Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Litevský jazykový institut METAFORICKÝ ZPŮSOB VYJADŘOVÁNÍ V ADMINISTRATIVNÍ LITEVŠTINĚ KLÍČOVÁ SLOVA: metafora, význam slov, překlad, administrativní jazyk, metaforické termíny ANOTACE Byl zkoumán metaforický způsob vyjadřování v administrativní litevštině. Tento článek se zabývá tím, jak se v administrativním jazyce, pro nějž je charakteristická mimořádná přesnost (jednoznačnost), srozumitelnost a objektivita, používají obrazné formy vyjádření myšlenek a jaké rysy metaforického vyjadřování jsou dány specifiky užívání tohoto jazyka. Lze rozlišit metaforická vyjádření, která vznikla v litevštině, ztratila svou obraznost a stala se ustálenými prostředky vyjadřování, a kalkované metafory, které se do litevštiny dostaly prostřednictvím překladů, převážně právních předpisů. Vzhledem ke specifikům oblasti užívání tohoto jazyka jsou umělecké metaforické prostředky vyjadřování typičtější pro volnější žánry dokumentů, jejichž styl je bližší publicistickému stylu. ÚVOD Jedním z obrazných prostředků uměleckého vyjadřování – metafora – se rozumí přenesení názvu jednoho předmětu, děje, stavu, jevu nebo jejich vlastnosti na jiný předmět, děj, stav, jev nebo jejich vlastnost. Představitelé kognitivní lingvistiky rozšířili běžné pojetí umělecké metafory a prokázali, že myšlení a vyjadřování v metaforách představují zásadní rys vnímání světa (Lakoff, Johnson 1980). Rozlišují se jazykové a poetické metafory. Jazykové metafory jsou výsledkem sekundární nepřímé nominace a zachovávají si určitou RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 2 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 výraznost a sémantickou dvojznačnost, používají se z nominativních a komunikačních důvodů. Tyto metafory jsou objektivní, systematické a odrážejí kolektivní pohled na logické vztahy mezi objekty. Umělecké metafory se používají jako stylistické figury, jsou subjektivní, individuální a plní estetickou funkci. Aloyzas Gudavičius tvrdí, že metafory lze považovat za způsob myšlení a poznávání, který se realizuje prostřednictvím metaforických výpovědí. (Gudavičius 2009: 125). Metaforické výpovědi musí obsahovat určité signály nebo přímé pokyny posluchači, jaké asociace se mluvčímu vybavily při hovoru o předmětu řečového aktu. (Gudavičius 2014). Metaforu tedy lze chápat jako určitou strategii myšlení – schopnost uvažovat o jedněch věcech jako o jiných. Tento způsob myšlení pomáhá chápat abstraktní věci, které jsou zhmotňovány (jsou jim přisuzovány fyzické vlastnosti, jako tvar, velikost, hmotnost, množství, vzhled apod.) nebo polidšťovány (jsou jim přisuzovány vlastnosti typické pro člověka), a určovat jejich polohu v prostoru. Výzkum metafor pomáhá lépe pochopit, jakým způsobem lidé poznávají okolní svět, s čím ztotožňují probíhající jevy a kterých jejich vlastností si všímají. Cílem tohoto článku je prozkoumat užívání metaforických výrazových prostředků v administrativní litevštině a porovnat jejich specifika v dokumentech vypracovaných v Litvě a v překladech dokumentů Evropské unie. Zdroji výzkumu jsou právní předpisy a další dokumenty zveřejněné v Registru právních předpisů (https://www.e-tar.lt/portal/lt/legalActSearch), a na právním portálu Evropské unie Eur-lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=lt) zveřejněné litevské překlady dokumentů. Bylo zkoumáno užívání v posledních letech. Jako zdroj byly rovněž využity Kanceliarinės kalbos patarimais, a to za účelem zjištění metafor, které se již ustálily; publikace obsahuje pouze nejtypičtější jazykové výrazové prostředky používané v dokumentech z konce 20. století. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinės raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 3 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 Předmětem výzkumu jsou metaforické výrazové prostředky v dokumentech; byly zkoumány pomocí deskriptivní a srovnávací metody. V poslední době bylo v litevské lingvistice provedeno poměrně mnoho výzkumů jazykových metafor. Zkoumaly se metaforické termíny z různých oblastí: výpočetní techniky a informatiky (Celiešienė 2016; Maskaliūnienė, Paura 2013; Stunžinas 2018), námořnictví (Drukteinyte 2015), práva (Gedzevičienė 2018), stavebnictví (Stunžinas 2006), ekonomiky (Vladarskienė 2012) aj. Aušra Kamandulytė (2019) zkoumala metafory s lexémem označujícím zelenou barvu, Ona Pet­rėnienė (2010) užívání metafor v popularizačních vědeckých textech; byla vydána publikace Konceptualiosios metaforos viešajame diskurse: konceptualiųjų metaforų žodynas. Samostatně se zkoumá také překlad těchto metafor (Pažūsis 2014, Zaikauskas 2014 aj.). Metaforizace v administrativní litevštině byla zkoumána převážně z hlediska překladu (Gražytė, Maskaliūnienė 2009; Kamandulytė 2019); zkoumány byly také metaforické právní termíny v textech právního funkčního stylu (Gedzevičienė 2018). Jak je patrné, největší pozornost výzkumníků přitahují metaforické termíny, tedy substantivní spojení; Dalia Gedzevičienė však jako samostatnou strukturální skupinu metaforických právních termínů vyčlenila také slovesné metafory. SPECIFIKA METAFORICKÉHO VYJADŘOVÁNÍ V ADMINISTRATIVNÍM JAZYCE Administrativní jazyk je nejpřísněji regulovanou variantou spisovného jazyka. Kazimieras Župerka uvádí, že pro administrativní styl jsou charakteristické tyto stylistické rysy: oficiálnost, standardizovanost (šablonovitost), věcná přesnost, jasnost, stručnost a logičnost; naopak pro něj nejsou charakteristické individualita, emocionalita a obraznost (Župerka 1997). V této oblasti užívání jazyka se tedy upouští od individuálních a obrazných prostředků vyjadřování myšlenek, a proto se umělecké metafory vzhledem ke specifikům tohoto stylu nehodí. V KancKP lze najít nejedno BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 4 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 doporučení nepoužívat slova v přeneseném významu, například se píše, že „hluboký, i se často zbytečně používá k vyjádření různých velikostí, síly nebo významnosti“, doporučuje se „vnést nepoužívat ve významu vytváření různých abstraktních věcí“. Z takových návrhů lze usuzovat, že v administrativním jazyce se usilovalo o to, aby se nešířila překladová metaforická vyjádření, jejichž přenesené významy nebyly v litevštině obvyklé. Výjimečným rysem této jazykové varianty je standardizovanost. Právě tato specifická vlastnost oblasti užívání jazyka vytváří podmínky pro užívání jazykových metafor jako jediného způsobu pojmenování různých pojmů; obraznost takových metafor je přitom ohromující a odpovídá stručnosti tohoto stylu, aniž by jakkoli narušovala jasnost, protože nepřipouští dvojznačnost. Podle toho, které slovo dodává vyjádření přenesený význam, lze rozlišit metaforické vyjádření následující syntaktické struktury: 1) substantivní metafory, které mohou tvořit: a) podstatné jméno užité v metaforickém významu, např.: balsas „volební právo“ DŽ, kanalas „zdroj, z něhož se něco získává; způsob, cesta, jíž se něco získává“ DŽ, pamatas „podstatná, nejdůležitější věc, o niž se opírá vše ostatní, základ“ DŽ, slenkstis „zřetelná hranice změny“ DŽ, spraga „nedostatek“ DŽ, šaltinis „to, co dává vzniknout, odkud něco vychází“ DŽ; b) substantivní spojení, jejichž řídící člen je užit v přeneseném významu, např.: [administrativní, daňové] břemeno, [kvalitativní, žákovský, spotřebitelský] koš, [logistický, dodavatelský] řetězec, [železniční, napěťový, vzdušný] uzel; c) metafory vlastností, v nichž je v přeneseném významu užit závislý člen, např.: vysoká funkce, těžký zločin, stříbrná ekonomika, černý trh, zelená karta, zelený podnik, zelená služba; 2) slovesná metaforická spojení, např.: obejít zákon, vystavit účtenku, pohnat k odpovědnosti, rozpustit komisi, porušit pravidla, zabránit trestnému činu, předejít; BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 5 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 3) ustálená metaforická slovní spojení, např.: za zavřenými dveřmi, až do smrti. Metaforicky se mají tendenci popisovat obecné pojmy, aby bylo možné odhadnout jejich hlavní charakteristiku, např.: princip jednotného kontaktního místa, pozice tvrdé ruky, investice na zelené louce. PŘÍPADY METAFORICKÉHO VYJADŘOVÁNÍ V DOPORUČENÍCH PRO KANCELÁŘSKÝ JAZYK Doporučení pro kancelářský jazyk (dále jen KancKP) zachycují nejcharakterističtější užívání administrativní litevštiny ve 20. století. Vedle vhodných a správných způsobů vyjadřování jsou uvedena také doporučení, které jazykové prostředky jsou pro tuto oblast užívání jazyka nevhodné. Z přehledu KancKP je patrné, že do této publikace se dostala především standardní metaforická vyjádření užívaná v litevském administrativním jazyce, tedy šablonovité prostředky metaforického vyjadřování, které se v jazyce již dávno ustálily; z nich jde převážně o slovesná metaforická spojení, v nichž jsou slovesa nebo jejich tvary užity v přeneseném významu, např.: odvolat konferenci, odvolat z dovolené, odvolat ze služební cesty, povolat do práce, odvolat povolení, svolat schůzi, (vy)nést na světlo, navrhovat kandidáty, zvyšovat kvalifikaci, klást požadavky, uvádět nedostatky. Podstatných metaforických spojení je uvedeno méně, některá jsou však pro administrativní jazyk velmi charakteristická, např.: vysoká funkce, otevřené shromáždění, běžný rok, průvodní dopis, třetí strana. Metaforická spojení administrativního jazyka odpovídají obecným směrům metaforizace, které stanovili výzkumníci kognitivní lingvistiky. D. Gedzevičienė zjistila, že „obsah označovaný právními pojmy je metaforicky představován jako určitý hmotný objekt, s nímž se provádí nějaký fyzický úkon nebo který má znaky a vlastnosti charakteristické pro určitý objekt (nejčastěji věc, méně často člověka či zvíře a ještě méně často jiný přírodní objekt)“ (Gedzevičienė 2018). Tyto poznatky v zásadě platí i pro administrativní jazyk, jehož metaforické BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 6 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 vyjadřování se rovněž vyznačuje věcností, např.: vynakládat úsilí, vydat dokument, přijmout dokument, vrátit plnou moc, vyřadit z oběhu, pokrýt výdaje, odepsat zůstatek, odebrat prémii. V administrativním jazyce je důležité prostorové uspořádání, neboť v této oblasti existuje velmi jasná struktura a zdůrazňuje se hierarchie; zřejmě proto byl zvolen i takový směr metaforizace, kdy jsou pojmy popisovány jako objekty nacházející se v prostoru. Pohyb v prostoru vyjadřují taková slovesná spojení, např.: obcházet zákon, pravidla, otázku, problém; dospět k závěru; zařadit na pořad jednání, zařadit na seznam; pohnat k odpovědnosti, přivodit odpovědnost, přivodit pokutu, (vy)nést na světlo, navrhovat kandidáty, uvádět nedostatky, zvyšovat kvalifikaci, klást požadavky; zahájit, zastavit řízení; převést zůstatek; pozastavit plnou moc, členství; povýšit, snížit funkci. Ačkoli KancKP častěji uvádějí slovesná metaforická spojení, lze z nich vytvořit i podstatná jména, která lze užívat jako termíny, např.: pohnání k odpovědnosti, zařazení na seznam, navrhování kandidátů, zvyšování kvalifikace, zastavení řízení, pozastavení plné moci. S prostorovou otevřeností (uzavřeností) se pojí výrazy: otevřené shromáždění, veřejným hlasováním, otázku ponechal otevřenou, otevřený dopis; uzavřené jednání, za zavřenými dveřmi; otevřít, uzavřít účet a podobně. Zvlášť je třeba zmínit směr nahoru a dolů; aktuálnější a více realizovaný je směr nahoru, když je třeba označit důležitější a významnější věci. KancKP uvádějí, že přídavné jméno aukštas, -a se v určitých případech užívá ve významu velikosti, důležitosti nebo váženosti: aukštas // didelis svečias, aukštos pareigos, aukšta kategorija, aukšta kvalifikacija, aukštas lygis. Užívá se také určitý tvar aukštasis svečias, aukštasis mokslas, aukštoji mokykla a vyšší a nejvyšší stupeň: aukštesnė įstaiga, Lietuvos Aukščiausiasis Teismas, perkelti (skirti) į aukštesnes (žemesnes) pareigas, paaukštinti, pažeminti pareigas. V KancKP bylo nalezeno jen několik případů personifikace, ačkoli směr personifikace je pro administrativní jazyk charakteristický a výslovně se to uvádí: „Dokument lze chápat také jako BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 7 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 činitel i jako prostředek“. Nejvýraznějším příkladem personifikace je název právního subjektu (organizace) právnickou osobou, také třetí osobou může být určitá organizace. S mimořádnou přesností administrativního jazyka a snahou vše spočítat a očíslovat, tj. stanovit jasný řád, souvisí také metaforizace číslovek, například řadová číslovka třetí „může označovat osobu nebo instituci, která s danou záležitostí přímo nesouvisí, přičemž souvislost není zcela náhodná: Peníze vybrané od lidí se dostaly do třetích rukou. Je zakázáno předávat údaje třetím osobám. Třetí strana“. Z řadové číslovky druhý, -á je odvozeno přídavné jméno sekundární, které se užívá „k označení něčeho, co následuje po něčem, z něčeho vychází nebo není tak důležité: sekundární otázky, dokumenty, sekundární věc“. Že některá metaforická spojení jsou kalky, potvrzují i doporučení k užívání uvedená v publikaci, například že příslovce se v přenesených významech užívají méně než přídavná jména, od nichž jsou odvozena, např.: „vysoko je běžné v doslovném významu; v přenesených významech se užívá méně než přídavné jméno vysoký; neužívat ve významech „velmi, vysoce, dobře“: vysoko (=vysoce) vážený host, vysoko (=velmi, vysoce, dobře) ocenil práci“ KancKP. Uvádí se, že podstatné jméno vztah se užívá ve významu abstraktní souvislosti, zatímco jeho základové sloveso vázat, od něhož je odvozeno, nikoli. Přídavné jméno užité metaforicky nemá vždy antonymum, např. veřejné hlasování, ale tajné hlasování, nikoli uzavřené. KancKP doporučoval opravovat slova užitá v přeneseném významu, která jsou zjevnými kalky z ruštiny; například se uvádí, že „pro vyjádření stavu se nehodí sloveso stát: Na pořadu stojí (=jsou) tři otázky“; u přídavného jména stručný, -á se navrhovalo „neužívat je pro označení krátkého trvání: stručný (=krátký) čas, stručné (=krátké) lhůty“; sloveso sejmout „se nehodí ve významu odstranění či zrušení ani v jiných případech, kdy nejde o braní“; sloveso nasměrovat BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 8 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 „neužívat ve významech poslat, přidělit, předat“; doporučilo se neužívat podstatné jméno cesta „k označení způsobu nějaké práce či činnosti: Projednali problémy a cesty jejich řešení (=způsoby)“. Nevhodnost termínu pohyb zaměstnanců se vysvětluje takto: „nehodí se k označení změn; má být fluktuace: Snaží se snížit pohyb zaměstnanců oddělení (=fluktuaci). Pohyb zaměstnanců pohyb znamená pouze jejich pohyby – to, že nesedí či nestojí na místě. Fluktuaci zaměstnanců nelze v žádném případě nazývat průchodností“. KancKP zaznamenal ustálená metaforická vyjádření administrativního jazyka, z nichž většina jsou slovesná spojení, jejichž významový přenos souvisí s konkretizací abstraktních věcí, nejčastěji tím, že jsou chápány jako věci s vlastnostmi předmětů. Z doporučení KancKP je patrné, že metaforické vyjadřování se šířilo také pod vlivem ruštiny, a proto nebyl tento způsob vyjadřování v některých případech přijímán. METAFORIZACE V SOUČASNÉM ADMINISTRATIVNÍM JAZYCE Chceme-li zjistit specifika metaforického vyjadřování administrativního jazyka 21. století, je nejprve třeba rozlišit dvě jeho užívané varianty: dokumenty vydávané v Litvě a zveřejňované v Registru právních aktů a překládané dokumenty EU zveřejňované na právním portálu EU Eur-lex. Je také třeba vzít v úvahu, že se rozlišují podstyly administrativního stylu a výběr jazykových prostředků závisí i na žánru dokumentu. Jak ukazuje analýza metaforického vyjadřování v nejvýznamnější publikaci o administrativní litevštině z konce 20. století – KancKP –, umírněná metaforizace byla pro administrativní litevštinu vždy charakteristická, ačkoli je zřejmá také tendence omezovat metaforické vyjadřovací prostředky. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 9 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 V důsledku globalizace a integrace EU působí ve 21. století na administrativní litevštinu výrazně odborná angličtina, v níž se metafory používají volně. Překladatelé institucí EU se neustále potýkají s problémem překladu metafor. Edgaras Platelis při popisu specifik práce překladatelů EU uvedl, že obvykle není zjevná potřeba překládat metaforický termín do litevštiny rovněž metaforicky, protože se překládá administrativně-právní jazyk, který musí být bez konotací a neutrální. Takový překlad je však nevyhnutelně nepřesný a dvojznačný (Platelis 2018). Proto se často, nenajde-li se vhodný stručný neutrální litevský ekvivalent, metafora překládá doslovně; někdy je ve výsledném textu srozumitelná, jindy zůstává zdůvodnění přenosu významu poměrně nejasné, protože modely, jimiž různé národy vnímají svět, se mohou lišit. Z překládaných dokumentů se metafory šíří i do litevských dokumentů. Například v litevském administrativním jazyce není obvyklé označovat dokumenty metaforicky, ale při zmínkách o dokumentech EU je to nutné, např.: Strategie je v souladu se zásadami a právy týkajícími se rovných příležitostí, spravedlivých pracovních podmínek a přiměřené a stabilní sociální ochrany do budoucna stanovenými v pilíři evropských sociálních práv zveřejněném Radou Evropské unie. TAR, 2018-04-26, Nr. 6625, nutarimas; žadatel zaručuje, že výdaje, na jejichž financování se žádá o podporu, nebyly, nejsou ani nebudou financovány z opatření I pilíře společné zemědělské politiky z jiných fondů EU ani z jiných veřejných prostředků. TAR, 2018-03-26, Nr. 4480, įsakymas; <...> s c h v a l u j e m e seznam činností zaměřených na výrobu pokročilých technologií, znalostně náročné služby, dosahování cílů Evropské unie zelené dohody a sociální dialog. TAR, 2020-06-03, Nr. 11976, įsakymas; Posouzení regulace změn v oblasti ochrany životního prostředí a perspektivy provádění zelené dohody Evropské unie s ohledem na konkurenceschopnost Litvy a rovné příležitosti ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie. TAR, 2020-04-23, Nr. 8531, nutarimas. Část překladových metafor v administrativním jazyce zdomácněla, protože „vzhledem k univerzálním zákonitostem myšlení a podobným zkušenostem jsou mnohé případy metaforizace v různých jazycích podobné“ BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 10 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 (Gudavičius 2009: 122). Některé takové metaforické termíny lze považovat také za odvozeniny vytvořené podle modelu vzniku metaforických významů, který je společný několika jazykům, např.: [finančních prostředků, daní, rozhodnutí, majetku] zmrazení (angl. freezing, franc. gel, něm. Einfrieren); volný pohyb [osob] (angl. free movement of persons, franc. libre circulation des personnes, něm. freier Personenverkehr); [měnový] koš (angl. basket of currencies, něm. Währungskorb, franc. panier de monnaies); [peněz] praní (angl. money laundering, něm. Geldwäsche, franc. blanchiment d'argent); služby s nízkým prahem dostupnosti (angl. low threshold services, něm. niedrigschwellige Angebote) IATE. Pokud je však přenos významu překladové metafory nesrozumitelný, taková metafora se obtížněji vžívá, srov. <...> startup Vinted, který dosud přilákal v Litevské republice nejvíce investic – celých 128 milionů eur – se stal prvním jednorožcem (společnost s hodnotou přesahující 1 miliardu eur). TAR, 2020-05-19, Nr. 10614. Tento metaforický překladový termín se kvůli nejasné motivaci používá i v dalších jazycích EU, srov.: angl. unicorn, franc. licorne, něm. Einhorn, lotyš. „vienradzis“, ital. unicorno, bulh. еднорог, čes. jednorožec, pol. jednorożec IATE. V administrativním jazyce 21. století se uplatňuje tendence používat střídmě neexpresivní metaforické prostředky; některé z nich se díky jasnému přenosu významu stávají zcela běžnými, např.: V návrhu právního aktu nejsou mezery ani ustanovení umožňující dvojznačný výklad a uplatňování právního aktu. TAR, 2020-02-21, Nr. 3825, nutarimas; V litevském nejvyšším správním soudu tedy při vydání rozhodnutí dne 11. září 2019 vyvstala potřeba právní mezeru zaplnit. TAR, 2020-04-09, Nr. 7450, nutartis; <...> modernizace institucí veřejné správy a služeb pomocí digitálních prostředků je mimořádně důležitá pro snížení administrativní zátěže podniků a občanů. TAR, 2020-10-15, Nr. 21505, nutarimas; srov. také zátěž spojená s odpovědností, finanční, důkazní, daňová, dohledová a dluhová zátěž. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 11 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 Metafora boje je univerzální, její šíření v litevských dokumentech však lze spojovat také s překladovými dokumenty EU, např.: Řádně sladit ustanovení litevských vnitrostátních právních předpisů a požadavky směrnice 2011/93/EU o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí, jejich sexuálním vykořisťování a dětské pornografii, směrnice 2014/57/EU o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu), směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV. Dále řádně provést a uplatňovat ustanovení směrnice (EU) 2018/1673 o boji proti praní peněz prostředky trestního práva, směrnice (EU) 2019/713 o boji proti podvodům s bezhotovostními platebními prostředky a jejich padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/SVV. TAR, 2020-08-21, Nr. 17686, nutarimas; Správce fondu fondů a správce finančního nástroje musí zajistit dodržování pravidel a zohledňování ustanovení právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, včetně pravidel státní podpory, norem a právních předpisů v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu a daňových podvodů. TAR, 2020-11-18, Nr. 24192, įsakymas. Někdy se vytváří i terminologický mikrosystém, v němž jsou dílčí pojmy označované termínem vytvořeným kalkováním metafory rovněž pojmenovávány metaforicky, např.: <...> doporučuje pro každý jev odlivu mozků a jeho dílčí složky – přílivu mozků, plýtvání mozky, cirkulace mozků a zpětné migrace – stanovit různé způsoby reakce. OL C 141, 2020 4 29, p. 34–38, Europos regionų komiteto nuomonė. Třetím cílem je posílit vazby Litevců žijících v zahraničí na Litvu, a tím je povzbudit k návratu do vlasti, proces odlivu mozků přeměnit v proces cirkulace mozků. TAR, 2019-07-25, Nr. 12298, nutarimas. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 12 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 V současné litevštině administrativního stylu podporují sklon k metaforizaci překladové dokumenty EU, ačkoli vzhledem ke specifikům užívání v této oblasti je litevské metaforické vyjadřování poměrně šablonovité, jeho expresivita je nevýrazná a někdy zcela vybledlá. Publicistické metaforické vyjadřování v administrativním jazyce Metafory jsou častější ve volnějších žánrech dokumentů, jejichž vyjadřování se blíží publicistickému stylu (např. zpráva, sdělení, oznámení, doporučení, stanovisko, bílá kniha, zelená kniha, stanoviska generálních advokátů aj.). Hlavní funkcí těchto textů je informovat, informace se však předkládají s různými cíli: vyjadřují se názory, předkládají návrhy, podněcují diskuse atd. Ve volnějších překladových dokumentech EU se metaforické vyjadřování blíží metaforám typickým pro publicistiku; je expresivnější než neutrální jazykové metafory, není však tak individuální jako metafory užívané v krásné literatuře. I v textech tohoto typu přetrvává pro administrativní jazyk příznačný směr metaforizace, například metafora prostoru: Pokud nebudou rozdíly odstraňovány, budou se dále prohlubovat a vznikne začarovaný „dezintegrace“ kruh. OL C 141, 2020 4 29, p. 34–38, komiteto nuomonė; Platformy musí zkrotit koordinované manipulace a vynést na světlo zlovolné operace s cílem ovlivňovat. Společné sdělení JOIN/2020/8 final. Cesta a směr cesty se metaforizují různými vyjadřovacími prostředky, např.: Komise dnes vytyčuje našemu kontinentu udržitelnou cestu, po níž se tento cíl stane skutečností a do roku 2050 neutralizujeme dopad emisí skleníkových plynů (GHG) na klima. Sdělení Komise COM/2020/562 final; Posílení jednotného trhu je krokem vpřed při zajišťování rovných podmínek pro podniky ze třetích zemí. OL C 364, 2020 10 28, p. 108–115, komiteto nuomonė; Podpora nové Komise pro zvýšení rozpočtu programu „Erasmus+“ je krokem správným směrem. OL C 141, 2020 4 29, p. 34–38, komiteto nuomonė; BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 13 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 Čím méně toho EU v příštích deseti letech dosáhne, tím strmější a náročnější sestupnou dráhu snižování emisí skleníkových plynů bude nutné po roce 2030 překonat. Sdělení Komise COM/2020/562 final; <...> pomůže dále usilovat o naše společné sociální a hospodářské priority: vrátit průmysl do běžných kolejí, podpořit veřejné a soukromé investice do dvojí (digitální a ekologické) transformace. OL C 364, 2020 10 28, p. 108–115, komiteto nuomonė. Věcnost (znázornění abstraktních věcí prostřednictvím vlastností konkrétních věcí) se vyjevuje zdůrazněním soudržné, pevné struktury pomocí metafor stavby, v níž je nejdůležitějším prvkem základ, např.: V dubnovém sdělení byl rovněž položen základ pro plán hospodářských a investičních opatření pro tento region, přijatý spolu s tímto sdělením. Sdělení Komise COM/2020/660 final; <...> sociální spravedlnost a blahobyt jsou základními kameny při budování odolné společnosti, která se vyznačuje nejvyššími standardy blahobytu na světě. Sdělení Komise COM/2020/14 final. Rozmanitost je systém, jehož prvky jsou úzce propojeny, např.: Škála politických opatření zahrnuje přesun talentovaných jednotlivců do těchto regionů či měst i složitější opatření, která umožňují vytvářet přeshraniční podnikatelské sítě. OL C 141, 2020 4 29, p. 34–38, Europos regionų komiteto nuomonė; Toto číslo je však pouze jednou stranou mince. Sdělení Komise COM/2020/14 final. Místní orgány potřebují nejen navazovat partnerské vztahy s univerzitami, ale také pochopit, že univerzity je třeba podporovat, mimo jiné investicemi do místní infrastruktury. OL C 141, 2020 4 29, p. 34–38, komiteto nuomonė. Ve volnějších žánrech překladových dokumentů EU se uplatňují expresivnější prostředky metaforického vyjadřování, avšak obecné směry metaforizace zůstávají stejné: přenos významu se opírá o snahu vysvětlovat abstraktní věci prostřednictvím vlastností konkrétních věcí a zdůrazňovat jejich hierarchickou strukturu a systémovost. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 14 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 ZÁVĚRY Zkoumání užívání administrativních textů odhalilo následující tendence v používání prostředků metaforického vyjadřování: v administrativním jazyce je používání uměleckých metafor omezeno specifiky oblasti užití, protože obraznost je zde nežádoucí, používají se však jazykové metafory, které se staly šablonovitými prostředky vyjadřování. KancKP zaznamenal ustálená metaforická vyjádření administrativního jazyka, z nichž většinu tvoří slovesná spojení, jejichž významový přenos souvisí se zvěcněním abstraktních záležitostí, nejčastěji tím, že jsou chápány jako věci s určitými vlastnostmi. Z doporučení KancKP vyplývá, že se metaforické vyjadřování šířilo také vlivem ruštiny, a proto se v některých případech tento způsob vyjadřování neschvaloval. Při srovnání vyjadřování v dokumentech vypracovávaných v Litvě a v dokumentech EU v překladu je patrné, že překládané dokumenty obsahují více metafor, jejich četnost však závisí také na žánru dokumentu. Umělecké metafory se používají ve volnějších žánrech dokumentů, jejichž vyjadřování se blíží publicistickému stylu (např. zpráva, sdělení, oznámení, doporučení, stanovisko, bílá kniha, zelená kniha, stanoviska generálních advokátů aj.). Podobná tendence se projevila i v litevských dokumentech; nejvíce prostředků metaforického vyjadřování bylo nalezeno v soudních dokumentech. ŠALTINIAI EUR-lex – Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų viešų dokumentų bazė „EUR-lex“. Prieiga internete: http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 15 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 IATE – Daugiakalbė Europos Sąjungos terminų bazė IATE. Prieiga internete: http://iate.europa.eu/iatediff/switchLang.do?success=mainPage&lang=lt. KancKP2007 – Kanceliarinės kalbos patarimai, sud. Pranas Kniūkšta. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, internetinis leidimas. Prieiga internete: http://kanceliariniaipatarimai.lki.lt/. TAR – Teisės aktų registras. Prieiga internete: https://www.e-tar.lt/portal/lt/index. TB – Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga internete: http://terminai.vlkk.lt/. LITERATŪRA Celišienė Vilija 2016. Žodžių reikšmių keitimas kaip vienas svarbiausių kompiuterijos terminijos kūrimo būdų. – Santalka: filologija, edukologija 24(1), 45–54. Drukteinytė Vaida 2015. Metaforiniai jūreivystės terminai. – Kalbos praktikos problemos 14, 15–23. Gražytė Rasa, Maskaliūnienė Nijolė. 2009. Translation of conceptual metaphor in the legal discourse of EU White Papers. – Vertimo studijos 2, 71–87. Gudavičius Aloyzas 2009. Etnolingvistika. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Gudavičius Aloyzas 2014. Ištakos raiškos sritis metaforiniuose pasakymuose. – Filologija 19, 33–47. Gudavičius Aloyzas, Būdvytytė-Gudienė Aina, Jurgaitis Nedas, Papaurėlytė-Klovienė Silvija, Toleikienė Reda. 2014. Konceptualiosios metaforos viešajame diskurse: konceptualiųjų metaforų žodynas. Vilnius: UAB BMK leidykla. Gedzevičienė Dalia. 2018. Lietuviški metaforiniai teisės terminai. – Taikomoji kalbotyra 10, 26–44. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 16 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 Kamandulytė Aušra 2019. Metaforiniai terminai su žalios spalvos leksema. – Vertimo studijos 12, 51–70. Lakoff George, Johnson Mark. 1980. Metaphors we live by. New York. Prieiga internete: http://theliterarylink.com/metaphors.html Maskaliūnienė Nijolė, Paura Markas 2013. Kompiuterių virusologijos terminų paradigminiai semantiniai santykiai ir šaltiniai. – Vertimo studijos 6, 130–140. Papaurelytė Silvija 2014. Metaforinis KARO modelis Lietuvos sveikatos diskurse. – Res humanitariae 16, 192–212. Pažūsis Lionginas 2014: Kalba ir vertimas, Vilnius: Vilniaus universitetas. Platelis, Edgaras. 2018. Tarpinstitucinių terminologų susitikimų aktualijos. – Vertimo studijos 11, 111–116. Stunžinas Robertas 2006. Lietuviški metaforiniai statybos terminai. – Terminologija 13, 62–73. Stunžinas Robertas 2018. Terminizuotieji ir metaforiniai informatikos ir kompiuterijos terminai. Lietuviškos informatikos ir kompiuterijos terminijos tyrimai, vyr. red. P. Zemlevičiūtė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 56–93. Zaikauskas Egidijus. 2014. Terminų vertimo būdai Europos Sąjungos teisės aktų vertimuose į lietuvių kalbą. – Terminologija 21, 71–88. Gauta 2020 12 01 Priimta 2020 12 30 METAPHORICAL WAY OF EXPRESSION IN THE ADMINISTRATIVE LITHUANIAN LANGUAGE BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 17 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 Summary Cognitive linguists expanded the traditional concept of artistic metaphor, proving that metaphorical thinking and speaking are the key element of world perception. The study of metaphors enhances our understanding about how people get to know the surrounding world, what they associate its phenomena with and what features of those phenomena they observe. The aim of the article is to investigate the metaphorical means of expression in the administrative Lithuanian language and to compare their peculiar features in the documents drawn up in Lithuania and the translated European Union (EU) documents. The sources of the study are the legal acts and other documents published in the Register of Legal Acts and the translations of documents into Lithuanian made public on the portal of the EU law Eur-lex. The analysis of the language usage in administrative texts revealed the following tendencies of using the means of metaphorical expression: the use of artistic metaphors in the administrative language is limited by the specificity of the sphere under analysis as figurativeness is considered an undesirable feature, and the linguistic metaphors in use have already become the clichéd means of expression. The comparison of the documents produced in Lithuania and the translated EU documents shows that the latter include more metaphors but the frequency of their use also depends on the document genre. Metaphors are more widespread in freer document genres whose expression is closer to the publicistic style (e.g., report, communication, notification, recommendation, opinion, white paper, green paper, opinion of advocates general, etc.). A similar tendency is also noticed in Lithuanian documents; most means of metaphorical expression were found in court documents. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Metaforinis raiškos būdas administracinėje lietuvių kalboje | 18 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.15 KEYWORDS: metaphor, meaning of words, translation, administrative language, metaphorical terms RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204