Vokietis „Lietuvių kalbos žodyno“ pasaulėvaizdyje

DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Institut litevského jazyka NĚMEC LITEVSKÉHO JAZYKOVÉHO SLOVNÍKU VE SVĚTOVÉM NÁZORU1 Zda jsme přátelé, či nepřátelé, to teprve ukáže budoucnost, Němče. Vincas Krėvė KLÍČOVÁ SLOVA: slovník, sémantika, ilustrační příklad, obraz světa, Němec. ANOTACE Obraz Němce očima Litevců zkoumali etnologové, folkloristé, historici i lingvisté. Z tohoto hlediska však dosud nebyl zkoumán Lietuvių kalbos žodynas, na který lze nahlížet jako na kroniku zahrnující materiál od našich nejstarších písemných památek z roku 1547 až do roku 2001. Cílem tohoto článku je právě na základě tohoto slovníku objasnit obraz Němce. Sémantická analýza přibližně 650 ilustračních příkladů souvisejících se slovem vokietis ukázala, že slovník nejčastěji odráží negativní obraz Němce. V těchto větách jsou Němci zmiňováni jako nepřátelé, kteří Litevce odedávna napadali, utlačovali a zabíjeli; ničili jejich majetek nebo jim jej zabavovali, zatěžovali lidi různými povinnostmi a daněmi a odváděli je na práce. Litevcům se Němci jevili jako krutí, zlí, domýšliví, vybíraví a lživí, někdy však také jako hloupí a nevzhlední. Materiálu o kladných vlastnostech Němců je v Lietuvių kalbos žodyne podstatně méně. 1 Obraz světa je v článku chápán šířeji než pouze jako obraz světa jazyka. Má se na mysli „pohled na svět a jeho jevy“, srov. Dabartinės lietuvių kalbos žodyną (http://lkis.lki.lt/dabartinis). V tomto případě jde o obraz světa, který se konkrétně odhaluje v Lietuvių kalbos žodyne. Není pochyb o tom, že „[O]braz světa neboli model skutečnosti složený ze slov se může v různých slovnících lišit, i když od sebe nejsou v historickém čase příliš vzdálené“ (Kravcova 2013: 10). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 2 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 ÚVODNÍ POZNÁMKY Němce a Litevce odedávna pojily nejednoznačné vztahy. Až do druhé světové války sousedilo Německo s Litvou. Jak píše historik Saulius Kaubrys, „[N]ěmecký historik G. Vagneris rozlišil tři vlny příchodu Němců do Litvy. První začala v polovině 13. století a trvala do počátku 16. století, druhá od poloviny 16. století do poloviny 17. století a třetí od konce 18. století do poloviny 19. století“ (Kaubrys 2011:15). Malá Litva nikdy Litvě nepatřila a Klaipėdský kraj byl k našemu státu připojen až v roce 1923. Mnoho Litevců proto žilo na území německého státu, zatímco Němci žili na západě a jihozápadě Litvy i v Kaunasu (Anglickienė 2000b: 25; 2006: 45), takže příslušníci těchto dvou národů byli odedávna sousedy. Na druhou stranu Litevci s Němci často válčili. O této dvojznačnosti vztahů – krutí dobyvatelé, tedy nepřátelé, a spolehliví, vážení sousedé, tedy přátelé – psali historici, folkloristé, etnologové aj. (Anglickienė 2006; Zybertienė 2006; Kaubrys 2011). Dvojznačnost je zřejmá i v mnoha zkoumaných pramenech. V litevském folkloru se odrážejí dvě stránky soužití s Němci: pokojné sousedství a boje s nimi. Lidová tvorba jako by konzervovala lidový pohled na příslušníky jiných národů, utvářený po několik staletí. Němce lze najít v každodenních pohádkách, anekdotách, pověstech, legendách, vojenských historických písních, svatebních a pasteveckých písních, popěvcích, příslovích i rčeních. Ve vyprávěcím folkloru je více patrná pokojná stránka našeho soužití s Němci, zatímco v lidových písních boje s nimi. Drobné folklorní útvary ilustrují vše – zkušenosti několika staletí i rozmanité vztahy s Němci (Anglickienė 2000a: 2; 2000b: 25; 2006: 184–186). V popěvcích se Němci vysmívají – Němec je tu popisován jako ťulpas, nešika a vůbec někdo, kdo si zaslouží posměch (Vengrytė-Janavičienė 2004: 61; Anglickienė 2006: 193–194). V anekdotách jsou Němci buď namyšlení, nebo hloupí (Lukošiūtė 2012: 164; BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 3 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Bandoriūtė 2015: 114–115). Taigi folklore dominuoja neigiamas, neretai paniekinantis vokiečių įvaizdis (Anglickienė 2006: 68; 2007: 446). Lingvistka Silvija Papaurelytė-Klovienė zkoumala, jaký etnický stereotyp Němce se odráží v příkladech z Korpusu současné litevštiny Univerzity Vytautase Velikého. Její výzkum ukazuje, že se nejčastěji zdůrazňuje sklon Němců k pořádku, někdy až k pedantství. Podle Litevců jsou navíc Němci organizovaní, disciplinovaní a vlastenečtí (Papaurelytė-Klovienė 2010: 5–7)2. V roce 2001 byly zkoumány také převládající etnické stereotypy studentů. Podle studentů jsou Němci pořádní, pracovití a přehnaně šetrní. Zároveň jsou nacionalističtí, namyšlení a vyvyšují sebe i svou národnost (Senvaitytė 2004). Zkoumány byly také přezdívky spojené s tímto etnonymem. Jak poznamenává jejich výzkumník Alvydas Butkus, Němci se říká lidem, kteří mluví velmi rychle a nezřetelně nebo koktají; lidem zlým a hrubým; lidem s velkou hlavou a orlím nosem3; i osobám oblečeným v německém stylu. Poněkud méně často se taková přezdívka vztahuje k původu člověka (Butkus 2009: 17; srov. také Anglickienė 2005). Historik Alvydas Nikžentaitis analyzoval meziválečný tisk a odbornou historickou literaturu, v níž se pojednává o obrazech Němců a Německa. Podle jeho názoru se přinejmenším v prvním desetiletí nezávislosti utvářely pozitivní stereotypy o Němcích a Německu (Nikžentaitis 1998: 239; srov. také Kaubrys 2011: 16). 2 Je třeba poznamenat, že výzkum S. Papaurelytė-Klovienė se zaměřil především na národní charakterové rysy Němců (a příslušníků jiných národů), analyzoval přídavné jméno vokiškas a prošel příklady genitivu podstatného jména vokiečių. Úplnější obraz Němce by bylo možné získat také analýzou příkladů s celým paradigmatem podstatného jména vokietis. 3 Takový vzhled je rovněž hodnocen negativně, např. „podobnost tváře s lidmi jiných národů je negativní vlastností, tedy je vnímána jako nedostatek krásy“, srov. Butkus (1995: 224). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 4 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Výzkumů o Němcích tedy bylo skutečně mnoho. Z tohoto hlediska však dosud nebylo zkoumáno naše největší jazykovědné dílo – Slovník litevského jazyka (dále LKŽe)4, na který lze pohlížet také jako na jakýsi korpus, kroniku zahrnující materiál od našich nejstarších písemných památek z roku 1547 až do roku 2001. Lexikum živého jazyka se pro něj shromažďovalo od roku 1902 a ve slovníku je popsáno přibližně půl milionu slov litevského jazyka. Tento slovník je jakýmsi mostem mezi folklorem sahajícím do dávné minulosti a současnými korpusy, tiskem apod.; zachycuje celé epochy a podrobně popisuje každodenní život – práci, útrapy, války, city, obavy i radosti. Cílem tohoto článku je prozkoumat, jaký koncept NĚMCE5 se rýsuje v ilustračních větách LKŽe, v nichž jsou zmiňováni příslušníci tohoto národa. Stanovili jsme si tyto úkoly: vybrat z LKŽe veškerý materiál související s konceptem NĚMEC a po jeho prozkoumání jej klasifikovat tak, aby se objasnily historické vztahy Němců s Litevci; pohled Němců na Litevce a pohled Litevců na Němce6; povahové rysy Němců. Prozkoumány byly právě ilustrační věty, nikoli definice, protože zachycují velmi rozmanitý a autentický obraz světa, který neodráží slovníkář, nýbrž všichni tvůrci slovníku – představitelé nářečí, od nichž byl materiál zaznamenán, spisovatelé, autoři starých písemností aj.7. Metody k dosažení tohoto cíle 4 Máme na mysli pouze představu Němce. S využitím LKŽe (ne vždy výhradně jeho) již byly zkoumány představy o litevském jeřábu (Gritėnienė 2016: 85–104) a o slovníku (Gritėnienė 2017: 1–19), politický obraz světa (stát, zákon, moc) (Zabarskaitė 2010: 126–143), slova marios, pamarys, pamariškis (Zabarskaitė 2012: 239–271), hodnoty v litevském obrazu světa (Rutkovska ir kt. 2017) a terminologické informace obsažené ve výkladech významů a ilustracích (Umbrasas 2019: 162–183). 5 Apie terminą konceptas plačiau žr. Gudavičius (2000: 44–58; 2011). 6 Ačkoli se článek zabývá především slovem Němec, byly částečně prozkoumány také ilustrační věty související s pohledem Litevce na Němce, s reakcemi Litevce na jednání Němce apod. Podle názoru autorky článku to pomáhá odhalit úplnější představu o Němci. Jestliže se například v mnoha ilustračních větách zachycuje, jak moc se Litevci Němců báli, charakterizuje to nejen Litevce, ale i Němce: znamená to, že Němci měli takové vlastnosti, které děsily příslušníky jiných národů apod. 7 Je docela možné, že kdybychom vybrali definice, v nichž se zmiňuje Němec, utvářel by se jiný obraz. Možná by bylo vhodné takový výzkum provést v budoucnu. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 5 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 k dosažení cíle – sémantická analýza, deskriptivní a interpretační metoda. Zkoumaný materiál byl shromážděn z elektronické verze slovníku aktualizované v roce 2018 (dále LKŽe)8. O tom, že Litevci byli s Němci v kontaktu odedávna a že tyto kontakty byly dlouhodobé a rozmanité, lze usuzovat už z toho, kolik slovníkových hesel souvisejících s konceptem NĚMEC9 je v LKŽe uvedeno: 1) 1 vokietaitis, 2 vokietaitis, vokietelka, vokietėlis, 1 vokietis, 2 vokietis, vokietka, vokietpalaikis, 1 vokietukas, 2 vokietukas, vokietūtis, vokytaitis, vokytalis, 1 vokytelis, 2 vokytelis, vokytelka, vokytinas, 1 vokytis, 2 vokytis, vokytka, vokytkikė, vokytpalaikis, 1 vokytukas, 2 vokytukas, vokiečiokas, 3 vokis; 2) vokietauti, vokietėjimas, vokietėti, vokietybė, vokietynė, vokietinimas, vokietininkas, vokietinis, vokietinti, vokietintojas, vokietuoti, vokietmetis, vokietystė, vokietišius, vokietiškai, vokietiškas, vokiečiavimas, vokiečiuoti, vokiečiuotojas, vokiečkapiai, vokiečkapis, vokytauti, vokytėti, vokytinis, vokytinti, 3 vokytis, vokytkapiai, vokytmetis, vokytumas, vokytuoti, vokyčiuoti, katvokietis, katvokytis. V této práci byla zkoumána první skupina slov10, tedy lexémy nejvíce spojené právě s národností. Byly vybrány všechny ilustrační příklady nejen ze slovníkových hesel s výrazy první uvedené skupiny, ale z celého slovníku, takže záhlavní slovo mohlo být libovolné. Bylo nalezeno přibližně 1 500 ilustračních vět s podstatnými jmény Němec, vokytis aj. Po analýze byla více než polovina příkladů vyřazena jako pro zvolené téma neinformativní. Zbývajících přibližně 650 ilustračních příkladů bylo zkoumáno a 8 Viz www.lkz.lt. Materiál byl shromažďován v červnu až srpnu 2020. Je třeba poznamenat, že kartotéční materiál LKŽe nebyl zkoumán. 9 Vzhledem k mimořádnému množství materiálu se tento článek nezabývá dalšími označeními Němce – prūšas, fricas, germanas apod. To by bylo tématem jiného výzkumu. 10 Byly prozkoumány všechny podoby slov z první skupiny zaznamenané v ilustračních větách LKŽe. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 6 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Jsou seskupovány. V této práci se vychází právě z nich. Příklady nalezené v psaném jazyce a v živém jazyce nejsou odděleny, protože celkový obraz Němce se v ilustracích utvářel podobně jak na základě písemných pramenů, tak nářečí11. Lze pouze říci, že příklady ze starších dob pocházejí samozřejmě převážně z písemných pramenů, protože v době, kdy žili Simonas Daukantas, Antanas Baranauskas a další, ještě nikdo neshromažďoval materiál pro LKŽ z živého úzu. Vybrané zkoumané věty navíc nebyly v článku rozděleny podle období. Ilustrační věty převzaté z psaných pramenů by bylo možné uspořádat podle období, o němž se v příkladech hovoří, u těch zaznamenaných z úst lidí to však není vždy možné. Například v takové větě Peržengti reikia vis Lietuva, kas čia nemindė lietuvių: į švedai, į vokiečiai Ad (ž. peržengti)12 mohl člověk mluvit jak o dobách křižáků, tak o Němcích z první i druhé světové války, a nejspíš o všech třech obdobích najednou, obecně13. Hlavním slovem této skupiny, užívaným i v současné spisovné litevštině, je vokietis (a vokiečiai). LKŽe uvádí tyto významy: 1 vókietis, -ė, vokietỹs, -ė 1. příslušník německého národa. ‖ Německý voják. 2. člověk protestantského vyznání žijící v Litvě. 2 vókietis, vokietỹs 1. čert14. 2. okupační správa Německa. 3. německá armáda. 11 Lze porovnat několik ilustračních vět popisujících tytéž skutečnosti související s Němci. Viz příklady uvedené dále v článku: 1 a 2; 22 a 21; 94 a 95; 187 a 188 atd. První příklady byly zaznamenány v živém jazyce, druhé v psaném jazyce. I na jiných místech se autor záměrně snaží dokládat tvrzení příklady jak z písemných pramenů, tak z živého jazyka. 12 Zkratky u ilustračních vět jsou stejné jako v LKŽe. V závorkách je uvedeno heslo, z jehož článku byl příklad převzat. 13 Lze připomenout, že L. Anglickienė při rozboru písní, v nichž se zmiňují boje s Němci, píše, že z chronologického hlediska existují dva typy těchto písní: starší (do 20. století) a písně zpívané během první a druhé světové války. Tyto vrstvy nemají zřetelnou hranici, protože starší písně byly později znovu připomenuty a zpívány, když se staly aktuálními (Anglickienė 2006: 190–194). 14 Tento význam je ve skutečnosti odkázán na jiné heslo: viz 2 vokietukas 1. A ono vokietukas znamená ‚čert‘. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 7 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 vókiečiai 1. Národ ve střední Evropě, který mluví jedním ze západogermánských jazyků. 2. Okupační správa Německa. 3. Německá armáda. Stejný význam mají také 1 vokytis, 2 vokytis, vokyčiai. Často je obtížné rozlišit (a nejspíš ani není třeba), co se míní – národ, vláda, armáda, nebo jen několik Němců, zvláště když se takové příklady nacházejí u jiných (s kořenem vokiet*, vokyt*) heslových slov. Například věta Rusas vokietį vijo lauk Pgg (viz 2 vokietis) ilustruje význam „německá armáda“, avšak kdyby byla uvedena v článku heslového slova vyti, nebylo by možné říci, zda se zde míní armáda, nebo zda jeden člověk (Rus) prostě odněkud vyhání jiného člověka (Němce). Srov. také dvě věty: Eidavo vokiečiai, tai tiems reikėdavo vis ką nors duot Slv (viz 1 vokietis) a Vokiečiai tada per mūsų sodžių ėjo Kpč (viz vokiečiai). První případ ilustruje národnost, druhý německou armádu, přestože jsou si věty velmi podobné. Proto byly společně zkoumány všechny příklady související s významem Němce jako příslušníka vlastního národa. Ostatní slova této skupiny označují téhož příslušníka německého národa (muže či ženu) bez stylistické konotace (vokietka, vokytka, vokyčia, 3 vokis) nebo s negativní konotací (vokietelka, vokytelka, vokietpalaikis, vokytpalaikis), případně mladého Němce (Němku) či německé dítě (1 vokietaitis, -ė, 1 vokietukas, -ė, vokietūtis, -ė, 1 vokytelis, vokytalis, vokytkikė, 1 vokytukas, -ė, vokiečiokas). Posun významu od „člověka“ k „čertu“ je velmi pravidelný. „Čerta“ označuje nejen, jak již bylo zmíněno, 2 vokietis (2 vokytis), ale také vokietpalaikis, 2 vokietukas15, 2 vokietaitis, vokietėlis, vokytaitis, 2 vokytelis, 2 vokytukas, vokiečiukas. 15 2 vokietukas a 2 vokytukas mohou také znamenat „lopatku kolovrátku spojující konec opěry s osou kola, nožku, špici“, 2 vokietukas pak „takový starodávný tanec“ a „houbu z čeledi pečárkovitých, sluku svraskalou (Rozites caperata)“, zatímco 2 vokytukas znamená „perník“. To znovu ukazuje, že vztahy mezi Litevci a Němci byly dostatečně těsné, když se jménem Němce označovaly i skutečnosti nesouvisející s národností. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 8 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Zde se uplatňuje model cizinec – mytická bytost; ze strukturálního hlediska patří cizinci i mytické bytosti do „kategorie nelidských bytostí“. Proto se v tradiční kultuře cizincům připisují démonické rysy (Jasiūnaitė 2018: 181). Je třeba říci, že opozice vlastní – cizí trvá stejně dlouho jako samo lidstvo. Pro Litevce je cizí člověk jiné víry, jiné národnosti či sociální skupiny, obyvatel jiné etnografické oblasti nebo jiné vesnice (Vengrytė-Janavičienė 2004: 57; Anglickienė 2006: 64; Bandoriūtė 2015: 111). Jak píše Norbertas Vėlius, o jedné z nejoblíbenějších podob čerta – vokietį – se zmínilo mnoho badatelů litevského folkloru: Simonas Daukantas, Eduardas Gizevijus, Jonas Basanavičius, Povilas Višinskis a Jurgis Dovydaitis. Tuto podobu čerta spojili s historickou pamětí – s nenávistí Litevců vůči německým křižákům (Vėlius 1986: 19–20, 33). Je možné, že k tomuto posunu významu přispěla také odlišná víra (konfese) než litevská (Savukynas 2012: 94; srov. také Bandoriūtė 2015: 115). Čert vokiečių se nazýval nejčastěji tam, kde žilo více Němců nebo se s nimi lidé v průběhu dějin setkávali častěji než jinde – v Žemaitiji, Suvalkiji a Malé Litvě (Vėlius 1986: 41; Jasiūnaitė 2018: 181). Litevci čerta téměř výhradně označovali jediným etnonymem16 – vokiečiu (někdy prūsu) a jeho odvozeninami. Pouze jednou bylo v mytologické pověsti zaznamenáno jiné etnonymum jako pojmenování čerta: totorius (Anglickienė 2000b: 26; Kaubrys 2011: 16; Jasiūnaitė 2018: 177–178). Za povšimnutí stojí, že čerta v podobě Němce si představovaly i některé jiné národy – Poláci, Lotyši, Bělorusové a Estonci. Demonizace cizinců (nebo příslušníků cizí víry) je univerzální jev. Například Laponci ve Finsku si čerta představovali jako Nora; Slované si vedle jiných cizinců, kteří se zjevují jako čerti – Němce, Francouze, Žida či Etiopana –, představují také Litevce (Anglickienė 2006: 188; Jasiūnaitė 2010: 88; 2018: 183). 16 Zde jde pouze o etnonymická označení čerta. Čert má i mnoho dalších jmen. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 9 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Je třeba říci, že z příkladů v LKŽe není vždy jasné, zda se má na mysli člověk příslušné národnosti, nebo čert, srov.: Tolik jsme už zdivočely, že jen abychom toho Němčoura nepotkaly Plt (heslo sutikti). 1. NEGATIVNÍ OBRAZ NĚMCE LITEVSKÉHO JAZYKOVÉHO SLOVNÍKU 1.1. Karų su vokiečiais atspindys LKŽe Lexikální analýza LKŽe ukazuje, že Němci se Litevcům především jevili jako velmi bojovný národ, agresivní vůči svým bližším i vzdálenějším sousedům. Není to překvapivé, protože v dokladových příkladech jsou zmiňovány jak neustálé boje Litevců s křižáky, tak první a druhá světová válka. Takových příkladů je v LKŽe velmi mnoho17. Z dokladových vět v LKŽe je patrné, že tyto války a boje se vyznačovaly krutostí a že za ně nejčastěji mohli Němci, srov.: 1) Němčour začíná války, nikdo jiný. Ten ničema všechny poštve a napáchá zlo, všechno začíná u něj Gdr (heslo vajokas). 2) Nelidští Němci vedli války A1883,129 (heslo nežmogiškas). 3) Německé armádě se vytýkají hanebné činy Pt (heslo juodas). 4) Cíle, o něž usilovali němečtí fašisté za druhé světové války, ti ničemní výplodové dějin, byly kruté a nelidské sp (heslo išgama). Věty v LKŽe ukazují, že německé vojenské ambice byly obrovské, srov.: 5) Z jejich řečí se zdálo, že celý svět bude německým otrokem Plšk (heslo vergas). 17 Podle etnoložky L. Anglickienė se „opět více odráží ‚aktivní vojenské‘ soužití obou národů; příslušníci takových jiných národů jsou zmiňováni častěji než ti, s nimiž se udržovaly pouze mírové, přátelské vztahy“ (Anglickienė 2007: 453). Je třeba poznamenat, že také ve folkloru mnoha dalších evropských národů je obraz Němce spojen s představou nepřítele – připisuje se mu síla, krutost, zlovolnost a bestialita (Anglickienė 2007: 449). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 10 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 6) Během této války byl svět obehnán dráty Němci Rd (viz vynioti). Ve zkoumaných větách se uvádí, že Němci v různých obdobích napadali mnoho zemí, válčili a bojovali s mnoha národy: Lotyši (viz příklady 7–8), Prusy (viz příklad 9), Estonci (viz příklad 10), Rusy (viz příklad 11), Poláky (viz příklad 12), Angličany (viz příklad 13), Dány (viz příklad 14), Nory (viz příklad 15), Belgičany (viz příklady 16–17), Francouzi (viz příklad 18), Američany (viz příklad 19), Maďary (viz příklad 20), a dokonce i mezi sebou (viz příklady 21–22): 7) Němci šípy a střelami krotili Lotyše S. Dauk (viz svilksnis). 8) Německý vpád do ústí Daugavy K. Būg (viz brovimas). 9) Smutný osud Prusů v německém jhu, hrozba, která doléhá na celou Litvu rš (viz karti). 10) Estonci ze všech sil válčili s Němci a nešetřili ani majetek, ani život S. Dauk (viz skųsti). 11) Tehdy, když Němec válčil s Rusem Dbg (viz 2 vokietis). 12) Poláci povstali, protože se nechtěli podrobit Němci Dr (viz leisti). 13) Budovy ve městě Londýně potřísněné německými bombami rš (viz 1 aptaškyti). 14) Dánové se museli střetnout s německými vojsky – s řádem mečových bratří rš (viz kardininkas). 15) Anglické loďstvo nedokázalo zabránit Němcům vylodit vojsko v Norsku sp (viz kliudyti). 16) Při průniku přes Belgii Němci prudce obsadili velmi mohutnou pevnost prš (viz umaru). 17) V myslích Belgičanů převládala jediná myšlenka: že Němci jsou jejich vražednými nepřáteli Vd (viz žudingas). 18) Když se rozzuření Němci pustí do střelby z děl, Francouzi vyskakují z okopů Dr (viz virinti). 19) Němec by zvítězil, kdyby nebylo Ameriky Šts (viz viršėti). 18 „Estonci“, srov. igaunis LKŽė. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 11 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 20) Uhersko může být pro Němce zajímavé pouze jako odrazový můstek k dalším výpravám na Balkán sp (srov. odrazový můstek). 21) Němci se mezi sebou sami budou válčit ještě nejvýše tři roky S. Dauk (srov. tři). 22) Muži byli velmi rozhořčeni, že Němec střílí na Němce Plšk (srov. 1 Němec). Je známo, že protože materiál pochází z LKŽe, pojednává se převážně o vztazích Němců nikoli k jiným národům, ale k Litvě a Litevcům. Od dávných dob válčili se Němci – mečovými a řádovými rytíři – Žemaité19. Odrážejí to i některé ilustrační příklady ze slovníku pocházející z písemných pramenů (z živého úzu LKŽe takové příklady zaznamenány nebyly): 23) Žemaité se po 300 let nechtěli dát pokřtít a ve dne i v noci bojovali s Němci, chytajíce je za pačesy S. Dauk (srov. konec). 24) Když se Němci usadili na pobřeží Žemaitie, [Litevce] hnali do kamene a [v]ody, z kraje, v němž se Němci chtěli usadit S. Dauk (srov. usadit). 25) Gediminas strašlivě porazil Němce, kteří po odtržení od Kuronska táhli přes zem Žemaitů do Prus M. Valanč (srov. 1 odtržení). 26) Vytautas povstal proti Němcům a osvobodil Žemity, které jim předtím vydal A1883,108 (srov. osvobodit). Jak v dávných dobách, tak během obou světových válek se s Němci střetávali nejen Žemaité, ale i celá Litva. Dokládají to ilustrační věty jak z písemných pramenů, tak z živého jazyka, srov.: 27) Kvůli neustálým válkám s Němci byla Litva, zdá se, zcela zpustošena a obyvatelé se ocitli v těžké bídě LTI250(Bs). 19 Srov.: křížové výpravy v oblasti Baltu VLE; bitva u Durbė VLE; bitva u Saule VLE; Baranauskas ir kt. (2016); LKK. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 12 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 28) Řád německých rytířů, který po 125 let neustále napadal Litvu, proměnil rozsáhlé části naší země v pustou pláň A. Sal (ž. tuojit(m)pos). 29) Litva byla zpustošena i při prvních vpádech Němců Šts (ž. tinti). V LKŽe se uvádí také řada konkrétních míst, která Němci napadli – řek (viz příklady 30–31), částí Litvy (viz příklady 32–34) nebo měst a městeček (viz příklady 35–40), srov.: 30) U Nemunu zastavili Němce Įnšk (ž. turėti). 31) Za Nevėžisem se Němci zakopali a opevnili Kdn. (ž. užtvirtinti). 32) Na podzim roku 1914 vtrhla německá armáda do Užnemunė, ale po nějaké době byla vytlačena a teprve 11. února 1915 znovu vpochodovala do Litvy LKXIII313 (ž. įžygiuoti). 33) Němci znovu obsadili celou železniční trať – od Klaipėdy až po Kuronsko rs (ž. palinijs). 34) Pobřežní rybáři se odvážně stavějí proti svévoli německých okupantů K. Kors (ž. sauvaliavimas). 35) Němci začali ostřelovat Pasvalys Ps (ž. tratyti). 36) Jen jsme zaslechli, že od Gruzdžių už přicházejí Němci Mšk (ž. vokičiai). 37) Němci vybombardovali Skuodas Šts (ž. išbombuoti). 38) Němci tři měsíce leželi u Kuršėnai, ale zatlačili hady Krš (ž. nustumti). 39) Kolik toho Němci v Endriejavas zničili – hrůza! End (ž. ištratinti). 40) Při druhém vpádu Němců proti obyvatelům Ukmergė Vaižg (ž. brukimas). Zkoumaný materiál uvádí, že Němci napadali Litevce všemi tehdy dostupnými zbraněmi (viz příklady 41–47) a používali různé způsoby (viz příklady 48–50), jen aby dosáhli svého cíle: 41) Němci na říčních útesech vyvalili tarany S. Dauk (ž. parioglinti). 42) Už se blíží německá letadla, je slyšet jejich dunění a praskání PnmR (viz užskristi). 43) Němci dobývali hrad z letadel Įrb (viz pilti). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 13 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 44) Němci začali střílet z kulometů, horečně házeli granáty K1 (viz pašėlti). 45) Ozvaly se německé minomety rš (viz prabilti). 46) Němci střílejí z automatu tak blízko, že skoro zasahují prsty rš (viz kulti). 47) Jen se dívám – z toho valu vykukují pušky, bajonety, vysoké německé čepice! Zem (viz kyšu). 48) Němci kopali pod hradem a už se tak podkopali, že celý hrad visel ve vzduchu S. Dauk (viz kyboti). 49) Němci se dohodli, že tam postaví tak vysokou dřevěnou věž, aby z ní mohli proniknout do hradu S. Dauk (viz sures­ti). 50) Němci zbořili hradní zdi a zajali Goštautase Kel1937,22 (viz gavimas). Uvádí se také několik příkladů toho, jakými zbraněmi se bránili útočníkům, Němcům20, takových vět je však podstatně méně: 51) Se svými cepy s železným kováním srazili ozbrojené Němce z koní a zabíjeli je M. Valanč (viz geležėtas, rendėtinis). 52) Obrovský meč se svištěním prudce udeřil Němce do hlavy rš (viz džekterėti). 53) Ta ta ta ta a rozstříleli Němce automaty Grg (viz suteškinti). 54) U kostela jsou rozmístěna děla – čekají na Němce Kp (viz sustatyti). Mnohem více se nachází vět dokládajících, že Litevci (zejména v dávných dobách) se bojovným Němcům snadno nepoddali a bránili svou rodnou zemi; to mnohé vypovídá také o samotných Litevcích a jejich obrazu, srov.: 55) Němcům neodevzdali ani píď země, kterou by nebyli smočili vlastní krví S. Dauk (viz suslėkinti). 20 Pravděpodobně se tím myslí bránící se Litevci, bez širšího kontextu to však nelze s jistotou tvrdit – bránit se mohli i lidé jiné národnosti. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 14 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 56) Stačilo, že Litevci Němce tak strašně ztloukli a odplatili jim za všechno prolévání krve V. Piet (ž. pritalžyti). 57) Litevští obyvatelé se s velkou silou stáhli proti Němcům prš (ž. atitraukti). 58) Vyjel jsem na válečnou výpravu, Němce sekat LLDIII113 (Tvr) (ž. vokietis). 59) Naši předkové se pokusili vzdorovat křižákům, ale z německého otroctví už se jim nepodařilo vymanit a osvobodit svou vlast Kel1881,263 (ž. aplaikinti). 60) Více než tisíc Žemaitů vyrazilo z hradu a vzápětí obklíčilo všechny Němce M. Valanč (ž. apsiausti). 61) Gediminovi se ve válkách dařilo: porazil Němce, mnoho Rusů padlo A1885,77 (ž. įesti). Slovník zaznamenává řadu příkladů ilustrujících příchod Němců (vojáků) do Litvy. V mnoha z nich se zdůrazňuje, jak mnoho těch Němců bylo (viz příklady 62–64) nebo jak rychle přišli (viz příklady 65–66). Tyto ilustrační příklady byly zaznamenány převážně z živé řeči: 62) Celou noc táhl zástup těch Němců, Němci táhli celou noc K1 (ž. virvė). 63) Nuže, přišli Němci: hemží se to jako v mraveništi Glv (ž. skruzdėlynas, virbėti). 64) Němci jdou přes pole jako hejna ptáků21 Zp (ž. 1 slankius). 65) Zasypávají nás Němci ze všech stran! Klt (ž. semti). 66) Nebylo možné Němcům uniknout, ti se rychle usadili Lnk (ž. anttūpti). Jak ukazuje materiál LKŽe, mělo se za to, že Němci nepřišli do Litvy jen na nějakou dobu – zamýšleli se zde usadit, připravit Litevce o půdu a učinit z nich téměř otroky; Němci tedy byli považováni za okupanty, srov.: 21 ‚hromada, roj hemžících se broučků, červů, slimáků‘, srov. slankius LKŽe. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 15 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 67) Křižáci jim zabrali jejich kraje a statky a předali je všelijakým německým povalečům, aby zotročovali a trápili Litevce a posilovali a utěšovali Němce S. Dauk (viz kerinti). 68) Němečtí misionáři, poblouznění zápalem křesťanské víry, chtěli tímto způsobem nejen přivlastnit horalům a Žemaitům majetek a půdu, ale také je samotné zotročit S. Dauk (viz pamesti). 69) Němci chtěli zabrat půdu, ne lidi BsVVIII (viz imti). 70) Mezitím přivedli mnoho Němců, aby se usadili v nové zemi A1883,229 (viz atklukinti). 71) Litevští sedláci byli vyháněni ze své půdy a na jejich místo byli dosazováni němečtí kolonisté rš (viz sodinti). Slovník (jak v jazyce písemností, tak v příkladech z živého jazyka) zaznamenává také to, že lidé očekávali, že dobyvatelé Němci budou muset z Litvy odejít (viz příklady 72–73). Jak ukazují doklady, tyto naděje se naplnily (viz příklady 74–75), protože Němci prohráli (viz příklady 76–79): 72) Tato válka bude dlouho trvat, ale Němce čeká pokoření Pt (viz vokietis). 73) Pořád jsem tušil, že Němec musí válku prohrát, a prohrál ji Krt (viz dingoti). 74) Němci s velkým hlukem utíkali Lpl (viz stambus). 75) Tiše, jako myši zpod koštěte, už bez pokřikování a nadávek, Němčíci se vytratili, když si vzali své pušky Pt (viz šluota). 76) Litevci odrazili německý postup na východ prš (viz saulėtekis). 77) Bitva u Tannenbergu svrhla německý řád z jeho vysokého piedestalu a zlomila jeho moc prš (viz stovyla). 78) Němci válku projeli B. Sruog (viz prakišti). 79) Němce jsme rozdrtili Jrb (viz sutriuškinti). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 16 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 1.2. Odraz chování německých dobyvatelů během válek v Litvě v LKŽe Litevci se bojí německých dobyvatelů, kteří přišli do země. Dokládají to následující příklady živého úzu nalezené v LKŽe: 80) Lidé byli vyděšení z těch Němců – jakmile je uvidí přicházet, třesou se Bsg (viz išgąsčioti). 81) Jakmile spatří, že už přicházejí Němci, hned se strachy podělá! Sml (viz triest­i). 82) I blechy mi chcíply, když jsem uviděl přicházet Němce Btg (viz numirti). 83) Když uviděl na dvoře Němce, tak se strachy schoval pod postel Srv (viz pastalė). 84) Němci přijeli do Lyduokiů a zničili22 celou vesnici Ldk (viz sušikinti). Příkladů, v nichž se říká, že se něčeho bojí také Němec, je jen několik a i ty jsou značně dvojznačné. Lze tedy tvrdit, že Litevci Němce za zbabělce nepovažovali. Byl nalezen pouze jeden výrok, v němž je tento strach konkrétně pojmenován: 85) Na kléby se Němec neodvažuje útočit – bojí se Šts (viz klėbys). Z LKŽe lze zjistit, že strach z Němců měl své důvody – byli krutí i k jiným národům (viz příklady 86–87), zabíjeli (nebo se od nich očekávalo, že budou zabíjet) (viz příklady 88–91) a ubližovali (viz příklady 92–93), srov.: 86) Němci se chovali krutě, zastřelili mnoho lidí Žr (viz žiaurus). 87) Němci byli krutější, tolik Rusů jsme neviděli Erž (viz žiaurus). 88) Němci zabíjeli nejen Židy, ale i jiné lidi, kteří jim nebyli po chuti Plšk (viz žudyti). 89) Kvůli svému litevskému smýšlení byl Němci zastřelen Plšk (viz nustatymas). 90) Říkali, že Němci přijdou, prý budou zabíjet děvčata Plt (viz žudyti). 91) Tam je Němci zahrabali napůl živé, navršili na sebe Gl (viz sukasti). 92) Sodėčiai hlasitě sténají, prý je Němci krutě trápí Pt (ž. skausti). 22 ‚vyděsil‘, srov. šikinti LKŽe. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 17 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 93) Jsme rozdupáni Němci [vojáky]23 Šts (ž. nukriokinti). Jak je patrné z ilustračních vět, při příchodu německého vojska netrpěli jen lidé. Vojáci cizí země při příchodu do Litvy i při odchodu z ní cestou ničili všechno (viz příklady 94–95) – domy a majetek místních obyvatel (viz příklady 96–98), další stavby (viz příklady 99–100), lesy (viz příklad 101), nešetřili ani zvířata (viz příklady 102–103), srov.: 94) Němci šli a všechno smetli jako koště24 Bgs (ž. šluoti, šluota). 95) Němci proměnili bohatý a úrodný kraj v hrozivou pustinu S. Dauk (ž. brandingas). 96) Němci vypálili žemaitské domy S. Dauk (ž. dagioti). 97) Lidé to tolik let opatrovali a šetřili, a pak přišli Němci a všechno v mžiku zničili Šl (ž. tausoti). 98) Na svatého Jiří přišli Němci a vysypali nám všechno obilí a brambory a pošlapali je Ms (ž. sutrypti). 99) Němci vyhodili most do povětří Trg (ž. sproginti). 100) Němci vypálili rodný dům, vyhodili do povětří mlýn rš (ž. sprogdinti). 101) Po odchodu Němců zůstaly z lesů jen mýtiny Dglš (ž. išskyna). 102) Němci během války přikázali zemědělcům vybít psy Krt (ž. vokyčiai). 103) Němci všechny včely utrápili Šr (ž. kankenti). Zkoumaný materiál dokládá, že během válek němečtí vojáci odváděli místní obyvatele na nucené práce (viz příklady 104–106), někdy (soudě podle nalezených příkladů) i bez zřejmého důvodu (viz příklady 107–108). Z vět nalezených v LKŽe je zřejmé, že se tak dělo nejen násilím, ale také bez ohledu na věk či zdravotní stav člověka (109–110): 23 ‚ublížit‘, srov. kriohinti LKŽe. 24 „způsobil, že něco přestalo existovat, zmizelo, ničil“, srov. zametat LKŽe. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 18 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 104) Němci pochytali sto dělníků a odvedli je do Vilniusu Snt (heslo sugaudyti). 105) Chtěli mě odvézt do Německa na práci Varn (heslo vežti). 106) Zemědělci musí ještě trpět kvůli neustálému nucení opravovat mosty a silnice Pt (heslo varinėjimas). 107) Když probíhala válka, Němci vybrali muže a odvedli je Smal (heslo išvaryti). 108) Němci nás, takové mladíky, chytávali Ss (heslo vyrukas). 109) Němci tehdy naháněli malé děvčátka, po třech pod jeden srp, aby vázala Skr (heslo po). 110) Jsem takový chudák, a přesto mě chtějí odvézt do Německa Šts (heslo kvėpa). Byly nalezeny dokladové věty ukazující, že místní lidé se ze strachu před tím, co jim němečtí vojáci mohou udělat, všemožně ukrývali: 111) Vlezl jsem do kouta, a Němci mě neviděli Skr (heslo užkaboris). 112) Lidé se schovávali před Němci v písečných jamách Šts (heslo smiltduobė). 113) Uvidíme-li přicházet Němce, vyskočíme na koně a ujíždíme k čertu Všv (heslo velnias). 114) Němci přikázali, abychom nepřijímali žádného uprchlíka Kair (heslo 2 slapukas). Jak vyplývá ze zkoumaného materiálu, němečtí dobyvatelé nejen zabíjeli a utlačovali místní obyvatele a ničili jejich domy, ale také si odjakživa brali pro vlastní potřebu majetek místních. Bylo to natolik běžné, že je ve slovníku zaznamenáno velmi mnoho příkladů. Z nich si lze vytvořit velmi přesnou představu o tom, co němečtí vojáci zabírali a jak se kvůli tomu místní lidé cítili. Především je třeba zmínit ty nejobecnější věci: 115) Němčici, kteří si nahrabali hromady všelijakých pokladů, se radovali S. Dauk (heslo kupeta). 116) Za války v roce čtrnáctém Němec všechno zabral Krš (heslo vokytis). 117) Dřeli nás Němci jako po křtu Šts (viz dirbti). Uvádí se, že rolníci přišli o to, co tvořilo základ hospodářství – obilí a krmivo (viz příklady 118–119) a dobytek (viz příklady 120–121); byly jim odebrány koně (viz příklad 122 BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 19 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 příklad), krávy (viz příklady 123–124), ovce (viz příklady 124–125), prasata (viz příklad 125), husy (viz příklad 126), kachny (viz příklad 127): 118) Vrátil jsem se jen s holou dvoukolovou károu, Němec mi vzal i krmivo Šts (viz dugininė). 119) Němci odebrali obilí, vyčistili ho Grd (viz išvalyti). 120) Němci sebrali všechna zvířata a spálili chlévy Ad (viz užrinkti). 121) Němci odjakživa odnášeli dobytek, s nimi se nedá domluvit Krž (viz sutarti). 122) Němci odvedli koně, muž si sedá a pláče Krž (viz verkti). 123) Německá vojenská správa obyvatelům postupně odebrala jednu krávu za druhou, jinému i tu poslední Plšk (viz valdžia). 124) Telata a jehňata Němci všechna hned porazili Kp (viz telyčia). 125) Šli Němci a všechno vymetli jako koštětem: postříleli ovce, porazili prasata Bgs (viz iššaudyti). 126) Němec pobil celé hejno hus Slm (viz sužudinti). 127) Němec postřílel všechny kachny; jen jedna vzlétla a uletěla Sem (viz 1 vokietis). Zkoumaný materiál ukazuje, že Němci obyvatelům dobytých krajů zabavovali také potraviny, někdy i ty poslední, které měli – máslo (viz příklady 128–129), slaninu (viz příklad 129), sýr (viz příklad 129), maso (viz příklad 130), chléb (viz příklad 130), mléko (viz příklad 131). 128) Každý kousek másla bylo třeba odevzdat Němcům rš (viz gniužinys). 129) Němci chodí po vesnicích a berou máslo, slaninu i sýr Š (viz sviestauti). 130) Vzali maso, chléb, všechno jídlo, které jsme měli, Němci si vzali všechno Sb (ž. viskas). 131) Němce jsme živili mlékem, sami jsme však hladověli Šts (ž. spranginti). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 20 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 V LKŽe je zaznamenáno, že německé dobyvatele zajímalo naprosto všechno, na čem se dalo vydělat – od lesů (viz příklad 132) přes jantar (viz příklad 133) až po mlýnské kameny (viz příklad 134), srov.: 132) Němci zpustošili lesy v Litvě25 Brb (ž. išvaryti). 133) Němci si chtějí přivlastnit jantar rš (ž. persavinti). 134) Když byli poblíž Němci, také jsme schovávali mlýnské kameny, báli jsme se, že nám je vezmou Žb (ž. vokiečiai). Z výzkumného materiálu vyplývají i další způsoby, jimiž se němečtí dobyvatelé obohacovali na úkor místního obyvatelstva, tj. rekvizice (viz příklad 135), daně (viz příklady 136–137), dávky v naturáliích (viz příklad 138): 135) Německé rekvizice nás už dusí Pt (ž. rekvizicija). 136) Němec vystavil pokutu – hned zaplať daně za psa a pokutu za to, že pes není uvázaný A. Vencl (ž. 1 šuninis). 137) Němec nás obral až do posledního polštáře, obral nás o psí daně rš (ž. šunmokestis). 138) Dávky v naturáliích musíme Němcům odevzdávat za poloviční cenu J. Avyž (ž. pusvelčiu). V ilustračních větách LKŽe je zaznamenáno, jak se Litevci snažili přežít a ochránit svůj majetek; nejčastěji se ho prostě pokoušeli ukrývat: 139) Za časů Němců si lidé vymysleli všelijaké tajné skrýše Skd (ž. slapta). 140) Když jsme se dozvěděli, že Němci vezmou krávy, vyhnali jsme je do lesa Als (ž. imti). 141) Schovaná zvířata měla být dobře nakrmená, aby se neprozradila, když Němci chodili kolem Vkš (ž. paskelbenti). 142) Schovali jsme obilí stranou, a Němci ho nenašli Šd (ž. nušalinti). Výzkumný materiál však dokládá také to, jak Němci pátrali po ukrytých věcech, zvířatech (možná i lidech) a prováděli domovní prohlídky: 143) V jedné chvíli (rychle) přiběhli Němci prohledat lidi Gršl (ž. tašymas). 25 „odvezli, odvezli pryč“, srov. varyti LKŽe. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 21 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 144) Němci vyplenili chalupu, všechno prohledali Šts (ž. iššvaistyti). 145) Němci vylezli na půdu a všechno tam prohledali, ale nic nenašli Pns (ž. grozdyti). 146) U toho člověka Němci celý den prováděli prohlídku – hledali slaninu Plt (ž. krėsti). 1.3. Odraz života pod německou nadvládou v LKŽe26 Jak je patrné z ilustračních vět, Němci v dobytých zemích (v kterékoli době) zaváděli vlastní pořádek a život místních lidí se výrazně ztěžoval (viz příklady 147–149); chyběly i ty nejzákladnější věci (viz příklady 150–153): 147) Němci je už v prvním roce dusili Slm (ž. smaugti). 148) Za Němců jsme hladověli Kš (ž. prieg). 149) Když jsme žili pod Němci, objevilo se mnoho mýtných stanovišť Kal (ž. rinkiukas27). 150) Za Němců byl takový nedostatek chleba, že se do něj musely přidávat i piliny Bgs (ž. pielavinos28). 151) Za Němců už nebyly mlýny, nebylo nic, takže všechno se mlelo [doma] Kp (ž. vokiečiai). 152) Za Němců jsme svítili štípaným dřevem Al (ž. skaldė). 153) Ožebračili jsme se, když jsme žili pod Němci Trš (ž. apskurti). V LKŽe je zaznamenáno, že německá vláda byla přísná (viz příklady 154–155), zejména v Malé Litvě (viz příklady 156–157): 154) Ještě to šlo, dokud nepřišli Němci a nesvírali všechny svou železnou disciplínou A. Vien (ž. prislegti). 26 Příklady v této podkapitole úzce souvisejí (a na některých místech se také prolínají) s příklady v podkapitole 1.2, je však třeba mít na paměti, že Malá Litva byla pod německou správou i v době míru. 27 „žebrák“, srov. rinkiukas LKŽe. 28 „piliny“, srov. pielavinos LKŽe. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 22 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 155) Německá nadvláda byla přísná Trg (nadvláda). 156) V Pruské Litvě byly správa a soudy v německých rukou rš (ž. ranka). 157) Německá okupační správa evidovala každé vyplutí rybáře rš (ž. išplaukimas). Z výzkumného materiálu vyplývá, že Němci odjakživa poněmčovali dobytá území (viz příklady 158–160), zatímco jejich obyvatelé sami poněmčovali (viz příklady 161–163). 158) Za německých dob začali litevství vytrhávat od základu Pgg (ž. rauti). 159) Němci ve Východním Prusku přejmenovali všechna litevská jména na německá Plšk (ž. vardas). 160) Němci by si znovu přáli, aby se Litevci co nejrychleji poněmčili A1884,238 (ž. suvokiečiuoti). 161) Nu, když po několik set let tu i onde otročili Němcům, odcizili se své jednotě a zapřeli svůj jazyk S. Dauk (ž. išversti). 162) Všichni... dvořané a zámožnější sedláci se proměnili v Němce A1885,40 (ž. dvaronis). 163) Už mladí byli úplně Němci, my, staří, jsme se ještě drželi svého Vlkš (ž. senas). 1.4. Vztahy mezi Němci a Litevci a jejich vzájemný pohled v LKŽe V LKŽe je zaznamenána řada dokladů užití, které svědčí o tom, že se Němci dívali na Litevce svrchu a pohrdali jimi: 164) Němci mají Litevce za ubožáka K. Donel (viz 1 Němec). 165) Jako leckterý Němec pošlapává chudáky a pohrdá Litevci, prš (viz chudák). 166) Němečtí kronikáři tvrdili, že litevští velkoknížata vlastně vůbec nejsou knížata, nýbrž prostí lidé a uzurpátoři moci, rš (viz uzurpátor). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 23 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Avšak pohrdavý postoj Litevců k Němcům dokládají i posměšná přirovnání zaznamenaná po celém Litvě (tedy široce rozšířená a ustálená)29, v nichž jsou zmiňováni lidé této národnosti: 167) Co kňouráš jako Němec při dojení Gršl (viz kňourat). 168) Blázní jako Němec po obědě End (viz 1 Němec). 169) Tlačí se jako Němec do nebe LTR (Vb) (viz 1 Němec). 170) Míchá se jako Němec kaši Zp (viz 1 Němec). 171) Běhá jako Němec posedlý Srv (viz 1 Němec). Z uvedených příkladů je zřejmé, že lidé těchto dvou národů, které v určitých historických obdobích žily spolu nebo vedle sebe, se neměli rádi a tato nevraživost se někdy i v době míru měnila v rvačky. Začínali je jak Němci (viz příklady 172–173), tak Litevci (viz příklady 174–175): 172) Němec napřáhl ruku, aby udeřil, šedokabátník se rychle sklonil a Němcova ruka prolétla vzduchem I. Simon (viz proletět). 173) Němčík praštil babu přes ucho a ta se jen taktak nepřevrátila a upadla LTR (viz tak tak nepřevrhnout). 174) To jsem mu to nandal, tomu Němci! Krč (viz nandaně). 175) Ti hospodáři mu za to pořádně nabili a několikrát ho kopli do zadku, pak ho vyhodili ven dveřmi LMD (viz prut). Ve slovníku se vyskytují doklady užití, které ukazují, že někteří Litevci a Němci (častěji Němky) přesto udržovali i přátelské vztahy30, takových dokladů však není mnoho: 176) I Němky se pak k nim začaly více družit, lísat se Sln (viz lísat se). 177) Němka ho šťouchala, aby si s ní zatančil J (viz šťouchat). 29 V těchto přirovnáních lze rozpoznat zachycení nerozumného, nevhodného chování, nedostatku důstojnosti apod.; podrobněji by se k nim však mohli vyjádřit odborníci na litevský folklor. 30 O poněkud přátelštějších vztazích s německými muži viz ještě příklady 237 a 238. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 24 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 178) Litevský vlastenec a taková Němka, rozmazlená rodiči, spolu pěkně zazpívali J. Mik (viz 1 Němka). Zkoumaný materiál dokládá, že litevské pochlebování Němcům a snaha zalíbit se jim byly považovány za odsouzeníhodné jednání31. 179) Kvůli pejskovi se přimkl k těm Němcům Brž (viz pejsek). 180) Utekl od Litevců a potom kulhá za Němci (poněmčený pochlebuje germanizátorům) prš (viz kulhat). 181) Teď se tam před Němci klaní, jako by to ani nemohlo být jinak, a vtírá se jim I. Simon (viz zadek). 182) Ti převlékači kabátů jsou ještě odpornější než sám Němec Smln (viz převlékač kabátů). Zkoumané příklady však ukazují, že většina Litevců přesto Němce neměla ráda (viz příklady 183–186) a nechtěla s nimi mít nic společného ani tehdy, když jim Němci zdánlivě nijak neubližovali (viz příklady 187–18832): 183) Vydrhli podlahy ve svých domech, které se těm druhým zdály znečištěné křesťanskými Němci S. Dauk (viz znečistit). 184) Staří věštci svými dávnými slovy očistí naši zemi od ducha Rusů a Němců A. Baran (viz 2 věštec). 185) Nedivím se, že Litevec Němce nenávidí, neboť každý národ chce být ze všech nejlepší na světě Jrk51 (viz 1 Němec). 186) Ženy považovaly za největší hanbu provdat se za Rusa, Poláka nebo Němce S. Dauk (1 Němec). 31 Stejný postoj k těm, kteří Němcům pochlebovali, je patrný i v drobné lidové slovesnosti, srov. „Vyjadřuje se nenávist a neochota pomoci nepříteli: pomůžeš-li Němci, budeš ležet ve studené zemi“ (Anglickienė 2000b: 27). 32 Tyto dvě věty ilustrují také kladné rysy Němců, jimiž se článek zabývá dále. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 25 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 187) Ta Němka byla hodná, ale matce přesto nevyhovovala, protože měla bílé nehty Ms (viz tikti). 188) Němka utírá lžíce – stařence nechutná jíst P. Cvir (viz nuvalyti). V LKŽe byly nalezeny takové věty, které ukazují, že Litevci od Němců nic dobrého neočekávali: 189) Může Němec dát něco litevskému člověku I. Simon (viz lietuviškas). 190) Ať Němci tisknou ty spisy jen proto, aby z nás mohli vylákat, vydírat peníze Žem (viz išmiliminti). 1.5. Povaha a vzhled Němců v LKŽe Z ilustračních příkladů v LKŽe lze usuzovat, že Litevci připisovali Němcům nejrůznější záporné vlastnosti (viz příklad 191). Němci jim připadali hloupí33 (viz příklady 192–193), zlí (viz příklady 194–195), nafoukaní (viz příklady 196–197), vybíraví (viz příklad 198), lháři (viz příklad 199): 191) Donelaitis ve svých ostrých hexametrech zbičoval chamtivost, odpornost a tupost německých statkářů rš (viz čaižus). 192) Hloupý jako Němec odpoledne (po obědě Snt) Vlkv (viz 1 vokietis). 193) Slepý Němec (hlupák, který umí jen německy) B, B270,346, MŽ468, N, Sch113, M (viz 1 vokietis). 194) Zbláznil se jako Němčík po obědě Plik, Akm, Sd (viz pasiusti). 195) Němec nadává a proklíná nejrůznějšími jazyky, až se žáby bojí ukázat nad hladinou LzP (viz 1 vokietis). 196) Nafoukaný, vypíná se, jako pravý Němčík Lk (viz įsireženti). 33 Je pozoruhodné, že takto Němci připadali nejen Litevcům. Ve francouzštině, italštině a dánštině má slovo označující Němce také význam „hlupák“. To ukazuje, že názor Litevců nebyl subjektivní (Anglickienė 2006: 18). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 26 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 197) Němka, která si nechala ušít úzký kožíšek ze tří kožešin, šla pyšně do katolického kostela Sln (ž. 1 vokietis). 198) Němkám bývalo máslo buď „příliš staré“, nebo „příliš kyselé“, nebo ještě nějaké jiné I. Simon (ž. vokietka). 199) Němčík všelijak překrucuje pravdu proti (ž. susukti). Ilustrativní věty z LKŽe svědčí o tom, že Litevcům vadil i německý zvyk dobře se najíst: 200) A slintá jako Němčík nad slaninou Šv (ž. seilinti). 201) Proč pískáš jako Němčík, když jsi dojedl chlebíček Šts (ž. 1 vokytis). S uvedenou zálibou Němců v pořádném jídle souvisí také obezita mnohých z nich (viz příklady 202–206). O hubených34 Němcích se mluví mnohem méně často (viz příklad 207): 202) Byl u nás jeden takový Němčík, tlustý jako bambus Gs (ž. bambūzas). 203) Němčík ztloustl, ani zadek neunese Kp (ž. rūra). 204) Tenhle Němčík je březí (žert. tlustý) Skr (ž. veršingas). 205) Copak se ti milí žluťásci promění v bílé husy a svůj život skončí řádně v břiše nějakého velkého Němce na svatého Martina Vaižg (ž. žiliukas). 206) Ó! Bříško jako u Němce LTR (Grk) (ž. pilvas). 207) Němčík s tenkýma nohama cupitá typ typ po poli LzP (ž. typ). 1.6. Charakteristika německého jazyka v LKŽe V LKŽe je mnoho dokladových příkladů o německém jazyce a mluvení: němčina připadala Litevcům těžká a složitá: 34 Pravda, v jediném příkladu, který se podařilo najít, se zmiňují pouze hubené Němcovy nohy. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 27 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 208) Němčina prý je sprangli (těžko se jí mluví, vyslovuje) Pln (viz spranglus35). 209) Němčina je tranká, nelze rozeznat ani slovo Šts (viz trankus). Když se vypráví o tom, jak Němci mluvili (německy), ve všech dokladových příkladech, které se podařilo najít, se zdůrazňuje, že jejich řeč byla nejasná a nesrozumitelná: 210) Tam jen Němci šterveliojo Grk (viz štervelioti36). 211) Rozuměl jsi tomu, co ten Němčík švatarojo? Všk (viz švataroti37). 212) Němec cosi varvaliuavo, ale my jsme mu nerozuměli Mrj (viz varvalioti38). 213) Tak nějak nutauška ti Němci Stl (viz nutauškėti39). 214) A to jejich německé bliurbėjimas mezi sebou, to je hrůza! Kv (viz bliurbėjimas40). Z příkladů v LKŽₑ je patrné, že Němci Litevcům nevyhovovali ani tehdy, když se pokoušeli mluvit (nebo psát) litevsky: 215) Každá Němka umí něco zakoktat pololitevsky, některá vůbec neumí Skr (viz pakrevezoti41). 216) Němec neuměl mluvit litevsky Ėr (viz perkalbėti42). 217) Rusové... litevská jména osob i míst zapisovali docela dobře, mnohem lépe než němečtí kronikáři LTII17 (K. Būg) (viz kronistas). 218) Němci, protože nedokázali vyslovit jméno toho hradu (Girgždutė), jej přejmenovali a do svých knih zapsali jako „Surditą“ M. Valanč (viz išranguoti43). 35 „drsný“, srov. spranglus LKŽₑ. 36 „mluvit, říkat nejasně a nesrozumitelně“, srov. šterveliotioti LKŽₑ. 37 „mluvit nejasně a nesrozumitelně, mumlat“, srov. švataroti LKŽₑ. 38 „mluvit nesrozumitelně a nejasně, bublat“, srov. varvalioti LKŽₑ. 39 „mluvit, vyslovovat slova úsečně“, srov. tauškėti LKŽₑ. 40 bliurbėjimas → bliurbėti a bliurbėti znamená „mluvit nejasně a nesrozumitelně“, srov. bliurbėjimas LKŽₑ, bliurbėti LKŽₑ. 41 „mluvit špatně, neumět si popovídat“, srov. krevezoti LKŽₑ. 42 „převyprávět, vypovědět; říci, vysvětlit“, srov. kalbėti LKŽₑ. 43 „plynule vyslovit (slovo)“, srov. ranguoti LKŽₑ. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 28 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Zkoumaný materiál ukazuje, že ani mluvit německy se Litevcům příliš nedařilo (nebo to tak alespoň připadalo těm, kdo německy neuměli): 219) Němci z Tilže se rozčilují, proč ti sedláci německy nemluví þřs (viz pykestauti). 220) S Němci se tak nějak domluvím Všk (viz susišvataroti44). 221) Vaše děti, když Němci něco žvatlají Kair (viz šterlekiuoti45). 2. POZITIVNÍ OBRAZ NĚMCE V LITEVSKÉM SLOVNÍKU Jak ukazuje sémantická analýza materiálu v LKŽe, Litevci Němce většinou hodnotili negativně. Přesto však chápali, že člověka nelze posuzovat pouze podle národnosti (např. Byli i němečtí lidé Snt (viz žmogus)), a všimli si i některých kladných rysů Němců. Takových ilustračních vět je ve slovníku podstatně méně46, ale přesto se tam najdou. Ilustrační věty svědčí o tom, že Litevci znali Němce nejen jako vojáky, ale i jako řemeslníky, obchodníky apod. (viz příklady 222–227). Zřejmě se od nich Litevci leccos naučili, neboť dokonce některé z těchto reálií (řemesel apod.) pojmenovali německými slovy (viz příklad 228) – z toho lze usuzovat, že tyto reálie dříve v Litvě také nebyly: 222) Němci mají z obchodu a řemesel velký prospěch Bs (viz vaisbūnysta). 223) Německý řemeslník, zlatník NdŽ (viz 1 vokietis). 224) Německá učitelka, kuchařka NdŽ (viz 1 vokietis). 225) Nejvíce jich bylo německých lodníků Rsn (viz šiporius). 226) Byl to Němec, měl obchod: sledě, kořalku – měl všechno Plt (viz 1 vokytis). 227) [Ve mlýně] žil mlynář, příjmením Šaltis, německého původu M. Valanč (viz veisle). 44 „nějak se domluvit“, srov. švataroti LKŽe. 45 „mluvit, říkat nejasně a nesrozumitelně“, srov. šterlekiuoti LKŽe. 46 Z přibližně 650 ilustračních příkladů lze jen něco málo přes 60 hodnotit jako odhalující kladné rysy Němců. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 29 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 228) Většina germanismů patří do řemeslnického, zejména truhlářského a kovářského, jazyka a do Litvy je přinesli němečtí řemeslníci A. Sal (viz vokietybė). Že Němci přinesli do Litvy novinky, které tam do té doby nebyly známy, dokládají také následující věty z LKŽe: 229) Cukrátko vymysleli Němci, ještě za minulé války Smn (viz cukrelis⁴⁷). 230) Mezi Němci... je takový zvyk... postavit si v jizbě nějaký malý smrček... a ozdobit ho spoustou voskových svíček nebo jimi ověsit Kel1865,7 (viz apraistyti). 231) Hotové oděvy se objevily za Němců Grš1 (viz vokyčiai). 232) Za nejstarších časů naši otcové o kartách nic nevěděli, až dosud se od Němců naučili takové hry jako šopskupas a žebrák Cp (viz ubagas). V LKŽe se našlo několik dokladů o německé pracovitosti a pečlivosti: 233) Naučili jsme se vážit si německého národa pro jeho hloubku, pracovitost, lásku k práci a úctu Pt (viz vokiečiai). 234) Němci nás učili dobře pracovat a být čistí Krž (viz 1 vokytis). 235) Němec se bude mít lépe na kameni než Rus na černozemi a u vody J. Mik (viz 1 vokietis). 236) Když se Němci zatoulala kráva, hned přiběhl: copak se jí něco nestalo? A když se zatoulá celé stádo Litevci, je mu to jedno Graž (viz 1 vokietis). Již bylo zmíněno, že v LKŽe je zaznamenáno, že němečtí dobyvatelé brali místním obyvatelům jídlo a majetek. Vyskytovali se však i Němci, kteří byli pohostinní a dobré opláceli dobrým. Dokladů, které by to ilustrovaly, v LKŽe mnoho není: 237) Němeček dal fazole, díky němečkovi Ggr (viz 1 vokytis). 47„sacharin“, srov. cukrelis LKŽe. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 30 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 238) Němci ho ve stanu pohostili jalovcovou pálenkou a uzeným vepřovým Pč (viz prielaidiena48). 239) Po válce se k nám Němka přitiskla, teď posílá dary Rdn (viz 1 vokytis). 240) Po válce sem přiběhla Němka, protože měla hlad, teď se ozvala Krš (viz 1 vokytis). Zkoumaný materiál umožňuje tvrdit, že Litevci oceňovali také to, že Němci byli pořádní (viz příklady 241–242) a dobře vypadali (viz příklady 243–244): 241) V čistotě je třeba Němce dohnat a v důvtipu předstihnout rš (viz išmonė). 242) Německé hospodářství bylo jako ze skla49 L dvn (viz ūkė). 243) Moje děvče je vysoké a štíhlé, bílé a krásné jako Němka (píseň). Grl (viz vokietaitis). 244) Němky se pěkně oblékaly – jako panenky DūnŽ (viz 1 vokytis). LKŽₑ uvádí ještě jeden výjimečný rys Němců. Byl to národ vědců, spisovatelů a hudebníků. Doklady jsou většinou zaznamenány v písemných pramenech, nikoli v živé řeči: 245) Kvůli nepřítomnosti učených Němců král odložil jednání na příští rok M. Valanč (viz neatvykimas). 246) Právě tuto otázku si jednou položil jeden německý vědec J. Jabl (viz užduoti). 247) Když se zabývali vším možným, Němci se dotkli i litevských písní A1884, 249 (viz užkliudinti, triūsinėti). 248) Němci se učí od mládí a učí se až do stáří Pls (viz 1 senė). 249) Ruská a německá literatura byly nejdůležitějšími prostřednicemi, jejichž prostřednictvím přicházely do Litvy hlasy vzdálených civilizací rš (viz tarpininkas). 48 „maso z vykrmeného prasete“ a prielaid as – „sele na jaře určené k výkrmu do podzimu“, srov. prielaidiena, prielaid as LKŽₑ. 49 „velmi krásné, čisté“, srov. stiklinis LKŽₑ. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 31 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 250) Nikdy jsme neztotožňovali hitlerovské fašisty se starým a talentovaným německým národem, který lidstvu daroval mnoho pozoruhodných myslitelů rš (ž. sutapatinti). 251) Pečlivě oholený Němec hraje na housle50, Leiba Šepetys mu melodicky doprovází na cimbál Mair (ž. kimbolai). SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Sémantická analýza přibližně 650 ilustračních příkladů v LKŽe souvisejících s konceptem NĚMEC odhaluje velmi podrobný a mnohostranný obraz toho, jak se podle zkoumaného slovníku Litevci od nejstarších dob až do konce 20. století dívali na své někdy bližší, někdy vzdálenější německé sousedy. Tento obraz vychází z informací nalezených v písemných pramenech, v různých nářečích (po celé Litvě) a z různých dob, které se dostaly do LKŽe. Jednotlivé ilustrační věty zaznamenané z úst živých lidí jsou samozřejmě subjektivní a často emotivní, jejich souhrn však utváří ucelený a přesný slovníkový obraz světa. O tom, že Němci byli Litevcům dobře známí, svědčí také obrovské množství heslových slov v LKŽe souvisejících s Němci, srov.: vokietaitis, vokietelka, vokietėlis, vokietis, vokietka, vokietpalaikis, vokietukas, vokietutis, ookytaitis, ookytalis, ookytelis, ookytelka, ookytinas, ookytis, ookytka, ookytikė, ookytpalaikis, vokytukas, vokiečiokas, vokis; vokietauti, vokietėjimas, vokietėti, vokietybė, vokietynė, vokietinimas, vokietininkas, vokietinis, vokietinti, vokietintojas, vokietuoti, vokietmetis, vokietystė, vokietišius, vokietiškai, vokietiškas, vokiečiavimas, vokiečiuoti, vokiečiuotojas, vokiečkapiai, vokiečkapis, vokytauti, vokytėti, vokytinis, vokytinti, vokytkapiai, vokytmetis, vokytumas, vokytuoti, vokyčiuoti, katvokietis, katvokytis. Tato slova nejen označují věci související s národností, ale rozšířila se i do dalších oblastí života; některá z nich mohou znamenat také čerta či houbu, tanec nebo perník aj. 50 Tato věta dokládá také již zmíněnou německou pořádkumilovnost. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 32 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Takový obraz Němců lze získat pouze z ilustračních příkladů LKŽₑ, i kdybychom neznali historická fakta. Především byli Němci nepřáteli⁵¹. Odedávna napadali Litevce ve velkých houfech a nešetřili jejich životy. Činili tak pomocí nejrůznějších zbraní – beranidel, bodáků, pušek, granátů, kulometů, minometů a letadel. Lze opatrně předpokládat, že Němci byli v mnoha případech možná také technicky (co se týče vojenské techniky) vyspělejší než jejich protivníci, protože příklady v LKŽₑ uvádějí litevské zbraně mnohem méně často. Ve zkoumaném materiálu se uvádí, že Němci neválčili jen s Litevci; jejich nepřáteli byli také Prusové, Lotyši, Estonci, Rusové, Poláci, Angličané, Dánové, Norové, Belgičané, Francouzi a Američané; Němci bojovali i mezi sebou. Němci tedy byli velmi bojovným národem. V příkladech LKŽₑ jsou zaznamenána také litevská místa, jejichž obyvatelé se s Němci setkávali; nejprve šlo o obyvatele Malé Litvy a Žemaitska, později se Němci rozšířili po celé Litvě – podél Nevėžisu a Nemunasu, v oblasti Užnemunė, směrem k Šiauliai, Pasvalys, Ukmergė apod. Jak ukazují ilustrační věty v LKŽₑ, Němci Litevce utiskovali jak při průchodu Litvou, tak poté, co se zde usadili na delší dobu (v Malé Litvě tyto dva národy žily vedle sebe vůbec); zabavovali jim dobytek, obilí, krmivo i potraviny a do Německa odváželi dřevo a další majetek. A pokud jim majetek neodebrali, zničili ho – pálili domy, mosty a mlýny, pošlapávali úrodu, stříleli a poráželi dobytek; nešetřili ani psy, ani včely. Místní obyvatele zatěžovali různými povinnostmi a daněmi, odváděli je na práci do Německa a nešetřili ani malé děti, ani nemocné lidi. 51 Je patrně třeba znovu připomenout, že se zde hovoří o obrazu zachyceném v jednom konkrétním slovníku, který se v jednotlivých případech nemusí nutně shodovat s historicky doloženou skutečností ani s obrazy odrážejícími se v jiných pramenech. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 33 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Z výše uvedených důvodů se Litevci Němců báli a skrývali se před nimi. Němci Litevcům připadali krutí, zlí, domýšliví, vybíraví, lháři, ale někdy také hloupí a nepříjemného vzhledu, většinou obézní, s velkými břichy. Ošklivě a litevskému uchu nesrozumitelně zněla i němčina. Příkladů ilustrujících vše výše uvedené je v LKŽₑ nejvíce. Tento obraz světa má však i druhou stránku a mnohé vypovídá o samotných Litevcích. Z analyzovaného materiálu je patrné, že Litevci se německým dobyvatelům, nakolik mohli, bránili; v dřívějších dobách s nimi urputně bojovali a nešetřili přitom vlastním životem, v pozdějších dobách, kdy se jim museli podvolit, ukrývali svůj majetek a alespoň v srdci se okupantům nepoddali – Němce nenáviděli, pohrdali jimi, vysmívali se jim a odsuzovali krajany, kteří se spolčili s nepřítelem. Na druhou stranu Litevci vnímali i kladné rysy Němců, pravda, dokladů, které to ilustrují, je ve slovníku mnohem méně (jen něco přes 60 ilustračních příkladů). Němci nebyli jen vojáci, ale také řemeslníci a obchodníci, kteří Litevce seznámili s některými do té doby neznámými věcmi – některými řemesly, hotovým oděvem, sacharinem, vánočními stromky apod. Byli pracovití, starostliví a někdy také pohostinní, opláceli dobré dobrým; jejich ženy byly krásné a pěkně oblečené. Z jazyka písemností zaznamenaného v LKŽₑ je patrné, že šlo také o národ vědců, spisovatelů a hudebníků. Obraz Němce, který se odráží v ilustračních příkladech LKŽₑ, je tedy nejednoznačný, převažuje v něm však výrazně negativní stránka. Je třeba mít samozřejmě na paměti, že při sestavování slovníku v sovětské éře mohl být výběr některých ilustračních příkladů kvůli cenzuře tendenční. Lze předpokládat, že v době nezávislosti by hodnocení příslušníků této národnosti bylo častěji kladné než záporné; svědčí o tom i další výzkumy konceptu VOKIETIS, shrnuté v úvodních poznámkách tohoto článku. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 34 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 PRAMEN LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, sv. 1–20, 1941–2002 (elektronická verze), hlavní redaktorka G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. Dostupné online: www.lkz.lt. LITERATŪRA Anglickienė Laimutė 2000a: Kitataučiai lietuvių folklore: daktaro disertacijos santrauka, Kaunas. Anglickienė Laimutė 2000b: Vokietis lietuvių tautosakoje. – Liaudies kultūra 2(71), 25–27. Anglickienė Laimutė 2005: Etnonimų vartojimo lietuvių kalboje ir folklore ypatumai. – Vārds un tā pētišanas aspekti 9, 7–17. Anglickienė Laimutė 2006: Kitataučių įvaizdis lietuvių folklore, Vilnius: Versus Aureus. Anglickienė Laimutė 2007: Tautosaka apie kitataučius: etnostereotipų ir siužetų migracija. – Rytų Europos kultūra migracijos kontekste: tarpdiscipliniai tyrimai, Vilnius: Versus aureus, 445–454. Bandoriūtė Salomėja 2015: Tradicinis anekdotas: iš ko juokėsi XIX a. pabaigos–XX a. vidurio lietuvis. – Tautosakos darbai 49, 105–122. Baranauskas Tomas, Zabiela Gintautas 2016: Saulės mūšio pėdsakų paieškos, Vilnius: Lietuvos archeologijos draugija. Butkus Alvydas 1995: The Lithuanian Nicknames of Ethnonymic Origin. – Indogermanische Forschungen, Berlin: Walter De Gruyter & Co, 223–228. Butkus Alvydas 2009: Nominacija ir identitetas: habilitacijos procedūrai teikiamų mokslo darbų apžvalga, Kaunas. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 35 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Gritenienė Aurelija 2016: Šermukšnio vaizdinys „Lietuvių kalbos žodyne“. – Tautosakos darbai 52, 85–104. Gritenienė Aurelija 2017: Žodyno vaizdinys „Lietuvių kalbos žodyne“. – Bendrinė kalba 90, 1–19. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/?90. Gudavičius Aloyzas 2000: Etnolingvistika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Gudavičius Aloyzas 2011: Reikšmė – sąvoka – konceptas ir prasmė. – Res humanitariae 10, 108–119. Jasiūnaitė Birutė 2010: Šventieji ir nelabieji frazeologijoje ir liaudies kultūroje, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Jasiūnaitė Birutė 2018: Lietuvių velniavardžiai, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Kaubrys Saulius 2011: Pasiklydę tarp savęs ir įverčių: 1918–1940 m. Lietuvos vokiečių įvaizdžio klausimu. – Istorija 4(84), 15–25. Kravcova Liudmila 2013: Šiuolaikinės rusų kalbos asmenis įvardijantys daiktavardžiai kaip pasaulėvaizdžio atspindys (pagal „XXI amžiaus aiškinamąjį rusų kalbos žodyną. Aktuali leksika“): daktaro disertacijos santrauka, Vilnius: Vilniaus universitetas. LKK: Lietuvių karas su kryžiuočiais, red. J. Jurginis, Vilnius: Mintis, 1964. Lukošiūtė Ieva 2012: Kultūriniai stereotipai Lietuvių pasakojamuose anekdotuose: žydas, čigonas, vokietis. – Jaunųjų mokslininkų darbai 1(34), 160–166. Nikžentaitis Alvydas 1998: Das Bild der Deutschen und Deutschlands in Litauen während der Zwischenkriegszeit. – Die deutsche Volksgruppe in Litauen und im Memelland während der Zwischenkriegszeit und aktuelle Fragen des deutsch-litauischen Verhältnisses, Hamburg, 237–253. Papaurelytė-Klovienė Silvija 2010: Kaimyninių tautų atstovai ir jų nacionalinio charakterio specifika lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Lietuvių kalba 4, 1–9. Prieiga internete: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/27. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 36 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 Rutkovska Kristina, Smetona Marius, Smetonienė Irena 2017: Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, Vilnius: Akademinė leidyba. Savukynas Virginijus 2012: Istorija ir mitologijos: tapatybės raiškos XVII–XIX amžiaus Lietuvoje, Vilnius: Idėjos ir komunikacija. Senvaiytytė Dalia 2004: Etninių stereotipų kaita: tautybės studentų akimis. – Tiltai 4 (29), 123–129. Umbrasas Alvydas 2019: Terminologija Lietuvių kalbos žodyne. – Terminologija 26, 162–183. Vėlius Norbertas 1986: Chtoniškasis lietuvių mitologijos pasaulis, Vilnius: Vaga. Vengrytė-Janavičienė Edmunda 2004: Kitataučiai lietuvių liaudies talalinėse. – Tautosakos darbai 27, 57–63. VLE: Visuotinė lietuvių enciklopedija: elektroninis variantas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2018. Prieiga internete: https://www.vle.lt. Zabarskaitė Jolanta 2010: Politinis pasaulėvaizdis didžiajame „Lietuvių kalbos žodyne“ (valstybė, įstatymas, valdžia). – Parlamento studijos 9, 126–143. Prieiga internete: http://www.parlamentostudijos.lt/Nr9/9_kalba_1.htm. Zabarskaitė Jolanta 2012: Kitoks didžiojo „Lietuvių kalbos žodyno“ skaitymas: Adalbertas Bezzenbergeris, marios, pamarys, pamariškis. – Mažoji Lietuva: paribio kultūros tyrimai, sud. G. Blažienė, N. Morozova, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 239–271. Zybertienė Evelina 2006: Lietuvos vokiečiai lietuvių etninės kultūros erdvėje. – Tiltai 3, 121–137. Gauta 2020 11 20 Priimta 2020 12 21 BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 37 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 GERMAN IN THE WORLDVIEW OF THE DICTIONARY OF THE LITHUANIAN LANGUAGE Summary The image of the German in the eyes of a Lithuanian has been scrutinised by ethnologists, folklorists, historians, linguists. However, their studies in that regard have so far omitted our largest linguistic tract, the Dictionary of the Lithuanian Language, which can be approached as some kind of a chronicle covering material from our first writings dated 1547 until 2001. A semantic analysis of roughly 650 illustrative examples associated with the German has revealed a very thorough, many-sided image of how Lithuanians have looked at Germans – their neighbours, sometimes close, sometimes not so – since ancient times until the end of the 20th century. This image is not just some biased opinion of a group of people: it consists of information that can be found in written texts, various dialects across Lithuania, and at different times. Of course, individual illustrative sentences recorded from the lips of living people are subjective and often emotional; however, taken together, they form an accurate homogeneous worldview. That Lithuanians knew Germans very well, has evidence in the ample quantity of headwords available in the Dictionary of the Lithuanian Language: with reference to Germans, such words total a massive 52. These words not always have to do with nationality: sometimes they can also refer to the devil or a mushroom, a dance or a gingerbread cookie, and so on. To begin with, according to the Dictionary, Germans were always enemies. Their cohorts would assault Lithuanians since ancient times, sparing no lives. They would do so BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 38 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 with a variety of weapons, from rams to bayonets to rifles, grenades, machineguns, mortars, and airplanes. Germans would not only fight with Lithuanians alone: they also had enemies in Prussians, Latvians, Poles, Englishmen, Norwegians, Belgians, Frenchmen, Americans; Germans were not immune to in-house squabble either. Among the Lithuanian people, it was the residents of Lithuania Minor and Samogitia that first came into contact with Germans; later, Germans spread all over Lithuania. Both as they marched across Lithuania and having settled there for an extended stay, Germans would do Lithuanians harm, taking away their livestock, grain, feed, food, shipping timber and other property off to Germany. What they would not take, they would destroy out of spite: houses, bridges, mills would be burned down, crops trampled, livestock shot or slaughtered; neither dogs nor bees would be spared. The people would be burdened by various obligations, even taken away to work in Germany, sparing neither the children nor the sick. As a result, Lithuanians feared Germans and would try not to attract their unwanted attention. Lithuanians considered Germans a cruel, evil, arrogant, picky, lying bunch, but sometimes they would be regarded as foolish, unsightly, often fat and pot-bellied. The German language would ring foul and incomprehensible to the Lithuanian’s ear as well. Lithuanians would oppose Germans for as much as they could, fighting them ferociously in the old times without sparing their own lives; later, when they were forced to surrender to such power, they would secretly stash their property away, harbouring resistance towards the invaders, if only in their hearts: Germans would be hated, despised, mocked; fellow Lithuanians who made bedfellows with the enemies, frowned upon. On the other hand, Lithuanians saw positive traits in Germans as well, even though material pointing to that is much scarcer. In addition to warriors, Germans were craftsmen, BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Vokietis Lietuvių kalbos žodyno pasaulėvaizdyje | 39 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.09 merchants who introduced Lithuanians to some of the things the country had never known before. They were hard-working, careful, and sometimes welcoming; they would return favours and their women were pretty and well-dressed. The language of texts recorded in DLLe shows that it was a nation of scholars, writers, musicians. KEYWORDS: dictionary, semantics, illustrative example, worldview, German. DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204