Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose

NIDA PODERIENĖ Institut litevského jazyka STEREOTYP LITEVCE V PÍSEMNÝCH PRACÍCH DOSPÍVAJÍCÍCH KLÍČOVÁ SLOVA: jazyk žáků, stereotyp, jazykový obraz světa. ÚVOD Sebepojetí národní identity je založeno na představách existujících v kulturním vědomí národa, mezi něž patří i stereotypy1. Stereotypy ovlivňují kognitivní procesy jedince a člověk se k nim uchyluje, když je třeba zvolit určitý způsob chování v sociálním prostředí, protože „realita je vždy interpretována z perspektivy sociálně vymezeného vnímání“ (Tumer, Oakes, Haslam 1992: 22). Národní stereotyp je v etnolingvistice nejčastěji definován jako schematická představa představitele vlastního či jiného národa, utvářející se v myslích jazykového a kulturního společenství, které mu přisuzuje určité povahové rysy a kulturní zvláštnosti (Gudavičius 2007: 156; Rutkovska, Smetona, Smetonienė 2017: 26). Jak poznamenává Kazimieras Župerka (2017: 5), „rysy připisované národu (tj. jaký je ‚průměrný‘ Litevec) vnímáme pouze jako uznání výraznějších dominantních rysů“. Cílem tohoto článku je na základě údajů z výzkumu písemných prací dospívajících v raném věku (11–13 let) pojednat o tom, jaký stereotyp Litevce se utváří v jazykovém obrazu světa žáků2. K dosažení tohoto cíle jsou stanoveny následující úkoly: 1) zjistit, jak dospívající chápou národní stereotyp; 2) prozkoumat vztah dospívajících ke stereotypu Litevce; 3) analyzovat obsah stereotypu Litevce; 4) porovnat údaje z výzkumu s údaji z výzkumů na stejné téma provedených etnolingvisty ve skupinách starších lidí. Volba předmětu výzkumu byla dána skutečností, že v kategorii rané adolescence chybějí empirické studie zabývající se národní identitou a národními stereotypy. Při zkoumání proměn obsahu národních stereotypů a projevů identity v jazykovém a kulturním 1 Slovník cizích slov uvádí čtyři významy stereotypu. V tomto článku se pojem stereotypu používá ve druhém významu: „zjednodušená, schematizovaná, emocionálně zabarvená představa nějakého objektu, která funguje ve vědomí společnosti“ (TŽŽ 2005: 704). 2 Jazykový obraz světa je chápání světa utvářené v jazyce, které zahrnuje kategorizaci věcí a jevů, vztahy mezi prvky světa a vztah člověka ke světu (Gudavičius 2007: 210). BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 2 v komunitě, jak ukazují výsledky výzkumů (Druckman 1994; Barrett, Wilson, Lyons 1999; Šutinienė 2006; Taljūnaitė 2006; Akstinavičiūtė, Petraitytė 2007; Gudavičius 2007; Kuznecovienė 2007; Spirajevienė, Spirajevas 2015; Žiliukaitė, Poviliūnas, Savicka 2016), má věk mimořádný význam. To je obzvlášť důležité při hovoru o dospívajících vzhledem ke specifickým vývojovým zvláštnostem tohoto věkového období. Psychologové vycházející z teorie osobnostního vývoje Erika Eriksona (Gage, Berliner 1994: 116–119) tvrdí, že právě v dospívání se člověk snaží pochopit a upevnit svou identitu, najít své místo v komunitě tím, že se srovnává s ostatními a své vlastní hodnocení sebe sama s pohledy druhých. Při interpretaci údajů empirických výzkumů vědci dospívají k závěru, že předsudky a přesvědčení o příslušnících národa, vyčleňování jedné skupiny z ostatních a používání stereotypů jsou charakteristické pro děti starší 10 let (Rutland 1999: 65); děti ve věku 10–12 let navíc začínají vymezovat charakteristické rysy vlastního národa prostřednictvím kategorizace a začleňování sociálních srovnání. V raném dospívání se utváří národní identita člověka, která vzniká „nikoli oddělením, nýbrž připojením, dlouhodobým osvojováním principů národního způsobu života“ (Jonutytė 2008: 17) a přejímáním hodnot a modelů chování národního společenství. Obraz příslušníků vlastního národa jako „představovaného společenství“, utvořený v dospívání, se stává určitým výchozím bodem při formování sebeuvědomění osobnosti a jejího vztahu k národnímu společenství. 1. METODOLOGIE VÝZKUMU Materiál výzkumu stereotypu Litevce v písemném projevu dospívajících tvoří 246 písemných prací 62 dospívajících ve věku 11–13 let (20 žáků páté třídy, 42 žáků šesté třídy) ze škol s litevštinou jako vyučovacím jazykem3. Žáci napsali práce v únoru až dubnu 2018 při plnění úkolů, v nichž 1) měli popsat rysy národního charakteru Litevce a dostali seznam 37 lexémů a slovních spojení4, který mohli (ale nemuseli) použít5; 2) byli dotázáni, jak podle názoru žáků Litevce popisují 3 Kaišiadorys, Kaunas, Kazlų Rūda, Kėdainiai, Klaipėda, okres Klaipėda, Kupiškis, okres Marijampolė, okres Rokiškis, Skuodas, Šalčininkai. Práce žáků ze školy v Šalčininkai tvoří 20% celého vzorku. Žáci byli požádáni, aby uvedli, na které škole a ve které třídě studují. 4 Čestní, přizpůsobiví, rychlí, zdvořilí, zdrženliví, bezúhonní, staromódní, citliví, spolehliví, slabé vůle, zasmušilí, veselí, vnímaví, vážní, přímí, upovídaní, bez smyslu pro humor, pomalí, snobští, mazaní, chamtiví, spravedliví, moudří, otevření, přátelští, pracovití, nespolehliví, skromní, hluční, dochvilní, věcní, nevychovaní, extroverti, introverti, nejasní, nudní, silné vůle (seznam sestavený na základě lexémů a slovních spojení popisujících národní charakter, které uvádí Valdas Pruskus (2003: 28)). 5 Podle výsledků výzkumu slovní zásoby písemného projevu žáků 3.–4. tříd (Dobrovolskienė, Plentaitė 2005: 113) není slovní zásoba žáků bohatá (například v textech vyprávěcího typu byla použita pouhá 3% přídavných jmen). Příklady lexémů a slovních spojení byly nabídnuty proto, aby žáci s jejich pomocí stereotyp Litevce popsali podrobněji. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 3 příslušníci sousedních zemí; 3) měli popsat příslušníka jiného národa; 4) měli vytvořit portrét typického Litevce a porovnat jej s popisem příslušníka vybraného národa. Tyto úkoly byly žákům zadány během hodin při probírání tématu „Jazyk jako sociokulturní jev“ – při osvojování lexika (synonym, antonym a frazeologismů)6. Úkoly plnili žáci s různými studijními schopnostmi a jejich práce nebyly hodnoceny známkami. Shromážděný materiál výzkumu písemného projevu dospívajících byl analyzován popisně-analytickou a komparativní metodou. Při zkoumání stereotypu Litevce v písemných pracích žáků se nejprve zkoumalo, jak žáci chápou národní stereotyp a jaký mají dospívající vztah ke stereotypu Litevce. Při vymezování obsahových složek stereotypu Litevce byla využita metodika Jerzyho Bartminského (Gudavičius 2007: 157–158), kterou použil etnolingvista Aloyzas Gudavičius (2007: 158–146) při zkoumání rysů stereotypu příslušníka národa v jazykových komunitách studentů a starších lidí. J. Bartminski zkoumal národní stereotypy podle zobecněných hledisek hodnocení příslušníka národa: 1) vztahu k materiálnímu životu (aspekt každodenního života); 2) charakterových rysů (psychické a intelektové vlastnosti); 3) vztahu k ostatním lidem (parametr společenskosti) a 4) ideového postoje (vztah ke světu, vlasti a náboženství). Na základě údajů z analýzy písemného projevu dospívajících byla vymezena další dvě hlediska hodnocení příslušníka národa: 1) vztah k národní identitě (jazyk, kultura, stát, dějiny) a 2) fyzické vlastnosti. Obsah stereotypu Litevce v písemných pracích dospívajících byl zkoumán podle těchto hledisek hodnocení: 1) vztah k materiálnímu životu; 2) psychické a intelektové vlastnosti; 3) vztah k ostatním lidem; 4) vztah k národní identitě; 5) fyzické vlastnosti. Aby se zjistilo, které rysy stereotypu Litevce jsou trvalé v jazykovém obrazu světa různých věkových skupin a jak se mění dominantní složky obsahu stereotypu Litevce, byla data provedeného výzkumu porovnána s údaji z výzkumu stereotypu Litevce A. Gudavičiuse v jazykové komunitě litevských studentů a starších lidí (35–65 let) a s údaji z výzkumu národního charakteru Litevců Silvije Papaurelytė-Klovienė v Dabartinės lietuvių kalbos tekstyne. A. Gudavičius provedl dotazníkový výzkum mezi 100 studenty Šiauliai University a 50 staršími respondenty různých profesí podle hledisek hodnocení národního stereotypu vymezených J. Bartminskim. S. Papaurelytė-Klovienė zkoumala rysy národního charakteru Litevce analýzou údajů Dabartinės lietuvių kalbos tekstyne, v nichž je hodnocení příslušníka litevského národa vyjádřeno rysy označovanými přídavným jménem lietuviškas, například lietuviškas darbštumas, lietuviškas svetingumas a podobně. Národní charakter v litevštině 6 Je třeba upozornit, že úkoly nebyly sestaveny a plněny speciálně pro tento výzkum, nýbrž při ověřování výukových materiálů pro žáky s vyššími schopnostmi. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 4 Ve světonázoru vědkyně zkoumala podle 1) vztahu k ostatním; 2) k sobě samému a 3) vlastním jednáním. Analýza litevského stereotypu z týchž či velmi podobných hledisek umožnila porovnat obsah litevského stereotypu ve světovém názoru dospívajících a lidí z jiných věkových skupin, ačkoli materiál empirických výzkumů byl shromážděn různými způsoby. Článek pojednává o stereotypu Litevce ve světovém názoru dospívajících v raném věku, a to prostřednictvím rozboru 1) pojetí stereotypu Litevce; 2) vztahu ke stereotypu; 3) obsahu stereotypu Litevce se zaměřením na jeho nejcharakterističtější rysy. 2. POJETÍ STEREOTYPU LITEVCE V ŘEČI DOSPÍVAJÍCÍCH V řeči dospívajících je národní stereotyp chápán jako zobecněný obraz představitele národa, založený na rysech připisovaných národnímu charakteru. Jak ukazuje analýza písemných prací žáků, pojem národního stereotypu nemá v textech respondentů negativní konotaci. Ačkoli si většina dospívajících uvědomuje, že Litevci jsou různí, považuje stereotyp za oprávněné, zobecněné hodnocení většiny příslušníků národa, např.: <...> to jsou jen stereotypy, ale většina lidí jim odpovídá.7 <...> samozřejmě, ne všichni [Litevci – N. P.] jsou takoví, ale podíváme-li se na to zevšeobecněně, lze říci právě toto. Stereotyp Litevce ve světovém názoru dospívajících podle žáků zahrnuje rysy charakteristické pro většinu Litevců, včetně vlastností jejich samotných jakožto představitelů národa i vlastností jejich vrstevníků, např.: Možná jsme trochu příliš skromní, ale jsme skutečně odhodlaní a dost tvrdohlaví. Moje kamarádka <...> je veselá, otevřená. Všichni Litevci jsou takoví. Při charakteristice představitele národa se žáci opírají o sociální a kulturní argumenty, např.: Když je potřeba, Litevci protestují a žádají vládu o podporu a pomoc. Litevci mají rádi basketbal, zatímco Angličané fotbal. 7 V článku nebyla řeč žáků jazykově upravována. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 5 Litevci mají své svátky, jako je 16. únor <...>. Litevci a Němci jsou si podobní svou pracovitostí, zdrženlivostí, dochvilností a pevnou vůlí. Oba národy rády jedí podobná jídla, například jak Litevci, tak Němci si cpou plné tváře dušeným kysaným zelím s uzeným masem nebo bramborovými pokrmy. Pojetí Litevce v textech žáků zahrnuje etnický původ, území, národní tradice, historickou kulturní zkušenost a rysy připisované národnímu charakteru. V jazyce žáků se vedle pojmu Litevci synonymně používají pojmy obyvatelé Litvy, obyvatelé Litevské republiky. Při charakteristice Litevce jej žáci srovnávají pouze se zástupci národů žijících v zahraničí; v žádném ohledu nejsou Litevci v textech srovnáváni s osobami patřícími k národnostním menšinám žijícím v Litvě8. Lze předpokládat, že pro litevské dospívající nejsou zástupci národnostních menšin natolik jiní, aby jim byly připisovány stereotypní rysy jiného národa. Dospívající nevidí zásadní rozdíl mezi etnickými Litevci a zástupci národnostních menšin v Litvě: v textech žáků je rozlišujícím znakem Litevce příslušnost k litevskému státu, například: Pokud mluví litevsky, může to být Litevec, ale nemusí, protože jsou lidé, kteří se naučí mluvit litevsky v jiných zemích. Pokud má litevské občanství, je to určitě Litevec, ledaže má dvojí občanství. Lze tvrdit, že pojetí Litevce v jazyce žáků zahrnuje rysy etnického i politického národa. Většina dospívajících cítí sounáležitost se svým státem; naproti tomu u studentů, jak uvádějí výzkumníci (Spirajevienė, Spirajevas 2015: 117), ztrácí národní identita rozměr státního území. 3. IDENTIFIKOVAT SE, NEBO BÝT ODLIŠNÝ: VZTAH KE STEREOTYPU Vztah ke stereotypu Litevce se v jazyce žáků nejčastěji vyjadřuje osobním zájmenem. První osoba osobního zájmena, případně střídavě první a třetí osoba, se nejčastěji používá, když žáci popisují povahu Litevce, srovnávají Litevce s příslušníky jiných národů a vyjadřují názor na to, jak Litevce hodnotí zástupci jiných národů. Sounáležitost s národním společenstvím se v textech obvykle vyjadřuje tvary osobních zájmen my, naše a slovesy v první osobě jednotného a množného čísla, například: 8 Ostatní národy v textech žáků zastupují představitelé Polska, Ruska, Běloruska a dalších států. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 6 Možná jsme trochu příliš skromní, ale zato skutečně pevné vůle a dost tvrdohlaví. Náš národ má podobné povahové rysy jako národ německý, protože Němci jsou zdvořilí, zdrženliví, spolehliví, vážní, pracovití a věcní. <...> jsme dobrosrdeční, klidní, starostliví, trpěliví, skromní, velmi poutaní k přírodě a prostí lidé. Navzdory všem kladům a záporům jsem hrdá, že jsem Litevka, a ne nějaká namyšlená cizinka. V případech, kdy jsou Litevcům připisovány pouze negativní rysy, je hodnocení stereotypu Litevce formulováno pouze ve třetí osobě slovesa a zájmeny on nebo oni, aniž by se mluvčí ztotožňovali se svými krajany, např.: Podle mého názoru jsou Litevci sobečtí <...>. Litevci příliš mnoho pijí. Ne všichni moji přátelé jsou tak dobří, jak se zdají. Některé dívky před jednou dobrou kamarádkou předstírají, že jsou přítelkyně, zatímco jiné jí říkají „strašidlo“. Proto mohu dospět k závěru, že většina Litevců je dvojtvářná. Při procházce si lze všimnout, že Litevci nejsou zrovna nejzdvořilejší lidé. Z toho lze vyvodit, že Litevci jsou nezdvořilí a nevychovaní. Také ze všech stran můžeme vidět, jak jsou Litevci zasmušilí. Vždy chodí zamračení a nespokojení. Ukázalo se, že dospívající, kteří povahu Litevce hodnotí pouze negativně, posuzují své vrstevníky i dospělé velmi kriticky. Na základě výzkumných údajů lze tvrdit, že většina žáků v raném období dospívání se ztotožňuje s příslušníky litevského národa, připisuje stereotypu Litevce i své vlastní vlastnosti a svůj osobní vztah ke stereotypu Litevce vyjadřuje osobními zájmeny já, my a slovesy v první osobě jednotného i množného čísla. 4. OBSAH STEREOTYPU LITEVCE Údaje z výzkumu provedeného ve skupině žáků v raném období dospívání ukazují, že dospívající hodnotí Litevce pozitivně – v jejich jazykovém obrazu světa se stereotyp Litevce vytváří především tím, že se mu připisují pozitivní rysy9. Respondenti charakterizovali Litevce 67– 9 Pozitivní a negativní rysy stereotypu Litevce byly vymezeny podle toho, jak je hodnotí dospívající. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 7 ými charakteristikami10: 48 lexémy a slovními spojeními s pozitivní konotací a 19 označujícími negativní vlastnosti (viz obr. 1). OBR. 1 Hodnocení stereotypu Litevce Je třeba poznamenat, že 53,4% žáků popsalo Litevce tak, že mu přisoudilo pouze pozitivní rysy. Pozitivní i negativní rysy uvedlo 43,2%, zatímco pouze negativní rysy přisoudilo Litevci jen 3,4% dospívajících. Obsah stereotypu Litevce byl zkoumán podle 5 kritérií (viz obr. 2). 10 Při popisu stereotypu Litevce použili žáci téměř dvakrát více lexémů a slovních spojení, než kolik jich bylo uvedeno v seznamu charakteristik úkolu č. 1. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 8 OBR. 2. Složky stereotypu Litevce podle četnosti uvedených vlastností Při popisu stereotypu Litevce respondenti nejčastěji uváděli psychické a intelektové vlastnosti a rysy, které se projevují ve vztahu k ostatním lidem. Lze předpokládat, že aspekt společenskosti je pro žáky tohoto věku mimořádně důležitý, a proto věnují tolik pozornosti hodnocení rysů Litevce, jež se projevují při komunikaci s ostatními lidmi. Výsledky výzkumu ukazují, že také příslušníky jiných národů dospívající nejčastěji popisují podle jejich vztahu k ostatním lidem. Naprostá většina žáků přisoudila Litevci také psychické a intelektové vlastnosti. Menší část dospívajících uvedla rysy typického Litevce, které odhalují jeho vztah k národní identitě a jeho fyzické vlastnosti. 4.1. Rysy stereotypu Litevce projevující se v každodenní činnosti Rysy charakteristické pro Litevce, které se projevují v jeho vztahu k materiálnímu životu, uvedlo 56% žáků, kteří stereotypu Litevce přisuzovali převážně kladné vlastnosti (viz obr. 3). BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 9 OBR. 3. Rysy stereotypu Litevce podle vztahu k materiálnímu životu Nejvýraznějším rysem Litevce je podle názoru dospívajících pracovitost (uvedlo ji 53% respondentů). Část žáků přisoudila Litevci silnou vůli (13,6%), konzervativnost (13,6%). Rysy jako pořádkumilovnost, šetrnost, tradičně spojované se stereotypem Litevce, v písemném projevu žáků nepřevažují: že jsou Litevci pořádkumilovní, uvedlo pouze 5,2% respondentů, šetrnost ve svých textech zmínila pouze 3,4% žáků. Lze předpokládat, že tyto vlastnosti nejsou pro dospívající v raném věku významné. Pracovitost je v textech vyzdvihována jako nejvýraznější kladný rys charakterizující Litevce. Je to jedna z hlavních tradičních vlastností, které si člověk osvojuje v rodině, například: Litevci jsou odedávna pracovití; dokážou vykonávat jak duševní, tak fyzickou práci. Každý Litevec předává z generace na generaci základní hodnoty, které jsou vlastní pouze naší zemi. Litevci vědí, že všeho lze dosáhnout prací. Litevci jsou pracovití, neradi odkládají práci <...>. Dokonce i žáci, kteří hodnotí povahu Litevce poměrně kriticky, pracovitost vyzdvihují jako nejcharakterističtější kladný rys. Označení Litevce jako lenocha je spíše výjimkou (uvedlo je pouze 3,4%); používá se s důrazem na to, že tato vlastnost je typická jen pro část Litevců, kteří nemají ambice dosahovat svých životních cílů, například: Jsou líní a nic nedělají, neusilují o nic ve svém životě, ale chtějí žít lépe, než žijí nyní. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 10 Práce je považována za náročnou činnost; spojuje se spíše s povinností a způsobem obživy, které vyžadují mnoho času, vůle a trpělivosti, než s uskutečňováním vlastních tvůrčích schopností, například: Litevci <...> pracují velmi mnoho. Raději nejprve uděláme těžkou práci a potom se budeme bavit. V pracích žáků se zmiňují vlastnosti Litevce, které se projevují při jeho každodenní práci – silná vůle, umíněnost, vytrvalost, například: Možná jsme trochu příliš skromní, ale máme opravdu pevnou vůli a jsme dost umínění. Litevci se nikdy nevzdávají, mají silnou vůli. Litevci a Němci jsou si podobní svou pracovitostí, zdrženlivostí, dochvilností a pevnou vůlí. K litevskému stereotypu dospívající řadí konzervatismus, který zmiňují při srovnávání Litevců se zástupci jiných národů. V textech je konzervatismus pojmenováván od neutrálního popisu jsme tradicionalisté přes kritičtější výrok nepřizpůsobujeme se novinkám až po mimořádně negativní hodnocení – staromódně. Nedostatek modernosti je považován za velký nedostatek, kterého se snaží zbavit, například: Velmi se snažíme nebýt staromódní. [Angličané – N.P.] nejsou tak staromódní jako Litevci. Je třeba poznamenat, že v textech převažují záporně formulovaná vyjádření, tj. nemluví se o přání být současný a moderní, ale o snaze nebýt staromódní. Jak poznamenává Zygmunt Bauman (2015: 34–36), uvažuje se „o ‚pokroku‘ nikoli v kontextu zlepšování vlastního postavení, ale vyhýbání se neúspěchu. <...> Boj proti tomu, aby člověka nepotkal neúspěch, vyžaduje plnou, neroztříštěnou pozornost, <...> a ze všeho nejvíce – neustále se pohybovat, tak rychle, jak je to jen možné...“ Mimochodem, rychlost je v žákovských textech uváděna jako vlastnost, kterou by si Litevci měli osvojit, například: Přál bych si, aby se Litevci zlepšovali, například aby byli <...> rychlejší. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 11 Nejúčinnějším způsobem, jak podle názoru žáků nebýt staromódní, je přejímat z jiných kultur to, co je moderní. Současnost, modernost je v jazykové komunitě dospívajících rozpoznávána prostřednictvím proměnlivých módních symbolů, například: Téměř všichni obyvatelé Anglie jsou moderní, protože nosí roztrhané džíny <...>. Lze předpokládat, že zařazení konzervatismu, jako jednoho z nejvíce negativně hodnocených rysů, do obsahu stereotypu Litevce odráží postoj k hodnotám utvářený módním průmyslem, který se upevňuje v jazykovém obrazu světa dospívajících. Pokud jde o vztah k materiálnímu životu, v písemných pracích žáků se Litevci nejčastěji připisují vlastnosti pracovitost, silná vůle, konzervatismus. Srovnání údajů z výzkumů provedených mezi dospívajícími, studenty a lidmi staršího věku (srov. Gudavičius 2007: 161) ukázalo, že největší podíl studentů uvedl pořádnost, pracovitost, šetrnost; ve skupině lidí staršího věku se nejčastěji uváděly pracovitost, pořádnost, šetrnost. Jak již bylo uvedeno, v jazyce dospívajících se pořádnost a šetrnost nepovažují za nejcharakterističtější rysy Litevce. Lze vyvodit závěr, že pracovitost, v textech dospívajících nejčastěji označovaná za nejcharakterističtější rys Litevce, je tradičně zakotvena v jazykovém obrazu světa všech zkoumaných skupin – dospívajících, studentů i lidí staršího věku. Je třeba říci, že tento rys přisoudil stereotypu Litevce největší podíl dospívajících a lidí staršího věku, ale menší podíl studentů. S. Papaurelýtė-Klovienė (2009: 248–249) rovněž uvádí pracovitost jako nejcharakterističtější pozitivní rys připisovaný Litevci, který se nejčastěji zmiňuje při popisu postoje Litevce k práci. 4.2. Psychické a intelektuální vlastnosti připisované Litevci Rysy stereotypu Litevce popisující psychické a intelektuální vlastnosti uvedlo 96,6% respondentů. Žáci připisovali Litevci více charakteristik s pozitivním než s negativním významem: z 29 lexémů a slovních spojení označujících psychické a intelektuální vlastnosti má 16 pozitivní a 9 negativní konotaci. Po seskupení lexémů se synonymními významy byly vyčleněny nejčastěji uváděné charakterové rysy Litevce (viz obr. 4). BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinek al ba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 12 OBR. 4. Nejcharakterističtější povahové rysy připisované stereotypu Litevce Z psychických a intelektuálních rysů stereotypu Litevce respondenti vyzdvihli inteligenci (moudrost); tento rys uvedlo 42% respondentů. Téměř třetina dospívajících označila Litevce za veselého (27,1%). Podle názoru žáků jsou pro Litevce charakteristické takové pozitivní vlastnosti jako vážnost (18,6%) a odvaha (11,9%). Z nejcharakterističtějších rysů stereotypu Litevce má jeden negativní konotaci – mrzutost, kterou stereotypu Litevce přisoudilo 22% respondentů. Rozum a schopnost jej využívat dospívající spojují s představou typického Litevce a nejčastěji je označují přídavnými jmény inteligentní, moudrý, bystrý, důvtipný, chytrý, například: Představuji si Litevce takto: chytrého, inteligentního, moudrého, tvrdohlavého, pracovitého. Litevci <...> nejsou jen inteligentní nebo chytří, ale také důvtipní, poctiví a nadaní lidé. Litevci jsou moudří a chytří, což o Angličanech nevím. Litevci jsou inteligentní, ne zcela zdvořilí a málo se usmívají. Žáci se domnívají, že Litevci svůj rozum využívají příliš málo a mají příliš málo ambicí a vůle dosahovat stanovených cílů, například: Myslím si, že Litevci jsou inteligentní, ale často toho nevyužívají. Oni <...> nic nedělají, ve svém životě o nic neusilují, ale chtějí žít lépe než nyní. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 13 Podle žáků Litevci v intelektuálních schopnostech a technologických úspěších nezaostávají za jinými zeměmi. Vyzdvihování intelektuálních schopností jako rysu litevského charakteru pravděpodobně souvisí s vlastnostmi, kterých si dospívající cení; intelektuální schopnosti se stávají kritériem hodnocení sebe sama, vrstevníků i dospělých. Je zajímavé si všimnout, že ze seznamu intelektuálních a duševních vlastností inteligenci jako vlastnost typickou pro Litevce označila největší část studentů a starších lidí (srov. Gudavičius 2007: 158–162). Lze tedy vyvodit závěr, že Litevci různého věku hodnotí sebe i své krajany jako chytré a důvtipné. K intelektuálním vlastnostem připisovaným Litevcům patří také smysl pro humor. Když žáci tento rys uvádějí, poznamenávají, že příslušníci jiných národů ne všichni rozumějí našemu litevskému humoru. Schopnost žertovat souvisí s empatií a podle respondentů krajanům někdy chybí citlivost vůči druhým; litevský humor proto není vždy hodnocen kladně. Je přitom zmiňováno, že Litevec je veselé kopyto, ale při žertování si někdy neuvědomí, že svého partnera v rozhovoru uráží. Část žáků připisuje stereotypu Litevce odvahu (11,9%); při pojmenovávání charakterových rysů Litevce uvádějí názory příslušníků jiných národů na Litevce, například: Litevci jsou hrdí a odvážní. Litevci se vyznačují také odvahou a šetrností. Němci nás považují za odvážné a pracovité. Výzkumný materiál ukazuje, že respondenti často popisují duševní vlastnosti Litevců dvojicemi antonym, například veselý a smutný (mrzutý). Bylo zjištěno, že v písemných pracích žáků se antonyma mrzutý, smutný a veselý často různě obměňují, například: Litevec je mrzutý, ale někdy také veselý, uzavřený, ale občas pohostinný a přátelský. Někdy bývají pomalí, chamtiví, mrzutí, dokonce i zlí. To však netrvá dlouho. Častěji bývají Litevci veselí, dobrosrdeční a zdvořilí. Litevci jsou velmi zdvořilí, přímí a otevření. Někdy jsou veselí, jindy jim chybí smysl pro humor. Litevci bývají častěji veselí, dobrosrdeční, zdvořilí a poctiví. Přídavnými jmény smutný, mrzutý žáci nejčastěji popisují dospělé, s nimiž se setkávají v každodenním prostředí; názor na tyto vlastnosti si vytvářejí na základě fyzických znaků, například: Když člověk dospěje, bývá mnohem smutnější. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 14 Litevce lze poznat podle toho, jak se chová. Například pokud jde se vztyčenou hlavou a usmívá se, pak to pravděpodobně není Litevec. <...> ze všech stran lze vidět, jak jsou Litevci zachmuření. Vždy chodí zamračení a nespokojení. Mladiství však nejsou při hodnocení Litevce podle smutku–veselosti. tak kategoričtí. Veselost a schopnost radovat se ze života žáci připisují Litevci tehdy, když ho charakterizují pouze kladnými rysy a popisují představitele své generace, např.: Litevec je čestný, odvážný, statečný, chytrý, spravedlivý, brání Litvu tím, že vstupuje do armády, bývá veselý, slaví svátky, váží si svého okolí a raduje se ze života. Litevci dokážou rozesmát, jsou tedy veselí, ale když přijdou války, velmi zvážní <...>. Moje kamarádka <...> je čestná, stejně jako většina Litevců. Je veselá a otevřená. Všichni Litevci jsou takoví. Mladiství považují pozitivitu, veselost a optimismus za zvláště cenné osobní vlastnosti. Když žáci popisují vztah Litevce k sobě samému, domnívají se, že Litevcům nejvíce chybí pozitivita a optimismus, např.: Litevci velmi postrádají pozitivitu a úsměvy <...>. Kdybychom si vybrali kterýkoli evropský národ, Litevci by patřili k těm nejnešťastnějším. Kdybychom Litevce porovnali s nejšťastnějším národem – Dány, pochopili bychom, že Litevci jsou velcí pesimisté. Mezi negativními vlastnostmi Litevce mladiství uvádějí nedostatek sebeúcty a sebedůvěry, např.: Moc si nevěříme <...>. Litevci by si měli více věřit a mít o sobě lepší mínění. Nízké sebehodnocení a nedostatek autenticity utvářejí sebeuvědomění provinčního člověka. Žáci tvrdí, že Litevci mají rádi módu přicházející z jiných zemí, a kriticky hodnotí sklon svých krajanů slepě napodobovat novinky proudící ze zahraničí. Savivertės stygių, kaip lietuvio bruožą, nurodo ir S. Papaurelýtė-Klovienė (2009: 246), remdamasi tirtais Dabartinės lietuvių kalbos tekstyno pavyzdžiais. Mokslininkės manymu, lietuviai yra itin savikritiški, iš tekstuose save nusakančių bruožų galima spręsti, kad jie neišskiria savo asmenybės vertingumo. Při porovnání údajů z výzkumů provedených v jazykové komunitě dospívajících, studentů a respondentů staršího věku je patrné, že Litevcům jsou připisovány intelektuální BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 15 vlastnosti vyjádřené přídavnými jmény inteligentní, moudrý, které jsou uvedeny v popisech stereotypu Litevce u všech tří věkových skupin. Byla zjištěna inverzní korelace při hodnocení stereotypu Litevce respondenty různých věkových skupin podle antonymních vlastností statečný – zbabělý. Respondenti ze skupin studentů a starších lidí neuvedli, že by Litevci byli stateční. Naopak podle studentů je zbabělost jedním z charakteristických rysů stereotypu Litevce; uvedla ji také část hodnotitelů staršího věku. Dospívající hodnotí své krajany v tomto ohledu mnohem pozitivněji: v textech žádný respondent nepřipsal stereotypu Litevce zbabělost, zatímco 11,9% žáků uvedlo, že Litevci jsou stateční. Statečnost jako jeden z rysů národního charakteru vyzdvihla také S. Papaurelýtė-Klovienė (2009: 247–250) na základě údajů z výzkumu Korpusu současné litevštiny. Veselost jako vlastnost typická pro Litevce se zmiňuje pouze v textech dospívajících. Například S. Papaurelýtė-Klovienė (2009: 250) uvádí, že z více než 20 000 analyzovaných dokladů užití v Korpusu současné litevštiny nebyl ani jeden, který by zmiňoval veselost Litevců nebo jejich schopnost radovat se ze života. Zda vyzdvihování veselosti, kterou téměř třetina dospívajících uvedla jako typický rys Litevců, a kolísání obou rysů – veselosti a smutku (ponurosti) – v části textů svědčí o proměně obsahu stereotypu Litevce, nebo souvisí pouze se zvláštnostmi psychického vývoje dospívajících v raném věku, by bylo možné zjistit doplněním výzkumného materiálu o údaje z písemného projevu žáků staršího věku (16–18 let). 4.3. Vztah k ostatním lidem Stereotyp Litevce charakterizují podle vztahu k ostatním lidem všichni respondenti. Lze předpokládat, že právě komunikace s ostatními lidmi podle názoru žáků nejpřesněji odhaluje rysy stereotypu Litevce. Při pojmenování vlastností Litevce z tohoto hlediska bylo v textech žáků použito 36 lexémů, z nichž 24 označuje pozitivní a 12 negativní vlastnosti. Lze vyčlenit nejcharakterističtější vlastnosti Litevce, které se projevují při komunikaci s ostatními lidmi (viz obr. 5). BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 16 OBR. 5. Nejcharakterističtější rysy Litevce projevující se ve vztahu k ostatním Při hodnocení z hlediska vztahu k ostatním lidem připsali dospívající stereotypu Litevce nejvíce pozitivních vlastností: čestný (28,8%), přátelský (27,1%), zdvořilý (27,1%), hovorný (23,7%), skromný (22%), spravedlivý (16,9%). Mnohem menší část žáků připisuje při hodnocení stereotypu Litevce negativní rysy. Z 12 lexémů s negativní konotací byla nejčastěji použita přídavná jména lakomý / chamtivý (13,6%), sobecký (8,5%), závistivý (5%). Některé vlastnosti, které jsou Litevci tradičně považovány za pozitivní, například plachost, skromnost, dospívající nepokládají za přednosti charakteru, např.: Většina lidí žijících v Litvě je plachá a má komplexy i kvůli těm nejmenším maličkostem. Litevci jsou <...> skromní lidé, rádi se přizpůsobují ostatním. Moje kamarádka, která žije ve Švédsku, je mnohem svobodnější. Snáze komunikuje, není skromná ani plachá. Je třeba poznamenat, že zdrženlivost, tradičně považovaná za jeden z nejcharakterističtějších rysů Litevce, není v jazyce žáků označována za převládající (uvedlo ji pouze 10% respondentů). V jazykovém obrazu světa žáků jsou Litevcům připisovány antonymní vlastnosti vyjadřující uzavřenost a otevřenost, např.: Podle mého názoru jsou Litevci pracovití a pořádní. Často jsou však smutní a uzavření. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvos stereotipas paauglių rašto darbuose | 17 Myslím, že Litevci bývají nejčastěji spolehliví, přímí, mohou být staromódní, <...> upovídaní, otevření a veselí, snobští. Litevci jsou velmi zdvořilí, přímí a otevření. Rysy litevského stereotypu, které charakterizují vztah k ostatním lidem, žáci nejčastěji pouze uvádějí jako samozřejmé, aniž by podrobněji zdůvodňovali, proč si to myslí právě tak. Litevský stereotyp jako soubor určitých rysů se stává kritériem hodnocení při srovnávání a posuzování rysů příslušníků jiných národů, např.: Lotyši jsou méně pohostinní než Litevci. Myslím, že rozdíl mezi námi Litevci a dětmi z Běloruska je v tom, že jsme svobodnější, máme více možností výběru, jsme otevřenější a hlučnější. Myslím, že představitelé sousedních zemí by měli být podobní Litevcům a měli by být čestní, zdvořilí, veselí, přátelští, pracovití atd. Ve srovnání s Litevci však <...> Angličané jsou docela líní. Lidé, kteří tam žijí, jsou také čestní, zdvořilí, spolehliví, veselí, upovídaní a přátelští. Je patrné, že příslušníci jiných národů jsou z hlediska vztahu k ostatním nejčastěji hodnoceni příznivě; hodnocení příslušníků ruského národa je rozmanitější, a to jak při srovnávání litevských a ruských rysů, tak při vyjadřování názoru na to, jací jsou příslušníci litevského národa v očích Rusů, např.: Rus je tvrdohlavý, odvážný, brání Rusko a bojuje s ostatními zeměmi, raduje se ze života a mluví jazykem své země – rusky. Rusové popisují Litevce jako pomalé, podrážděné a bojovné. Rusové se snaží přepisovat dějiny a tvrdí, že Litevci sami dobrovolně vstoupili do Sovětského svazu a sami se vzdali svého jazyka. Při srovnání údajů z výzkumů provedených ve skupinách dospívajících, studentů a starších lidí (Gudavičius 2007:162) je zřejmá přímá korelace v hodnocení vlastností Litevce: všechny skupiny respondentů uvádějí čestnost jako rys litevského stereotypu. Mnohem větší podíl dospívajících a starších lidí než studentů se domnívá, že Litevec je kulturní (v jazyce dospívajících se synonymně užívají lexémy zdvořilý, dobře vychovaný) a komunikativní (v jazyce žáků se užívají lexémy upovídaný, hovorný). Zřetelné jsou rozdíly v hodnocení Litevce podle osy otevřenost–uzavřenost: ze tří srovnávaných skupin mají studenti a starší lidé sklon hodnotit Litevce jako uzavřeného, zatímco v jazyce dospívajících se antonymní rysy uzavřenost BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 18 otevřenost se různí. Negativní rysy litevského stereotypu jsou v řeči dospívajících uváděny méně často. Například S. Papaurelytė-Klovienė (2009: 248) na základě Dabartinės lietuvių kalbos tekstyno, které vycházelo z výzkumných údajů, vyzdvihuje jako nejvýraznější negativní rys Litevců závist; tento rys přisoudilo Litevcům pouze 5% žáků. Lze shrnout, že pokud jde o vztah k ostatním lidem i o psychické a intelektuální vlastnosti, dospívající hodnotí příslušníky svého národa velmi pozitivně. 4.4. Složky národní identity Vlastnosti Litevce projevující se ve vztahu k národní identitě popsalo ve svých textech 36% dospívajících. V písemném vyjadřování žáků lze rozlišit čtyři složky sebeuvědomění národní identity: 1) stát, 2) jazyk, 3) kulturu (dodržování zvyků a tradic) a 4) historické vědomí. Národní identita je v řeči dospívajících uváděna jako rozlišovací znak Litevců při popisu rysů národního charakteru, např.: Každý národ je jedinečný a od ostatních národů se odlišuje svými zvyky, tradicemi a osobitostí charakteru svých lidí. Litevský národ je velký národ se slavnou historií. Každý Litevec předává z generace na generaci základní hodnoty, které jsou vlastní naší vlasti. Litevec ví, že všeho lze dosáhnout prací, poctivostí a vytrvalostí; ví také, že je třeba bojovat za svou národní identitu, svůj stát a sebe sama. Aspekty národní identity jsou zdůrazňovány při odlišování Litevců od příslušníků jiných národů, např.: Cizinci jsou také přátelští, veselí a hovorní. Myslím, že se od nich lišíme jen jazykem a několika rysy. Jsme jako oni, jsou úplně stejní, liší se jen jazyk a národnost, jinak je všechno stejné. Moje kamarádka žije v Anglii a tam je všechno úplně jiné. <...> má jiné tradice než my. Žijeme, mluvíme a učíme se úplně jinak, ale právě to z nás dělá Litevce. Vazba k vlasti se projevuje postoji, hodnotovým zaměřením a vzorci chování, které se předávají prostřednictvím kulturní tradice národa. Výstižný je postřeh Antana Maceiny (2002: 225): „Nejhlubším základem patriotismu je vlastní povaha národa a vlasti, tedy jejich vtělení v nás a naše zakořenění v nich. <...> Milujeme národ a vlast proto, že milujeme sami sebe a vše, co je nám vlastní.“ Dospívající vyjadřují citové pouto k vlasti a národu zdůrazňováním zakořeněnosti ve svém státě a hrdostí na svůj jazyk a historii, např.: BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 19 Litva je důležitá, protože v ní žiji a je mou vlastí. Náš jazyk je nesmírně krásný a ze všech jazyků se nejméně vzdálil od starých jazyků. <...> jsme starý, královský národ. Ze všech znaků, které identifikují Litevce, žáci nejčastěji vyzdvihovali litevský jazyk (8,5% všech respondentů) a dodržování tradic (13,5%). Litevský jazyk jako rozlišovací znak Litevce uváděli respondenti při srovnávání Litevce se zástupci jiných států, např.: Mluví jiným jazykem. Můj bratranec Nedas je Angličan. Od Litevců se liší tím, že mluví anglicky a litevsky umí jen málo. Když mluví o litevštině jako o vlastnosti připisované Litevcům, dospívající zdůrazňují její krásu a starobylost a vyjadřují názor, že litevština je obtížný jazyk. I při srovnávání Litevců se zástupci jiných národů žáci při uvádění jazyka jako rozlišovacího znaku poznamenávají, že litevština je těžká, např.: Litevština je velmi krásná a naučit se ji je velmi těžké. Protože litevština má spoustu nosovek, dvojhlásek, samohlásek a souhlásek. Litevština je nejtěžší jazyk, protože má mnoho souhlásek, samohlásek, smíšených dvojhlásek, polosamohlásek, slabik atd. Angličtina je naproti tomu velmi snadná. Nemá samohlásky, souhlásky atd. Žáci opírají své názory na vlastní jazyk o příklady z fonetiky a pravopisu, tedy o aspekty, které se učí ve škole; lze proto předpokládat, že postoje k mateřskému jazyku se utvářejí ve škole a upevňují se v jazykovém obrazu světa žáků. Je třeba poznamenat, že litevský jazyk jako rys národní identity uvádějí také žáci vyšších ročníků. Jazykovědci (Aliūkaitė, Mikulėnienė, Čepaitienė, Geržotaitė 2017: 174), kteří zkoumali jazykovou variabilitu v řeči gymnazistů, uvádějí, že „spisovnému jazyku se připisuje funkce odlišování od Litvy nebo ztotožňování s ní“. Dodržování litevských tradic a zvyků považují žáci rovněž za litevský rys, který v textech uvádějí při srovnávání rozdílů mezi vlastním a jinými národy. Dodržování národních tradic zmiňuje největší část žáků, kteří pojednávají o typu Litevce z hlediska vztahu k národní identitě. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvos stereotipas paauglių rašto darbuose | 20 (13,5% všech respondentů). V řeči žáků se dodržování národních tradic ilustruje slavením kalendářních, náboženských a státních svátků, např.: Litevci dodržují tradice. O Vánocích 12 pokrmů a na stole musí být sleď, na Velikonoce vejce a bílý míchaný salát, na Dušičky se jezdí na hřbitov. Litva má své svátky, jako je 16. únor, zatímco například Američané mají své vlastní svátky. Moje kamarádka Máša žije v Rusku. Vůbec si nejsme podobné. Jí úplně jiné jídlo a má ráda něco jiného. O Vánocích 25. prosince neslaví. V jazykovém obrazu světa dospívajících je dodržování litevských zvyků a tradic spojeno s modely chování předávanými rodem a rodinou, které jsou natolik trvalé, že nejvýrazněji reprezentují vztah žáků k národní identitě. Historické vědomí jako složka národní identity se v jazykové komunitě dospívajících projevuje hrdostí na nezávislost a na období Litevského velkoknížectví, např.: Litva je sice malá země, ale vybojovali jsme si svobodu. <...> kolik útoků vydrželi oni [Litevci – N.P.], jak od Rusů, tak od křižáků. Úspěšné bitvy, vítězství, <...> rozšiřování území. <...> Tehdy byla Litva větší a její lidé byli odhodlanější. Tehdy byla Litva veliká. Na základě textů žáků lze předpokládat, že žáci nemají sklon ztotožňovat se se svými slabými předky; sounáležitost se svým národem zdůvodňují argumenty svědčícími o jeho síle. A. Gudavičiaus (2007: 158) atlikto tyrimo, kuriame išskirtas idėjinės pozicijos dėmuo (santykio su pasauliu, tėvyne, religija), duomenimis, studentai, rinkdamiesi iš antonimiškų porų nacionalistas – kosmopolitas, patriotas – nepatriotas, iš lietuviui būdingų bruožų pažymėjo nacionalistas, didesnė dalis vyresnio amžiaus grupės respondentų nurodė abu bruožus – nacionalistas, patriotas. Tiek paauglių kalbos, tiek A. Gudavičiaus vyresnio amžiaus žmonių grupėse atliktų tyrimų duomenys rodo, kad santykis su nacionaliniu tapatumu pažymimas visose amžiaus grupėse, nors paauglių kalboje, apibūdinant lietuvio stereotipą, nėra vyraujantis. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 21 4.5. Fyzické vlastnosti připisované Litevci Pro žáky v období dospívání je, jak tvrdí mnozí psychologové, obzvlášť důležitý vzhled a fyzické vlastnosti. Do stereotypu Litevce žáci zahrnují pouze znaky vyjadřující krásu a sílu. Při charakterizaci Litevce uvedlo fyzické vlastnosti 35,6% respondentů. Je třeba poznamenat, že žáci hodnotí Litevce jako krásného člověka a používají zobecňující lexémy, například krásný, silný, sportovní, v dobré kondici, nos, ústa – normální. Při podrobnějším popisu uvádějí, že Litevský je vysoký; nejčastěji zmiňují podrobnosti portrétu: hnědé vlasy, modré oči, červené rty, bílé zuby. V žádném z textů není Litevec popisován jako ošklivý nebo slabý. Na základě výzkumného materiálu lze tvrdit, že v jazykovém obrazu světa dospívajících jsou Litevci připisovány vlastnosti krásného, fyzicky silného a zdravého člověka. Portrét Litevce v jazykovém obrazu světa dospívajících je velmi podobný obrazu Litevce, který se v litevském jazykovém povědomí ustálil již v 19. století a který vytvořil Simonas Daukantas (1976: 69): „Staří Litevci, Žemaité, měli modré oči, pohled plný obav, svěží tvář, dlouhé tmavě plavé vlasy, byli statní, zdraví, silní <...>“. V řeči žáků je obraz Litevce stejně jako v textech S. Daukantase romantizován, neboť jsou mu připisovány vzhledové rysy, které dospívající oceňují. Chybějí empirické údaje, které by umožnily porovnat vzhledové rysy Litevce vyzdvihované ve věkové skupině dospívajících s rysy vyzdvihovanými studenty a staršími lidmi. Takové srovnání by umožnilo zjistit, jak spolu souvisí hodnocení fyzických a povahových vlastností připisovaných stereotypu Litevce. 4.6. Nejcharakterističtější rysy stereotypu Litevce Shrneme-li nejčastěji zmiňované rysy Litevce v textech dospívajících podle 1) vztahu k materiálnímu životu, 2) psychických a intelektových vlastností, 3) vztahu k ostatním lidem, 4) vztahu k národní identitě a 5) fyzických vlastností připisovaných Litevci, lze tvrdit, že se v jazykovém obrazu světa dospívajících utvořil následující stereotyp Litevce (viz obr. 6). BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 22 6 OBR. Dominanty obsahu stereotypu Litevce Na základě údajů z výzkumu jazyka písemných prací dospívajících lze tvrdit, že postoj dospívajících ke stereotypu Litevce je velmi pozitivní. Lze předpokládat, že dospívající přisuzují představiteli litevského národa ty vlastnosti, které sami považují za hodnotné. Za nejcharakterističtější rysy představitele litevského národa žáci označili pracovitost (56%), inteligenci (42%) a poctivost (28,8%). Velká část dospívajících přisoudila stereotypu Litevce vlastnosti projevující se ve vztahu k ostatním: přátelskost (27,1%), kultivovanost (27,1%), veselost (27,1), mrzutost (22%). Je třeba poznamenat, že v jazyce žáků se označení Litevce jako veselý a mrzutý proměňují. Z negativních vlastností Litevce uvedl největší podíl respondentů právě mrzutost. Srovnáním údajů z výzkumů provedených v jazykových komunitách dospívajících, studentů a respondentů staršího věku (Gudavičius 2007: 161–164) lze tvrdit, že vlastnosti přisuzované představiteli litevského národa, jako jsou pracovitost, inteligence, jsou nejcharakterističtějšími rysy stereotypu Litevce v jazykovém obrazu světa respondentů všech věkových skupin. Mnohem větší podíl dospívajících a starších lidí než studentů přisoudil stereotypu Litevce kultivovanost. Veselost jako vlastnost typická pro představitele litevského národa je uvedena pouze v textech dospívajících. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvos stereotipas paauglių rašto darbuose | 23 ZÁVĚRY 1. Výzkum psaného jazyka žáků ve věku rané adolescence (11–13 let) ukazuje, že v jazykovém obrazu světa dospívajících tohoto věku se utvořil stereotyp Litevce. Dospívající identifikují Litevce jako představitele národa podle etnického původu, příslušnosti ke státu a kulturní identity. Žáci pojmenovávají rysy stereotypu Litevce a svůj pohled dokládají sociálními a kulturními příklady. V textech žáků nemá pojem národního stereotypu negativní konotaci. Většina dospívajících připouští, že lidé jsou různí, a národní stereotyp považuje za zobecněné hodnocení představitelů většiny obyvatel daného státu. 2. Naprostá většina žáků ve věku rané adolescence se ztotožňuje se stereotypem Litevce a přisuzuje mu také své vlastnosti a vlastnosti svých vrstevníků. Osobní vztah ke stereotypu Litevce dospívající vyjadřují tvary osobních zájmen já, my, náš a slovesy v první osobě jednotného a množného čísla. 3. Postoj většiny dospívajících ke stereotypu Litevce je pozitivní. V písemných pracích žáků bylo užito trojnásobně více lexémů a slovních spojení označujících pozitivní rysy a ty byly uváděny mnohem častěji než negativní. Z pozitivních rysů stereotypu Litevce největší část dospívajících uvádí pracovitost, inteligenci a poctivost, z negativních vlastností žáci vyzdvihují mrzutost, konzervativnost a nedostatek sebeúcty. V textech respondentů se často proměňují veselost a mrzutost přisuzované Litevci; tato dvojice rysů se objevuje tak často, že byla vyčleněna jako jedna z dominant stereotypu Litevce. Vlastnosti národní identity jsou v jazyce dospívajících nejčastěji pojmenovávány odlišováním Litevců od příslušníků jiných národů. Vztah k vlasti a národu dospívající vyjadřují zdůrazňováním zakořenění ve vlastním státě a hrdostí na litevský jazyk a historii. Litevci jsou přisuzovány vlastnosti, které dospívající oceňují: krása, fyzická síla a zdraví. 4. Srovnáním hodnocení stereotypu Litevce v jazykových komunitách dospívajících, studentů a respondentů staršího věku (35–65 let) lze tvrdit, že dospívající hodnotí stereotyp Litevce nejpozitivněji a přisuzují mu více pozitivních rysů než respondenti jiných věkových skupin. Při srovnání rysů přisuzovaných stereotypu Litevce lze tvrdit, že pracovitost a inteligence jsou nejstálejšími rysy v jazykovém obrazu světa všech věkových skupin. Je třeba poznamenat, že veselost, otevřenost jako vlastnosti přisuzované stereotypu Litevce jsou zaznamenány pouze v textech dospívajících. Zda rysy stereotypu Litevce zjištěné pouze z prací žáků BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 24 jazyka ukazují proměny obsahu stereotypu Litevce; to by bylo možné posoudit na základě analýzy písemných jazykových projevů žáků vyšších ročníků (16–18 let). LITERATŪRA Akstinavičiūtė I., Petraitytė D. 2007: Lietuvių tautinės tapatybės simbolinių komponentų konfigūracijos. – Filosofija. Sociologija 18 (2), 14–31. Prieiga internete: http://elibrary.lt/resursai/LMA/Filosofija/fil72/4.pdf. Aliūkaitė D., Mikulėnienė D., Čepaitienė A., Geržotaitė L. 2017: Kalbos variantškumas ir jos vertinimas perceptyviosios dialektologijos požiūriu: variantų ir vietų vaizdiniai, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Barrett M., Wilson H., Lyons E. 1999: Self-categorization theory and the development of national identity in English children, Guildford: University of Surrey. Prieiga internete: http://epubs.surrey.ac.uk/1638/1/fulltext.pdf. Bauman Z. 2015: Kultūra takojoje modernybėje, Vilnius: Apostrofa. Daukantas S. 1976: Raštai 1, Vilnius: Vaga. Dobrovolskienė I., Plentaitė V. 2005: III–IV klasių mokinių rašytinės kalbos žodynas. Prieiga internete: http://www.biblioteka.vpu.lt/pedagogika/PDF/2005/76/dobrovolskiene_plentaite.pdf. Druckman D. 1994: Nationalism, Patriotism, and Group Loyalty: A Social Psychological Perspective. – Mershon International Studies Review 38 (1), 43–68. Prieiga internete: http://bev.berkeley.edu/Ethnic%20Religious%20Conflict/Ethnic%20and%20Religious%20Conflict/2%20National%20Identity/Druckman%20nationalism.pdf. Gage N. L., Berliner D.C. 1994: Pedagoginė psichologija, Vilnius: Alma littera. Gudavičius A. 2007: Gretinamoji semantika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Jonutytė J. 2008: Tradicinio žinojimo tyrimas: paradigmų kaita. – Tautosakos darbai 35, 13–23. Prieiga internete: http://www.llti.lt/failai/05_Jonut ytes.pdf. Kuznec ovienė J. 2007: Lietuvių tautinė tapatybė: uždarumo ir atvirumo dėmenys. – Filosofija. Sociologija 18 (2), 1–13. Prieiga internete: http://moksloszurnalai.lmaleidykla.lt/publ/0235-7186/2007/2/1-13.pdf. Maceina A. 2002: Raštai, VIII tomas. Sudarė Antanas Rybelis, redagavo Vita Malinauskienė, Vilnius: Mintis. Prieiga internete: http://maceina.lt/pdf/8tomas.pdf. Papaurelytė-Klovienė S. 2009: Lietuvių nacionalinis charakteris lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje: ar galime vadintis darbščiausiais pavyduoliais? – Acta humanitarica BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 25 universitatis Saulensis 8, 244–252. Prieiga internete: http://gs.elaba.lt/object/elaba:6108337/. Pruskus V. 2003: Multikultūrinė komunikacija ir vadyba. Prieiga internete: https://www.scribd.com/doc/73665904/Multikulturine-Komunikacija-Ir-Vadyba-Pruskus. Rutkovska K., Smetona M., Smetonienė I. 2017: Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, Vilnius: Akademinė leidyba. Rutland A. 1999: The development of national prejudice, in-group favouritism and self-favouritism stereotypes in British children. – British Journal of Social Psychology 38, 55–70. Prieiga internete: https://kar.kent.ac.uk/26174/. Spirajevienė I., Spirajevas E. 2015: Nuo tautinės iki teritorinės tapatybės Lietuvoje: socialinis geografinis požiūris. – Regional formation and development studies 1 (15), 109–118. Prieiga internete: http://journals.ku.lt/index.php/RFDS/article/viewFile/984/pdf. Šutinienė L. 2006: Lietuvių tautinė tapatybė globalizacijos kontekstuose: raiška ir kaitos tendencijos. – Filosofija. Sociologija 2, 18–26. Prieiga internete: http://moksloszurnalai.lmaleidykla.lt/filosofijasociologija/2006/2/3345. Taljūnaitė M. 2006: Lietuvių tautinio tapatumo konstravimas sociologiniuose tyrimuose. – Filosofija. Sociologija 2, 8–17. Prieiga internete: http://www.elibrary.lt/resursai/LMA/Filosofija/Fil_008_017.pdf. TTŽ 2005: Tarptautinių žodžių žodynas. Sudarė Aldona Bendorienė, Virginija Bogušienė, Emilija Dagytė ir kt., redagavo Algimantas Kinderys. 4-as patiks. ir papild. leidimas, Vilnius: Alma littera. Tumer J. C., Oakes P. J., Haslam S. A., McGarty C. 1992: Self and collective: cognition and social context. – Australian National University Personality and Social Psychology Bulletin, 1–25. Prieiga internete: http://psychology.anu.edu.au/files/Manuscripts-4-Self-and-Collective-Cognition-and-Social-Context.pdf. Žiliukaitė R., Poviliūnas A., Savicka A. 2016: Lietuvos visuomenės vertybių kaita per dvidešimt nepriklausomybės metų, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Prieiga internete: https://www.fsf.vu.lt/dokumentai/Naujienos_Mokslo_pasiekimai/2016/lietuvos_visuomenes_vertybiu_kaita.pdf. Župerka K. R. 2017: Apie lietuvio charakterio ir kalbėsenos savitumą. – Gimtoji kalba 4, 3–10. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 26 Įteikta 2018 11 19 Priimta 2018 12 30 BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 27 STEREOTYPE OF A LITHUANIAN IN TEENS’ LANGUAGE Summary This article, based on the study of data from writing samples by 11–13 year-old teens, explores what kind of a Lithuanian stereotype is etched in younger teens’ worldview as reflected through their language, and the extent to which teens identify themselves with the Lithuanian stereotype in their own understanding of their own identity. In efforts to identify shifts in the development of a Lithuanian stereotype, Lithuanian stereotype and its view through teens’ language is compared to research data collected by linguists among groups of students and older age groups (35–65 year olds). For purposes of the study of a Lithuanian stereotype, 246 samples of writing written by 62 teens from 10 different Lithuanian schools were selected. The analyzed samples were originally written by students who completed assignments, in which: 1) they were asked to describe Lithuanians from a list of 37 antonymic traits, which students could (but did not have to) refer to; 2) they were asked how, in their option, Lithuanians are viewed by other nationals; 3) they were asked to describe a representative of another nation; (4) they were asked to create a portrait of a typical Lithuanian. Analysis of a Lithuanian stereotype was based on J. Bartmiński singled out evaluation criteria of a national representative based on: 1) one’s relationship with the material life; 2) mental and intellectual properties; 3) relationship with other people, and 4) attitude towards the world, homeland, religion. Based on these criteria, A. Gudavičius analyzed national stereotypes among groups of students and older age groups (35–65 years of age). After analyzing teens ‘writing samples, J. Bartmiński singled out criteria were supplemented by the national identity criteria and physical features ascribed to the national stereotype. Therefore, the contents of a Lithuanian stereotype in teens ‘writing was analyzed based on five criteria: 1) relationship to material life; 2) mental and intellectual features, 3) relationship with the national identity, 4) relationship with others and 5) physical features. Analysis of writings by teens in their early years (11–13 years of age) shows, that the worldview of teens at this age has a developed Lithuanian stereotype. Understanding, that Lithuanians do differ, most of the teens view the stereotype based on supported-by-time, generalized by the majority of their nation’s representatives‘ assessments. Lithuanians, as representatives of their nation, are identified by teens by their ethnic origin, by their belonging BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 NIDA PODERIENĖ. Lietuvio stereotipas paauglių rašto darbuose | 28 to the nation, and by their cultural identity. Teens ascribe features of a Lithuanian stereotype to nation‘s representatives while supporting their attitudes based on social and cultural arguments. Most teens identify themselves with the Lithuanian stereotype, often times expressing their relationship to it by using a personal pronoun we. Teens characterized Lithuanians by using 67 descriptions: 48 of which were lexemes and word derivatives with a positive connotation, and 19 – negative. While describing the Lithuanian stereotype, 53.4 per cent of students ascribed only positive features, whereas only negative features were named among 3.4 per cent of the teens. Of the positive Lithuanian stereotype features the largest portion of students highlight “tireless work” and Lithuanian intellectual assets, referring to them through such words as “intellectual”, “wise”, “smart”; negative characteristics include being “sad”, “conservative” and “lack of self-worth”. When comparing analysis of data among groups of teens and students and older age groups, one may state, that “being hard working” and “smart“ are some of the most solid Lithuanian traits that show the worldview through the Lithuanian language. Teens often ascribe to their nationals antonymic feature pairs. For example, a Lithuanian is ascribed “openness” and ‘introverted-ness,’ and descriptions of “cheerfulness” and “sadness” frequent writings of the same respondents. It is noteworthy, that “openness” and “cheerfulness”, as the Lithuanian traits, is observed only in samples of writings by teens. The question of whether Lithuanian stereotype features identified only in students’ language are the indicators of the shift in Lithuanian stereotype perception can be determined after conducting empirical analysis among older students (16–18 years of age). When comparing Lithuanian stereotype assessment among Lithuanian teens and students and older age groups, one can state, that teens view Lithuanian stereotype most positively, ascribing to it more positive features than respondents do from other age groups. KEYWORDS: students’ language, stereotype, language world-view. NIDA PODERIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204