Linguistic Approaches to Technical Documentation and Technical Texts

doi.org/10.35321/term29-10 Lingvistické přístupy k technické dokumentaci a technickým textům ZOLTÁN SOMOGYI Károli Gáspár University of the Reformed Church in Hungary ORCID id: 0000-0002-3721-6513 Ágota Fóris, Andrea Bölcskei (eds.) 2021: LINGUISTIC RESEARCH IN THE FIELD OF CONTENT DEVELOPMENT AND DOCUMENTATION, Károli Gáspár Református Egyetem, L’Harmattan, Budapest–Paris, 389 p. ISBN 978-2-343-25167-7. Hlavním cílem knihy Lingvistický výzkum v oblasti tvorby obsahu a dokumentace je zprostředkovat jedinečné poznatky o lingvistických aspektech dokumentace, tvorby obsahu a technického psaní mnohem širšímu publiku. Autoři se zaměřují na proces technické dokumentace, rysy technických textů a jejich překlad, především z hlediska terminologie, translatologie a výzkumu textové lingvistiky. Relevance tohoto výzkumu souvisí s rozvojem technologií a následnými změnami ve způsobech, jakými shromažďujeme, sdílíme a chápeme informace. Vybrané studie jsou anglickými překlady původních maďarských textů, které byly vydány ve dvou samostatných svazcích v maďarštině. Kniha je rozdělena do tří hlavních částí: první kapitola zkoumá technickou komunikaci ze širokého hlediska, druhá kapitola se zaměřuje na souvislost mezi dokumentací, terminologií a překladem a kniha končí studiemi lingvistické analýzy technických textů. 182 Zoltán Somogyi Linguistic Approaches to Technical Documentation and Technical Texts První část začíná studií Ágoty Fórisové s názvem „Tvorba obsahu a dokumentace z pohledu maďarské lingvistiky“. Autorka vysvětluje cíle a metody výzkumného projektu („Maďarský jazyk a profesní kultura. Maďarský lingvistický výzkum v oblasti tvorby obsahu a technické dokumentace“), který uskutečnila skupina TERMIK (Výzkumná skupina pro terminologii a komunikaci) a jehož výsledky jsou představeny v knize, a také význam a uplatnění těchto výsledků ve vysokoškolském vzdělávání. Poté popisuje místo a úlohu lingvistických studií při tvorbě obsahu a dokumentaci a různé možné aspekty těchto studií. Následuje obecný přehled charakteristik a systémů moderní tvorby a správy obsahu. Autorka rovněž nastiňuje současné trendy v této oblasti a komentuje jejich dopad na technické redaktory a koncové uživatele. Následující studie, „Profesionální dokumentace ve 21st. století“, je dílem Eszter B. Pappové. Nedávné změny v technické dokumentaci lze vysvětlit proměnami způsobu, jakým se informace vytvářejí a přijímají; všechny tyto nové jevy zahrnuje pojem „Information 4.0“. Studie podrobně přibližuje, jak lze rozdělit průmyslové a technické dokumenty, které se dnes používají. Moderní informační systémy se odklánějí od tištěných materiálů a souvislého textu. Stále důležitější jsou škálovatelnost (poskytování právě takového množství informací, jaké uživatel potřebuje), možnost vyhledávání, snadné vyhledání informací, opětovná použitelnost a integrace do automatizovaných procesů. Aby bylo možné těmto požadavkům vyhovět, informace se vytvářejí a ukládají jako samostatné, smysluplné jednotky a moduly; jednotlivé moduly se pak spolu s mapami dokumentů uspořádávají do větších celků. Studie na základě několika případových studií uzavírá výklad přínosy výběru správných informací a používání řízeného jazyka v dokumentaci a vyjmenovává výzvy, jimž čelí techničtí redaktoři, kteří nepíší ve svém mateřském jazyce. Druhá studie téže autorky, „Dokumentace 4.0“, nabízí diferencovanější obraz neustále se proměňujícího prostředí, do něhož je technická dokumentace zasazena. Jedním z přímých důsledků Průmyslu 4.0 je nahrazování někdejší papírové dokumentace digitálními, dobře strukturovanými informacemi, které jsou současně dostupné na více zařízeních a lze je interpretovat jak strojově, tak lidskými uživateli. Moderní dokumentace samozřejmě zohledňuje také změny v návycích uživatelů Terminologija | 2022 | 29 183 účty. Autorka také upozorňuje, že angličtina se díky svému globálnímu rozšíření stala dominantním jazykem dokumentace. V této souvislosti představuje některé klíčové rysy dokumentů vytvářených rodilými i nerodilými mluvčími a také konkrétní pojmy a normy související s dokumentací. Následuje příspěvek Andrey Bölcskeiové „Postupy v technické komunikaci a nejnovější výzvy“, který začíná přehledem základních pojmů technické komunikace a dokumentace. Autorka pojednává o okolnostech a jednotlivých krocích tvorby technické dokumentace i o právních a normalizačních požadavcích, jimiž se tyto kroky řídí. Poté příspěvek zdůrazňuje budoucí význam technické dokumentace, důležitost tvorby inteligentních informačních produktů a zásadní úlohu terminologie v dokumentaci. Závěrem podává přehled dovedností potřebných k tomu, aby člověk mohl úspěšně působit jako odborník na technickou komunikaci. Následující příspěvek autorky „Co dělají techničtí autoři a co se učí?“ podrobně popisuje technické psaní jako profesi a nabízí přehled vzdělávacích kurzů, které jsou v současnosti k dispozici na vysokých školách a v některých dalších vzdělávacích programech v různých zemích. Autorka upozorňuje, že jazykové dovednosti jsou stále více ceněny v řadě profesí, včetně technického psaní. Příspěvek oceňuje rámec TecCOMFrame, který popisuje znalosti, dovednosti a schopnosti technických autorů a vymezuje je v šesti dimenzích. Studie pak podává obecný obraz poptávky na trhu práce po technických autorech a konstatuje, že poptávka po těchto odbornících je v celé Evropě mimořádně vysoká. Příklady z Evropy, Kanady a Spojených států ukazují, že kurzy technické dokumentace jsou na vysokých školách nabízeny na několika úrovních (např. bakalářské a magisterské) a v několika formách (vedlejší studijní obory, specializace, samostatné kurzy, specializované vzdělávací programy). Tuto kapitolu uzavírá příspěvek Ágnes Czinkóczkiové a Ildikó Fehérové „Jak vzniká technický obsah? Životní cyklus technické dokumentace“. Jelikož jsou autorky praktikujícími technickými autorkami, příspěvek přináší poznatky z první ruky o zákulisí technické dokumentace a doplňuje teoretické otázky představené v předchozích článcích. V této studii definují pojmy technický obsah, technická dokumentace, technický text, technický autor, uživatel a cílová skupina. Definice také 184 Zoltán Somogyi Linguistic Approaches to Technical Documentation and Technical Texts ukazují rozmanitost práce technických autorů, kteří nejen píší obsah, ale také plánují a organizují proces tvorby technické dokumentace a zkoumají příslušné téma, což zahrnuje shromažďování informací, konzultace s odborníky a případné testování produktu. Dále autorky představují svůj podrobný model procesu technického psaní. Na konci článku se čtenáři seznámí se základními pravidly tvorby obsahu, včetně důležitosti dodržování právních předpisů, důkladného porozumění cílové skupině a pokynů, jak udržet obsah jednoduchý a stručný. Druhá část svazku začíná studií Ágoty Fórisové a Andrey Faludiové „Vztahy mezi dokumentací a správou dokumentů, terminologií a překladem“. Cílem příspěvku je vymezit oblast dokumentace a správy dokumentů a prozkoumat jejich vztah k překladu a správě terminologie. V této souvislosti příspěvek podrobně popisuje, jak správa dokumentů probíhá a jak provází celý životní cyklus dokumentu. Autorky docházejí k závěru, že správa terminologie hraje v procesu dokumentace klíčovou úlohu, jednak proto, že odborníci používají terminologické jednotky k organizaci informací, jednak proto, že dobře rozvinutá terminologie zajišťuje jednotnost obsahu ve stávajících i budoucích dokumentech. Kromě popisu tvorby původní dokumentace autorky podrobně rozebírají také procesy a nástroje používané při překladu dokumentů, včetně různých nástrojů podporujících překlad, publikačního softwaru, standardů správy informací a formátů souborů (např. DITA XML), které se v oblasti dokumentace uplatňují. Další příspěvek ve svazku, „Technické psaní a dokumentace jako vnitrojazykový technický překlad“, napsaly rovněž výše uvedené spoluautorky. Začíná výkladem toho, jak lze interpretovat pojem „dokumentace“. Autorky navrhly tři různé přístupy, které zároveň napomáhají pokroku v rozvoji termínů, jež by mohly tyto pojmy v dané oblasti vyjadřovat v maďarštině; to je také jedním z cílů maďarské verze knihy a výzkumného projektu. Jasnost a srozumitelnost jsou dvěma klíčovými vlastnostmi kvalitní technické dokumentace. Jasnosti lze dosáhnout především vhodným používáním pojmů a termínů, což rovněž zvyšuje hodnotu dobře rozvinuté národní terminologie. Srozumitelnost zajišťuje vhodný „překlad“ technických termínů uvnitř jazyka. To osvětluje aspekty a Terminologija | 2022 | 29 185 otázky vnitrojazykového překladu. Autorky docházejí k závěru, že sekundární komunikační situaci, která vzniká během procesu dokumentace, lze považovat za „vnitrojazykový překlad“. Dodávají, že tento jev se vyskytuje především v komunikaci mezi odborníky a laiky a projevuje se zejména v tom, jak termíny odpovídají skutečnosti a jak jsou chápány. Následujícím příspěvkem je studie Márty Kóborové „Rysy textů na webových stránkách a charakteristiky jejich překladu“. Jejím cílem je představit specifické rysy psaní pro web a jejich důsledky pro překlad a poskytnout základ pro tvorbu učebních osnov zaměřených na překladatelské techniky v této oblasti. Autorka pojednává o typických charakteristikách webových stránek a možných kritériích jejich kategorizace. Dochází k závěru, že překlad webových stránek vyžaduje, aby překladatelé kromě překladatelských dovedností měli také základní znalosti webových technologií. Dále podrobně zkoumá jazykové charakteristiky veřejně dostupných webových stránek B2C a E2L v cizích jazycích i v maďarštině. Andrea Faludiová ve svém příspěvku „Terminologická práce v procesu technického psaní a překladu“ představuje výsledky dotazování formou rozhovorů o úloze terminologické práce v procesu překladu a zdůrazňuje, že důkladná a dobře strukturovaná terminologická práce by měla hrát zásadní roli už při tvorbě textu ve výchozím jazyce, tedy ještě před jeho překladem. Autorka pomocí strukturovaných rozhovorů zkoumala místo a úlohu terminologické práce a správy terminologie v procesu technického psaní a při překladu technických textů. Studie Dóry-Márie Tamásové „Terminologie a dokumentace v terminologických databázích“ rovněž zkoumá vztah mezi terminologií a technickou dokumentací. Začíná definicemi pojmů „správa terminologie“ a „terminologická databáze“. Samotná terminologická práce zahrnuje dokumentaci, která musí být přítomna ve všech třech fázích procesu (přípravné fázi, fázi zpracování a závěrečné fázi terminologické práce). Přítomnost dokumentace může být také zárukou při posuzování kvality databáze. Jedním z konečných produktů tohoto procesu může být například redakční příručka, která slouží jako reference pro správu zdrojů, otázky autorských práv, strukturu terminologické databáze a zaznamenávání údajů spojených s termíny. Důležité může být také vytvořit dokumentaci obsahující informace o používání hotové databáze určené koncovým uživatelům. 186 Zoltán Somogyi Linguistic Approaches to Technical Documentation and Technical Texts Tato část končí studií „Concepts Related to the Term Documentation in Cercaterm, a Catalan Terminology Database“ od Eszter Sermann, která podává komplexní přehled změn postavení katalánštiny a role jazykového plánování, včetně plánování terminologického, v tomto procesu. Článek podrobně představuje databázi Cercaterm, v níž jsou zaznamenány výsledky katalánské terminologické práce. Ve druhé polovině článku autorka zkoumá termín documentation a související termíny v databázi. Poslední část knihy začíná článkem Csilly-Ilony Dér „Scientific Genres – Specialized Genres“, který se zaměřuje na definici a rozlišování vědeckých žánrů. Tyto žánry jsou součástí širšího vědeckého diskurzu, který souvisí s dalšími profesními diskurzy. Autorka dochází k závěru, že vědecké žánry je třeba posuzovat v kontextu akademických, vědeckých, profesních a pedagogických/institucionálních diskurzů. Ve zbytku článku podrobněji zkoumá žánrové a klasifikační systémy Databáze maďarských vědeckých prací (Magyar Tudományos Művek Tára, MTMT). Po podrobném popisu jejích klasifikačních systémů autorka kritizuje mimo jiné rozpor mezi vědeckou a vzdělávací klasifikací, jehož důsledkem je, že například učebnici napsanou pro vzdělávací účely nelze považovat za vědeckou práci, ani když splňuje kritéria vědeckosti. Článek Nóry Csontos „Technical Texts from the Perspective of Text Typology. Text Typology Analysis of Instruction Manuals“ zkoumá textový typ „návod k použití“ v rámci funkčně-kognitivní teorie typologie textů a pragmatického přístupu. Autorka na začátku článku stručně shrnuje dosavadní výzkum typologie textů a upozorňuje, že mu chybějí homogenní kategorie: rozdíly spočívají v teoretických rámcích, v nichž se k textu přistupuje. Korpus tvoří tištěné i online návody k použití, jejichž ústředním tématem je kognitivní jednotka TECHNICKÝ OBJEKT a orientace na ni. Mezi hlediska analýzy patří diskurzivní vztah, zaměření pozornosti, konceptuální schémata a skripty, složitost technického objektu, účel textu, tedy řečový akt, a jejich typická jazyková realizace. Druhý článek téže autorky, „Means of Sharing Knowledge in Technical Texts: “A Possible Interpretation of the Technical Text Types”“, zkoumá technické texty v sociokognitivním rámci a stanovuje Terminologija | 2022 | 29 187 možnou typologii technických textů. Článek popisuje zkušenostní znalosti uživatele jazyka v souvislosti s technickými texty, stejně jako složky znalostí ve vzdělávání a v jiných institucionalizovaných a konvencionalizovaných kontextech a jejich vzájemné vztahy. Aby autorka posoudila prvky znalostí a prozkoumala, jak uživatel jazyka vnímá technický text, provedla dotazníkové šetření. Zjistila přitom, že při utváření typů technických textů se může současně aktivovat několik složek znalostí a že uživatelé jazyka na jejich základě vytvářejí kategorie. Ágnes Czinkóczki a Ildikó Fehér ve své studii „Types, and Characteristics of Technical Texts“ rovněž hledají společné charakteristiky technických textů, převážně z nelingvistického hlediska. Hlavní funkcí technických textů je poskytovat čtenáři komplexní technické informace a zároveň zajistit, aby byly stručné, relevantní, přesné vzhledem k cílové skupině a snadno a rychle dostupné. V tomto ohledu se rozlišují tři podkategorie: popis, instrukce a referenční text. V této souvislosti autorky popisují standard pro tvorbu obsahu DITA, který se dnes široce používá v oblasti technického psaní. Dalším důležitým aspektem je publikační kanál, tedy způsob, jakým se daný obsah nebo informace dostává k uživatelům. V této souvislosti autorky vymezují několik různých typů textů, které podrobně analyzují na základě popisu publikačního kanálu, charakteristik a jazykových rysů obsahu. Réka Sólyom ve své studii „Semantic Features in the Terms of the Hungarian Version of an EU Regulation“ zkoumá v rámci kognitivní sémantiky vztah mezi konceptuálními metaforami a metonymiemi a terminologií EU, a to analýzou nařízení EU. Na základě své analýzy autorka identifikovala jednotlivé typy metafor, metonymií a personifikací, roztřídila je podle jejich specifických charakteristik a určila jejich zastoupení v korpusu. Ve svém druhém článku „Conceptual Metaphors and Metonymies in a Technical Text Related to Quality Management Systems“ zkoumá Réka Sólyom výskyt a funkce konceptuálních metafor a metonymií ve funkčně-kognitivním rámci na konkrétním textu, normě EN ISO 9001:2009 pro řízení kvality. Při přehledu teoretického zázemí autorka stručně shrnuje hlavní myšlenky odborné literatury o metaforách a metonymii, jejichž kořeny sahají k rétorickým dílům. Autorka upozorňuje, že základní funkce těchto jazykových 188 Zoltán Somogyi Linguistic Approaches to Technical Documentation and Technical Texts Cílem nástrojů je pomoci příjemcům porozumět abstraktním pojmům nebo procesům, s nimiž nemají žádné nebo jen omezené zkušenosti. Autor při analýze nezkoumá celý text, ale zaměřuje se pouze na určitá slova a fráze. Zjišťuje, že se v korpusu vyskytuje několik typů metafor, především slovesné metafory a personifikace, ale také orientační metafory, které jsou běžné i v hovorovém jazyce a čtenářům usnadňují porozumění textu. Pragmatickému výzkumu technických dokumentů v souvislosti s maďarštinou se dosud věnovalo poměrně málo pozornosti. V poslední studii tohoto svazku, „O užívání diskurzních markerů v architektonické technické dokumentaci“, se Csilla-Ilona Dér pokouší tuto mezeru zaplnit. Autorka nejprve objasňuje pojem diskurzních markerů a vysvětluje, jak je lze klasifikovat. Korpus studie tvořila volně dostupná technická dokumentace stavebních projektů; autorka z ní ručně vyhledala diskurzní markery, následně určila jejich funkce, roztřídila je do skupin a pomocí statistických metod zkoumala jejich zastoupení. Všechny studie v tomto svazku mají úzkou souvislost s terminologií a terminologickým managementem, neboť nabízejí specializovaný rámec pro technickou dokumentaci, do něhož jsou zasazeny teoretické i praktické přístupy k práci s termíny. Autoři popisují prostředí, v němž se ve velkém počtu vyskytují specializované termíny a pojmové hierarchie, a to prostřednictvím přehledu charakteristik technické dokumentace a související práce technických autorů, procesu tvorby technické dokumentace i různých rysů odborných technických textů, v nichž má správný terminologický management zásadní význam. Svazek mohou využít odborníci zapojení do všech procesů dokumentace, zejména terminologové, kteří chtějí lépe porozumět vlivu termínů na tvorbu a čtení technických textů i úloze terminologického managementu v celém procesu. Může také sloužit jako učebnice v současných i budoucích kurzech vysokoškolského vzdělávání. Doručeno 2022-08-29 Zoltán Somogyi Károli Gáspár University of the Reformed Church in Hungary Výzkumná skupina pro terminologii a komunikaci Reviczky u. 4, Budapešť, Maďarsko E-mail [email protected] Terminologija | 2022 | 29 189