Reikšmių apibrėžimo ypatumai „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“: augalai ir gyvūnai

ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Institut litevského jazyka ZVLÁŠTNOSTI DEFINOVÁNÍ VÝZNAMŮ SLOVNÍKU SPISOVNÉ LITEVŠTINY: ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ KLÍČOVÁ SLOVA: význam, definice, kognitivní definice, tradiční definice, slovník, Slovník spisovné litevštiny. ÚVODNÍ POZNÁMKY Pojmy lexikální význam slova a definice významu slova jsou neoddělitelnou součástí výkladových slovníků. Víme, jak tyto pojmy chápou tvůrci slovníků? V úvodech výkladových slovníků litevského jazyka se obvykle poměrně formálně představují způsoby výkladu významů slov a grafické znázornění významů slov ve slovníkovém hesle. Ne vždy je však jasné, jaká koncepce lexikálního významu se v těchto slovnících uplatňuje, jaké formulační vzorce definic se používají při definování slov z různých sémantických skupin, které rysy lexikálního významu se nejčastěji zdůrazňují apod. Předmětem tohoto článku je charakteristika kategorií rostlin a živočichů ve slovnících. Výběr těchto kategorií byl ovlivněn několika faktory: protože botanika a zoologie mají velmi rozvinutou terminologickou soustavu, lze (a bývá zvykem) slova označující rostliny a živočichy definovat velmi odborně, s uvedením příslušnosti k různým říším, čeledím, rodům apod.; na druhou stranu jsou slova označující rostliny a živočichy každodenní, běžná, neustále užívaná a slýchaná, takže je lze definovat také běžným způsobem, uvedením typických znaků spojovaných s danými rostlinami a živočichy. Výkladové slovníky litevského jazyka přistupují k těmto dvěma možnostem rozdílně. Článek zkoumá definice významů několika konkrétních podstatných jmen označujících rostliny a živočichy. Podstatná jména byla vybrána z rukopisu Slovníku spisovné litevštiny (dále jen BŽ) a z jeho části již zveřejněné na internetu1. Cílem článku je pojednat o zvláštnostech definování významů vybraných slov označujících rostliny a živočichy ve Slovníku spisovné litevštiny a předložit návrhy na formulaci definic těchto i dalších názvů z dané oblasti. 1 Vychází se z části tohoto slovníku zveřejněné na internetu (http://bkz.lki.lt) a z rukopisů částí, které dosud zveřejněny nebyly. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 2 Za tímto cílem byly stanoveny následující úkoly: 1) objasnit, jak tvůrci BŽ chápou lexikální význam slova; 2) zjistit, jakou definici významu slova – tradiční, nebo kognitivní – BŽ nejčastěji uplatňuje při vymezování obecných názvů kategorií rostlina a živočich a slov náležejících k těmto kategoriím (domácí zvířata, stromy, ovoce aj.), a porovnat je s definicemi v jiných výkladových slovnících litevštiny a v některých slovnících angličtiny a ruštiny; 3) zjistit, které znaky se při definování konkrétních názvů vybraných kategorií – rostlin a živočichů – v BŽ volí nejčastěji. 1. KONCEPCE VÝZNAMU SLOVA A SLOVNÍK SOUČASNÉ LITEVŠTINY V lingvistice existuje řada sémantických koncepcí – strukturalistická, kognitivní, logická aj. (podrobněji viz Jakaitienė 1988: 30–40; Gudavičius 2007: 14–27 aj.). V tabulce 1 jsou dále uvedeny sémantické koncepce shrnuté Dirkem Geeraertsem (2006: 387), které v určitém období v lingvistice existují nebo existovaly2. TABULKA 1. Sémantické koncepce (podle D. Geeraertse) OBDOBÍ KONCEPCE HLAVNÍ PRINCIPY EMPIRICKÁ OBLAST VYSVĚTLUJÍCÍ PRINCIP 1870–1930 Historicko-filologická sémantika Jazyk jako sebevyjádření jednotlivce či společenství Tvrzení o změně významů Principy účinnosti a výrazu 1930–1975 Strukturalistická sémantika Jazyk jako autonomní struktura Tvrzení o paradigmatických a syntagmatických sémantických vztazích Rozklad významu nebo postuláty významu 1970– Logická sémantika Jazyk jako odkaz na možné světy Tvrzení o podmínkách pravdivosti / nepravdivosti propozic Algoritmická rozložitelnost významu (složené jazykové jednotky) 1975– Kognitivní sémantika Jazyk jako Tvrzení o Přirozený 2 Informaci přeložila A. Gaidienė. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 3 sémantika kognitivní nástroj flexibilita, vnitřní struktura, zkušenostní základ, encyklopedická povaha aj. kategorizace (prototypičnost) a kognitivní strategie Za nejrozšířenější sémantické přístupy v lingvistice bychom pravděpodobně mohli považovat strukturalistickou a kognitivní sémantiku, které nabízejí zcela odlišný pohled na pojetí významu slova. Pasak Nikolajaus Boldyrevo (Boldyrev 2004: 7–8), viena iš teorinių struktūralistinės semantikos pozicijų – tarp lingvistinių ir ekstralingvistinių veiksnių yra aiški riba, t. y. žodžio reikšmė nepriklauso nuo to, ką kalbėtojas žino apie realų ar menamą pasaulį (plačiau žr. Gaidienė 2016: 16). Kitaip sakant, struktūralistų požiūriu, reikšmė yra gana savarankiška organizuota semantinių elementų visuma (Jakaitienė 2010: 56). Pasak kognityvistų, žodžio reikšmė yra pažintinės veiklos rezultatas (Mikلسkas 2009: 40), mąstomosios būties apraiška (Jakaitienė 1988: 40), t. y. žodžio reikšmė kognityvistų suvokiama kaip neatsiejama mentalinio turinio, kurį formuoja atitinkamos srities žinios, dalis (Gudavičius 2011: 113). Žodžio, apskritai lingvistinio vieneto, reikšmės perduoda tik dalį mūsų žinių apie pasaulį, o pagrindinė jų dalis slypi su jais siejamuose konceptuose (Boldyrev 2014: 87). Galima teigti, kad leksinė reikšmė yra kalboje, konkrečiame pasakyme aktualizuojama koncepto dalis. Svarbu pabrėžti, kad žodžio reikšmė tampa suprantama tik kitų kognityvinių struktūrų (kurios sužadinamos kalbėtojų sąmonėje) kontekste ir visiškai nesvarbu, ar šios struktūros yra verbalizuotos, t. y. žodžio reikšmė siejama su kognityviniais kontekstais – kognityvinėmis struktūromis arba žinių blokais, kurie ir leidžia tas reikšmes suprasti (Boldyrev 2004: 8–9; plačiau žr. Gaidienė 2016: 21). Daugelis kalbininkų (plg. Geeraerts 1989: 142; Vežbickaja 1996) sutinka, kad „<...> visiškai įmanoma suderinti ir kognityvinį, ir struktūrinį požiūrį į žodžio reikšmę“ (Jakaitienė 1988: 57). Būtent tokį žodžio reikšmės sampratos – kognityvinės ir struktūralistinės – derinį taiko BŽ rengėjai. Struktūralistinis žodžio reikšmės aspektas natūraliai atsiskleidžia analizuojant sintagminius ir paradigminius aiškinamųjų žodžių santykius konkrečiuose pasakymuose (iliustraciniuose pavyzdžiuose) bei jų santykius su savo hiponimais / hiperonimais ar sinonimais ir pan., o tiriamos tų žodžių sąsajos su platesnėmis mentalinėmis struktūromis (konceptais) leidžia jų reikšmių apibrėžtis papildyti prototipiniais požymiais, daugiareikšmio žodžio reikšmes susieti į motyvuotą tinklą ir kitaip patobulinti žodyninio straipsnio struktūrą. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 4 V tomto článku tedy na základě definic slov označujících rostliny a živočichy, uvedených v BŽ, ukážeme, jak se tyto dvě sémantické koncepce kombinují. Výkladové slovníky jsou často kritizovány za to, že v nich není důsledně dodržováno určité pojetí lexikálního významu. Podle Evaldy Jakaitienė (2005: 81) jsou v Dabartinės lietuvių kalbos žodyne3 (hl. red. S. Keinys) běžná, každodenní slova definována uvedením malého počtu sémantických rysů, zatímco dobře známé rostliny, živočichové apod. jsou definováni podrobným uvedením sémantických rysů. Tuto nejednotnost v definování významů způsobuje několik faktorů: rozmanitost lexika, účel slovníku, jeho adresát aj. V současné lexikografii se k předcházení nejednotnosti při definování významů slov často doporučuje opírat o teorii prototypů (podrobněji viz Geeraerts 2006: 327–355). Tato teorie pomáhá autorovi slovníku především vymezit základní rysy významu lexému a nabízí také konceptuální prostředky, které umožňují jednotně uvádět významy polysémních slov, například jako motivovanou síť významů, v níž dominuje jeden či více uzlů (prototypů). 2. TEORIE PROTOTYPŮ A LEXIKOGRAFICKÁ PRAXE Pojem prototypu souvisí s experimentálním výzkumem, který ve 20. století prováděla Eleonora Rosch a jehož výsledky ukázaly, že někteří členové kategorií mají více a jiní méně rysů charakteristických pro danou kategorii a že samotné hranice kategorií nejsou zřetelné. Nejcharakterističtějšího člena kategorie, podle něhož lze kategorii rozpoznat, nazvala E. Rosch prototypem (Ungerer, Schmid 2006: 10). Obecně se kategorizace okolní reality, na niž odborníci v kognitivní psychologii začali nahlížet z perspektivy lidské kognitivní činnosti, stala zásadní (Kubriakova 1996: 45–46). Přístup teorie prototypů ke kategoriálnímu členství byl v rozporu s klasickou teorií. Klasická teorie tvrdí, že hranice kategorií jsou jasné: všechny členy jedné kategorie spojuje stejný soubor (nezbytných) rysů, a členové zařazení do téže kategorie jsou si tedy navzájem rovni (Dirvenas 2009: 15). Dále uvedeme tabulku Holgera Diessela4, v níž jsou shrnuty rozdíly mezi klasickou teorií a teorií prototypů (viz tabulka 2).5 3 E. Jakaitienė vycházela ze čtvrtého vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno, vydaného v roce 2000. 4 Podrobněji viz http://www.personal.uni-jena.de/~x4diho/Script.Language%20and%20Cognition%201.pdf. 5 Informaci přeložila A. Gaidienė. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodynė: augalai ir gyvūnai | 5 TABULKA 2. Rozdíly mezi klasickou teorií a teorií prototypů Klasická teorie Teorie prototypů Kategorie jsou definovány na základě společných rysů. Kategorie jsou definovány podle nejlepšího člena. Kategorie mají jasné hranice. Kategorie mají neostré hranice. Všichni členové kategorie jsou si rovni. Někteří členové kategorie jsou lepší než ostatní členové kategorie. Význam kategorií je neměnný. Význam kategorií závisí na kultuře a kontextu. Kognitivní sémantika převzala pojem prototypu z kognitivní psychologie a začala jej používat. Podle Aloyze Gudavičiuse (2009: 67) se „[s]tředem sémantického popisu stal prototyp – předmět či jev, který mluvčím připadá typický, příkladný, normální v pestré škále podobných předmětů či jevů“. Pojem prototypu lze v lexikografii používat a uplatňovat na dvou úrovních: a) význam slova je definován na základě prototypu. Při definování významů tímto způsobem se upouští od logických kritérií nutnosti a dostatečnosti, protože se v definici nejprve uvádějí ty rysy, které charakterizují prototypického člena kategorie (Jakaitienė 2005: 82). b) za prototypický význam polysémního slova se považuje ten význam slova, který se v mysli průměrného mluvčího (jazykového společenství) se slovem asociuje jako první. Jinými slovy, různé významy slova jsou strukturovány podle stejného principu jako různí členové jedné kategorie, tj. vychází se z názoru, že slovo má prototypický význam, s nímž jsou spojeny méně prototypické významy. Podle členů skupiny Pragglejaz (2007: 3) bývají prototypické významy konkrétnější, označují věci, které si lze snadněji představit, vidět, slyšet, cítit, čichat nebo ochutnat, souvisejí s tělesnými činnostmi, jsou určitější a často bývají historicky starší, navíc nemusí být nutně frekventovanější. Ve slovnících se tyto významy často uvádějí jako první. Rolando Mikulsko (2009: 72) teigimu, „[v]ienas pagrindinių leksikografinio apibrėžimo uždavinių yra padėti žodyno skaitytojui atpažinti žodžiais žymimų kategorijų atstovus tikrovėje“. Būtent tai padaryti padeda prototipus apibrėžiantys požymiai. Nors BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 6 Přínos teorie prototypů pro lexikografy je nepochybný, její praktické uplatnění však má své nedostatky – zejména je obtížné odlišit skutečně prototypické znaky od neprototypických. Podle E. Jakaitienė (2005: 83) „patří k nejobtížnějším úkolům lexikografie stanovit, kolik a jakých znaků pojmenovávané věci (prototypu či pojmu) je třeba zahrnout do spolehlivého výkladu významu a jak je v tomto výkladu uspořádat“. Tento článek se pokouší ukázat, jak tento úkol řeší autoři BŽ. 3. DEFINICE SLOVA A SLOVNÍK SOUČASNÉ LITEVŠTINY V úvodech litevských výkladových slovníků se o výkladu významů slov hovoří poměrně formálně. Obvykle se uvádějí tři6 hlavní způsoby výkladu významů slov – popisný7, synonymický a odkazový, přičemž úvody výkladových slovníků se stručně zmiňují o zásadách výkladu významů slov (viz tabulka 3).8 TABULKA 3. Zásady výkladu významů slov v BŽ a DŽ7i BŽ DŽ7i „Při výkladu významů popisným způsobem se stručně uvádějí charakteristické znaky věcí, jevů a pojmů <...>“9. „Základním způsobem výkladu významů slov je definující-popisný výklad. Stručně se jím uvádějí charakteristické znaky věcí, jevů a pojmů, aniž by se usilovalo o encyklopedickou přesnost a podrobnost“10. Jak je patrné, sestavovatelé slovníků se omezují pouze na zmínku o charakteristických znacích věcí, jevů a pojmů. Právem vyvstává otázka, jak jsou tyto „charakteristické“ znaky chápány a podle jakých kritérií se určují a vybírají. Vždyť „[s]tanovit minimální komplex sémantických znaků v definici významu, rozlišit, co náleží k významu a co k našim znalostem o skutečnosti, je hlavním a snad i nejobtížnějším úkolem při definování konkrétního významu“ (Gudavičius 2009: 61). 6 Kromě těchto tří způsobů výkladu mohou existovat i další, např. vysvětlující, jednoslovný, smíšený apod. (srov. Naktinienė 2006: 22; Svetikienė 2006: 181). 7 Název tohoto způsobu výkladu se různí; označuje se jako popisný (srov. Murmulaitytė 2006: 37; Svetikienė 2006: 181; LKŽe, oddíl „Struktura“, pododdíl „Výklad významů slov“), vysvětlující (srov. Naktinienė 2006: 22), definující (srov. Jakaitienė 2005: 79), definující-popisný (DŽ₇i, oddíl „Úvod“, pododdíl „Výklad významů slov“), definující-vysvětlující (Murmulaitytė 2000: 148) apod. 8 V internetové verzi LKŽe se v oddílu „Výklad významů slov“ podrobněji popisuje pouze synonymický a odkazový výklad významů, proto jsou v tabulce citovány jen BŽ a DŽ₇i. 9 Viz http://bkz.lki.lt/?pg=reiksmiu_aiskinimas, oddíl „Výklad významů“, pododdíl „Způsoby výkladu významů“. 10 Viz http://lkiis.lki.lt/lkz-ivadas, oddíl „Výklad významů slov“. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 7 Ve výkladových slovnících litevského jazyka se obvykle používají tradiční definice, tj. při vymezování významu slova se vychází z prvků vědecké kategorizace (vědecké nomenklatury). Kognitivní sémantika, zejména teorie prototypů, nabízí nové nástroje ke zdokonalení definic slov ve výkladových slovnících. Níže bude stručně představeno, v čem se tradiční a kognitivní definice významů slov liší. V tradiční11 definici se často využívají prvky vědeckého poznání s cílem podat co nejobjektivnější obraz prvku skutečnosti; vychází se z hierarchické vnitřní struktury kategorie, kterou tvoří rodový (hyperonymní) pojem a specifické (rozlišovací) rysy charakterizující pojem nižší úrovně (hyponymní) (Gudavičius 2009: 70–72; Smetonienė 2015: 64–65). Kognitivní definice12 vychází z každodenního, osobního poznávání a prožívání světa; snaží se ukázat, jaké asociace se mluvčímu vybavují ve vědomí při vyslovení slova během řečového aktu; odráží všechny příznaky lexikálního významu, tedy centrální i periferní, aniž by se vedla ostrá hranice mezi takzvanými denotativními a konotativními příznaky, zvláště pokud jsou ty druhé spojeny s určitými ustálenými kontexty (Gudavičius 2009: 70–72; Smetonienė 2015: 64–65). Porovnejme definici slova čest uvedenou v DŽ7 s kognitivní definicí tohoto slova, kterou formulovala Irena Smetonienė (2015: 80) (viz tabulku 4). TABULKA 4. Definice slova čest Tradiční definice Kognitivní definice čest (4) úcta, kterou společnost uznává za zásluhy; sláva, dobré jméno: To je otázka cti. Připravit někoho o čest. Ztratit čest. Takový návrh vám dělá čest. To ti nedělá čest. čestný člen (zvolený jako pocta). čestná stráž (určená k poctě). ◊ čestné slovo (pevné ústní ujištění) (DŽ7). čest – „je to pocit sebeúcty a odpovědnosti, kdy se člověk cítí oceněn za svůj život a vykonanou práci, a také dobré jméno získané ve společnosti za dobré a nezištné činy, za čestné jednání a řádný život, vysokou morálku, poctivost, spravedlnost, dodržování slova, úctu k druhým a péči o ně, za obětování se vlasti, myšlence či blahu ostatních lidí, za vlastenectví a hrdinství“ (Smetonienė 2015: 80). 11 Nazývá se také klasickou, slovníkovou definicí. 12 J. Bartminskio (1988), A. Gudavičiaus (2009), I. Smetonienės (2015) ir kt. darbuose vartojamas terminas kognityvinė definicija. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 8 Jak je vidět, kognitivní definice slova garbė je mnohem širší než tradiční definice tohoto slova uvedená v DŽ₇. V kognitivní definici se autoři snažili ukázat všechny možné rysy tohoto pojmu, které mohou být důležité v určitých kontextech a situacích. Například pojem cti se zde chápe nejen jako vnější jev, „úcta uznávaná společností za zásluhy“, což bylo zdůrazňováno v době, kdy byly položeny koncepční základy DŽ, ale také jako „sebeúcta a smysl pro odpovědnost“, tedy kritéria chování, které je ve společnosti považováno za čestné, si jedinec musí osvojit a vnímat jako vnitřní imperativ svého jednání. Lze tvrdit, že redaktoři BŽ často kombinují tradiční a kognitivní definice významu slova. Podívejme se, jak je již zmíněné slovo garbė definováno v BŽ: garbė13 podst. (4) 1. souhrn mravních hodnot člověka (slušnosti, poctivosti, smyslu pro povinnost aj.): Dobře odvést tuto práci je pro mě otázkou cti. Nemá ani čest, ani svědomí. 2. úcta uznávaná společností za zásluhy: Sláva a čest knihkupcům, kteří nedovolili zničit mateřský jazyk! Váš návrh nám přináší čest. To ti nedělá čest. Čestný čin. Velmi touží po poctě (být uctíván). 3. dobré jméno, dobrá pověst; syn. sláva: Připravit někoho o čest. Ztratit čest. Čest strany je pošpiněna [ušpiněna]. Sportovec bude na olympiádě hájit čest Litvy. ♦ čestné slovo viz slovo. ke cti (koho) (co) na počest: Na počest hosta se v prezidentském paláci pořádá recepce. Hlavní rysy pojmu čest, uvedené v kognitivní definici, jsou zachyceny také v heslovém článku BŽ u slova garbė, jsou však rozděleny do jednotlivých významů (viz tabulku 5). TABULKA 5. Srovnání definic pojmu čest Významy uvedené v BŽ | Kognitivní definice uvedená I. Smetonienė 1. souhrn mravních hodnot člověka (slušnosti, poctivosti, smyslu pro povinnost aj.) ⇔ je to smysl pro odpovědnost 2. úcta uznávaná společností za zásluhy ⇔ pocit vlastní hodnoty, kdy člověk cítí, že je oceněn za svůj život a vykonanou práci 13 Konečná redakční podoba heslového článku ke slovu garbė v BŽ se může změnit. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 9 3. dobré jméno, dobrá pověst ⇔ dobré jméno, získané ve společnosti za dobré a nezištné skutky, řádné chování a řádný život, vysokou morálku, čestnost, spravedlnost, dodržování slova, úctu k ostatním a péči o ně, obětavost pro vlast, ideu či blaho druhých lidí, vlastenectví a hrdinství Dále porovnejme definici vlastního podstatného jména Europa uvedenou v BŽ s kognitivní definicí tohoto pojmu, kterou formuloval Marius Smetona (viz tabulku 6). TABULKA 6. Definice slova Europa BŽ M. Smetona (2016: 154) Europà podst. jm. sg. (2) část světa na severní polokouli, která spolu s Asií tvoří kontinent Eurasii14: Evropské státy. Evropský hospodářský prostor. Evropská komise [rada]. Cestovat po Evropě. Europa – „to, co se nachází na kontinentu a rozkládá se od Pyrenejského poloostrova až k pohoří Ural, kolébka civilizace s bohatou historií, symbiózou různých kultur, národů, jazyků a zvyků, architekturou založenou na spolupráci a humanistických idejích; lze ji dokonce chápat jako jeden velký stát, v němž panuje mír, bezpečí a spravedlnost a který spojuje různé svobodné státy a lidi, má společnou měnu a ekonomiku a nabízí velké možnosti“ Je zřejmé, že uvedené definice se již značně liší. V BŽ bylo zvoleno systematicky15 jednotně, jako v encyklopedii, definovat všechny státy, části světa (ať už jsou nám blízké, nebo vzdálené) apod. – jednoduše uvádět jejich zeměpisnou polohu, srov.: 14 Stejnou definici uvádí také DŽ6b. 15 Redaktoři BŽ by ještě mohli zvážit definici slova Europa od M. Smetony, protože Evropa není jen kontinent, ale také pojem, který vyvolává řadu historických, kulturních či politických stereotypů. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 10 Amèrika podst. (1) 1. část světa na západní polokouli mezi Atlantským a Tichým oceánem, kterou tvoří dva kontinenty – Severní Amerika a Jižní Amerika – a přilehlé ostrovy <...>. Lātvija podst. (1), oficiálně Lātvijos Respublika stát na východním pobřeží Baltského moře <...>. Omãnas podst. sg. (2), oficiálně Omãno Sultonãtas stát v západní Asii, na Arabském poloostrově, u Arabského moře <...>. V tomto případě jsou tedy definice v BŽ tradiční. Definice Evropy, kterou uvádí M. Smetona, je zjevně kognitivně orientovaná: na starý kontinent se zde nahlíží zevnitř, z perspektivy Evropana; v definici jsou vyjmenovány historické, kulturní a politické znaky, které určují svébytnost tohoto kontinentu. Jinými slovy, Evropa je zde definována především nikoli jako geografický, nýbrž jako politický a kulturní prostor. 4. DEFINICE VÝZNAMŮ SLOV ROSTLINA A ŽIVOČICH V této části článku jsou zkoumány definice významů podstatných jmen rostlina a živočich, která označují dvě obecné kategorie. Uvedená slova se na první pohled zdají velmi konkrétní a jasná, je však opravdu snadné je definovat tak, aby ostatní (zájemci) snadno rozpoznali, jaká schémata definování významů se používají a na jaké znaky se při definování těchto slov ve výkladových slovnících litevštiny, angličtiny a ruštiny zaměřuje pozornost především? 4.1. Nejprve se podívejme, jak je ve vybraných slovnících litevštiny, angličtiny a ruštiny definována nej obecnější kategorie rostlinstva – rostlina (viz tabulka 7). TABULKA 7. Definice rostliny v litevských slovnících Slovník Definice slova rostlina BŽ organismus, který se živí anorganickými látkami a k růstu obvykle využívá světelnou energii DŽ7i organismus, který se živí anorganickými látkami a k růstu obvykle využívá světelnou energii LKŽe organismus, který se živí anorganickými látkami z půdy a vzduchu a obvykle roste na jednom místě BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 11 Jak je vidět, definice uvedené ve zmíněných slovnících jsou velmi podobné (BŽ a DŽ7i jsou totožné). Nejdůležitější zaznamenávanou vlastností rostliny je, že je „organismus“, tedy živá16. Další vlastností, na níž se definice shodují, je, že rostlina „přijímá výživu z anorganických látek“17 a potřebuje „světelnou energii“ (BŽ a DŽ7i; LKŽe – „látky ze vzduchu“). LKŽe dále uvádí, že rostliny obvykle „rostou na místě, kde se nepohybují“. Autoři BŽ při tvorbě slovníkového textu vycházeli také ze zkušeností dobře známých zahraničních slovníků, zejména těch uvedených v tabulce 8, proto by bylo užitečné podívat se, jak tyto slovníky definují význam slova augalas. TABULKA 8. Definice rostliny v anglických slovnících Slovník Definice slova augalas (angl. plant) Vlastnosti reálií zaznamenané v definicích WEBSTER kterýkoli z mnohobuněčných eukaryotických, většinou fotosyntetických organismů říše rostlin (Plantae), které se obvykle nepohybují a nemají zjevné nervové ani smyslové orgány a jejichž buněčné stěny obsahují celulózu „živý“, „mnohobuněčný“, „provádí fotosyntézu“, „nepohybuje se z místa na místo“, „nemá zjevné smyslové orgány“, „buněčné stěny z celulózy“ OXFORD živý organismus druhu zastoupeného stromy, keři, bylinami, travami, kapradinami a mechy, který obvykle roste na stálém místě, kořeny přijímá vodu a anorganické látky a v listech syntetizuje živiny fotosyntézou za použití zeleného pigmentu chlorofylu „živý“, „obvykle roste na stálém místě“, „kořeny absorbuje vodu a anorganické látky“, „v listech syntetizuje živiny fotosyntézou za použití zeleného pigmentu chlorofylu“ MACMILLAN živý organismus, který roste v půdě, má listy a kořeny a k životu potřebuje vodu a sluneční světlo „živý“, „roste v půdě“, „má listy a kořeny“, „k životu potřebuje vodu a sluneční světlo“ COLLINS rostlina je živá bytost, která roste v ‚živý‘, ‚roste v zemi‘, ‚má 16 Srov.: organismus – „živá bytost schopná samostatné existence – živočich nebo rostlina“ (BŽ); organismus – „živá bytost – živočich nebo rostlina“ (DŽ7i); organismus – „živá bytost, která má k udržení života různé orgány“ (LKŽe). 17 Tato vlastnost je typická pro naprostou většinu rostlin, ačkoli se vyskytují i takové, které se živí hmyzem (masožravé rostliny) (VLE II: 192). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 12 na zemi a má stonek, listy a kořeny stonek, listy a kořen‘ CAMBRIDGE živá bytost, která roste v zemi, ve vodě nebo na jiných rostlinách, obvykle má stonek, listy, kořeny a květy a vytváří semena ‚živý‘, ‚roste v zemi, ‚ve vodě nebo na jiných rostlinách‘, ‚obvykle má stonek, listy, kořeny, kvete a vytváří semena‘ Anglické slovníky (a nepřímo i litevské) uvádějí jako hlavní znak rostliny to, že je „živá“. Dále lze rozlišit dva přístupy – tradiční (více vědecký) a kognitivní. Slovník WEBSTER (zčásti i slovník OXFORD) zaznamenává spíše vědecké znaky rostlin, tj. „mnohobuněčnost“, „buněčné stěny z celulózy“, „provádí fotosyntézu“, „živí se anorganickými látkami“, „nepohybuje se z místa na místo“ (nemá lokomoci18), „nemá zjevné smyslové orgány“, „absorbuje vodu a anorganické látky prostřednictvím kořenů“. Je pravda, že slovník OXFORD na rozdíl od ostatních v definici slova rostlina uvádí také typy zahrnované do kategorie rostlin: stromy, keře, byliny, kapradiny a mechy. Ostatní anglické slovníky (MACMILLAN, COLLINS, CAMBRIDGE) v definicích zaznamenávají především prototypické znaky rostlin související s jejich vzhledem a/nebo místem růstu, tj. rostliny mají „kořeny“, „listy“, „stonek“ („kmen“), „kvetou“, „vytvářejí semena“, „rostou v půdě“ („na zemi“), „ve vodě“ a podobně. Autoři BŽ v tomto případě zvolili pro rostlinu tradiční (avšak jednodušší než ve slovnících WEBSTER nebo OXFORD) definici, protože existuje mnoho druhů rostlin a bylo by obtížné toto slovo definovat například uvedením znaků některého konkrétního druhu nebo jen znaků charakterizujících prototypickou rostlinu. Je známo, že rostliny obvykle mají kořeny, stonky / kmeny (větve) a listy, litevští mluvčí však dobře znají jehličnany, které mají jehlice, nikoli listy, nebo v Litvě rostou mechy (tedy nikoli nějaká exotická, nám neznámá rostlina), které nemají kořeny. Slovníky MACMILLAN a COLLINS uvádějí, že rostliny rostou v půdě, většina lidí však dobře zná i vodní rostliny, například rákos, lekníny a další, a v lese vidíme mechy rostoucí na kmenech stromů. 18 Lokomoce jsou pohyby člověka a zvířat, jimiž mění své místo v prostoru (VLE XVIII: 580). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 13 TABULKA 9. Definice rostliny v ruských slovnících Slovník Definice slova rostlina (rus. растение) Reálné znaky zachycené v definicích CEM organismus, který přijímá živiny ze vzduchu prostřednictvím fotosyntézy a z půdy (vzácněji – z jiného živného prostředí), k němuž je přichycen ‚živý‘, ‚živí se fotosyntézou a z půdy‘ (vzácněji – z jiného živného prostředí), ‚přichycený k určitému místu‘ МАКС organismus, který se živí anorganickými látkami ze vzduchu a půdy, je schopen vytvářet organické látky z anorganických a obvykle je přichycen k místu svého výskytu ‚živý‘, ‚živí se anorganickými látkami ze vzduchu a půdy‘, ‚schopný vytvářet organické látky z anorganických‘, ‚obv. přichycený k jednomu místu‘ ТСОШ organismus, který se obvykle vyvíjí na jednom místě a přijímá živiny (na rozdíl od živočichů) ze vzduchu (prostřednictvím fotosyntézy) a z půdy ‚živý‘, ‚obv. roste, aniž by měnil místo‘, ‚živí se (na rozdíl od živočichů) prostřednictvím fotosyntézy a z půdy‘ Všechny tři ruské slovníky definují rostlinu velmi podobně – je ‚živá‘, ‚obv. přichycená k jednomu místu‘, ‚živí se prostřednictvím fotosyntézy‘ (MAKC – ‚látkami ze vzduchu‘). MAKC navíc zmiňuje ‚anorganické látky‘, zatímco ТСОШ uvádí, že tento způsob výživy rostlin je odlišuje od živočichů. Znaky související se stavbou či podobou rostlin tyto slovníky neuvádějí. Místo, kde rostliny rostou (‚půdu‘), slovníky zachycují, zdůrazňují je však spíše jako živné prostředí. Při srovnání přehledně uvedených definic významu slova rostlina ve slovnících všech tří jazyků (tabulky 7–9) se rýsují následující strategie definování významu. Definice ve slovníku WEBSTER je velmi podrobná a vědecká. Ostatní anglické slovníky definují rostlinu jinak; větší pozornost věnují vnějším, vizuálně pozorovatelným znakům nebo uvádějí nejtypičtější členy kategorie, čímž se již projevuje využití teorie prototypů. Ve srovnání se slovníkem WEBSTER zachycují definice v ruských slovnících rovněž vědecká fakta, podávají je však jednodušeji. Litevské BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 14 definice v jazykových slovnících jsou nejbližší definicím v ruských slovnících, které jsou tradičnější. 4.2. Dále se podíváme, jak se v litevských, anglických a ruských slovnících definuje další nejobecnější kategorie – zvíře (tabulka 10). TABULKA 10. Definice zvířete v litevských slovnících Slovník Definice slova zvíře BŽ (1) organismus živící se organickými látkami, reagující na okolí a obvykle schopný samostatného pohybu (2) jakýkoli živý tvor (obvykle savec), v protikladu k člověku (3) savec, v protikladu k ptákovi, rybě, hmyzu nebo plazu DŽ7i organismus, který se sám pohybuje, reaguje a vnímá, živí se přírodními látkami LKŽe živočich, který má smyslové orgány Definice slova zvíře se v uvedených slovnících ve srovnání s definicemi slova rostlina již poněkud liší. Především BŽ rozlišuje nikoli jeden, ale tři významy. Podle autorů BŽ nemáme při vyslovení slova zvíře vždy na mysli totéž. Že je důvod rozlišovat uvedené tři významy slova zvíře, potvrzují příklady19 nalezené pomocí vyhledávače Google: (1) Člověk je jediné zvíře, které se samo se sebou cítí nejistě. Ptáci jsou jediná zvířata s peřím. Ryby jsou studenokrevní obratlovci žijící v hlubinách a mořské vodě. Plazi jsou suchozemská zvířata. Hmyz tvoří nejpočetnější skupinu živočichů na Zemi. (2) Lidé si ochočili zvířata. Smrtelně zraněné zvíře se podívá člověku do očí. Toulavé zvíře lidé prostě opustili. (3) Jak se daří litevským ptákům a zvířatům přečkat zimu? Zrak zvířat, hmyzu nebo plazů se velmi liší. Ve snaze omezit monopolní růst cen potravinářských ryb, mořských živočichů a jejich produktů <...>. Příklady první skupiny (1) zahrnují všechna zvířata – lidi, ptáky, ryby, plazy, hmyz a podobně. Příklady druhé skupiny (2) lze přiřadit k druhému významu v BŽ – zřetelně se v nich ukazuje protiklad k člověku, navíc příklady tohoto typu obvykle poukazují na savce a 19 Zobrazeno 5. 9. 2017, příklady jsou zkráceny. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 15 protiklad člověka (nikoli například hmyzu a člověka apod.), proto se to v definici uvádí v závorce. To se projevuje i v těchto konkrétních příkladech – ochočují se nejčastěji savci, ponechává se a potuluje se zřejmě rovněž ochočený savec, do očí člověku se také sotva dívá mravenec dívá. Z příkladů třetí skupiny (3) lze pak vyčíst další protiklad – zvířata a ptáci, zvířata a hmyz, zvířata a plazi, (mořská) zvířata a ryby. V daném případě je však důležitá definice prvního významu v BŽ, která je (jako nejširší) srovnatelná s definicemi v jiných slovnících. Nejdůležitějším znakem zvířete zaznamenávaným ve slovnících je, že jde o ‚živého tvora‘. Dalším znakem v BŽ a DŽ7i je ‚výživa‘. BŽ uvádí, že zvířata ‚se živí organickými látkami‘, zatímco DŽ7i ‚přírodními látkami‘. To však vyvolává otázky, neboť příroda je podle téhož DŽ7i ‚živý a neživý svět‘; jinými slovy, v přírodě se nacházejí nebo v ní vznikají organické i anorganické látky. Třetím znakem zvířete ve všech třech slovnících je ‚reagování na okolí‘ (LKŽe: ‚má smyslové orgány‘). BŽ dále uvádí, že zvíře se obvykle (tj. ne vždy) ‚může samo pohybovat‘. Shrneme-li to, lze říci, že ve slovnících litevského jazyka se první znak rostliny a zvířete uváděný v definicích shoduje – jsou ‚živé‘. Další část definice těchto slov již ukazuje, čím se rostliny od zvířat liší – první, jak již bylo zmíněno, přijímají anorganické látky a potřebují světlo, zatímco druhá se živí organickými látkami. Dalším rozlišovacím znakem rostlin a zvířat je, že rostliny obvykle rostou v nepohyblivé poloze (LKŽe), zatímco zvířata dokážou reagovat na okolí a většinou se mohou pohybovat (BŽ)20. Lze říci, že jde o velmi obecné a abstraktní charakteristiky, avšak rostliny i zvířata tvoří dvě velmi rozsáhlé a rozmanité kategorie a znaky uvedené v definicích se hodí téměř na všechny rostliny či zvířata a ukazují, v čem spočívá jejich zásadní rozdíl21. Podívejme se, jak definují zvíře anglické slovníky (viz tabulka 11). 20 V tomto případě BŽ a LKŽe uvádějí to, co obvykle (typicky) odlišuje zvíře od rostliny, ačkoli se opět, jak uvádí VLE, „rostliny nemají nervovou soustavu, ale jsou dráždivé“ (VLE II: 192), zatímco řasy se pohybují pomocí bičíků nebo vylučováním slizu (srov. VLE V: 198). 21 Slovníkové definice bývají často kritizovány za přílišnou vědeckost. I zde by se dalo říci, že organické a anorganické látky jsou termíny vhodnější pro encyklopedii. Podle autorů BŽ však nejspíš není možné tak složitou kategorii definovat jednodušeji, aniž by utrpěla podstata a aniž by se definice stala příliš primitivní. Slovníky navíc neuvádějí řadu důležitých znaků, které popisují encyklopedie (VLE II: 192; LTE I: 444) – rostliny se vyznačují pevnou celulózovou buněčnou stěnou, většina rostlin je autotrofní apod. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 16 TABULKA 11. Živočicha definice v anglických slovnících Slovník Definice slova živočich (angl. animal) Znaky reálií zachycené v definicích WEBSTER kterýkoli z živých tvorů patřících do říše (Animalia), zahrnující mnohobuněčné organismy a často i mnohé jednobuněčné organismy (například prvoky), které se obvykle od rostlin liší tím, že jejich buňky nemají celulózové stěny, postrádají chlorofyl a schopnost fotosyntézy, potřebují složitější potravní látky (například bílkoviny), jsou organizovány do složitějších struktur a jsou schopny samovolného pohybu i rychlých motorických reakcí na podněty ‚živý‘, ‚mnohobuněčný‘ či ‚jednobuněčný‘, od rostlin se liší tím, že ‚buněčné stěny neobsahují celulózu‘, ‚nemají chlorofyl‘, ‚neprovádějí fotosyntézu‘, ‚potřebují složitější potravu (například bílkoviny)‘, ‚dokážou se samovolně pohybovat‘, ‚dokážou rychle reagovat na podněty‘ OXFORD 1 Živý organismus, který se živí organickou hmotou, obvykle má specializované smyslové orgány a nervovou soustavu a je schopen rychle reagovat na podněty. 1.1 Živý organismus jiný než člověk. 1.2 Savec, na rozdíl od ptáka, plaza, ryby či hmyzu. ‚živý‘, ‚živí se organickými látkami‘, ‚má smyslové orgány a nervovou soustavu‘, ‚dokáže rychle reagovat na podněty‘; ‚živý, ale nikoli člověk‘; ‚savec, ale nikoli pták, plaz, ryba či hmyz‘ MACMILLAN jakýkoli živý tvor, který se může samostatně pohybovat a má smysly umožňující rozpoznávat okolní prostředí a reagovat na ně. a. jakýkoli živý tvor, který není člověk, rostlina, hmyz, pták ani ryba b. jakýkoli živý tvor, včetně lidí „živý“, „může se samostatně pohybovat“, „má smysly“, „rozpoznává okolí a reaguje na ně“; „živý, ale nikoli člověk, hmyz, pták či ryba“; „jakýkoli živý tvor, také člověk“ COLLINS 1. Zvíře je živý tvor, například pes, lev nebo králík, nikoli pták, ryba, hmyz nebo člověk. „živý, ale nikoli pták, ryba,“ BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 17 jako pes, lev nebo králík, nikoli pták, ryba, hmyz nebo člověk. 2. Jakéhokoli živého tvora kromě člověka lze označit jako zvíře. [...] 3. Jakéhokoli živého tvora, včetně člověka, lze označit jako zvíře. hmyz nebo člověk“; „živý tvor, ale nikoli člověk“; „všichni živí tvorové“ CAMBRIDGE A1 něco, co žije a pohybuje se, ale není to člověk, pták, ryba ani hmyz B2 cokoli, co žije a pohybuje se, včetně lidí, ptáků atd. „živý“, „pohybuje se, ale není to člověk, pták, ryba ani hmyz“; „cokoli živého a pohybujícího se, také člověk, pták“ Stejně jako u rostliny se ve dvou slovnících (WEBSTER a částečně také OXFORD) v definicích zaznamenávají spíše vědecké znaky charakterizující zvíře, tj. „mnohobuněčnost“ či „jednobuněčnost“, „schopnost samostatného pohybu“, „rychlá reakce na podněty“ a „živení se organickými látkami“. V definici slovníku WEBSTER se navíc zdůrazňuje, že se zvíře od rostliny liší tím, že nemá „chlorofyl“, „neprovádí fotosyntézu“, jeho „buněčné stěny neobsahují celulózu“ a „potřebuje složitější potravu, například bílkoviny“. V jiných anglických slovnících (dále také OXFORD) se však po zdůraznění toho, že zvíře je „živé“ a „pohybuje se“, rozlišuje několik významů slova gyvūnas, podobně jako v BŽ, totiž že zvířaty mohou být všichni živí tvorové, že zvířaty mohou být všichni živí tvorové s výjimkou člověka a že zvířaty jsou pouze savci. Slovník COLLINS navíc u jednoho z vyčleněných významů uvádí typické savce, jejichž znaky zřejmě tvoří jádro prototypu daného významu. Anglické slovníky tedy s výjimkou WEBSTER při definování zvířete uplatňují kognitivní strategii výkladu významu. Dále uvádíme definice gyvūno formulované v ruských slovnících (viz tabulka 12). TABULKA 12. Definice Gyvūno v ruských slovnících Slovník Definice slova gyvūnas (rus. животное) Reálné znaky zaznamenané v definicích CEM 1. Živý organismus, tvor, který má (s výjimkou hub, korálových polypů a některých dalších) schopnost ‘živý’, ‘(s výjimkou korálů a některých dalších druhů) schopný pohybu’, ‘živí se organickými látkami’; ‘živý tvor, ale BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 18 pohybovat se a živit se, na rozdíl od většiny rostlin, hotovými organickými látkami. 2. Živý tvor v protikladu k člověku (obvykle o savcích). ne člověk’ МАКС 1. Jakýkoli živý tvor, s výjimkou rostlin. || Živý tvor v protikladu k člověku. ‘všechno, co žije, kromě rostlin’; ‘živý tvor, ale ne člověk’ ТСОШ 1. Živý organismus, tvor, který má schopnost pohybovat se a živí se, na rozdíl od rostlin, hotovými organickými sloučeninami. 2. Takový živý tvor v protikladu k člověku. ‘živý’, ‘schopný pohybu’, ‘na rozdíl od rostlin se živí organickými látkami’; ‘živý tvor, ale ne člověk’ V ruských slovnících jsou uváděny základní znaky zvířete: ‘živý’, ‘pohyblivý’ a ‘živí se organickými látkami’. Dále, stejně jako v anglických slovnících a v BŽ, stavějí ruské slovníky zvíře do protikladu k člověku. Protiklad mezi savci a ostatními živočichy (rybami, ptáky, hmyzem, plazy) však tyto slovníky nezdůrazňují, s výjimkou slovníku CEM, v němž se uvádí, že se obvykle myslí savci. Definice hesla gyvūnas v tomto slovníku je podrobnější než ve zbývajících dvou – uvádí také, kteří živočichové (houby, koráloví polypi) ‘se nemohou pohybovat’. Porovnáním probíraných definic významu slova gyvūno ve slovnících všech tří jazyků lze rozpoznat následující strategie definování významu. V litevských slovnících (LKŽe a DŽ₇ᵢ) se při definování zvířete uplatňuje tradiční strategie definice významu. První definice tohoto slova v BŽ je rovněž tradiční, avšak rozlišení a definování jeho druhého a třetího významu odráží každodenní, nikoli vědeckou kategorizaci, danou kulturním prostředím, a souvisí tedy s kognitivní strategií definování významu. Totéž platí i pro ruské slovníky. Definice hesla gyvūnas ve WEBSTERU je tradiční (více vědecká). Ostatní anglické slovníky (OXFORD, MACMILLAN, COLLINS, CAMBRIDGE) podobně jako BŽ rozlišují BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 19 Uvádějí několik významů slova označujícího zvíře a vyjmenovávají typické savce (COLLINS), čímž se přiklánějí spíše ke kognitivní strategii definování významu. 5. DEFINICE VÝZNAMŮ NÁZVŮ STROMŮ Slova náležející do kategorií rostlin a zvířat jsou definována poněkud odlišně. Porovnejme, jak slovníky definují tři stromy – břízu, osiku a borovici. Tyto stromy byly vybrány proto, že jsou pro krajinu Lietuvoje velmi typické a lze předpokládat, že jejich vlastnosti do značné míry utvářejí prototyp kategorie stromu v tomto geografickém regionu, a v širším smyslu také v jazykovém vědomí obyvatel stejné zeměpisné šířky. V tabulce 13 jsou uvedeny definice slova beržas, jak jsou zachyceny v hlavních slovnících litevského jazyka. TABULKA 13. Definice slova beržas v litevských slovnících Slovník Definice slova beržas BŽ listnatý strom, obvykle s bílou, snadno odlupovatelnou borkou, kvetoucí jehnědami, na jaře dávající mízu (Betula) DŽ7i listnatý strom s bílou borkou (Betula) LKŽe listnatý strom s bílou borkou (Betula) Ve všech třech slovníkových definicích se nejprve uvádí, že bříza patří do kategorie stromů; dále se zmiňuje všem známý vnější22 znak břízy, který ji odlišuje od ostatních stromů – „bílá borka“. BŽ do definice slova beržas zahrnuje také další vlastnosti, které Litevci znají: „borka se snadno odlupuje“ a strom „kvete jehnědami“. BŽ navíc uvádí ještě jednu vlastnost – že bříza „dává mízu“. V tabulce 14 jsou uvedeny definice zkoumaného slova v anglických slovnících. TABULKA 14. Definice slova beržas v anglických slovnících Slovník Definice slova beržas (angl. birch) Reálné vlastnosti zaznamenané v definicích WEBSTER některý z rodu (Betula z čeledi břízovitých, čeledi bříz) jednodomých opadavých stromů nebo keřů „jednodomý“, „opadavý“, „strom nebo keř“, „listy s jednoduchými řapíky“, 22 Za vnější znaky se označují ty znaky, které lze vnímat a pociťovat zrakem, hmatem či jinými způsoby. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 20 s jednoduchými řapíkatými listy a obvykle vícevrstvou, blanitou vnější kůrou, která se snadno odlupuje „snadno se odlupující borka“ OXFORD štíhlý, rychle rostoucí strom s tenkou kůrou (často se odlupující), který nese jehnědy „štíhlý“, „rychle roste“, „snadno se odlupující borka“, „kvetoucí jehnědami“ MACMILLAN vysoký strom s tenkými větvemi a vnější vrstvou, která se odlupuje v tenkých proužcích jako papír „vysoký“, „tenké větve“, „snadno se odlupující borka (jako papírové proužky)“ COLLINS je druh vysokého stromu s tenkými větvemi „vysoký“, „tenké větve“ CAMBRIDGE strom s hladkou, často bílou kůrou (= vnější pokryv) a tenkými větvemi „hladká“, „obvykle bílá kůra“, „tenké větve“ Stejně jako v litevských slovnících je i v citovaných anglických slovnících definice slova bříza již jiná než u slov rostlina nebo zvíře. Anglické slovníky neuvádějí vědecké znaky břízy (s výjimkou WEBSTER – „čeleď“, „jednodomá“, „listnatá“), ale její nejtypičtější vnější znaky: „snadno se odlupující kůra“ (ve třech slovnících), „tenké větve“ (ve třech slovnících), „vysoká“ (ve dvou slovnících). Další vnější znaky břízy jsou uvedeny vždy jen v některém z jednotlivých slovníků: „štíhlá“, „rychle roste“, „kvete jehnědami“, „obvykle bílá kůra“, „hladká kůra“. Poslední znak by možná Litevce poněkud překvapil, protože kůra bříz rostoucích v Litvě bývá častěji rozpraskaná než hladká. Zajímavé je také to, že bělost kmene břízy zmiňuje pouze jeden slovník CAMBRIDGE – ačkoli kmeny bříz nemusí být vždy bílé, bříza pýřitá a bříza bělokorá rostoucí v Litvě23 se vyznačují právě bílými kmeny a pro Litevce je to rozlišovací znak bříz. Ani tuto dřevinu nepovažujeme za zvlášť vysokou24, proto se znak „vysoká“ v litevských slovnících neuvádí. Srovnejme definice slova bříza uvedené v ruských slovnících (viz tabulka 15). 23 V Litvě se vyskytují i jiné druhy bříz, ale tyto jsou nejrozšířenější. 24 Plg. https://lt.wikipedia.org/wiki/Karpotasis_ber%C5%BEas. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žod yne: augalai ir gyvūnai | 21 TABULKA 15. Definice slova bříza v ruských slovnících Slovník Definice slova bříza (rus. берёза) Reálie zachycené v definicích CEM listnatý strom nebo keř z čeledi břízovitých s bílou (vzácněji tmavou) kůrou a srdčitými listy „listnatý“, „strom nebo keř“, „bílá kůra (vzácněji tmavá)“, „srdčité listy“ МАКС listnatý strom s bílou kůrou „listnatý“, „bílá kůra“ ТСОШ opadavý strom s bílou (vzácněji tmavou) kůrou a srdčitými listy „opadavý strom“, „bílá kůra (vzácněji tmavá)“, „srdčité listy“ Jak je patrné z tabulky 15, pro slovníky ruského jazyka je stejně jako pro slovníky litevského jazyka nejdůležitějším vnějším znakem břízy „bílá kůra“ (březová kůra), patrně proto, že jde o naše sousedy a jejich břízy se podobají našim. Dalším znakem uváděným ve slovnících ruského jazyka jsou „srdčité listy“. Ve slovníku BŽ tento znak chybí, stejně jako „štíhlé větvičky“, které zmiňují některé anglické slovníky. Je tomu tak pouze proto, že definice v BŽ již obsahuje dostatek typických znaků, podle nichž lze břízu identifikovat, tj. „bílou březovou kůru“, „snadno odlupovatelnou kůru“ a „kvete jehnědami“. Skutečnost, že téměř výhradně pouze březová kůra25, zpravidla její vrchní, odlupovatelná vrstva (ačkoli srov. tošis „korková tkáň březové kůry“ (VLE XXIV: 50)), si v litevštině zaslouží samostatné označení – tošies – (srov. množství odvozenin: tošėti, tošiauti, tošininkas (-ė), tošinė, tošinukas aj. (LKŽ)), je nejspíš třeba spojovat s významem březové kůry v každodenním životě obyvatel tradiční litevské vesnice, srov.: Někdy omotávali hliněné nádoby březovou kůrou, aby byly odolnější (DLKT). Chodíme od jednoho úlu k druhému a s údivem zjišťujeme, že březová kůra, kterou před čtyřiceti lety vložili pod střechu úlu, stále vůbec neshnila <...> (DLKT). Z březové kůry se pletly různé košíky a krabičky, vyráběl se dehet, tříslicí prostředky aj. Jak již bylo zmíněno, definice v BŽ uvádí ještě jeden znak břízy, který se v zahraničních slovnících nevyskytuje26 – že na jaře „pouští mízu“. Zřejmě je tento znak uváděný v definici BŽ důležitý a rozpoznatelný pro Litevce, kteří na jaře mízu pouštěli (nebo stále pouštějí) a pijí ji, 25 Někdy se však analogicky může březovou kůrou nazývat i kůra jiných stromů, srov. příklad zaznamenaný v LKŽ: Obuv z lýka se vyráběla z lipové kůry Erž. 26 Při hledání slova sap „míza“ v probíraných anglických slovnících uvádí javorovou mízu, která je (zejména) v Americe a Kanadě mnohem oblíbenější než březová míza, pouze jeden slovník CAMBRIDGE (viz http://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/sap?a=british)). Podle anglické a německé WIKIPEDIE (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Birch_sap, https://de.wikipedia.org/wiki/Birkensaft),) se březová míza více využívá v našich sousedních zemích a v severní Číně. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 22 srov.: Nakapal se kbelík mízy, té sladké jarní radosti J.Marcin27 (LKŽₑ). Mízu litevští rolníci odedávna užívají jako nápoj, méně často k vaření polévky a kvašení řepy MLTEIII340 (LKŽₑ). Už nejsou studené zimy, už není ani sladké mízy Šts (LKŽₑ). Tento znak břízy, stejně jako mnohé další, zmiňuje také A. Gudavičius (2007: 22), srov. „bílá barva březové kůry, kuželovitý tvar koruny, lístky ve tvaru srdce, štíhlost větviček, typičnost pro litevskou krajinu, skutečnost, že lidé na jaře pijí její šťávu – mízu atd.“. Mimochodem, dva z probíraných slovníků – WEBSTER a CEM – ve svých definicích uvádějí, že bříza může být také keř. BŽ (stejně jako zbývající slovníky) tento znak nezmiňuje, přestože v Litvě rostou bříza zakrslá a bříza štíhlá, které jsou keři28. V představách průměrného (litevského) mluvčího je však bříza přesto stromem, a proto autoři BŽ keř nezmiňují. Zde se tedy při zohlednění představ průměrného mluvčího respektuje kognitivisty stále zdůrazňovaný princip každodenního (běžného) kategorizování okolní reality, podle něhož se za deskriptivní znaky významu slova vybírají především znaky prototypických členů kategorie. Kromě WEBSTER a CEM se podobně postupuje také v probíraných slovnících angličtiny a ruštiny. Dále se podívejme, jak slovníky litevského, anglického a ruského jazyka definují další strom běžný v Litvě – osiku (viz tabulky 16–18). TABULKA 16. Definice slova drebulė ve slovnících litevského jazyka Slovník Definice slova drebulė BŽ vysoký strom s téměř okrouhlými listy na dlouhém řapíku, které se chvějí i při sebemenším vánku (obvykle osika obecná, Populus tremula); syn. epušė DŽ₇ᵢ strom s šedou či šedozelenou kůrou a chvějícími se listy (Populus tremula), epušė LKŽₑ takový strom s chvějícími se listy, epušė (Populus tremula) Stejně jako v definici břízy se ve slovnících uvádí, že osika je strom. Dále se zaznamenává jeden z rozlišovacích vnějších znaků osiky – „chvějící se (třesoucí se) listy“. Definice LKŽₑ se omezuje pouze na tento znak29. BŽ navíc popisuje, jak tyto listy vypadají, tj. „téměř okrouhlé“, „na dlouhém řapíku“, a co způsobuje jejich chvění, tj. „i při sebemenším vánku“ (vnější znak). Uvedené znaky jsou patrně nejtypičtější a jako první se spojují s tímto stromem (vždyť i motivace samotného názvu stromu souvisí s jedním z uvedených znaků – „chvěním“). Definice DŽ₇ᵢ uvádí ještě jeden vnější znak osiky – „barvu kůry“, která je šedá nebo 27 Zkratky pramenů a místních názvů jako v LKŽₑ. 28 Srov. VLE III: 121–122 a https://lt.wikipedia.org/wiki/Ber%C5%BEas. 29 Zde se má na mysli litevská část definice. O latinských názvech, tj. doplňujících informacích v definici, bude pojednáno později. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 23 šedozelená. BŽ v definici neuvádí barvu kůry jako znak, protože barva kůry tohoto stromu se během jeho růstu mění30, uvádí však jiný vnější znak – že osika je „vysoký“ strom31. TABULKA 17. Definice slova osika v anglických slovnících Slovník | Definice slova osika (angl. aspen, quaking aspen) | Znaky reálií zachycené v definicích WEBSTER | (Populus tremuloides) převážně „roste v USA a Kanadě“, „malá“, „téměř okrouhlé lístky“, „s rozšířenými řapíky“ a „zubatými okraji“, „chvějí se při sebemenším vánku“ OXFORD | topol s okrouhlými listy na dlouhých řapících, které jsou obvykle hrubě zubaté a chvějí se i při sebemenším vánku | „okrouhlé zubaté listy“ „na dlouhých řapících“, „chvějí se při sebemenším vánku“ MACMILLAN | vysoký štíhlý strom, který roste v Severní Americe a Evropě a má listy, které ve větru šustí (=vydávají zvuk, když se třou o sebe) | „roste v Severní Americe a Evropě“, „vysoký štíhlý“ (strom), „listy se ve větru chvějí“ COLLINS | osika je vysoký strom s listy, které se ve větru hodně pohybují | „vysoký“ (strom), „listy se ve větru velmi chvějí“ CAMBRIDGE | strom z čeledi vrbovitých, jehož listy se třesou, i když fouká jen slabý vítr | „listy chvějící se při sebemenším vánku“ Nejtypičtější znaky osiky zaznamenané v definicích tohoto slova v uvedených anglických slovnících jsou: „vysoký“, „štíhlý“ (strom), „malé“, „téměř okrouhlé listy“, „s rozšířenými řapíky“ a „pilovitými okraji“, „listy na dlouhých řapících“. Ve všech definicích tohoto slova se také uvádí „chvění listů při sebemenším větru“. Dva slovníky navíc uvádějí, kde tento 30 WIKIPEDIE uvádí následující informace: „Kůra kmene mladých stromů je hladká, světlá, zelenošedá se skvrnami, později popraská a ztmavne. Kůra vzrostlých stromů je několik metrů nad zemí šedohnědá, skvrnitá a hrbolatá, výše je hladká a rovná, nazelenalá nebo bělavě zelená“ (podrobněji viz https://lt.wikipedia.org/wiki/Drebul%C4%97). 31 Dorůstá výšky až 35 m (srov. VLE V: 134). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 24 strom roste – v USA a Kanadě (WEBSTER) nebo v Severní Americe a Evropě (MACMILLAN). Ostatně tento strom je ve skutečnosti rozšířen nejen v Severní Americe a Evropě, ale také v severní Africe a Asii (viz Banku termínů Litevské republiky – dále LRTB: http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.result). Ve dvou slovnících se uvádí odborný znak, že tento strom patří do čeledi poplar (family)32. TABULKA 18. Definice slova osika v ruských slovnících Slovník Definice slova osika (rus. осина) Reálné znaky zaznamenané v definicích CEM listnatý strom příbuzný topolu, s hladkou šedou kůrou a listy neustále se chvějícími na tenkých dlouhých řapících „listnatý“, „příbuzný topolu“, „hladká šedá kůra“, „listy na dlouhých řapících“, „neustále se chvějící listy“ МАКС listnatý strom z rodu topolů, se zelenavě bílou hladkou kůrou ‚opadavý strom‘, ‚příbuzný topolu‘, ‚zelenavě bílá hladká kůra‘ ТСОШ listnatý strom příbuzný topolu ‚opadavý strom‘, ‚příbuzný topolu‘ Především ruské slovníky uvádějí, že osika je ‚opadavý strom‘ a ‚příbuzná topolu‘ (srov. anglické poplar (family)). A skutečně, osika i topol patří do čeledi vrbovitých. V BŽ tato informace v definicích těchto slov uvedena není, protože je považována za vedlejší a lze ji vyhledat podle latinského názvu uvedeného v BŽ. O tomto, zdánlivě samozřejmém vnějším znaku – ‚chvějících se lístcích‘ – se hovoří pouze ve slovníku CEM, v němž je osika vůbec definována nejpodrobněji ze zkoumaných ruských slovníků. Ve dvou slovnících je jako typický znak uváděna ‚barva kůry‘ – v jednom šedá, v druhém zelenavě bílá. Jak již bylo zmíněno, BŽ tento znak neuvádí, a proto se ani nezmiňuje, že se tato barva mění (viz poznámku 30). Po prohlédnutí slovníků všech tří jazyků (tabulky 16–18) lze tvrdit, že definice slova osika se podobá definicím uváděným v ruských i anglických slovnících a zpravidla se jim podrobností vyrovná. Podívejme se ještě na definici slova borovice (viz tabulky 19–21). 32 Poplar znamená litevsky topol, family znamená čeleď. V Litvě se osika řadí do čeledi vrbovitých (viz LRTB: http://terminai.vlkk.lt/pls/tb/tb.result). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 25 TABULKA 19. Definice slova borovice v litevských slovnících Slovník Definice slova borovice BŽ stálezelený jehličnatý strom s dlouhými jehlicemi rostoucími ve svazečcích, kulatými šiškami, který vylučuje mnoho pryskyřice (Pinus) DŽ₇ᵢ strom s hnědou kůrou, dlouhými jehlicemi a kulatými šiškami (Pinus) LKŽₑ stálezelený strom s dlouhými jehlicemi a kulatými šiškami V definici slova borovice se ve všech třech litevských slovnících (viz tabulku 19) nejprve uvádí, že jde o ‚stálezelený‘ (stále zelený) strom. Slovníky dále zaznamenávají vnější znaky borovice rozpoznatelné pro každého – ‚dlouhé jehlice‘ a ‚kulaté šišky‘. BŽ uvádí ještě jeden vnější znak – ‚jehlice vyrůstají ve svazečcích‘ – a přidává další znak: ‚vylučuje mnoho pryskyřice‘. 20. TABULKA. Definice slova borovice v anglických slovnících Slovník Definice slova borovice (angl. pine, pine tree) Vlastnosti reálií zaznamenané v definicích WEBSTER některý z jehličnatých stálezelených stromů rodu (Pinus) z čeledi borovicovitých, který má štíhlé, protáhlé jehlice a zahrnuje některé cenné dřeviny a okrasné stromy „stálezelená“, „dozrávají na ní šišky“, „dlouhé tenké jehlice“, „cenné dřevo“, „některé druhy stromů jsou okrasné“ OXFORD stálezelený jehličnatý strom s trsy dlouhých listů ve tvaru jehlic. Mnoho druhů se pěstuje pro jejich měkké dřevo, které se hojně používá na nábytek a výrobu buničiny, nebo k získávání dehtu a terpentýnu „stálezelená“, „dozrávají na ní šišky“, „jehlice jsou uspořádány v trsech“, „cenné dřevo“, „získává se z ní pryskyřice a terpentýn“ MACMILLAN vysoký strom s tenkými, ostrými listy zvanými jehlice, které v zimě neopadávají, a tvrdými hnědými plody zvanými šišky „stálezelená“, „vysoká“, „tenké ostré jehlice“, „hnědé šišky“ COLLINS borovice je vysoký strom s velmi tenkými, ostrými jehlicemi a svěží vůní. Borovice mají listy po celý rok „stálezelená“, „vysoká“, „tenké ostré jehlice“, „svěží vůně“ BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 26 CAMBRIDGE | stálezelený strom (= takový, který nikdy neztrácí listy), který roste v chladnějších oblastech světa | ‘stálezelený’, ‘roste v chladnějších krajích’ V definicích hesla borovice v anglických slovnících se uvádějí tyto nejtypičtější znaky tohoto jehličnanu: ‘stálezelený’, ‘vysoký’ (strom), ‘dlouhé tenké jehlice’ a ‘hnědé šišky’. V BŽ se také píše, že borovice má ‘dlouhé jehlice’ a ‘(kulaté) šišky’; navíc se přidává znak uváděný pouze ve slovníku OXFORD, který však podle autorů BŽ považují za důležitý – že jehlice nejsou uspořádány jen tak, ale ‘ve svazečcích’. Právě tento vnější znak je jedním z vizuálních znaků, které odlišují borovici od jiného jehličnanu běžného v Litvě – smrku. Citované slovníky angličtiny uvádějí více různých znaků borovice, srov.: ‘místo růstu’, ‘k čemu se používá’ a ‘svěží vůně’. Místo růstu borovice se v litevských slovnících neuvádí, protože pro Litevce je borovice jedním z nejobvyklejších stromů (srov. borové lesy v Litvě tvoří téměř 40 procent rozlohy litevských lesů33). Asi bychom v Litvě nenašli člověka, který by se nikdy nedotkl kmene borovice ani neviděl či necítil její pryskyřici. Proto se autoři BŽ, jak již bylo zmíněno, při definování borovice nezaměřili na znaky ‘místa růstu’ a ‘k čemu se používá, tedy jejího účelu’, ale zvolili vnější znaky tohoto stromu – ‘jehlice jsou uspořádány ve svazečcích’ (tento znak neuvádějí jiné litevské slovníky a z anglických slovníků jej uvádí pouze OXFORD) a ‘vylučuje mnoho pryskyřice’. Poslední uvedený znak borovice je poměrně výrazný a snadno rozpoznatelný, protože jsme se asi nejednou dotkli borové pryskyřice nebo cítili její vůni. Lze se domnívat, že znak borovice ‘svěží vůně’, zaznamenaný ve slovníku COLLINS, je typickým znakem borovice a borových lesů, který stojí za to zařadit do definice tohoto slova. TABULKA 21. Definice slova borovice v ruských slovnících Slovník | Definice slova borovice (rus. сосна) | Reálné znaky zaznamenané v definicích | CEM | вечнозеленое хвойное дерево (реже стелющийся кустарник) сем. сосновых с длинными иглами и округлыми шишками | ‘stálezelený’, ‘jehličnatý’, ‘dlouhé jehlice’, ‘kulaté šišky’ | MAKC | вечнозеленое хвойное дерево с небольшими шишками | ‘stálezelený’, ‘jehličnatý’, ‘malé šišky’ | ТСОШ | вечнозелёное хвойное дерево (реже – стелющийся кустарник) с длинными иглами и округлыми шишками | ‘stálezelený’, ‘jehličnatý’, ‘dlouhé jehlice’, ‘kulaté šišky’ 33 Podrobněji viz https://lt.wikipedia.org/wiki/Paprastoji_pu%C5%A1is. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 27 V ruských slovnících (viz tabulka 21) jsou u borovice uvedeny tyto znaky: ‘stálezelená’, ‘jehličnatá’, ‘dlouhé jehlice’ a ‘kulaté šišky’. Jsou tedy uvedeny téměř stejné znaky jako v BŽ (s výjimkou ‘jehlic uspořádaných ve svazečcích’ a ‘pryskyřice’). Ani místo růstu, ani účel použití borovice nejsou v ruských slovnících, stejně jako v litevských slovnících, zaznamenány. Lze vyvodit závěr, že litevské i zahraniční slovníky definují většinu stromů podle podobného schématu: uvádí se, do jaké třídy patří (stálezelený, listnatý, jehličnatý), a poté se často vyjmenovávají nejtypičtější, pro čtenáře slovníku nejsnáze rozpoznatelné vnější a/nebo vnitřní znaky daného stromu (struktura dřeva, pryskyřice, míza) – uplatňuje se tedy kognitivní strategie definování významu. Těchto znaků lze samozřejmě uvést mnoho, do definic se však často vybírají ty nejtypičtější, které se s popisovaným stromem spojují především³⁴. Výběr znaků v definicích ovšem závisí na národní a kulturní specifičnosti; zaznamenané znaky mohou souviset s činností a zvyky lidí v určité oblasti, kde je ten či onen druh stromu rozšířen, a podobně. Proto některé znaky stromů uváděné v litevských slovnících nemusíme najít v anglických či ruských slovnících a naopak. 6. DEFINICE VÝZNAMŮ OVOCNÝCH KEŘŮ A STROMŮ Je třeba říci, že ne všechny stromy a keře jsou v litevských slovnících definovány podle stejného schématu. Vezměme si například kategorii ovocných stromů (a ovocných keřů) a podívejme se, jak jsou ve slovnících BŽ, DŽ₇ᵢ a LKŽₑ definována slova obelis, citrinmedis a abrikosas (tabulka 22). 34 Je třeba samozřejmě říci, že slovníkářům se ne vždy daří tento úkol zvládnout stejně dobře; máme na mysli nejen litevské slovníky, ale i citované zahraniční slovníky. Například z definice ve slovníku COLLINS „vysoký strom s tenkými větvemi“ by asi jen málokdo snadno poznal břízu. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 28 TABULKA 22. Definice ovocných stromů (ovocných keřů) v litevských slovnících Slovník Definice slova obelis Definice slova citrinmedis Definice slova abrikosas BŽ ovocný strom, který plodí jablka (Malus) 1. ovocný strom nebo keř teplých krajů, který plodí sladké, sladkokyselé nebo kyselé plody (Citrus). 2. ovocný strom teplých krajů, který plodí citrony (obvykle citroník pravý, Citrus limon) 2. menší ovocný strom teplých krajů, který plodí takové plody35 (obvykle meruňka obecná, Armeniaca vulgaris) DŽ₇ᵢ ovocný strom z čeledi růžovitých (Malus) rostlina citron (citrina – ovocný strom teplých krajů z čeledi routovitých, který plodí šťavnaté, kyselé plody (Citrus limon)) ovocný strom z čeledi růžovitých teplých krajů, který plodí šťavnaté plody s podélnou rýhou a kulatou peckou (Armeniaca) LKŽₑ ovocný strom (Malus) citrusová rostlina z teplých krajů (Citrus) meruňkameruňka – ovocný strom z teplých krajů (Armeniaca)) Podle názoru autorů BŽ jsou tyto rostliny – jabloň, citroník a meruňka – lidem nejlépe známé (nebo nejdůležitější) díky tomu, že plodí určité ovoce, nikoli kvůli svému vzhledu (vnějším znakům). V tomto případě se volba autorů BŽ definovat uvedené ovocné stromy podle ovoce, které je pro jazykové společenství důležité a dobře známé, přiklání ke kognitivní strategii definování významu, tj. 1) rostlina je zařazena do určité kategorie – ovocných stromů nebo ovocných keřů; 2) jsou uvedeny specifické (rozlišovací) znaky rostliny – „plodí určité ovoce“. 35 Co je „takové ovoce“, vysvětluje slovník u prvního významu slova – „kulatá dužnatá peckovice žlutavě oranžové, často sametové slupky, připomínající broskev“. Takto BŽ postupuje ve všech obdobných případech – v prvním významu je popsáno ovoce, ve druhém rostlina, která je plodí. Děje se tak proto, že pro člověka je obvykle důležitější význam „ovoce“; nemusí ani vědět, z jaké rostliny bylo ovoce utrženo. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 29 V definicích ovocných stromů pocházejících mimo Litvu (nebo nerostoucích v Litvě)36 se v BŽ uvádí také, kde rostou37, např.: meruňka, citroník – ovocný strom z teplých krajů. DŽ7i a LKŽė zvolily poněkud odlišná schémata definic, která nejsou vždy jednotná. V LKŽė je jabloň a meruňka stromem, zatímco citroník je již rostlinou; jaké ovoce daná rostlina plodí, se uvádí pouze tehdy, pokud se názvy rostliny a ovoce shodují (viz meruňka). V DŽ7i se plody uvádějí pouze u rostlin pocházejících mimo Litvu nebo nerostoucích v Litvě (viz citron). 7. UVÁDĚNÍ TAXONOMICKÝCH SKUPIN V DEFINICÍCH V definicích rostlin (a živočichů) v BŽ nejsou uvedeny jejich taxonomické skupiny, tj. čeledi, rody apod. Je tomu tak proto, že laikovi taková informace mnoho neřekne, neboť průměrný mluvčí tyto pojmy ve svém vědomí nemá (podrobněji viz Gudavičius 2009: 89). Porovnejme několik konkrétních příkladů (viz tabulka 23). TABULKA 23. Definice rostlin a živočichů ve slovnících litevského jazyka Slovo Definice BŽ Definice DŽ7i Definice LKŽė smrž Jedlá houba s vlnitě zvrásněným kloboukem (Gyromitra) jedlá houba z třídy vřeckovýtrusných hub s vlnitě zvrásněným kloboukem (Gyromitra, Helvella) 1. taková houba, smrže (Morchella) 2. taková houba s vrásčitým kloboukem (Helvella) 3. taková houba, liška obecná (Cantharellus cibarius) 4. taková houba, lanýž (Tuber cibarium). včela létající společenský hmyz hnědě a žlutavě pruhovaný, který sbírá nektar a pyl a vyrábí med (Apis) společenský medonosný hmyz z řádu blanokřídlých (Apis) medonosný hmyz (Apis mellifica) 36 O cizích a vlastních reáliích bude řeč ještě dále. 37 Stejná informace se uvádí také v definicích obdobných stromů, srov. baobab – africký strom, bertolètija – jihoamerický strom. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 30 sršeň velký hmyz s černě a žlutě pruhovaným tělem, který bolestivě bodá (Vespa crabro) velký hmyz z rodu vos (Vespa crabro) hmyz z čeledi vosovitých (Vespa crabro) vrabec malý pták s hnědým a šedým peřím, žijící na vesnicích u domů a ve městech, obvykle vrabec domácí (Passer domesticus) ptáček z čeledi pěnkavovitých žijící na venkovských usedlostech a ve městech (Passer domesticus) malý pták z čeledi pěnkavovitých žijící na venkovských usedlostech a ve městech (Passer) Jak je vidět, definice v BŽ neuvádějí třídu vřeckovýtrusných hub, řád blanokřídlých, čeleď pěnkavovitých, rod vos ani čeleď vosovitých, protože, jak už bylo uvedeno, tyto termíny průměrnému mluvčímu nic neříkají38. Samozřejmě při pojednávání o vědeckých tématech jsou takové pojmy potřebné, to je však již záležitostí speciálních slovníků nebo encyklopedií, a proto se názvy takových reálií do BŽ jednoduše nezařazují; příklady uvedené dále jsou převzaty z LKŽₑ. Srov. z LKŽₑ: rūgčiažiedžiai <...> řád rostlin z podtřídy archichlamydeí třídy dvouděložných; rykli ai <...> tři podřády dravých ryb z podtřídy příčnoústých: praví (Selachoidei), pravěcí (Hexanchoidei) a rohatí (Heterodontoidei). BŽ tedy zvolil tuto kognitivní strategii definování významu: přednost se dává denotačním znakům vyčleňovaným při každodenní kategorizaci reality kolem nás (a pro čtenáře slovníku proto snadno rozpoznatelným). 8. UVÁDĚNÍ LATINSKÝCH TERMÍNŮ V DEFINICÍCH Latinské termíny jsou v BŽ uváděny jako určité doplnění definice slova, stejně jako v jiných slovnících. Podle autorů BŽ jsou latinská pojmenování užitečná, protože na základě definice nelze vždy určit podobné (a často stejně pojmenovávané) rostliny či živočichy. Tato informace by měla být užitečná zejména překladatelům. Například anglické slovo elk znamená pro Brity los, zatímco pro Američany jelen39; rabbit může znamenat jak králíka, tak zajíce40; hedgehog znamená ježka i 38 Je třeba zdůraznit, že nejde o kritiku DŽ₇ ani LKŽₑ; v těchto slovnících byla zkrátka zvolena právě tato definice slov tohoto typu. DŽ₇ se, jak je patrné z uvedených příkladů, tohoto systému drží důsledně, zatímco LKŽₑ nedůsledně. 39 Srov. CAMBRIDGE (viz http://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/elk), WEBSTER (viz https://www.merriam-webster.com/dictionary/elk). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 31 ježek ušatý41 a dokonce i (Litevcům pravděpodobně neznámá) velká gymnura42. A kde se v angličtině hovoří o kakostu, kde o pelargonii, kde o begónii a kde o čapince, bez latinského názvu by vůbec nebylo možné se v tom vyznat (viz tabulku 24). TABULKA 24. Begónie, čapinka, pelargonie, kakost Slovník SlovoANGLONAS2geranium <...> 1. kakost 2. pelargonie (také fish geranium); beefsteak geranium begónie; cranesbill <...> kakost begonia <...> begónie pelargonium <...> pelargonie stork’s-bill <...> 1. čapinka 2. pelargonie Jak je patrné z tabulky 24, slovo pelargonie má tři anglické ekvivalenty (geranium, pelargonium a stork’s-bill), begónie dva (begonia, beefsteak geranium), kakost dva (geranium, cranesbill) a čapinka jeden (stork’s-bill, který označuje také pelargonii). Jakmile však začneme hledat slovo podle jeho latinského názvu, vše do sebe zapadne. Latinské názvy těchto rostlin jsou: kakost – Geranium, pelargonie – Pelargonium, begónie – Begonia, čapinka – Erodium. Stejně tak se tato pojmenování zaměňují i v anglických slovnících – zde uvedená anglická slova mají několik botanických významů. I tyto slovníky však problém řeší stejně – uvádějí latinské názvy. Srovnejme jedno z těchto pojmenování v tabulce 25. TABULKA 25. Geranium definice v anglických slovnících SlovníkGeranium definice43COLLINS 1. jakákoli pěstovaná rostlina z čeledi kakostovitých, rodu Pelargonium (zde a dále v tabulce zvýrazněno autory), s nápadnými šarlatovými, růžovými nebo bílými květy Viz také pelargonium, růžová pelargonie, citronová pelargonie 40 Srov. WEBSTER (viz https://www.merriam-webster.com/dictionary/rabbit), OXFORD (viz https://en.oxforddictionaries.com/definition/us/hare), (viz https://en.oxforddictionaries.com/definition/us/rabbit).41 Srov. WEBSTER (viz https://www.merriam-webster.com/dictionary/hedgehog), OXFORD (viz https://en.oxforddictionaries.com/definition/us/hedgehog).42 Srov. COLLINS (viz https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/hedgehog).43 Tyto anglické definice se do litevštiny nepřekládají, protože v tomto případě jsou důležité pouze jejich latinské názvy. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 32 2. kterákoli rostlina z čeledi kakostovitých rodu Geranium, například kakost luční a kakost smrdutý, s dělenými listy a růžovými či nafialovělými květy AMERICAN HERITAGE 1. Kterákoli z různých rostlin rodu Pelargonium, původně pocházejících převážně z jižní Afriky a široce pěstovaných pro své zaoblené, často pestře zbarvené listy a nápadná květenství nepravidelných červených, růžových či bílých květů. Z listů některých druhů se získává silice. Nazývají se také pelargonium, storksbill. 2. Kterákoli z různých rostlin rodu Geranium, s dlanitě dělenými listy a pravidelnými růžovými či nafialovělými květy. Nazývají se také cranesbill. <...> INFOPLEASE 1. Kterákoli z mnoha rostlin rodu Geranium, který zahrnuje kakosty. 2. Kakost krvavý, G. maculatum44, pocházející z východní části Severní Ameriky, s řídkými květenstvími levandulově zbarvených květů. 3. Také označení pro různé rostliny příbuzného rodu Pelargonium, původem z jižní Afriky, s nápadnými květy nebo vonnými listy, široce pěstovaných v zahradách i jako pokojové rostliny. <...> Je tedy zřejmé, že latinské názvy mohou být v některých případech chápány nejen jako doplňující, ale dokonce jako nezbytná informace. 9. DEFINICE DOMÁCÍCH / CIZÍCH REALIÍ Kalbėdamas apie tautinį apibrėžčių aspektą A. Gudavičius (2009: 85) teigia, kad žodžio reikšmių tautinę specifiką lemia ir pavadinamo daikto ar reiškinio ryšiai su visu materialiuoju ir dvasiniu tautos gyvenimu, žodžio sužadinamos emocijos ir vaizdiniai. Laikantis tautiškumo principo, pasak A. Gudavičiaus (2009: 86), artimų žodžių (su kuo tauta gyveno ir gyvena) reikšmės turėtų turėti išsamesnes, platesnes apibrėžtis negu svetimų kultūrų. Ir remdamasis DŽ pavyzdžiais teigia, kad šiame žodyne ir daugelyje rusų kalbos aiškinamųjų žodynų dažniausiai matomas atvirkščias vaizdas, o anglų kalbos žodynai vienodai detaliai apibrėžia ir savas, ir nesavas realijas (Gudavičius 2009: 86–88). Podívejme se, jak uvedené tři litevské slovníky definují rostliny pocházející z Litvy (domácí realie) a rostliny, které se do Litvy dostaly teprve před nedávnem (cizí realie). 44 Kakost krvavý. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 33 9.1. Nejprve proberme definice domácích reálií (rostlin běžných v Litvě) – jablka, šípku, brambory a řepy (viz tabulku 26). Protože slova bulvė a runkelis mají dva významy – samotnou rostlinu a hlízu / kořenovou bulvu – budou porovnávány pouze posledně uvedené. a) Definice domácích reálií TABULKA 26. Definice zeleniny a ovoce rostoucích v Litvě Slovo Definice BŽ DŽ7i definice LKŽe definice obuolys kulatý, tvrdý, šťavnatý plod jabloně se zelenou, žlutou nebo červenou slupkou a malými semeny plod jabloně plod jabloně erškėtuogė plod šípku (1. význam) – podlouhlá nebo kulatá červená či oranžová, na vitaminy bohatá, sladkokyselá bobule s mnoha semeny plod šípku, bobule plod šípku, bobule bulvė kulatá nebo oválná škrobnatá hlíza s velmi tenkou bílou, nažloutlou, červenou nebo fialovou slupkou, konzumovaná jako zelenina45 (zelenina, jejíž hlízy obsahují mnoho škrobu (Solanum tuberosum)); její hlíza (zelenina, jejíž hlízy obsahují mnoho škrobu (Solanum tuberosum); hlíza této zeleniny červená řepa bílý, nažloutlý nebo tmavě červený kulatý či podlouhlý kořen, používaný jako potravina, krmivo a zdroj cukru (zahradní rostlina z čeledi laskavcovitých s kulatým nebo podlouhlým kořenem (Beta); její kořen (kořenová zelenina se silným, dužnatým kořenem, červená řepa (Beta)); její hlíza Slova jablko a šípek jsou v DŽ7i a LKŽe definována velmi stručně; dozvídáme se o nich pouze to, plodem které rostliny jsou. V BŽ je definice těchto slov zcela jiná, v níž 45 Druhý význam tohoto slova je „zahradní rostlina s rozvětvenou lodyhou, která vytváří takové hlízy (obvykle brambor obecný, Solanum tuberosum“. V BŽ byly takové případy (rostlina a její plod) všude systematicky rozděleny do dvou významů – rostlina a její plod. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 34 uvádí se nejen, plody které rostliny to jsou, ale také se podrobně popisují nejtypičtější vnější znaky těchto plodů – tvar (jablko – ‘kulaté’; šípek – ‘protáhlý’ a ‘kulatý’), barva (jablko – se ‘zelenou’, ‘žlutou’ či ‘červenou’ slupkou; šípek – ‘červený’ či ‘oranžový’), uvádějí se také vnitřní46 znaky plodů – chuť, konzistence (jablko – ‘tvrdé’, ‘šťavnaté’; šípek – ‘sladkokyselý’). Schéma definic slov brambora a řepa je v BŽ v zásadě stejné, tj. uvádějí se vnější znaky – tvar (brambora – ‘kulatá’ a ‘oválná’; řepa – ‘kulatá’ a ‘protáhlá’), barva (brambora – s ‘bílou’, ‘nažloutlou’, ‘červenou’ či ‘fialovou’ slupkou), vnitřní znak (brambory) – ‘obsah škrobu’; navíc se pouze uvádí, k čemu se používají (brambora – ‘jí se jako zelenina’, řepa – ‘používá se k jídlu, jako krmivo a jako zdroj cukru’)47. Tento poslední znak se uvádí namísto chuťového znaku, protože zelenina se nejčastěji jí v různých podobách – syrová, pečená, vařená, dušená apod. Chuť zeleniny se tedy mění podle způsobu přípravy. Porovnáme-li definice všech čtyř slov v DŽ7i a LKŽe, je zřejmé, že definice brambory a řepy jsou podrobnější. Schéma těchto dvou definic se však také liší: u řepy se uvádějí vnější znaky (vzhled), zatímco u brambory vnitřní znak, tj. její ‘obsah škrobu’; postupuje se tedy nekonzistentně. Definice v DŽ7i a LKŽe se od BŽ liší také tím, že vlastnosti kořenové zeleniny či hlízy jsou v těchto dvou slovnících připojeny k popisu rostliny, tj. vlastnosti jednoho objektu jsou vysvětlovány u jiného objektu48. b) Definování cizích reálií Při popisu cizích reálií (rostlin, které za obvyklých podmínek v Litvě nerostou) se stejně jako při popisu domácích reálií uvádí definice nikoli samotné rostliny, ale jejího plodu (viz tabulka 27). 46 Vnitřní znaky jsou takové znaky, které nesouvisejí s viditelnou podobou rostlin, ale odhalují jejich vnitřní vlastnosti související s chutí, konzistencí apod. 47 U slov brambora a řepa se neuvádí, která rostlina je plodí, protože je to zřejmé z druhého významu: brambora <...> 2. zahradní rostlina s rozvětvenou lodyhou, která vytváří takové hlízy (obvykle jedlá brambora, Solanum tuberosum); řepa <...> 2. zahradní rostlina s velkými listy, která vytváří takovou kořenovou zeleninu (Beta). 48 V obdobných případech, kdy se hovoří o rostlině a jejím plodu, se v DŽ7i a LKŽe postupuje většinou právě takto, zatímco BŽ uvádí definici plodu (kořenové zeleniny, hlízy apod.) tam, kam logicky patří – při popisu kořenové zeleniny či hlízy. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 35 TABULKA 27. Definice zeleniny a ovoce, které v Litvě nerostou Slovo Definice BŽ DŽ₇i definice LKŽe definice lilek plod válcovitého, hruškovitého či kulovitého tvaru s lesklou, obvykle tmavě fialovou slupkou, konzumovaný jako zelenina (teplomilná rostlina z čeledi lilkovitých, která plodí podlouhlé či hruškovité plody (Solanum melongena);) její plod (rostlina z čeledi lilkovitých s plody podobnými okurkám, které se konzumují (Solanum melongena)); plod této rostliny meruňka kulatá dužnatá sladkokyselá peckovice se žlutooranžovou, často plstnatou slupkou, připomínající broskev (teplomilný ovocný strom z čeledi růžovitých, který plodí šťavnaté plody s podélnou rýhou a kulatou peckou (Armeniaca); jeho plod (1. meruňka.) 2. plod meruňky datle drobný, oválný, tmavý, dužnatý a sladký plod datlovníku s jedním semenem (palma, která plodí sladké jedlé plody (Phoenix dactylifera)); její plod (palma s jedlými plody (Phoenix dactylifera)); plod tohoto stromu figa měkký, dužnatý, sladký plod fíkovníku (často fíkovníku smokvoně) ve tvaru cibule nebo hrušky, obvykle se jí sušený (ovocný strom z čeledi morušovníkovitých z teplých oblastí, který plodí měkké jedlé plody (Ficus carica)); jeho plod (strom z čeledi morušovníkovitých z tropických oblastí (Ficus carica)); a také jeho plod Slova BŽ baklažanas, abrikosas, datulė ir figa (lilek, meruňka, datle a fík) jsou definována v zásadě stejně jako domácí reálie – uvádějí se jejich vnější znaky: tvar (lilek – „ve tvaru válce, hrušky nebo koule“; meruňka – „kulatá“; datle – „drobná, oválná“; fík – „ve tvaru hrušky“), barva (lilek – „lesklá, obvykle tmavě fialová slupka“; meruňka – „nažloutle oranžová, často plstnatá slupka“; datle – „tmavá“), zdůrazňují se také vnitřní znaky – chuť (meruňka – „sladkokyselá“; datle – „sladká“; fík – „sladký“) nebo způsob užití (lilek – „jí se jako zelenina“; fík – „obvykle se jí sušený“). Definice všech čtyř slov v DŽ₇i jsou poměrně BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 36 podrobné, ale vycházejí z různých kritérií: u lilku z vzhledu (vnější znak), u meruňky z vzhledu (vnější znak) a konzistence („šťavnatá“ – vnitřní znak), u datle a fíku z chuti či konzistence („sladký“, „měkký“ – vnitřní znaky). LKŽₑ definuje lilek podle vzhledu a uvádí, že jde o jedlý plod, avšak meruňka, datle a fík jsou definovány velmi stručně podle stejného schématu jako jablko či šípek (tj. jako plod čeho). Po prozkoumání definic významů uvedených slov ve třech litevských slovnících (tabulka 27) je tedy patrné, že BŽ postupuje ve všech případech stejně – definice jsou podrobné, nerozlišují domácí a cizí reálie a vycházejí z určitého schématu: plod (kořenová zelenina apod.) čeho, vzhled (tvar, barva), nejcharakterističtější vnitřní vlastnosti (chuť, konzistence apod.) a/nebo (zejména u zeleniny) způsob užití. DŽ₇ᵢ postupuje v tomto ohledu trojím způsobem: významy domácí i cizí zeleniny jsou definovány dostatečně podrobně a podobně, významy domácích plodů jsou definovány mimořádně stručně a významy cizích plodů podrobněji, avšak podle různých kritérií – jedny podle vzhledu a chuti, jiné pouze podle chuti apod. LKŽₑ postupuje systematičtěji, i když i tento systém vyvolává otázky: významy zeleniny (domácí i cizí) jsou definovány poměrně podrobně, zatímco významy plodů (domácích i cizích) velmi stručně. Je samozřejmě třeba mít na paměti, že tyto předpoklady byly vysloveny až po prozkoumání několika příkladů. 9.2. Z tohoto hlediska lze nahlédnout i na další kategorii – zvířata. a) Definice domácích reálií V tabulce 28 jsou uvedeny definice domácích reálií (zvířat žijících v Litvě) v litevských slovnících. TABULKA 28. Definice zvířat žijících v Litvě Slovo Definice BŽ Definice DŽ₇ᵢ Definice LKŽₑ liška dravá kožešinová šelma se špičatým čenichem a dlouhým huňatým ocasem (obvykle liška obecná, Vulpes vulpes) dravá kožešinová šelmička dravá šelmička z čeledi psovitých (Vulpes) kůň velké silné domácí zvíře s krásně splývající hřívou a ocasem, používané k těžkým pracovní zvíře domácí lichokopytník, který slouží k práci, jízdě a ježdění (Equus BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai 37 k přepravě předmětů, jízdě na koni apod. (Equus caballus)49 caballus) husa velký, dobře plovoucí volně žijící nebo domácí vodní pták s dlouhým krkem a širokým zobákem (obvykle husa velká, Anser) velký volně žijící i domácí vodní pták (Anser) velký volně žijící i domácí vodní pták (Anser) BŽ, stejně jako v jiných slovnících, v definicích zkoumaných slov nejprve uvádí třídu, do níž zvíře patří, srov.: liška – „šelma“, kůň – „domácí zvíře“, husa – „volně žijící nebo domácí vodní pták“, a rozlišovací znaky, srov.: liška – „dravá šelma s cennou kožešinou“, kůň – „velký a silný“, husa – „velká, dobře plovoucí“. Největší pozornost však definice BŽ věnují vzhledu zvířete (vnějším znakům), který je důležitý pro jeho identifikaci, protože ho nejprve spatříme, srov.: liška – „se špičatým čenichem a dlouhým, huňatým ocasem“, kůň – „s krásně splývající hřívou a ocasem“, husa – „s dlouhým krkem a širokým zobákem“. Při popisu domácích zvířat se uvádí také jejich účel, srov. kůň – „používá se k přepravě těžkých předmětů, jízdě na koni apod.“. b) Definování cizích reálií Tabulka 29 uvádí definice cizích reálií (živočichů z jiných zemí, kteří žijí v Litvě pouze v zoologických zahradách apod.) v litevských slovnících. TABULKA 29. Definice živočichů z jiných zemí Slovo Definice BŽ Definice DŽ7 Definice LKŽe slon obrovské zvíře z Afriky a jižní Asie s dlouhým chobotem a dvěma kly (Loxodonta) velký chobotnatý savec z teplých krajin (Elephas a Loxodonta) velký chobotnatý savec z teplých krajin (Elephas) plameňák bělavě růžový vodní pták z teplých krajin bělavě růžový vodní pták z teplých krajin takový vodní pták z teplých krajin s růžovými 49Pro redaktory BŽ zatím není zcela jasné, zda by takové latinské označení mělo zůstat. LRTB Equus caballus označuje divokého koně. VLE při popisu domácích koní uvádí, že pocházejí z divokých koní (nejspíše z koně Převalského a tarpana), latinské označení však neuvádí (VLE I: 779). WEBSTER v definici koně (horse) uvádí stejné latinské označení Equus caballus a konstatuje, že koně byli domestikováni již velmi dávno; uvádí také jejich využití, takže lze pochopit, že se hovoří o domácím, nikoli divokém koni. Ve WIKIPEDII je při popisu domácího koně uvedeno latinské označení Equus ferus caballus (podrobněji viz https://lt.wikipedia.org/wiki/Naminis_arklys). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodynė: augalai ir gyvūnai | 38 pták s dlouhýma nohama, dlouhým krkem a zobákem zahnutým dolů (Phoenicopterus), s peřím (Phoenicopterus roseus) (Phoenicopterus roseus) zebra africké zvíře podobné koni s bílými a černými pruhy pruhované africké zvíře podobné koni (Equus zebra) pruhovaný lichokopytník z čeledi koňovitých (Equus zebra) Cizí zvířata jsou v BŽ definována stejně jako domácí, tj. podrobně se popisuje jejich vzhled, srov.: slon – „s dlouhým chobotem a dvěma kly“, plameňák – „bílorůžový“, „s dlouhýma nohama, dlouhým krkem a zobákem zahnutým dolů“, zebra – „podobná koni“, „s bílými a černými pruhy“. V BŽ se navíc uvádí, kde tato zvířata žijí50, srov.: slon – „v Africe a jižní Asii“, plameňák – „v teplých krajích“, zebra – „v Africe“. V DŽ7i jsou tato zvířata definována velmi podobně (uvádí se poměrně stručný popis vzhledu a místa výskytu). V LKŽe se postupuje podobně. Kdyby však v definici slova zebras v LKŽe nebyl uveden vnější znak „pruhovaný“, laik by asi nepochopil, o jakém zvířeti je řeč; srov. vědeckou klasifikaci uvedenou v definici zebro: čeleď koňovitých, řád lichokopytníků, jednokopytné zvíře. Stejně tak kdyby se objevil člověk, který nikdy neviděl slona, sotva by mu pomohla informace, že slon je chobotnatý savec (tuto definici převzal i DŽ7i). Lze se domnívat, že slovo straublinis znamená „mající chobot“, avšak DŽ7i takové slovo vůbec neobsahuje a v LKŽe straublinis, -ė znamená „1. patřící k řádu chobotnatých savců; 2. patřící k řádu nosatcovitých brouků“. Slovo straubliniai se pak vysvětluje jako „1. řád vyšších savců; 2. řád brouků“. Mohli jsme se tedy znovu přesvědčit, že nejvhodnější a průměrnému mluvčímu nejsrozumitelnější definicí není ta, která poskytuje encyklopedické poznatky, ale ta, která vychází z běžného chápání tvořícího základ každodenní kategorizace skutečnosti, jež nás obklopuje. Jak je tedy patrné, autoři BŽ při definování zvířat (žijících i nežijících v Litvě) v zásadě vycházejí ze stejného schématu: zaznamenává se příslušnost zvířete k určité vyšší třídě každodenní kategorizace, prototypicky se popisuje jeho vzhled (ostatní litevské slovníky vzhled zvířete v mnoha případech vůbec neuvádějí), a jde-li o domácí zvíře, uvádí se jeho účel. V definicích zvířat cizího původu se zmiňuje místo, kde žijí. 50 Stejně se postupuje také při popisu cizích rostlin (viz abrikosas, citrinmedis). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 39 ZÁVĚRY 1. Z rozboru definic významů několika slov označujících rostliny a zvířata vyplývá, že autoři Bendrinės lietuvių kalbos žodyno (dále jen BŽ) často kombinují tradiční (více vědeckou) a kognitivní definici významu slova. 2. Při vysvětlování významů slov označujících obecné kategorie augalas „rostlina“ a gyvūnas „zvíře“ (rozumí se první význam slova gyvūnas) zvolili autoři BŽ tradiční (více vědeckou) definici významu: uvádějí se nejtypičtější znaky rostliny a zvířete, tj. že rostliny a zvířata jsou „organismy“, že rostliny se živí „anorganickými látkami“, zvířata „organickými látkami“, že rostliny potřebují „světelnou energii“ a že zvířata „zpravidla mohou přecházet z jednoho místa na druhé“. Protože je v přírodě známo velmi mnoho druhů rostlin a zvířat, bylo by obtížné tato slova definovat například prostřednictvím znaků jejich nejvýraznějších prototypických zástupců – taková definice by nevyhnutelně byla schematická, málo informativní a pro slovníkové heslo sotva dostatečná. Rozlišení a definice druhého a třetího významu slova gyvūnas v BŽ však již souvisejí s kognitivní strategií definování významu. 3. Při definování významů slov označujících rostliny a zvířata, například beržas, pušis, bulvė, lapė, žąsis, uvádějí autoři BŽ nejprve třídu, do níž popisované slovo náleží, a dále zpravidla vyjmenovávají několik nejtypičtějších, nejsnáze rozpoznatelných vnějších a/nebo vnitřních znaků těchto rostlin a zvířat – jde tedy o kognitivní strategii definování významů. Často se uvádí účel rostlin a zvířat i místo jejich výskytu nebo růstu, zejména pomáhají-li tyto znaky určit denotát. Je třeba poznamenat, že ovocné keře a ovocné stromy jsou v BŽ definovány jinak, tj. nikoli podle jejich nejtypičtějších vnějších a/nebo vnitřních znaků, nýbrž podle plodů, které nesou a podle nichž je lidé obvykle rozpoznávají. 4. Volba nejtypičtějších znaků při definování slov označujících rostliny a zvířata často závisí na národní specifice, tj. znaky zachycené v definicích slov mohou souviset s činností, zvyklostmi a tradicemi lidí, s krajinou dané země apod. Proto některé znaky rostlin a zvířat uvedené v BŽ v definicích těchto slov nemusí být obsaženy v definicích stejných slov v anglických či ruských slovnících a naopak. 5. Na rozdíl od ostatních výkladových slovníků litevštiny probíraných v článku se v BŽ při definování významů podstatných jmen označujících zvířata a rostliny neuvádějí jejich taxonomické skupiny, tj. čeledi, rody apod. Důvodem je, že tato informace má pro průměrného mluvčího (který není botanikem ani zoologem) jen malou užitečnost. 6. V BŽ se stejně jako v některých dalších výkladových slovnících litevštiny uvádějí latinské názvy rostlin a zvířat. Podle názoru autorů BŽ jsou latinské názvy BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 40 Uvedení tohoto údaje v heslech slovníku je užitečné v případech, kdy je podle definice slova obtížné rozpoznat podobné rostliny nebo živočichy. 7. Z rozboru definic významů některých druhů ovoce a zeleniny vyplynulo, že BŽ na rozdíl od jiných výkladových slovníků litevského jazyka přistupuje k popisu domácích i cizích reálií jednotně: definice slov jsou podrobné a vytvářejí se podle podobného schématu, např. uvádí se, čí plod (kořenová zelenina apod.) jde, popisuje se vzhled (tvar, barva), nejtypičtější vnitřní vlastnosti (chuť, konzistence apod.) a/nebo se uvádí použití (zejména u zeleniny). Jinými slovy, při definování reálií se nerozlišuje mezi domácími a cizími, ale obě skupiny se popisují stejně podrobně. 8. Z rozboru definic slov označujících rostliny a živočichy ve výkladových slovnících BŽ a anglického a ruského jazyka vyplynulo, že definice v BŽ se svou podrobností a systematičností vyrovnají definicím ve zmíněných slovnících. 9. Souhrnně lze říci, že autoři BŽ se odvážněji vydávají kognitivní cestou, tj. často se vzdávají vědeckých či encyklopedických definic typických pro výkladové slovníky, které běžnému uživateli spisovného jazyka přinášejí jen málo užitku. Při definování slov (zkoumaných v tomto článku) věnují autoři BŽ větší pozornost nejtypičtějším, nejcharakterističtějším a snadněji rozpoznatelným znakům reálií, které lze vnímat zrakem, hmatem a dalšími smysly. Díky tomu jsou definice slov pro čtenáře slovníku jasnější, srozumitelnější, informativnější a jednoznačné. 10. Na základě analýzy pouhých několika příkladů ze dvou kategorií (rostlin a živočichů) by bylo obtížné vyvozovat jakékoli nezpochybnitelné závěry o celém BŽ. Bylo by proto vhodné provést obdobný výzkum další kategorie či dalších kategorií a získané výsledky porovnat s výsledky této studie. To by umožnilo formulovat přesvědčivější závěry a nastínit další perspektivy zdokonalování slovníku. ŠALTINIAI AMERICAN HERITAGE – The American Heritage® Dictionary of the English Language. Prieiga internete: https://www.ahdictionary.com/word/search.html. ANGLONAS2 – B. Piesarskas. Kompiuterinis anglų – lietuvių kalbų žodynas, UAB „Fotonija“. BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Redaktorių kolegija: D. Liutkevičienė (vyr. redaktorė), G. Naktinienė, R. Petrokienė, D. Svetikienė, K. Vosilytė, J. Zabarskaitė. (rengiamas). – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodynė: augalai ir gyvūnai | 41 CAMBRIDGE – Cambridge Dictionary. Prieiga internete: http://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/. COLLINS – Collins English Dictionary. Prieiga internete: https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/. DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/. DŽ6p – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: 6-as patais. ir papild. leid., kompak­tinė plokštelė. Vyr. red. Stasys Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006. DŽ7i – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas: 7-as patais. ir papild. leid. Vyr. red. Stasys Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012; elektroninis variantas, 2015 (atnaujinta versija, 2017). Prieiga internete: http://lkis.lkli.lt/dabartinis. INFOPLEASE – Infoplease Dictionary. Prieiga internete: https://www.infoplease.com/dictionary. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002): elektroninis variantas. Redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. redaktorė), Jonas Paulauskas, Ritutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė.Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2008). Prieiga internete: www.lkz.lt. LRTB – Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga internete: http://terminai.vlkk.lt. LTE I – Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 1, Vilnius: Mokslas, 1976. MACMILLAN – Macmillan Dictionary. Prieiga internete: http://www.macmillandictionary.com/. OXFORD – Oxford Dictionaries. Prieiga internete: https://en.oxforddictionaries.com/. VIKIPEDIJA – Laisvoji enciklopedija. Prieiga internete: https://lt.wikipedia.org/wiki/Pagrindinis_puslapis. VLE I – Visuotinė lietuvių enciklopedija 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2001. VLE II – Visuotinė lietuvių enciklopedija 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2002. VLE III – Visuotinė lietuvių enciklopedija 3, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. VLE V – Visuotinė lietuvių enciklopedija 5, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2004. VLE X – Visuotinė lietuvių enciklopedija 10, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2007. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 42 VLE XVIII: Visuotinė lietuvių enciklopedija 18, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2013. VLE XIX: Visuotinė lietuvių enciklopedija 19, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2013. WEBSTER: Merriam-Webster Dictionary and Thesaurus. Prieiga internete: https://www.merriam-webster.com/. WIKIPEDIA: Die freie Enzyklopädie. Prieiga internete: https://de.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Hauptseite. WIKIPEDIA: The Free Encyclopedia. Prieiga internete: https://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page. МАКС: Словарь русского языка. Под ред. А. П. Евгеньевой. Prieiga internete: http://slovari.ru/search.aspx?s=0&p=3068. СЕМ: Русский семантический словарь. Отв. Ред. Н.Ю. Шведова. Prieiga internete: http://slovari.ru/search.aspx?s=0&p=3068. ТСОШ: Толковый словарь русского языка С. И. Ожегова и Н. Ю. Шведовой. Prieiga internete: http://slovari.ru/search.aspx?s=0&p=3068. Interneto tekstų ištekliai naršyti paieškos sistema Google. Prieiga internete: https://www.google.lt. LITERATŪRA Bartmiński J. 1988: Definicja kognitywna jako narzędzie opisu konotacji. – Konotacja. Lublin: Wydawnictwo UMCS. Boldyrev N. 2004: Болдырев Н. Концептуальное пространство когнитивной лингвистики. – Вопросы когнитивной лингвистики 1. Prieiga internete: http://www.boldyrev.ralk.info/dir/material/161Conceptual-Space-KL.pdf (žiūrėta 2017 08 15). Boldyrev N. 2014: Болдырев Н. Когнитивная лингвистика. Введение в когнитивную лингвистику. Курс лекций, Тамбов: Издательский дом ТГУ им. Г. Р. Державина. Diessel H. Language and Cognition I. Categorization. Prieiga internete: http://www.personal.uni-jena.de/~x4diho/Script.Language%20and%20Cognition%201.pdf (žiūrėta 2017 09 15). Dirvenas R. 2009: Kognityvinė lingvistika. – Kalba ir žmonės. Vilnius: Vilniaus universiteto BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 43 leidykla, 11–38. Gaidienė A. 2016: Lietuvių kalbos gėrimo ir valgymo veiksmažodžių semantinių ryšių ypatybės. Dak­taro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Geeraerts D. 1989: Prospects and Problems of Prototype Theory. – Linguistics 27 (4), 141–165. Prieiga internete: https://www.researchgate.net/publication/305762003_Prospects_and_problems_of_prototype_theory (žiūrėta 2017 10 31). Geeraerts D. 2006: Words and other wonders (Cognitive Linguistic research 33). Mouton de Gruyter, Berlin – New York. Gudavičius A. 2007: Gretinamoji semantika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Gudavičius A. 2009: Etnolingvistika: tauta kalboje, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Gudavičius A. 2011: Reikšmė – sąvoka – konceptas ir prasmė. – Res Humanitariae 10, 108–119. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/get/LT-LDB-0001:J.04~2011~1367184173024/DS.002.0.01.ARTIC (žiūrėta 2017 08 05). Jakaitienė E. 1988: Leksinė semantika, Vilnius: Mokslas. Jakaitienė E. 2005: Leksikografija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Jakaitienė E. 2010: Leksikologija. 2-as pakart. Leid, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Kubriakova E. 1996: Ку́брякова Е. Краткий словарь когнитивных терминов. Москва: Филол. ф-т МГУ им. М. В. Ломоносова. Mik ulskas R. 2009: Kognityvinė lingvistika ir leksikografijos problemos. – Kalba ir žmonės. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 39–80. Murmulaitytė D. 2000: Vedinių pateikimas „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ pamatinių žodžių straipsniuose. – Acta Linguistica Lithuanica 42, 141–159. Murmulaitytė D. 2006: Kai kurių daiktavardžių apibrėžimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 1. Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 34–54. Naktinienė G. 2006: Svarbesnieji Bendrinės lietuvių kalbos žodyno semantikos aspektai. – Leksikografija ir leksikologija 1. Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 19–33. Pragglejaz Group 2007: A Method for Identifying Metaphorically Used Words in Discourse. – Metaphor and Symbol 22 (1). Philadelphia, 1–39. Prieiga internete: http://lingwistyka.pbworks.com/w/file/fetch/51533082/Pragglejaz%20group%20-%20MIP.pdf (žiūrėta 2017 10 31). Smetona M. 2016: Europos samprata lietuvio sąmonėje. – Parlamento studijos 20. Prieiga BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 44 internete: http://www.parlamentostudijos.lt/Nr20/files/133-157.pdf (žiūrėta 2017 08 10). Smetonienė I. 2015: Lietuviška garbės samprata. – Parlamento studijos 18. Prieiga internete: http://www.parlamentostudijos.lt/Nr18/files/4.pdf. (žiūrėta 2017 08 10). Svetikienė D. 2006: Kai kurios išvestinių būdvardžių ir iš jų padarytų prieveiksmių pateikimo aiškinamuosiuose lietuvių kalbos žodynuose problemos. – Leksikografija ir leksikologija 1. Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 181–191. Ungerer F., Schmid H.-J. 2006: An introduction to cognitive linguistics. 2nd edition, London: Longman. Vežbickaja A. 1996: Язык. Культура. Познание. Москва: Русские словари. Įteikta 2017 09 20 Priimta 2017 12 08 BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 45 SPECIFICS OF DEFINING MEANING IN THE DICTIONARY OF THE STANDARD LITHUANIAN LANGUAGE (BENDRINĖS LIETUVIŲ KALBOS ŽODYNAS): PLANTS AND ANIMALS Summary This article deals with the specifics of defining the meaning of several particular nouns denoting plants and animals. The nouns were picked out of the manuscript of The Dictionary of the Standard Lithuanian Language (DSLL) (Bendrinės lietuvių kalbos žodynas) and the section of it that is already available online. In the article, the definitions of the meaning of the nouns chosen are compared to the definitions of the matching nouns available in other Lithuanian glossaries and some English and Russian dictionaries. The article attempts to identify the definition (traditional or cognitive) of a word that is typically used in defining the general names of the categories of plant and animal and the words falling into these categories. 1. Investigation of the definitions of several words denoting plants and animals shows that, as often as not, the authors of DSLL navigate between the traditional (rather scientific) and the cognitive definition of the meaning of a word. 2. In defining the meanings of the words plant and animal (in the original meaning of the latter word) that stand for the two general categories, the authors of the DSLL have opted for the traditional (rather scientific) method to define the meaning of words, registering the most typical attributes of a plant and an animal, such as that plants and animals are ‘organisms’, plants feed on ‘non-organic substances’ and animals on ‘organic substances’, that plants require ‘solar energy’ to survive, that animals ‘can usually move from one place to another.’ Since plant and animal species in nature are plenty, it would be difficult to define these words through, say, the characteristics of their most prominent prototypical representatives; this kind of definition would inevitably be schematic, lacking in information, and hardly adequate for the purposes of a dictionary entry. Nonetheless, the distinction and definition of the second and third meaning of the word animal already has to do with the cognitive strategy of definition. 3. In defining the meanings of words falling into the categories of plants and animals, such as beržas (birch), pušis (pine), bulvė (potato), lapė (fox), žąsis (goose), the DSLL authors first of all indicate the class the word being described belongs to and then usually follow with a list of several most typical, easily recognisable external and/or internal features of these plants and animals, hence sticking to the cognitive strategy of their definition. Quite often, they BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 46 specify the purpose of plants and animals, their habitat, especially if such traits are instrumental in identifying the denotation. It should be said that the DSLL defines fruit bushes and trees under a different approach: not by their most typical external and/or internal attributes but rather by the fruit that their bear, which helps people recognise them in most cases. 4. Usually, the selection of the most typical characteristics for the purposes of definition of words denoting plants and animals depends on the national specifics: the attributes registered in the definitions of words may connect to human activity, habits and customs, the landscape, and so on. Therefore, some of the characteristics of plants and animals registered in the DSLL definitions of these words may not necessarily be present in the definitions of the matching words in the English or Russian dictionaries, and vice-versa. 5. Contrary to the other Lithuanian glossaries referred to in the article, when it comes to defining the meanings of nouns denoting plants and animals, the DSLL does not specify their taxonomical groups, such as families, genera, and such. This is because this type of information has little use to the average speaker (who is not a botanist or zoologist). 6. Just like in some of the other Lithuanian glossaries, the DSLL, too, provides Latin terms of plants and animals. The authors of the DSLL believe that providing Latin terms in dictionary entries is useful when the definition of a word alone makes it hard to identify similar plants or animals. 7. Examination of the definitions of some fruits and vegetables has revealed that, contrary to other Lithuanian glossaries, when it comes to defining own and foreign realities, the DSLL follows a non-discriminative approach: the definitions of words are thorough and are based on a similar scheme, for instance, the type of fruit (such as root-crop), appearance (shape and colour), the typical internal characteristics (taste, texture, and so on), and/or purpose (with vegetables in particular). In other words, the definition of realities does not differentiate between own and foreign but rather follows a non-discriminatively thorough approach. 8. Examination of the definitions of the words denoting plants and animals present in the DSLL and English and Russian glossaries has revealed that the DSLL’s definitions are on a par to those of the other dictionaries in terms and completeness and organisation. 9. In summary, we can say that the authors of the DSLL travel the cognitive path with more assurance, often abandoning scientific or encyclopaedic definitions so typical of glossaries that usually benefit the ordinary user of the standard language hardly at all. In defining the words (covered in the article), the authors of the DSLL rather focus on the most typical, inherent, easily recognisable attributes of the realities that can be perceived, sensed in a visual, BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ANŽELIKA GAIDIENĖ, DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Reikšmių apibrėžimo ypatumai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne: augalai ir gyvūnai | 47 tactile, and other ways. That way, the definitions of words become clearer, more understandable, informative, and unambiguous to the users of the Dictionary. 10. Analysis of but several examples of the two categories (of plants and animals) could hardly lead to some sure-fire conclusions about the entire Dictionary of the Standard Lithuanian Language. As a result, one should conduct a similar investigation of another category (or other categories) and compare its results to the outcomes of this research. This would give weight to our conclusions and would allow predicting the prospects of developing the Dictionary further. KEYWORDS: meaning, definition, cognitive definition, traditional definition, dictionary, Dictionary of the Standard Lithuanian Language. ANŽELIKA GAIDIENĖ DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] [email protected] BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204