Neologijos terminija ir „Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno“ praktika

doi.org/10.35321/term27-04 Terminologie neologie a praxe databáze nových slov litevského jazyka RITA MILIŪNAITĖ Institut litevského jazyka ANOTACE S tím, jak se v Litvě zintenzivňuje výzkum neologismů, jsou k jejich popisu zapotřebí nové termíny, které se dosud v litevské lingvistice neužívaly nebo je užívali pouze jednotliví autoři a které nejsou zahrnuty ve slovnících, ale jsou rozšířené v zahraniční odborné literatuře. Článek zkoumá, jak je v hlavních pracích litevské lingvistiky definován pojem neologismu a jaké jsou jeho základní sémantické složky. Objasňuje obsah lingvistických termínů neologismus, neologismus, protologismus, okazionalismus, efemerismus, paleologismus a několika dalších termínů souvisejících s neologií. Vychází ze zahraničních lexikografických zdrojů z této oblasti a z výzkumu neologie, jakož i ze zkušeností se správou internetové Databáze litevských neologismů. KLÍČOVÁ SLOVA: neologismus, neologie, lingvistická terminologie, databáze neologismů ABSTRAKT S tím, jak se v Litvě zintenzivňuje výzkum neologismů, jsou k jejich popisu zapotřebí nové termíny, které se dosud v litevské lingvistice neužívaly nebo je užívali pouze jednotliví autoři a které nejsou zahrnuty ve slovnících, ale jsou rozšířené v zahraniční odborné literatuře. Článek zkoumá, jak je v hlavních pracích litevské lingvistiky definován pojem neologismu (lit. naujažodis) a jaké jsou jeho hlavní sémantické složky. Objasňuje obsah lingvistických termínů naujažodis, neologizmas, protologizmas, okazionalizmas, efemerizmas, paleologizmas a několika dalších termínů souvisejících s neologií. Vychází ze zahraničních lexikografických zdrojů z této oblasti a z výzkumu neologie, jakož i ze zkušeností se správou Databáze litevských neologismů. KLÍČOVÁ SLOVA: neologismus, neologie, lingvistická terminologie, databáze neologismů Terminologija | 2020 | 27 81 ÚVOD Výzkum současné slovní zásoby ukazuje, že slovník různých jazyků se v posledních desetiletích rozšiřuje jako nikdy dříve. Tento intenzivní jev se často označuje jako neologický boom (angl. neological boom; viz Заботкина 1989; Girčienė 2005: 78; Putilina 2013; Behera, Mishra 2013: 25; Кольцова 2017: 604–613; Martseva et al. 2018: 266). Je způsoben vznikem nových myšlenek a hodnot, rychlým pokrokem vědy a informačních technologií, jakož i zintenzivněním rozmanitých společenských aktivit a rozvojem sociálních sítí a dalších forem elektronické komunikace. Elektronické prostředí, v němž působí online média, diskusní fóra a sociální sítě, se zároveň stalo virtuálním prostorem pro rychlou tvorbu jazykových novinek a jejich rychlé šíření. Pozorujeme také kvalitativní změny ve slovní zásobě: některé dříve okrajové způsoby jejího obohacování se zintenzivnily a staly se běžnými (Lehrer 2006: 590). Nové lexikální jevy zkoumá a popisuje neologie a neografie, nové termíny zkoumá neonymie. Tato práce potřebuje terminologii neologie, avšak ta se v litevských i zahraničních pracích značně liší a dosud netvoří ucelený systém. V litevské jazykovědě není samotný termín neologie dosud příliš rozšířený a objevuje se nanejvýš v učebnicích vysokých škol (viz Jakaitienė 2005: 251) a v několika málo samostatných výzkumných pracích o neologismech (srov. Mikelionienė 2000: 65; Aleksaitė, Murmulaitytė 2018: 238–239). V zahraniční jazykovědě se neologie nejčastěji chápe dvěma způsoby: 1) jako souhrn procesů vnitřního a vnějšího obohacování slovní zásoby o nová slova a významy; 2) jako odvětví lexikologie, které tyto procesy zkoumá – tedy vše, co souvisí s neologismy (srov. Drutą 2013: 749). Existovalo také širší pojetí neologie (především ve francouzské jazykovědě), které zahrnovalo souhrn novinek různých jazykových rovin vznikajících v jazyce v určitém období (včetně fonetiky, morfologie, syntaxe aj.), postupně se však začalo omezovat na rovinu slovní zásoby. Dalším směrem rozšiřování pojmu neologie je rozmanitá činnost související s lexikálními novinkami a jejich fungováním ve společnosti (praktická tvorba neologismů, shromažďování jazykových novinek pomocí jazykových technologií, jejich registrace, zavádění do užívání apod.; podrobněji viz Drutą 2013: 750 a tam uvedenou literaturu). Dalším termínem souvisejícím s neologií, který je třeba stručně charakterizovat, je neonymie. Užívá se při hovoru o obnově terminologie. Zároveň se zdůrazňuje odlišnost neonymie od novinek v obecné slovní zásobě. Nové termíny většinou vznikají vědomým úsilím odborníků v konkrétním oboru z nutnosti pojmenovat nový předmět či jev a s ohledem na stávající systém terminologie (Drutų 2013: 753–754; Humbley 2018: 437–452). 82 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika Srov. průběžně schvalované seznamy termínů z různých oborů Státní komise pro litevský jazyk, například litevská pojmenování hub: veltnuotė, voilnuotė, šeriuotė; šakotgrybis, žaliagrybis, kristalgrybis, ryškiagrybis aj.1 Tyto lexikální jednotky jsou stabilnější než neologismy obecné slovní zásoby, z nichž některé vznikají spontánně jako výsledek individuální tvorby a mohou se užívat v různých podobách, včetně stylisticky příznakových. Srov. u výpůjčky influenceris, -ė 2 ustálené ekvivalenty v užívání: įtakdarys, -ė, įtakininkas, -ė, įtakotojas, -a, įtakiukas, -ė, įtakotukas, -ė, įtakonėsis, -ė; nuomonės formuotojas, -a, nuomonės lyderis, -ė. Neologie úzce souvisí s neografií (jinak též neolografií, viz Jakaitienė 2005: 251), neboli neologickou lexikografií – zkoumáním, systematizací a popisem změn ve slovnících (viz Fjeld, Nygaard 2012: 221). I tyto termíny se v litevském výzkumu neologie dosud objevují jen zřídka, protože nebyly vydány žádné litevské slovníky věnované speciálně neologismům. Srov.: za počátek neografie v Evropě se považuje francouzský slovník neologismů vydaný roku 1801 (viz Jakaitienė 2005: 251); počátky anglické neografie spadají do 50. let 20. století (viz Barnhart R., Barnhart C. 1990: 1162–1163; Заботкина 1989); první slovník ruských neologismů vyšel roku 1971 (viz Ефремов 2014: 14), norských pak roku 1982 (viz Fjeld, Nygaard 2012: 231). Na počátku 21. století se začaly vytvářet digitální databáze a slovníky lexikálních novinek, do nichž se údaje automaticky vybírají z korpusů nebo různých internetových zdrojů. Za jednu z oblastí neologie lze částečně považovat výzkum procesu tvorby nových slov. V litevských jazykovědných pracích se tento proces i oblast výzkumu někdy označují slovem naujadara3. Pokud by se užívalo častěji, nejspíš by se z něj stal termín. 1 Viz: Doporučení „K litevským názvům hub (inoperkulátních diskomycetů).“ – Protokolární usnesení Státní komise pro litevský jazyk ze dne 7. května 2020, č. PN-8. Dostupné online: https://e-seimas.lrs.lt/portal/legalAct/lt/TAD/7aac9992937511eaa51db668f0092944?positionInSearchResults=0&searchModelUUID=d26e15e8-65ed-4e77-92ec-5e1aeb2010e2 2 Influenceris, -ė „osoba působící v marketingu, která svou známostí ovlivňuje výběr kupujících; známá osoba, tvůrce veřejného mínění, často využívaná k šíření něčích myšlenek, zejména na sociálních sítích a v médiích“ (ND). 3 Toto nové slovo se začalo užívat patrně kolem roku 2004. Konference Jono Jablonskise, která byla na návrh terminologa Jona Klimavičiuse nazvána „Tvorba nových slov v litevštině“, a příležitostně se objevuje v pracích popisujících výzkum nově utvořených slov (srov. článek Daivos Murmulaitytės „Nově utvořená složená podstatná jména v litevštině a normy spisovného jazyka“. – Baltu filoloģija 28(2), 2019, 107–122). Terminologija | 2020 | 27 83 Od roku 2011 se v Ústavu litevského jazyka začala soustavně shromažďovat (pravda, ručně) a ihned zveřejňovat na internetu nová slovní zásoba 21. století, kterou odráží Databáze neologismů litevského jazyka (dále ND; více o neologismech v ní shromažďovaných, způsobu jejich prezentace a možnostech vyhledávání v databázi viz Miliūnaitė 2015: 161–184; Miliūnaitė 2018: 1–21). Ke konci roku 2020 bylo v ND lexikograficky zpracováno a spolu s příklady užití uvedeno více než 6 tisíc hesel. S přibývajícími údaji o neologismech litevského jazyka a jejich užívání se zintenzivňuje také jejich výzkum. Píší se také studentské výzkumné práce a o neologismech se začíná více hovořit ve školách všeobecného vzdělávání i v médiích. Snaha lépe poznat proces neologie a podrobněji prozkoumat způsoby vzniku neologismů, výběrová kritéria a možnosti klasifikace, sémantické změny a slovotvorné zvláštnosti zároveň vede k tomu, že se setkáváme s nedostatkem a nevyhraněností neologické terminologie. Skutečnost, že terminologická základna poměrně mladého lingvistického oboru dosud není ustálená, se uznává jako jeden z problémů samotné neologie (srov. Мельник, Штехман 2015). Problematikou neologické terminologie se zabývá i tento článek. Užitečné jsou zde zkušenosti s terminologií neologie v jiných jazycích, jejichž výzkum neologismů je rozvinutější. Cílem článku je nahlédnout dnešní optikou na pojem nové lexikální jednotky a pojednat o jeho základních rysech, k jejichž vyjádření se často užívá nejen hlavní termín neologie neologismus (nové slovo), ale i další dílčí termíny. Zároveň je cílem poukázat na nové potřeby této terminologie při praktické práci s neologismy litevského jazyka. To by mělo podnítit aktualizaci litevské neologické terminologie a usnadnit dorozumívání při zkoumání problémů neografie. Článek si klade tyto úkoly: 1) prozkoumat, jak jsou neologismy definovány ve vybraných litevských a zahraničních lexikografických zdrojích; 2) na základě litevské i zahraniční lingvistické literatury a empirických údajů o neologismech určit základní rysy utvářející pojetí neologismu; 3) objasnit obsah termínů neologie neologismus, protologismus, prelogismus, okazionalismus, efemerismus, paleologismus a několika dalších, ukázat jejich rozmanitost a problémy spojené s jejich užíváním s ohledem na praktické potřeby práce s neologismy litevského jazyka. 84 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika Ačkoli je pojmenování různých druhů neologismů úzce spojeno také s problémem strukturální klasifikace neologismů (podle způsobu jejich vzniku či utvoření), článek se jím podrobněji nezabývá, protože vychází z tradiční terminologie užívané k popisu jazykových jevů (srov.: přejatá slova, kalky, zkratky aj.). V článku se uplatňují analytická, srovnávací a popisná metoda. Hlavním zdrojem údajů o neologismech je výše zmíněná ND, kterou sestavuje autorka článku a kterou společně s Agne Aleksaite průběžně doplňuje a aktualizuje. Článek by mohl být užitečný nejen výzkumníkům nové slovní zásoby a slovotvorných tendencí, kteří tuto databázi využívají, ale také badatelům v terminologii různých oborů a terminografům, neboť terminologie každého jazyka či oboru, která se průběžně obnovuje, spadá do oblasti neologie. Článek se skládá ze čtyř částí, v nichž jsou pojednány termíny užívané k označení neologismů podle různých vlastností, které jsou pro neologismy charakteristické. 1. POJEM A DEFINICE NOVOTVARU Nejobecnějším termínem pro označení nových lexikálních jednotek v litevštině je novotvar a jeho mezinárodní ekvivalent, absolutní synonymum (dubleta), neologismus. Novotvary jsou ovšem považovány za součást ještě vyšší systémové kategorie – lexikálních inovací – a rozlišují se tak skutečné novotvary, které se časem ustálí v lexikálním systému jazyka, od jednotlivých lexikálních jednotek vytvořených v řeči pro konkrétní situaci, jež po nějaké době zanikají, i od dalších nahodilých lexikálních novinek (viz Dzhabrailova, Rybakova 2019: 20). Takové užší pojetí novotvaru má smysl při diachronním pohledu na neologický proces, kdy je již zřejmá celá cesta novotvaru od jeho vzniku až po zařazení do slovníků. Synchronně často nelze předvídat, jaký bude další osud nově vzniklé lexikální jednotky, proto se tento článek opírá o širší pojetí novotvaru a nevylučuje ani jednotlivá situační nová slova. Mimochodem, při použití automatického výběru novotvarů z rozsáhlých souborů dat, zmíněného v úvodu článku, se lexikální jednotky v prvotních výsledcích výběru, které ještě nebyly přezkoumány výzkumníky, v zahraniční i litevské neologii obvykle nazývají kandidáty na novotvary. Slovo neologismus se do litevštiny dostalo přes zprostředkující jazyky z francouzštiny konce 18. století, kde je doloženo slovo néologisme, jehož Terminologija | 2020 | 27 85 původ se zase odvozuje z řečtiny: neos „nový“, logos „slovo“ (viz MW; OLD). Etymologicky lze tedy neologismus neboli novotvar definovat jako jakékoli „nové slovo, které se v jazyce objevilo“. Potíže v zásadě nespočívají ve formě termínu novotvar (neologismus), nýbrž v jeho obsahu. V zahraničních lingvistických pracích věnovaných neologii panuje shoda v tom, že samotné pojetí novotvaru se v průběhu času měnilo – od nově vzniklého slova označujícího novou skutečnost až po složitý nový sociopsycholingvistický jev – a dosud zůstává nejasné, nepřesné a vykládá se různě (srov. Fjeld, Nygaard 2012: 222; Drutė 2013: 751). Není proto divu, že novotvar je v mnoha zdrojích definován podobně (s malými odchylkami od původního etymologického významu), avšak obsah pojmu, který označuje, se vykládá různě a někdy se objevují i vzájemně si odporující stanoviska. Podívejme se, jak jsou neologismy (novotvary) charakterizovány v hlavních litevských lexikografických zdrojích (viz tabulku 1) a v několika dalších lingvistických pracích. Tabulka 1. Definice termínů neologismus a novotvar v litevských lexikografických zdrojích (jsou uvedeny abecedně podle zkratek) ŠALTINIAI NEOLOGIZMO APIBRĖŽTYS NAUJAŽODŽIO APIBRĖŽTYS DLKŽ7i (2015) neologizmas (2) lingv. naujažodis naujažodis (1) lingv. naujas žodis (naujadaras ar skolinys), neologizmas KTŽ (1990) neologizmas, naujažodis (неоло-изм, неологизм) Naujas kalbos žodis, atsiradęs morfologinės žodžių darybos būdu (ansamblietis, mėnuleigis, priešoperacinis, -ė, puolūš, -i), darant santrumpas (autokelias, pram-prekyba, telelaida), skolinantis leksemas iš kitų kalbų (kosmonautas, lauvsanas, mazeris, telereportažas) ir pan. <…>4. naujažodis žr. neologizmas. 4 Šią apibrėžtį KTŽ toliau išplėsta išsamesniu paaiškinimu, kaip atsiranda neologizmų, kaip jie funkcionuoja vartosenoje ir kt. 86 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika ŠALTINIAI NEOLOGIZMO APIBRĖŽTYS NAUJ AŽODŽIO APIBRĖŽTYS LKE (2008) neologizmas, naujažodis, – kiekvienas naujai atsiradęs žodis. Dažniausiai tai arba ↗naujadaras (pvz., ātmušas ‘atrama sulaikyti vagონams gale kelio’, dūrinys ‘sudurtinis žodis’ <...>, arba naujas ↗skolinys (pvz., bიონika ‘mokslas apie organizmų veiklos principų taikymą mechanikoje’ <...>.5 [Atskiro straipsnio nėra, naujažodis pateikiamas tik neologizmo straipsnyje kaip sinonimas. – Aut. past.] LKŽ6 neologizmas sm. (2) DŽ lingv. naujai atsiradęs, bet neįsigalėjęs kalboje žodis, naujadaras.7 naujažodis sm. (1) K.Būg, NdŽ; EncV309 žr. naujadaras 1. naujadaras sm. (1) 1. Jn lingv. naujai sudarytas, bet neįsigalėjęs kalboje žodis, neologizmas ŠŽe (2015) neologizmas 2 → naujadaras naujažodis 1 → naujadaras naujadaras 1 (naujai sudarytas žodis) – neologizmas, naujažodis knyg. TŽŽ (2013) neologizmas [↗ neo + gr. logos – žodis] 1. naujadaras, kalboje atsiradęs naujas žodis arba žodžių junginys 2. psich. psichikos ligonio sudarytas beprasmiskas naujažodis 3. 3–5 m. vaikų sukurtas naujažodis jiems dar nežinomiems reiškiniams apibūdinti. [Naujažodis vartojamas kaip neologizmo sinonimas 2-a ir 3-ia reikšme. – Aut. past.] 5 Prie šios apibrėžties pateikiamas platesnis paaiškinimas: „Palyginti atsitiktiniai tėra dar kaip kitaip naujai atsiradę žodžiai – arba dėl ryškios semantinės raidos (tada susidaro semantiniai homonimai <...>), arba dėl žodžių kūrybos (tai onomatopėjiniai, garsų mėgdžiojamieji žodžiai; prie jų būtų galima skirti ir dirbtinai sukurtuosius jungiant atskirus kalbos garsus, arba dėl ↗kontaminacijos. Kitiems [neologizmas] gali būti ir naujas pastovus žodžių junginys, frazeologizmas. Kartais [neologizmo] terminas vartojamas dar plačiau – juo vadinama kiekviena kalbos naujovė, ir tada jis tampa termino ↗inovacija (kalbos, lingvistinė) sinonimu.“ (LKE 2008: 369). 6 Knyginiame šio šaltinio leidime neologizmo ir naujažodžio straipsniai pateikti 8-ame tome (1970). 7 Beje, LKŽe (skaitmeninio formato) neologizmo straipsnyje žodis „naujadaras“ atskirtas ne kabliataškiu, o kableliu (greičiausiai dėl teksto skenavimo paklaidos). Tačiau apibrėžtyse tokiais atvejais kablelį ir kabliataškį galima interpretuoti skirtingai: kableliu paprastai atskiriami artimi sinonimai, kabliataškiu – labiau semantiškai nutolę (galintys turėti skirtingų atspalvių) prasminiai apibrėžties dėmenys. Terminologija | 2020 | 27 87 Aiškinantis naujažodžio sampratą, pravartu žvilgterti ir į kelis dažnai cituojamų autoritetingų autorių darbus. Vinco Urbučio monografijoje Žodžių darybos teorija teigiama, kad „[k]iekvienas naujai pasirodęs žodis gali būti vadinamas naujažodžiu, arba neologizmu. Tačiau ne kiekvienas naujažodis kartu yra naujadaras“. Toliau glaustai apibūdinami pagrindiniai naujažodžių atsiradimo būdai – skolinimas, semantinė raida bei naujų žodžių (naujadarų) sudarymas iš jau esamų kitų žodžių (Urbutis 2009: 36). Evalda Jakaitienė studijų knygoje Leksikografija (Jakaitienė 2005: 250–251) naujažodžius apibrėžia taip: Naujažodžiai, arba neologizmai, yra žodžiai, atskiros jų reikšmės ar žodžių junginiai, atsirandantys dėl visuomeninių santykių kitimo, mokslo, technikos, kultūros pažangos ir visuomenės suvokiami kaip nauji, neįprasti, dar neprigiję ir nepaplitę. Tie iš jų, kurie pasirodo esą reikalingi ir geriausiai atitinką kalbos dėsnius, išplinta, patenka į aktyviąją vartoseną ir paliauja būti neologizmais.8 Pirmiausia minėtuose lietuviškuose šaltiniuose į akis krinta nevienodas terminų naujažodis – neologizmas – naujadaras santykis. Daugeliu atvejų naujažodis ir neologizmas pateikiami kaip absoliutieji sinonimai (dubletai), iš kurių pirmenybę linkstama teikti lietuviškajam naujažodžiui, o naujadarų žymima sąvoka laikoma esančia žemesnio lygmens, t. y. įeina į platesnės apimties naujažodžio sąvoką. Tik dviejuose ankstesniuose šaltiniuose – LKŽ ir jo pagrindu sudarytame SŽe (1-as knyginio varianto leidimas 1981 m.), kiek galima spręsti iš straipsnių pateikimo, naujažodis (neologizmas) ir naujadaras laikomi lygiavertės apimties sąvokomis. O tai jau neatitinka tikrovės. Ką rodo minėtų šaltinių duomenys apie naujažodžio sampratą? Apibrėžiant naujažodį, iškeliami tokie svarbiausi šios sąvokos aspektai: 1) naujažodžio, kaip kalbos reiškinio, naujumas, neįprastumas kalbinei bendruomenei; 2) naujažodžio, kaip leksikos vieneto, forma; 3) naujažodžių funkcionavimo ypatumai (atsiradimo priežastys, būdai, funkciniai požymiai). Trumpajai naujažodžio apibrėžčiai sudaryti dažniausiai naudojami trys semantiniai dėmenys: kas? (tam tikras leksikos vienetas) + koks? (naujas) + 8 Toliau šiame šaltinyje pateikiama naujažodžių klasifikacija pagal inovacijų tipus, kilmę, darybą, funkcijas ir vartoseną. 88 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika kaip atsiradęs? (skolinimo, vertybos, darybos arba semantinės raidos būdu). Enciklopedinėse apibrėžtyse šios ypatybės aiškinamos išsamiau. Užsienio leksikografijos šaltiniuose ir neologijai skirtoje literatūroje nauja-žodžio (neologizmo) samprata iš esmės nesiskiria nuo lietuviškųjų šaltinių (žr. 2-ą lentelę). 2 lentelė. Termino neologizmas apibrėžtys skaitmeniniuose užsienio leksikografijos šaltiniuose ŠALTINIAI NEOLOGIZMO APIBRĖŽTYS CED neologism 1. a newly coined word, or a phrase or familiar word used in a new sense 2. the practice of using or introducing neologisms (Collins English Dictionary) neologism A neologism is a new word or expression in a language, or a new meaning for an existing word or expression. Synonyms: new word, buzz word [informal], coinage, new phrase (COBUILD Advanced English Dictionary) MD neologism a new word or expression, or an existing word used with a new meaning MW neologism 1. a new word, usage, or expression // technological neologisms 2. psychology: a new word that is coined especially by a person affected with schizophrenia and is meaningless except to the coiner, and is typically a combination of two existing words or a shortening or distortion of an existing word OLD neologism a new word or expression, or a new meaning of a word VPSV neologisms sk. jaunvārds jaunvārds, neologiżms Žodis, paprastai padarytas pavadinti iki tol nežinomai ar svetimos kilmės žodžiu žymimai sąvokai, aktualiai konkrečiu kalbos vartojimo laikotarpiu.9 9 Ačiū Daivai Murmulaitytei už apibrėžties vertimą iš latvių kalbos. Šio žodyno straipsnyje toliau pateikiama skirtingiems laikotarpiams būdingų naujažodžių pavyzdžių, parodoma jų dinamika ir kalbos vartojimo sritys, kuriose naujų žodžių atsiranda dažniausiai. Terminologija | 2020 | 27 89 ŠALTINIAI NEOLOGIZMO APIBRĖŽTYS НCИC НЕОЛОГИ’ЗМ [нео… + гр. logos слово] – вновь появившиеся в языке слово или оборот речи, а также новое значение старого слова, обозначающие новые либо уже существующие понятия, предмет, явления (напр.: разрядка, черный ящик, луноход, зимник, фломастер и др.). СЛТ НЕОЛОГИЗМ (новое слово) англ. neologism, фр. néologisme, нем. Neologismus, Neubildung, исп. neologismo. 1. Слово или оборот, созданные (возникшие) для обозначения нового (прежде неизвестного) предмета или для выражения нового понятия, Русск. лавсан. 2. Новое слово или выражение, не получившее прав гражданства в общенародном языке и потому воспринимающееся как принадлежащее к особому, нередко сниженному стилю речи, Русск. зеленокудрые, акростишействовать, кисляйство, молоткастый.10 ТС НЕОЛОГИ’ЗМ, -а, м. В языкознании: новое слово или выражение, а также новое значение старого слова. Taigi užsienio leksikografijos šaltiniuose neologizmo apibrėžtyse iškeliami tie patys naujažodžių apibūdinimo aspektai: naujumas, formos ir funkcijų bei vartojimo ypatumai. Skiriasi tik detalės (ne visada į naujažodžio sąvoką įtraukiamas naujadaro ar naujos žodžio reikšmės dėmuo ir pan.). Daugiau įvairovės esama kalbotyros literatūroje. Pavyzdžiui, kai kuriuose prancūzų neologijos tyrimuose naujažodis laikomas daugiareikšmiu žodžiu ir apibrėžiamas kaip turintis tris reikšmes (žr. Drutą 2013: 751 ir ten nurodytus prancūzų leksikografijos veikalus): 1) naujas žodis, paskolintas iš kitos kalbos; 2) žodis, kuris jau egzistuoja kalboje, įgavęs naują reikšmę; 3) sukurtas naujas žodis, kuris suprantamas tik jo kūrėjui (atsiradęs paprastai kaip šizofrenijos padarinys). Beje, psichologijoje vartojamą naujažodžio reikšmę, kaip matyti 1-oje lentelėje, nurodo ir lietuviškasis TŽŽ: „psichikos ligonio sudarytas beprasmiškas naujažodis“, taip pat prie naujažodžių šiame šaltinyje priskiriami ir pavieniai vaikų naujadarai. Pastarosios naujažodžio reikšmės yra pakraštinės ir tokie nauji žodžiai paprastai paliekami už neologijos tyrimo ribų. Toliau straipsnyje svarbiausi naujažodžio sąvokos aspektai aptariami išsamiau. Kartu išaiškėja papildomų naujažodžio sąvokos ypatybių, pagal 10 Toliau šiame šaltinyje apibūdinamos įvairios naujažodžių rūšys (pvz.: stilistiniai naujažodžiai, potencialieji žodžiai ir kt.), pateikiama pavyzdžių. 90 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika kurias naujažodžius galima skirstyti į smulkesnes rūšis ir jas įvardyti skirtingais terminais. 2. PROBLÉM NOVOSTI NELOGISMU Základním znakem neologismu, zakódovaným v první složce složeného termínu naujažo-dis, je novost, tj. vznik slova (nebo jiné lexikální jednotky), které v jazyce do té doby neexistovalo. Tato vlastnost je však sama o sobě poměrně neurčitá: novost je relativní, protože jde o jev proměnlivý v čase (Fjeld, Nygaard 2012: 223), který je třeba blíže vymezit: 1) co je výchozím bodem novosti? 2) jak dlouho novost trvá a kdy končí? E. Jakaitienė v učebnici Leksikologija rovněž upozorňuje, že novost lze chápat příliš subjektivně, a proto „se za neologismy považují ty lexikální jednotky (slova, jejich významy), které existují v určitém historickém období a v předchozím období vývoje jazyka neexistovaly“ (Jakaitienė 2010: 203, 205–206). Při vymezování neologismů je tedy důležité konkrétní delší či kratší období užívání jazyka, které stanoví badatelé. Uvádí se to také ve Slovníku lingvistických termínů (dále jen KTŽ): Pojem neologismu je omezen časem a užíváním. V jazyce neexistují neologismy obecně; hovoří se o neologismech určité epochy, století, desetiletí, spisovného jazyka¹¹, určité funkční variety nebo jednotlivého uživatele jazyka, například o neologismech litevské písemné kultury 16. století, neologismech litevského jazyka z období „Aušry“, neologismech J. Jablonského atd. Slovník litevského jazyka (dále jen LKŽe) prostřednictvím elektronického vyhledávacího nástroje najde 3037 hesel označených zkratkou „neol.“, tj. „neologismus“. Značná část z nich jsou termíny z různých oborů, zaznamenané v litevském tisku z konce 19. století a v textech z počátku 20. století, které byly vytvořeny v rámci snah o jazykovou čistotu. Zůstaly neologismy pouze své doby, protože se více nerozšířily a vytlačily je jiné varianty. Několik příkladů: eismėmokslis (neol.) sm. (1) NdŽ¹² fiz. kinematika. ėmyba (neol.) sf. schopnost zapamatovat si: Davyba a ėmyba tvoří oblast periferních (vnějších) psychických funkcí EncVl197. Psychická ėmyba dětí je intenzivnější než ėmyba starých lidí Enc. 11 V současnosti ustálený termín spisovný jazyk. 12 Zkratky – jako v originále. Terminologija | 2020 | 27 91 přírodověda (neol.) podst. ž. A1884,199 přírodní věda. tlakoměr (neol.) podst. m. L677 manometr. jazykovědec, -dkyně (neol.) podst. osoba badatel v oblasti jazyka, lingvista: Téměř všichni jazykovědci uznávají, že existovaly dva druhy původu a K.Būg. O... by (vedle bychom) jazykovědci dosud nic nevyřešili LTII162. jiskrohasicí přístroj (neol.) podst. ž. (1) VĮ, NdŽ tech. hasicí přístroj na jiskry. bronchitida (neol.) podst. ž. (1); rš lék. bronchitida. Při pokusu definovat složku „novosti“ pojmu neologismu se lingvistická literatura obvykle opírá o dvě kritéria – sociopsychologické a lexikografické. Za prvé se hovoří o „pocitu novosti“, který se u uživatelů jazyka dostavuje při setkání s dosud neslyšeným slovem, protože neologismy se vyznačují relativní neobvyklostí (podivností) (Barnhart R., Barnhart C. 1990: 1159) – a to až do chvíle, kdy konotace novosti vybledne a slovo se stane skutečnou jazykovou normou. Toto kritérium je poměrně subjektivní, pokud bychom vycházeli z jednotlivých uživatelů jazyka a jejich rozdílných jazykových zkušeností13. Novost slova musí vnímat většina uživatelů jazyka v určitém období, jejichž jazyková zkušenost tvoří kolektivní jazykové vědomí (srov. Fjeld, Nygaard 2012: 223), neexistují však spolehlivé způsoby, jak toto vnímání zjistit (jednotlivé průzkumy mezi uživateli jazyka nemohou obsáhnout celý proces neologie). Je třeba dodat, že někdy se úzce užívané termíny, které se dostanou do každodenního kontextu, jeví běžným uživatelům jako nové a neznámé, ačkoli ve specializovaném jazyce mohou existovat již dlouho. Podobně je tomu i u archaizmů, které mohou být někdy lidmi považovány za neologismy (například návštěvníci ND zaslali slovo nepuotis „synovec; neteř“). Neologismus časem buď projde procesem socializace a lexikalizace a přestane být nový, nebo zůstane nerozšířený a stane se pouze faktem užívání; není-li nikde zaznamenán, zcela zanikne. Za druhé se k identifikaci neologismů často používá lexikografické kritérium. Většina lexikografů se shoduje, že slovo nebo fráze jsou nové, pokud nejsou obsaženy v hlavních slovnících daného jazyka (Barnhart R., Barnhart C. 1990: 1160). Jakmile slovo přestane být aktem individuálního užití a začne se v užívání opakovat, prochází delším či kratším procesem zakořeňování ve společnosti- 13 To závisí také na takovém sociolingvistickém faktoru, jako je věk uživatelů jazyka. Například pokud se slovo, řekněme, mėsainis, objevilo, když už člověk měl značné jazykové zkušenosti, může být dlouho vnímáno jako nové; pokud však dítě slýchá totéž slovo od útlého věku, nebude je považovat za neologismus, ačkoli oba uživatelé jazyka žijí po určitou dobu ve stejném synchronním úseku jazyka. 92 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika období (které obvykle závisí na frekvenci užívání slova a jeho rozšíření) a dostane se do všeobecných slovníků, již se nepovažuje za neologismus (Drutą 2013: 752). Vzhledem k tomu, že sama novost je poměrně neurčitá, a také kvůli různým lexikografickým problémům není možné zcela přesně určit soubor neologismů z určitého období, a to ani při dostupnosti rozsáhlých korpusů. Kromě toho je třeba mít na paměti, že neologismy jako nejdynamičtější vrstva jazyka mohou projít několika etapami vývoje, přičemž zvláštnosti fungování v každé z nich závisí na potřebách společnosti: Osud neologismů, stejně jako jiných jazykových slov, bývá různý – některé se v jazyce rychle rozšíří a v povědomí uživatelů brzy ztratí nádech novosti, jiné se dlouho spokojí s postavením lexikálních variant, další se nakonec do jazyka nezačlení a navždy zůstanou slovy pouze určitého textu nebo autora. (KTŽ) Není snadné odpovědět na otázku, jak dlouho novost slova trvá a kdy končí. V lingvistické literatuře v této otázce nepanuje jednotný názor. Dále jsou probrány některé obtížnější případy. Při shromažďování údajů pro ND je neobvyklost prvním krokem při identifikaci neologismu: pokud jazyková jednotka upoutá pozornost jazykových výzkumníků se zkušenostmi s jazykem nebo návštěvníků ND (navrhovatelů neologismů) jako dosud neslýchaná, existuje možnost, že jde o neologismus, a poté se uplatňují další ověřovací a výběrová kritéria. V této fázi, kdy je neologismus pouze pravděpodobný, ho badatelé litevských neologismů někdy (žertem, v pracovním kontextu) označují výrazem bez statusu termínu naujaradas14. Lexikografické kritérium se nejčastěji vztahuje k jazykovému úzu určitého vymezeného období, který nejlépe mohou zachytit slovníky a v digitální éře také rozsáhlé elektronické soubory jazykových dat, například korpusy. Ručně nebo automaticky se tedy ověřuje, zda je slovo (význam slova) zaznamenáno v hlavních jazykových slovnících. Při vytváření ND bylo třeba stanovit období, jehož neologismy budou zahrnuty, a související výchozí lexikografické prameny. Jako orientační výchozí bod byl zvolen začátek 21. století a několik hlavních slovníků litevštiny vydaných přibližně v té době: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (v roce 2006 vyšlo 6. vydání (3. elektronické), které fakticky vychází ze 4. tištěného vydání z roku 2000); elektronický Lietuvių kalbos žodynas (doklady v nejnovějších jeho svazcích sahají do roku 2001); 14 Srov. ND: naujaradas „nově nalezené (dosud neznámé) slovo“. Terminologija | 2020 | 27 93 Tarptautinių žodžių žodynas (Alma littera, 2001) (plačiau žr. Milūnaitė 2015: 168–171). Kaupiant ND duomenis paaiškėjo, kad esama naujažodžių, kurie vartosenoje fiksuoti XX a. pab., tačiau į minėtus žodynus dar nepateko. Tai nėra keista, nes dėl naujažodžio atsiradimo laiko neografijoje dažniausiai esama nežinios – ar žodis negalėjo būti kur nors fiksuotas anksčiau, nei pavyko jį aptikti. Taigi kai kuriais atvejais į ND dedami ir XX a. pab. naujažodžiai, nes buvo netikslinga juos išleisti iš akių kaip iki tol leksikografiškai iš viso neaprašytus. Daugėjant skaitmeninių kalbos duomenų ir tobulėjant kalbos technologijoms, naujažodžių atsiradimo laiką ilgainiui bus galima nustatyti vis tiksliau (plg. Ефремов 2014: 16). Během téměř desetiletí, po které ND existuje, se lexikografický kontext litevského jazyka proměnil (objevilo se více veřejně zpřístupněného textu BŽ, v roce 2012 vyšlo 7. vydání DLKŽ, na jehož konci je zařazeno přibližně 200 neologismů, v roce 2015 jeho internetová verze; v roce 2013 vyšlo nové vydání TŽŽ), proto bylo důležité zachovat zásady výběru neologismů do ND a pružně se přizpůsobovat novým podmínkám. Jak se však uvádí v zahraničních pracích o neologii a jak ukazuje praxe ND, lexikografické kritérium není při zaznamenávání neologismů vždy spolehlivé. Jeho spolehlivost závisí především na stavu lexikografie konkrétního jazyka (na období jazykového užívání, které slovníky pokrývají, a na jejich úplnosti). V předdigitální éře navíc rozsah slovníků značně omezovala jejich tištěná podoba, která si vynucovala šetření místem, takže nebyly uváděny všechny pravidelné odvozeniny (Dzhabrailova, Rybakova 2019: 20). Absence slova nebo některého jeho významu ve slovnících může být takélakúna15 (Fjeld, Nygaard 2012: 223) – může být způsobena vzácností samotného slova nebo příliš specifickým významem užívaným v úzké oblasti, někdy také přehlédnutím lexikografů. S ohledem na tyto lexikografické faktory se malé části neologismů v ND, u nichž vznikají pochybnosti nebo chybějí informace, přiřazují další příznaky, podle nichž lze tato data filtrovat. Taková slova tvoří v tradiční neologii část nepravých neologismů. Snad nejčastějším případem nepravého neologismu je slovo, které není nové, protože existují doklady o jeho užívání před počátkem 21. století, ale nebylo zařazeno do opěrných slovníků. To může vyjít najevo zcela náhodou nebo až 15Srov. lakūnā (latinsky lacuna „prohlubeň; mezera“) 1. jazyk. mezera v textu, vynechání, chybějící místo (TŽŽ). Litevsky se lexikografická lakūna označuje různě – slovníková mezera, díra, mezera ve slovníku. 94 Rita Milūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika po provedení dodatečných průzkumů různých zdrojů užití, takže neologismus nemusí mít příznak „nenový (nedoložený)“ hned od chvíle, kdy byl do ND zařazen. V neologii se taková slova, u nichž se předpokládá, že jde o neologismy, ale která se časem ukážou jako dávno existující (zejména jsou-li užívána zřídka), někdy nazývají paleologismy (Behera, Mishra 2013: 27). Když se ukáže, že slovo zařazené do ND je paleologismus, nespěchá se s jeho vyřazením, aby byl zachycen živý proces neologie a byly patrné mezery v lexikografii určitého období. Ukázalo se například, že takovým slovem je marsaegis „přístroj určený k pohybu po povrchu Marsu a k výzkumu této planety“. Tyto přístroje se ve světě objevily již v 70. letech 20. století, v litevských opěrných slovnících však toto slovo dosud chybí a doklady o jeho užívání v litevském tisku (např. v časopise Mokslas ir technika) lze nalézt nejpozději od roku 1995 (viz DLKT). Po digitalizaci kartotéky dodatků k Lietuvių kalbos žodynas se odhaluje více podobných případů, kdy slovo nebylo zařazeno do opěrných slovníků, ačkoli je v kartotéce doloženo (někdy i vícekrát). Například v opěrných slovnících chybí slovo daiktadėžė. ND u něj uvádí tři významy, z nichž jeden – „malá přihrádka v kabině nebo interiéru automobilu, zpravidla vpředu před sedadlem spolujezdce, určená k ukládání různých drobných předmětů“ – byl znám již ve druhé polovině 20. století (doložen v roce 1967 v časopise Mokslas ir technika) (viz obr. 1). Obr. 1. Lístek ke slovu daiktadėžė v kartotéce dodatků k Lietuvių kalbos žodynas (https://ekalba.lt) Terminologija | 2020 | 27 95 Do podobné lexikografické mezery se dostala i slova, jejichž užívání je doloženo mnohem dříve než od počátku 21. století: geoglifas „starověká kresba zachovaná na ztvrdlém zemském povrchu“, pareidolija „psychologický jev, při němž se přírodním jevům, náhodným obrazům, zvukům či předmětům přisuzuje podoba nebo zvuk nějakého známého jevu“, namotyra „věda zkoumající dějiny obytného domu (zejména venkovského)“, gaiviklis „prostředek osvěžující vzduch a dodávající mu svěžest a svěží vůni“ aj. Mezi nepravé neologismy lze zařadit i slova, která mají v ND příznak „oživené“. Protože status neologismu souvisí s fungováním slova během určitého vymezeného období, stává se, že slovo užívané mnohem dříve na delší dobu ustoupí do pasivního užívání. Uživatelé na ně zapomenou, protože je považují za neaktuální (například po zániku nějaké životní reálie), ale za příznivých okolností znovu ožije nebo je znovu přejato, někdy získá i nové odstíny významu a pak je vnímáno jako nové. Tím se oživená slova liší od paleologismů, jejichž užívání nepřestalo. Lze oživená slova považovat za neologismy? V zahraniční lingvistice se na tuto otázku obvykle odpovídá kladně (viz Barnhart R., Barnhart C. 1990: 1160; Fjeld, Nygaard 2012: 223), přičemž se uvádí, že z hlediska synchronního popisu se takové slovo hodí mezi neologismy ve slovníku, který popisuje současný stav jazyka, zvláště pokud po určitou dobu nebylo zařazováno do hlavních slovníků. Dobrým příkladem je slovo mokslintojas, -a, známé v meziválečné Litvě ve významu „popularizátor vědy“ – použil je Juozas Šalkauskis v roce 1936, ve slovnících však doloženo nebylo; v posledních letech je cíleně oživila novinářka, která hledala jednoslovné označení pro popularizátora vědy (komunikátora vědy) (podrobněji viz ND). Někdy je samozřejmě obtížné určit, zda bylo slovo skutečně oživeno, nebo zda bylo znovu vytvořeno podle typického slovotvorného modelu a přizpůsobeno novým potřebám, někdy s mírně pozměněným významem. Například nedávno se začalo užívat sloveso amžėti jako synonymum slovesa senėti (senti), přičemž se eufemisticky vyhýbá přímým asociacím se stářím a stárnutím; od něj odvozený lékařský termín amžėjimas (srov. anglicky ageing) zní dnešním uživatelům jazyka nově. V kartotéce dodatků k Lietuvių kalbos žodynas jsou však dva slovníkové lístky s příklady zaznamenanými z živé řeči: įamžėti „zestárnout“ a významově podobné suamžėti „ve stáří znovu zmládnout“ (viz obr. 2). 96 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika Obr. 2. Karty slov įamžėti a suamžėti v kartotéce doplňků Slovníku litevského jazyka (https://ekalba.lt) V neologii se různí názory na důležitou otázku, od kdy lze slovo považovat za neologismus: už od chvíle, kdy je vytvořeno či použito, nebo teprve tehdy, když se začne šířit v úzu? E. Jakaitienė uvádí, že neologismy patří mezi lexikální jednotky, které jsou „„právě vzniklé a dosud se široce neužívají“, zatímco „[s]lova, která se dostala do aktivního úzu, se již za neologismy nepovažují“ (Jakaitienė 2010: 203, 205–206). Podle tohoto pojetí je tedy slovo považováno za neologismus od svého vzniku a svůj status novosti si zachovává, dokud se ještě neustálilo v úzu. Podle jiného pojetí se právě vzniklé slovo ještě nepovažuje za neologismus, dokud se nezačne užívat nezávisle na svém autorovi, jinými slovy, dokud společnost neprojeví potřebu toto slovo používat a šířit. Pro taková slova, Terminologija | 2020 | 27 97 která ještě nezískala skutečný status neologismu a nerozšířila se ve větší míře a užívají je pouze jejich autoři, se používá zvláštní termín protologismus16. Na počátku 1. desetiletí 21. století jej vytvořil britský profesor ruského původu Mikhail Epstein (viz MD: protologism). Chceme-li výrazněji odlišit protologismus od neologismu, je třeba říci, že protologismus je pouze možný neologismus („hypotetická projekce“), tj. slovo vytvořené autorem v naději, že se bude užívat v reálné životní situaci. Jako poměrně nové slovo je protologismus jako termín v litevské lingvistice stále sám neologismem – téměř nemá tradici užívání, avšak s intenzifikací výzkumu neologismů se v posledních letech začíná užívat častěji (srov. Aleksaitė 2018: 5–6). Ještě vzácnějším termínem, kterým se v zahraničních pracích o neologii ojediněle označují nově vzniklá slova, jež již prošla fází protologismu, ale ještě se neustálila jako neologismy, je prelogismus (viz Anesa 2018: 41). V litevských lingvistických pracích se jej nepodařilo nalézt. Čtenáři ND často využívají možnost navrhnout k zařazení do databáze neologismus, který objevili v nějakém zdroji. Mezi návrhy se občas vyskytují i slova vymyšlená samotnými čtenáři, která nejsou nikde jinde doložena a nejsou zaznamenána jako doklad úzu, nýbrž pouze jako zmíněná „hypotetická projekce“. Taková slova zůstávají pouze na seznamu návrhů (i ten je zveřejněn), ale mezi neologismy ND se nedostanou. Například išmafonas „chytrý telefon“; brauknys „podtržítko (obvykle používané místo mezery při programování)“; keleivožis „autobus“; lindžius „vyskakovací reklama“ atd. Je jim přidělen status „nedoloženo v úzu“, aniž by se vylučovala možnost, že se někdy rozšíří. V neologii se obvykle mezi neologismy nezařazují slova vytvořená dětmi. Čtenáři ND z řad rodičů sice někdy navrhují k zařazení do databáze slova svých dětí (např.: glanis „kamarád, přítel“; sausryčiai „suchá snídaně“ atd.), jde však o zcela samostatný jev a oblast výzkumu, která sousedí s vývojovou psychologií a pedagogikou. 3. FORMA NEOLOGISMU JAKO LEXIKÁLNÍ JEDNOTKY Vedle otázky, jak chápeme novost neologismu, vyvstává i další, neméně důležitá otázka: které jazykové jednotky se v neologii považují za neologismy? Jak je patrné z definic neologismu uvedených v tabulce 1 a 2, 16 Protologismus – řecky prōtos „první, původní“ + logos „slovo“. 98 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika Z náčrtu vyplývá, že v různých zdrojích se mezi neologismy nejčastěji řadí nejen jednotlivá slova (lexémy), jak by tomu mělo být podle etymologického významu neologismu, ale také složitější lexikální jednotky: ustálená spojení slov (jak víceslovné termíny, tak frazémy), méně často pak zkratky. Užší či širší pojetí neologismu je tedy věcí dohody a závisí na cílech výzkumníků. Podle formy neologismu se obvykle rozlišují tři druhy neologismů: 1) slovo (např.: aerogelis, tenesinas, sąžvelnis, irklentė); 2) junginys, arba neofrazema (žr. Fjeld, Nygaard 2012: 225–226) (pvz.: socialinis dempingas, kūno rengyba); 3) zkratka (např.: CEO, STEM, Wi-Fi, BDAR). Podle typů lexikálních inovací se rozlišují nová slova (lexémy) a nové významy slov (sémy) (Jakaitienė 2005: 250). Do ND se zařazují nejen nové lexikální jednotky (twiteris, asmenukė), ale také nové významy již existujících lexikálních jednotek (např.: v obchodním prostředí jednorožec „inovativní začínající podnik, který díky rychlému růstu a získaným investicím vyroste ve společnost s hodnotou přesahující 1 mld. amerických dolarů“; fénix „nepoctivou společnost, která úmyslně vyvolá bankrot, aby se vyhnula finančním závazkům, a „znovu ožije“ pod novým názvem“). Naujų reikšmių įgiję žodžiai kartais vadinami naujosiomis sememomis (Jakaitienė 2005: 251), semantiniais naujadarais (Jakaitienė 2010: 211), neosemantizmais (Fjeld, Nygaard 2012: 224–226) arba neosemais (Drūtė 2013: 756). 4. FUNKČNÍ VLASTNOSTI NEOLOGISMŮ Nově vzniklá slova stejně jako veškerá slovní zásoba fungují jako neutrální jazykové jednotky (to platí i pro vrstvu odborné slovní zásoby – novou terminologii, tj. neonimy, angl. neonym, jinak též neotermíny17, angl. neoterm), nebo nabývají dalších funkčních a stylistických rysů. Pro některé funkčně a stylisticky příznakové neologismy se používají samostatné termíny (viz Aleksaitė 2018: 5), nejsou však ustálené ani v zahraničních, ani v litevských lingvistických pracích. Důležité je také to, na jakém logickém základě se rozlišují a o jaké – užší či širší – pojetí neologismu se opírají. 17 Tyto ani podobné neologismy se v litevské lingvistické literatuře nepodařilo dohledat; srov. lotyšské jauntermins podle anglického neoterm (viz VPSV). Terminologija | 2020 | 27 99 Jako druhy neologismů (obvykle – novotvarů) nebo pojmy blízké neologismům se nejčastěji uvádějí stylistické novotvary, okazionalismy, autorské novotvary, individuální novotvary, situační novotvary, efemerismy a potenciální slova. Jejich vzájemné vztahy jsou však popisovány poměrně nejasně, protože tentýž termín může označovat různé typy neologismů nebo tentýž neologismus může být podle různých znaků označován několika termíny. V hesle KTŽ naujadaras (jehož ekvivalenty v jiných jazycích mají širší význam, než je dnes obvyklé, tj. rusky неологизм, anglicky neologism18) je samostatně charakterizován stylistický novotvar (a jeho synonyma individuální novotvar, autorský novotvar) jako „nové slovo utvořené jednotlivým autorem v určitém díle, které se jinde obvykle nepoužívá“. Stylistické neologismy se tedy vytvářejí a užívají s cílem dosáhnout expresivity (mimochodem, v současném úzu litevštiny tuto funkci stále častěji plní také nová anglická přejatá slova, jsou-li do textu vkládána jako citace nikoli z nedostatku litevských ekvivalentů, nýbrž údajně kvůli působivosti). V tomto slovníku se ke stylistickým novotvarům neřadí a samostatně se popisují také okazionalizmy, ačkoli je lze z velké části považovat rovněž za stylistické novotvary. Okazionalismy (neboli okazionální novotvary) se nazývají „většinou neobvykle utvořené, jednorázové útvary vytvořené za účelem umělecké typizace, stylizace nebo prostě pro zábavu; jejich vznik je motivován snahou o neobvyklost a podivnost“ (Jakaitienė 2005: 250–251), „jde o slova určitého kontextu, která v textu (rozhovoru či díle), v němž byla použita, jako by zůstala zafixována“ (Jakaitienė 2010: 207). V. Urbutis poznamenává, že okazionální útvary se „více či méně odchylují od slovotvorného systému fungujícího v jazyce: některé z nich odporují požadavkům slovotvorného typu <...>, jiné se odlišují pouze tím, že jsou vytvořeny podle neproduktivních nebo málo produktivních typů“ (viz Urbutis 2009: 322–327). E. Jakaitienė pojednává o okazionalismech v souvislosti s neologismy a novotvary, kdežto KTŽ okazionalismy s neologismy vůbec nespojuje: okazionalizmas 2, okazionální slovo – оказионализм Slovo nebo slovní spojení, které není charakteristické pro běžné užívání jazyka a vyskytuje se pouze jednou v určitém kontextu. Z hlediska tvoření jsou okazionalismy atypické, individuální <...>. 18 Srov. přesnější ekvivalenty litevského termínu naujadaras: rusky новообразование, anglicky (new-word coinage. 100 Rita Miliūnaitė | Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika Termín autorské novotvary označuje nově vytvořená slova – novotvary – podle jejich tvůrce (srov. Jakaitienė 2010: 207). Je pochopitelné, že ne vždy lze určit, kdo jako první vymyslel které nové slovo; to však platí zejména pro novotvary vyskytující se v uměleckých textech, jejichž autor je znám. Zdálo by se tedy, že okazionalismy a autorské novotvary v zásadě označují tentýž objekt – nově vytvořené slovo –, pouze zdůrazňují jeho různé vlastnosti. Existují však i dílčí strukturální rozdíly: okazionalismy se tvoří buď podle neproduktivních slovotvorných typů, nebo s výraznými odchylkami od pravidelného tvoření slov (Martseva et al. 2018: 270). Autorské novotvary mohou vznikat také podle pravidelných slovotvorných modelů. Některé autorské neologismy vstupují do lexikálního systému jazyka, to se však považuje spíše za výjimku. Například slovo laikraštiena „méně hodnotná, často bulvární tištěná média“ vytvořil podle údajů ND v roce 1990 básník Jonas Juškaitis; časem se natolik rozšířilo a ustálilo v úzu, že bylo zařazeno do BŽ. S ústupem tištěných novin může toto slovo přejít do pasivní slovní zásoby, avšak podle tohoto slovotvorného modelu ND zaznamenává i novotvary označující digitální média: internetiena, portaliena aj. Autorské novotvary se také nazývají individuálními neologismy, čímž se zdůrazňuje jejich výjimečnost a originalita. Charakterizují se jako slova, která jsou jevem nikoli jazyka, nýbrž promluvy a která autoři vytvářejí ke specifickým účelům – k vyjádření nové myšlenky a konotací (Martseva et al. 2018: 270)19. V ND se v případech, kdy je spolehlivě známo, kdo je autorem neologismu (nemusí jít nutně o novotvar – může se jednat i o přejaté slovo vytvořené autorem v jiném jazyce a převzaté do litevštiny), slovu přiděluje označení „autorské“. Například båslikas, -à „ležící bezvládně natažený v celé délce jako klacek“; čiulbingala „zpívající slavík (název vyřezávaného uměleckého díla)“; glostinukas „malé umělecké dílo vytvarované zvláštními pohyby rukou při hlazení hlíny“; sveikoninė „jiné označení nemocnice – když je důležitější zdůraznit uzdravování a zdraví“. Okazionalismům a autorským novotvarům jsou blízké situační novotvary (angl. nonce-formation, nonce-word) – nová slova závislá na kontextu, vytvořená pro jedinou konkrétní situaci. V tomto případě termi- 19 Někdy se individuální neologismy označují také termínem užívaným v korpusové lingvistice hapax legomena, který znamená, že se nějaké slovo v určitém textu nebo souboru textů vyskytlo pouze jednou. Srov. hapax legomenon, řecky „řečeno (jedenkrát“: Terminologija | 2020 | 27 101 Důraz se klade nikoli na autorství neologismu, nýbrž na okolnosti jeho vzniku. Někdy se situační novotvary nepovažují za skutečné neologismy (srov. Štekauer 2002: 97). Netypické, jednorázově užité neologismy se v ND označují štítkem „jednorázový“, a je-li znám autor, také štítkem „autorský“. Autorský neologismus tedy může být i jednorázový, pokud se nerozšíří mimo texty svého autora. Ke stylistickým novotvarům lze zařadit efemerismy20. Jde o neologismy charakteristické pro určitá období společenského vývoje, obvykle spojené se jmény známých politiků či osobností z jiných oblastí a nesoucí výrazný, většinou negativní stylistický náboj (podrobněji viz Заботкина 1989; Kostanian 2015: 3–9). Existují tak dlouho, dokud je aktivní sama osoba, od jejíž příjmení se neologismy tvoří; důležité však je, že k porozumění efemerismům je nutná mimojazyková kompetence – orientace v politických či jiných aktuálních událostech dané doby (Kostanian 2015: 8). Někdy se efemerismy chápou šířeji – jejich obsah se spojuje nejen s politickými aktéry, ale také s významnými událostmi konkrétního období (Заботкина 1989: 24). V ND je zaznamenáno mnoho efemerismů, jak přejatých a spojených se známými zahraničními osobnostmi či událostmi (např.: trampokalipsė, putinomika, putirendumas, okupendumas, Lukašesku aj.), tak litevských, tvořených převážně z příjmení politických představitelů (např. z příjmení ministra zdravotnictví Aurelije Verygy, proslulého nepopulárními přísnými rozhodnutími týkajícími se kontroly alkoholu a potlačování pandemie koronaviru: veryganas, –ė; verygininkas, –ė; verygizacija; verygizatorius, –ė; verygmarinas; verygmetis; verygvalda aj.). V lingvistických pracích se na potencialismy (neboli potenciální novotvary, potenciální útvary) nepohlíží jednotně; lze je považovat za opak okazionálních útvarů. Podle V. Urbutise jsou „[p]otenciální útvary taková slova s velmi pravidelnými a produktivními slovotvornými typy, která nevstupují do jazyka jako samostatné lexikální jednotky, nýbrž jsou těmito typy zcela předvídána a v řeči mohou být realizována kdykoli, kdykoli je jich zapotřebí“; navíc je takový útvar „natolik přirozený a srozumitelný, že se obvykle ani v okamžiku svého prvního výskytu v řeči nevnímá jako novotvar“ (Urbutis 2009: 316–317). Snad právě z tohoto důvodu se potenciální útvary často ani nespojují s neologismy. V. Urbutis však rovněž připouští, že „přísná hranice mezi potenciálními a všemi ostatními typickými 20 Plg. graikų k. ephemeros „vienadienis, trumpalaikis“ (TŽŽ). 102 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika útvary ve skutečnosti neexistuje“, stejně jako neexistují „objektivní kritéria, která by v pochybných případech umožňovala říci, zda slovo patří pouze do řeči, nebo už vstupuje také do jazyka“ (Urbutis 2009: 316, 318). Cílem ND není zaznamenat každý potenciální útvar, protože by to značně rozšířilo rozsah databáze a kapacity na zpracování těchto údajů by nestačily. Snaží se však vybírat potenciální útvary, které mají nějaké další vlastnosti. Například nárůst podstatných jmen s příponou -inė, s níž se tvoří názvy míst, ukazuje na rozvoj podnikání – přibývání provozoven rychlého občerstvení označovaných různými základovými slovy: dešraininė, falafelinė, jogurtinė, kebabinė, spraginė aj.; zatímco nárůst podstatných jmen s příponou -iena, s níž se tvoří názvy masa, odráží nabídku masa exotických zvířat, která dosud nebyla zaznamenána ve slovnících: buivoliena, kengūriena, krokodiliena, sraigiena, šikšnosparniena, vabzdiena. Rozmanitost názvů nově vznikajících lexikálních jednotek a jejich užívání ukazuje, že hranice oddělující skutečné neologismy od neskutečných je velmi neostrá a v čase proměnlivá. Pojem neologismu v ND zahrnuje nejen skutečné neologismy, ale i většinu tradičně chápaných neskutečných neologismů. Takto široké pojetí je vzhledem ke specifikům tvorby databáze účelné. ND synchronně zachycuje období přibližně dvou desetiletí existence litevského jazyka, a lze v něm proto pozorovat určitou dynamiku neologismů: některá nová slova jsou zaznamenána pouze jednou, jiná se postupně šíří v užívání a po určité době je již lze považovat za slova, která ztratila status novosti (například se dostávají do připravovaného a po částech veřejně zveřejňovaného Bendrinės lietuvių kalbos žodyną (BŽ); srov.: naujienlaiškis, skaityklė, šonaslydis aj.; ND tak v praxi představuje také jeden ze zdrojů lexika zahrnutého do nového BŽ). Samotný jev neologie je velmi rozmanitý a lze jej popsat odhalením různých obsahových, formálních a funkčních vlastností nových lexikálních jednotek. Možnosti vyhledávání v ND umožňují filtrovat z databáze neologismy podle různých průřezů a kombinací těchto vlastností; s přibývajícími údaji si lze také vytvářet ucelenější představu o této zajímavé vrstvě neustále se proměňující slovní zásoby, zároveň hledat nové klasifikační základy a zdokonalovat litevskou neologickou terminologii. ZÁVĚRY V důsledku rychlého rozvoje vědy v různých oborech, který podněcuje také pokrok informačních technologií, a rovněž zesílení rozmanitých společenských aktivit, rozvoje sociálních sítí a jiných forem elektronické komunikace se Terminologija | 2020 | 27 103 výrazně obnovuje také lexikální vrstva současných jazyků. Neologie a neografie, které zkoumají a popisují nové lexikální jevy, se stávají stále perspektivnějšími odvětvími lexikologie a lexikografie, jež přitahují značný zájem nejen vědecké obce, ale i veřejnosti, a vznik nových termínů (neonymů) podněcuje výzkum neonymie. Tento výzkum zase vyžaduje terminologii neologie, ta však v litevských i zahraničních pracích značně kolísá a dosud netvoří jasný systém. 1. Zkoumání pojetí nejdůležitějšího neologického pojmu – nového slova neboli neologismu – v litevské a zahraniční lingvistické literatuře a slovnících ukazuje, že synonymní termíny, které tento pojem utvářejí, skrývají několik vnitřních i vnějších rozporů. Samotný pojem není jasně vymezen a závisí na volbě (dohodě) výzkumníků, které aspekty lexikální formy a obsahu zahrnuje: 1.1. za nová slova se obvykle považují nejen nová slova, ale i jiné lexikální jednotky, například slovní spojení a zkratky; k novým slovům se také nejčastěji řadí existující slova, která získala nové významy – neosemantismy; 1.2. zásadní sémantickou složkou pojmu nového slova je novost, ta však lexikální jednotce přiznává pouze dočasný status, dokud tato jednotka nepronikne do aktivního užívání ani do obecných jazykových slovníků a uživatelé jazyka ji pociťují jako neobvyklou; jak kategorii „novosti“, tak další složky pojmu nového slova lze vymezit pouze s ohledem na konkrétní kontext ohraničený časovými mezemi, v němž se tento pojem užívá; 1.3. tradiční lexikografie nahlíží na nová slova staticky – jako na výsledek určitého období vývoje jazyka, a proto rozlišuje skutečná nová slova, která společnost postupem času přijímá, ustálí se v užívání a stanou se běžnými jednotkami lexikálního systému, a od nich odlišuje nepravá nová slova, která jsou pouze jevem mluveného projevu. 2. Zásadní znaky utvářející pojetí nového slova a jeho dílčích podob se vyjevují při hledání odpovědí na otázky, které jazykové jednotky se v neologii považují za nová slova, co je výchozím bodem pro posuzování novosti lexikální jednotky, jak dlouho tato novost trvá a kdy končí a jaké jsou nejdůležitější funkční znaky nových slov. 3. Povaha dat ND, která jsou od roku 2011 shromažďována v Ústavu litevského jazyka a průběžně aktualizována na internetu, a praxe jejich zpracování ukazují, že tradiční pojetí nového slova je v současné digitální neografii příliš úzké. Protože ND synchronně zaznamenává živou neologickou pro- 104 Rita Miliūnaitė │ Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika procesu často není jasné, jaký bude další osud nově zaznamenané lexikální jednotky – zda zůstane pouze jednodenním, situačním jevem, nebo se časem stane součástí každodenní slovní zásoby, aktivuje celý slovotvorný model, bude zařazena do všeobecných jazykových slovníků apod. Proto byla v ND vhodně zvolena nejširší koncepce neologismu jako nově vzniklé lexikální jednotky. 4. Podle tradiční koncepce neologismu lze od skutečných neologismů oddělené neologismy fungující pouze v mluveném projevu charakterizovat podle různých znaků různého logického základu (doby vzniku, strukturálních, stylistických rysů apod.): protologismy, prelogismy, okazionalismy, efemerismy, paleologismy, stylistické, autorské, situační neologismy, potenciální neologismy aj. Lze je považovat za druhy neologismů v širokém smyslu. 5. S přibývajícími údaji a využíváním nových jazykových technologií (automatickým výběrem neologismů z rozsáhlých datových souborů) umožňuje digitální neografie získat ucelenější obraz o této zajímavé vrstvě neustále se proměňující slovní zásoby, zároveň hledat nové klasifikační základy a zdokonalovat terminologii neologie. ŠALTINIAI BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. Danutė Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt; https://ekalba.lt CED – Collins English Dictionary. Prieiga internete: www.collinsdictionary.com DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt DLKŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. St. Keinys, 7-asis patais. ir papild. leid., e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015 (atnaujinta versija, 2017). Prieiga internete: https://lkiis.lki.lt, https://ekalba.lt KTŽ – Kalbotyros terminų žodynas, sud. K. Gaivenis, St. Keinys, red. K. Morkūnas, Kaunas: Šviesa, 1990. LKE – Lietuvių kalbos enciklopedija, par. K. Morkūnas, red. V. Ambrazas, 2-asis patiksl. ir papild. leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2008. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), e. variantas, vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://www.lkz.lt MD – Macmillan Dictionary. Prieiga internete: www.macmillandictionary.com MW – Merriam-Webster dictionary. Prieiga internete: www.merriam-webster.com ND – Miliūnaitė Rita, Alek­saitė Agnė. Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas: tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m., sud. ir ats. red. R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: https://naujazodziai.lki.lt, https://ekalba.lki.lt/naujazodziai OLD – Oxford Learner’s Dictionaries. Prieiga internete: www.oxfordlearnersdictionaries.com ŠŽe – Lyberis Antanas. Sinonimų žodynas, 2-as patais. leid., e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2002 (atnaujinta versija, 2015). Prieiga internete: https://lkiis.lki.lt, https://ekalba.lt TŽŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera, 2013. VPSV – Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca, Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 2007. HCИC – Е. Н. Захаренко, Л. Н. Комарова, И. В. Нечаева. Новый словарь иностранных слов, э. ресурс, Москва: Азбуковник, 2003. URL: www.slovari.ru СЛТ – Ахманова Ольга Сергеевна. Словарь лингвистических терминов, 2-е изд., Москва: УРСС: Еди-ториал УРСС, 2004. URL: classes.ru/grammar/174.Akhmanova/source/worddocuments/h.htm ТС – Толковый словарь русского языка, э. ресурс, ред. С. И. Ожегов, Н. Ю. Шведова, Москва, 1992. URL: www.slovari.ru Terminologija | 2020 | 27 105 LITERATŪRA Aleksaitė Agnė 2018: Ypatybių pavadinimai Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–27. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/91/Aleksaite_BK_91_strapsnis_apie_pavadinimus.pdf Aleksaitė Agnė, Murmulaitytė Daiva 2018: Naujoji lietuvių kalbos leksika – sava ir svetima. – Linguistica Lettica 26, 236–258. Anesa, Patrizia 2018: Lexical Innovation in World Englishes: Cross-fertilization and Evolving Paradigms, Routledge. Behera Bhagavan, Mishra Priyadarshani 2013: The Burgeoning Usage of Neologisms in Contemporary English. – IOSR Journal Of Humanities And Social Science 18(3), 25–35. Barnhart Robert, Barnhart Clarence 1990: Dictionary of neologisms. – Wörterbücher. Dictionaries. Dictionnaires, International Encyclopedia of Lexicography 2, Franz J. Hausmann et al., eds., Berlin, New York: Walter de Gruyter, 1159–1166. Drutą Inga 2013: Neology, neonymy, neosemy: terminological perspective. – The Proceedings of the International Conference: Literature, Discourse and Multicultural Dialogue 1, The Philology Institute of the Moldavian Science Academy, 749–758. Dzhabrailova Valida S., Rybakova Oksana V. 2019: On neologisms status in the bulk of a language. – Modern European Researches 4, 19–22. Fjeld Ruth Vatvedt, Nygaard Lars 2012: Lexical neography in modern Norwegian. – Exploring Newspaper Language: Using the Web to Create and Investigate a Large Corpus of Modern Norwegian, ed. Gisle Andersen, John Benjamins Publishing, 221–240. Girčienė Jurgita 2005: Neologizmų integracija į tekstą. – Žmogus ir žodis 1, 78–82. Humbley John 2018: Term formation and neology. – Languages for special purposes, eds. J. Humbley, G. Budin, Ch. Laurén, Berlin, Munich, Boston: Walter de Gruyter, 437–452. Jakaitienė Evalda 2005: Leksikografija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Kostanian Zara V. 2015: Anthrop onymic ephemerisms in modern English-language media. – The Seventh European Conference on Languages, Literature and Linguistics, Viena: East West, 3–9. Lehrer Adrienne 2006: Neologisms. – Encyclopedia of Language and Linguistics2nd ed., ed. K. Brown, Elsevier Ltd., 590–593. Martseva et al. 2018: Martseva Tatiana A., Sn isar Anastasia Yu., Kobenko Yuriy V., Girfanova Ksenia A. Neologisms in American Electronic Mass Media. – Linguistic and Cultural Studies: Traditions and Innovations, eds. A. Filchenko, Zh. Anikina, Springer International Publishing, 266–274. Mikelionienė Jurgita 2000: Šiuolaikiniai metodai kalbos naujovėms tirti. – Darbai ir dienos 24, 65–73. Miliūnaitė Rita 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Leksikografija ir leksikologija 5, 161–184. Miliūnaitė Rita 2018: Naujažodžių pateikimas ir paieškos galimybės Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–21. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/71/45 Putilina Oksana 2013: Innovative Processes in the Present-day English Language in Comparison with Ukrainian one: Innovations and Pseudo-innovations. – Linguistic Studies 26, 18–24. Štekauer Pavol 2002: On the Theory of Neologisms and Nonceformations. – Australian Journal of Linguistics 22(1), 97–112. Available at: http://dx.doi.org/10.1080/0726860020122571 Urbutis Vincas 2009: Žodžių darybos teorija, 2-asis leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Ефремов Валерий А. 2014: Современная академическая неография: проблемы и перспективы. – Вестник Новосибирского государственного университета 3(19), 14–19. DOI: 10.15293/2226-3365.1403.01 Заботкина Вера 1989: Новая лексика современного английского языка, э. ресурс, Москва: Высшая школа. Доступ через интернет: https://classes.ru/grammar/138.Zabotkina/worddocuments/_7.htm (žūrėta 2020-06-23). Кольцова Елена А. 2017: Неологизмы английского языка XXI века. – Вестник Российского университета дружбы народов: Теория языка. Семиотика. Семантика 8(3), 604–613. DOI: 10.22363/2313-2299-2017-8-3-604-613. Мельник Юлия А., Штехман Елена А. 2015: К вопросу о статусе неологизма в современной лингвистике. – Современные проблемы науки и образования 2-1. URL: http://science-education.ru/ru/article/view?id=21100 (žūrėta 2020-09-23). 106 Rita Miliūnaitė Neologijos terminija ir Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno praktika TERMS OF NEOLOGY AND THE PRACTICE OF THE DATABASE OF LITHUANIAN NEOLOGISMS Summary As the renewal of vocabulary of contemporary languages is gathering pace, neology and neography investigate and describe its new phenomena, meanwhile new terms are the object of neonymy. This job requires the terms of neology, but they are rather varied in Lithuanian and foreign studies, and do not yet constitute a clear system. The article sets out to analyse how the major works of Lithuanian linguistics define the concept of neologism (and its equivalent in Lithuanian naujažodis). It reveals the content of the terms naujažodis, neologizmas, protologizmas, okazionalizmas, efemerizmas, paleologizmas, etc. and shows their diverse usage. It builds upon foreign lexicographical sources and studies on neology, as well as the experience of managing the Database of Lithuanian Neologisms, which has been compiled and continuously updated online since 2011. The definitions of neologism (Greek neos “new”, logos “word”) in Lithuanian and foreign linguistic sources show that this term has several underlying contradictions: 1) neologisms usually include not only new words but also other lexical units – word phrases, abbreviations as well as words which acquired new meanings, i.e., neosemanticisms; 2) the main semantic component of the concept of neologism is novelty, but this is a rather subjective feature; 3) in traditional lexicography the approach towards neologisms is rather static – they are viewed as the outcome of a certain period of language development; therefore, proper neologisms (Lith. tikrieji naujažodžiai), which are eventually accepted by the public and become commonplace units of the lexical system, are distinguished from improper neologisms (Lith. netikrieji naujažodžiai), which are only a speech phenomenon. The type of data collected in the Database of Lithuanian Neologisms and their management practice show that in contemporary digital neography the traditional concept of neologism is too narrow. As a live process of neology is recorded synchronically, it is often not clear how the existence of the new lexical unit is eventually going to evolve. Since the amount of data is growing and new linguistic technologies are applied (automated selection of neologisms from vast collections of data), digital neography enables us to improve the terms of neology. Gauta 2020-10-07 Rita Miliūnaitė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] Terminologija | 2020 | 27 107