Emocinė-ekspresinė leksika „Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne“ – naujadarų radimosi priežastys ir darybos būdai

AGNĖ ALEKSAITĖ Institut litevského jazyka EMOCIONÁLNĚ-EXPRESIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA SLOVNÍKU NOVÝCH SLOV LITEVŠTINY – OKOLNOSTI VZNIKU NEOLOGISMŮ A ZPŮSOBY JEJICH TVOŘENÍ KLÍČOVÁ SLOVA: emocionálně-expresivní slovní zásoba, neologismy, okazionální útvary, slovotvorná analýza, slovotvorný způsob, produktivita. ÚVOD O Slovníku nových slov litevštiny (dále jen ND, slovník) se psalo z různých hledisek (podrobněji viz Miliūnaitė 2012a: 3–11; 2015: 161–184; 2018: 1–21; Murmulaitytė 2016a: 1–27; 2016b: 68–88; Aleksaitė 2018: 1–2), proto se tentokrát, aniž bychom pokračovali v obecném přehledu slovníku, zaměřujeme na tradiční pojetí a druhy neologismů a předkládáme inovativní pohled na neologismy litevštiny jako na znamení aktuálního dění současné doby. Ve slovníku bylo dne 5. dubna 2019 lexikograficky popsáno 5120 jazykových jednotek. Bylo nalezeno 572 neologismů plnících emocionálně-expresivní funkci1. Stylisticky příznakové neologismy jsou ve slovníku rozděleny podle osmi expresivních odstínů: vulgární, hanlivý, pejorativní, zdrobňovací, mazlivý, žertovný, ironický a familiární (viz obr. 1). 1 Podstatná jména tvoří 91,8% veškeré emocionálně-expresivní slovní zásoby zaznamenané v ND, slovesa 4,9% a přídavná jména 3,3%. Vzhledem k malému množství empirického materiálu týkajícího se sloves a přídavných jmen je zřejmé, že nelze podrobně pojednat o způsobech tvoření přídavných jmen a sloves, proto tento článek obecně popisuje tendence ve tvoření stylisticky příznakových neologismů. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 2 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 OBR. 1 Rozložení neologismů v databázi podle expresivního odstínu Je patrné, že většinu emocionálně-expresivní slovní zásoby v ND (dokonce 69,4%) tvoří neologismy s negativní konotací, tj. útvary s ironickým, znevažujícím, hanlivým, vulgárním a familiárním odstínem. Toto nerovnoměrné rozložení lze vysvětlit psychologickými a sociálními příčinami: v litevštině (stejně jako v mnoha jiných jazycích) se negativní emocionální hodnocení vyjadřuje častěji než pozitivní, protože vše dobré se přijímá jako norma a lidé neprojevují zvláštní emoce v souvislosti s běžnými věcmi; vše špatné se proto považuje za odchylku od normy a hodnotí se neologismy s negativní konotací (Jakaitienė 1988: 51; Gudavičius 2000: 130–131). Vynecháme-li v ND sémantické neologismy, které nelze morfologicky rozložit, např. plūgas „hanl. vším nespokojený zabedněnec“, runkelis „hanl. pesimisticky naladěný člověk považovaný za zabedněnce a stavěný do protikladu k elitě“, víceslovná spojení, např. kelių vištelė „hanl. řidička, která bezostyšně a zlomyslně nedodržuje pravidla silničního provozu“ (srov. kelių gaidelis, kelių erelis), naudingas idiotas „hanl. člověk, který nezištně šíří podezřelé informace a ideologie prospěšné protivníkům, aniž si uvědomuje škodlivost takového chování“, a přejatá slova, např. nafris, -ė „hanl. přistěhovalec v Evropě ze severní Afriky“, retarderis „2. iron. v přeneseném významu – zaostalec; politických BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocionálně-expresivní slovní zásoba Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – okolnosti vzniku neologismů a způsoby jejich tvoření | 3 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 procesų stabdis“ (plačiau apie etiškai netinkamus žodžius žr. Župerka 2005: 25–28), tyrimo objektu pasirinkti 479 kalbos vienetai2. Šio straipsnio tikslas – nustatyti pagrindinius emocinės-ekspresinės leksikos, užfiksuotos ND, žodžių darybos būdus ir produktyviausias darybos priemones. Uždaviniai: 1) išrinkti iš ND emocinę-ekspresinę funkciją atliekančius naujadarus; 2) atlikti darybinę ND stilistiškai žymėtų naujadarų analizę; 3) ištirti ir aprašyti stilistiškai žymėtų naujadarų darybos būdus ir priemones; 4) nustatyti naujus darybos polinkius ir 5) aptarti stilistiškai žymėtų naujadarų (gyvenamojo meto aktualijų ženklų) radimosi aplinkybes. Darbe taikyti darybinės analizės ir skaičiavimo metodai. POJETÍ EMOCIONÁLNĚ-EXPRESIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY Stylisticky příznakovou slovní zásobu tvoří emotivy a expresivy. Emotivy se obvykle definují jako slova vyjadřující pocity; jejich „význam je založen na kladném či záporném emocionálním vztahu mluvčího k pojmenovávané věci. Je to jeho názor na hodnotu určité věci a tento názor se neprojevuje jako logický soud, nýbrž jako pocit či cit mluvící osoby“ (Gudavičius 2000: 126). Ze stylistických důvodů se užívají také expresivy – tedy „slova, která pojmenovávanou věc popisují obrazně“ (Jakaitienė 2010: 164). Základní rozdíl mezi emotivy a expresivy spočívá v odlišných směrech jejich působení, neboť „emotivy působí na city partnera v komunikaci, zatímco obrazná slova na jeho představivost, protože jejich význam jako by se ztělesňoval ve zrakových či sluchových obrazech“ (Jakaitienė 2010: 164). Ačkoli se v odborné literatuře obvykle emotivy a expresivy rozlišují podle směru jejich působení, nelze je přesto striktně oddělit, protože „co je v jazyce emocionální, je vždy expresivní“ (Pikčilingis 2010: 211; viz také Volek 1987: 5) a naopak „informace zprostředkovaná obrazem se setkává také s tím či oním emocionálním hodnocením“ (Jakaitienė 2010: 164–165); proto se v článku pro označení stylisticky příznakové slovní zásoby volí termín emocionálně-expresivní slovní zásoby3. 2 Jde o první výzkum emocionálně-expresivní slovní zásoby, který ukázal, že některá hesla v databázi je ještě třeba systematicky stylisticky redigovat. Cílem ND je zaznamenávat novinky ve slovní zásobě, a proto při vkládání jednotlivých slov do databáze není celý systém ihned zřejmý. Teprve po shromáždění většího množství údajů lze zjistit, které skupiny neologismů se vyčleňují, a tyto skupiny pak soustavně stylisticky hodnotit. 3 Z důvodu této obtížnosti rozlišování se emocionálně-expresivní slovní zásoba v ND podrobněji (na uvedené dvě skupiny) nečlení. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 4 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 TRADIČNÍ POJETÍ A DRUHY NEOLOGISMŮ Lietuvių kalbotyros veikaluose naujažodis (neologizmas) paprastai apibrėžiamas kaip naujai kalboje atsiradęs žodis (Urbutis 2009: 36–37; Jakaitienė 2010: 205; Girčienė 2011: 165), nors mokslinėje literatūroje pateikiama naujažodžio samprata įvairuoja (plačiau žr. Girčienė 2012b: 6): vieni skiriamąją naujažodžio ypatybę laiko keliamą naujumo, neįprastumo įspūdį (Palionis 1985: 212), kiti naujažodžiais laiko žodžius, iki tol neįtrauktus į atraminius žodynus (Miliūnaitė 2015: 169)4. Mokslininkai polemizuoja dėl naujažodžiui priskiriamos „naujumo aureolės“, „[m]at naujumas kartais gali būti suprantamas pernelyg subjektyviai: vieniems kalbos vartotojams koks nors žodis gali atrodyti jau įprastas, o kiti dar gali jo ir nesuprasti“ (Popova 2005: 9–13, cituojama iš Jakaitienė 2010: 205; dar žr. Kazlauskaitė, Župerka, Macienė 2013: 91). Patikimesnis esti naujažodžių atrankos kriterijus pagal atraminius leidinius, nors lietuvių kalbos atveju toks kriterijus nėra visiškai patikimas – žodynuose esama leksikografinių plyšių, susiduriama su žodynų sistemiškumo problema (Miliūnaitė 2015: 169). Duomenyne naujažodžiais laikomi žodžiai, kurie nėra įrašyti kaip atraminiais pasirinktuose žodynuose, t. y. Dabartinės lietuvių kalbos žodyne (6-asis (elektroninis) leidimas, 2011), internetiniame Lietuvių kalbos žodyne ir Tarptautinių žodžių žodyne (Alma littera, 2001) (žr. http://naujazodziai.lki.lt/?Apie_duomenyna; apie protologizmo ir neologizmo skirtumus žr. Aleksaitė 2018: 5–6). Z funkčního hlediska se neologismy dělí do dvou hlavních skupin – referenční (nazývané také nominativní, terminologické, nezbytné aj.) a expresivní (nazývané také stylistické, fakultativní aj.) (Girčienė 2012a: 249; 2012b: 15; viz také Offord 2001: 98; Vaicekauskienė 2007: 34–43). Referenční neologismy pojmenovávají nové skutečnosti, tj. plní referenční (informační) funkci, zatímco expresivní neologismy se do textu začleňují ze stylistických důvodů; zde je nejdůležitější emocionálně-expresivní funkce (Girčienė 2012b: 15). Referenční 4 Je pravda, že ND uvádí také takové jazykové jednotky, které se do výchozích slovníků nejspíš nedostaly nedopatřením. V ND mají označení nenaujas (nefiksuotas), např. meiliauostis „prostředek lidového léčitelství, který vyvolává nebo zvyšuje sexuální touhu“. Duomenyne uvádí, že toto nově utvořené slovo je „částečný ekvivalent nynější výpůjčky afrodiziakas, který se kdysi v litevštině užíval, ale nedostal se do velkého ‚Lietuvių kalbos žodynas‘“. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 5 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 neologismy, jejichž hlavním rozlišovacím rysem je stylistická neutralita (Girčienė 2012b: 41), se v pracích o slovotvorbě označují jako potenciální odvozeniny (potencialismy). Potenciální odvozenina je nově vytvořená odvozenina, která je uživateli jazyka zcela běžná a odpovídá požadavkům slovotvorného typu; realizuje se v řečovém aktu kdykoli, kdy je jí zapotřebí (Plag 2003: 57; Paulauskienė 2006: 24; Urbutis 2009: 316; Vaskelienė 2011: 67), např. vedle běžných litevských názvů masa (paukštiena, kiauliena, jautiena) se podle potřeby vytvořily výrazy buivoliena (: buivolas) „buvolí maso“, kengūriena (: kengūra) „klokaní maso“, kupranugariena (: kupranugaris) „velbloudí maso“ aj. Podstatným rozlišovacím rysem potenciálních odvozenin je, že ani při svém prvním výskytu často nepůsobí nově (Mikelionienė 2000a: 19; Urbutis 2009: 323). Vznikají z nezbytné potřeby pojmenovat novou skutečnost (Girčienė 2012b: 12), aby zaplnily takzvaná „sémantická prázdná místa“ (Mikelionienė 2000b: 65), na rozdíl od expresivních neologismů, jejichž cílem je „novější, expresivnější či módnější jazykové vyjádření“ (Girčienė 2005: 78). Tyto stylisticky příznakové neboli konotované prvky textu (Girčienė 2012b: 41; viz také Lehrer 2003: 369) se v jiných pracích nazývají také okazionálními odvozeninami (okazionalismy). Okazionální odvozenina (okazionalismus) je expresivní nově utvořené slovo, které se odchyluje od slovotvorného systému a ustálilo se v individuálním kontextu (Blažinskaitė 2004: 59; Rozenbergs 2004: 156; Urbutis 2009: 323–324; Jakaitienė 2010: 207; Mattiello 2016: 115); označuje se také termíny autorské, individuální, stylistické, situační, kontextové, jednorázové a neobvyklým způsobem utvořené nové slovo / neologismus, jakož i slovníkově nezachycená odvozenina (Mikelionienė 2000c: 67; 2002: 74; Jakaitienė 2010: 207; Kazlauskaitė, Župerka, Macienė 2013: 92; Miliūnaitė 2014: 247), např. osoby s malým rozumem se označují jako išplautsmegenis, -ė (: išplautas, -a + smegenys) „hanl. někdo s otupělým myšlením (s vymytým mozkem)“, vienavingis, -ė (: vienas, -a + vingis) „hanl. někdo s jediným závitem v mozku, tj. člověk s primitivním myšlením“, žirniassmegenis, -ė (: žirnis + smegenys) „hanl. někdo s primitivním myšlením, nevzdělaný, neotesaný balvan“ aj. Článek se tedy zabývá emocionálně-expresivní lexikou ND, do níž spadá značná část okazionálních novotvarů. Dalším možným směrem výzkumu by bylo prozkoumat, nakolik se liší slovotvorné tendence okazionálních odvozenin a referenčních neologismů. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 6 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 NEOLOGISMY – AKTUÁLNÍ ZNAKY DOBY, V NÍŽ ŽIJEME Kalba – vienas iš svarbiausių tautos požymių (Gudavičius 1992: 1), nes „[k]iekvienos tautos kalba saugo įdomią istoriją apie daugelio amžių žmonių pastangas pažinti, suvokti ir pajungti sau juos supantį pasaulį“ (Kopylenko 1995: 19, cituojama iš Gudavičius 2000: 8), kitaip tariant, nuo seno vartojamuose kalbos vienetuose yra išlikęs per šimtmečius susiklostęs tautos pasaulėvaizdis ir pasaulėjauta (Gudavičius 2003: 68). Kalbos ir tautos santykis nagrinėjamas ne tik kalbininkų, bet ir kitų sričių specialistų: „Kalba daugelio kultūrologų, mitologų seniai suvokiama kaip liaudies kultūros, tautos psichologijos ir filosofijos veidrodis, dažnai ir kaip vienintelis šaltinis tautos istorijai ir jos dvasiai pažinti ir yra tiriama šiuo požiūriu“ (Tolstojus 2009: 82). Pro obraz světa v mateřském jazyce je příznačná mnohovrstevnatost a mnohostrannost, neboť se v jazyce uchovávají nejen prvky obrazu světa, které již pro společnost nejsou aktuální (stará přesvědčení, představy), ale objevují se i nové aspekty vnímání světa (nové zkušenosti, nové jevy, nové vědecké poznatky) (Mackiewicz 1999a: 21; 1999: 195, citováno podle Gudavičius 2000: 13), např. vedle běžných litevských názvů starobylých domů (gryčia, pirkia, stuba, troba) se s proměnou životních okolností (s úpadkem agrární kultury a posilováním urbanizace) v jazyce postupně objevily výrazy betonmonstris (: betonas + monstras) „obrovská betonová budova hrozivého vzhledu“, betonoidas (: betonas) „moderní betonová budova narušující harmonické prostředí“, dangoraižynas (: dangoraižis) „místo v centru moderního města s mnoha mrakodrapy“, nový význam získalo slovo stiklainis „hanl. moderní prosklená budova nebo nástavba (obvykle bezcenná, ne vždy postavená legálně)“ a výraz žemėraižis (: žemė + raižyti) „budova zapuštěná hluboko pod zem, opak mrakodrapu“. Podobné novotvary poskytují cenné informace nejen o obrazu světa zachyceném v jazyce litevského národa, ale také o jazykovém vnímání světa, které vyjadřuje emocionální vztah člověka ke skutečnosti (Gudavičius 2000: 16). Būtent laiko aktualijas bei laikinus, situacinius dalykus (Miliūnaitė 2012a: 4) ar net visuomenės raidos lūžius (Girčienė 2012c: 19) žymi naujų žodžių srautas. Duomenyne fiksuota keliasdešimt naujadarų, kuriuos derėtų laikyti gyvenamojo meto aktualių ženklai, pvz., 2018 m. politikų teikti transporto ir švietimo, maisto srities teisinio reglamentavimo siūlymai nesulaukė visuomenės palaikymo, todėl kalboje radosi stilistiškai žymėtų, laiko aktualijas žyminčių BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 7 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 novotvarů: dyzelheitas (: dyzelis „automobil poháněný naftou“ + -heitas < angl. hate „nenávidět“) „žert. odpor k naftovým automobilům“5; maistnešys, -ė (: maistas + nešti) „žert. někdo, kdo nosí do školy jídlo, které ministerstvo zdravotnictví nedoporučuje“ (srov. užkandnešys, -ė6). Podnikatelé okamžitě zareagovali na doporučení ministerstva zdravotnictví a nabídli žákům a jejich rodičům východisko – možný kontaminát (směšeninu), který vznikl v jazyce spolu s novou realitou (podrobněji viz Kabašinskaitė: 1998: 5, 63–64, 67; Urbutis 2009: 354–355; Miliūnaitė 2014: 246–264; Murmulaitytė 2018: 60–70) sveikatronas (: sveikas, -a + -tronas) „krabička na svačinu pro děti, která je motivuje jíst zeleninu“7. ND obsahuje také řadu dalších novotvarů vyjadřujících nespokojenost se současnou vládou a souvisejících se Svazem litevských rolníků a zelených a jeho příznivci: gandragalviai (: čáp + hlava) „hanl. politická síla vedená Ramūnasem Karbauskisem – Svaz litevských rolníků a zelených, jehož symbolem je letící čáp“8, gandragalviškas, -a (: gandragalvis, -ė) „hanl. typický pro gandragalviai“, gandramintis, -ė (: čáp + myšlenka) „hanl. člen Strany rolníků a zelených nebo její příznivec“9 a gandriniai (: čáp) „iron. politická síla vedená Ramūnasem Karbauskisem – Svaz litevských rolníků a zelených, jehož symbolem je letící čáp“. V databázi jsou zaznamenány novotvary vytvořené ze Svazu litevských rolníků a zelených 5 Srov. příklad uváděný v ND: Tento jev, kdy část automobilové komunity vyjadřuje pouze negativní názor na dieselové automobily, už získal obecné označení – dyzelheitas (angl. diesel hate – nenávist k dieselu), – směje se Vitoldas Milius, generální ředitel Litevské asociace automobilových podnikatelů (15min.lt 2018 07 31). Novotvar dyzelheitas by se neměl zaměňovat s foneticky podobným výrazem dyzelgeitu (srov. angl. dieselgate, rus. дизельгейт). Dyzelheitu se označuje „odpor k dieselovým automobilům“, zatímco výpůjčka dyzelgeitas (: dyzelis + -geitas (angl. -gate < Watergate), složený člen označující obvykle rozsáhlý politický skandál nebo skandál spojený se zatajovanými kroky vlády) znamená „skandál s falšováním údajů o emisích dieselových automobilů Volkswagen“. 6 Srov. příklady užití uvedené v ND: Byli knihonoši, teď budou maistnešiai [Komentář žáka, který byl seznámen se seznamem potravin ve škole nedoporučovaných. – Pozn. red.] (facebook.com 2018 09 04). Rok 2018 začal éru nošičů svačin. Podle všeho to potrvá 40 let [Reakce na facebookovou diskusi o pokynech ministerstva zdravotnictví, jaké jídlo si žáci nesmějí nosit do školy. – Pozn. red.] (facebook.com 2018 08 31). 7 Srov. příklad uvedený v ND: „Proto už třetím rokem realizujeme projekt společenské odpovědnosti ‚Sodinčius‘, jehož cílem je pomáhat dětem poznávat zeleninu a ovoce a tímto způsobem motivovat nejmenší, aby jich jedly více. Letos jsme se rozhodli pomoci rodičům a zaměřit se na to, aby se jejich děti o zdravém stravování dozvídaly originálněji a hravěji. Vytvořili jsme speciální svačinové krabičky – ‚Sveikatronas‘, na nichž jsou vyobrazeni zeleninoví hrdinové, například rajče, brokolice, jablko, mrkev a malina, symbolizující super schopnosti zeleniny a ovoce. Aby si děti do těchto krabiček dávaly zdravé svačiny, dali jsme zelenině, ovoci a bobulím zvláštní názvy, například ‚morkatronas‘,“ vypráví B. Čiakauskaitė (zmones.lt 2018 09 17). 8 Novotvar vznikl analogicky ke slovu bukagalvis, -ė. 9 Novotvar vznikl analogicky ke slovu bendramintis, -ė. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 8 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 vůdce Ramūnase Karbauskise: karbauskiada (: Karbauskis) „události související s činností poslance Ramūnase Karbauskise“, karbauskininkai (: Karbauskis) „politická síla vedená Ramūnasem Karbauskisem – Svaz litevských rolníků a zelených“ a karbauskizmas (: Karbauskis) „hanl. ideologie politika Ramūnase Karbauskise a jím vedené strany“. Těsnou spolupráci politiků Saulia Skvernelise a Ramūnase Karbauskise pojmenovává možný kontaminát karboskvernelis (: Karbauskis + Skvernelis) „hanl. dvojice politiků Saulia Skvernelise a Ramūnase Karbauskise“. V databázi se našlo o něco méně novotvarů vytvořených podle příjmení premiéra Saulia Skvernelise, například skvernelininkas, -ė (: Skvernelis) „příznivec premiéra Saulia Skvernelise“ a skvernelkė (: Skvernelis) „hanl. podmíněná peněžní jednotka navržená vládou vedenou premiérem Sauliem Skvernelisem, určená k nákupům v malých obchodech pro sociálně potřebné“ (vytvořeno analogicky ke slangovému výrazu vagnorkė10). V procesu novotvorby – vytváření příležitostných novotvarů, jimiž se vyjadřuje emocionální vztah k předsedovi Svazu litevských rolníků a zelených, vznikají také útvary, jejichž slovotvorným základem je název litevského sídla Naisiai, spojovaného s Ramūnasem Karbauskisem: naisiada (: Naisiai) „peripetie spojené s televizním seriálem ‚Léto v Naisiai‘ a politickou reklamou Strany rolníků a zelených v tomto seriálu“, naisybė (: Naisiai) „iron. označení vlastností vyjadřujících negativní postoje opozičních sil ke všemu, co souvisí s Naisiai jako symbolem Strany rolníků a zelených“ (srov. naisu, naisumas, na sus, -i), naisietija (: naisietis, -ė) „voliči Strany rolníků a zelených, jejímž symbolem je mimo jiné Naisiai“, naisietis, -ė (: Naisiai) „1. obyvatel Naisiai; 2. člen či stoupenec Strany rolníků a zelených, jejímž symbolem je mimo jiné Naisiai“, naisizacija (: Naisiai) „iron. rozšiřování myšlenek Ramūnase Karbauskise uskutečněných v sídle Naisiai“ a naisuva (: Naisiai) „poslanci Seimasu zastupující Stranu rolníků a zelených, jejímž symbolem je mimo jiné Naisiai“. Je zřejmé, že nejaktuálnější témata časem obrůstají odvozenými výrazy (často s negativní konotací) (srov. Miliūnaitė 2000: 8). Tvůrci stylisticky příznakových novotvarů si všímají také činnosti ministra zdravotnictví Andria Vargy, přičemž zvláště negativně je hodnocena jím iniciovaná kampaň za zpřísnění kontroly alkoholu, proto se slovotvorným základem stává ministrovo příjmení a tvoří se nejen negativní 10 Výrazem „vagnorkė“ (: Vagnorius) se označovaly první litevské peníze zavedené po obnovení nezávislosti (dočasné talony, ilustrované různými zvířátky). BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 9 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 konotace, ale také žertovné útvary, které zesměšňují či zlehčují nejen samotného ministra, ale i zastánce kampaně za zpřísnění kontroly alkoholu: kontaminant veryganas, -ė (: Veryga + vegan) „žert. novotvar označující abstinenta aktivně podporujícího omezení alkoholu“, verygininkas, -ė (: Veryga) „iron. zastánce zpřísnění kontroly alkoholu“, verygizacija (: Veryga) „iron. zpřísnění kontroly alkoholu iniciované ministrem zdravotnictví LR Aureliem Verygou“, verygmetis (: Veryga + období) „iron. období platnosti zákona o zpřísnění kontroly alkoholu iniciovaného ministrem zdravotnictví LR Aureliem Verygou“ a kontaminant žvergyga (: bestie + Veryga) „iron. novotvar vytvořený jako ironická reakce na kampaň za zpřísnění kontroly alkoholu iniciovanou ministrem zdravotnictví Aureliem Verygou“. Důsledkem zákazu je okazionalismus, který se objevil v jazyce: puslapiakarpys, -ė (: stránka + stříhat) „žert. vykonavatel zákona – ten, kdo vystřihuje stránky zahraničních časopisů se zakázanou reklamou na alkohol“. „Rozvojové tendence a význam takových politických novotvarů pro uživatele jazyka ukazuje nejen <...> četnost jejich užívání, ale také větvení slovotvorby“ (Girčienė 2013: 85) – skutečnost, že se netvoří jednotlivé útvary, nýbrž nová slova vytvářející početné slovotvorné hnízdo, dokazuje, že litevský národ tvořivě využívá slovotvorné prostředky a rozmanitě a hojně vyjadřuje svůj emocionální vztah k palčivým aktuálním otázkám své doby (podrobněji viz Pikčilingis 1971: 225; Gudavičius 2007: 83). Dočasné, situační záležitosti (např. jednotlivé politické skandály apod.) se označují jen jedním či několika málo novotvary: markauskiada (: Markauskas) „iron. skandál kolem zemědělského podnikání ministra zemědělství Bronieuse Markauskase“, nusišalčiūtinti (: *šalčiūtintis: *šalčiūtinti: Šalčiūtė) „iron. vyfotit si selfie ve stylu Moniky Šalčiūtė, osobnosti sociálních sítí a zábavního světa“, pakildišinti (: *kildišinti: Kildišienė) „žert. zdiskreditovat kvůli bývalé poslankyni Seimasu Gretě Kildišienė, kterou protežoval politik Ramūnas Karbauskis“, pūkintis (: *pūkinti: Pūkas) „žert. novotvar označující činnost poslance Kęstutise Pūka, kvůli níž byl obviněn ze sexuálního obtěžování“ a další. Další výrazné doklady aktuálních témat roku 2018, zaznamenané v ND „jako krásný projev jazykové tvořivosti a doklad možností jazyka i jeho tvůrců“ (Miliūnaitė 2012b: 8): Sausuva (: suchý, -á) „Lietuva zasažená suchem“11 (srov. kontaminant z roku 2017 Vilnecija (: Vilnius 11 Srov. příklad uvedený v ND: Litevské útrapy: loni – skutečná Lietuva, letos už Sausuva [titulek] Místo očekávaného deště jen pár kapek. Z toho byli včera velmi zklamaní mnozí zemědělci v zemi, kterým už nezbylo ani seno pro dobytek. O nic lepší situace není ani v lesích, a tak Dzūkové zatím zůstávají bez výdělku. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 10 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 + Benátky) „žert. Vilnius, který se po letním lijáku a zaplavení ulic začal podobat Benátkám“), kontaminant Šiukšlinìškės (: špinavý, -á + Viršuliškės) „hanl. znečištěná obytná čtvrť (míněny jsou vilniuské Viršuliškės)“12, novotvar, který se v daném roce stal aktuálním: vaikmušys, -ė (: dítě + bít) „hanl. člověk, který bije své děti“. Hnutí #metoo, které vzniklo ve světě, obohatilo vrstvu nové litevské slovní zásoby o novotvary mytiūtis, -ė (: mytiu13 < anglicky metoo) „oběť sexuálního obtěžování, která tuto skutečnost zveřejnila ve veřejném prostoru s hashtagem #metoo, a vyjádřila tak solidaritu s dalšími oběťmi“, mytukė (: mytiu) a mytušnìkė (srov. rusky мутушница, мутушник). Neshody z roku 2017 ohledně pomníku na vilniuském náměstí Lukiškių14 podnítily veřejnost k vytvoření útvarů vytininkas, -ė (: vytis) „zastánce pomníku na vilniuském náměstí Lukiškių – sochy rytíře Vytise“ a bunkerininkas, -ė (: bunkeris) „zastánce pomníku na vilniuském náměstí Lukiškių, který připomíná partyzánský bunkr“15. V roce 2016 se nejen v Lietuvě, ale i v mnoha zemích světa rozšířil politický kalk – trampokalipsė (anglicky trumpocalypse < Trump (příjmení nového prezidenta USA Donalda Trumpa) + apocalypse) „zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, které bylo přirovnáváno k apokalypse – blížícímu se konci světa“. Ve stejném roce se do ND (jako jev, který vyvolal velkou nespokojenost v litevské společnosti) dostal kalafiorgeitas (: květák „květák“ + -gate V Lietuvě, které se říká země dešťů, byl loni kvůli přívalovým dešťům vyhlášen mimořádný stav, letos je to přesně naopak (lrytas.lt 2018 06 12). 12 Srov. příklad zaznamenaný v ND: Kvůli hromadám odpadků už obyvatelé vilniuské čtvrti Viršuliškės nazývají svou čtvrť Šiukšlininkėmis [titulek] „Přijedou autem a vyhodí to, nosí to ze všech domů a házejí pryč. Lidské vědomí nezměníte, ale když u silnice nebyly kontejnery, takové nesmysly se neděly. Teď už to nejsou Viršuliškės, ale Šiukšlininkės, tak se tomu dá říkat. Už i děti ve věku 7–8 let se zlobí a ptají se, proč nikdo neodváží odpadky,“ řekla žena (15min.lt 2018 11 05). 13 Řehtám se. Ona bojuje proti sexuálnímu obtěžování:-) Podívejte se na ksicht té mytiuzakladatelky. Nebo té druhé. To normální chlapi si drží odstup. No, nejsou hezké. Sexuálně přitažlivé nejsou. Zvrhlosti. Byly by rády, kdyby je někdo obtěžoval:-D [Jazyk nebyl upraven – pozn. red.] (tv3.lt [elektronická komunikace] 2018 05 13). 14 Mimochodem, na základě údajů uvedených v díle historika Gediminase Kulikauskase Lietuvio kodas. Įpročiai ir būdas senovės lietuvio prieš 100 metų lze předpokládat, že rozdělení litevské společnosti a neshody kvůli nějakému pomníku či stavbě jsou běžné, neboť už v meziválečném období (kolem roku 1931) se společnost v Kaunasu rozdělila na dvě skupiny „kvůli pozůstatku okupační carské vlády v samém srdci města – katedrále sv. Petra a Pavla. Jedni se domnívali, že stačí stavbu přejmenovat na kostel sv. archanděla Michaela a předat ji pod správu kaunaské vojenské posádky. Druzí chtěli stavbu srovnat se zemí“ (Kulikauskas 2018: 399; podrobněji viz 2018: 400–414; srov. nedávné spory ohledně soch na Zeleném mostě). 15 Srov. příklad z ND: Sté výročí státu oslavíme „vytininkų“ a „bunkerininkų“ nepokoji? [titulek] Pokud každý spor o vkus proměníme ve válku o světonázor, mohli bychom sté výročí litevského státu oslavit nepokoji „vytininkų“ a „bunkerininkų“ na náměstí Lukiškių, tichým striptýzem na Gediminasově hoře a společenským rozkolem, jaký tu nebyl od převratu v roce 1926 (delfi.lt 2017 12 02; Romas Sadauskas-Kvietkevičius). BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 11 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 (anglicky -gate < Watergate) „žert. skandál, který lidé v Litvě vyvolali kvůli mimořádnému růstu cen; jeho počátkem bylo rozhořčení jednoho občana nad cenou květáku (za kus – 3,49 Eur)“ a kalafobie (: kalafioras „květák“ + fobija (řecky phobos) „strach“) „žert. strach z nákupu květáku kvůli jeho zvýšeným cenám“. V roce 2015 byla negativně hodnocena neochota mužů nastoupit vojenskou službu, a proto vznikl ironický kontaminovaný výraz verktinis, -ė (: verkti + šauktinis) z oblasti vojenského úzu ve společnosti: „iron. člověk, který fňuká kvůli povinné vojenské službě a chce se jí vyhnout, nebo ji paroduje; někdo, kdo bezdůvodně nad něčím naříká“. V roce 2014 se pozornost litevské společnosti soustředila na fenomén války, přesněji agresivní politiky, který do litevštiny pronikl jako výpůjčka okupendumas (rusky окупендум < okupuoti + referendumas) „referendum o odtržení Krymu od Ukrajiny, který se konal 16. 3. 2014 za podmínek okupace (nekonvenční války)“. V roce 2013 byla v databázi uvedena jen jediná známka aktualit tehdejší doby – ojedinělý novotvar varškianėšys, -ė (: varškė + nėšti) „žert. pašerák, který během blokády litevských mléčných výrobků zavedené Ruskem v říjnu 2013 převáží tvaroh přes Němen do Kaliningradské (Královecké) oblasti“ (vytvořeno analogicky ke slovu knygnešys). Na základě údajů ND za rok 2012 je patrné, že v daném roce vypukly údajné pedofilní a bankovní skandály kolem banky „Snoras“. O někdejším pedofilním skandálu svědčí novotvary zaznamenané v databázi, například kontaminát kedofilas, -ė (: Kedys + pedofilas) „hanl. stoupenec Drąsiuse Kedysa, který bojoval proti pedofilii a zemřel za nejasných okolností“, kedofilija (: Kedys + pedofilija) „podpora shromáždění stoupenců Drąsiuse Kedysa (kedofilů)“16, kedofilinis, -ė (: kedofilas, -ė) „související s kedofilií a kedofily“ a kedofilizacija (: *kedofilizuoti) „šíření kedofilie“. V témže roce, po zrušení banky „Snoras“, vznikly v litevštině různé deriváty s negativní konotací, např. apsisnorinti (: *apsnorinti: *snorinti: Snoras) „iron. ztrapnit se při projednávání otázek znárodnění banky „Snoras““, nusnorinti (: *snorinti: Snoras) „iron. zlikvidovat banku „Snoras““, snoriada (: Snoras) „iron. historie banky „Snoras“, znárodněné v roce 2011, a vše, co s ní souvisí“ a dokonce zdrobnělina snoriukas (: Snoras) „samoobslužný kiosček někdejší banky „Snoras“ (znárodněné na konci roku 2011) na ulici“. Skutečnost, že novotvar 16 Je však možné zde spatřovat i sufixální tvoření. Novotvar kedofilija (: kedofilas, -ė) by bylo možné považovat za derivát tvořený příponou -ija. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 12 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 snoriukas a další útvary zaznamenané v databázi lze skutečně považovat za známky aktualit tehdejší doby, což dokládá poznámka tvůrců databáze uvedená u zdrobněliny: snoriukas je „hovorové slovo, které po nějaké době zřejmě upadne v zapomnění“17. Takové příležitostné útvary jsou „záležitostí ‚několika sezon‘, uchopují se jako aktuality, ale postupem času ustupují z aktivního užívání“ (Miliūnaitė 2006: 159). Není pochyb o tom, že časem se na aktuální události tehdejší doby zapomíná a novotvary, které je pojmenovaly, jsou bez dalšího vysvětlení obtížně srozumitelné. Toto tvrzení dokládá útvar varškėfobija (: varškė + fobija) „žert. takto nazvané společenské hnutí, které vzniklo jako ironický protest proti médiím, jež zveličila až do senzace skutečnost, že ochranka nepustila Zitu Čepaitė s kelímkem granulovaného tvarohu na koncert skupiny „Antis“ na nádvoří Domu učitelů“. Význam utvoření („strach z tvarohu“) samozřejmě není obtížné pochopit, protože novotvary se tvoří z existujícího jazykového materiálu, a nový útvar má proto v jazyce oporu a je motivovaný – pojmenováváme-li nový předmět, věc či jev, zároveň říkáme, proč jsme jej tak pojmenovali, a zdůrazňujeme jednu či druhou vlastnost nebo aspekt pojmenovávaného objektu (Gudavičius 2000: 101; podrobněji viz Urbutis 2009: 69–72). Materiál uvedený v databázi stojí za prozkoumání jak z etnolingvistického hlediska, tak z hlediska slovotvorby. Materiál shromážděný v ND ukazuje, že uživatelé jazyka reagují na aktuální dění a dokážou vytvářet nejrůznější stylově příznakové novotvary. Je zřejmé, že lexikum je odrazem společnosti a že „každé období vývoje jazyka odráží odpovídající období života národa“ (Gudavičius 1992: 5; viz také Wohlgemuth 2009: 258). DERIVAČNÍ ANALÝZA EMOCIONÁLNĚ-EXPRESIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY V DATABÁZI Derivační analýza emocionálně-expresivní slovní zásoby ND ukázala, že hlavními způsoby tvoření stylisticky příznakových neologismů jsou sufixace (45,7%), skládání (31,7%) a nemorfémový způsob tvoření slov – kontaminace (směšování) (12,7%) (o kontaminaci viz také Murmulaitytė 2018: 61). Tímto posledním způsobem tvoření slov se neologismy vytvářejí sléváním nemorfémových částí existujících slov, avšak v litevské lingvistice se taková „směs“ nepovažuje za 17 Některé neologismy zaznamenané v ND, které označují aktuální události dané doby, jsou od roku 2017 zařazovány do seznamů nominací v anketách Slovo roku a Rčení roku. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 13 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 tradiciškai suprantamos žodžių darybos proceso dalimi“ (Miliūnaitė 2014: 249; dar žr. Murmulaitytė 2018: 61) – „[ž]odžių darbai terupi dariniai, o ne fonetiniai ar kitokie perdirbiniai, vienų teksto žodžių keitimas kitais, kontaminacijos padariniai ir panašūs dalykai“ (Urbutis 2009: 324). Menko produktyvumo yra priešdėlinė daryba (5,6 proc.), mišrusis darybos būdas (2,4 proc.) ir galūninė daryba (1,9 proc.) (žr. 2 pav.). OBR. 2. Rozložení emocionálně-expresivní slovní zásoby v databázi podle způsobů tvoření slov Nejčastějším prostředkem nejproduktivnějšího způsobu tvoření slov – sufixace – je sufix -(i)ukas, -ė pro názvy nositelů jmenné vlastnosti, který tvoří 6,8% všech sufixálních derivátů18, např. karštukė (: karštas, -a) „lich. atraktivní sexy dívka“, mylimukas, -ė (: mylimas, -a) „lich., zdrob. osoba nebo věc, k níž si člověk vytvoří silné pouto, kterou má velmi rád nebo miluje (zejména o dětech)“, neigaliukas (: neįgalus, -i) „lich. zdravotně postižený“ 18 Jedním z častějších sufixů jiného slovního druhu je -inis, -ė, patřící do derivační kategorie vymezovacích (druhových) adjektiv (4,5%), např. koloradinis, -ė (: koloradas) „hanl. související s georgijevskými stužkami a jejich nositeli“, čikenfektorinis, -ė (: čikenfektorius) „iron. související s čikenfektoriem, tj. podnikem, kde se zpracovávají kuřecí výrobky; v přeneseném významu ironicky – buranský“ aj. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 14 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 člověk“ aj. Slovotvorné zpracování neologismu beglobiukas, -ė (: beglobis, -ė) „lich. opuštěné zvíře“ lze interpretovat dvěma způsoby podle toho, co považujeme za slovotvorný základ – podstatné jméno beglobis, -ė (zařaditelné do kategorie deminutiv (zdrobnělých podstatných jmen)), nebo přídavné jméno (zařaditelné do kategorie názvů nositelů jmenné vlastnosti). Poloviční počet tvoří deriváty se sufixem –(i)ukas, –ė patřící k názvům činitelů a nositelů slovesné vlastnosti (3,6%), např. nemiegiukas, -ė (: nemiegoti) „lich. malé dítě, které těžko usíná (zejména po obědě)“, nugirstukas (: nugirsti) „žert. doslech“ aj. V databázi je zaznamenáno jen několik deminutiv, tedy zdrobnělin se sufixem –(i)ukas,-ė (2,7%): pabaisiukas (: pabaisa) „zdrob. malá příšera“ (o užívání deminutiv v dětské řeči a řeči dětí podrobněji viz Savickienė 2006: 260; Kamandulytė 2006: 269; o nejproduktivnějších sufixech v dětské řeči viz Dabašinskienė 2010: 44), neobvykle utvořené nėštukė (: nėščia) „1. lich. nastávající matka, těhotná žena“, jehož slovotvorným základem je přídavné jméno, aj. K deminutivům se zvláštním významem je nejspíš třeba zařadit neologismus snoriukas (: Snoras) „zdrob. pouliční samoobslužné kiosky bývalé banky „Snoras“ (znárodněné na konci roku 2011)“. Neologismy se také často tvoří pomocí sufixu –izmas derivační kategorie názvů vlastností (jmenných abstrakt) (6,8%), např. priekvailizmas (: priekvailis, -ė) „iron. ideologie propagovaná priekvailis“, runkelizmas (: runkelis) „hanl. stav lidí označovaných jako runkelis, kteří se vyznačují omezeností a pesimismem“; srov. netypické okazionální tvoření nusispjovizmas (: nusispjovė) „iron. záměrné a systematické přehlížení něčeho“, jehož slovotvorným základem je předponové zvratné sloveso. Samostatně je třeba probrat tvoření pomocí sufixu –iena (6,4%), který je podmíněně zařazován k názvům masa. K tomuto slovotvornému typu se řadí řada neologismů označujících nikoli maso nějakého zvířete či ptáka, ale množství či celek (surovinu) nějakých věcí, záležitostí nebo jevů – slovotvorným základem je název části, např. dokumentiena (: dokumentas) „hanl. návrhy dokumentů pochybné hodnoty (surovina)“, internetiena (: internetas) „hanl. informace dostupné na internetu (surovina informací)“, laikraštiena (: laikraštis) „hanl. nekvalitní, často bulvární tištěná média“, skaitaliena (: skaitalas) „hanl. brak, nekvalitní literatura“, televizijiena (: televizija) „hanl. nekvalitní televizní produkce“, neobvykle utvořené verteliena (: vertalas?) „hanl. nekvalitní překlad, surovina pro skutečný překlad“, žodiena (: žodis) „iron. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 15 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 nadbytek prázdných slov“ (srov. žodeliena19 (viz také Mikelionienė 2002: 75–76). V korpusu současné litevštiny (dále jen DLKT) jsou doloženy ještě dva novotvary náležející do této podskupiny, totiž bulvariena (: bulvarinis, -ė)20 a žurnalistiena (: žurnalistas)21. Ačkoli lze deriváty s příponou –iena zařadit také do kategorie názvů nositelů vlastnosti označované substantivem (srov. naujiena, seniena, žaliena; mėnesiena; podrobněji viz DLKG 2006: 121), lze se přesto domnívat, že názvy těchto pejorativních, ironických útvarů se řadí právě k názvům masa – obvykle jimi bývá označován něčí nezpracovaný, neupravený materiál. Na základě příkladu žurnalistienos nalezeného v DLKT a laikraštienos doloženého v ND22 lze usuzovat, že z uvedených derivátů s příponou –iena se v užívání nejdříve objevil novotvar laikraštiena a podobné útvary byly pravděpodobně tvořeny analogicky podle něj. S přihlédnutím k příkladům shromážděným v ND lze předpokládat, že se možná utváří nový slovotvorný typ s příponou –iena. Zobecněné závěry samozřejmě nelze vyvozovat pouze na základě materiálu databáze, a proto je třeba tento předpoklad ověřit po shromáždění a důkladném prozkoumání materiálu rozsáhlejšího než ND. O něco produktivnější příponou emocionálně-expresivní lexiky je přípona kategorie tvoření názvů vlastností (abstraktních substantiv) –ystė (4,5%), např. pelnagaudystė (: pelnagaudys, -ė) „pejor. honba za ziskem“, šūdmaly stė (: šūdmala) „nespis. dělání hloupostí, tlachání“, žemgro bystė (: žemgrobys, -ė) „pejor. nezákonné nabytí vlastnického práva k půdě“ a další. Podle sestavovatelky ND Rity Miliūnaitė „soubor nové slovní zásoby zařazený do databáze ukazuje, že litevština v sobě soustřeďuje více životní síly, než jsme ochotni se domnívat“ (viz http://naujazodziai.lk i.lt/?Apie_duomenyną). Příklady novotvarů tvořených příponami ukazují, že společnost „vnímá možnosti jazyka a umí je ovládat“ (Miliūnaitė 2012b: 7) – při tvorbě stylově příznakových útvarů se používají nejrůznější přípony, např. pilstukininkas, -ė 19 Srov. „K tomuto slovotvornému typu se řadí také několik novotvarů fungujících jako vědecké termíny, které označují látku nějakého tělesa („maso“), např.: grybiena, mediena, uoliena“ (DLKG 2006: 141). Novotvary verteliena, žodeliena mohly být vytvořeny analogicky podle slov podobné stavby, např.: dvėseliena, ląsteliena a další. 20 „<...> i tisku, který si zachovává svou vážnost. Čistá "bulvariena" by snad člověka ani nezranila, <...>“ („Kauno diena“ 2001). 21 „<...> protože se ještě mnoho lidí živí "laikraštiena", "žurnalistiena", na knižním trhu převládala komerční vydání“ („Santara“ 1997). 22 „Poté byla naše společnost několik let živena laikraštiena s jedem“ („Lietuvos aidas“ 1990 08 16; Jonas Juškaitis); Na začátku se, vážený pane profesore, možná dohodněme, že nebudeme mluvit o publikacích ani rozhlasových či televizních pořadech pro profesionály, vědeckou, uměleckou nebo kulturní elitu, ale o té laikraštieně, žurnalienė a šouvienė, které jsou denně předkládány masovému čtenáři („Žurnalistų žinios“ 1999 03 31; Domas Šniukas). BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrine kalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 16 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 (: pilstukas) „pejor. ten, kdo prodává nebo pije pilstuką“ (2,7%), žvaigždūnas (: žvaigždė) „iron. muži – celebrity, známé osobnosti (obvykle ze světa zábavy)“ (2,3%), mėšlainis (: mėšlas) „pejor. rychlé nezdravé jídlo typu hamburger“ (1,8%), stambutė (: stambus, -i) „lask. plnoštíhlá dívka nebo žena statné postavy“ (srov. pilnutė) (1,8%), kalbišius (: kalba) „pejor. neschopný lingvista, který mluví mimo téma“ (srov. kalbišiūtė) (1,4%), engykla (: engė) „pejor. podnik utiskující zaměstnance“ (1,4%), apsisnukiuotojas (: apsisnukiuoti) „iron. účastník rvačky, při níž se rozdávají rány do obličeje“ (1,4%), trolija (: trolis, -ė) „iron. komunita trollů“ (0,9%), sveikatinė (: sveikata) „žert. místo, kde se prodávají prostředky na zlepšení zdraví a péči o krásu“ (0,9%), runkelynas (: runkelis) „pejor. místo, kde se shromažďuje mnoho lidí posměšně nazývaných řepami“ (0,9%), baisuoklis, -ė (: baisus, -i) „iron., žert. někdo, kdo je děsivý, vypadá děsivě, chová se děsivě apod.“ (0,9%), girtuomenė (: girtas, -a) „iron. alkoholismem zdecimovaná část společnosti“ (0,9%), konservatorienė (: konservatorius, -ė) „žert. manželka vlivného konzervativního politika“ (0,5%), davatkinas (: davatka) „pejor. muž, který je bigotní pobožnůstkář“ (0,5%), švaistytuvės (: švaistyti) „iron. tradice rozhazování (veřejných) peněz“ (0,5%), spuoguotis (: spuogas) „pejor. někdo, kdo má akné“ (0,5%), darnuva (: darnus, -i) „iron. souhrn všeho, co je harmonické“ (0,5%) a mnoho dalších. Na základě údajů ND je patrné, že druhým nejproduktivnějším slovotvorným způsobem je skládání (31,7%). Produktivitu kompozit nedokládá pouze materiál databáze. O takovém „relativním nárůstu složených slov (ve srovnání s deriváty tvořenými příponami a koncovkami)“ (Gaivenis 1980: 31) se psalo již dříve. V ND převažují stylově příznakové kompozity tvořené ze dvou podstatných jmen (43,4%), např. blusturgis (: blusa + turgus) „pejor. trh, na němž se obchoduje s použitými věcmi nebo rukodělnými výrobky“, kiauliagyvis (: kiaulė + gyvis) „pejor. prase odchované nepřirozeným (urychleným) způsobem“, špygsubinė (: špyga + subinė) „vulg. žena s velmi malým zadečkem“, zombadėžė (: zombis + dėžė) „iron. televize, která otupuje lidi (televize jako médium)“23 a další. Zvláště produktivní jsou kompozita tvořená ze dvou podstatných jmen (často s negativní konotací), jejichž druhou složkou je –žmogis, např. europažmogis (: Europa + žmogus) „iron. obyvatel Evropské unie založené na federálních vztazích, bez státu a národa“, galvažmogis (: galva + žmogus) „iron. člověk s hlavou přeplněnou informacemi“, kėdžmogis (: kėdė + žmogus) „žert. ten, kdo 23 V poznámkách k ND se uvádí, že „slovo se nejčastěji používá při hovoru o ruské propagandistické televizi“. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 17 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 pracuje vsedě“, miniažmogis (: minia + člověk) „hanl. člověk z davu, pro něhož je příznačný bezstarostný přístup k životu“, projektžmogis (: projekt + člověk) „iron. člověk živící se projekty“, rinkażmogis (: trh + člověk) „iron. člověk žijící podle zákonů volného trhu“, sovietžmogis (: Sověti + člověk) „hanl. člověk sloužící sovětské ideologii“, šiukšliążmogis (: odpadky + člověk) „1. hanl. člověk, který odhazuje odpadky“, tolerantžmogis (: tolerance + člověk) „iron. člověk formovaný ideologií liberalismu, který staví toleranci nad ostatní hodnoty“ a valdžiažmogis, -ė (: moc + člověk) „hanl., iron. sobecký člověk u moci; byrokrat“ (srov. složeniny přídavného jména a podstatného jména: naujažmogis (: nový, -á + člověk) „iron. člověk nového typu“, šlykštažmogis (: odporný, -á + člověk) „hanl. člověk, který vypadá a (nebo) chová se odporně, ošklivě“). Samostatně je třeba zmínit také první část stylisticky příznakových složenin valdžia- valdžia-, např. valdžiadurnis, -ė (: moc + blbec) „žert. hlupák u moci“, valdžiagalvis (: moc + hlava) „hanl. člověk u moci; byrokrat“, valdžiagyvis (: moc + tvor) „hanl. hanlivé označení představitele moci“, valdžiატvarka (: moc + pořádek) „iron. opak samosprávy, tj. zmocnění orgánů veřejné moci regulovat určitou oblast společenského života (například média)“, valdžiasnukis (: moc + čenich) „hanl. hanlivé označení představitele moci“, valdžiaұvyris (: moc + muž) „iron. člověk u moci“ (srov. složeniny podstatného jména a slovesa: valdžiაგrobis (: moc + uchvátit) „iron. někdo, kdo si uzurpoval moc“ a valdžiasiekys, -ė (: moc + usilovat) „žert. někdo, kdo usiluje o moc (kandiduje do Seimas nebo do samosprávy)“). V databázi se vyskytuje o něco méně stylisticky příznakových složenin tvořených podstatným jménem a slovesem (32,2%) – jde o „především názvy osob, jejichž druhá část označuje, jakou práci tyto osoby vykonávají nebo jaký úkon provádějí, zatímco první část udává, na co je daný úkon zaměřen, co je jeho pracovním či dějovým předmětem“ (DLKG 2006: 162), např. spiritonėšis, -ė (: lihovina + nést) „žert. pašerák lihovin“, tautadrebys, -ė (: národ + třást se) „hanl. někdo, kdo se třese o osud národa“, variavagis, -ė (: měď + krást / zloděj) „hanl. zloděj barevných kovů – mědi“, žinialaižys, -ė (: zprávy + olizovat) „iron. někdo, kdo bez míry loví zprávy na internetu“ aj. Je zaznamenána jedna složenina seimasedis, -ė (: Seimas + sedět) „žert. někdo, kdo sedí v Seimas (tj. člen Seimas)“, jejíž první složka označuje nikoli předmět činnosti, ale její místo (DLKG 2006: 162). Občas se objevují názvy nástrojů či automobilů: galvaplovė (: hlava + mýt) „1. iron. umyvadlo na mytí hlavy používané v kadeřnických salonech“, pupyтvežis (: kočička + vozit) „žert. automobil vhodný“ BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 18 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 k rozvážení dívek (kočiček)“ aj. Z dalších málo početných odvozenin tvořených podstatným jménem a slovesem lze zmínit novotvary, jejichž význam připomíná slovesná abstrakta (DLKG 2006: 162), např. žinialaiža (: zprávy + olizovat) „iron. bezmezné lovení zpráv na internetu“ aj. V databázi je množství odvozenin tvořených podstatným jménem a slovesem (názvů médií s negativní konotací), jejichž druhou složkou je šířit (-šiřitel)24: brukalosklaida (: spam + šířit) „hanl. média šířící spam (paskvil)“, galias klaidagalias klaida AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 19 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 + Vánoce) „iron. Vánoce slavené dvojím způsobem – vládou i lidmi“; 3) slovesného tvaru (trpného příčestí minulého) a podstatného jména, např. apverstsmegenis, -ė (: apverstas, -a / apversti + smegenys) „iron. někdo s převráceným mozkem, tj. myslící naopak“; 4) slovesa a podstatného jména, např. spoksadėžė (: spoksoti + dėžė) „žert. televizor“, šikpopieris (: šikti + popierius) „fam. toaletní papír“, šnyps­tavynis (: šnypšti + vynas) „hanl. levné šumivé víno“; 5) příslovce a podstatného jména, např. šiandienžmogis (: šiandien + žmogus) „iron. člověk, jehož paměť sahá jen do dneška a nemá minulost“; 6) zájmena a podstatného jména, např. kitovalda (: kitas, -a + valda / valdyti) „iron. opak samosprávy, kdy komunitu řídí nikoli ona sama, ale moc pečující o vlastní zájmy“; 7) přídavného jména / příslovce a slovesa, např. sengyvena (: senas, -a / seniai + gyventi) „hanl. člověk, který se snaží žít tak, jak se žilo dříve“; ilgasedis, -ė (: ilgai + sėdėti) „iron. někdo, kdo dlouho setrvává (v určité funkci)“. Je patrné, že při skládání se vychází ze složek různých slovních druhů. Dalším produktivním způsobem tvoření emocionálně-expresivní slovní zásoby (vedle výše zmíněného tvoření pomocí přípon a skládání) je kontaminace (směšování) (12,7%). Nejde o gramatický (morfologický) proces a jeho výsledky (kontamináty neboli směšeniny) jsou slovotvorně nerozčlenitelné (nemotivované) výrazy (Urbutis 2009: 355). Ačkoli kontaminace (angl. blending – slovotvorný proces, kontaminace, blend – výsledek tvoření, kontaminát) (Miliūnaitė 2014: 250) je nemorfémovým způsobem tvoření slov, lze předpokládat, že záměrné smísení dvou slov (spojení jejich částí do jednoho novotvaru) (Urbutis 2009: 354–355) se v litevštině postupně rozšiřuje²⁶. Slovotvorná analýza emocionálně-expresivní slovní zásoby v ND ukazuje, že se autoři nevyhýbají ani netradičnímu tvoření slov a že se v ND stále objevují nové útvary tohoto typu (kontamináty), např. biurozauras (: biuras + dinozauras) „iron. osoba, která několik desetiletí vede instituci (zpravidla státní)“, kiaulega (: kiaulė + kolega) „žert. kolega chovající se jako prase“, klerk­vabalis (: klerkas + karkvabalis) „hanl. hanlivé označení úředníka“, melagienos (: melagingas, -a / melagis, -ė + naujiena) „hanl. nepravdivá, zavádějící zpráva“, seimonautas, -ė (: seimas + kosmonautas) „iron. dlouholetý člen Seimas, odtržený od reality a netušící, jak 26 Od roku 2014 se v ND počet kontaminátů zvýšil přibližně 2,3krát, jejich podíl v databázi však procentuálně vzrostl jen nepatrně, tedy ze 3 na 4% (Murmulaitytė 2018: 62). BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 20 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 „Litva skutečně žije podle zákonů, které vytváří Seimas“, vėminutyvas (: vėmė + deminutyvas) „niek. deminutivum, které nutí zvracet“ a mnoho dalších. Stylově příznaková nová slova se tvoří pomocí předpon méně často (4%), např. aptamsa (: tamsa) „iron. opak osvětlení“ (nové slovo vytvořené analogicky ke slovu apšvieta27), supermamytė (: mamytė) „iron. matka přehnaně pečující o své děti a mimořádně se tím pyšnící“, nukalbinti (: kalbinti) „žert. dlouhým vyptáváním vyslýchat až do posledních podrobností“, surunkelėti (: runkelėti) „hanl. proměnit se v řepu“, a smíšený způsob tvoření (2,4%), např. galv apjūtė (: galva + pjauti + –tė) „žert. hromadné propouštění úředníků dlouhodobě zastávajících vedoucí funkce s cílem obnovy a transparentnosti“, valdži apjūtė (: valdžia + pjauti + –tė) „žert. vlna odvolávání dlouholetých vedoucích státních podniků z funkcí“28, trešnėdra (: trešnės + ėsti (ėda) + –ra) „žert. nenasyta po třešních“ (nové slovo vytvořené analogicky ke slovu žmogėdra29) a další. Ani sufixální tvoření nepatří k produktivním způsobům (1,9%). Většinu nepočetných odvozenin tvoří pojmenování podle rozdílu pohlaví (odvozeniny s koncovkou -ė): šviesulė (: šviesulys) „iron. známá žena (obvykle ze světa zábavy)“, tėvė (: tėvas) „iron. podle ideologie genderismu jeden z rodinných příslušníků vychovávajících dítě (bez ohledu na pohlaví)“, zombė (: zombis) „niek. přeneseně – téměř mrtvá živá bytost ženského pohlaví“; mūzas (: mūza) „žert. mužský rod podstatného jména mūza (bohyně, inspirátorka básnické tvorby)“, sesutis (: sesutė) „žert. muž pracující jako zdravotní sestra“. Posledně uvedené odvozeniny s koncovkami -as a -is patří do kategorie tvoření pojmenování podle rozdílu pohlaví, ačkoli gramatické popisy do této kategorie řadí pouze odvozeniny s koncovkou -ė. ZÁVĚRY 1. Analýza emocionálně-expresivní slovní zásoby Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyno z hlediska slovotvorby (zkoumáno 479 jazykových jednotek) ukázala, že hlavní způsoby tvoření stylově příznakových nových slov 27 Lze se patrně domnívat, že jde také o prefixální tvoření: aptamsa (: aptemti). 28Tvorbu analogických útvarů k výrazu žně lze interpretovat dvojím způsobem: jako smíšenou derivaci nebo jako skládání, tedy hlavně (: hlava + sklizeň) a vládožně (: vláda + sklizeň). 29 Je pravda, že nové slovo trešnėdra (: trešnės + ėdrus, -i) by bylo možné považovat také za složené podstatné jméno. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų raidos aplinkybės ir darybos būdai | 21 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 Způsoby jsou sufixální tvoření (45,7%), skládání (31,7%) a nemorfematický způsob tvoření slov – kontaminace (směšování) (12,7%). 2. Nejproduktivnějším prostředkem nejproduktivnějšího způsobu tvoření – sufixálního tvoření – jsou sufix pro názvy nositelů vlastností odvozených od jmen –(i)ukas, -ė a sufix kategorie tvoření názvů vlastností (abstrakt odvozených od jmen) –izmas: každým z obou sufixů bylo vytvořeno po 6,8% stylisticky příznakových neologismů. 3. Údaje ND ukazují, že komponenty složenin valdžia- (první člen), -skleisti (–skleidė) a –žmogis (druhý člen) jsou produktivními komponenty stylisticky příznakových neologismů. 4. Málo produktivní je prefixální tvoření (5,6%), smíšený způsob tvoření (2,4%) a tvoření pomocí koncovek (1,9%). 5. Šlo o první výzkum emocionálně-expresivní lexiky v ND, který ukázal, že některé neologismy ND by měly být ještě systematicky stylisticky redigovány. K důkladnému prozkoumání slovotvorných tendencí emocionálně-expresivní lexiky by navíc bylo třeba vycházet z rozmanitějších a rozsáhlejších zdrojů. 6. Materiál uvedený v Duomenyne stojí za prozkoumání také z hlediska etnolingvistiky i slovotvorby. Soubor emocionálně-expresivní lexiky ukazuje, že uživatelé jazyka reagují na aktuální dění a dokážou vytvářet nejrůznější stylisticky příznakové neologismy. Množství okazionálních útvarů potvrzuje aktuálnost určitého jevu. Je zřejmé, že lexikum je odrazem společnosti a že neologismy shromážděné v databázi (znaky aktuálních událostí doby, v níž žijeme) poskytují cenné informace o určitém období života národa. ŠALTINIAI DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ [žiūrėta 2019 m. gegužės mėn.]. ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. [Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m.]. Miliūnaitė R., Aleksaitė A. Sudarytoja R. Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujazodziai.lki.lt [žiūrėta 2019 m. kovo–balandžio mėn.]. ISBN 978-609-411-147-1. https://doi.org/10.35321/neol. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 22 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 LITERATŪRA A l e k s a i t ė A. 2018: Ypatybių pavadinimai Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–27. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/91/Aleksaite_BK_91_straipsnis_apie_pavadinimus.pdf. B l a ž i n s k a i t ė D. 2004: Naujadarai ir perdibiniai reklamoje. – Kalbos kultūra 77, 56–65. D a b a š i n s k i e n ė I. 2010: The comprehension of derivational morphemes in early childhood: An experimental study for Lithuanian. – Estonian papers in applied linguistics 6, 43–50. D L K G 2006 – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. G a i v e n i s K. 1980: Naujadarai ir naujažodžiai. – Mokslas ir gyvenimas 2, 31. G i r č i e n ė J. 2005: Neologizmų integracija į tekstą. – Žmogus ir žodis 1, 78–82. Prieiga internete: http://www.biblioteka.vpu.lt/zmogusirzodis/PDF/didaktinelingvistika/2005/girciene.pdf. G i r č i e n ė J. 2011: Naujažodžiai su dėmeniu (–)tinkl-. – Kalbos kultūra 84, 165–177. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/84/Girciene_KK_84_straipsnis.pdf. G i r č i e n ė J. 2012a: Metakalbiniai komentarai kaip internetinio naujažodžių diskurso elementas. – Lituanistica 58 (3/89), 248–272. G i r č i e n ė J. 2012b: Naujoji lietuvių kalbos leksika: teorija ir praktika. Metodinė priemonė [elektroninis išteklius], Vilnius: Edukologija. G i r č i e n ė J. 2012c: Pokyčiai, kalba ir mokykla. – Gimtasis žodis 8, 19–25. G i r č i e n ė J. 2013: Stilistiniai naujadarai internete. – Šiuolaikinės stilistikos kryptys ir problemos: mokslo straipsnių rinkinys, Vilnius: Lietuvos edukologijos universiteto leidykla, 79–88. G u d a v i č i u s A. 1992: Kalbos tautiškumas. – Gimtoji kalba 6, 1–5. G u d a v i č i u s A. 2000: Etnolingvistika, Šiauliai: Šiaulių universitetas. G u d a v i č i u s A. 2003: Žodžio reikšmės definicijos tautinis aspektas. – Leksikografijos ir leksikologijos problemos, 61–69. G u d a v i č i u s A. 2007: Gretinamoji semantika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. J a k a i t i e n ė E. 1988: Leksinė semantika, Vilnius: Mokslas. J a k a i t i e n ė E. 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 23 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 K a b a š i n s k a i t ė B. 1998: Lietuvių kalbos liaudies etimologija ir artimi reiškiniai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. K a m a n d u l y t ė L. 2006: Vaikiškosios kalbos ypatybės. – Bendrinė kalba 79, 264–271. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/79/Kamandulyte_KK_79_straipsnis.pdf. K a z l a u s k a i t ė R., Ž u p e r k a K., M a c i e n ė J. 2013: Okazionalūs deminutyvai: tipai ir paskirtis kalbiniame akte. – Žmogus ir žodis 1, 90–100. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/objects/LT-LDB-0001:J.04~2013~1371470739998/datastreams/DS.002.0.01.ARTIC/content. K u l i k a u s k a s G. 2018: Lietuvio kodas. Įpročiai ir būdas senovės lietuvio prieš 100 metų, Vilnius: Tyto alba. L e h r e r A. 2003: Understanding trendy neologisms. – Italian Journal of Linguistics / Rivista di Linguistica 15.2, 369–382. Prieiga internete: http://linguistica.sns.it/RdL/15.2/07.Lehrer.pdf. LKG 1965 – Lietuvių kalbos gramatika – fonetika ir morfologija I. Red. K. Ulvydas. Vilnius: Mintis. M a t t i e l l o E. 2016: Analogical neologisms in English. – Italian Journal of Linguistics 28.2, 103–142. Prieiga internete: http://www.italian-journal-linguistics.com/wp-content/uploads/4_Analogical-neologisms-in-English.pdf. M i k e l i o n i e n ė J. 2000a: Naujoji lietuvių kalbos leksika (1991–1996 m. kompiuterinio periodikos tekstyno pagrindu). Daktaro disertacijos santrauka. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. M i k e l i o n i e n ė J. 2000b: Šiuolaikiniai metodai kalbos naujovėms tirti. – Darbai ir dienos 24, 65–73. M i k e l i o n i e n ė J. 2000c: Naujoji lietuvių kalbos leksika (1991–1996 m. kompiuterinio periodikos tekstyno pagrindu). Daktaro disertacija, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. M i k e l i o n i e n ė J. 2002: Analogija lietuvių kalbos žodžių daryboje. Potencialiniai ir okazininiai dariniai. – Acta Linguistica Lithuanica 46, 73–80. M i l i ū n a i t ė R. 2000: Nauji kalbos reiškiniai: natūralioji ir dirbtinė atranka. – Acta Linguistica Lithuanica 42, 3–14. M i l i ū n a i t ė R. 2006: Apie kalbą ir mus, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. M i l i ū n a i t ė R. 2012a: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. – Gimtoji kalba 6, 3–11. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 24 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 Miliūnaitė R. 2012b: Kalbos vartotojai ir naujadarų kūryba. – Gimtoji kalba 9, 3–14. Miliūnaitė R. 2014: Naujieji kontaminaciniai dariniai lietuvių kalboje. – Acta Linguistica Lithuanica 71, 246–264. Miliūnaitė R. 2015: Naujažodžių atranka ir pateikimas Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Leksikografija ir leksikologija 5, 161–184. Miliūnaitė R. 2018: Naujažodžių pateikimas ir paieškos galimybės Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne. – Bendrinė kalba 91, 1–21. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/91/Miliunaite_BK_91_straipsnis.pdf. Murmulaitytė D. 2016a: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas ir naujadarų tyrimų perspektyvos. – Bendrinė kalba 89, 1–27. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/89/Murmulaityte_BK_89_straipsnis.pdf. Murmulaitytė D. 2016b: Naujažodžių duomenyno leksika pakeliui į Bendrinės lietuvių kalbos žodyną. – Acta Linguistica Lithuanica 75, 68–88. Murmulaitytė D. 2018: Kontaminacija ir lietuvių kalbos naujadara. – Kalba ir kontekstai 8 (1), 60–70. Offord M. 2001: French Words: Past, Present and Future, Clevedon: Multilingual Matters. Palionis J. 1985: Kalbos mokslo pradmenys, Vilnius: Mokslas. Paulauskienė A. 2006: Lietuvių kalbos morfologijos pagrindai, Kaunas: Technologija. Pikčilingis J. 1971: Lietuvių kalbos stilistika 1, Vilnius: Mokslas. Pikčilingis J. 2010: Stilist ikos darbų rinktinė. Moksl. red. R. Koženiauskienė. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Plag I. 2003: Word-Formation in English, Cambridge: Cambridge University Press. Rozenbergs J. 2004: The Stylistics of Latvian, Riga: Latvijas Universitāte. Savickienė I. 2006: Komunikacinė pragmatika ir kalbėjimo situacijos tikslas: deminutyvų vartojimo atvejis. – Bendrinė kalba 79, 256–262. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/79/Savickiene_KK_79_straipsnis.pdf. Tolstojus N. 2009: Kalba ir kultūra. – Kalba ir žmonės, 81–100. Urbutis V. 2009: Žodžių darybos teorija. 2-asis leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 25 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 Vaicekauskienė L. 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai: kalbos politika ir vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Vaskelienė J. 2010: Lietuvių kalbos žodyne nefiksuoti dariniai ir jų funkcionavimas Antano Kalanavičiaus poezijoje. – Filologija 15, 151–166. Vaskelienė J. 2011: Žodynų nefiksuotų darinių funkcionavimas Jono Strielkūno lyrikoje. – Res humanitariae 10, 54–70. Volek B. 1987: Emotive Signs in Language and Semantic Functioning of Derived Nouns in Russian. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Župerka K. 2005: Tekstas etinės stilistikos požiūriu. – Žmogus ir žodis I, 25–28. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/get/LT-LDB-0001:J.04~2005~1367153622685/DS.002.0.01.ARTIC. Wohlgemuth J. 2009: A Typology of Verbal Borrowings, Berlin / New York: Mouton de Gruyter. Gauta 2019 07 21 Priimta 2019 12 18 BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 26 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 EMOTIVE-EXPRESSIVE LEXIS IN THE DATABASE OF LITHUANIAN NEOLOGISMS: FACTORS INFLUENCING ITS EMERGENCE AND TYPES OF WORD-BUILDING Summary The aim of the study is to identify the main types of word-building of the emotive-expressive neologisms and to examine the most productive means used in the coining of these new words. The object of the research includes 479 neologisms that perform emotive-expressive function. The word-formation analysis of emotive-expressive lexis included in “The Database of Lithuanian Neologisms” (DN) revealed that: 1. Stylistically connotated neologisms are formed mostly by means of suffixation (45.7%), composition (31.7%) and blending (12.7%), the latter being a non-morphemic type of word-building. 2. The most formative suffixes of the most productive type of formation, i.e. suffixation, are as follows: the suffix -(i)ukas, -ė (6.8%) in the formational category of names of possessors of nominal characteristics and the suffix -izmas (6.8%) in the formational category of names of characteristics (nominal abstractions). 3. The data of DN show that the following elements of compounds valdžia- (first component), -skleisti (-skleidė) and -žmogis (second component) are productive elements of stylistically connotated neologisms. 4. Less productive types of word-building are prefixation (5.6%), mixed type of word-formation (2.4%) and inflectional derivation (1.9%). 5. This was the primary research on emotive-expressive lexis, which revealed the necessity to stylistically edit some neologisms in DN. Moreover, seeking to conduct an in-depth analysis on tendencies in formation of emotive-expressive lexis, more diversified and numerous sources should be included. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Emocinė-ekspresinė leksika Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne – naujadarų radimosi aplinkybės ir darybos būdai | 27 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.04 6. The data available in the database should be analysed not only in terms of word-formation but also from the perspective of ethno-linguistics. Lexis is a reflection of the society and the neologisms (signs of realities of current time) stored in the database provide valuable information about a certain period in the life of nation. KEYWORDS: emotive-expressive lexis, neologism, occasional derivatives, word-formation analysis, types of word-formation, productivity. AGNĖ ALEKSAITĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204