Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis

NIDA PODERIENĖ Institut litevského jazyka doi.org/10.35321/bkalba.2022.95.03 UŽÍVÁNÍ JAZYKŮ A JAZYKOVÉ POSTOJE: PŘÍPAD ŠKOL S POLSKÝM VYUČOVACÍM JAZYKEM KLÍČOVÁ SLOVA: polština, litevština, užívání jazyků, jazykové postoje. ANOTACE Článek představuje výsledky dotazníkového šetření mezi skupinami žáků 3.–8. tříd ve dvou školách s polským vyučovacím jazykem. Šetření se zaměřilo na nejčastěji užívaný jazyk doma, přednost při volbě jazyka ve srovnání s jinými jazyky, postoje k důležitosti znalosti a studia litevštiny a dalších jazyků, jejich společenské hodnotě a osobní vztah žáků k litevštině a polštině. Cílem výzkumu bylo zjistit souvislosti mezi volbou jazyků v každodenním užívání žáků, vztah mezi jazykovými postoji a preferencí při volbě jazyka a změny tendencí při volbě jazyka a jazykových postojů v různých věkových obdobích. Výzkum odhalil, že většina žáků doma komunikuje polsky, ačkoli pro část z nich není polština jediným jazykem, který se v rodině nejčastěji používá. Při volbě jazyka v každodenním užívání se nejčastěji upřednostňuje polština a ruština. Byla zjištěna statisticky významná korelace mezi jazykovými postoji a preferencí při volbě jazyka v oblastech jazykových činností. ABSTRAKT Článek představuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na nejčastěji užívaný jazyk doma, volbu jazyka ve vztahu k ostatním jazykům v různých komunikačních situacích a jazykové postoje k polštině, litevštině a angličtině. Šetření analyzovalo odpovědi skupin žáků 3.–8. tříd ve dvou školách s polským vyučovacím jazykem. Data z výzkumu byla analyzována ve vztahu k věkovým skupinám, a to z hlediska aspektů, jako je dominantní jazyk při komunikaci s rodinou a preference při volbě jazyka ve srovnání s jinými jazyky. Jazykové postoje žáků byly zkoumány z hlediska společenské hodnoty jazyka, motivace k jeho učení a osobního vztahu k němu. Výzkumná data týkající se jazykové dominance ukazují, že NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 25 Většina žáků doma komunikuje polsky, ačkoli pro některé z nich není polština jediným jazykem, který se v rodině používá. V každodenním užívání se obvykle upřednostňuje polština a ruština. Byla zjištěna významná korelace mezi jazykovými preferencemi v jednotlivých jazykových činnostech a jazykovými postoji. ÚVOD Litva je jednou z mála zemí Evropské unie, v nichž působí školy s vyučovacím jazykem národnostních menšin. Ve školách s polským vyučovacím jazykem jsou žáci vzděláváni v polštině, zatímco litevština se vyučuje v hodinách litevského jazyka podle jednotného rámcového vzdělávacího programu pro litevský jazyk a literaturu, který platí pro všechny školy v Litvě. Školský zákon stanoví, že všechny školy v Litvě musí zajistit dosažení požadované úrovně znalosti litevštiny. Vzhledem k výrazným rozdílům v úrovni znalostí litevštiny, které se projevují mezi školami s litevským vyučovacím jazykem a školami s vyučovacím jazykem národnostních menšin, se však maturantům z těchto škol při hodnocení maturitní zkoušky z litevského jazyka a literatury poskytují úlevy. Nedostatečná znalost litevštiny omezuje možnosti plně rozvinout vlastní potenciál při dalším studiu na vysokých školách v Litvě a dosahovat profesních cílů. V Litvě byly provedeny rozsáhlé výzkumy, jejichž cílem bylo zjistit příčiny horších výsledků maturantů škol s vyučovacím jazykem národnostních menšin v učení se litevštině. Výzkum úrovně znalosti litevštiny u studentů vyšších ročníků gymnázií ve Vilniusu, kde se vyučuje litevsky, polsky a rusky, ukázal, že gramatická kompetence studentů gymnázií s vyučovacím jazykem národnostních menšin je podobná jako u studentů studujících na školách s litevským vyučovacím jazykem, dopouštějí se však více chyb při užívání jazyka. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že žáci škol s polským a ruským vyučovacím jazykem mají užší slovní zásobu v litevštině a častěji dělají lexikální chyby (Vilkienė 2019: 118). Podle litevských výzkumníků, kteří analyzovali vztah mezi jazykovými znalostmi a postoji, závisí osvojení litevštiny studenty gymnázií s polským vyučovacím jazykem na motivaci k učení a pozitivních postojích k litevštině, jejímu prestiži, Litevcům a Litvě (Vilkienė ir kt. 2019: 63). Žáci škol s vyučovacím jazykem národnostních menšin se narodili a vyrůstají v Litvě, litevštinu se učí od návštěvy předškolního zařízení až do ukončení školy, přesto se jí někteří z nich dobře nenaučí. V této souvislosti jsou relevantní práce zahraničních autorů, které se zabývají otázkou, 26 BENDRINĖ KALBA | 95 jak dlouho trvá dětem přistěhovalců, než se naučí jazyk země, v níž žijí, který je pro ně druhým jazykem. Vědci dospívají k závěru, že většina žáků učících se druhý jazyk potřebuje v průměru až sedm let, aby jej dokázala plynně používat (Hakuta ir kt. 2000; Berman ir kt. 2011; Demie ir kt. 2013). Uvádí se, že rychlost osvojování druhého jazyka závisí na věku, osobnostních vlastnostech, sociálním a ekonomickém postavení rodiny, možnostech komunikovat s rodilými mluvčími a úrovni znalosti mateřského jazyka. Souvislost mezi domácím jazykem žáků a jejich výsledky v učení se jazykům dokládají výsledky sekundární analýzy mezinárodního výzkumu OECD PISA z roku 2018, v němž byly hodnoceny čtenářské dovednosti patnáctiletých žáků (Zabulionis 2020: 17–19). Bylo zjištěno, že výsledky žáků, kteří absolvovali test čtení v jiném jazyce, než jaký používají doma, jsou o 30–40 bodů horší než výsledky těch, u nichž se jazyk testu a domácí jazyk shodují. Nejvíce patnáctiletých, kteří absolvovali test OECD PISA v polštině a uvedli, že doma nejčastěji používají jiný jazyk, je mezi polsky mluvícími žáky (24,2%). To může být jednou z příčin, proč jsou výsledky žáků, kteří test absolvovali v polštině, horší než výsledky žáků, kteří jej absolvovali v litevštině nebo ruštině. Srovnání výsledků žáků škol s polským a litevským vyučovacím jazykem ukazuje rozdíl až 64 bodů (ŠBA 2020: 67). V roce 2015 byly v 7.–8. třídách školy v Šalčininkách s polským vyučovacím jazykem a v 9.–11. třídách dvou ukrajinských škol s polským vyučovacím jazykem zkoumány aspekty etnické identity, mateřského jazyka, užívání jazyků a jazykových znalostí (Geben, Zielińska 2016). Podle údajů z výzkumu je mateřským jazykem většiny žáků školy v Šalčininkách polština (72,5%); dva mateřské jazyky (polštinu a ruštinu, polštinu a litevštinu) uvedlo 12,5% žáků, litevštinu 12,5% a ruštinu pouze 2,5% žáků. Při hodnocení údajů je patrný výrazný rozdíl mezi deklarovaným mateřským jazykem a jazykovým chováním. Ačkoli podle uvedených údajů je mateřským jazykem většiny žáků polština, při sledování televizních pořadů nejčastěji volí ruštinu (85%), druhým nejčastěji voleným jazykem je litevština (45%), polštinu volí pouze 7% žáků; informace na internetu vyhledávají nejčastěji v litevštině (70%), v ruštině a polštině je vyhledává 57,5%, respektive 45% žáků (Geben, Zielińska 2016: 137–138). Z výzkumu lze usuzovat, že žáci by měli litevštinu dobře ovládat, protože se ji učí ve škole a používají ji v různých jazykových kontextech. Výsledky žáků škol v Šalčininkách s polským vyučovacím jazykem však tyto předpoklady nepotvrzují. NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 27 Rozdíl mezi výsledky žáků v litevštině ve školách s litevským vyučovacím jazykem a ve školách, kde se vyučuje v polštině, svědčí o tom, že žáci vzdělávající se v jazyce národnostní menšiny stojí před nelehkým úkolem – musí si rychle osvojit litevštinu a učit se ji na stejné úrovni jako žáci, kteří se vzdělávají v litevštině, rozšiřovat si slovní zásobu a zdokonalovat své jazykové dovednosti. Jazykové prostředí příznivé užívání litevštiny a pozitivní postoje ovlivňující jazykové chování pomáhají osvojit si jazyk rychleji. Jazyková kompetence se získává nejen učením se jazyku, ale také jeho užíváním ve všech oblastech jazykové činnosti a kontextech. Tento článek analyzuje, v kterých oblastech užívání jazyka si žáci tříd nižšího sekundárního stupně vzdělávání na školách s polským vyučovacím jazykem volí vedle polštiny a ruštiny a angličtiny vyučovaných ve škole také litevštinu a jaké jsou postoje žáků různého věku k jazykům. Výzkum zahrnuje skupiny tříd primárního (3.–4. ročník) a základního vzdělávání (5.–6. a 7.–8. ročník), tedy věková období, v nichž se utvářejí hodnotové postoje jako hluboká přesvědčení, která usměrňují chování a ovlivňují jazykové chování. Předmětem výzkumu je užívání jazyka a jazykové postoje žáků 3.–8. ročníku škol s polským vyučovacím jazykem. Analýza vychází z údajů dotazníkového šetření provedeného v roce 2021 na školách s polským vyučovacím jazykem. Cílem výzkumu je určit oblasti dominance jazyka v každodenním užívání, zjistit, kterému jazyku (jazykům) žáci dávají přednost v komunikačních situacích, a zkoumat jazykové postoje žáků k užívaným jazykům a jejich učení. K dosažení cíle byly stanoveny tyto úkoly: 1) analyzovat domácí jazyk žáků různých věkových skupin a jejich preferenci jazyka v každodenním užívání; 2) prozkoumat jazykové postoje žáků týkající se významu učení se jazykům, jejich společenské hodnoty a osobního vztahu k polštině a litevštině; 3) určit souvislosti mezi preferencí jazyka v různých oblastech jazykové činnosti, volbou jazyka a tendencemi jazykových postojů v různých věkových obdobích. První kapitola článku představuje výzkumný materiál a metodologii, zatímco následující dvě kapitoly analyzují výsledky výzkumu: druhá kapitola pojednává o údajích poukazujících na aspekty dominance jazyka a jeho volby, třetí pak o údajích objasňujících jazykové postoje žáků. 1. VÝZKUMNÝ MATERIÁL A METODOLOGIE Výzkumný materiál článku tvoří údaje z 263 dotazníků vyplněných žáky 3.–8. ročníku dvou škol s polským vyučovacím jazykem – v obci města Vilnius a v obci okresu Šalčininkai – týkající se dominance jazy- 28 BENDRINĖ KALBA | 95 ka a jazykových postojů1. Dotazník vychází z otázek obsažených v dotazníku k výzkumu jazyka žáků a jejich jazykových postojů, který byl v letech 2018–2019 použit ve školách s litevským vyučovacím jazykem a jehož teoretickým základem je koncepce etnolingvistické vitality Howarda Gilese (Giles a kol. 1977: 306–348). Teorie H. Gilese byla dále rozvíjena dalšími vědci; empirický výzkum doplnil parametry etnolingvistické vitality o ukazatele, jako jsou dominance jazyka, prestiž, znalost jazyka a jazykové postoje, variabilita užívaného jazyka. Aby bylo možné výsledky zde prováděného výzkumu v otázkách jazykového učení porovnat s údaji z celostátních výzkumů, při sestavování dotazníku se přihlíželo také k dotazníkům mezinárodních výzkumů čtenářských dovedností žáků PIRLS a OECD PISA, které se provádějí v Litvě. Dotazník připravený pro školy s litevským vyučovacím jazykem byl pro žáky škol národnostních menšin upraven vypuštěním některých otázek (např. o možnostech litevštiny) a doplněn o otázky důležité pro tento výzkum, týkající se rozsahu užívání polštiny a ruštiny. Dotazník byl sestaven tak, aby umožnil srovnávací analýzu tendencí v užívání litevštiny a dalších jazyků, jazykového chování a postojů; společná část dotazníku zároveň umožňuje porovnat údaje z výzkumů užívání litevštiny a jazykových postojů žáků stejného věku, kteří se vzdělávají v jazyce národnostní menšiny a v litevštině. Otázky byly formulovány tak, aby jim stejně dobře rozuměl žák na prvním stupni základní školy i žák, který dokončuje nižší sekundární vzdělávání. Výzkum proběhl na konci roku 2021. Kvůli pandemii COVID-19 probíhala výuka kombinovanou formou – distančně i ve třídách; v důsledku karantény nebylo možné navštívit školy a shromáždit výzkumný materiál. Učitelům proto byly zaslány pokyny k provedení výzkumu a dotazníky v polštině a litevštině (aby se s nimi učitelé mohli předem seznámit) a také odkazy na elektronickou platformu, kde měli žáci odpovídat na otázky. 1 Výzkumný materiál byl shromážděn v roce 2021 v rámci projektu podporovaného Státní komisí pro litevský jazyk Prestiž litevštiny: jazykové postoje žáků škol národnostních menšin a jejich souvislost se znalostí litevštiny. Výzkum v rámci projektu proběhl ve školách s polským a ruským vyučovacím jazykem; dotazník připravily a údaje z výzkumu shromáždily Aurelija Tamulionienė, Sonata Vaičiakauskienė a autorka tohoto článku. Při sestavování dotazníku přizpůsobeného různým věkovým skupinám poskytla konzultace Lauryna Rakickienė. Výzkum se uskutečnil v rámci programu na posílení prestiže litevštiny, schváleného usnesením Státní komise pro litevský jazyk č. N-5(175) ze dne 25. dubna 2019 O schválení programu na posílení prestiže litevštiny. Výkonnou institucí je Institut litevského jazyka; datum uzavření smlouvy je 1. října 2021, č. K-9/2021. NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 29 Výzkumu se účastnili žáci, jejichž rodiče souhlasili s jejich účastí. V pokynech bylo uvedeno, že pokud budou žáci vyplňovat dotazníky v litevštině, je důležité zajistit, aby všem otázkám rozuměli. Žáci školy v okrese Šalčininkai si zvolili vyplnění dotazníku v polštině, žáci školy ve Vilniusu v litevštině. Žáci všech ročníků vyplňovali dotazníky elektronicky v počítačových učebnách. Za účelem ochrany údajů týkajících se žáků byly při zpracování vyplněných dotazníků odstraněny osobní údaje (příjmení, adresy); výsledky výzkumu jsou uváděny bez identifikace školy. 1.1. Obecná charakteristika žáků účastnících se výzkumu Z 263 žáků, kteří se výzkumu účastnili, se 22,1% vzdělává ve škole ve Vilniusu a 78% ve škole v okrese Šalčininkai. Obecná charakteristika účastníků výzkumu podle ročníků je uvedena v tabulce 1. TABULKA 1. Obecná charakteristika účastníků výzkumu Ročník Počet Chlapci Dívky Věk 3–4 108 (41%) 60 (56%) 48 (44%) 8–10 let 5–6 64 (24%) 32 (50%) 32 (50%) 11–12 let 7–8 91 (35%) 41 (45%) 50 (55%) 13–14 let Celkem: 263 (100%) 133 (51%) 130 (49%) Výzkum je kvantitativní, výzkumným nástrojem je dotazník. K analýze dat byl použit software SPSS. Analytická deskriptivní analýza dat byla provedena s využitím srovnávací metody; trendy ve výsledcích výzkumu, korelace a souvislosti byly vyhodnoceny kvantitativní metodou – byl vypočten Pearsonův korelační koeficient (r). 2. VÝSLEDKY VÝZKUMU: DOMINANCE JAZYKA (JAZYKŮ) V KAŽDODENNÍM UŽÍVÁNÍ ŽÁKŮ V této kapitole jsou údaje z výzkumu analyzovány z hlediska dominance jazyka: a) který jazyk převládá při komunikaci doma; b) který jazyk je ve vztahu k ostatním jazykům nejčastěji volen v různých oblastech jazykové činnosti. 30 BENDRINĖ KALBA | 95 2.1. Domácí jazyk Jazyk používaný doma si člověk osvojuje v raném dětství (Kamandulytė-Merfeldienė 2014). Jak ukazuje výše zmíněná sekundární analýza výzkumu OECD PISA (provedeného v roce 2018), jedním z důležitých faktorů ovlivňujících studijní výsledky je jazyk používaný doma. Aby bylo možné zjistit, který jazyk převládá při komunikaci doma, byli žáci požádáni, aby označili odpověď na otázku Kterým jazykem doma mluvíš nejčastěji? (□ polsky, □ rusky, □ litevsky, □ anglicky, □ jiným jazykem (uveď)). Získané údaje jsou uvedeny na obrázcích 1 a 2. OBR. 1. Jazyk, kterým žáci nejčastěji mluví doma (v%) OBR. 2. Domácí jazyk podle tříd (v%) Jak vyplývá z údajů, méně než polovina žáků (41,8%) uvedla, že doma mluví polsky, čtvrtina (26,2%) rusky; litevštinu jako jazyk nejčastěji používaný doma uvedl jeden žák. Téměř třetina žáků je bilingvní – uvedli, že doma nejčastěji komunikují několika jazyky. Největší část z nich (24,7%) zmínila polštinu a ruštinu, 6,5% respondentů mluví v rodině vedle polštiny a ruštiny také litevsky. Při analýze údajů podle tříd se odlišuje skupina žáků 5.–6. tříd. Větší část žáků této skupiny používá doma polštinu (48,4%), nejméně žáků uvedlo ruštinu (14%). Odpovědi žáků týkající se domácího jazyka potvrzují údaje sekundární analýzy výše zmíněného výzkumu OECD PISA, podle nichž se přibližně u čtvrtiny žáků studujících v polštině jazyk školy a domácí jazyk neshodují. Tito žáci potřebují podporu při osvojování nejen litevštiny, ale také polštiny, která je pro ně druhým jazykem. NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 31 2.2. Volba jazyka při sledování filmů a prohlížení internetu Preference jazyka byla analyzována podle oblastí jazykového užívání – recepce, produkce a interakce. Žáci byli dotázáni, jak často v následujících jazycích sledují filmy, vyhledávají informace na internetu, čtou knihy, komunikují s přáteli, píší SMS zprávy a komunikují na sociálních sítích: polsky, rusky, litevsky, anglicky, jiným jazykem. Žáci měli označit jednu z odpovědí: téměř nikdy; někdy; téměř vždy. Údaje o odpovědích na otázky, v jakém jazyce žáci nejčastěji sledují filmy a prohlížejí internet, jsou podle tříd uvedeny na obrázcích 3 a 4. OBR. 3. Nejčastěji sledují filmy (v%) OBR. 4. Nejčastěji prohlížejí internet (v%) Výzkum ukázal, že při sledování filmů převládá ruština ve všech věkových skupinách (48,4–70,3%). Na druhém místě je polština, avšak filmy v ní sleduje pouze 10,2–17,2% žáků; nejmenší část žáků (2,2–6,5%) volí litevštinu. Při vyhledávání informací na internetu většina žáků, s výjimkou žáků 5.–6. tříd, rovněž nejčastěji volí ruštinu. Při rozboru volby jazyka při vyhledávání informací na internetu je třeba zohlednit okolnost, že výzkum probíhal za podmínek pandemie COVID-19 – v době, kdy se ve školách vyučovalo také distančně. Vyhledávání informací v polštině i litevštině proto představovalo významnou část vzdělávacího procesu, tzn. že žáci hledali informace v polštině a litevštině také za účelem studia. Při analýze údajů byla zjištěna statisticky významná pozitivní korelace mezi volbou jazyka při sledování filmů a jeho volbou při prohlížení internetu. Žáci, kteří prohlížejí internet v polštině, mají větší sklon sledovat v tomto jazyce také filmy (r = 0,484), zatímco žáci upřednostňující ruštinu ji také častěji volí pro obě činnosti (r = 0,459). Stejný trend je patrný u užívání angličtiny (r = 0,465). Korelace užívání litevštiny pro obě činnosti je slabší (r = 0,380). 32 BENDRINĖ KALBA | 95 2.3. Volba jazyka při komunikaci na sociálních sítích a osobně Volba jazyka při komunikaci na sociálních sítích, prostřednictvím SMS zpráv a osobně odhaluje nejbližší jazykové prostředí žáků. Výsledky výzkumu podle ročníků, které ukazují, jakým jazykem žáci nejčastěji komunikují, jsou uvedeny na obrázcích 5 a 6. OBR. 5. Nejčastěji píší SMS zprávy a komunikují na sociálních sítích (v%) OBR. 6. Nejčastěji komunikují s přáteli (v%) Při komunikaci osobně i na internetu převládá polština a ruština. Údaje podle věkových skupin ukazují podobné tendence ve volbě jazyka. Na prvním stupni dává největší podíl žáků při komunikaci na sociálních sítích i osobně přednost ruštině (38% a 62%), druhým nejčastěji používaným jazykem je polština (25,9% a 38,9%), litevsky komunikuje méně než desetina (5,6% a 9,3%). Podobná tendence je patrná i ve skupině 7.–8. ročníků. Z celého vzorku se odlišuje skupina 5.–6. ročníků, v níž dává polštině přednost největší část žáků a druhým nejčastěji používaným jazykem je ruština. V této skupině je téměř dvakrát více žáků, kteří komunikují také litevsky. Je pravděpodobné, že volbu komunikačního jazyka ovlivňuje jazyk používaný doma – v této skupině uvedla největší část žáků, že doma mluví polsky, a téměř o polovinu méně žáků doma mluví pouze rusky. Byla zjištěna statisticky významná pozitivní korelace mezi volbou jazyka při komunikaci na sociálních sítích a osobně: v případě volby litevštiny r = 0,486, polštiny – r = 0,481, ruštiny – r = 0,426. Překvapivé jsou údaje ukazující negativní korelaci mezi vyhledáváním informací v polštině a komunikací na sociálních sítích a prostřednictvím SMS zpráv v ruštině (r = −0,323). NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 33 2.4. Volba jazyka při čtení knih Čtení je jedinou ze zkoumaných oblastí užívání jazyka, v níž polština a litevština převládají ve všech věkových skupinách. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v tabulce 2. TAB. 2. Jazyk, v němž žáci čtou knihy téměř vždy (v%) Ročník | Polština | Ruština | Litevština | Angličtina | 3.–4. | 53,7 | 13 | 24 | 7,4 | 5.–6. | 44,4 | 9,4 | 34,4 | 3,1 | 7.–8. | 31,9 | 16,5 | 18,7 | 2,2 Převahu polštiny a litevštiny ve všech věkových skupinách lze vysvětlit výukovou praxí těchto jazyků – čtení knih je jednou z povinných činností. Jak ukazují výsledky výzkumu podle věkových skupin, knihy čte téměř vždy polsky více než polovina (53,7%) žáků na prvním stupni, avšak čím jsou žáci starší, tím menší podíl z nich uvádí, že čte polsky (podle věkových skupin: 53,7%, 44,4% a 31,9%). Je pravděpodobné, že při odpovědi na otázku o jazyce, v němž čtou knihy, žáci hodnotili nejen volbu jazyka, ale také to, jak často čtou. Tento předpoklad podporují údaje, podle nichž čím jsou žáci starší, tím větší podíl z nich volil odpověď občas. Z tohoto důvodu byly analyzovány také odpovědi uvádějící, že v tom či onom jazyce čtou občas. Podíly žáků, kteří uvedli, že knihy v polštině čtou občas nebo téměř vždy, se podle věkových skupin téměř neliší (72,2%, 69,4% a 72,6%). Druhým nejčastěji voleným jazykem ke čtení je litevština. Tyto výsledky jsou nepochybně dány tím, že se ve všech litevských školách žáci učí litevský jazyk a literaturu, stejně jako ostatní vyučovací předměty, podle stejného všeobecného vzdělávacího programu, který věnuje praktickému čtení v litevštině čas nejen během vyučování, ale i doma. Jak vyplývá z údajů, knihy čte téměř vždy litevsky čtvrtina žáků na prvním stupni (24%). V 5.–6. ročnících, kde se výuce literatury věnuje více času, čte knihy téměř vždy litevsky třetina žáků (34,4%), zatímco nejméně těchto žáků je v 7.–8. ročnících (18,7%). Podíl žáků, kteří čtou litevsky téměř vždy nebo občas, tedy v 7.–8. ročnících výrazně klesá (podle skupin ročníků: 79,6%, 95,3% a 60,5%). Odhad- 34 BENDRINĖ KALBA | 95 Vzhledem k tomu, že pravidelná praxe čtení má mimořádný význam pro výsledky učení jazyka, lze tyto výsledky považovat za ovlivňující nejen porozumění textům, ale také výsledky užívání litevštiny ve vyšších ročnících nižšího sekundárního vzdělávání. Ve srovnání s jinými oblastmi užívání jazyka volí čtení knih v ruštině nejmenší podíl žáků. Téměř vždy čte v tomto jazyce 13% žáků prvního stupně, 9,4% žáků 5.–6. tříd a 16,5% žáků 7.–8. tříd. Podíl žáků vyšších tříd, kteří čtou v ruštině téměř vždy nebo někdy, neklesá (podle skupin tříd: 51%, 40,7% a 42,2%). Volba ruštiny pro čtení knih je tedy podle skupin tříd podobná jako volba polštiny. Výsledky výzkumu rovněž ukázaly, že 7,4% žáků primárních tříd čte téměř vždy v angličtině; méně žáků, kteří v tomto jazyce čtou pravidelně, je ve třídách základního vzdělávání (3,1%, resp. 2,2%). Mnohem větší podíl žáků však čte anglicky alespoň někdy: uvedla to více než čtvrtina žáků primárních tříd (23%), polovina žáků 5.–6. tříd (54,7%) a pětina žáků 7.–8. tříd (25,3%). Z těchto údajů lze vyvodit, že čtení je oblastí, v níž převládá polština, ačkoli žáci s přibývajícím věkem mají tendenci číst pravidelně stále méně. Mezi věkem žáků a zálibou ve čtení byla zjištěna negativní korelace (r = −0,253). Údaje z výzkumu provedeného v letech 2018–2019 ve školách s litevským vyučovacím jazykem ve stejných věkových skupinách ukázaly, že při komunikaci doma a při čtení knih převládá litevština, zatímco na sociálních sítích a při psaní SMS zpráv žáci nejčastěji volí litevštinu a angličtinu; čím jsou žáci starší, tím více začíná v jejich online prostoru dominovat angličtina (Tamulionienė 2019: 10). 3. VÝSLEDKY VÝZKUMU: JAZYKOVÉ POSTOJE ŽÁKŮ Výzkum jazykových postojů odhaluje různý pohled na jazyky a jejich uživatele a odráží také předem utvořené kulturní stereotypy, moc a prestiž jazyka. Postoje ovlivňují volbu jazyků a jazykové chování (IVKS 2022: 347), určují intenzitu užívání jazyka a jeho výběr v různých jazykových kontextech. Postoje k jazyku se utvářejí v dětství (Giles a kol. 1983: 141). Výzkum jazykových postojů provedený ve skupině žáků primárních tříd škol s litevským vyučovacím jazykem ukázal, že již žáci třetích tříd mají pevný názor na význam litevštiny a její užívání (Poderienė, NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 35 Vaičiakauskienė 2019: 214). Su amžiumi nuostatos gali keistis, veikiamos mokinių kultūrinės aplinkos ir ugdymo mokykloje konteksto. Jos susijusios su kalbos mokymosi vertės, prasmės ir perspektyvų vertinimu. V této práci jsou postoje k polštině, litevštině a angličtině zkoumány z hlediska důležitosti znalosti jazyka, hodnocení jeho učení a osobního vztahu k němu. Největší pozornost je věnována analýze postojů k litevštině. Cílem je zjistit, jak žáci hodnotí litevštinu ve srovnání s vyučovacím jazykem, polštinou, a s angličtinou a zda se jejich postoje k litevštině mění s tím, jak se v ní zdokonalují. Postoje žáků jsou zkoumány na základě odpovědí vyjadřujících jejich názor na hodnoticí výroky: nesouhlasím, nemám názor a souhlasím. 3.1. Důležitost znalosti polštiny, litevštiny a angličtiny Motivaci k učení jazyka ovlivňují postoje žáků k důležitosti jeho znalosti v každodenním životě. Empirické výzkumy jiných badatelů odhalují souvislost mezi hodnocením důležitosti jazyka a studijními výsledky. Například výzkum provedený ve skupině žáků barcelonské školy ukázal, že žáci, kteří považují angličtinu za potřebnou, se ji učí lépe než ti, kteří ji pokládají za méně důležitou, ačkoli korelace není příliš silná (Gardner 2007: 14). Postoj žáků k důležitosti znalosti polštiny, litevštiny a angličtiny byl analyzován porovnáním jejich odpovědí na následující hodnoticí výroky: Je důležité dobře umět polsky; Je důležité dobře umět litevsky; Je důležité dobře umět anglicky. Kolik žáků s těmito výroky souhlasí, je patrné z obrázků 7, 8 a 9. Všichni žáci ve všech věkových skupinách potvrzují, že je důležité dobře umět polsky, litevsky a anglicky. Znalost polštiny je nejvíce ceněna v primárních třídách, avšak čím jsou žáci starší, tím méně z nich s tímto výrokem souhlasí: v primárních třídách souhlasí 82,4% žáků, zatímco v 7.–8. třídách 67% (viz obr. 7). Dvě třetiny žáků uvádějí, že je důležité dobře umět litevsky (viz obr. 8). Postoj k důležitosti litevštiny se v různých věkových skupinách v zásadě neliší: s výrokem, že je důležité dobře umět litevsky, souhlasí 67,6% žáků primárních tříd, 67,2% žáků 5.–6. tříd a 63,7% žáků 7.–8. tříd. Podíl žáků, kteří k této otázce nemají názor a s výrokem nesouhlasí, se s věkem nemění. 36 BENDRINĖ KALBA | 95 OBR. 7. Je důležité dobře ovládat polštinu (v%) OBR. 8. Je důležité dobře ovládat litevštinu (v%) OBR. 9. Je důležité dobře ovládat angličtinu (v%) OBR. 10. Mluvit s přáteli anglicky je módní (v%) Význam znalosti angličtiny lze, jak ukazuje obr. 9, zvláště posoudit v 5.–6. a 7.–8. třídě: podíl žáků těchto tříd, kteří se domnívají, že je důležité dobře ovládat angličtinu, činí 84,4% a 81,3%. Při srovnání postojů žáků ke všem třem jazykům z hlediska jejich důležitosti je patrné, že žáci nižších ročníků nejvíce oceňují polštinu, poté litevštinu a o něco méně angličtinu. Žáci vyšších ročníků dávají přednost angličtině. Názor žáků na hodnotu angličtiny doplňují údaje o prestiži tohoto jazyka při vzájemné komunikaci (viz obr. 10). Ve srovnání s nižšími ročníky se v 5.–6. a 7.–8. třídě zdvojnásobuje podíl žáků, kteří tvrdí, že mluvit s přáteli anglicky je módní, zatímco podíl těch, kteří s tímto tvrzením nesouhlasí, klesá (údaje o nesouhlasu podle věkových skupin: 49,1%, 23,4% a 19,8%). Lze vyvodit závěr, že většina žáků je motivována učit se všechny tři jazyky a oceňuje význam jejich znalosti, avšak čím jsou žáci starší, tím menší podíl z nich uvádí význam znalosti polštiny. Ve vyšších ročnících největší podíl žáků zdůrazňuje význam znalosti angličtiny. NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 37 3.2. Sociální hodnota litevštiny Postoje žáků k sociální hodnotě litevštiny odhaluje jejich souhlas či nesouhlas s tvrzeními Je důležité dobře mluvit litevsky, abych se všude domluvil/a a Chci-li získat dobrou práci, musím dobře ovládat litevštinu. Souhrnné údaje jsou uvedeny na obrázcích 11 a 12. OBR. 11. Význam litevštiny jako prostředku komunikace (v%) OBR. 12. Význam litevštiny pro získání dobré práce (v%) Jak vyplývá ze získaných údajů, litevština má vysoký společenský status. Dvě třetiny žáků považují litevštinu za důležitý prostředek komunikace a souhlasí s tím, že dobrá znalost litevštiny je nezbytná k dosažení profesních cílů. Při analýze odpovědí podle věkových skupin je patrné, že největší podíl těch, kteří nesouhlasí s tvrzením, že je třeba dobře ovládat litevštinu, aby se člověk domluvil, připadá na skupinu žáků 5.–6. tříd (26,5%). Menší podíl žáků této věkové skupiny se domnívá, že je důležité dobře ovládat litevštinu, aby člověk získal dobrou práci. 3.3. Postoj k učení se litevštině Postoj žáků k učení se litevštině odhaluje souhlas či nesouhlas s tvrzeními Rád/a se učím litevsky a Hodiny litevštiny mám rád/a. Souhrnné údaje z tohoto výzkumu postoje podle věkových skupin jsou znázorněny na obrázcích 13 a 14. Při porovnání odpovědí žáků na tato hodnotící tvrzení je patrná jejich souvislost. Potvrzuje ji také statisticky významná silná pozitivní korelace (r = 0,729). Více než polovina žáků na prvním stupni se ráda učí litevsky, dvěma třetinám se líbí hodiny litevštiny (59,3% a 66,7%). Učení litevštině se nelíbí a předmětové hodiny nemají rádi 38 BENDRINĖ KALBA | 95 13 OBR. Rádi se učí litevsky (v procentech) 14 OBR. Líbí se jim hodiny litevštiny (v procentech) pouze pětina žáků na prvním stupni (19,4% a 14,8%); pětina žáků na tuto otázku nemá názor. V 5.–6. a 7.–8. třídě pozitivní postoj k učení se litevštině a k hodinám postupně slábne. V závěrečných třídách nižšího sekundárního vzdělávání uvádí pozitivní postoje k učení se litevštině a k její výuce pouze třetina žáků; zvyšuje se podíl žáků, kteří na tuto otázku nemají názor (42,8% a 51,6%). Rozdílné výsledky skupin tříd potvrzují obecné tendence – pro žáky na prvním stupni je typická vyšší motivace k učení. Je třeba poznamenat, že žáci, kteří souhlasí s tvrzeními, že je důležité dobře umět litevsky a že mají rádi hodiny litevštiny, mají častěji tendenci hodnotit důležitost litevštiny ve svém životě. 3.4. Hodnocení obtížnosti polštiny a litevštiny Postoje k obtížnosti polštiny a litevštiny byly zkoumány analýzou souhlasu či nesouhlasu žáků s tvrzeními Polština je pro mě obtížná a Litevština je pro mě obtížná. Hodnocení obtížnosti jazyka v různých věkových skupinách je znázorněno na obrázcích 15 a 16. Při analýze postojů žáků k obtížnosti polštiny a litevštiny je třeba zohlednit rozsah užívání obou jazyků. Většina žáků doma komunikuje polsky, ačkoli tento jazyk často není jediným jazykem používaným doma. Polštinu (stejně jako ruštinu) žáci používají k vyhledávání informací na internetu, ke komunikaci s přáteli na sociálních sítích i osobně; v tomto jazyce si také nejčastěji vybírají knihy ke čtení. Polsky byli vzděláváni již v mateřských školách a vzdělávají se v tomto jazyce i ve škole. Litevština se používá v mnohem menší míře. Ze všech zkoumaných oblastí užívání jazyka je čtení knih jedinou činností, při níž si žáci vedle polštiny vybírají také litevštinu. Ve všech ostatních komunikačních situacích (při sledování filmů, prohlížení internetu, komunikaci na sociálních sít- NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 39 15 OBR. Polština je obtížná (v%) 16 OBR. Litevština je obtížná (v%) (na sociálních sítích i osobně) se litevština téměř nepoužívá. Většina žáků tedy získává zkušenost s používáním litevštiny pouze při hodinách litevského jazyka. Jak vyplývá z údajů, hodnocení obtížnosti polštiny a litevštiny se zásadně liší. Většina žáků nesouhlasí s tvrzením, že polština je obtížná (od dvou třetin do čtyř pětin respondentů); podíl těch, kteří s tím souhlasí, činí pouze desetinu (podle věkových skupin: 12%, 7,8% a 7,7%). Podrobnější analýza výsledků podle věkových skupin ukazuje, že čím jsou žáci starší, tím méně z nich je přesvědčeno, že polština je obtížná, mírně však klesá i podíl žáků, kteří s tímto tvrzením souhlasí; zároveň přibývá žáků, kteří k této otázce nemají názor. Lze předpokládat, že polštinu považují za obtížnou žáci z bilingvních nebo ruskojazyčných rodin; vliv domácího jazyka je největší v období mladšího školního věku. Ačkoli se ve školách, kde se vyučuje v polštině, žáci v každodenním životě dorozumívají litevsky jen velmi omezeně, považuje tento jazyk za obtížný méně než polovina z nich (podle věkových skupin: 44,4%, 39% a 38,5%). Ve srovnání s hodnocením polštiny, kterou používají v každodenním životě a ve škole při výuce všech předmětů, považuje litevštinu za obtížnou výrazně větší podíl žáků ve všech věkových skupinách. Takové výsledky nepřekvapují – žáci si osvojují litevštinu v podstatě pouze při výuce litevského jazyka a literatury. Stejně jako v případě hodnocení obtížnosti polštiny s věkem mírně klesá počet těch, kteří souhlasí i nesouhlasí s tvrzením, že litevština je obtížná. Byla zjištěna negativní korelace mezi odpovědí Litevština je pro mě obtížná a odpovědí Rád/a se učím litevsky (r = −0,355), stejně jako mezi odpovědí Litevština je pro mě obtížná a odpovědí Mám rád/a hodiny litevštiny (r = −0,295). Tyto výsledky potvrzují, že pozitivní emoce při učení litevštiny mají velký význam. Je třeba upozornit, že negativní korelace byla zjištěna mezi hodnocením litevštiny jako 40 BENDRINĖ KALBA | 95 obtížné a jejím používáním v každodenním životě, tj. komunikací v litevštině na sociálních sítích (r = −0,279), mluvením litevsky s přáteli (r = −0,166), čtením knih v litevštině (r = −0,164). Lze vyvodit závěr, že postoje k obtížnosti litevštiny ovlivňuje nejen emocionální hodnocení učení litevštiny a jejích hodin, ale také zkušenost s používáním litevštiny v každodenním životě. 3.5. Osobní vztah k polštině a litevštině Vztah k jazyku se utváří jeho užíváním, prostřednictvím jazyka si člověk osvojuje také kulturní rysy jazykové komunity. Vědci upozorňují na několik důležitých aspektů osobního vztahu k jazyku: otevřenost vůči kulturní identitě a/nebo náklonnost ke kulturní komunitě (Gardner 2007: 16), sociální a osobní cíle (Kmiotek, Boski 2017: 13). Osobní vztah k polštině a litevštině vyjadřuje souhlas či nesouhlas žáků s hodnotícími tvrzeními Polština je můj jazyk a litevština je můj jazyk. Výsledky výzkumu tohoto vztahu jsou znázorněny na obrázcích 17 a 18. Osobní vztah k litevštině uvádí méně než polovina žáků prvního stupně (40,7%) a přibližně třetina žáků 5.–6. a 7.–8. tříd. Že litevština 17 OBR. Osobní vztah k polštině (v%) 18 OBR. Osobní vztah k litevštině (v%) S ohledem na to, že litevština je NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 41 Třetina žáků na prvním stupni, pětina žáků 5.–6. tříd a téměř třetina žáků 7.–8. tříd je přesvědčena, že litevština není jejich vlastním jazykem. Velká část žáků uvedla, že nemá názor na to, zda je pro ně litevština vlastním jazykem (podle věkových skupin: 25,9%, 46,9%, 41,7%). Ačkoli jim litevština, stejně jako Litva, kde se žáci narodili a vyrůstají, náleží, většina žáků se s litevštinou neztotožňuje. Tyto výsledky nejsou překvapivé, protože litevština se stejně jako cizí jazyk nejčastěji používá pouze v hodinách litevštiny a při četbě knih. Analýza postojů žáků k litevštině odhaluje statisticky významnou souvislost mezi vztahem k litevštině, hodnocením její výuky a učení a jejím užíváním v každodenním životě. ZÁVĚRY 1. Z údajů výzkumu vyplynulo, že žáci navštěvující školy s polštinou jako vyučovacím jazykem netvoří z jazykového hlediska homogenní komunitu. Většina z nich doma komunikuje polsky, pro část žáků však polština není jediným jazykem, který doma nejčastěji používají. Méně než polovina žáků zapojených do výzkumu (42%) uvedla, že doma mluví polsky, čtvrtina žáků (26%) doma mluví rusky a více než třetina téměř vždy komunikuje několika jazyky; většina z nich (25%) polsky a rusky. Méně než desetina žáků kromě polštiny a ruštiny doma často používá také litevštinu. Žáci, jejichž domácí jazyk se liší od jazyka školy, stejně jako bilingvní žáci vyrůstající ve smíšených rodinách, potřebují podporu při osvojování litevštiny i polštiny. 2. V každodenním jazykovém užívání žáků převažují dva jazyky – polština a ruština. Zejména ruštině dávají přednost při vyhledávání informací na internetu a sledování filmů. Byla zjištěna statisticky významná pozitivní korelace mezi výběrem jazyka při sledování filmů a vyhledávání informací na internetu, komunikaci na sociálních sítích a osobním kontaktu. Četba je oblastí, v níž se volí polština a litevština. Oblast užívání litevštiny je velmi úzká – většina žáků získává jazykovou zkušenost s litevštinou pouze v hodinách litevštiny. Lze předpokládat, že volbu četby knih v litevštině určují také požadavky vzdělávacího programu pro litevský jazyk a literaturu. Většina žáků litevsky nekomunikuje, nesleduje filmy ani nevyhledává informace na internetu. Lze usuzovat, že velmi omezené užívání litevštiny v každodenních činnostech i ve škole je jednou ze zásadních příčin toho, že 42 BENDRINĖ KALBA | 95 40% žáků ve všech věkových skupinách považuje litevštinu za obtížnou a rozdíl v dosažených výsledcích v učení litevštiny mezi žáky navštěvujícími školy s litevštinou jako vyučovacím jazykem a žáky, kteří se učí ve školách s polštinou jako vyučovacím jazykem, se nezmenšuje. 3. Údaje výzkumu potvrzují tendenci typickou pro školy s litevštinou jako vyučovacím jazykem: čím jsou žáci starší, tím větší podíl z nich považuje za prestižní jazyk angličtinu. Výsledky ukazují, že motivace učit se anglicky je nejvyšší. 4. Analýza jazykových postojů odhalila vysokou společenskou prestiž litevštiny – většina žáků všech věkových skupin, kteří se učí polsky, se domnívá, že dobrá znalost litevštiny je důležitá pro dosažení profesních cílů. Byla zjištěna silná souvislost mezi pozitivními postoji k učení litevštiny a hodnocením hodin litevštiny: čím více se žákům hodiny litevštiny líbí, tím větší je jejich motivace k učení, a naopak. Byla také zjištěna statisticky významná pozitivní korelace mezi postoji k litevštině a pozitivním hodnocením její výuky a učení i jejím užíváním – při četbě, komunikaci v litevštině na sociálních sítích i osobně. 5. Naprostá většina žáků uvádí, že polština je součástí jejich identity a mají k ní vztah. Litevštinu považuje za svůj vlastní jazyk třetina žáků; přibližně stejný počet v této otázce nemá názor nebo nesouhlasí s tvrzením, že je jejich vlastním jazykem. Lze konstatovat, že emocionální osobní vztah k jazyku je určován zkušeností s jeho užíváním a postoji k němu. 6. Provedený výzkum zahrnuje dvě školy a neumožňuje vyvozovat zobecňující závěry o všech školách s polštinou jako vyučovacím jazykem, poukazuje však na obecné tendence odhalující souvislosti mezi volbou jazyků pro různé oblasti každodenního užívání, vztah mezi výběrem jazyků a jazykovými postoji a tendence v jazykovém chování žáků různého věku. LITERATŪRA Berman Robert, Lefever Samuel, Wóźniczka Anna K. 2011: Attitudes towards Languages and Cultures of Young Polish Adolescents in Iceland. Prieiga internete: https://www.academia.edu/15725741/Berman_R_Lefever_S_and_Wozniczka_A_K_2011_Attitudes_towards_languages_and_cultures_of_young_Polish_adolescents_in_Iceland. Demie Feyisa, Andy Hau 2013: The Achievement of Pupils with English as an Additional Language: An Empirical Study, London: Lambeth Research and Statistics Unit Schools and Educational Improvement Service International House. NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąją kalba atvejis 43 Gardner Robert C. 2007: Motivation and Second Language Acquisition. – Porta Linguarum 8, 9–20. Geben Kinga, Zielińska Maria 2016: Porównanie sytuacji socjolingwistycznej uczniów szkół polskich z Mościsk, Gródka (Ukraina) oraz Solecznik (Litwa). – Slavistica Vilnensis 61, 131–141. Giles Howard, Bourhis Richard Y., Taylor Donald M. 1977: Towards a Theory of Language in Ethnic Group Relations. – Language, Ethnicity and Intergroup Relations, ed. H. Giles, London: Academic Press, 307–348. Giles Howard, Harrison Chris, Creber Clare, Smith, Philip M., Freeman Norma H. 1983: Developmental and Contextual Aspects of Children’s Language Attitudes. – Language and Communication 3(2), 141. Hakuta Kenji, Butler Yuko G., Witt Daria 2000: How Long Does It Take English Learners to Attain Proficiency? Prieiga internete: https://web.stanford.edu. IVKS 2022: Ilgalaikės valstybinės kalbos politikos galimybių studija, parengė L. Kalėdienė, O. Aleknavičienė, M. Ramonienė. Prieiga internete: https://www.kulturostyrimai.lt/visos-temos/kulturos-politika/ilgalaikes-valstybines-kalbos-politikos-galimybiu-studija. Kamandulytė-Merfeldienė Laura 2014: Būdvardžių semantikos įsisavinimas ankstyvojoje vaikystėje. – Language in Different Contexts. Research Papers 6(1), 208–217. Kmiotek Łukasz K., Boski Paweł 2017: Language Proficiency and Cultural Identity as Two Facets of the Acculturation Process. – Psychology of Language and Communication 21(1), 192–214. Poderienė Nida, Vaičiakauskienė Sonata 2019: Lietuvių kalbos prestižas: mokinių nuostatos dėl lietuvių kalbos švietimo politikos kontekste. – Lituanistica 3, 199–219. Tamulionienė Aurelija 2019: Mokinių požiūris į lietuvių kalbą: ryšys tarp kalbos vartojimo, mokėjimo ir mokymosi. – Bendrinė kalba 92, 1–20. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt. Vilkienė Loreta 2019: Gimtakalbių ir negimtakalbių mokinių lietuvių kalbos kokybė. – Pedagogika 135(3), 102–121. Vilkienė Loreta, Vilkaitė-Lozdienė Laura, Bružaitė-Liseckienė Justina 2019: Lietuvių kalba Vilniaus lietuviškose, lenkiškose ir rusiškose gimnazijose: mokėjimo kokybė, kalbinės nuostatos ir motyvacija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. ŠBA 2022: Lietuvos tautinių mažumų švietimo būklės analizė. 2021, parengė J. Jevsejevienė, D. Survutaitė, B. Šeškus, R. Zablackė. Prieiga internete: https://smsm.lrv.lt. 44 BENDRINĖ KALBA | 95 Zabulionis Algirdas 2020: Tarptautinio švietimo tyrimo OECD PISA Lietuvos ir kaimyninių šalių duomenų tikslinė antrinė analizė, Vilnius: Nacionalinė švietimo agentūra. Prieiga internete: https://www.nsa.smm.lt/wp-content/uploads/2020/09/Tarptautinio-svietimo-tyrimo-OECD-PISA-2018-m.-Lietuvos-ir-kaimyniniu-saliu-duomenu-tiksline-antrine-analize.pdf. Gauta 2022 11 09 Priimta 2022 12 08 NIDA PODERIENĖ LANGUAGE USE AND LINGUISTIC ATTITUDES: THE CASE STUDY OF SCHOOLS WITH THE POLISH LANGUAGE OF INSTRUCTION Summary The article presents the results of a questionnaire-based study of the most commonly used home language, the choice of language in relation to other languages in different communicative situations and linguistic attitudes towards Polish, Lithuanian and English languages based on the survey analyzing responses of student groups of grades 3–8 in two schools with the Polish language of instruction. Research data in relation to the age groups was analyzed regarding aspects such as the dominant language in communication with family and friends, the choice of language preference over other languages, i.e. in which language students choose to watch movies, search for information on the Internet, read books, write SMS and communicate on social networks. Students’ language attitudes were studied in terms of language learning motivation, social value and personal relationship with the language. In some aspects, the research results were compared with the data of the study of students’ linguistic attitudes and language dominance in everyday use conducted a few years ago in schools with the Lithuanian language of instruction focused on the same age groups. Research data on language dominance show that the majority of students communicate in Polish at home, although for some of them Polish is not the only language used in the family. Out of all the students who participated in the study, 42% indicated that they speak Polish at home, more than a third of students specified that they usually communicate in several languages in the family, out of which the largest part (25%) speak in Polish and Russian and 26% of students indicated that they communicate in Russian at home. Less than a tenth of students, in addition to Polish and Russian, noted that they often use Lithuanian in their home environment. Research data on the choice of language in relation to other languages in different communicative situations revealed that NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 45 two languages – Polish and Russian – predominate, and Russian is especially strongly used when searching for information on the Internet and watching movies. Reading is the type of activity where Polish and Lithuanian languages prevail. The results of the research demonstrate the high status of the Lithuanian language’s social value, as students believe that it is important to know the Lithuanian language in order to achieve both social and professional life objectives. The results of the study show a statistically significant positive correlation between motivation to learn the Lithuanian language and liking Lithuanian lessons (Pearson coefficient 0,729). English is considered a prestigious language and the results show the highest motivation to learn it, in comparison to Polish and Lithuanian languages. The results of the study revealed that students feel a strong connection with the Polish language of instruction as part of their identity. A third of the students consider Lithuanian their own language and approximately the same number do not have an opinion or disagree. The conducted exploratory research covers several municipal schools and, therefore, does not make general conclusions about the linguistic preferences and language dominance of students in the majority of schools with the Polish language of instruction. The study shows trends regarding language choice, valuation of Polish, Lithuanian and English languages and learning motivation. KEYWORDS: Polish language, Lithuanian language, language use, linguistic attitudes. NIDA PODERIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] NIDA PODERIENĖ KALBŲ VARTOJIMAS IR KALBINĖS NUOSTATOS: MOKYKLŲ LENKŲ MOKOMĄJA KALBA ATVEJIS Santrauka Straipsnyje pristatomi dviejų mokyklų lenkų mokomąja kalba 3–8 klasių mokinių grupėse anketavimo būdu atlikto tyrimo rezultatai apie namų kalbą, kalbai teikiamą pirmumą kitų kalbų atžvilgiu ir kalbines nuostatas. Tyrimo duomenys pagal amžiaus grupes analizuojami tokiais aspektais kaip vyraujanti kalba bendraujant su šeima ir draugais, kalba, kuria mokiniai dažniausiai žiūri filmus, ieško informacijos internete, skaito knygas, rašo SMS žinutes ir bendrauja socialiniuose tinkluose. Mokinių požiūris į kalbą tiriamas kalbos socialinės vertės, mokymosi motyvacijos, asmeninio santykio su kalba aspektais. Tyrimu siekta nustatyti kalbų pasirinkimo kasdienėje mokinių vartosenoje sąsajas, kaip keičiasi kalbos 46 BENDRINĖ KALBA | 95 pasirinkimo polinkiai ir kalbinės nuostatos skirtingais amžiaus tarpsniais. Kai kuriais aspektais tyrimo rezultatai lyginami su prieš kelerius metus mokyklose lietuvių mokomąją kalbą to paties amžiaus mokinių grupėse atlikto mokinių kalbinių nuostatų ir kalbos dominavimo kasdienėje vartosenoje tyrimo duomenimis. Tyrimo rezultatai atskleidė, kad dauguma mokinių namuose bendrauja lenkų kalba, nors daliai jų ši kalba nėra vienintelė dažniausiai šeimoje vartojama kalba. Mažiau nei pusė mokinių (42%) nurodė namuose kalbantys lenkiškai, daugiau kaip trečdalis dažniausiai bendrauja keliomis kalbomis – didžiausia dalis (25%) lenkiškai ir rusiškai, 26 proc. mokinių šeimoje kalba rusų kalba. Mažiau kaip dešimtadalis mokinių namuose dažnai kalba ir lietuviškai. Pasirenkant kalbą kasdienėje vartosenoje, dažniausiai pirmenybė teikiama lenkų ir rusų kalboms, ypač rusų kalba vyrauja ieškant informacijos internete ir žiūrint filmus. Lenkų ir lietuvių kalbomis visų amžiaus tarpsnių mokiniai skaito knygas. Nustatyta statistiškai reikšminga koreliacija tarp kalbos pasirinkimo pirmumo kasdienės vartosenos srityse. Kalbinių nuostatų tyrimo duomenys rodo aukštą lietuvių kalbos socialinę vertę. Mokiniai mano, kad lietuvių kalbą svarbu mokėti siekiant tiek socialinio, tiek profesinio gyvenimo tikslų. Tyrimo rezultatai atskleidė statistiškai reikšmingą teigiamą ryšį tarp motyvacijos mokytis lietuvių kalbos ir lietuvių kalbos pamokų mėgimo (Pirsono koeficientas 0,729). Visų amžiaus tarpsnių mokiniai nurodo lenkų, lietuvių ir anglų kalbų mokėjimo svarbą, vyresnėse klasėse pirmenybė teikiama anglų kalbai. Didžioji dalis mokinių patvirtina stiprų ryšį su lenkų kalba kaip savo tapatybės dalimi. Lietuvių kalbą sava kalba laiko trečdalis mokinių, maždaug tiek pat tyrime dalyvavusių mokinių šiuo klausimu neturi nuomonės arba nesutinka, kad lietuvių kalba yra sava. Analizuojant tyrimo rezultatus nustatyta statistiškai reikšminga koreliacija tarp kalbinių nuostatų ir kalbos pasirinkimo. Atliktas tyrimas apima dviejų savivaldybių mokyklas, todėl neleidžia daryti apibendrinamųjų išvadų apie daugumą mokyklų lenkų mokomąja kalba, tačiau ryškina bendras tendencijas, rodančias kalbų pasirinkimo ir kalbinių nuostatų ryšį, lenkų, lietuvių ir anglų kalbų vertinimą ir mokymosi motyvaciją. ESMINIAI ŽODŽIAI: lenkų kalba, lietuvių kalba, kalbų vartojimas, kalbinės nuostatos. NIDA PODERIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, 10308 Vilnius [email protected] NIDA PODERIENĖ. Kalbų vartojimas ir kalbinės nuostatos: mokyklų lenkų mokomąja kalba atvejis 47