Povilo Matulionio „Žolyne“ pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai

ALBINA AUKSORIŪTĖ Ústav litevského jazyka AUTORSKÉ ZDROJE NÁZVŮ RODŮ ROSTLIN UVEDENÝCH V DÍLE POVILASE MATULIONISE ŽOLYNAS KLÍČOVÁ SLOVA: název rodu rostlin, autorský zdroj, botanický slovník, názvosloví rostlin, Žolynas Povila Matulionise, botanická nomenklatura. ANOTACE Článek pojednává o litevských názvech rodů rostlin uvedených v prvním botanickém terminologickém slovníku vydaném v Litvě – v názvosloví rostlin Žolynas. Dalys II. Lietuvos augalų žodynas ir augalų taislas (1906), které sestavil Povilas Matulionis; určuje jejich autorské zdroje a původní podoby názvů rodů rostlin používaných Jurgisem Ambraziejusem Pabrėžou a Laurynasem Ivinskisem, jež jsou v názvosloví uvedeny. Názvy rodů rostlin J. A. Pabrėžy, použité v analyzovaném názvosloví, jsou porovnávány s názvy, které uvádí v rukopisu Taislius augyminis a ve slovníku J. A. Pabrėžy Botanika arba Taislius augyminis, vydaném roku 1900 v Americe. Názvy rodů rostlin L. Ivinskise uvedené v Žolyne jsou porovnávány s názvy rodů rostlin používanými ve dvou rukopisech L. Ivinskise (Scaurus Agaricus rufo divaceus a Prigimtūmenėje). Stručně jsou pojednány také názvy rodů rostlin vytvořené samotným sestavovatelem Žolyno Povilasem Matulionisem a dalšími autory. ÚVOD První litevské botanické terminologické slovníky a názvoslovné seznamy se začaly sestavovat již na počátku 19. století: žemaitský kněz Jurgis Ambraziejus Pabrėža (1771–1849), který zahájil systematické uspořádávání termínů přírodních věd a nomenklatorických názvů, byl také prvním autorem těchto terminologických slovníků. Roku 1821 napsal dvojjazyčný slovník Dictionarium Botanicum Latino Samogiticum BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 2 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 (latinsko-žemaitský botanický slovník) a uvedl v něm 860 názvů rostlin. V roce 1834 dokončil J. A. Pabrėža přípravu 505stránkového díla Sryje Balsenyvyny, což je rovněž dvojjazyčný abecední seznam termínů rostlinné morfologie v latině a litevštině. V roce 1843 dokončil psaní svého nejvýznamnějšího vědeckého díla Taislius augyminis (Tayslós augumyynis), v němž podrobně popsal veškerou flóru Žemaitska: pojednal o stavbě rostlin, vysvětlil termíny rostlinné morfologie a popsal 643 rodů kvetoucích rostlin a 150 rodů výtrusných rostlin a hub¹. J. A. Pabrėžovi se nepodařilo uvedená díla vydat. Jeho rukopis byl před několika lety publikován v Institutu litevského jazyka: v roce 2009 vyšla první část rukopisu, v roce 2014 druhá část a v roce 2015 byla dokončena publikace zbývající části rukopisu (viz TA I, TA II, TA III)². Pro botanickou terminologii jsou důležitá také díla dalšího Žemaita – učitele Laurynase Ivinskise (1810–1881), zejména jeho nevydaný rukopis Prigimtùmėnė, turentė sawiejė dalijkus žemiės, žoliun ir gwiunun su parodimu anun wartojimo (dále jen Prigimtùmenė), napsaný kolem roku 1870. Ve druhé části tohoto rukopisu, Žolėmina, autor předložil systematický soupis názvů hub a rostlin, který uvádí 218 čeledí a přes 2520 litevských názvů rodů (podrobněji viz Jankevičius, Jankevičienė 1962: 151–163; Auksoriūtė 2000; 2004). Z podnětu kněze Antanase Milukase, redaktora litevsky psaného amerického periodika Dirva, byla v roce 1900 vytištěna část rukopisu J. A. Pabrėžy Taisliaus augyminio, nazvaného Botanika arba Taislius auguminis. Jde o první tištěný litevský slovník botanických termínů, který obsahuje také soupis názvů rostlin; vyšel však v Americe. Za druhý tištěný litevský slovník botanických termínů lze považovat hektografované vydání Lietuviški augalų vardai. Lietuvių–lotynų kalbų botanikos terminų žodynėlis, které připravil Kazimieras Drąsutavičius a vyšlo v roce 1902 v ruském městě Irbit. Jde o 42stránkový slovníček podepsaný pseudonymem Bugienis (podrobněji viz Kruopas 1998 (1975): 266–267; Klimavičiūtė 2005: 26; LKTŽ 2008: 13). První botanický slovník vytištěný v Litvě je 3vydaný v roce 1906 Povilem Matulionisem Žolynas. Dalys II. Lietuvos augalų žodynas ir augalų taislas (dále jen Žolynas), přestože chronologicky jde o třetí tištěný slovník tohoto oboru (viz obr. 1). Je to soupis názvů rostlin, v němž lze nalézt také několik botanických termínů. 1 Apie J. A. Pabrėžos kalbą ir rašybą plačiau žr. Subačius (1996: 10–113; 2009: 9–28). 2 Rukopis Taislius augyminis připravovala k vydání dr. Rita Šepetytė; děkuji jí za konzultace. 3 Na prvním listu knihy je uveden rok 1906, protože vydání knihy bylo plánováno na tento rok, avšak tiskárna se zpozdila s jejím vytištěním, a proto je na obálce uveden rok 1907. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 3 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 P. Matulionis (1860–1932) – įžymus lietuvių miškininkas, mokslininkas ir pedagogas. „Daugeliui P. Matulionio darbų tenka vartoti pažyminį pirmasis: jis pirmasis paskelbė kraštotyrinį straipsnį lietuvių kalba (1891), pirmasis lietuviškai aprašė gintarą (1922) ir pripažintas pirmuoju kraštotyrininku; jis pirmasis lietuvis, nustatęs lietuvių paplitimo ribas Vilniaus gubernijoje (1901) ir rengęs etnografinį žemėlapį; jis – pirmosios Lietuvos žuvininkystės ir vandens ūkio plėtros programos (1903) <...> bendraautoris; jis parengė ir išleido pirmąjį lietuvišką augalų pavadinimų žodyną (1906), žinomą Žolyno pavadinimu, pirmąjį Lietuvos geografinį žemėlapį (1923), pirmąjį reljefinį žemėlapį Lietuvių ir latvių žemė (1921); jis vadovavo Aukštųjų mokslų draugijai, dalyvavo steigiant Aukštuosius kursus <...>“ (Deltuvas 2014: 12–13). OBR. 1. Obálka Žolyno BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 4 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 Když P. Matulionis začal připravovat soupis názvů rostlin, měl již jako litevský lesník nashromážděno značné množství litevských názvů rostlin. Oproti svým předchůdcům a současníkům měl nespornou výhodu, protože studoval botaniku na lesnickém institutu v Petrohradě a získal vědecké základy rostlinné systematiky (Deltuvas 2014: 312). P. Matulionis plánoval vydat dvoudílné dílo: v první části měla být popsána morfologie rostlin a předloženy ilustrace, druhou část měl tvořit slovník litevských rostlin a jejich systém. První část zůstala nevydána. Jak píše Jonas Dagys, „hlavní překážkou bylo přeložení jeho služebního místa z Litvy do Smolenska. Když se ocitl daleko od Vilniusu, nemohl již udržovat úzké styky s vilniuskými nakladatelstvími, a možná také přibylo administrativní práce, která již autorovi nedovolovala věnovat se čistě vědecké práci“ (Dagys 1957: 33). V předmluvě k Žolyno P. Matulionis uvádí, čeho chtěl sestavením soupisu dosáhnout: „1. uvést zjištěný počet rostlin v naší vlasti, 2. shromáždit rozptýlené poznatky, 3. uspořádat a sjednotit je, stejně jako roztříštěné názvy rostlin v běžné řeči i v písemnostech, čímž by se zmenšil počet četných rozporů“ (Ž 3). Zdůraznil, že v běžné mluvě, a ještě častěji v písemných pramenech, se jedním slovem označují 2–3 různé rostliny a naopak – jedna rostlina má několik různých názvů. Autor také uvedl zásady, podle nichž tyto údaje v soupisu uvádí: „V takových případech jsem vybral jen ty názvy, které jsou buď rozšířenější, nebo přesněji vyjadřují vlastnosti rostliny, mají starší původ, anebo jsou lépe doloženy v jazycích našich sousedních národů: lotyštině, polštině a ruštině“ (Ž 3). Podle P. Matulionise bylo do soupisu vybráno přibližně 3000 litevských názvů rostlin z 5000 slov, která slyšel nebo četl. Některé názvy autor odmítl jako nesprávné, protože ne všichni sběratelé slov ovládali botaniku nebo litevštinu a ani poskytovatelé názvů rostlin ne vždy rostlinu poznali, takže uvedli také nepřesné názvy. Do Žolynas byly zařazeny pouze názvy rostlin rostoucích v Litvě; názvy hrnkových a dovezených rostlin P. Matulionis neuváděl (Ž 4). V Žolynas lze nalézt názvy 716 rodů rostlin a přibližně 2000 druhů. Je třeba upozornit, že soupis nerozlišuje názvy rostlin a hub, nýbrž je uvádí společně. V té době se houby řadily k rostlinám a ještě nebyly vyčleněny do samostatné říše, proto jsou i v tomto článku houby zkoumány jako součást rostlin. Žolynas P. Matulionise se skládá ze tří částí: 1. Rejstřík podle latinské abecedy; 2. Rejstřík podle litevské abecedy; 3. Soupis rostlin podle historicko-přírodovědného uspořádání. V první části jsou názvy rostlin seřazeny podle latinské abecedy; nejprve je uveden latinský název a poté litevský BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 5 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 název s odkazem na autora, který jej uvedl, a ekvivalenty v ruštině a polštině. Nejprve se uvádí název rodu a poté jsou vyjmenovány názvy druhů, např.: Asperugo. L. – Šiurkštelė. P. (Ašryna) – Острщца – Lepczyca A. procumbens. L. – Š. mėlinoji. – О. Лежачая – L. Leżąca (Ž 10). Zřídka se uvádí pouze název rodu, například Ligustrum. – Lubistras, Mln. – Ligustr. (Ž 37); nejčastěji se uvádějí také názvy druhů a jejich počet se liší. U některých rostlin je uvedeno více než deset názvů druhů, například u plūdės je uvedeno 15 názvů druhů (viz obr. 2). OBR. 2. Žolyno, strana 48 U některých litevských názvů rodů a druhů jsou uvedena také synonyma; píší se vedle nich v závorkách, např.: Althaea – Ybiškė. P. (Rožė) (Ž 7); Lactarius trivialis F. – Pienius Paalksne Iv. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 6 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 (Kiaulgribas) (Ž 35). Jinde se synonyma píší bez závorek, např.: Convallaria, Lin. – Gludišius. Pakalnutis (Ž 21); Cornus mas – Sedula tikroji P., Smiltre Iv. (Ž 21). Stává se, že se jako synonymum k litevskému názvu rodu uvádí název druhu, např.: Lamium L. – Notruolė (Dilgele kurčioji) (Ž 35). Je třeba upozornit, že ne u všech názvů rodů a druhů jsou uvedeny ruské a polské ekvivalenty, např.: Ptilidium – Kerpunele – Orlica P. ciliare Ness. – K. Pintinele Mln. Brzęsniak (Ž 49) Sphaerella Wittr – Apivale P. S. aquilina Auers – A. areline (Ž 56). Ve druhé části Žolyno jsou podle litevské abecedy seřazeny litevské názvy rostlinných rodů a druhů a vedle nich jsou uvedeny jejich latinské ekvivalenty (viz obr. 3). ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 7 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 Ve třetí části Žolyno P. Matulionis představuje systém rostlin založený na principech vyložených v díle dánského botanika Johana Eugena Warminga (Johan Eugenius Warming, 1841–1924) Ekologická geografie rostlin (Oekologische Pflanzengeographie, 1896) (Deltuvas 2014: 315). Její zobrazení je patrné na obr. 4. Jak zdůrazňuje Jonas Dagys: „[J]estliže porovnáme tento systém P. Matulionise se současným fylogenetickým systémem rostlin, uvidíme, že jinak je dnes klasifikováno pouze oddělení rostlin bez květů: to, co Matulionis považoval za třídy, se dnes hodnotí jako samostatné typy. V systému rostlin s květy k zásadním změnám nedošlo“ (Dagys 1957: 33). OBR. 4. Začátek III. části Žolyno, strana 97 BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 8 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 O díle P. Matulionise a jeho Žolyno psali především přírodovědci: v roce 1957 vyšel sborník článků Významný litevský lesník – prof. Povilas Matulionis, v roce 2014 vyšla monografie Romualda Deltuvase Povilas Matulionis: začátek budoucnosti – to jsme my. Cílem tohoto článku je na základě popisné srovnávací metody určit autorské prameny názvů rostlinných rodů uvedených P. Matulionisem v Žolyno a původní podoby názvů rostlinných rodů uvedených v nomenklatuře. Základem srovnání jsou názvy zaznamenané v rukopisech J. A. Pabrėžy a L. Ivinskise. Předmětem článku je 716 litevských názvů rostlinných rodů uvedených v první části Žolyno, bez synonym. AUTORSKÉ PRAMENY NÁZVŮ ROSTLINNÝCH RODŮ V ŽOLYNO V předmluvě k Žolyno uvedl P. Matulionis seznam použitých pramenů; jako poslední pramen uvedl názvy rostlin, které sám během 15 let shromáždil v různých koutech Litvy. K litevskému názvu rostliny obvykle připojil zkratku příjmení badatele, který název zaznamenal nebo navrhl, a seznam zkratek zařadil na konec knihy (viz obr. 5). Seznam obsahuje 17 zkratek, avšak při kontrole zkratek uvedených u litevských názvů rodů v první části se našlo ještě několik dalších, které do seznamu zahrnuty nebyly, např.: Ficus – stega Al., Melilotus – barkūnas Al., Platanus – jievaras All.; Actaea – kiauleogė Hag., Chaerophyllum – gurgždis Hag., Cardamine – kresa H.; Ceramium – ragmaurė I.; Elaphomyces – riešutys Sember.; Lupinus – lubinas Staug., Viburnum – putinas Staug., Castanea – kaštanas St.; Conferva – maurena Z.; Oenanthe – išne Ž. Jak vyplývá z Lietuviško botanikos žodyno (dále jen LBŽ), u názvů stega (LBŽ 142) a barkūnas (LBŽ 218) jsou uvedeny zkratky Alk a Mln, zatímco u názvu jievaras (LBŽ 266) je uvedena zkratka Alk. Tato poslední zkratka je zkratkou příjmení Jonase Aleksy; seznam názvů rostlin, které shromáždil v Suvalkiji, používal Jonas Staugaitis (LBŽ XXIX), a Mln je zkratka příjmení P. Matulionise. P. Matulionis tedy zřejmě zkracoval příjmení J. Aleksy jako Al.; u názvu jievaras se však vloudila tisková chyba. Za obdobnou chybu lze považovat i rozdílné podoby zkratek Hag. a H. a Staug. a St. První jsou zkratkami příjmení K. G. Hagena, ačkoli P. Matulionis v seznamu zkratek uváděl podobu Hg.; druhé jsou zkratkami příjmení J. Staugaitise. Potvrzují to údaje LBŽ. Co znamenají zkratky I., Sember., Z. a Ž., je obtížné BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 9 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 říci, protože LBŽ uvádí, že ragmaurė je název, který uvádí J. A. Pabrėža, zatímco išnė je název L. Ivinskise (viz LBŽ 79 a 237). OBR. 5. Seznam zkratek názvů, strana 110 1. Srovnávaná Žolyne a jména rostlinných rodů v dílech J. A. Pabrėžy V Žolyně jsou uvedena především jména rostlinných rodů navržená J. A. Pabrėžou – je jich 303. Jak uvádí P. Matulionis v předmluvě, použil slovník J. A. Pabrėžy Botanika arba Taislius auguminis (dále jen BT), vydaný v Americe roku 1900 (Ž 3). V tomto slovníku je otištěna malá část rukopisu J. A. Pabrėžy z roku 1843 Taislius augyminis (dále jen TA) – úvod a seznam rostlin, o němž se v předmluvě BT píše: „Nejdůležitější částí tohoto díla je abecední seznam rostlin vyskytujících se v západní části Litvy, s uvedením každého latinského názvu“ (BT 8). Vydavatelé BT uvedli, že dílo J. A. Pabrėžy bylo napsáno žemaitsky a při tisku se změnil pouze pravopis: „Jinak tiskneme vše, co máme, slovo od slova, měníme pouze pravopis“ (BT 8). BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 10 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 Při srovnání jmen rostlinných rodů uvedených v Žolyne, u nichž je uvedena zkratka příjmení J. A. Pabrėžy, se jmény rostlinných rodů v BT je patrné, že se liší. Je pravda, že 153 jmen rostlinných rodů, což představuje 50,5% jmen J. A. Pabrėžy uvedených v Žolyne, se v obou názvoslovných souborech zcela shoduje, např.: paršė (Achyrophorus), ajaras (Acorus), aldrunė (Aldrovanda), gašiokė (Amaryllis), niukštarutė (Andropogon), vyrskaida (Androsace), katpėdė (Antennaria), uolunė (Azalea), šiušelė (Erigeron), šluotytis (Himantia), platužė (Sticta), bokštytė (Turritis)4. Je třeba uvést, že v Žolyne se koncovka -ė píše dvěma způsoby: jako dnes obvykle, tj. s tečkou, jinde však bez tečky – jako -e, například soroke (Milium). V BT se taková koncovka označuje vodorovnou čárkou, tj. píše se –ē, například sorokē BT 152, takže v BT se pravopis koncovek neliší. U některých jmen uvedených v obou názvoslovných souborech spočívá rozdíl pouze v délce samohlásky v koncovce slova téhož rodu: v Žolyne jsou uvedena jména s koncovkou -is, zatímco v BT s koncovkou -ys, např.: kibis (Aretium) Ž, kibys BT, srov. kybis (~kibis) TA II 394; kietis (Artemisia) Ž, kietys BT, srov. kyitis (~kietis) TA II 410; jautšonis (Bupleurum) Ž, jautšonys BT, srov. jautšonis (~jautšonis) TA I 327; driekis (Isaria) Ž, driekys BT, srov. dryikis (~driekis) TA III 134; blusganis (Physarum) Ž, bluzganys BT, srov. blóōzganis (~bluzganis) TA III 1295. Takových odlišných jmen bylo nalezeno 15; jedno z nich je uvedeno opačně – s dlouhou koncovkou v Žolyne (žvaginys) (Melampyrum), ale s krátkou koncovkou v BT (~žvaginis), srov. žvagyynis (~žvaginis) TA II 255. Rozdíly v pojednávané samohlásce se vyskytují také v kořeni: skidunė (Parmelia) Ž, skydunė BT, srov. skidauny (~skydūnė) TA III 48; dobilas (Trifolium) Ž, dobylas BT, srov. dobyts (~dobilas) TA II 335. Tyto rozdíly se týkají pravopisu. Jak již bylo uvedeno, pravopis rukopisu J. A. Pabrėžy byl v BT pozměněn. Polovina jmen uvedených v Žolyne se od jmen uvedených v BT více či méně liší (150 jmen rostlinných rodů). Srovnáme-li odlišná jména rostlinných rodů se jmény uvedenými v TA J. A. Pabrėžy (v části rukopisu, jejíž publikování bylo dokončeno v roce 2015, je uveden také seznam rostlinných jmen vytištěný v BT), zjistíme, že rozdíly mezi většinou odlišných jmen v Žolyne a Taisliaus augyminio jsou malé. Několik jmen rostlinných rodů se liší gramatickým rodem, např.: ramunis (Anthemis) Ž, ramunė BT, srov. ramóóny (~ramunė) TA II 429; uolobelis (Cotoneaster) Ž, uolobelė BT, srov. 4 V závorkách je uveden latinský název rostlinného rodu z Žolyne. 5 V závorkách je uvedeno jméno rostlinného rodu převedené do spisovného jazyka. Uvádí se jméno, které J. A. Pabrėža uvedl v hlavní popisné části TA o rostlinách, a tedy číslo a strana tištěného svazku, nikoli rukopisu. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 11 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 óulobely (~uolobelė) TA II 156; šalpusnis (Tussilago) Ž, šalpusnė BT, srov. szalpósny (~šalpusnė) TA II 406; činčiberas (Verbena) Ž, činčibėrė BT, srov. čžínčýbeery (~činčiberė) TA II 251. V Žolyne se v těchto případech změnil gramatický rod a jsou uvedena jména mužského rodu. Další malá skupina jmen (20 jmen) má stejný gramatický rod a liší se pouze koncovkou, např.: dirsa (Bromus) Ž, dirsė BT; kaukis (Caucalis) Ž, kaukas BT, srov. kauks (~kaukas) TA I 335; pentinius (Delphinium) Ž, pentinas BT, srov. pęntyns (~pentinas) TA II 196; salotis (Lactuca) Ž, salotas BT, srov. saloots (~salotas) TA II 445; raukšlė (Marrubium) Ž, raukšla BT, srov. raukszla (~raukšla) TA II 250; biretune (Nicandra) Ž, biretuna BT, srov. byretuna (~biretūna) TA I 303; šiurkštė (Stereocaulon) Ž, šiurkšta BT, srov. śziórkszta (~šiurkšta) TA III 47. Jak ukazují příklady, koncovka se změnila v Žolyne, protože BT uvádí jména s koncovkou, jaká byla v originále TA. Několik jmen uvedených v Žolyne se od jmen v BT liší pouze komponentem složeniny či příponou, např.: liutonasris (Antirrhinum) Ž, liaunasrė BT, srov. launasry (~liaunasrė) TA II 259; plikaplaiskis (Gymnostomum) Ž, plikžiopla BT, srov. plykžiopla (~plikžiopla) TA II 561; ankstyve (Draba) Ž, anksta BT, srov. anksta (~anksta) TA II 277; sausmedis (Lonicera) Ž, sauskune BT, srov. sauskuuny (~sauskunė) TA I 310; erškėtys (Rosa) Ž, erškrozė BT, srov. erszkroožy (~erškrožė) TA II 174; šepe (Leskea) Ž, kopturšepše BT, srov. kopturšzeepšzy (~kopturšepšė) TA II 576. P. Matulionis uvedl v Žolyne pro pojmenování několika rostlinných rodů synonyma či druhová jména z TA J. A. Pabrėžy; většina z nich pochází z hovorového jazyka, např.: epejeida (Hedera Helix) Ž, slanka BT, srov. jonoosžós slaŋka (~jonošius slanka), syn. pruus. epėjęydós (~epejeidos) TA I 321; uožekšnis (Evonimus) Ž, atkašnys BT, srov. aatkašznis (~atkašnis), syn. pruus. ožeksznis TA I 312; kularda (Chenopodium) Ž, balanda BT, srov. baląada (~balanda) TA I 349, baląada kuularda (~balanda kūliarda) (Chenopodium Ambrosioides) TA I 351; kenis (Abies) Ž, eglė (Abies Picea) BT, srov. egly (~eglė), egly kienys (~eglė kėnis) (Abies Picea) TA II 517; žliūgis (Stellaria) Ž, žvaizdininkė BT (žliūgis – Stellaria media BT), srov. žwayzdynyky (~žvaizdininkė), žwayzdynyky žliūgis (~žvaizdininkė žliūgis) (Stellaria media) TA II 125. Samostatně je třeba pojednat o 11 jménech rostlinných rodů uvedených v Žolyne se zkratkou příjmení J. A. Pabrėžy, která se zcela liší od jmen uvedených v BT, např.: plukė (Anemone) Ž, balas BT, srov. baals (~balas) TA II 212; šilinykas (Alisma) Ž, igautrama BT, srov. igautrama (~igautrama) TA II 83; kartuolė (Aristolochia) Ž, numgina BT, srov. nómgyna (~numgina) TA II 466; šiurkštelė (Asperugo) Ž, ašruna BT, srov. aszruną (~ašrūna) TA I 285; žande (Eryngium) Ž, zunda BT, srov. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 12 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 zuunda (~zunda) TA I 326; glimždis (Exosporium) Ž, glimširtys BT, srov. glymšzyyrtis (~glimširtis) TA III 138; rukštelis (Oxalis) Ž, uksunė BT, srov. óksuuny (~uksinė) TA II 136; anomadonė (Anomodon) Ž, tarpdantblakštenė BT, srov. tarpdątbtakstieny (~tarpdantblakštenė) TA II 575; kardylas (Gladiolius) Ž, měčalis BT, srov. miečzáalis (~miečalis) TA I 177; indega (Indigefera) Ž, anglija BT, srov. ąglyje (~anglija) TA II 359; peple (Populus) Ž, tapalis BT, srov. tapalis (~tapalis) TA II 97. Jak ukazují příklady, názvy rostlinných rodů zařazené do BT byly převzaty z TA J. A. Pabrėžy, zatímco P. Matulionis v Žolyne uvedl jiné názvy než v těchto dílech. Při prohlížení názvů rostlinných rodů a synonym rozebíraných rostlin v LBT bylo zjištěno, že u žádného z nich není zkratka příjmení J. A. Pabrėžy; nejčastěji je uvedena zkratka příjmení P. Matulionise. Lze tedy oprávněně pochybovat, že tyto názvy rostlinných rodů byly převzaty ze spisů J. A. Pabrėžy. Zdá se, že P. Matulionis některé výpůjčky uvedené v BT zdomácnil (uksūnė > rukštelis, mėčalis > kardylas), název se složitou slovotvorbou, který mu zřejmě připadal obtížný, nahradil výpůjčkou z latiny (tarpdantblakštenė > anomadonė), nebo jej přizpůsobil latinskému názvu a vypustil označení země (anglija > indega). Při porovnání názvů uvedených v BT a TA je zřejmé, že v BT jsou uvedeny názvy rostlinných rodů z rukopisu J. A. Pabrėžy, pouze pravopis některých z nich byl v BT pozměněn. P. Matulionis však nepřepsal přesně všechny názvy, které J. A. Pabrėža uvedl v BT, a tyto nepřesně přepsané názvy tvoří více než 49,5% všech názvů v Žolyne označených jako názvy rostlin J. A. Pabrėžy. 2. Srovnávací názvy rostlinných rodů v Žolyne a spisech L. Ivinskise Druhou nejpočetnější skupinu názvů rostlinných rodů tvoří 144 názvů převzatých ze spisů L. Ivinskise. P. Matulionis uvedl, že jedním ze zdrojů jeho názvosloví byly kresby „botanických hub a řas“ L. Ivinskise, které mu poskytl Mečislovas Davainis Silvestravičius (Ž 3). Je známo, že L. Ivinskis připravil v roce 1873 atlas hub (dále jen GA), v němž podal odborný popis hub a řadu jejich kreseb. Tento atlas byl vybrán na setkání botaniků ve Varšavě a odeslán na světovou výstavu, která se konala ve Vídni v roce 1873. Poté, co se atlas hub ve Vídni ztratil, autor jej později připravoval znovu (podrobněji viz Petkevičiūtė 1988: 93–94). Dochovaly se kresby hub, jimiž se L. Ivinskis zabýval, a jsou uloženy v rukopisném oddělení knihovny Litevského institutu literatury a folkloru. Uchovávají se tam dva rukopisy – Agaricus aeruginosus IV Pratella (F1-660) a Scaurus Agaricus rufo divaceus (F1-661), celkem 226 stran s kresbami hub od samotného L. Ivinskise; kreseb je 769. Houby byly popsány v letech 1868–1874 a 1876. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 13 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 V těchto popisech hub uvedl L. Ivinskis 73 litevských názvů druhů hub (podrobněji viz Auksoriūtė 2012: 217–243 a CD Lauryno Ivinskio grybų atlaso rankraštis). Je možné, že P. Matulionis měl k některému z těchto rukopisů L. Ivinskise přístup. Při porovnání litevských názvů hub uvedených v dochovaných rukopisech GA L. Ivinskise s názvy uváděnými v Žolyne je patrné, že názvy 8 rodů hub se v obou dílech shodují: šukėnis (Clavaria) Ž, srov. szukėnis GA; gniaužtenis (Helvella) Ž, srov. gniaužtėnis GA; ausunis (Peziza) Ž, srov. àusūnis, bòbausis GA; rudetras (Erineum) Ž, srov. rudiētras GA; lapelaizis (Merulius) Ž, srov. lapièlājizis GA; u třech z nich se liší koncovky: skilemynas (Boletus) Ž, srov. skiliėmina GA; vinguris (Daedalea) Ž, srov. wìngurīs GA; dygminas (Hydnum) Ž, srov. dīgminīs GA. Jak již bylo zmíněno, nejvýznamnějším přírodovědným dílem L. Ivinskise je Prigimtūmenė. P. Matulionis tento rukopis v seznamu pramenů neuvedl, avšak při pokusu porovnat názvy v Žolyne opatřené zkratkou příjmení L. Ivinskise s názvy v Prigimtūmenė bylo nalezeno jen málo shodných názvů rostlinných rodů – pouze 22, což představuje asi 15% všech názvů rostlinných rodů v Žolyne opatřených zkratkou příjmení L. Ivinskise. Je třeba upozornit, že většina těchto názvů byla převzata z tehdejší hovorové řeči, neboť jedním ze způsobů, jak L. Ivinskis tvořil termíny, bylo terminologizování slov z hovorového jazyka (podrobněji viz Auksoriūtė 2000: 57–68). Shodují se tyto názvy: katpėde (Gnaphalium) Ž, srov. katpiedė (~katpede) Pr 255; linas (Linum) Ž, srov. linas (~linas) Pr 167; lapelaizis (Merulius) Ž, srov. gaidkojis, lapièlājizis (~gaidkojis, lapelaizis) Pr 66; briedgaure (Nardus) Ž, srov. bridgaūris (~briedgauris) Pr 127; pušis (Pinus) Ž, srov. pušzis, kwājé (~pušis, kvajė) Pr 143; aviete (Rubus) Ž, srov. awiètė (~avietė) Pr 203; ruta (Ruta) Ž, srov. rūta (~rūta) Pr 165. Pouze jeden z uvedených názvů se liší koncovkou: v Žolyne je uvedeno briedgaurė, zatímco v Prigimtūmenėje briedgauris. Při ověření v BT a TA J. A. Pabrėžy byl nalezen stejný název této rostliny – briedgaurys BT, brydgauris (~briedgauris) TA I 184. Uvedený rostlinný rod tedy pojmenovali jak J. A. Pabrėža, tak L. Ivinskis, což potvrzuje, že tento název byl převzat z hovorového jazyka. Není však jasné, proč P. Matulionis v Žolyne neuvedl tento název z BT se zkratkou příjmení J. A. Pabrėžy. Je třeba poznamenat, že rostlina rodu Nardus se v žemaitském nářečí označuje jak podstatným jménem ženského, tak mužského rodu. Podle Lietuvių kalbos žodynas (dále jen LKŽe) se forma briedgaurė užívá pouze v Šilalė, zatímco briedgauris je rozšířena mnohem více: v Kvėdarně, Šaukėnech, Šatėch, Gargždech, Šilalė a jinde (viz LKŽe). BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 14 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 Mezi názvy rodů týchž rostlin uvedenými v Žolyne a Prigimtūmenėje jsou také výpůjčky, například: blodustas (Allium) Ž, srov. blodūstas, bładūstas, czesnākas (~blodūstas, bladūstas, česnakas) Pr 132, śzesznaks (~česnakas) TA II 55; cinamonas (Cinnamomum) Ž, srov. cināmonas, cinēmonas (~cinamonas, cinemonas) Pr 155; gvazdikas (Eugenia) Ž, srov. gwajzdikas (~gvaizdikas) Pr 201. Některé výpůjčky mohl L. Ivinskis převzít také z tehdejší mluvené řeči nebo je nalézt ve starých písemných pramenech (podrobněji viz Auksoriūtė 2000: 121–126). Je třeba upozornit, že v díle J. A. Pabrėžy Taisliuje augyminiame není taková rostlina jako skořicovník uvedena, zatímco název gvazdikas označuje jinou rostlinu – gwazdyks (~gvazdikas) (Tagetes) TA II 425. V probírané skupině jsou také názvy rodů rostlin, které L. Ivinskis skutečně vytvořil, například: paskinis (Epipogum) Ž, srov. paskinis (~paskinis) Pr 140, qntbaarzdy (~antbarzdė) TA II 462; rudetras (Erineum) Ž, srov. rudietras (~rūdėtras) Pr 48, ruudyniiks (~rūdin ykas) TA III 136; gniaužtenis (Helvella) Ž, srov. gniaužtenis (~gniaužtenis) Pr 65, alwiity (~alvytė) TA III 119; begalis (Laserpitium) Ž, srov. begālis, begalinis (~begalis, begalinis) Pr 194, dydžiōly (~didžiulė) TA I 348; garduoklis (Myrrhis) Ž, srov. gardōklis (~garduoklis) Pr 195, perlieweens (~perlėvenas) TA I 337; liesmuo (Onosma) Ž, srov. lièsmuō (~liesmuo) Pr 233, looty (~lutė) TA I 278; linovietis (Thesium) Ž, srov. linōvietis (~linovietis) Pr 153, lynołapis (~linolapis) TA I 321. Srovnání ukazuje, že J. A. Pabrėža ve své práci užíval jiné názvy probíraných rodů rostlin, které s největší pravděpodobností vytvořil sám. Lze uvést několik názvů rodů rostlin v Žolyne označených zkratkou příjmení L. Ivinskise, které se od názvů uváděných v Prigimtūmenėje liší příponou nebo složkou složeniny, například: medumele (Melittis) Ž, srov. mĕdūnis (~medūnis) Pr 231; laiškenis (Mercurialis) Ž, srov. laiškėtis (~laišketis) Pr 150; vaškenis (Myrica) Ž, srov. waszkuonė (~vaškuonė) Pr 145; pludmene (Salvinia) Ž, srov. plūdūris (~plūdūris) Pr 117; garstinykas (Sisymbrium) Ž, garstītininkas (~garstytininkas) Pr 179; siaurenis (Sparganium) Ž, srov. siaurōnis (~siauronis) Pr 120; sausaziedis (Carlina) Ž, srov. sausūnis (~sausūnis) Pr 254. Srovnáme-li názvy rodů rostlin v Žolyne uvedené jako názvy označené L. Ivinskisem s názvy v Prigimtūmenės, je zřejmé, že shodných je málo a většina názvů uváděných v obou dílech se liší, například: nuokana (Cicuta) Ž, srov. siùtminīs (~siutminys) Pr 191; šunažolė (Dactylis) Ž, srov. piewēnis (~pievenis) Pr 125; nerve (Fontinalis) Ž, srov. pasrowēnis (~pasrovenis) Pr 111; galvenis (Geoglossum) Ž, srov. kùltuwēnis (~kultuvenis) Pr 63; plauretis (Gymnadenia) Ž, srov. plìntis BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 15 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 (~plintis) Pr 140; saulenis (Helianthemum) Ž, srov. švitrūnis (~švitrūnis) Pr 181; skleist(e)nis (Herniaria) Ž, liekandris (~liekandris) Pr 184; driguonė (Listera) Ž, srov. bražis (~brašis) Pr 141; pienraudis (Lycogala) Ž, srov. raudmenė (~raudmenė) Pr 59; menuva (Montia) Ž, srov. šaltrenė (~šaltrenė) Pr 184; prožiklė (Neslia) Ž, srov. grudėnė (~grūdenė) Pr 176; klastotras (Osmunda) Ž, srov. roglenis (~roglenis) Pr 115; bervidis (Scrophularia) Ž, srov. ropeinis (~ropeinis) Pr 222; dygunė (Torillis) Ž, srov. šajtl(i)etis (~saitlietis) Pr 195. Je tedy zřejmé, že P. Matulionis zařadil do Žolyną rostlinné rodové názvy vytvořené L. Ivinskisem nikoli z Prigimtūmenės. Zřejmě využil jiné autorovy rukopisy nebo sekundární prameny, případně některé názvy převzal z článků L. Ivinskise otištěných v Metskaitliuose. 3. Názvy rodů rostlin vytvořené P. Matulionisem a dalšími autory Třetí nejpočetnější skupinu rodových názvů rostlin označených zkratkou příjmení tvoří 63 názvů se zkratkou Mln., která znamená, že tyto názvy zapsal, shromáždil nebo vytvořil sám P. Matulionis. Část názvů převzal z mluveného jazyka, neboť v předmluvě sám mezi prameny uvedl: „Moje vlastní poznatky sbírané po dobu 15 let z různých koutů naší vlasti“ (Ž 4). Názvy, které P. Matulionis shromáždil z živé řeči, tvoří přibližně 46% názvů uvedených v Žolyne. Jsou to například názvy kraujažolė (Achillea), lakišius (Bidens), kukurdvelkis (Bovista), žirnmedis (Caragana), vijoklis (Convolvulus), ąžuolas (Quercus), žalčialankis (Daphne), švylis (Eriophorum), drignė (Hyoscyamus), pienius (Lactarius), peliožirnis (Lathyrus), pupalaiškis (Menyanthes), umedė (Russula), vingerykštė (Spiraea). Více než polovinu (asi 54%) názvů rodů rostlin P. Matulionis zřejmě vytvořil sám; polovina z nich jsou odvozeniny s příponami, například: dirvuolė (Agrimonia), smilguolė (Agrostis), purvuolis (Liparis), žirnuolis (Orobus), driekana (Lycopodium), plūdena (Lemna), godulis (Anchusa), gleivikas (Arcyria), papartikštis (Ceterach), stepukas (Apocynum), svogūnelis (Colchicum), smilgaitė (Deschampsia), gleivetis (Nostok). Osm složenin: auselgribis (Auricularia), pašepžioplė (Barbula), slepišere (Isoetes), smiltagraibė (Moehringia), trukažolė (Pirola), uolaskelė (Sacsifraga), kulkšnegalvis (Hippocrepis), šilkam(e)dis (Morus). Dva jsou odvozena předponami: posmilgė (Apera), pojudra (Capsella). Další tři názvy si P. Matulionis vypůjčil z latiny: eliodė (Elodea), levanda (Lavandula), mnija (Mnium). Autor Žolyno tedy názvy rodů rostlin nejen shromažďoval, ale také sám vytvářel. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 16 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 O něco méně názvů rostlinných rodů je v Žolyne uvedeno se zkratkou příjmení Fridricha Kuršaitise – 33: laišis (Eruum), kemeras (Eupatorium), brantimedis (Guajacum), žibutė (Helichrysum), dedėsva (Malva), kaukis (Mandragora), šaukštis (Petasites), raktažolė (Primula), putelis (Tragopogon), dagišis (Xanthium) a další. P. Matulionis jako prameny uvedl také slovníky sestavené Konstantinem Sirvydasem, Fridrichem Kuršaitisem, Mykolasem Miežinisem a dalšími autory (Ž 3). Někteří autoři (Bakutis, Adalbert Bezzenberger, Gabrielė Petkevičaitė-Bitė, Kazys Grinius, Petras Matulaitis, Georg Heinrich Ferdinand Nesselmann, Konstantinas Sirvydas a další) uvádějí jen několik názvů, proto se jimi nebudeme podrobněji zabývat; lze pouze říci, že celkový počet takových názvů je 71. Patří k nim například papartys Širv. (Aspidium), varnalėša Širv. (Lappa), balkuote Grn. (Briza), barškuti Grn. (Rhinanthus), bitkriesle Ness. (Calaminta), kriaušė Ness. (Pirus), bežis Bezz. (Typha), gurgždis Hag. (Chaerophyllum), kresa Hg. (Cardamine), smidras Gabr. (Asparagus), jurginas Gabr. (Dahlia), durnažolė Jac. (Atropa), sniegulis Jac. (Galanthus), delgutis Mlt. (Erodium), snaudalė Mlt. (Leontodon), putinas Staug. (Viburnum), iev(a)ras All. (Platanus). Příspěvek těchto i již probraných autorů k terminologii rostlinných rodů v Žolyne, vyjádřený v procentech, je znázorněn na obr. 6. OBR. 6. Prameny názvů rostlin uvedených v Žolyne podle autorů, v procentech. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 17 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 V Žolyne je také 102 názvů rostlinných rodů bez uvedení jakýchkoli zkratek, například: kaštanas (Aesculus), alksnis (Alnus), pašiaušėlis (Alopecurus), krapas (Anethum), arnica (Arnica), smilgaveisė (Corynephorus), narstiklis (Diatoma), banguolis (Furcellaria), širdažolė (Gentiana), dumblunė (Limosella), kietžirnis (Ononis), spalgena (Oxycoccus), sidobražolė (Potentilla), kerpunelė (Ptilidium), skutuolė (Rhytizma), tvane (Scheuchzeria), antplysė (Schizophyllum), nasturte (Tropaeolum), dilgyne (Urtica), vandsarge (Zanichellia). ZÁVĚRY 1. P. Matulionisův Žolynas je první v Litvě vydaný soupis názvů rostlin, který obsahuje názvy rostlin a hub rostoucích v Litvě, shromážděné z živého hovorového jazyka i z různých tisků a rukopisů. Zkratky příjmení uvedené u názvů převzatých z tisků a rukopisů, které zaznamenal nebo vytvořil daný autor, ukazují, že autorský pramen má přibližně 86% všech názvů rostlinných a houbových rodů uvedených v Žolyne. P. Matulionis uvedl seznam 17 zkratek příjmení, v soupisu se však vyskytují i další zkratky, z nichž lze určit ještě dvě příjmení – J. Aleksy a J. Staugaitise. 2. Největší část názvů rostlinných rodů uvedených v Žolyne (42% všech názvů rodů) tvoří názvy převzaté ze slovníku J. A. Pabrėži, vydaného roku 1900 v Americe, Botanika arba Taislius auguminis (BT), v němž byla vytištěna malá část rukopisu J. A. Pabrėži z roku 1843 Taislius augyminis. Jen o něco více než polovina názvů rostlinných rodů připisovaných J. A. Pabrėžovi v Žolyne je v něm uvedena stejně jako v BT; ostatní, o něco méně početné, vykazují rozdíly mezi soupisy. Pravopis názvů rostlinných rodů v BT byl ve srovnání s rukopisem J. A. Pabrėži upravován a u některých názvů byly změněny také tvary. P. Matulionis při přejímání názvů z BT některé rovněž měnil. Celkem 11 názvů rostlinných rodů uvedených v Žolyne se zkratkou příjmení J. A. Pabrėži není zahrnuto ani do rukopisu J. A. Pabrėži, ani do BT, takže byly nejspíše převzaty z textů jiného autora. 3. Do Žolyna bylo zařazeno o polovinu méně názvů rostlinných rodů se zkratkou příjmení L. Ivinskise než názvů se zkratkou příjmení J. A. Pabrėži. P. Matulionis jako pramen uvedl kresby hub L. Ivinskise, avšak při porovnání názvů houbových rodů zařazených do Žolyna se zachovanými rukopisy atlasu hub, který sestavil L. Ivinskis, bylo zjištěno, že z nich mohlo být převzato pouze 8 názvů houbových rodů. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 18 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 Porovnáním názvů rostlinných rodů uvedených v Žolyne s názvy v jiném rukopisu L. Ivinského – Prigimtūmenė – je jasně patrné, že názvy rostlinných rodů použité v seznamu nepocházejí z tohoto rukopisu L. Ivinského. P. Matulionis nejspíše čerpal z jiných rukopisů L. Ivinského nebo ze sekundárních zdrojů. 4. V Žolyne lze nalézt přibližně 9% názvů rostlinných rodů, které vytvořil sám sestavovatel seznamu P. Matulionis. Část těchto názvů rostlinných rodů autor převzal z hovorového jazyka, více než polovinu však nejspíše vytvořil sám. Mezi názvy rostlinných rodů vytvořenými P. Matulionisem převažují odvozeniny tvořené příponami. 5. Názvy rostlinných rodů vytvořené nebo zaznamenané jinými autory (F. Kuršaitisem, K. Sirvydasem, M. Miežinisem, F. Nesselmanem, K. Griniausem aj.) jsou zastoupeny pouze po několika kusech; tvoří přibližně 10% všech názvů rostlinných rodů v Žolyne. ŠALTINIAI BT – Pabrėža A. 1900: Botanika arba Taislius Auguminis, Shenandoah, Pa. GA – Ivinskis L. Scaurus Agaricus rufo divaceus, rankraštis saugomas Lietuvių literatūros ir tautosakos instituto bibliotekos Rankraštyne, F1-661. Pr – Ivinskis L. Prigimtūmenė (Prigimtūmenė turentė sawieje dalijkus žemies, žoliun ir giwunun su parodimu annun vartojimo), rankraštis saugomas Lenkijos mokslų akademijos bibliotekoje Krokuvoje, 1 d. katalogo nr. 1801; 2 d. katalogo nr. 2824. LBŽ – Lietuviškas botanikos žodynas, red. J. Dagys. Kaunas, 1938. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (t. 1–20, 1941–2002): elektroninis variantas, vyr. red. G. Naktinienė Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2008). Prieiga internete www.lkz.lt. TA I – Pabrėža J. A. Taislius augyminis. I–223. Parengė O. Kažukauskaitė, R. Šepetytė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2009. TA II – Pabrėža J. A. Taislius augyminis. 224–776. Parengė R. Šepetytė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2014. TA III – Pabrėža J. A. Taislius augyminis. 777–980. Parengė R. Šepetytė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 19 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 Ž – Matulionis P. Žolynas. Dalys II. Lietuvos augalų žodynas ir augalų taislas, Vilnius: M. Kutkos spaustuvė, 1906. LITERATŪRA Auksoriūtė A. 2000: Lauryno Ivinskio terminologijos darbai. Daktaro disertacija. Auksoriūtė A. 2004: Neaiškios darybos L. Ivinskio Prigimtūmenės naujažodžiai. – Terminologijos istorijos ir dabarties problemos, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 127–149. Auksoriūtė A. 2012: Lauryno Ivinskio grybų atlaso rankraštis. – Priešaušrio mokslas, kultūra ir švietimas: Lauryno Ivinskio 200-osioms gimimo metinėms, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 217–243. Dagys J. 1957: P. Matulionis kaip botanikas. – Įžymus lietuvių miškininkas – prof. Povilas Matulionis, Kaunas, 31–39. Deltuvas R. 2014: Povilas Matulionis: Ateities pradžia – tai mes, Kaunas: Lututė. Jankevčius K., Jankevičienė R. 1962: Kai kurie nauji duomenys apie L. Ivinskio darbus lietuviškos botanikos terminijos srityje. – Botanikos klausimai 2, 151–163. Klimavičiūtė J. 2005: Lietuviškos botanikos terminijos kūrėjai XX a. pirmojoje pusėje. – Botanica Lithuanica, Supplementum 8, 25–28. Kruopas J. 1998 (1975): K. Dražutavičiaus (Drazučio) terminų žodynėliai bei sąrašai. – Rinktiniai raštai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 265–271. LKTŽ 2008: Lietuvių kalbos terminų žodynai: Anotuota 1900-2005 m. bibliografijos rodyklė / Gaivenytė-Butler J., Keinys S., Noreikaitė A., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Petkevičiūtė D. 1988: Laurynas Ivinskis: Monografija. Vilnius: Mokslas. Subačius G. 1996: Jurgio Ambraziejaus Pabrėžos žemaičių kalba. – Lietuvių atgimimo studijos 8: Asmuo: tarp tautos ir valstybės, 10–113. Subačius G. 2009: Jurgio Ambraziejaus Pabrėžos Taislius augyminis (1843). – Jurgis Ambraziejus Pabrėža. Taislius augyminis I–223, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 9–28. Gauta 2019 12 11 Priimta 2019 12 30 BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 20 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 AUTHORIAL SOURCES OF PLANT GENERA NAMES OF POVILAS MATULIONIS’ ŽOLYNAS Summary The article analyses 716 Lithuanian plant genera names used in Povilas Matulionis’ glossary Žolynas. Dalys II. Lietuvos augalų žodynas ir augalų taislas (1906). Matulionis’ Žolynas is the first plant glossary published in Lithuania. Žolynas contains the names of the plants collected from writings and manuscripts with the abbreviation of the name of the author who wrote or created the name of a plant displayed next to. About 86 percent of names of all the genera of plants and mushrooms presented in Žolynas have such abbreviations. Most of the names included in the glossary are the plant names given by Jurgis Ambraziejus Pabrėža and Laurynas Ivinskis. Most of the plant genera names in Žolynas (42 percent of all genera names) are those of Pabrėža taken from his dictionary Botanika arba Taislius auguminis (BT) published in the USA in 1900, which contains a small part of his manuscript Taislius augyminis of 1843. Slightly more than half of Pabrėža’s plant genera names given in Žolynas are identical to the ones in BT, and the rest part of the names given in the dictionaries under analysis have differences. The analysis has shown that over 10 plant genera names presented in Žolynas with the abbreviation of Pabrėža were not included in any of his works under analysis, thus, these names are probably not taken from the writings of the said author. The number of plant genera names by Ivinskis included in Žolynas is twice less than the number of names by Pabrėža. Matulionis referred to Ivinski’s drawings of mushrooms as a source. However, the analysis shows that only eight mushroom genera names were taken from Ivinski’s surviving manuscripts of mushroom atlas Scaurus Agaricus rufo divaceus and included in Žolynas. Comparing the plant genera names given in Žolynas with the names presented in another Ivinski’s manuscript Prigimtūmenė, it is clear that Ivinski’s plant genera names used in the glossary were taken not from the mentioned manuscript. Most likely, Matulionis used other Ivinski’s manuscripts or secondary sources. BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 ALBINA AUKSORIŪTĖ. Povilo Matulionio Žolyne pateiktų augalų genčių vardų autoriniai šaltiniai | 21 doi.org/10.35321/bkalba.2019.92.11 About 9 percent of plant genera names found in Žolynas were given by Matulionis himself who took part of these plant genera names from colloquial language and, most probably, composed more than a half of them himself. Other authors (F. Kuršaitis, K. Sirvydas, M. Mieżinis, F. Nesselman, K. Grinius, etc.) have only a few plant names that make up about 10 percent of all plant genera names of the glossary. KEYWORDS: plant genus name, authorial source, a dictionary of botany, plant glossary, Povilas Matulionis’ Žolynas, nomenclature of botany. ALBINA AUKSORIŪTĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 92 (2019) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204