Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui

RITA MILIŪNAITĖ Ústav litevského jazyka UČITELÉ O VLIVU INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ NA GRAMOTNOST ŽÁKŮ KLÍČOVÁ SLOVA: pravopis, gramotnost, psaný jazyk, školní psaný jazyk, výuka jazyka, elektronická komunikace. ÚVOD Tento článek je třetím ze série článků věnovaných zkoumání postojů učitelů litevštiny k výuce pravopisu, specifikům školního psaného jazyka a problémům žákovské negramotnosti, které se v poslední době výrazně projevily, i jejich příčinám. Školní psaný jazyk je chápán jako taková podoba spisovné litevštiny, která se používá ve vyučovacím procesu, když žáci ve škole i doma vypracovávají různé písemné úkoly. Psaný jazyk žáků je širší pojem, protože tito žáci používají psaný jazyk také ve volném čase; jde však o soukromý, nikoli školní jazyk, který se utvořil v posledním desetiletí díky širokým možnostem elektronické komunikace. Dnešní žáci tedy na rozdíl od generace svých rodičů v jejich době používají téměř rovnocenně (alespoň pokud jde o čas během dne věnovaný studiu a volnému času) dvě podoby psaného jazyka1. Liší se také tím, že většinu školních písemných prací žáci píší rukou, zatímco v soukromém psaném jazyce téměř výhradně používají prostředky elektronické komunikace s klávesnicí (mobilní telefony, počítače, tablety). Při zkoumání jazyka žáků a jeho změn je toto rozlišení podob psaného jazyka potřebné, aby bylo možné lépe vystihnout zvláštnosti každé z nich a ukázat jejich vzájemné působení. Cílem článku je na základě analýzy výsledků ankety mezi učiteli litevštiny potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že pravopisné návyky utvořené při používání informačních technologií (dále jen IT) v soukromém psaném jazyce žáků výrazně ovlivňují školní psaný jazyk. Nejprve článek stručně charakterizuje provedenou anketu a povahu získaných odpovědí. Dále ukazuje, jak učitelé popisují obecný vliv IT na chování žáků související s gramotností, a podrobně rozebírá projevy vlivu IT na školní psaný jazyk, které učitelé uvedli. Ty jsou porovnávány s rysy soukromého psaného jazyka žáků. Závěr přináší poznámky shrnující výsledky výzkumu jak tohoto článku, tak celé série. 1 Je zajímavé, že dospívající při popisu jazyka, který jejich rodiče nyní používají v elektronické komunikaci, vidí jasné rozdíly oproti svému vlastnímu jazyku v elektronickém prostředí: rodiče podle nich používají výrazně méně nespisovných forem, píší velmi málo zkratek apod. (podrobněji viz Meškerėvičiūtė 2011: 10). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 2 1. DOTAZOVÁNÍ UČITELŮ O PROBLÉMECH ŽÁKŮ S GRAMOTNOSTÍ V Institutu litevského jazyka se při přípravných pracích na části výukové počítačové hry „Tvrdé oříšky“2 určené k upevňování pravopisných dovedností uskutečnilo smíšené dotazování učitelů litevštiny3. Ačkoli toto dotazování nebylo příliš reprezentativní, protože na výzvu k účasti odpověděli dobrovolní učitelé, kteří vyučují děti různého věku a různých národností, podrobné odpovědi podložené četnými příklady umožňují udělat si představu o tom, jak sami učitelé popisují a hodnotí problémy s gramotností ve škole. Údaje z uskutečněného dotazování lze tedy využít při přípravě reprezentativních šetření na toto téma. Je třeba zdůraznit, že v tomto dotazování byli učitelé tázáni na písemné práce žáků vypracovávané ve škole a doma, nikoli na jejich elektronickou komunikaci ve volném čase; odpovědi se tedy opíraly o údaje o školním, nikoli soukromém písemném projevu. V jednom z článků tohoto cyklu bylo na základě odpovědí učitelů zkoumáno, jak učitelé hodnotí pravopisné dovednosti svých žáků, jaké rozdíly v gramotnosti související s věkem žáků pozorují a jaké elektronické výukové pomůcky používají k výuce jazyka (viz Vasiliauskas 2013: 27–31). Druhý článek se věnoval názoru učitelů na příčiny zhoršení gramotnosti žáků (viz Miliūnaitė 2013: 192–211). Jednou z nich je vliv informačních technologií na písemné dovednosti žáků. Proč bylo při hledání známek vlivu IT na písemný školní jazyk zvoleno dotazování učitelů, a nikoli přímé zkoumání písemných prací samotných žáků? Pro zkoumání daného problému jsou důležité oba způsoby a každý má své přednosti. Učitelé své žáky znají nejlépe a na základě vlastních zkušeností mohou porovnat dřívější úroveň gramotnosti ve škole, protože samotný problém je formulován jako vznik určitých změn ve vymezené oblasti užívání litevštiny. Taková srovnání se v odpovědích učitelů skutečně objevují, například: Ano, objevují se chyby, o kterých by se mi před deseti lety ani nesnilo, např.: vaikuj4 (dativ), keulė, už nepíší háčky nad ž, š, tečky nad ė už nechtějí psát. Žáci mnohem častěji než před pěti lety nepíšou háčky nad písmeny ž, š, nepíšou nosovky v koncovkách (co? – galva, stala), používají písmeno w. Názor učitelů na gramotnostní zvláštnosti jejich žáků na rozdíl od přímého zkoumání jazyka žáků umožňuje nejen určit znaky jejich písemného projevu, ale také tyto znaky spojovat s předpoklady jejich vzniku a odhalovat příčiny změn v gramotnosti; zároveň poskytuje objektivnější obraz všech procesů souvisejících s gramotností žáků. 2 Více o výukových hrách této série viz http://www.kalbosnamai.lt/index.php?option=com_content&task=view&id=22&Itemid=36. 3 Na 8 otázek dotazníku zveřejněného v roce 2012 na partnerském webu Institutu litevského jazyka „Kalbos namai“ přišlo 120 odpovědí z 95 litevských škol různého zaměření (viz http://www.kalbosnamai.lt/index.php?option=com_content&task=view&id=143&Itemid=69). 4 V odpovědích učitelů jsou kurzívou vyznačena slova a písmena, o jejichž pravopisu se pojednává. V ostatních případech nebyl jazyk učitelů upravován (Red.). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 3 2. OTÁZKY PRŮZKUMU TÝKAJÍCÍ SE VLIVU IT NA GRAMOTNOST ŽÁKŮ Problematice související s vlivem IT na gramotnost žáků byla věnována samostatná část průzkumu: Všímáte si, že návyky a móda spojené s informačními technologiemi (mobilními telefony, počítači) ovlivňují pravopis žáků? Pokud ano, jaký je tento vliv? Tyto otázky zahrnují dva předpokládané aspekty vlivu IT na psaný jazyk žáků: technické prostředky, jimiž probíhá elektronická komunikace, a sociální a psychologické prostředí, které tato komunikace vytváří. Na první otázku – zda si učitelé všímají vlivu IT na pravopis žáků – odpovědělo kladně 87,5% učitelů. Z pohledu učitelů je tedy tento vliv zřejmý a silný. Negativní vliv pociťují žáci všech věkových skupin, včetně těch nejmladších, kteří již IT používají: Protože učím děti na prvním stupni, tento vliv zatím příliš nepociťuji, ale podle své starší dcery (chodí do sedmé třídy) cítím, že móda psát jinak je velmi rozšířená. Děti [ve druhé třídě], které často používají mobilní telefony, už nepíší písmena ė, ž, š. Samotní učitelé hodnotili vliv IT na gramotnost žáků (ačkoli o to v dotazníku nebyli požádáni) na škále od nejsilnějšího po nulový: „hrozný vliv – děti jsou prakticky negramotné“, „má velmi silný vliv“, „vliv je obrovský“ až po „nemá vliv“. Pouze dvě učitelky však uvádějí, že vliv IT na zhoršování gramotnosti je malý: Samotní žáci přiznávají, že před několika lety byl vliv informačních technologií velmi velký. V současnosti se část žáků snaží psát SMS zprávy a komentáře na internetu správně. V poslední době si ale zřejmě nevšímám zhoršování pravopisu v důsledku IT; mladí tak píší mezi sebou, s dospělými se snaží psát tak, jak se má, zvláště pokud na to učitel upozorňuje. Z těchto ojedinělých odpovědí lze usuzovat, že jde o poměrně značné výjimky, zřejmě do značné míry závislé na schopnosti samotného učitele ovlivňovat myšlení a návyky žáků opačným směrem. Některé odpovědi učitelů byly stručné a pouze potvrzovaly negativní vliv IT na pravopis žáků: Vliv je rozhodně negativní. Ano, má velmi negativní vliv. Už neumějí správně psát. Negativní, nerespektuje pravopisná pravidla. Celková gramotnost výrazně poklesla. Většina odpovědí na tuto otázku byla mnohem podrobnější, například: BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 4 Má silný vliv. Přinese text napsaný na počítači a ví, že za něj nedostane známku, takže mu nezáleží na tečkách nad písmeny ė, i, u, na konci nejsou nosovky, zkracuje slova lb (labai), mum, jum, tuom, kuom. Zdá se, že i žáci mají potíže napsat bez chyb takové elementární slovo jako tuojau, protože jsou zvyklí zkracovat slova a ve svých zprávách používat nelitevská písmena. Někdy se žáci při psaní už ptají, jak vypadá to či ono písmeno, protože ho jednoduše zapomněli... A nedělají to jen páťáci. V odpovědi na druhou otázku, jaký vliv mají IT na pravopis žáků, učitelé uvedli různé rysy psaného školního jazyka, které podle jejich názoru souvisejí s tím, že žáci používají IT k elektronické komunikaci, například: Mnohem obtížněji se učí psaní dlouhých a krátkých samohlásek, nosovek v kořeni slova a koncovek pádů, protože jakmile se naučí pravidlo a prakticky si ho procvičí v hodině, téměř nikde jinde tyto znalosti nevyužívají, ani na internetu, ani při komunikaci přes mobilní telefony. Je jich málo, ale několik žáků píše „zprávy“ i do sešitu. Dále se článek zabývá těmito odpověďmi učitelů. Byly napsány volnou formou, proto byly po předběžném šetření vybrány všechny písemné projevy žáků, které učitelé připisovali vlivu IT, a statisticky byla vypočítána četnost jejich zmínek. 3. VLIV IT NA CHOVÁNÍ ŽÁKŮ SOUVISEJÍCÍ S SLOVNÍM UČENÍM Učitelé ve svých odpovědích často uvádějí nejen konkrétní jazykové vlastnosti písemných prací žáků, ale snaží se je také spojovat s chováním žáků, které ovlivňují IT pronikající do jejich života již od útlého věku. Díky větším pracovním zkušenostem učitelé srovnávají dnešní žáky s těmi z minulosti a tvrdí, že se jejich chování změnilo. Lze rozlišit několik jeho nejcharakterističtějších rysů. Učitelé poukazují na to, že se změnily písemné návyky žáků: žáci si osvojili rychlé psaní. Přibylo roztěkanosti a vynechaných písmen. [Žáci] vyhazují ze slov samohlásky a všelijak jinak psaní „zrychlují“. Ano, samozřejmě, vliv tu je. Především spěch. Žáci pociťují obrovskou nelibost, když mají hledat chybu a vysvětlovat, proč píšeme interpunkční znaménka právě takto. Odvážil bych se tvrdit, že nejde o módní záležitost, nýbrž o škodlivý návyk. Zvlášť po delších prázdninách, například letních, je třeba skoro měsíc bojovat, aby děti dosáhly úrovně, na níž byly před prázdninami. Písemná kultura žáků a úhlednost se zhoršily, nechápou, co znamená „pišme dál od okraje“, „stále častěji je třeba připomínat, že existují okraje“. Žáci se už nesnaží učit, je vidět „tendence psát jakkoli“, necítí potřebu se zlepšovat: Už nepřemýšlejí, jak napsat správně, návyk se nepěstuje. Nedávají nad písmeno „háček“ ani tečku a vymlouvají se, že to není důležité – jen na to zapomněli. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 5 Často zaznívá, když někdo najde označenou chybu: „Ale vždyť je to jen tečka…“ žáci jsou k pravopisu lhostejnější a napsané slohové práce opravují ledabyle. Menší úsilí věnované přesnému a správnému vyjadřování myšlenek. Podle učitelů se tedy žáci stali lhostejnějšími ke studiu, roztržitými a nepozornými; všechno dělají narychlo, nedbale a ledabyle. V důsledku toho se u nich nerozvíjí potřeba pořádku a nechápou smysl správného psaní. Správné psaní přestává být módní, protože „díky informačním technologiím si vytvořili vlastní pravopisné systémy“. Takové změny nejsou náhodné; soudě podle odpovědí v anketě lze hovořit o výrazné tendenci. 4. PROJEVY VLIVU IT NA GRAMOTNOST ŽÁKŮ Výzkum jazyka používaného v elektronické komunikaci je v Litvě zatím velmi omezený a má fragmentární charakter (srov. publikace o jazyce zpráv v IRC chatech – Zelenkauskaitė, Herring 2006: 1–17; o pravopisu textových zpráv – Nevinskaitė 2010: 275–296; o pravopisu v programu Skype – Meškerevičiūtė 2011: 9–15). Zahraniční literatura při zkoumání vlivu IT na psaný jazyk obecně uvádí tyto nejvýraznější projevy tohoto vlivu (podrobněji viz Androutsopoulos 2011: 145–159): 1) psaní se stává přepisem mluveného jazyka, tj. píše se tak, jak se mluví; 2) v písemném projevu se lidé snaží kompenzovat výrazové prostředky přímé komunikace (speciálními znaky označují mimiku, gesta, emoce a intonaci); 3) vzhledem k rychlému tempu elektronické komunikace se uplatňuje strategie jazykové ekonomie (různými způsoby se zkracuje forma vyjádření). To je typické především pro neformální elektronickou komunikaci, avšak jak bude patrné z odpovědí učitelů na zkoumanou anketu, řadu těchto rysů, nebo alespoň jejich zárodky, má i školní písemný projev. 4.1. Obecné znaky vlivu IT (návyky nesprávného pravopisu) Mnohé rysy školního písemného projevu, na které poukazovali učitelé, vznikají přímým přenášením dovedností z elektronické komunikace do písemných prací (někdy i těch, které se píší na počítači), srov.: [Žáci píší jinak] ne proto, že neznají pravidla, ale proto, že jsou zvyklí tak psát SMS zprávy. Velmi „komolí“ slova, a to už se stává vážným problémem: nepíšou diakritická znaménka, používají mnoho zkratek, vynechávají ze slov samohlásky a různými způsoby „urychlují“ psaní. Někteří žáci se dokonce odváží vysvětlit mi při zasílání písemných prací, že jejich počítač nemá „litevská písmena“... Ano, v telefonu a na počítači píší bez teček, čárek a žargonových výrazů. Pak tak píší i do sešitů. [...] když mají v testu pouze doplnit vynechaná písmena, děti takové chyby obvykle nedělají. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 6 Je zřejmé, že rysy písemného projevu žáků obecně do značné míry ovlivňuje jak návyk spěchat, tak omezené technické možnosti používaných nástrojů elektronické komunikace. To zřetelně ovlivňuje školní písemný projev; učitelé tento vliv popisují na základě konkrétních příkladů. Znaky školního písemného projevu, které vznikly vlivem IT, jsou v odpovědích učitelů rozlišovány podle více než jednoho logického principu, a proto je obtížné je systematizovat. V tomto článku je to provedeno jen v minimální míře, protože tentokrát je důležité uvést postřehy samotných učitelů o jejich četnosti ve školním písemném projevu. 4.2. Nepoužívání litevských písmen s diakritickými znaménky Tento sklon učitelé zmínili nejčastěji – 98krát. V odpovědích téhož učitele může být uvedeno několik znaků, například: [...] pokud vezmeme klávesnici QWERTY, řada ąčęėįšųūž fakticky nefunguje. Mladým lidem medvědí službu prokázaly IKT – zmizela ė, ū, písmena s nosovkami a háčky, „módními“ se staly náhrady za š, ž sh, zh. Ve většině případů je sklon nepoužívat diakritická znaménka konkretizován. 1) Nepíší se písmena s nosovkami5 (48 zmínek): zvykají si psát bez nosovek zapomínají na nosovky v koncovkách (např. podst. jm. – raide, mielaji, knyga atd.; příč. min. činné, j. a mn. č. – pareję, suskubęs, šaląs, vešias apod.). při psaní souvislého textu stále častěji vynechávají nosovky (ę, į, ų). 2) Nepíší se háčky nad písmeny č, š, ž (40 zmínek, tedy čtvrtina učitelů, kteří se zúčastnili průzkumu): věnují méně pozornosti háčkům vynechávají diakritiku; začínají psát text bez diakritiky zaměňují s za š, ž za z Vytrácejí se návyky psát š, ž. Dva učitelé upozorňují, že někdy se chybějící háčky nahrazují dvojhláskami sh, zh, ačkoli ve školních písemných pracích by to bylo stěží představitelné6: 5 Je pochopitelné, že se nosovky nemusí psát i z jiného důvodu – kvůli neznalosti pravopisných pravidel, avšak v této fázi výzkumu nelze rozlišit, kdy tento jev způsobují návyky vytvořené IT a kdy funkční negramotnost. Obecně lze předpokládat, že oba důvody jsou ve skutečnosti propojené a vzájemně se ovlivňují. 6 Srov.: „Pro dospívající je typická tvořivost a touha odlišit se od ostatních při vzájemné komunikaci. Ale opravdu nevěřím, že by naše děti během hodin litevštiny schválně nepsaly nosovky nebo písmeno „š“ nahrazovaly dvojhláskou „sh“,“ nepochybovala zástupkyně akademické obce VDU. (Rozhovor Arnolda Aleksandravičiuse s Inetou Dabšanskieneovou. Dostupné na internetu: http://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/kas-labiausiai-grauna-lietuviu-kalbos-sistema.d?id=61597537#ixzz2sXppYzBR). Není však důvod se příliš divit, protože pravopis je v mnoha případech automatizovaný proces, který je vědomě jen málo kontrolován; pokud je člověk zvyklý každý den nadávat, někdy mu nadávka nekontrolovaně ujede i v televizi. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 7 místo š se objeví sh, zh š, ž náhrady sh, zh. Při psaní na klávesnici bez litevských písmen není tento jev neobvyklý, s výjimkou krátkých textových zpráv, v nichž se lidé snaží používat co nejméně symbolů (srov. Nevinskaitė 2010: 285). 3) Nepíše se písmeno ū, zaměňuje se za u (7 zmínek): objevuje se tendence ū vůbec nepsat zaměňuje samohlásky u a ū. 4) V ručně psaných pracích se nepíšou tečky nad písmeny ė, i, į, j (35 zmínek): přibývá případů psaní bez teček nad ė, i, į, j (zapomínají na ně) tečku nad ė nepovažují za důležitou nedávají tečky nad ė a nechtějí ani připustit, že e a ė jsou různá písmena Nejvíce [IT ovlivňuje] – ė pravopis (sedeti, skrybele; atvejis). [Kvůli psaní na počítači nebo telefonu] často už nevidí rozdíl mezi e a ė (v tomto případě mluvím o nadanějších žácích). Je pochopitelné, že vynechávání teček nad i a j lze považovat za módní záležitost, která samotný pravopisný systém příliš neohrožuje7. Něco zcela jiného je nerozlišovat písmena e a ė, která označují různé hlásky a odpovídají různým fonémům plnícím rozlišovací funkci ve slovech (srov. meta a mėta, atves a atvės). Nelze přehlédnout ještě jeden důsledek, který učitelé zmínili a který se začíná projevovat v souvislosti s pravopisem bez diakritických znamének. Pravopis ovlivněný IT zase působí na výslovnost žáků: IT nejspíš ovlivňují psaní koncovek akuzativu a genitivu. Děti tyto pády ani správně nevyslovují. Říkají: matau knyga. Také, přestože (zatím!) píšou, mají sklon nevyslovovat ė. Takových věcí si všímáme asi poslední 2–3 roky. 4.3. Užívání nelitevských znaků w, x (8 výskytů): místo v se píše w, místo ks – x v písemných pracích se objevuje w. Ačkoli takových případů podle toho, co lze usuzovat z odpovědí v dotazníku, není mnoho, ukazují, že žáci někdy přenášejí do školních písemných prací i prvky zcela jiného systému – cizí abecedy –, s nimiž se seznámili při používání IT, a nedokážou tedy přejít z jednoho pravopisného systému do druhého. 7 Srov. dokument „Kritéria hodnocení zadání státní maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury“, který v roce 2013 schválil ředitel Národního zkušebního centra; je v něm uvedeno toto vysvětlení: „Gramatické, lexikální, pravopisné a interpunkční chyby se neduplikují a považují se za samostatné chyby, s výjimkou těchto případů: a) nejsou-li psány tečky nad i, j, považuje se to v celé práci za jednu chybu; nejsou-li však psány tečky nad ė, každá chyba je samostatná“. Online přístup: http://www.egzaminai.lt/failai/3938_instrukcija_LIT_VBE_2013-11-15r.pdf. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 8 4.4. Místo į, zejména na konci slova, se píše j (5 výskytů): sami přiznávají, že je obtížné v dativu nepsat ej místo správného ei tai, paskui, kai, taj, vaikuj dvojhlásku ui [začínají] psát jako uj Časté je psaní j na konci slov: tajp, taj. Tento rys lze vysvětlit jak jako jakousi módu, tak jako jev, který vznikl při psaní podle sluchu. Z užívání na internetu je patrné, že v soukromé komunikaci žáků se j někdy objevuje i uprostřed slova, například vaikas. 4.5. Používají se různé zkratky8 (28 zmínek): zkracují slova lb (velmi) a věty při psaní slohových prací používají zkratky (lb, nzn, kdl a další) vynechávají samohlásky vynechávají se samohlásky a souhlásky píší zkratky: nzn, ok, gr a další objevují se zkrácené podoby slov, které nelze odůvodnit žádnými pravidly, jako tj (to), atvž (přijeď). 4.6. Vlastní podstatná jména se píší s malým počátečním písmenem a obecná někdy s velkým (6 zmínek): Je smutné, že stále častěji dělají pravopisné chyby ve vlastních podstatných jménech; někdy píší malým písmenem dokonce i své jméno, natožpak Litvu... pravopis vlastních a obecných podstatných jmen (Litva, Litevci). 4.7. Věty po tečce začínají malým písmenem (7 zmínek): začíná větu malým písmenem někdy píše další větu po tečce malým písmenem nerozlišuje hranice vět přestává rozlišovat hranice vět, nepíše interpunkční znaménka. 8 Na tuto zvláštnost upozorňuje v jednom rozhovoru z roku 2014 také učitelka litevštiny Aldona Šventickienė: „Když jsem začala učit současnou třídu maturantů, velmi mě překvapilo, že v 11. třídě psali v slohových pracích vždy jen polovinu slov – tak, jak se píše v textových zprávách. Trvala jsem na tom, že se musí psát celé slovo, takže letos už tento problém není, ale na začátku 11. třídy tomu tak skutečně bylo“ (Smolskienė 2014). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 9 4.8. Píše se, jak se slyší: 1) zaměňuje se e a ia, například se píše čė, keulė (2 zmínky). 2) na nesprávném místě se píše j (1 zmínka): Nejčastěji píše jieško místo ieško (takový způsob psaní v textových zprávách mi připadá zvláštní, protože se místo zkrácení píše ještě jedno písmeno). 3) dochází k chybám způsobeným asimilací souhlásek (4 zmínky): nezůstává ts, místo nich se hned píše c, např.: aciprašau. 4.9. Užívání neabecedních znaků elektronické komunikace (4 zmínky): V písemných pracích se pokoušejí vyjadřovat emoce symboly; místo tečky na konci věty se často objevuje smajlík. 4.10. Výrazové prostředky stylu neformální elektronické komunikace se přenášejí do školního písemného projevu: 1) výrazný vliv stylu neformální elektronické komunikace (18 zmínek). Někteří učitelé upozorňují, že intenzivní používání IT žáky „velmi ovlivňuje nikoli pravopis, ale samotný jazykový styl“ a způsoby tvorby textu; styl slohových prací se zhoršuje a žáci si osvojují „vlastní“ pravopisný styl. Nejtypičtějšími znaky takto pozměněného stylu žáků jsou: a) ochuzuje se zásoba výrazových prostředků jazyka, zejména slovní zásoba: chudne slovní zásoba chudá slovní zásoba Jazyk je chudý. Už nevědí, co znamenají slova „poryv“, „vichřice“... [IT] ovlivňují slovní zásobu – velmi ji ochuzují. málo používají přídavná jména slovní zásoba žáků je velmi chudá; b) větné konstrukce se zjednodušují: Věty formulují obtížněji. větné konstrukce se stávají banálními nedokážou rozvíjet věty, v písemné práci je nejčastějším spojovacím slovíčkem kuris, které se ve větách opakuje několikrát Zřídka, ale najde se několik žáků, kteří píší „zprávy“ i do sešitu; BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 10 c) krátké tvary pádů a osob užívané na nesprávném místě: zkracuje slova mum, jum, tuom, kuom zkracuje slova, např. infinitivy (laikyt, būt, sveikt atd.); 2) používá se žargon a barbarismy (7 zmínek): nelitevské citoslovce používá více barbarismů objevuje se mnoho žargonových slov píše žargonem. 4.11. Shrnutí znaků školního písemného jazyka uvedených učiteli Z přehledu znaků školního písemného jazyka vyplývá, že změny písemné formy jsou pouze jedním z rysů této proměňující se jazykové variety. O úpadku gramotnosti (v užším smyslu) se hovoří především proto, že tento jev lze pravděpodobně pozorovat nejrychleji a nejzřetelněji; existují však i zásadnější změny související s kvalitou užívaného jazyka a s neschopností žáků plně využívat možnosti, které jazyk nabízí. V tabulce 1 jsou uvedeny nejdůležitější znaky školního písemného jazyka, které podle učitelů vznikly vlivem IT (v odpovědích byly v jednotlivých případech uvedeny i další). Jsou seřazeny sestupně podle četnosti zmínek v odpovědích na otázky v dotazníku. 1TABULKA. Přehled znaků školního písemného jazyka, které podle učitelů vznikly vlivem IT Poř. č. Znaky školního písemného jazyka ovlivněného IT Počet zmínek (ze 120 odpovědí) 1. Nepíší se nosovkové znaky 48 2. Nad písmeny č, š, ž se nepíší háčky 40 3. Nad písmeny ė, į, ų, j se nepíší tečky 35 4. Používají se různé zkratky 28 5. Výrazný vliv stylu volné elektronické komunikace 13 6. Používají se nelitevská písmena w, x 8 7. Místo ū se píše u 7 8. Píše se tak, jak se slyší 7 9. Věty se po tečce začínají psát malým písmenem 7 10. Používání žargonu a barbarismů 7 BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 11 Poř. č. Znaky školního psaného jazyka ovlivněné IT Počet zmínek (ze 120 odpovědí) 11. Vlastní podstatná jména se píší malým písmenem, obecná podstatná jména velkým 6 12. Místo i, zejména na konci slova, se píše j 5 13. Používání nealfabetických znaků elektronické komunikace 4 Porovnáme-li znaky jazyka krátkých textových zpráv (podle znaků, které vyčleňuje Laima Nevinskaitė ve svém článku, viz Nevinskaitė 2010: 284–293), se znaky uvedenými učiteli, zjistíme, že se do značné míry shodují (viz tabulka 2); liší se pouze rozmanitost konkrétních projevů těchto znaků a rozsah jejich výskytu, stejně jako případy dané tím, zda je text psán rukou, nebo na klávesnici (například přítomnost či nepřítomnost mezer – ta je u zpráv důležitá kvůli úspoře omezeného počtu znaků9). TABULKA 2. Srovnání znaků školního a soukromého psaného jazyka žáků souvisejících s vlivem IT Poř. č. Znaky psaného jazyka žáků související s vlivem IT Školní psaný jazyk Jazyk krátkých textových zpráv 1. Psaní diakritických znamének poměrně často se přiklánějí k jejich vynechávání výrazná tendence je vynechávat10 2. Neobvyklý a nesprávný pravopis (v se nahrazuje w; ks se nahrazuje x; i se nahrazuje j; píše se, jak se vyslovuje, aj.) vyskytuje se poměrně zřídka, ale přece vyskytuje se ne tak zřídka 3. Zkracování slov nejde o příliš vzácný jev velmi časté grafické zkratky slov, kombinace číslic a písmen 4. Nesprávné používání velkých a malých písmen je patrná nepříliš výrazná tendence často se nedodržují obvyklá pravopisná pravidla 5. Interpunkce v textu vyskytují se případy nestandardní interpunkce, které lze vysvětlit přenosem návyků z elektronické komunikace často se objevují neobvyklé případy interpunkce a nové způsoby členění textu 6. Mezery mezi slovy a interpunkčními znaménky při psaní rukou to není relevantní kvůli úspoře počtu znaků se obvykle mezery vynechávají 9 V jedné odpovědi bylo uvedeno, že žáci neovládají pravidla dělení slov na konci řádku. Je pochopitelné, že to může souviset jak s neznalostí samotných pravidel dělení slov, tak s vlivem IT, protože při psaní na klávesnici se slova nedělí; tento jev se ve školních písemných pracích pravděpodobně tolik neprojevuje, případně mu učitelé nevěnovali přílišnou pozornost. 10 Jelikož jsou v článku L. Nevinskaitė každý rys popisován, jsou tyto rysy v této tabulce převyprávěny. Kvantitativně porovnat výskyt rysů v různých podobách písemného jazyka žáků je v tomto případě možné pouze velmi přibližně. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 12 Z tabulky 2 je patrné, že interakce mezi školním a volným pravopisem žáků zahrnuje široké spektrum rysů písemného jazyka. Proto jsou možné a potřebné srovnávací statistické výzkumy (v článku L. Nevinskaitė takové údaje nejsou uvedeny): jak intenzivně se projevují uvedené rysy. Po provedení takových výzkumů by bylo možné porovnávat také dynamiku fungování těchto rysů v čase. 5. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Písemný jazyk žáků se ve srovnání s obdobím před digitalizací dnes používá mnohem šířeji a v rozmanitějších podobách. Abychom pochopili, jak a proč se mění úroveň gramotnosti žáků, je důležité zkoumat oblasti, v nichž žáci používají volný písemný jazyk a jejichž vliv na školní jazyk je nepochybný. Při zkoumání písemného jazyka žáků je třeba vnímat IT jednak jako technický prostředek elektronické komunikace (zahrnující jak samotná elektronická zařízení, tak možnosti, které poskytuje jejich software), jednak jako sociální a psychologické prostředí, v němž se rozvíjejí specifické módy, návyky a způsoby komunikace, které nepochybně ovlivňují pravopisné dovednosti žáků. Odpovědi z ankety mezi učiteli odhalily rysy školního písemného jazyka související s používáním IT. Úvahy učitelů a jimi uvedené příklady ukazují, že systém pravopisných dovedností žáků (nikoli samotný pravopis!) se stal nestabilním a vychýlil se z rovnováhy. Vliv IT na školní písemný jazyk lze charakterizovat čtyřmi způsoby: jako psychologický, sociální, technický a funkční. Návyky z volné elektronické komunikace se přenášejí do školního písemného jazyka, a proto se nejprve změnilo chování žáků související s pravopisem a jeho osvojováním (spěch, nepozornost, nedbalost atd.). Je obtížnější vypěstovat potřebu úhlednosti, protože žáci zvyklí psát ledabyle nechápou smysl správného psaní. Nový způsob komunikace – elektronická komunikace – a také počítačové vybavení, které není plně přizpůsobeno litevštině (a ztěžuje psaní písmen s diakritickými znaménky)11 výrazně ovlivňují techniku psaní – podobu pravopisu, která se přenáší i do školního písemného jazyka: a) nepíší se diakritická znaménka, tečky nad písmeny ani velká písmena, objevují se nelitevské znaky atd.; b) z elektronické komunikace se přenášejí různé zkratky; c) používají se netradiční znaky, tj. znaky typické pro elektronickou komunikaci. To ukazuje, že žáci ne vždy dokážou přecházet z jednoho pravopisného systému do druhého. Jazyková varianta, která vznikla ve volné elektronické komunikaci a funguje samostatně, zřetelně ovlivňuje také styl školního písemného jazyka. Do písemných prací žáků se přená- 11 Technický vliv IT souvisí především s možnostmi IT, které ne vždy poskytují potřebné podmínky pro psaní litevskými znaky, a také s nevhodným rozmístěním litevských písmen s diakritikou na nejběžněji používaném typu klávesnice. Srov.: „Chybovost při psaní písmen s diakritickými znaménky závisí na klávesnici: čím obtížnější je písmeno zadat, tím častěji se místo něj píše písmeno bez diakritického znaménka. To je typické pro různé jazyky, které používají latinku a obsahují písmena, jež nejsou součástí základní části latinské abecedy (anglické abecedy)“ (podrobněji viz Grigas, Pedzevičienė 2009: 204). Mimochodem, počítačové vybavení způsobuje mnoho potíží i Číňanům, kteří píší znaky: stále více mladých lidí je už neumí psát ani číst (podrobněji viz: Moderních technologií úder tradici – Číňané už nerozpoznávají své znaky, www.15min.lt, 2014-08-27, přístup na internetu: http://www.15min.lt/mokslas/straipsnis/technologijos/moderniu-technologiju-smugis-tradicijai-kinai-nebeat-pazista-savo-hieroglifu-646-449371?cf=df). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 13 Charakteristickými rysy volného písemného projevu žáků jsou chudá slovní zásoba, zjednodušená stavba vět, hovorové jazykové formy, slang apod. Některé jevy uváděné učiteli (například vynechávání nosových písmen nebo psaní podle sluchu bez ohledu na pravopisná pravidla, stejně jako neschopnost správně rozdělit slovo na konci řádku) mohly vzniknout z jiných příčin než vlivem IT, učitelé je však v tomto průzkumu sami takto kvalifikovali. Lze to pochopit, protože návyky v psaní, které utvářejí IT, tyto jevy, i když vznikly z jiných příčin, přesto ve větší či menší míře podporují a upevňují. Ačkoli zahraniční výzkumníci často tvrdí, že jazyk používaný v elektronické komunikaci neovlivňuje normativní školní jazyk, protože žáci dokážou rozlišovat kontexty užívání různých jazykových variet (viz Androutsopoulos 2011: 145–159, Nevinskaitė 2010: 281–283 a tam přehled studií), průzkum mezi učiteli litevštiny však ukázal, že interakce dvou variet písemného jazyka – volné elektronické a školní – je nepochybná a nezanedbatelná. Průzkum mezi učiteli odhalil, že chceme-li zlepšit gramotnost žáků, je třeba zohlednit nejen přímý vliv IT na jejich pravopis, ale také mnohem širší vliv IT na chování žáků související s pravopisem a procesem učení obecně. Je také třeba nezapomínat, že existují i další příčiny negramotnosti uvedené v předchozím článku tohoto cyklu. Především jde o vnější příčiny: negativní jazykové postoje ve společnosti; nepříznivé obecné jazykové prostředí, v němž normativní jazykový vzor funguje jen omezeně; nízkou úroveň čtenářství; nevhodnou vzdělávací politiku. Mezi vnitřními příčinami učitelé uvádějí složitost pravopisných pravidel a množství výjimek; rozpor mezi výslovnostními a pravopisnými normami žáků; nepochopení jazyka jako systému; příliš malou slovní zásobu. Všechny tyto faktory ukazují, že problém gramotnosti je jedním z nejsložitějších problémů, s nimiž se dnešní škola vůbec setkala. S ohledem na cíle vzdělávání gramotných žáků je důležité dále zkoumat interakci variet písemného jazyka žáků – školní a volné –, aby bylo možné hledat způsoby, jak omezit negativní vliv druhé variety na první, přičemž je třeba mít na paměti, že žáci budou i nadále používat soukromý písemný jazyk s jeho vlastními módami a návyky. Z celého výzkumu názorů učitelů vyplývá, že je třeba se snažit některé faktory způsobující negramotnost odstranit a u jiných oslabit jejich negativní vliv, přičemž úsilí je třeba zaměřit především na metody výuky pravopisu v nových podmínkách diktovaných IT. Samotné IT je třeba využívat tak, aby pravopisné dovednosti neoslabovalo, ale posilovalo. LITERATŪRA Androutsopoulos J. 2011: Language change and digital media: A review of conceptions and evidence. – Standard languages. Ed. by T. Kristiansen and N. Coupland. Oslo: Novus Press, 145–159. Prieiga internete: http://lanchart.hum.ku.dk/research/slice/publications_and_news_letters/publications/standard_languages/Androusopoulos_-_Language_change_and_digital_media_A_review_of_conceptions_and_evidence_-_p_145-159.pdf. Grigas G., Pedzevičienė S. 2009: Klaviatūros įtaka rašybos klaidoms, susijusioms su rašto ženklų vartojimu. – Informacijos mokslai 50, 200–204. Meškerevičiūtė A. 2011: Paauglių rašybos elektroniniame diskurse ypatumai. – Gimtoji kalba 1, 9–15. Miliūnaitė R. 2013: Raštingumo problema interneto bendruomenės ir mokytojų akimis. – Kalbos kultūra 86, 192–211. Prieiga internete: http://www.lki.lt/LKI_LT/images/Periodiniai_leidiniai/Kalbos_kultura/Straipsniai/086/KK_86_192_211_Miliunaite.pdf. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 14 Nevinskaitė L. 2010: Trumpųjų žinučių rašybos bruožai. – Kalbos kultūra 83, 275–296. Smolskienė L. 2010: Mokytoja Aldona Šventickienė: vienuoliktokai rašinius rašo ir kaip trumpąsias žinutes. – www.15min.lt, lapkričio 29 d. Prieiga internete: http://www.15min.lt/naujiena/svietimas/karstos-zinios/vienuoliktokai-rasinius-raso-ir-kaip-trumpasias-zinutes-234-469937?cf=df. Vasiliauskas S. 2013: Ar mokytojai patenkinti savo mokinių raštingumu? – Gimtoji žodis 1, 27–31. Zelenkauskaitė A., Herring S. C. 2006: Gender encoding of typographical elements in Lithuanian and Croatian IRC. – Proceedings of Cultural Attitudes Towards Technology and Communication 2006 (CATaC’06), Tartu, Estonia, 1–17. Prieiga internete: http://info.ils.indiana.edu/~herring/catac2006.pdf. Gauta 2014 12 07 BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 15 TEACHERS ON THE EFFECT OF INFORMATION TECHNOLOGIES ON PUPILS’ LITERACY Summary The article analyses current written school Lithuanian language in terms of problems related to the effect of the information technologies (IT) on pupils’ literacy. The concept of written school language is defined as distinct from private written pupils’ language used in computer-mediated communication; the necessity of researching into the interaction between these two forms is grounded. Written school language is understood as a form of standard Lithuanian language used in the teaching process and in various test papers assigned to pupils both at school and at home. Written pupils’ language is a wider concept as the same pupils also use written language during their free time, yet the latter is private, having formed in the context of wide possibilities offered by computer-mediated communication that have occurred in the last decade. Thus, present day pupils, unlike their parents’ generation in their times, use two forms of written language almost equally (at least in terms of time dedicated for studying and leisure). The comparison of these forms of written language is necessary for the research of pupils’ language in order to better highlight their individual peculiarities and demonstrate their interaction. The basis of the research is constituted by data obtained through mixed-mode surveys of teachers of Lithuanian language in 2012. One of 8 parts of the survey consisted of two questions: Have you noticed that habits and fashions emerging due to information technologies (mobile phones, computers) have an effect on pupils’ writing? If so, could you describe this effect? These questions allow viewing IT both as technical means of computer-mediated communication – comprising electronic devices and opportunities offered by their software – and as a social environment where unique fashions, habits and communication styles thrive, which undoubtedly has an effect on pupils’ written language. 120 detailed answers with examples of pupils’ written school language were obtained. 87.5 per cent of teachers gave affirmative answers to the first question (whether teachers notice IT effects on pupils’ writing), which means that, according to teachers, this effect is evident and strong. Answers to the second question allowed identifying ways that teachers describe the attributes of written school language connected to the IT effects. The IT effect on written school language can be described fourfold: as a psychological, social, technical, and functional one. Habits of free computer-mediated communication are transferred to the written school language; therefore, pupils’ behaviour connected with writing and learning thereof was the first to change (hastiness, inattentiveness, absent-mindedness, etc.). It has become harder to promote the need for order as pupils are used to writing as they please and do not realise the meaning of grammatical writing. The new mode of communication (computer-mediated communication) and incomplete – with regard to the Lithuanian language – software (making it more difficult to type letters with diacritic signs) has a remarkable effect on the writing technique. The form of writing used in the computer-mediated communication is transferred to the written school language: 1) diacritic signs, dots, capital letters are missing, foreign signs occur, etc.; 2) various abbreviations are transferred from the computer-mediated communication; 3) untraditional – i.e. characteristic to computer-mediated communication – signs are used. The form of language that has emerged and is functioning autonomously in the free computer-mediated communication also has an effect on the style of the written school language. The following attributes of the free pupils’ written language are transferred to pupils’ test papers: scarce vocabulary, simplified syntax, spoken language word forms, jargon, etc. The altered form of writing is merely one of characteristics of the changing written school language. A decline in literacy (in its narrow sense) is mostly discussed because it is the most prominent, yet there are more crucial changes connected to the quality of language used and pupils’ incapability to BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RITA MILIŪNAITĖ. Mokytojai apie informacinių technologijų poveikį mokinių raštingumui | 16 take full advantage of the opportunities offered by language. The written school language attributes indicated by teachers can be referred to in further research of pupils’ language and in search of ways to mitigate the negative effects of the free written language on the written school language in particular and on pupils’ literacy in general. KEYWORDS: orthography, literacy, written language, language acquisition, computer-mediated communication. RITA MILIŪNAITĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204