Barzdžių kaimo XVII amžiaus pavardės

PRANAS KNIŪKŠTA Institut litevského jazyka PŘÍJMENÍ Z VESNICE BARZDŽIAI V 17. STOLETÍ V Litvě je známo několik míst nazývaných Barzdžiai. Příručka správního a územního členění (1976: 29) uvádí vesnice Barzdžiai v okresech Kretinga, Širvintos a Telšiai a také osadu v okrese Jurbarkas nesoucí toto jméno. Slovník litevských místních názvů (2008: 394) navíc uvádí, že v okrese Jurbarkas bývala taková vesnice, v okrese Raseiniai osada a ve Vařniai panství. V okrese Rokiškis se nachází Barždžiai s přízvukem na kořeni. Zde budu hovořit o svých rodných Barzdžiai – o vesnici Barzdžiai v okrese Kretinga a o příjmeních jejích obyvatel. Je třeba se domnívat, že název vesnice Barzdžiai vznikl z osobního jména Barzdys lidí, kteří zde kdysi žili. V Litvě se příjmení Barzdys dochovalo až do dnešních dob. Slovník litevských příjmení (1985: 207) uvádí, že v meziválečném období bylo v Litvě osmnáct rodin s tímto příjmením, převážně v okolí Kretingy, Plungė a Sedó; v okolí Salantai, a tedy ani v Barzdžiai, zaznamenáno nebylo. Nepodařilo se je najít ani ve starších pramenech zmiňujících vesnici Barzdžiai. Nejstarší dochované údaje o obyvatelích Barzdžiai a jejich příjmeních jsou v knihách křestních a oddacích zápisů kostela v Salantai, které se vedou od roku 1631. Jedna kniha křestních zápisů, zahrnující záznamy z let 1631 až 1640, je uložena v oddělení rukopisů knihovny Martynase Mažvydase (Metrica sive registrum baptizatorum ecclesiae Skilandensis; Salanty od r. 1631 do roku 1640). Jiná taková kniha, obsahující záznamy z let 1641 až 1659, je uložena v archivu kostela v Salantai (Salantensis Bapt.: Ab Anno 1641 Ad 1659). Podrobněji jsem se seznámil s knihou z let 1641–1659 a v zásadě vycházím z jejích zápisů; záznamy z předchozí knihy zmíním jen letmo jako doplnění. Kniha obsahuje mnoho zajímavých údajů z dějin Salantai a okolí. Mimo jiné se v ní často zmiňují Barzdžiai a jejich obyvatelé. Bylo pokřtěno a zapsáno mnoho dětí narozených v Barzdžiai a jsou uvedeni mnozí jejich rodiče a kmotři, kteří zde žili, avšak příjmení Barzdys se tam nevyskytuje. 202 KALBOS KULTŪRA | 83 Vysvětlující (textové) zápisy v knize jsou latinské a osobní jména mají latinské tvary: Bapt. Filium Ioannem; Baptiz. Filiam Marinam. Místní názvy a příjmení se zapisují polskými písmeny podle pravidel polského pravopisu: hláska „w“ se píše písmenem w, hláska „š“ spřežkou sz, hláska „č“ cz atd. Přípony –aitis, –aitė se zapisují jako –aytis, –ayte, např.: Twaronaytis, Milda-szaytis, Czepayte. V článku uvádím příjmení přepsaná litevskými písmeny podle současných pravidel litevského pravopisu: Tvaronaitis, Milašaitis, Čepaitė atd. Polonizované podoby příjmení jsou rovněž přepsány litevskými písmeny a v závorce jsou uvedeny také v podobě, v níž byly zapsány: Eidukova (Eydukowa), Stefanovič (Stefanowicz). Prohlédnutá kniha je značně opotřebovaná, několik prvních a několik posledních listů je vybledlých a nečitelných. Nečitelných listů je i na jiných místech, takže kniha nebyla prohlížena všude stejně důkladně – někde soustavně a úplně, jinde byly vybrány jen jednotlivé údaje. Údaje o obyvatelích Barzdžiai byly úplně vypsány ze zápisů z let 1643–1645. Během těchto tří let bylo z Barzdžiai pokřtěno 17 dětí a zaznamenáno 17 příjmení otců. Různých příjmení je 15 (Vilkaitis se vyskytuje ve třech zápisech), z toho jen dvě původní – jedno morfologicky pravidelné Blozeris, druhé bez koncovky – Benik. Zbývajících třináct jsou patronymická příjmení: Ankštakaitis, Čepaitis, Dvaronaitis, Eidukaitis, Jonaitis, Kidikaitis, Milašaitis, Mockaitis, Stasaitis, Tauraitis, Vabalaitis, Vilkaitis, Žutaitis. Přesněji řečeno, jde o patronymická příjmení, protože jsou utvořena nejen z jmen otců, ale i z jiných osobních jmen označujících otce. Většina z nich byla pravděpodobně jen patronymy, nikoli dědičnými příjmeními. Lze je nazývat příjmeními proto, že v zápisech následují po křestním jménu. Část příjmení kmotrů je stejná jako příjmení otců, objevují se však i nová. Šest nových patronymických příjmení: Lekstutaitis, Pikturnaitis, Skaidutaitis, Steponaitis, Urbonaitis, Valutaitis; dalších nových příjmení je pět: tři morfologicky pravidelná – Alekštutis, Kadys, Milašius, jedno bez koncovky – Lazar, jedno v polonizované podobě – Urbanovič (Urbanowicz). Celkem bylo během tří let z Barzdžiai zaznamenáno šest původních, jedno polonizované a 19 patronymických mužských příjmení. Příjmení matek v zápisech z těchto let nejsou – u otců jsou zapsána křestní jména i příjmení, u matek pouze křestní jména: Pokřtili syna Jana Adama Vilkaičio a Anety z Barzdžiai (Bapt. Filium Ioannem Adami Wilkaytis et Anete de Barzdzie). Příjmení kmoter jsou zaznamenána všude – je jich celkem 17. Různých příjmení je 15, z toho 10 rodných: Bružaitė, Eidukaitė, Kadataitė, Kidikaitė, Lekstutaitė, Milašaitė, Pilkaitė, Pusinaitė, Srutaitė, Urbonaitė. Tři z vdaných žen P. KNIŪKŠTA. Barzdžių kaimo XVII amžiaus pavardės 203 příjmení s příponou -ienė: Kidrečienė, Milašienė, Vilkienė; dvě polonizovaná – Eidukova (Eydukowa) a Raigaisova (Raygaisowa). Nejčastějším příjmením ve vesnici Barzdžiai v těchto letech je Vilkaitis. Ve třech případech jsou takto zapsáni rodiče dítěte a ve třech případech kmotři. Rozšířené je také příjmení Milašius: je tu kmotr Milašius, otec Milašaitis a kmotryně Milašaitė a Milašienė. Dvakrát jsou zapsána jména Kidikaitis a Kidikaitė. Vyskytují se jména Eidukaitis, Eidukaitė a Eidukova (Eydukowa). Nacházíme příjmení odvozená od Urbonas: jednou je zapsán Urbonaitis, dvakrát Urbonaitė a jednou polonizovaná podoba příjmení Urbonas Urbanovič (Urbanowicz). Že jde o tutéž rodinu, lze usuzovat ze zápisu, v němž Urbanovič a Urbonaitė vystupují jako kmotři téhož dítěte. Příjmení z dalších let tohoto desetiletí nebyla vyhledána úplně, ale i při namátkovém prohlížení jich bylo nalezeno mnoho. Některá příjmení se opakují, ale vyskytují se i jiná. Nová neodvozená příjmení nebyla zaznamenána, nalezeno však bylo sedm nových mužských patronymických příjmení: Kripaitis, Lukošaitis, Mer kaitis, Povilai-tis, Ščep onaitis, Tvarionaitis, Žalimaitis. Mnoho je nových dívčích příjmení: Bučaitė, Čepaitė, Grigalaitė, Jonaitė, Mickaitė, Stankaitė, Tvarionaitė, Vilkaitė, Zokaitė (takto jsou zapsány jak kmotryně, tak matky dětí). Jedna kmotryně je zapsána pod provdaným příjmením – Lekstutienė. V zápisech ze šedesátých let se vyskytuje mnoho nových příjmení. Nových nepatronymických mužských příjmení je jen několik: Gložis, Srutis, Vilkas (je zapsáno také bez koncovky Vilk), Kiaulianis. Objevila se dvě nová polonizovaná příjmení kmotrů – Kawalski (Kawalski) a Stefanovič (Stefanowicz), přičemž poslední je zapsáno hned na čtyřech místech. Téměř vymizela ženská příjmení s příponou -ienė; takto je zapsáno pouze jedno – Stropienė. Přibylo polonizovaných příjmení tvořených příponou -ova (-owa): Vilkiova (Wilkiowa), Lai viova (Laiwiowa), Kiaulianova (Kiaulanowa), Vaistkojova (Waistkoiowa), Kadaiciova (Kadayciowa). Stejně jako dříve převažují odvozeniny s patronymickými příponami -aitis, -aitė. Nových mužských patronymických příjmení je jedenáct: Bručaitis, Graužaitis, Kniupštaitis, Lietutaitis, Motiejaitis, Petraitis, Pilypaitis, Romeikaitis, Šeputaitis, Urnikaitis, Vaitiekaitis. Ještě více je nových dívčích příjmení: Akstinaitė, Andr utaitė, Butkaitė, Didikaitė, Dikaitė, Kniupštaitė, Kumpikaitė, Mykolaitė, Pემბaitė, Petrikaitė, Pov ilaitė, Rojaitė, Stropaitė, Valantinaitė, Žilaitė, Žutaitė. Celkem bylo během dvou desetiletí zaznamenáno osm původních litevských mužských příjmení: Alekstutis, Blozeris, Gložis, Kadys, Kiaulianis, Milašius, Srutis, Vilkas. Další dvě jsou zapsána bez koncovek – Benik a Lazar. První z nich byl bezpochyby Benikas, druhé mohlo být Lazaris, Lazaras nebo prostě Lozorius. Obě 204 KALBOS KULTŪRA | 83 uvedená příjmení jsou zapsána v témže zápisu – otec Benik, kmotr Lazar. Že koncovky příjmení byly vypouštěny svévolně, dokládá příklad Vilko – na jednom místě (dříve) je zapsáno Vilkas, jinde (později) Vilk. Tři mužská příjmení jsou tvořena polskými příponami: Urbanovič, Stefanovič, Kavalski. Urbanovič pochází z Urbonas, nejspíše jde o polonizovanou podobu Urbanaitis; Stefanovič může být polonizovanou podobou jména Steponaitis. V Barzdžiai skutečně žili jak Urbanaitis, tak Steponaitis. Několik polonizovaných mužských příjmení ukazuje, že polonizace příjmení již začala, ale ještě se nerozvinula. Celkem bylo nalezeno pět litevských ženských příjmení tvořených příponou -ienė: Kidrečienė, Lekstutienė, Milašienė, Stropienė, Vilkienė. Čtyři jsou zapsána ve čtyřicátých letech, Stropienė v padesátých letech. Ze ženských příjmení lze odvodit odpovídající mužská příjmení: v zápisech se vyskytují Vilkas a Vilkienė, Milašius a Milašienė; Stropienė, Kidrečienė a Lekstutienė nemají v zápisech doložené mužské protějšky, ale v Barzdžiai museli žít jejich manželé Stropus, Kidrečis (Kidrečas), Lekstutis (existenci takového příjmení dokládá také Lekstutaitis s Lekstutaite). Sedm ženských příjmení bylo polonizováno: Eidukova a Raigaiciova jsou zapsána ve čtyřicátých letech, Kiaulianova, Laiviova, Kadaiciova, Vilkiova, Vaistkojova v šedesátých letech. Tyto zápisy ukazují zaprvé, že ženská příjmení byla polonizována více než mužská, a zadruhé, že během desetiletí se polonizace ženských příjmení zrychlila. Tento trend dokládá také skutečnost, že ve čtyřicátých letech bylo zapsáno Vilkienė, zatímco v šedesátých letech už Vilkiova. Lze předpokládat, že i ostatní podobná příjmení měla litevské protějšky: Eidukienė, Laivienė, Kiaulianienė, Vaistkojienė, Kadaitienė, Raigaitienė. V živé místní mluvě mohla existovat pouze taková ženská příjmení; jejich polonizované podoby vytvořili zapisovatelé. Z polonizovaných ženských příjmení lze rekonstruovat odpovídající litevská mužská příjmení. Jejich vztah zřetelně dokládají zapsané dvojice: Vilkas a Vilkiova (vyskytuje se také Vilkienė), Kiaulianis a Kiaulianova. Ačkoli odpovídající mužská příjmení nejsou zaznamenána, je zřejmé, že Eidukova je odvozeno od Eidukas (Eiduką dosvědčuje Eidukaitis s Eidukaite), Laiviova od Laivys, Vaistkojova od Vaistkojis (nebo Vaistkojys). Polonizovaná ženská příjmení byla odvozena také od patronym: Kadaiciova od Kadaitis (Kadaičio nebylo v zápisech nalezeno, vyskytují se však Kadys a Kadaitė), Raigaiciova od Raigaitis. Ze zaznamenaných mužských příjmení a příjmení odvozených ze ženských podob máme celkem 16 původních mužských příjmení: Alekstutis, Benikas, Blozeris, P. KNIŪKŠTA. Barzdžių kaimo XVII amžiaus pavardės 205 Eidukas, Glois, Kadys, Kiaulianis, Kidreis, Laiys, Lazaris, Lekstutis, Milaius, Srutis, Stropus, Vaistkojys, Vilkas. V diskutovaných křestních matrikách je mnohem více příjmení s patronymickými příponami -aitis, -ait, pokud lze taková patronymika nazývat příjmeními. V křestní matrice bylo celkem nalezeno 37 mužských příjmení s patronymickou příponou -aitis: Ank1takatis, Bruaitis, epaitis, Dvaronaitis, Eidukaitis, Grauaitis, Jonaitis, Kidikaitis, Kniup1taitis, Kripaitis, Lekstutaitis, Lietutaitis, Luko1aitis, Merkaitis, Mila1aitis, Mockaitis, Motiejaitis, Petraitis, Pikturnaitis, Pilypaitis, Povilaitis, Romeikaitis, Skaidutaitis, Stasaitis, Steponaitis, ep9onaitis, putaitis, Tauraitis, Tvaronaitis, Urbonaitis, Urnikaitis, Vabalaitis, Vaitiekaitis, Valutaitis, Vilkaitis, alimaitis, utaitis. Celkem 35 ženských příjmení s příponou -ait: Akstinait, Andrutaite, Bruait, Buait, Butkait, epait, Didikait, Dikkait, Eidukait, Grigalait, Jonait, Kadait, Kidikait, Kniup1tait, Kumpikait, Lekstutait, Mickait, Mila1ait, Mykolait, Pembait, Petrikait, Pilkait, Povilait, Pusinait, Rojait, Srutait, Stankait, Stropait, Tvaronait, Urbonait, Valantinait, Vilkait, Zokait, ilait, utait. Z nalezených patronymik je asi tucet odvozen od otcova jména. Jde o skutečná mužská otcovská jména: Petraitis, Stasaitis, Luko1aitis, Motiejaitis, Pilypaitis, Steponaitis, Vaitiekaitis; mužská i ženská osobní jména: Jonaitis a Jonait, Poviliatis a Povilait, Urbonaitis a Urbonait; ženská příjmení: Grigalait, Mykolait, Valantinait. Většina patronymických příjmení je však spojena s osobními jmény, která lze považovat za prvotní příjmení. Z mužských patronymik lze odvodit tato příjmení: Ank1takeys, Bruas, Dvaronas, Grauas, Kripas, Lietutis, Merkys, Mockus, Pikturnis, Romeika, Skaidutis, eponas, putis, Tauras, Urnikis, Vabalas, Valutis, alimas; z mužských i ženských: epas, Eidukas, Kidikas, Kniup1ta, Lekstutis, Mila1ius, Tvaronas, Vilkas, utas; z ženských: Akstinas, Andrutis, Bruas, Buas, Butkus, Didikas, Dikis, Kadys, Kumpikas, Mickus, Pemba (nebo Pembas), Petrikas, Pilkis (nebo Pilka), Pusinas, Rojus, Srutis, Stankus, Stropus, Zokas, ilys (nebo ilius). Lze se domnívat, že taková příjmení mohla v 17. století existovat v obci Barzdžiai. V křestních matrikách jsou z nich doložena pouze čtyři Kadys, Mila1ius, Srutis a Vilkas; další tři Eidukas, Lekstutis, Stropus lze odvodit z příjmení žen, které se do obce přivdaly. Zbývá 40 příjmení, která ve skutečnosti doložena nejsou. Otcovská příjmení si do Barzdžių mohly přinést ženy, které se tam přistěhovaly z jiných míst, a muži, kteří se tam přiženili. Jejich příjmení, odvozená 206 KALBOS KULTRA | 83 od prvotních příjmení z jiných míst, se zapisovala do oddacích záznamů a podle nich také do křestních záznamů; do oddacího záznamu se však uvádělo místo, odkud osoba pocházela, zatímco v křestním záznamu byla zaznamenána jako obyvatel Barzdžių. Například sňatek uzavřeli Albertas Vilkaitis z Barzdžių a Apolonija Akstinaitė z Pesčių; v křestních záznamech jejich syna Jona je uvedeno, že je synem Alberta Vilkaičio a Apolonijos Akstinaitės z Barzdžių. Akstinaitė se ocitla v Barzdžiai, zatímco Akstinas, rekonstruovaný z jejího příjmení, žil jinde než v Barzdžiai. Seznam příjmení odvozených z patronymik tedy neznamená, že všechna tato příjmení existovala v obci Barzdžiai. Na druhou stranu se v Barzdžiai v 17. století vyskytovala také příjmení, která se do záznamů z diskutovaného období nedostala. Při zběžném prohlédnutí knihy křestních záznamů ze čtvrtého desetiletí byla nalezena také příjmení Balandis, ženské příjmení Zabitienė, z něhož lze odvodit Zabitis, otcovská jména Kasparaitis a Martinaitis, patronymika Baltrimaitis, Jauraitis, Kusaitis, Lapaitis, Mekšaitis, Šeporaitis, Tautgalvaitis, ukazující na prvotní příjmení Baltrimas, Jaura, Kusa (nebo Kusas), Lapė (nebo Lapas), Mekšys, Šeporas, Tautgalvis. Křestní záznamy poskytují pouze neúplný obraz příjmení. Přesný počet by neodhalil ani soupis všech nalezených příjmení. Ze záznamů také nelze určit, které z osob uváděných jako obyvatelé Barzdžių byly skutečnými, stálými obyvateli obce a které se tam ocitly dočasně či náhodou. Z jednotlivých matrik pokrývajících krátké období nelze nic usuzovat o dalším vývoji příjmení v obci. Jejich osud si můžeme představit pouze porovnáním tehdejších příjmení se současnými. Jak vyplývá ze seznamů farníků salantské farnosti sestavených v letech 1853 a 1896 a z různých pramenů 20. století, od poloviny 19. století se v Barzdžiai nevyskytovalo ani jedno z příjmení přímo doložených v záznamech 17. století. S patronymiky z tohoto století lze spojit jen několik příjmení. Zcela totožné bylo Kripas, mírně pozměněné podoby měly Stonkus (srov. Stankaitė) a Dvarijonas (srov. Dvaronaitis); pravděpodobně souvisí s Kniupštaičiu také Kniūkšta; lze postřehnout záměnu souhlásek a tušit příbuznost Meškio s Mekšaičiu – a tím to končí. Patronymická příjmení sama se v Barzdžiai ve 20. století téměř nevyskytovala; jen krátce se objevila Banaitis, Markaitis a Simaitis. Osud příjmení z Barzdžių je lépe patrný při jejich porovnání s dnešními příjmeními obecně. Mnohá příjmení přímo doložená v záznamech a odvozená z ženských příjmení (Balandis, Benikas, Eidukas, Kadys, Lai- P. KNIŪKŠTA. Barzdžių kaimo XVII amžiaus pavardės 207 vys, Lekstutis, Milašius, Stropus, Vilkas, Zabitis) jsou dnes dobře známá, uvádí je také Lietuvių pavardžių žodynas, jenže tam jsou uvedeny nikoli Gložiš, Srutis, nýbrž Gložys, Srutys, nikoli Lazaris, nýbrž Lazaras, nikoli Kiaulianis, nýbrž Kiaulėnas. Tyto čtyři tam zcela chybějí: Alekstutis, Blozeris, Kidrečis, Vaistkojys. Mnohem větší rozdíl je mezi zápisy ze 17. století a dnešními patronymickými příjmeními. V zápisech je patronymických osobních jmen mnohem více: přímo doloženo bylo 11 původních příjmení, patronymik se sufixem -aitis bylo nalezeno 46 (poměr 1: 4,5). Lietuvių pavardžių žodynas uvádí na jedno příjmení se sufixem -aitis přibližně dvacet příjmení jiného typu (poměr 20: 1). Nabízí se závěr, že tehdejší patronymika v zápisech byla osobní jména utvořená pouze k označení konkrétní osoby, která se však skutečnými příjmeními nestala. To ovšem neplatí pro všechna patronymika. Dědičnými příjmeními, která se ustálila v dnešním užívání, se stala pouze skutečná patronymika, tj. patronymika odvozená od křestních jmen. Lietuvių pavardžių žodynas uvádí jako příjmení všechna otcovská jména z vesnice Barzdžiai doložená v zápisech ze 17. století: Jonaitis, Kasparaitis, Lukošaitis, Martinaitis, Motiejaitis, Petraitis, Pilypaitis, Povilaitis, Stasaitis, Steponaitis, Urbonaitis, Vaitiekaitis. Z 34 patronymik, která nejsou odvozena od křestních jmen, je v Lietuvių pavardžių žodynas jako samostatná příjmení uvedeno pouze patnáct (slovník uvádí i údaje o jejich rozšíření). Z nich je častějších jen pět příjmení: Čepaitis (138), Mockaitis (90), Vilkaitis (71), Kripaitis (48), Eidukaitis. Tři jsou zaznamenána jen několikrát – Dvaronaitis (4), Kusaitis (3), Tauraitis (3); pět – Me kšaitis, Vabalaitis, Merkaitis, Romeikaitis, Šeputaitis – pouze jednou (poslední tři jsou rekonstruovány z poněmčených podob Merkeit, Romeikat, Scheputtat). V dnešní příjmení se neproměnila a v Lietuvių pavardžių žodynas nejsou uvedena ani tato patronymika: Ankštakaitis, Baltrimaitis, Bručaitis, Graužaitis, Jauraitis, Kidikaitis, Kniupštaitis, Lekstutaitis, Lietutaitis, Milašaitis, Pikturnaitis, Skaidutaitis, Ščėponaitis, Tautgalbaitis, Tvaronaitis, Urnikaitis, Valutaitis, Žutaitis, Žalimaitis. Vytlačila je odpovídající původní příjmení: Baltrimas, Bručas, Graužas (Grauža), Jaura, Kidikas a podobně, avšak původní osobní jména Ankštakys, Lietutis, Skaidutis ve zmíněném slovníku příjmení nejsou. Některá litevská patronymika mohla být z užívání vytlačena poslavenými variantami: Lekstutaitį – Lekstutavičius, Ščėponaitį – Ščėponavičius, Tvaronaitį – Tvaronavičius; Milašaitis měl dokonce tři konkurenty – Milašiūną, Milašauską a Milaševičių. Lze pochopit i důvody, proč se otcovská jména ze 17. století ustálila jako příjmení, zatímco mnohá patronymika z užívání vymizela. Prvním osobním jménem člověka 208 KALBOS KULTŪRA | 83 je křestní jméno; dítě bylo do křestního zápisu zapisováno pouze křestním jménem, bez příjmení. Další, dodatečné osobní jméno je potřeba, když člověk z rodiny vstoupí do společnosti. Takovým osobním jménem bylo otcovské jméno nebo jiné patronymikum, které člověka označuje podle jeho vztahu k otci: Petraitis – syn Petra, Milašaitis – syn Milašiuse. Tato patronymika jsou potřebná v záznamech o sňatcích, protože snoubenci vstupují do manželství jako synové a dcery svých rodičů. Podle sňatkových zápisů se jejich patronymika přenášejí také do křestních zápisů jejich dětí. Když se člověk osamostatní, převezme otcovo hospodářství a sám má děti, které zase potřebují patronymika, stává se patronymikum člověka, jenž se stal otcem, nepraktickým. Patronymikum dospělého člověka odvozené od příjmení se snadno promění v příjmení (syn Milašiuse Milašaitis se po dospění a osamostatnění stává Milašiusem). Člověk tak získává dvě příjmení – patronymické a původní, z nějž je odvozeno. Takové varianty příjmení popsala Vitalija Maciejauskienė (1991: 151–157), hovoří však o rozdílných příjmeních členů téže rodiny. Její výzkum naznačuje, že muselo existovat i přechodné období, kdy jeden člověk měl obě varianty příjmení. Je přirozené, že z konkurenčních variant se obvykle ustálí původní příjmení. Takové varianty však nemají patronymika odvozená od křestních jmen, skutečná otcovská jména. Otcovo křestní jméno patronymikum nenahrazuje; člověk se od patronymika nemůže vrátit k otcovu křestnímu jménu, a takto označený zůstává po celý život – Petro sūnus Petraitis se ani dospělý, ani ve stáří nestává Petru – je pouze Petraitis. Proto se otcovská jména snadno mění v příjmení. Lze předpokládat, že závěry, k nimž vede osud příjmení z vesnice Barzdžiai, platí i pro další litevská příjmení. LITERATŪRA Lietuvos TSR administracinio-teritorinio suskirstymo žinynas, 2 dalis. Parengė Z. Noreika, V. Stravinskas, Vilnius: Mintis, 1976. Lietuvių pavardžių žodynas. Rengėjai A. Vanagas (ats. red.), V. Maciejauskienė, M. Razmukaitė, Vilnius: Mokslas, 1 dalis (A–K), 1985; 2 dalis (L–Ž), 1989. Lietuvos vietovardžių žodynas, 1 tomas (A–B), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. M a c i e j a u s k i e n ė V. 1991: Lietuvių pavardžių susidarymas, Vilnius: Mokslas. Gauta 2010 11 11 P. KNIŪKŠTA. Barzdžių kaimo XVII amžiaus pavardės 209 SURNAMES IN THE VILLAGE OF BARZDŽIAI IN THE 17TH CENTURY Summary The surnames of residents of the village of Barzdžiai were collected from the church records of the 17th century of Salantai Church. The following primary surnames have been established: nine male surnames include Alekstutis, Balandis, Blozeris, Gložis, Kadys, Kiaulianis, Milašius, Srutis, Vilkas; two surnames have no gender flections, namely, Benik and Lazar; three surnames are Slavonicized, namely, Kavalski, Stefanovič, Urbanovič. Six female surnames with the suffix -ienė include the following: Kidrečienė, Lekstutienė, Milašienė, Stropienė, Vilkienė, Zabitienė. Another six female surnames are Slavonicized forms, namely, Eidukova, Kiaulianova, Laiviova etc. Patronymic names with the suffixes –aitis and –aitė constitute the largest group of names in the church records – more than 40 such names were found. The total number of different primary surnames, reconstructed from female and patronymic surnames, exceed 50 items. The surnames of the village residents had completely changed before the beginning of the 20th century. None of the primary surnames of the 17th century was preserved while many of the male patronyms disappeared from use both in Barzdžiai and elsewhere. The newly inherited surnames originate from patronymic first names, e. g. Jonaitis, Petraitis etc. PRANAS KNIŪKŠTA Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius 210 KALBOS KULTŪRA | 83