Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje: dviejų kultūrų panašumai ir skirtumai

VILIJA SAKALAUSKIENĖ Institut litevského jazyka ORCID id: orcid.org/0000-0002-0487-7710 VÝZKUMNÉ OBLASTI: etnolingvistika, lexikografie, lexikologie. DOI: doi.org/10.35321/bkalba.2023.96.12 HODNOTY V JAZYKOVÉM OBRAZU SVĚTA LITEVŠTINY A POLŠTINY: PODOBNOSTI A ROZDÍLY DVOU KULTUR Ve dnech 7.–9. září 2023 se na Filologické fakultě Vilniuské univerzity konala mezinárodní interdisciplinární vědecká konference Hodnoty v jazykovém obrazu světa litevštiny a polštiny. Kulturní aspekty textologie. Text–textéma–kontext1 (pol. Wartości w językowym obrazie świata polaków i litwinów. Kulturowe aspekty tekstologii. Tekst–tekstем–kontekst)2, kterou uspořádaly Polonistické centrum Vilniuské univerzity a Katedra polské textologie a gramatiky Ústavu lingvistiky a literární vědy Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu. Jednalo se již o páté setkání litevských a polských vědců, lze tedy hovořit o malém, ale významném jubileu. Počátkem setkávání litevských a polských (a nejen těchto) vědců, kteří se zajímají o tuto výzkumnou oblast, byly semináře kulturní lingvistiky a kognitivní etnolingvistiky konané v letech 2019 a 2020. Už tehdy připomínaly spíše mezinárodní konference a v roce 2021 dokonce ani pandemie nezabránila uspořádání mezinárodní konference věnované minulosti a současnosti v jazyce a kultuře. Stojí za to alespoň krátce připomenout samotné počátky těchto vědeckých setkání. První seminář vědecko-vzdělávacího cyklu Hodnoty v jazykovém obrazu světa litevštiny a polštiny3 se konal ve Vilniusu ve dnech 4.–7. července 2019. Seminář uspořádaly Polonistické centrum Vilniuské univerzity a Univerzita Marie Curie-Skłodowské v Lublinu 1 O této konferenci se již psalo, viz Vilija Sakalauskienė. Konference. – Gimtoji kalba 10, 2023, 30–34. 2 Webové stránky konference www.kulturinelingvistika.flf.vu.lt/lt/seminarai5.php. 3 Seminář ve Vilniusu vzešel z dlouholeté (od roku 2015) a plodné spolupráce vědců z Vilniusu a Lublinu, kterou podnítila realizace projektu EUROJOS. Byl koncipován jako seminář antropologické kulturní a kognitivní lingvistiky a stal se skvělou příležitostí představit nejnovější práce a výzkumné prostory. Více informací o semináři naleznete na internetové adrese http://www.kulturinelingvistika.flf.vu.lt/lt/seminarai1.php. 226 BENDRINĖ KALBA | 96 Institut polské filologie Univerzity Marie Curie-Skłodowské. Cílem tohoto semináře bylo seznámit se s metodologií kognitivní etnolingvistiky, která se v Polsku i dalších evropských zemích, stejně jako v Litvě, těší rostoucí oblibě, má již poměrně dlouhou historii a dosáhla významných vědeckých výsledků. Cílem bylo také ukázat, jak lze tuto metodologii prakticky využít k popisu vybraných kulturních konceptů (hodnot, stereotypů). Na semináři přednesli své příspěvky litevští a polští badatelé, doktorandi a studenti z Polonistického centra Vilniuské univerzity (VU), fakult filologie a filozofie, Institutu litevského jazyka (LKI), Institutu litevské literatury a folkloru (LLTI), Lotyšské univerzity (LU), Univerzity Kazimierze Wielkého v Bydhošti (BKDU), Slovanského institutu Polské akademie věd (LMA SI) a Institutu polské filologie Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu (LMKSU). Celkem zaznělo 21 příspěvků a přednášky dvou pozvaných přednášejících. O základech a metodách kulturní lingvistiky hovořil profesor Jerzy Bartmiński, zakladatel lubelské etnolingvistické školy; o způsobech explikace kulturních konceptů profesorka Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska. Příspěvek Naglise Kardelise (VU) zdůrazňoval význam mateřského jazyka pro pěstování hodnot a rozvoj osobnosti, příspěvek Ireny Smetonienė (VU) pojetí a hierarchii hodnot nejdůležitějších pro Litevce a problémy jejich klasifikace a příspěvek Kristiny Rutkovské (VU) specifika vnímání hodnot v lidovém jazyce a kultuře. Předávání hodnot litevských Poláků v básnických textech představily Irena Fedorowicz a Kinga Geben (VU), hodnotový aspekt litevské kulturní krajiny ve folkloru Bronė Stundžienė (LLTI) a projevy systému hodnot v každodenním diskurzu Žemaitů ve druhé polovině 20. století analyzovala Jūratė Pajėdienė (LKI). Na semináři byly rovněž analyzovány kulturní koncepty, které si badatelé zvolili na základě materiálu spisovné litevštiny a polštiny i jejich nářečí. Lexikografické a dotazníkové údaje o pojmu ZEMĚ představil Marius Smetona (VU), koncept TÝDNE v jazyce a skutečnosti rozebrala Joana Szadura (LMKSU), metaforami deště v litevských a ruských básnických textech se zabývaly Birutė Jasiūnaitė a Jelena Konickaja (VU), o obrazu ČLOVĚKA v nářečním diskurzu hovořila Vilija Sakalauskienė (LKI) a jedinečnost obrazu ČLOVĚKA a jeho proměny ve Slovníku nářečí jižních jižních aukštaitských nářečí představila Vilija Ragaišienė (LKI). Obraz LITEVSKÉ MATKY na základě údajů z dotazníků zkoumaly Karolina Slotvinska a Kristina Rutkovská (VU), koncept PŘÍTELE na základě tvarů podstatného jména draugas v současné litevské publicistice analyzovala Loreta Vaičiulytė-Semėnienė (LKI), koncept NÁRODA v současné polštině představila Beata Żywicka (LMKSU) a obraz POLÁKA v mediálních textech vytvářených obyvateli sousedních zemí Marta Hartenberger (BKDU). Vybrané kognitivní modely STUDU v litevštině zmapovala Monika Bogdzevič (VU) a kognitivní obraz PRAVDY a LŽI v litevských paremiích odhalila Irena Snukiškienė (VU). Badatelé z LMKSU přednesli příspěvky o paměti vtělené do jazyka (Damian Gocół), o hodnotách spojených s konkrétním místem (Sara Akram), o kategoriích rodu a gramatického rodu v polštině (Marta Nowosad-Bakalaczyk) aj. VILIJA SAKALAUSKIENĖ. Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje: dviejų kultūrų panašumai ir skirtumai 227 jazyka analyzovala Loreta Vaičiulytė-Semėnienė (LKI), koncept NÁRODA v současné polštině představila Beata Żywicka (LMKSU) a obraz POLÁKA v mediálních textech vytvářených obyvateli sousedních zemí Marta Hartenberger (BKDU). Vybrané kognitivní modely STUDU v litevštině zmapovala Monika Bogdzevič (VU) a kognitivní obraz PRAVDY a LŽI v litevských paremiích odhalila Irena Snukiškienė (VU). Badatelé z LMKSU přednesli příspěvky o paměti vtělené do jazyka (Damian Gocół), o hodnotách spojených s konkrétním místem (Sara Akram), o kategoriích rodu a gramatického rodu v polštině (Marta Nowosad-Bakalaczyk) aj. První setkání vědců a badatelů ukázalo, že má smysl v další spolupráci pokračovat a vést další odborné diskuse. Proto se ve dnech 24.–25. září 2020 na Vilniuské univerzitě konal druhý seminář kognitivní etnolingvistiky z cyklu Hodnoty v jazykovém obrazu světa Litevců a Poláků, nazvaný Lidové, národní, mnohonárodnostní a multikulturní dědictví. Zaznělo na něm 29 příspěvků. Semináře se zúčastnili vědci a badatelé z LMKSU, LMA SI, Institutu polského jazyka Polské akademie věd (LMA LKI), Vratislavské univerzity, Slezské univerzity v Katovicích (KSU), Institutu kulturních studií Krakovské akademie Ignatianum, Státní vyšší východoevropské školy v Přemyšli (PVAREM), Slovanského institutu Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (HVMLU), LKI, LLTI a VU. Přednášející se zaměřili na analýzu hodnot důležitých pro jednotlivé kultury. Profesor Jerzy Bartmiński prostřednictvím kognitivní definice VLASTI odhalil dva protikladné profily tohoto pojmu. Místo představ spojených s národy a státy v kulturní axiologické sféře rozebrala Aleksandra Niewiara (KSU); pojem VLASTENECTVÍ v historickém a současném diskurzu litevského jazyka zkoumal příspěvek Mariause Smetony (VU). Na semináři se probíraly také metodologické otázky. Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska (LMKSU) se podělila o zkušenosti s tím, jak na základě pramenů lidového dědictví identifikovat a zkoumat pojmy společné baltskému a slovanskému axiologickému systému. Kristina Rutkovská (VU) zdůraznila význam lexikografických pramenů pro výzkum jazykového obrazu světa litevského jazyka a principy jejich analýzy. Maciej Rak (Jagellonská univerzita, JU) představil přehled výzkumu polské nářeční frazeologie a její perspektivy, zatímco Anna Tyrpa (LMA LKI) seznámila posluchače s metodami výzkumu nářeční axiologické lingvistiky. Stejně jako na předchozím semináři byly v příspěvcích analyzovány koncepty. Sylwia Gierczak (LMKSU) zkoumala na základě údajů z dotazníků koncept ÚCTY, Monika Bogdzevič (VU) představila konceptualizaci HNĚVU, VZTEKU- 228 BENDRINĖ KALBA | 96 U a STUDU pomocí metafor a Irena Snukiškienė (VU) na základě textových údajů odhalila kognitivní obraz PRAVDY. Vnímání člověka a světa v axiologickém prostoru mládeže rozebrala Beata Żywicka (PVAREM), zatímco obraz SOUSEDA v litevské publicistice představila Loreta Vaičiulytė-Semėnienė (LKI). V dalších příspěvcích se při analýze pojmů příznačných pro lidovou kulturu a při snaze odhalit obraz světa daného národa vycházelo z folkloru, nářečních textů a lexikografických pramenů. Irena Smetonienė (VU) představila obraz CHLEBA v terminologickém diskurzu a Vilija Sakalauskienė (LKI) etnolingvistické informace o ŽITĚ v litevských lexikografických pramenech. Axiologickou analýzu lotyšsko-litevského-polského slovníku Antanase Jušky (1875) představila Renatė Misevica-Trillitzscha (HVMLU), pohled současného člověka na mytologické bytosti odhalila Jūratė Pajedienė (LKI), lidový a poetický obraz HADA Magdalena Wołoszyn (LMKSU) a polské motivy v litevských zaříkadlech analyzovala Tatjana Vologdina (Vratislavská univerzita). Využití lidových pověr v textech orální historie rozebral Damian Gocół (LMKSU) a Sara Akram (LMKSU) zkoumala axiologický aspekt současných klimatických narativů. Různorodost pověr a přísloví ve Slovníku nářečí jižních jižních aukštaitských nářečí představila Vilija Ragaišienė (LKI), o myšlence kategorizace v lidové kultuře na příkladu osiky hovořila Joanna Szadura (LMKSU) a formy uchovávání zdrojů litevských paremií představila Dalia Zaikauskienė (LLTI). Několik přednášejících se věnovalo analýze hodnot: konceptu DOMOVA Kinga Geben a Irena Fedorowicz (VU), konceptu MATKY Karolina Slotvinska (VU) a obrazu Panny Marie Galina Miškinienė (LKI) a Kristina Rutkovská (VU). Zásadním poselstvím tohoto mezinárodního semináře bylo, že hodnoty pěstované odlišnými, a přitom blízkými jazykovými a kulturními společenstvími podporují posilování národního uvědomění a zajišťují kontinuitu, zachování, poznávání a šíření etnické kultury. Ve dnech 7.–8. října 2021 se již potřetí konalo mezinárodní setkání věnované hledání a výzkumu litevských a polských hodnot. Tím se přešlo od seminářů k mezinárodní interdisciplinární vědecké konferenci, která dostala název Hodnoty v jazykovém obrazu světa Litevců a Poláků. Minulost a současnost v jazyce a kultuře4. Konferenci uspořádalo Polonistické centrum VU a Katedra textologie a gramatiky polského jazyka Institutu polské filologie LMKU. 4 Podrobnější informace o konferenci viz http://www.kulturinelingvistika.flf.vu.lt/lt/seminarai3.php. VILIJA SAKALAUSKIENĖ. Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje: dviejų kultūrų panašumai ir skirtumai 229 a Komise pro etiku komunikace Polské akademie věd. Během dvoudenní konference bylo předneseno a vyslechnuto 41 příspěvků. Zvaní přednášející hovořili o kulturní lingvistice (etnolingvistice) a lingvokulturologii jako o propojení dvou úzce souvisejících disciplín – jazyka a kultury (Jerzy Bartmiński), o profilování jako nástroji rekonstrukce základního obrazu – Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska. Konferenční příspěvky se prostřednictvím vybraných hodnot snažily odhalit, co je v jazycích společné a co se liší, na čem závisí vazby a hranice mezikulturní komunikace. V současnosti jsou důležité nejen hodnoty – přátelství, dobrotivost, úcta, tolerance či spravedlnost, ale také antihodnoty – válka, zotročení, teror, konflikt, zrada, spor, ponížení, strach aj., neboť negativní a společensky škodlivé jevy v průběhu času ničí identitu, ponižují, ohrožují a podporují vykořisťování lidí. Příspěvky se zabývaly takovými hodnotami, jako jsou DOBROTIVOST (Loreta Vaičiulytė-Semėnienė, LKI), ZDVOŘILOST (Alla Krawczuk, Lvovská národní univerzita Ivana Franka, LNIFU), ODPOVĚDNOST (Beata Żywicka, Univerzita přírodních a humanitních věd v Siedlcích), SVOBODA (Alena Rudenka, Běloruská státní univerzita). Hledaly se odpovědi na otázky, co je hodnotou NÁŘEČÍ, zda je samo nářečí hodnotou (Daiva Aliūkaitė, VU), zda jsou HODNOTAMI, nebo antihodnotami SMRT (Vilija Ragaišienė, LKI), VÁLKA (Sara Akram, LMKSU), KRIZE (Magdalena Wołoszyn, LMKSU). Byl probrán axiologický aspekt pocitů HNĚVU, STRACHU a STUDU v litevském jazykovém obrazu světa (Monika Bogdzevič-Haber, VU) a představena rekonstrukce HLOUPOSTI. Na základě jazykových údajů (Dorota Zdunkiewicz-Jedynak, Varšavská univerzita) byl analyzován kognitivní obraz LŽI v litevských a anglických textech (Irena Snukiškienė, VU), ZRADA v litevských lexikografických pramenech (Vilija Sakalauskienė, LKI), hovořilo se o projevech NEÚCTY na základě dotazníkových údajů (Sylwia Gierczak, LMKSU) a o různých formách násilí v polských a litevských lidových pohádkách (Wioleta Wróblewska, Univerzita Mikuláše Koperníka v Toruni). Diskutovalo se o podobách paměti a vzpomínání, stejně jako zapomínání a zapomenutí. Tyto jevy jsou velmi důležité pro komplexní interpretaci dávných dějin a pochopení jejich vlivu na současnost. V příspěvcích, jejichž témata souvisejí s hodnocením v jazykovém obrazu světa Litevců a Poláků na základě jazykových údajů, byly analyzovány vztahy přírody a 230 BENDRINĖ KALBA | 96 člověka (Asta Leskauskaitė, LKI), způsoby oslovování rostlin v polském folkloru (Sara Orzechowska, Univerzita Mikuláše Koperníka v Toruni), zkoumalo se, jak je v litevském jazykovém obrazu světa vnímána šelma a jaké fyzické a psychické vlastnosti se jí připisují (Silvija Papaurėlytė-Klovienė, Šiauliai State College), odhalen byl vztah dravých ptáků a negativních jevů lidského života v litevské a slovanské etnické kultuře (Birutė Jasiūnaitė, Jelena Konickaja, VU), analyzovaly se hodnoty a antihodnoty v litevské a slovanské ornitonymické frazeologii (Diana Plachovičiūtė, VU) a odpověď na otázku, co pro Litevce znamená voda, se hledala prostřednictvím konceptů PRAMENE a ZŘÍDLA (Irena Smetonienė, VU). Byly probrány a analyzovány historické i současné materiály používané při výzkumu – různé druhy jazykových údajů (lexikografické prameny, staré písemnosti, texty, historické dokumenty, publicistika, dotazníková šetření a folklor různých žánrů): kázání Jurgise Ambrozieja Pabrėžy (1771–1849) o osmém Božím přikázání (Jūratė Pajėdienė, LKI), valence slova valdžia v současné polštině (Ołesia Sływyńska, LNIFU), slovní zásoba související s pandemií koronaviru v litevštině (Agnė Aleksaitė, LKI; Rita Urnežiūtė, Centrum vydávání vědeckých a encyklopedických publikací), kognitivní obraz ŠLECHTY v polských literárních a lidových narativech (Karolina Slotvinska, VU), stereotyp FRANCOUZE a jeho profily v polské lidové kultuře (Monika Łaszkiewicz, LMKSU), na základě dotazníkových šetření mezi polskými studenty současný stereotyp Poláka a Ukrajince (Olga Fylypec, LNIFU), hodnotové rysy zakódované v lidových hádankách (Kristina Rutkovska, VU), kulturníémata a jejich hodnocení (Maciej Rak, JU). Všestranné diskuse umožnily přiblížit minulost, ukázat proměny určitých společenských jevů a odhalit jejich vztah k současnosti. Výběr různých forem a projevů kultury umožnil nejen podrobně prozkoumat zvolené skupiny hodnot, ale také odhalit nové hodnoty jejich interpretací v kontextu litevských a polských konceptů. Ve dnech 8.–10. září 2022 se konalo čtvrté setkání vědecko-vzdělávacího cyklu Hodnoty v jazykovém obrazu světa Litevců a Poláků5. Jednalo se o mnohem větší akci než tři předchozí, které se konaly v letech 2019, 2020 a 2021. Mezinárodní výzkumníci byli pozváni na setkání Komise pro sociolingvistiku, akreditované při 5 Více informací o konferenci viz http://www.sociolingvistika2022.flf.vu.lt/programa2. VILIJA SAKALAUSKIENĖ. Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje: dviejų kultūrų panašumai ir skirtumai 231 Mezinárodní komise pro slavistiku, VI. mezinárodní vědeckou konferenci Slovanské pohraničí na přelomu 20. a 21. století. Jazyk–společnost–kultura–identita a workshopy kulturní lingvistiky z cyklu Sociolingvistické aspekty slovanských jazyků. Jedním z hlavních úkolů konaných workshopů bylo vytvořit metodologický základ pro popis kulturních jevů zaznamenaných v litevštině a polštině. Tématem vědeckého setkání byly kultury polského, litevského a dalších národů. Příspěvky účastníků konference se proto věnovaly prezentaci nářeční slovní zásoby v kulturních slovnících a kulturám pohraničí. Zároveň bylo cílem podělit se o informace o etnolingvistickém výzkumu prováděném v Litvě a Polsku, o objektech výzkumu dvou disciplín – kulturní lingvistiky (etnolingvistiky) a lingvokulturologie – a zasadit je do širokého kontextu výzkumu jazyka, kultury a identity prováděného v Evropě. V sekci věnované etnolingvistice seznámil profesor Józef Kąś (JU) účastníky konference s problémy etnolingvistického a nářečního slovníku a se strukturou nářečního slovníku, význam slovníků pro zaznamenávání nářeční slovní zásoby zdůraznila Halina Karaś (Varšavská univerzita) a nářeční slovník jako zdroj hodnot jazykové komunity analyzovala Vilija Ragaišienė (LKI). Co jsou kultury a jak je zkoumat, vysvětlil Maciej Rak (JU), pojetí trpělivosti v publicistice podle různých forem přídavného jména kantrus, -i rozebírala Loreta Vaičiulytė-Semenienė (LKI), koncept BRATR ve veřejném diskurzu Litvy představila Silvija Papaurėlytė-Klovienė (Šiauliai State College) a koncept VLASTI v prezidentském diskurzu Magdalena Wołoszyn (LMKSU). Podobnosti a rozdíly mezi slovní zásobou týkající se covidu a války v lotyštině, litevštině a ruštině ukázaly ve svém příspěvku Evija Lipartė a Dite Liepa (LU), válku jako hranici lidskosti zdůraznila ve svém příspěvku Sara Akram (LMKSU). Zvláštní sekce byla věnována symbolům lidové kultury. Zazněly v ní příspěvky o obrazu BERUŠKY v litevské poezii (Rūta Kazlauskaitė, Akademie VU v Šiauliai), o ČÁPovi v litevské a slovanské lingvokultuře (Birutė Jasiūnaitė a Jelena Konickaja, VU), jazykový kulturní obraz rostlin v litevských lexikografických pramenech byl prostřednictvím etnolingvistických informací o OVSI představen v příspěvku Viliji Sakalauskienė (LKI), frazeologii spojenou s bohem hromu v baltských a slovanských jazycích představil Giuliano Gajetti (JU) a názvy modré barvy v litevštině a polštině rozebrala Viktorija Ušinskienė (VU). Na workshopy kulturní lingvistiky byli pozváni nejen zkušení etnolingvisté, ale také doktorandi a začínající badatelé v oblasti kulturní lingvistiky. 232 BENDRINĖ KALBA | 96 Konference v roce 2023 navázala na již uskutečněná setkání, na nichž se zkoumala pojmenování hodnot zakotvená v jazyce, která tvoří základ identity a podněcují dialog mezi národy, posilují porozumění a užší vazby. Na konferenci6 se pozornost zaměřila na otázky textu a textologie. V teoretické části se probíral kulturní text, jeho podoby a využití ve výzkumu etnické identity, rozebíraly se teoretické problémy textologie, byla představena textologická analýza starých písemností, na text se nahlíželo jako na zdroj sebevyjádření, dále se z různých jazykových perspektiv pojednávalo o hodnotách a antihodnotách a zkoumaly se koncepty a obrazy důležité pro lidovou kulturu. Stejně jako v předchozích letech byli na konferenci pozváni doktorandi a začínající badatelé v oblasti kulturní a axiologické lingvistiky. Konference se osobně i online zúčastnilo přibližně 50 výzkumníků z LMKSU, LMI SI, LMA LKI, JŪ, LKI, LKTI, VU a Akademie VU v Šiauliai, z Ústavu ukrajinských studií Ivana Krypjakevyče ve Lvově (LIKUSI), Vratislavské univerzity a Slezské univerzity (Katovice). Celkem zaznělo 43 příspěvků. Představený výzkum vycházel z různých empirických zdrojů – staré písemnosti a slovníky, terminologické a jiné výkladové slovníky, současné texty, korpusy, poezie, folklor, žákovské slohové práce a údaje z dotazníkových šetření. Údaje ze zdrojů byly představeny v litevštině, polštině, španělštině, ruštině a běloruštině. Na třech plenárních zasedáních zaznělo 14 příspěvků. První plenární zasedání se zaměřilo na teoretické problémy textologie. Profesorka Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska pojednala o textologii jako disciplíně propojující lingvistiku a literární vědu a o významu textologických studií pro etnolingvistiku. Zdůraznila, že pro etnolingvistiku je důležité, že mechanismy tvorby textů vycházejí z kulturně ustálených životních modelů a že tyto modely lze rozpoznat ze struktury textu. Anna Pajdzińska (LMKSU) vyzdvihla osobitost poetického textu – jeho odlišnou jazykovou tvorbu a estetický účinek –, Aleksandra Niewiara (Slezská univerzita) se ve svém příspěvku zabývala tématem dědění kulturních informací. O porozumění nářečnímu světonázoru a zvláštnostech jeho modelování pojednávala Tetiana Jastremska (LIKUSI). Marta Wójcicka (LMKSU) rozebrala kolektivní identitu založenou na obrazu minulosti v kulturním textu. 6 Online přístup k tezím konference: http://www.kulturinelingvistika.flf.vu.lt/public/Tezes_2023_maketas-GERAS.pdf. VILIJA SAKALAUSKIENĖ. Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje: dviejų kultūrų panašumai ir skirtumai 233 Jedno z plenárních zasedání bylo věnováno také textologické analýze starých písemností. Maria Trawińska (LMA SI) pojednala o mimořádně zajímavém prameni výzkumu – dokumentech ze středověkých polských zemí; Jūratė Pajėdienė (LKI) poukázala na kulturní význam doslovných překladů kázání z 18.–19. století, jejich shod a možností vzájemného srovnávání; Kristina Rutkovska (VU) se zaměřila na paratexty vícejazyčných a překladových textů a jejich význam. Dalších 29 příspěvků se zabývalo těmito kulturními koncepty: axiologický rozměr PRÁCE v jazykovém a kulturním světonázoru polských venkovských obyvatel představila Anna Piechnik (JU), koncept VLASTI Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska (LMKSU) a Alena Rudenko (LMA SI), koncept PATRIOTISMU Marius Smetona (VU) a koncept DEMOKRACIE Irena Smetonienė (VU). Zkoumán byl také jazykový a kulturní obraz světa: Sebastian Wasiuta (LMKSU) odhalil sémantiku LESA v lidových písních o vojácích a válce, Vilija Sakalauskienė (LKI) analyzovala koncept PŠENICE a zdůraznila význam litevských nářečních slovníků jako kulturních textů, které odhalují kulturní kontext fungování slova. S lidovými názvy rostlin a jejich hodnocením seznámila Ilona Kulak (JU), podobnosti a rozdíly mezi koncepty TETY A MANŽELOVY MATKY a SNAŠI představila Vilija Ragaišienė (LKI). V několika příspěvcích se z různých hledisek nahlíželo na kulturní jevy minulosti a hledaly se jejich souvislosti se současností. Příspěvek Reginy Jakubėnas (VU), vycházející z dopisů kněze Remigijuse Kosakovského knězi Martynasi Počobutovi-Odlanickému, ukázal obraz Vilniuské akademie a pařížského vědeckého prostředí; Damian Gocół (LMKSU) hovořil o paměti kresů (pohraničních oblastí polského státu) v reportážích Studia orální historie Radia Lublin; Tomasz Jelonek (JU) pojednal o tradičním systému hodnot venkovských obyvatel, který se odráží v neoficiálních místních názvech. Dva příspěvky vycházely z údajů o lidových pověrách: vyhánění nemoci v litevských zaříkáváních analyzovala Tatjana Vologdina (Vratislavská univerzita), lidovou magii a démonologii v jazykovém obrazu světa polsko-bělorusko-litevského pohraničí pak Katarzyna Konczewska (LMA LKI). Značná pozornost byla věnována takzvaným antihodnotám: Dorota Pazio-Włazłowska (LMA LKI) se zabývala konceptem TLUSTÉHO ČLOVĚKA v polské dětské literatuře, Irena Snukiškienė (VU) odhalila koncept LŽI v součas- 234 BENDRINĖ KALBA | 96 V textech v polštině Jelena Kirejeva a Miroslav Stasilo (VU) zkoumali, jak se v internetovém prostředí litevštiny a francouzštiny vyjadřují negativní pocity (hněv, nenávist) vůči politikům. Nida Poderienė (LKI) ve svém příspěvku analyzovala, jak žáci vyšších ročníků progymnázia studující v polštině a litevštině vyjadřují v písemném projevu svou identitu a hodnoty, a pojednala o společných rysech a rozdílech podle jazyka používaného doma a podle pohlaví. Na dalším zasedání se tématu sémantiky barev (šedé barvy) věnovala Viktorija Ušinskienė (VU), obraz matky v textech polských médií představila Marta Hartenberger (BGDU), antropomorfní metafory hvězd v litevské a ruské poezii analyzovaly Birutė Jasiūnaitė a Jelena Konickaja (VU), obraz Němky v Korpusu současné litevštiny představila Veslava Čižik-Prokaševa (LKI) a obraz kvetoucí blatouchu v litevské poezii Rūta Kazlauskaitė (VU ŠA). Konference se aktivně účastnili také doktorandi. Tématy jejich příspěvků byly pojetí kulturomů ve španělské lingvistice (Violeta Švaikovskaja, LLTI), vliv polštiny a latiny na slovník Konstantina Sirvyda z roku 1642 (Silvestras Buiko, VU) a činnost Jana Karłowicze na základě jeho dopisů Mečislovu Davainiu-Silvestraitisovi, kterou ve svém příspěvku analyzoval Szymon Grabiński (JU). Na témata folkloru a mytologie navázaly Diana Plachovičiūtė (LLTI), která hovořila o kohoutovi v litevské a slovanské frazeologii, a Aida Rymševič, která pojednala o domu v litevských a polských hádankách. Na závěrečném plenárním zasedání se Text jako zdroj sebevyjádření hovořilo o identitě lemkovské etnické skupiny (Małgorzata Misiak, Vratislavská univerzita), o venkovském domě jako hodnotě (Halina Kurek, JU), o vyšívaných textilních taštičkách na potřeby či přehozech (pol. makatka), zavěšovaných na stěnu, jakožto kulturním textu (Dorota Krystyna Rembiszewska, LMA SI), o měšťáctví v jazykovém obrazu světa litevštiny a o tom, co lze označit za měšťácké (Silvija Papaurelytė-Klovienė, LKI) a o konceptu PŘILNUTÍ v publicistice (Loreta Vaičiulytė-Semėnienė, LKI). Toto setkání vědců bude stejně jako ta předchozí připomenuto sborníkem článků připravených na základě příspěvků, který bude důležitý pro další výzkum hodnot etnických společenství propojených společnou historií a společným kulturním prostorem i pro pokračování spolupráce a lepší mezikulturní poznání s využitím nástrojů a prostředků jazykového a kulturního výzkumu. Po předchozích seminářích a konferencích byly připraveny tři recenzované VILIJA SAKALAUSKIENĖ. Vertybės lietuvių ir lenkų kalbų pasaulėvaizdyje: dviejų kultūrų panašumai ir skirtumai 235 sborníky článků Hodnoty v jazykovém obrazu světa litevštiny a polštiny. Editovaly je Kristina Rutkovska a Stanisława Niebrzegowska-Bartmińska. První dva – Teoretické předpoklady a interpretace a Lidové, národní, mnohonárodnostní a multikulturní dědictví – vydalo nakladatelství Vilniuské univerzity, zatímco třetí s názvem Minulost a současnost v jazyce a kultuře vyšel v Krakově v mezinárodně uznávaném nakladatelství Księgarnia akademicka. Jazykový výzkum hodnot, který pokračuje v Litvě a Polsku, je nejen pokračováním litevské a polské výzkumné tradice, ale také příležitostí rozšířit prostor mezinárodního projektu EUROJOS. Přijato 5. 12. 2023 VILIJA SAKALAUSKIENĖ Institut litevského jazyka ulice Petra Vileišia 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 236 BENDRINĖ KALBA | 96