terminologija | 2019 | 26 237 (18. století); წრფელობითი (wrfelobiti) a სახელობითი (saxelobiti „nominativ“) v gramatice Antona I. (18. století) (Karosanidze 1998: 23). Mezi těmito termíny vyžaduje ადვილობითი (advilobiti „jednoduchý“) určité vysvětlení. Ve odborné literatuře se řecký termín εὐθεῖα běžně překládá jako „přímý pád“ a ὀρθή znamená totéž – „přímý“ či „upřímný“. Ze tří názvů prvního pádu, ὀρθή, εὐθεῖα a ὀνομαστική, tedy dva, ὀρθή a εὐθεῖα, mají stejný význam – což mi připadá poněkud překvapivé. Základní významy slova εὐθεῖα v řeckých pramenech jsou „přímý“, „jednoduchý“ a „příslušný“. V gruzínských překladech Ammonia z Hermie, představitele alexandrijské školy (5.–6. století), má tento pád význam „správný“. Překladatel však zároveň termín ევთია (εὐθεῖα) nepřekládá a pouze jej přepisuje jako název prvního pádu. Hlavní významy tohoto slova potvrzují také materiály řecko-gruzínského historického slovníku. V jednom místě Lukášova evangelia je navíc řecké εὐθεῖα přeloženo jako „snadný“ ve spojení ἔσται τὰ σκολίᾶ εἰς εὐθεῖαν, což znamená „proměnit obtížné v snadné“ (Karosanidze 2017: 65). V komentářích k oddílu Art of Grammar od Dionysia Thraka, který se zabývá pády podstatných jmen, se uvádí, že termín εὐθεῖα pochází ze slova εὐθύτατος, což je superlativ přídavných jmen εὐθύς || εὐθεῖα, která mají různé významy (Scholia 1901: 545–546). V komentářích se nacházejí zajímavá místa, která nás opravňují předpokládat, že toto řecké slovo má právě ten význam, který se mu přisuzuje v gruzínštině (máme na mysli termíny „jednoduchý“ a „snadný“). I. Podle Heliodorova názoru je εὐθεῖα prvním pádem proto, že nemá gramatický tvar, zatímco následující pády, které se z něj tvoří, gramatický tvar mají (Scholia 1901: 546–547). II. Stephan goes on to say that in the εὐθεῖα case a noun is unextended (Scholia 1901: 549). Zde je třeba uvést vysvětlení rectus pádu, které podává Anton I.: “ესე წრფელობითი ესე პირველსა ადგილობასა მინა არს უუცვალებელადი და დავანინავს რომლისამე ყოფისას არსებასა მარტივად, მაგალითად, ცხოველი, კაცი, ფარნავაზ და სხუანი”. „…rectus je vždy na prvním místě, je nerozšířený a jednoduše označuje jakoukoli bytost či věc; například zvíře, člověka, Parnavaze atd. (Anton I 1885: 134). 238 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries Když je tedy podstatné jméno v rectu, označuje jakýkoli objekt v jeho počátečním stavu, přesně, přímo a jednoduchým způsobem. Gaioz Rector (18. století) vysvětluje první pád téměř stejně: „Když slovo jednoduše a přímo představuje věc, nazývá se toto slovo rectem…“ „Když slovo jednoduše a přímo představuje věc, je v rectu“ (Gaioz Rector 1970: 157). Podle diskuse komentátorů Art of Gramma a vysvětlení několika gruzínských lingvistů je podstatné jméno v pádu εὐθεῖα jednoduché a nerozvinuté.1 Můžeme tedy vyvodit, že řecký termín εὐθεῖα vychází z takových charakteristik, jako jsou „jednoduchý, snadný“, a že starogruzínský gramatický termín ადვილობითი (advilobiti „jednoduchý“, „snadný“), odpovídající řeckému εὐθεῖα, přesně vyjadřuje význam původního řeckého termínu. Právě na základě starogruzínského gramatického pojednání můžeme první tři názvy pádů v gruzínském překladu Dionýsiovy Thrácké Art of Gramma vyložit takto: ὀρθῆ, ὀνο-μαστική, εὐθεῖα – წრფელობითი (tsrpelobiti „absolutiv“), ადვილობი-ბითი (advilobiti „jednoduchý“) a სახელობითი (sakhelobiti „nominativ“). To navzdory skutečnosti, že v ruských, německých a anglických překladech jsou tyto dva termíny překládány jediným termínem, pravděpodobně podle latinské tradice1. b) შობილობითი (Shobilobiti „genitiv“) Ve starogruzínském gramatickém pojednání se pro druhý pád (genitiv) používají dva termíny: ნათესაობითი (natesaobiti „příbuzenský“) a synonymní შობილობითი (shobilobiti „genitiv“) (Shanidze 1990: 134). Je zřejmé, že oba termíny pocházejí z řeckého termínu. Domníváme se, že původ gruzínského termínu შობილობითი (shobilobiti „genitiv“) odráží úsudek komentátorů pojednání Dionýsia Thráckého o etymologii řeckého termínu γενική: nazývá se γενική (genetive) na základě toho, že je genitivem, plodí a je mateřským pádem pádů nepřímých (...ὅτι γένεσίς ἐστι ταῖς ἄλλαις πτώσεσι καὶ τῶν λοιπῶν πλαγίων μήτηρ) (Scholia 1901: 184) (srov. ruský termín родительный). My 1 Gruzínský překlad Dionýsiovy Thrácké Art of Grammar byl poprvé vydán v naší knize Art of Grammar by Dionysius Thrax and the Old Georgian Grammatical Thought (1998, 2000); jeho redigovaná verze pak vyšla v knize Antique and Byzantine Theories about the Language and Georgian Grammatical Thought (2017). Terminologija | 2019 | 26 2 3 9 Toto vysvětlení najdeme v Heliodorových komentářích a znovu to potvrzuje, že gruzínští učenci důkladně znali gramatické teorie populární v Byzanci. c) მიცემითი (Mitsemiti „dativ“) Ve většině jazyků se třetí pád označuje termínem odpovídajícím latinskému Dative, který souvisí se slovesem „dát“ (lat. dativus (date „dát“); v gruzínštině მიცემითი (mitsemiti) – sloveso მიცემა (mitsema „dát“); rus. дательный (давать „dát“)). Scholiasté Thraxova gramatického pojednání vysvětlují: δοτικη pochází ze slovesa δίδωμι („dát“), např. „δίδωμι τῷ φίλῳ“ (dávám to svému příteli) – ve větě je τῷ φίλῳ v dativu (Scholia 1901: 184). Autor gruzínského gramatického pojednání přirozeně vysvětluje termín მიცემითი (mitsemiti) jako přesný překlad řeckého termínu do gruzínštiny: „მიცემითი se tento pád nazývá proto, že si lze představit, že se někoho ptáme například: ‚Komu něco z toho dáš?‘ a on odpoví: ‚Bohu.‘“ Tento pád se nazývá dativ, protože si lze představit větu, jako by se někdo ptal: „Komu to dáš?“ a odpověď zněla: „Bohu“ (Shanidze 1990: 135–136, 10). d) მიზეზობითი (mizezobiti „kauzativ“) O původu názvu tohoto pádu existují různé názory. O termínu αἰτιατική se pojednává jako o slově, které na jedné straně souvisí se slovesem αἰτιάομαι „obviňovat“ (což se odráží v latinském názvu pádu – accusare – accusativus, a stejně tak v ruském Винительный падеж); na druhé straně jde o slovo αἰτιατόν „příčina“ (jak dokládá pojednání About Articles a jak bude patrné níže, také gruzínský překlad Ammoniova (Hermeiova) pojednání About ten Categories). Mezi scholiasty převládá názor, že pojednávaný termín je třeba chápat jako související se slovem αἰτιατόν „příčina“ a podle toho jej také překládat. Alfred Gudeman ve své práci Essays on Classical Philology podává přehled dějin latinských a řeckých termínů a podrobně rozebírá překlad řeckých termínů do latiny. Podle jeho názoru je latinský překlad αἰτιατόν jako Accusativus nesprávný a měl být přeložen jako Causativus (Gudeman 1909: 230–232). Stejný názor zastává Gustav Uhlig, editor Art of Grammar Dionysia Thráckého (Uhlig 1883: 32). Na základě názorů Alfreda Gudmana a Gustava Uhliga tedy můžeme dojít k závěru, že gruzínský termín მიზეზობითი 240 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries (mizezobiti „kauzativ“) přesněji odpovídá původnímu řeckému termínu. Kdyby tito učenci tehdy znali gruzínský termín, mohli jej uvést jako nejstarší překlad řeckého termínu na podporu svých vlastních názorů. Na základě spisů starověkých překladatelů jsme také použili termín მიზეზობითი (mizezobiti „kauzativ“) (kauzativ) jako ekvivalent řeckého αἰτιατική. Je třeba také poukázat na to, že autor pojednání rozpoznal formální rozdíl mezi řeckými tvary αἰτιατική a dativem a dokázal, že mezi odpovídajícími gruzínskými tvary takový rozdíl není: “რამეთუ ბერძულად განყოფილებანი აქუს მიცემითსა და მიზეზობითსა, ვითარცა ზემო თვით იგი ლექსნი გვიჩენიან, ხოლო ქართულად ერთ ლექსად ითხუმის, დაღაცათუ ძალი ორი აქუს”. „V řečtině existují dva různé tvary pro dativ a akuzativ, ale, jak bylo uvedeno výše, v gruzínštině existuje jeden tvar, který má dvě syntaktické funkce“... (Shanidze 1901: 73). e) Pátý pád se nazývá წოდებითი (wodebiti „vokativ“), což přesně odpovídá řeckému termínu κλητική. Závěrem lze říci, že toto krátké gramatické pojednání je důležité pro naše chápání dějin a vývoje gruzínského gramatického myšlení, protože jako první porovnalo řecký a gruzínský gramatický systém a učinilo následující zjištění: 1. V gruzínštině není člen; 2. V gruzínštině neexistuje dvojné číslo; 3. Řeckým pádovým tvarům podstatných jmen v dativu a kauzativu odpovídá v gruzínštině pouze jeden tvar. Nejlepším dokladem mimořádné vědecké hodnoty gruzínské gramatiky 11. století je však skutečnost, že toto dílo uchovalo starou gruzínskou gramatickou terminologii po celá staletí a že se stejná terminologie používá dodnes (Karosanidze 2017: 104–109). Důkladným studiem staré gruzínské terminologie můžeme zjistit, že vědecký, překladatelský a terminologický pracovní proces, který vedli starogruzínští překladatelé, vycházel z vhodné metodologie, kterou lze do jisté míry úspěšně využívat i dnes. Zvláštní program moderních gruzínských termínových bank nám poskytuje příležitost studovat Terminologija | 2019 | 26 2 4 1 důkladněji prozkoumat problémy (Georgian Term Bank 2018); určit modely terminologické práce, sledovat řecko-gruzínské korespondence a metodologii používanou starogruzínskými překladateli, aby se metodologie starogruzínské terminologické školy stala moderním lingvistům známější. Z Á V Ě R Při studiu dějin terminologie starogruzínských náboženských, filozofických, gramatických a dalších oborů lze shrnout základní zásady terminologické práce, jimiž se řídili středověcí učenci: důkladně a do hloubky porozumět hlavnímu pojmu označovanému termínem, aby jej bylo možné správně vyjádřit; vyhýbat se normám, které nejsou gruzínštině vlastní; snažit se důkladně poznat struktury obou jazyků a přiblížit je, určit pravidla, jimiž se tyto jazyky řídí, nalézt odpovídající ekvivalenty a nevytvářet mechanické kalky; tvořit gruzínské termíny z gruzínských kořenů a pomocí gruzínských slovotvorných prostředků; podávat přesné a spolehlivé definice. Závěrem lze říci, že mimořádně důležitá a zajímavá je nejen starogruzínská filozofická, gramatická či náboženská terminologie, ale především zásady a metody terminologické práce, které používali starogruzínští překladatelé a které jsou užitečné a významné i dnes. REFERENCES Anton I. 1885: Georgian Grammar, Tbilisi. Gaioz Rector 1970: Georgian Grammar. E. Nikolaishvili (ed.). Georgian Term Bank 2018: Karosanidze L., Ujmajuridze Ir., Jgerenaia E. The Georgian Terminological Database (Electronic Resources for the Corpus of Terminology). Terminological Issues. Ed. L. Karosanidze, TSU Publishing House. Available at: http://termbank.ge/wp-content/uploads/2018/02/term2014.pdf. The Georgian Language, Encyclopedia 2018: “National Literature” 2008, Tbilisi. Glonti A. 1955: History of Georgian Lexicography, The Studies I, Tbilisi: Sabchota Sakartvelo. Glonti A. 1983: Issues of the Georgian Lexicography, Tbilisi: Sabchota Sakartvelo. Gudeman A. 1909: Grundriss zur Geschichte der klassische Philologie, Leipzig and Berlin. Hilgard A. (ed.) 1901: Scholia in Dionysii Thracis Artem Grammaticam, Graeci, V. I. Pars. III, Lipsiae. Karosanidze L. 1998 (2000): “Art of Grammar” by Dionysius Thrax and the Old Georgian Grammar Thought, Tbilisi: Logos. Karosanidze L. 2017: Antique-Byzantine Theories about Language and Georgian Grammar Thought, Tbilisi: TSU Publishing House. Karosanidze L. 1995: On the History Some Grammatical Terms Georgian Academy of Sciences, Tbilisi: Metsniereba. Karosanidze L. 2006: Studies in the History of the Old Georgian Terminology, Tbilisi: Logos. Karosanidze L. 2014: The Morrow of the Georgian Language. Terminological Issues, Tbilisi: TSU Publishing House. 2 4 2 Lia Karosanidze The Main Principles of the Terminology Work of Old Georgian Translators in the 10th–11th Centuries Karosanidze L., Khurtsilava A. 2015: For International loanwords in Technical Terminology Dictionary, Arn. Chikobava Readings XXVI, Materials, Tbilisi: TSU Publishing House. Karosanidze L., Khurtsilava A. 2017: The Problems of Georgian Terminology (History and Modernity), Tbilisi: TSU Publishing House. Kaukhichishvili S. 1923: Manual of Shatberdi Texts Collection, Moambe III, Tbilisi. Kekelidze K. 1960: History of the Georgian Literature, vol. 1, Tbilisi: Sabchota Sakartvelo. Melikishvili D. 1986: Gelati School and the Issues of Development of Georgian Scientific Language, Proceedings of Iv. Javakhishvili Tbilisi State University. – Linguistics 10, Tbilisi. Melikishvili D. 1988: Literature School of Gelati and the Ways of Development of Georgian Philosophical Language, Tbilisi. Melikishvili D. 1999: From the History of Old Georgian Philosophical-Theological Terminology, Tbilisi. Melikishvili D. (ed.) 2009–2010: Old Georgian-Old Greek Philosophical-Theological Documented Dictionary I, II. Compiled by A. Kharanauli, D. Melikishvili, M. Rapava, V. Jugheli, L.Gigineishvili, N. Chikvatia, N. Mrevlishvili, Tbilisi. Shanidze M. 1968: Introduction to the Translation of Psalms by Ephrem Mtsire (texts and remarks). – TSU, Works of the Old Georgian Academic Department 11, 72–122. Shanidze M. 1990: “About Article” – the Old Georgian Grammar Treatise, Tbilisi. Shatberdi 1979: Shatberdi Collection of 10th century. B. Gigineishvili, E. Giunashvili (eds.), Tbilisi. Tevzishvili G. 1938: About the Higher Education in Georgia, Tbilisi: Sabchota Sakartvelo. Uhlig G. 1883: Dionysii Thracis, Ars Grammatica, Lipsiae. SENOSIOS GRUZINŲ KALBOS VERTĖJŲ X–XI A. TAIKYTI TERMINOLOGIJOS PRINCIPAI Santrauka Kaip kūrėsi moksliniais metodais grindžiama gruzinų terminologija, matyti iš pirmųjų gruzinų kalbos vertėjų darbų. Tų Gruzijos terminologijos pradininkų darbuose išryškėja du pagrindiniai principai: 1) išsamiai nagrinėti sąvokas, aiškintis jų esmę ir atsiradimo istoriją; 2) turėti daug žinių, atsižvelgti į kalbos ypatumus ir jos teikiamas galimybes pasidaryti naujų vedinių. Tik taip galima svetimas, kitoje aplinkoje sukurtas sąvokas patikimai perteikti atitinkamų žodžių darybos galimybių turinčia gimtąja kalba. Gruzinų terminologijos ar kalbos istorijos sričių tyrėjai sutaria, kad X–XII a. naujų terminų daryba buvo produktyvus ir pažengęs procesas ir mes iš tų laikų patirties galime daug ko pasimokyti. Minimasis laikotarpis išsiskiria tuo, kad Bizantijos kultūra, laikoma visų Europos šalių kultūros, mokslo ir terminologijos pagrindu, į gruzinų kalbą buvo perkeliama vertėjams nepamirštant pagrindinių savos kalbos ypatybių. Derinti graikų ir gruzinų kalbų ypatybes – toks buvo mokslinis gruzinų vertėjų ir filologų dirbto darbo principas. Tas požiūris lėmė, kad Bizantijos kultūrą Gruzija skleidė išsaugodama savąją. Senosios gruzinų kalbos vertėjų taikytos teorijos aktualios bei svarbios ir šiandien. Gauta 2019-08-10 Lia Karosanidze Mitskevichi str.18, fl. 10, Tbilisi, Georgia E-mail [email protected] Terminologija | 2019 | 26 243