Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių DUKRA ir SŪNUS asociacijų laukais)

SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ Institut litevského jazyka ORCID id: https://orcid.org/0000-0003-2538-9502 VÝZKUMNÉ ZAMĚŘENÍ: etnolingvistika, kognitivní lingvistika, lingvistická kulturologie, srovnávací jazykověda. DOI: https://doi.org/10.35321/bkalba.2024.97.01 SLOVNÍ ASOCIACE JAKO ZDROJ INFORMACÍ O KONCEPTU (NA ZÁKLADĚ ASOCIAČNÍCH POLÍ SLOV DCERA A SYN) KLÍČOVÁ SLOVA: asociace, dcera, jazykový obraz světa, koncept, experiment volných asociací, precedentní texty, syn. ANOTACE Při zkoumání obsahu konceptů je vzhledem k nejasně vymezeným hranicím zkoumaného objektu třeba využívat více a rozmanitější materiál, aby se odhalila různorodost informací spojených s konceptem. Po provedení experimentu volných asociací jsou analyzovaná asociační pole konkrétních lexikálních jednotek rovněž informativní při snaze alespoň částečně odhalit obsah kteréhokoli konceptu. Článek na základě asociačních polí slov dcera a syn pojednává o části obsahu konceptů DCERA a SYN spojovaných s jazykovým obrazem světa litevštiny a představuje, jak lidé hovořící litevsky vnímají charakteristiky typické pro dceru a syna. ABSTRAKT Výzkum obsahu konceptů vzhledem k nejistým hranicím zkoumaného objektu vyžaduje využití rozmanitějších materiálů, aby bylo možné odhalit rozmanitost informací spojených s daným konceptem. Slovní asociace jsou informacemi o tom, s čím si uživatelé jazyka v mysli spojují objekt pojmenovaný slovem-stimulem. Lze tedy říci, že asociace jsou také přímým zdrojem informací o obsahu konceptu. Proto mohou informace získané z experimentu volných asociací a popis asociačních polí konkrétních lexikálních jednotek pomoci podrobněji popsat obsah kteréhokoli konceptu. SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 9 Na základě asociačních polí slov daughter a son článek pojednává o části obsahu konceptů DAUGHTER a SON spojovaných se světonázorem litevského jazyka a představuje, jak litevsky mluvící lidé vnímají charakteristiky dcery a syna. ÚVOD Výzkum konceptů je jedním z témat jazykovědných prací vycházejících z myšlenek antropocentrického vědeckého paradigmatu, kterým je věnována největší pozornost. Snaha popsat, jak lidé mluvící konkrétním jazykem vnímají určité subjekty a objekty mimojazykové reality, a výzkum proměn tohoto vnímání a jeho vyjadřování jazykovými i jinými prostředky probíhají také v litevské lingvistice. Z prací z posledního desetiletí lze zmínit popisy konceptů KALBA, TAUTA, VALSTYBĖ, MOTINA, ŽEMĖ, DUONA, které připravila skupina vědců (Smetonienė, Smetona, Rutkovska 2019; 2021), podrobné popisy představ o DRAUGO, KAIMYNO, PRIEŠO, BALTARUSIO (GUDO), LATVIO, LENKO, RUSO, VOKIEČIO (Vaičiulytė-Semėnienė, Čižik-Prokaševa, Gritėnienė, Liutkevičienė, Gaidienė 2022), představu o ŽMOGU (Sakalauskienė 2021), pojednání o konceptu MEILĖ (Aleksaitė 2018) atd. Popisy konceptů v uvedených pracích vycházejí převážně z různých příkladů užití konkrétních slov. Dalším způsobem, jak popsat obsah konceptu, je analýza asociačního pole slov s ním spojených. Tento článek se zaměřuje na asociace slov dukra a sūnus. Cílem článku je analyzovat reakce respondentů na stimuly dukra a sūnus a pojednat o asociačních polích obou slov jako o zdrojích informací o konceptech DUKRA a SŪNUS. Výběr zkoumaných jednotek byl určen konkrétním významem těchto slov a jejich příslušností ke každodenně užívané, nespecializované slovní zásobě; navíc se v litevské lingvistice asociace slov dukra a sūnus ani koncepty DUKRA a SŪNUS dosud nezkoumaly. K dosažení cíle byly stanoveny tyto úkoly: provést experiment volných asociací a ze seznamu 100 stimulů1 vypsat asociace slov dukra a sūnus; popsat asociační pole obou slov podle povahy asociací (odlišit paradigmatické asociace od syntagmatických) a informací, které poskytují— 1 Podrobnější informace o experimentu viz s. 12–13. 10 BENDRINĖ KALBA | 97 obsah; shrnout, jaké informace o konceptech DUKRA a SŪNUS poskytuje analýza asociačních polí slov dukra a sūnus. Výzkumný materiál tvoří téměř 600 asociací ke slovům dukra a sūnus, které byly inventarizovány na základě experimentu s volnými asociacemi provedeného se studenty ze Šiauliai a Vilniusu2. K naplnění cílů výzkumu byly použity následující metody: deskriptivní metoda, konceptuální analýza, experiment s volnými asociacemi a kvantitativní metoda. Dosavadní výzkum tématu V litevské lingvistice byly slovní asociace zkoumány jen fragmentárně. „Slovník slovních asociací litevského jazyka“ Simony Steponavičienė byl sestaven na základě materiálu shromážděného při experimentu s volnými asociacemi, který probíhal v letech 1977–1982. Slova dukra a sūnus nebyla do seznamu podnětových slov zařazena. Su atskirais leksikos vienetais susijusias asociacijas tyrė Gražina Akelaitienė (2007). Janina Daukšytė (2004, 2009) šią temą nagrinėjo per ugdymo psichologijos prizmę (taip pat žr. jos straipsnius su Egle Vanagaite (2014) ir Edita Čaplinskaja (2014). Postoje Litevců a Rusů žijících v Litvě k jiným etnickým skupinám zkoumaly Marija Zavjalova a Svetlana Ryžakova (2004); specifika jazykového vědomí litevských Rusů a typy jejich komunikačního chování popsala Elena Akimova (2005). Část doktorské disertace Silvije Papaurėlytė-Klovienė „Koncept smutku v litevštině a ruštině“ tvoří popis výzkumu založeného na analýze slovních asociací. Disertace dokládá, že závěry výzkumu konceptu založeného na analýze slovních asociací se shodují se závěry získanými analýzou příkladů z korpusu současné litevštiny a z krásné literatury. To umožňuje tvrdit, že analýza asociačního pole slova poskytuje informace také o obsahu konceptu, který toto slovo označuje (Papaurėlytė-Klovienė 2004: 130–138). Samostatně byly popsány asociace slov medis, žodis, kaimas (Papaurėlytė-Klovienė 2011, 2012, 2014). Nelze pochybovat o tom, že výzkum slovních asociací v litevštině bude podrobnější, až se začne aktivněji využívat první verze databáze slovních asociací litevského jazyka, která je volně dostupná na internetu. Jak uvádí Laura Vilkaitė-Lodzienė (2019)3, databáze obsahuje 277 forem podnětových slov (frekventovaných podstatných jmen, sloves a přídavných jmen). Při shromažďování asociací 2 Asociační pole slov dukra a sūnus jsou uvedena v příloze článku. 3 Tento článek uvádí, kde je zmíněná databáze dostupná. SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 11 Zúčastnilo se 304 respondentů. Databázi plánujeme postupně doplňovat o nové podněty. Slova dukra a sūnus mezi dosavadními podněty v této databázi zatím nejsou. Předkládaný výzkum je nový tím, že jsou v něm poprvé v litevské lingvistice představeny a z různých hledisek analyzovány asociační pole slov dukra a sūnus, přičemž výsledky analýzy jsou vztaženy k obsahu konceptů DUKRA a SŪNUS. Závěry výzkumu mohou být užitečné pro ty, které zajímá specifika litevského jazykového obrazu světa, způsoby vnímání světa a stereotypy zaznamenané v jazyce, vzorce chování odhalující postoje k vztahům mezi členy rodiny, pojetí genderu a hodnotovým postojům. 1. OD ASOCIAČNÍHO POLE K OBSAHU KONCEPTU 1.1. Východiska výzkumu slovních asociací a opodstatněnost závěrů Teoretická východiska výzkumu vycházejí z myšlenek kognitivní lingvistiky, která zdůrazňuje úzkou souvislost mezi jazykem a lidskými poznávacími schopnostmi. Významy slov relevantních pro předkládaný výzkum jsou v litevských slovnících vykládány se zaměřením na aspekty pohlaví a příbuzenského vztahu. V „Litevském slovníku“ odkazuje slovo dukra na slovo duktė. Duktė je podle téhož slovníku „dítě ženského pohlaví ve vztahu ke svým rodičům“ (LKŽe). V tomto slovníku je vysvětlen také význam slova sūnus: „dítě mužského pohlaví ve vztahu ke svým rodičům“. V „Slovníku současné litevštiny“ jsou slova dukra a duktė uváděna jako synonyma (stejný přístup zastává i „Slovník synonym“ (SŽ); definice je totožná: „dítě ženského pohlaví ve vztahu ke svým rodičům“ (BLKŽ). Slovo sūnus je zařazeno do hesláře „Slovníku současné litevštiny“; údaje o něm se dosud shromažďují. Předkládaný výzkum se zaměřuje na slovní asociace. Asociace je vztah mezi objekty zaznamenaný ve vědomí. Předmětem lingvistiky jsou slovní asociace, které se odhalují prostřednictvím experimentu volných asociací. Při experimentu volných asociací dostanou respondenti seznam slovních podnětů a jsou požádáni, aby vedle každého podnětu bez dlouhého přemýšlení napsali první slovo, slovní spojení nebo větu, která je napadne. Instrukce předkládaná účastníkům experimentu musí zdůrazňovat, že všechny odpovědi jsou správné a výsledky experimentu budou zveřejněny pouze v souhrnné podobě. 12 BENDRINĖ KALBA | 97 Reakce na stimuly se nazývají asociačními reakcemi a celý seznam asociačních reakcí asociačním polem. Reakce na stimul ukazuje, jak uživatelé jazyka chápou předmět či jev pojmenovaný tímto slovem, jaké vlastnosti mu přisuzují a s jakými objekty či jevy skutečnosti jej spojují. Je třeba zmínit, že asociační pole přímo či nepřímo vyjadřuje také hodnocení objektu skutečnosti označeného slovem-stimulem. Sestavovatelé asociačních slovníků musí seznam slov-stimulů připravovat mimořádně odpovědně, neboť takový slovník by díky své povaze mohl poskytnout maximální množství spolehlivých informací o obrazu světa příznačném pro daný národ, jinými slovy o naivním obrazu světa4. Je samozřejmé, že asociační slovník vždy zůstane fragmentární – ať je jakkoli rozsáhlý, nemohl by obsáhnout naprosto všechna slova důležitá pro danou kulturu. Právě proto takový slovník neodráží naprosto všechny příčinné, prostorové a časové vztahy ani emoce, které ve uživateli jazyka vyvolává vztah k předmětům a jevům skutečnosti. Přesto lze při promyšleném výběru stimulů získat alespoň schematickou představu o systému hodnot národa hovořícího daným jazykem, o způsobu vnímání světa a modelech chování. Při vhodném výběru souboru stimulů poskytují asociační pole těchto slov informace o tom, jak je vnímána mimojazyková skutečnost. Spolehlivost výsledků asociačního experimentu závisí také na počtu jeho účastníků. Na základě výsledků asociačního experimentu lze vyvozovat závěry, pokud se experimentu zúčastnilo alespoň 30 osob. Samozřejmě platí, že čím více podobností účastníky experimentu spojuje (věk, zkušenosti atd.), tím spolehlivější jsou závěry. Některé reakce na stimuly jsou společné lidem téhož národa; společných rysů je ještě více, jsou-li lidé podobného věku – patří-li ke stejné generaci (to už předpokládá, že část jejich zkušeností bude společná). 4Například lze porovnat, nakolik je vhodné zahrnout názvy ptáků do seznamu slov-stimulů pro slovní asociační experiment pořádaný za účelem sestavení slovníku slovních asociací v litevštině gandras a marabu. Čáp je lidem žijícím v Litvě známý už od dětství, je to pták, kterého vídají v každodenním prostředí. Dítě při dospívání získává základní znalosti o tom, co je čáp a jaké funkce jsou tomuto ptákovi připisovány v naivním obrazu světa litevsky hovořících lidí. Naivním obrazem světa se v tomto článku rozumí chápání světa utvářené v lidském vědomí, které se v závislosti na vzdělání dané osoby částečně, nebo vůbec neshoduje s vědeckým obrazem světa. Asociace ke slovu gandras budou nejspíše početné a zachytí zvláštnosti vzhledu ptáka, jeho prostředí a způsobu života i skutečnost, že čáp je považován za národního ptáka Litvy. Marabu je objekt patřící do cizího prostředí, a proto bude jeho asociační pole pravděpodobně podstatně chudší. SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 13 1.2. O vztahu mezi konceptem a asociačním polem Vztah mezi asociačním polem konkrétního slova a obsahem konceptu označovaného tímto slovem lze vymezit jako vztah části a celku. Tvrdíme-li, že koncept představuje veškeré informace o objektu mimojazykové skutečnosti, máme na mysli, že tyto informace lze vyjádřit různými způsoby vnímatelnými smysly: jazykem (ústně či písemně), obrazem (výtvarné umění, divadlo, tanec) nebo zvukem (hudba). Výsledkem asociačního experimentu je asociační pole spojené s konkrétním slovem, které tvoří slova, slovní spojení nebo věty5. Nejpravděpodobněji tedy asociační pole verbalizuje tu část obsahu konceptu, která má jazykové vyjádření. Mezi asociacemi mohou být také takové, které odkazují k jinému obsahu, ne nutně vyjádřenému slovy, například k názvům obrazů, soch, tanců, divadelních představení nebo filmů. I tento obsah je tedy spojen s konceptem. Největší předností informací získaných z experimentu volných asociací je jejich maximálně přímá souvislost s obsahem lidského vědomí. Protože asociace jsou přímo získanými informacemi o tom, s čím je v myslích uživatelů jazyka spojován objekt pojmenovaný stimulem, lze tvrdit, že asociace jsou také přímým zdrojem informací o obsahu konceptu. Zkoumá-li se obsah konceptu na základě dokladů užití jazyka například v publicistických textech, nelze se vyhnout skutečnosti, že jejich funkcí není pouze informovat, ale také utvářet názor a upoutávat pozornost. Při naplňování této funkce je nutné hledat rozmanitější způsoby vyjádření a usiluje se o vytvoření dojmu překvapení, proto se více či méně vzdalujeme skutečnému vnímání předmětů a jevů. Právě proto příklady z publicistických textů nemusí plně odpovídat tomu, co je v myslích uživatelů konkrétního jazyka. Při řádném provedení asociačního experimentu se tomuto riziku předejde, protože při poskytování odpovědí (obvykle anonymně) není cílem upoutat pozornost. Lidé sdělují to, co skutečně mají v mysli (srov. výsledky analýzy konceptuálních metafor a slovních asociací při popisu konceptu liūdesio (Papaūrėlytė 2004: 130–138); interpretaci asociací spojovaných s konceptem jako jednoho ze způsobů analýzy konceptu uvádí také V. Karasikas (2005)). Měnící se zkušenosti lidí mění jak asociační pole, tak obsah konceptu v jejich vědomí. 5Informatívní je také absence jakékoli reakce na stimul. V takovém případě lze tvrdit, že objekt mimojazykové skutečnosti označený slovem-stimulem není důležitý, je příliš málo známý nebo o něm chybějí informace. 14 BENDRINĖ KALBA | 97 Chceme-li na základě výsledků asociačního experimentu odhalit část obsahu konceptu, je nutné zohlednit také samotný typ konceptu, který závisí na povaze objektu skutečnosti s konceptem spojovaného. Například koncepty emočních stavů, řekněme liūdesio, mají situační povahu: emoční stavy mají příčinu, projevují se navenek a mohou mít důsledky (popis konceptu liūdesio viz Papaurelýtė-Klovienė, 2004). Filmový záběr připomínají koncepty ligoninės či karo – existují zvláštní okolnosti pobytu v takové situaci, typičtí účastníci a typický vývoj scénáře. Koncepty dukros a sūnaus pojednávané v tomto článku by bylo možné charakterizovat spíše jako statické (ačkoli je nelze zcela absolutizovat, neboť dcera a syn jsou osoby, pro něž jsou charakteristické intelektuální činnost, emoce a vztahy k ostatním členům společnosti) – měly by zahrnovat soubor určitých rysů, jinými slovy odpovídat na otázky, kdo je dcera (syn), jakého pohlaví je tato osoba, kolik jí je let, jak souvisí s ostatními osobami, jaký je typický vzhled dcery (syna), čím se dcera (syn) obvykle zabývá, jak jsou dcera (syn) hodnoceni, jaká očekávání jsou na ně kladena atd. Uvést konečný seznam rysů by bylo obtížné, protože i samotný materiál může napovědět, zda konkrétní rysy vyčlenit, či nikoli. 2. ASOCIAČNÍ POLE SLOV DUKRA A SŪNUS Z HLEDISKA FORMY A OBSAHU 2.1. Obecné poznámky Do seznamu podnětů potřebných k přípravě asociačního slovníku je nezbytné zařadit názvy příbuzenských vztahů (zejména blízkého příbuzenství daného pokrevním poutem). Označení členů rodiny patří ke staré indoevropské slovní zásobě (viz Sabaliauskas 1990: 18, 23), a lze proto předpokládat, že v obrazu světa charakteristickém pro daný národ jsou spojena s koncepty vymezeného obsahu. Asociace slov označujících příbuzenské vztahy by mohly odhalit, co podle logiky jazykového obrazu světa tvoří podstatu bytí dcerou (synem), jaké vzorce chování a sociální role se pojí s konkrétním označením a jak je hodnocen člověk spojený s druhým člověkem tím či oním příbuzenským vztahem (přímým či nepřímým). Pro výzkum prezentovaný v tomto článku bylo dotazováno téměř 600 studentů z Vilniusu a Šiauliai – přibližně stejný počet mužů a žen ve věku od 19 do SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 15 30 let. Dostali seznam 100 slov-podnětů, v němž byla kromě jiných lexikálních jednotek také slova dukra a sūnus. Tato slova nebyla uvedena vedle sebe, aby se snížila pravděpodobnost, že respondent jako reakci na jeden podnět uvede druhý, částečně antonymní podnět. Přesto se takových reakcí objevilo poměrně mnoho: na slovo dukra reagovalo slovem sūnus třicet dva respondentů, zatímco na slovo sūnus reagovalo slovem dukra šedesát čtyři osob. Tyto reakce jsou v asociačních polích uvedených příbuzenských označení druhé nejčastější. Ačkoli podle slovníků slovo sūnus nemá synonyma ani antonyma (AŽ; SŽ), dukra je přesto v jistém smyslu antonymem slova sūnaus: obě slova spojuje to, že označují vztah osob ženského pohlaví (v případě dukros) a osob mužského pohlaví (v případě sūnaus) k rodičům. Všechny reakce na podněty byly nejprve rozděleny podle toho, zda vyplývaly z paradigmatických, nebo syntagmatických vztahů dané lexikální jednotky. Takové rozdělení ukazuje vztah konkrétního slova k ostatním prvkům jazykového systému a zároveň odhaluje rysy důležité pro pochopení obsahu konceptu. Část reakcí na podněty nelze přímo spojovat ani se syntagmatickými, ani s paradigmatickými vztahy slov dukra a sūnus. V asociačním poli slova dukra převažují syntagmatické reakce – více než polovina z nich je jedinečných a uvedli je muži. Paradigmatických reakcí je méně, uvedlo je však více respondentů. V asociačním poli slova sūnus převažují paradigmatické reakce, syntagmatických je o polovinu méně. Nejde o obvyklý případ, protože asociačního experimentu se účastnili studenti ve věku nejvýše 30 let a psycholingvisté tvrdí, že pro mladší respondenty jsou typičtější právě syntagmatické asociace (Frumkina 2001: 194). Slovu dukra všichni rozumějí a jeho význam je jasně vymezitelný. Ženy, které se účastnily experimentu volných asociací, jsou něčími dcerami, žádná z respondentek však neuvedla reakci aš. Reagovaly tedy na podnět stejně jako na všechny ostatní a nespojily jej se svou vlastní zkušeností. Vůbec žádnou odpověď neuvedlo devět účastníků experimentu – jedna žena a osm mužů. Odpověď dvou mužů zněla nežinau. Stejně srozumitelný všem je i podnět sūnus. Respondenti-muži jsou sami syny, a při reakci na podnět mohou vycházet z vlastní zkušenosti. Deset respondentů uvedlo odpověď aš. Reagovali tedy na podnět především reflexí vlastní zkušenosti. Nebyli takoví, kteří by neuvedli vůbec žádné 16 BENDRINĖ KALBA | 97 odpovědi. Na podnět sūnus v odpovědích uvedly dvě ženy a čtyři muži neturi; nėra, nežinau po jedné ženě a jednom muži. Z toho, co bylo řečeno, lze předpokládat, že informace spojované v povědomí uživatelů jazyka s konceptem sūnus odrážejí ve srovnání s asociacemi slova dukra ve větší míře osobní zkušenost. 2.2. Syntagmatické reakce Syntagmatické reakce na podnět dukra jsou o něco častější v odpovědích žen. Porovnání syntagmatických reakcí mužů a žen na slovo sūnus vedlo ke stejnému závěru – syntagmatických reakcí uvedly o něco více ženy, reakce mužů jsou však rozmanitější (pravděpodobně na ně má vliv jejich osobní vztah k tomuto podnětu – skutečnost, že jsou syny). Reakce žen a mužů na slovo dukra jsou různorodé a zřejmé jsou početní rozdíly – některé reakce uvedly dvouciferný počet mužů a třikrát méně žen. Atributivní spojení slov dukra a sūnus popisují vzhled, povahu a sklony k určitému chování. Popisy dcery se více zaměřují na typický vzhled pohledné ženy. Nejčastějším popisem vzhledu je graži. Tak odpovědělo pět žen a devatenáct mužů (srov. negraži uvedl jeden muž). Mezi syntagmatickými reakcemi se objevuje také motiv vlasů – jeden muž reagoval *garbanuota6, jedna žena a jeden muž – geltonkasė, čtyři ženy a jeden muž – ilgakasė. Popisů vzhledu syna není mnoho a jsou celkově sporadické, srovnáme-li je se slovem dukra. Syn je gražus (uvedla jedna žena), světlovlasý (uvedl jeden muž) a tvirtas (odpověď jednoho muže). Se vzhledem souvisejí také diametrálně protikladné popisy dukros a sūnaus: didelė (odpověděly dvě ženy a jeden muž), aukšta (odpověděly dvě ženy) a maža (jedenáct žen a čtyři muži), mažutė (jeden muž). Jednou z reakcí společných oběma slovům je popis mažas – může souviset jak s výškou, tak s věkem: dcera a syn jsou děti a čím je dítě menší, tím bližší je jeho vztah k rodičům. Respondenti tedy zdůrazňují nízký věk. Tento popis vedle slova sūnus uvedlo deset žen a devět mužů. Dvě ženy uvedly antonymní odpověď didelis, 6 Jazyk odpovědí nebyl upravován. SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 17 jedna žena – obrovská. Na slovo mladý, rovněž související s věkem, reagovaly na slovo syn tři ženy a tři muži; dceru jako mladou charakterizovala jedna žena. Odpovědi respondentů podrobněji rozvádějí povahové rysy dcery a syna, s nimiž souvisí hodnotový systém a možné sklony k určitému chování. Lidé uvádějí, že dcera je hodná – uvedlo to pět žen a třináct mužů. Konkrétnější popisy dcery se více zaměřují na její vztah k okolí. Většina charakteristik popisuje nekonfliktního člověka, který v okolí většinou vyvolává pozitivní emoce. Dcera je milovaná (odpověděly čtyři ženy a tři muži), milá (čtyři ženy a dva muži), poslušná (dva muži), upřímná a klidná (po dvou ženách). Asociáty označující vztah k práci nejsou ojedinělé, ale ani nejčastější: dvěma ženám a jednomu muži připadá dcera pracovitá, jedné ženě pak pilná. Některé popisy odrážející syntagmatické vztahy slova nejsou tak jednoznačně pozitivní jako již zmíněná většina popisů, nelze je však ani označit za vyjadřující negativní hodnocení. O dceři se říká, že je rozmazlená (tak odpověděl jeden muž), neposlušná (jedna žena), lehkomyslná (jedna žena). Jinými slovy, takto popsaný člověk může působit drobné problémy, ale pro své okolí rozhodně není nebezpečný. Syn je také především prostě hodný – tak odpovědělo deset žen a deset mužů; šikovný (odpověď jedné ženy a jednoho muže), podobná je i odpověď jedné ženy: příkladný. Z dalších odpovědí je zřetelnější, jak lze dobrotu chápat. Syn je pracovitý (odpověď jedné ženy a jednoho muže), veselý (jedna žena a dva muži), chytrý (dvě ženy), pilný (jedna žena a jeden muž), statečný (jedna žena), chytrý (jeden muž), vážný, zvídavý (po jedné odpovědi žen). Část syntagmatických reakcí charakterizuje syna prostřednictvím jeho vztahu k ostatním. Především syn někomu patří: je můj (odpověď tří mužů), vlastní (odpověď jedné ženy a jednoho muže), svůj (odpověď jedné ženy). Blízký vztah vyjadřují charakteristiky milovaný (tři ženy a tři muži), blízký a drahý (po třech ženách a dvou mužích), milý a rozmazlovaný (po jednom muži). Vůči ostatním lidem může být syn jemný (tak odpověděly dvě ženy), čestný (odpověď jedné ženy). Vztah ke společensky přijímaným normám chování ukazují odpovědi zlobivý (tři ženy a jeden muž), poslušný (tři muži), neposlušný a neposlušný (po jednom muži). Jedna žena a dva muži napsali vedle slova syn charakteristiku špatný. 18 BENDRINĖ KALBA | 97 Lze shrnout, že reakce zachycují spíše charakteristiky ideálních, prototypických dcery a syna – vzhled, povahové rysy a vzorce chování. Dcera a syn jsou v jazykovém obrazu světa vnímáni jako příjemní lidé: buď jsou neurčitě označováni za hodné, nebo se konkrétněji uvádí, v čem se jejich dobrota může projevovat – ve vztahu k práci a okolí. 2.3. Paradigmatické reakce Reakce tohoto typu nejen ukazují vztah slov dcera a syn k dalším označením blízkého příbuzenství, ale také konkretizují obsah těchto fragmentů jazykového obrazu světa. Nejčastější reakcí všech respondentů byla jak na slovo dcera, tak na slovo syn – slovo dítě. Dceru takto popsalo čtrnáct žen a dvacet dva mužů, syna pak čtyřicet pět žen a třicet pět mužů. Další reakce souvisejí s podněty prostřednictvím hyponymických a hyperonymických vztahů. Paradigmatické reakce na slovo dcera zachycují věkové etapy: dívka (sedmnáct žen a deset mužů), mladá žena (dvě ženy a dva muži), žena (jedna žena a sedm mužů). V asociačním poli lze rozlišit také odrazy rodinných vztahů: máma (deset žen a třináct mužů), sestra (patnáct žen a osm mužů), ségry (dvě ženy a pět mužů), dcera (osm žen a sedm mužů), vnučka (dvě ženy a jeden muž), babička (šest žen); reakce macecha a teta uvedli po dvou muži. Více paradigmatických reakcí vyvolal podnět syn – slovem děti reagovaly dvě ženy, po jednom muži odpovědělo moje dítě a malé dítě; po jednom muži odpovědělo milované dítě, dítě rodičů a dítě mužského pohlaví. Téměř stejný význam mají, ale obvykle se užívají v méně formálních stylech, slova potomek (odpověděly čtyři ženy a šest mužů), descendent (jedna žena a dva muži), dědic (jedna žena), budoucnost, *pokračovatel rodiny, pokračování člověka (odpověděl vždy jeden muž). Odpověď prvorozený uvedly dvě ženy. Samotný podnět syn zopakovalo pět mužů. Reakce spojené s podnětem syn znakem pohlaví se liší podle vazeb na různé věkové etapy: kojenec (odpověděl jeden muž), chlapec (odpovědělo sedm žen a čtyři muži), malý chlapec (odpověď jednoho muže), klučina (odpověděl jeden muž), mladík (odpověděla jedna žena a jeden muž), muž (čtyři ženy a čtyři muži). Tyto reakce nepředpokládají SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 19 pokrevní příbuzenství. Znak pokrevního příbuzenství motivoval asociáty příbuzný (dvě ženy), příbuzenstvo (odpověděla jedna žena a jeden muž), vnuk (jeden muž). Syna s bratrem (odpovědi sedmnácti žen a osmi mužů) spojuje mužské pohlaví a popis prostřednictvím vztahu k rodičům. Za zmínku stojí, že mnohem častější než reakce máma (odpověděly dvě ženy a tři muži) byla reakce otec (pět žen a sedmnáct mužů); po jedné ženě odpověděly výrazy tatínek a otcův. Slovem rodiče odpověděly dvě ženy. O něco vzdálenější od syna je sestra (odpověď jedné ženy a tří mužů). Syn je vnímán také jako budoucí otec (odpověď jednoho muže). Jednotlivé reakce člen rodiny a členka rodiny souvisejí se slovem dcera vztahy části a celku; analogickou reakcí na slovo syn je slovo rodina (tak odpovědělo deset žen a čtyři muži). Lze shrnout, že syntagmatické a paradigmatické reakce respondentů odhalují mnoho fragmentů individuální zkušenosti – jednotlivých reakcí je velké množství. V asociačním poli slova syn jsou charakterističtější pro muže. V asociačním poli slova dcera je také mnoho jednotlivých reakcí, ty jsou však rovnoměrně rozděleny mezi odpovědi respondentů obou pohlaví. 2.4. Nesystémové reakce Část odpovědí nelze pojednat s využitím syntagmatických či paradigmatických vztahů mezi slovy dukra a sūnus, tj. není vhodné na ně nahlížet z hlediska jazykového systému a vztahů, které spojují jeho prvky. Odpovědi tohoto typu jsou z hlediska obsahu nejvíce informativní, protože nejen opakují informace zachycené paradigmatickými či syntagmatickými reakcemi, ale odhalují také další rysy vnímání skutečnosti. V odpovědích respondentů se podrobně odrážejí emocionální prožitky a emoční stavy spojované s dcerou a synem. Nejvíce pozitivních emocí vyvolává dcera. Mít dceru je vnímáno jako radost (tak odpověděla jedna žena a pět mužů), blaženost (jeden muž), čest (jedna žena) či zázrak (jedna žena). Mít dceru znamená cítit lásku (odpovědi dvou žen a čtyř mužů). Jeden muž na tento podnět reagoval slovem *numiletine. Dcera je spojována s něhou (odpovědi tří mužů), bohatstvím (odpovědi tří žen a jednoho muže). Na základě odpovědí lze tvrdit, že muži ve svých odpovědích uváděli více názvů emocí s pozitivní modalitou. 20 BENDRINĖ KALBA | 97 Názvy emocí se vyskytují také v asociačním poli slova sūnus. Nejčastější odpovědí tohoto typu bylo slovo radost (tak reagovalo šest žen a jedenáct mužů). Při přezkoumání všech odpovědí této skupiny je zřejmé, že i v tomto případě jsou pozitivnější emoce typičtější pro muže: láska (odpověděli čtyři muži), hrdost (odpověděla jedna žena a tři muži), být hrdý (odpověděl jeden muž), štěstí (odpověděla jedna žena a jeden muž); odpovědi čest, dobře, dobro, blaženost, hodnota uvedl vždy jeden muž. V asociačním poli slova sūnus se nevyskytují názvy negativně hodnocených emocí. V odpovědích respondentů jsou vedle slova dukra uváděny strach a smutek (takto odpověděl vždy jeden muž). Mít dceru znamená mít starost (odpověděly dvě ženy a tři muži), potíže (dva muži) a problémy (jeden muž). S informacemi o dceři zachycenými prostřednictvím syntagmatických reakcí korelují i její další charakteristiky, ačkoli se zcela neshodují. Příkladů pozitivního hodnocení je mnoho. Na jedné straně je dcera opora (tak ji charakterizovala jedna žena), pracantka (charakteristika jednoho muže), kráska (tak odpovědělo pět mužů), pomocnice (dva muži), útěcha (dvě ženy), šikulka (odpověděla jedna žena a jeden muž), tanečnice (jedna žena). Na druhé straně se o dceři říká, že je uličnice (odpověděla jedna žena), tulačka (odpověděl jeden muž), prostitutka (jeden muž a jedna žena), parádnice, *pjokė (odpověděl vždy jeden muž) a lenoška (odpověděla jedna žena). Muž, a tedy i syn, je ten, kdo by v případě potřeby bránil před nepřítelem: jedna žena uvedla odpověď obránce, jeden muž – bránit se. V poklidném každodenním životě je syn pomocník (odpověď jedné ženy), výpomocník, pomoc (tak odpověděl vždy jeden muž). Při popisu dcery se vychází ze stereotypů spojených se ženami, týkajících se vzhledu, odívání a životního stylu. Hlavním atributem vzhledu jsou vlasy – obvykle dlouhé; z barev vlasů byla zmíněna pouze blond. Takové vnímání odhalují odpovědi blondýnka (odpověděl jeden muž), copánky (pět mužů), cop (tři ženy a jeden muž), copánky (jedna žena), s copy (jedna žena), mašle (jedna žena), vlasy (jedna žena a jeden muž). Respondenti zmínili tradiční součásti ženského oděvu: sukni (tak odpověděla jedna žena) a šaty (dvě ženy a čtyři muži). Mezi odpověďmi jsou názvy dvou povolání, která mohou být podle odpovědí uživatelů jazyka typická pro ženy: jedna žena zmínila manekýnku, jeden muž – vědkyni. Zmíněna byla také hračka běžně připisovaná dívkám – panenka (tak odpověděla jedna žena a dva muži). Reakce jedné ženy rūtos může souviset se symbolem lásky a erotiky připisovaným této zahradní rostlině… SILVIJA PAPaurĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 21 bolika (Šeškauskaitė 2000: 49–51), su ta pačia tema koreliuoja atsakymas nekaltybė (taip atsakė vienas vyras). Několik reakcí na slovo sūnus představuje stereotypy podmíněné hmotné atributy osoby mužského pohlaví: futbolas (odpověď jednoho muže), automobilis (odpovědi dvou mužů), kel<span>nės</span>, šortai (po jedné odpovědi mužů), mašina (odpověď jedné ženy). Odpověď ąžuolas (uvedli ji dva muži) symbolizuje fyzickou sílu tradičně připisovanou mužům7, odpověď jedné ženy *žydra spalva odkazuje na zakořeněný názor, že mužskými barvami jsou azurová a modrá. V asociačním poli se neuvádějí konkrétní povolání typická pro syna – lze zmínit pouze odpověď jedné ženy muzikantas. V asociačním poli slova sūnus se vyskytují také dobře známé precedentní texty. Precedentní texty jsou texty důležité a rozpoznatelné pro určitou kulturu, které při využití v jiném textu s sebou přinášejí i další významy, svůj sémantický náboj. Precedentní text plní svou funkci pouze tehdy, je-li rozpoznán. Každé kulturní společenství má svůj soubor precedentních textů, v němž lze rozlišit texty inspirované světovou kulturou a texty známé pouze příslušníkům konkrétní kultury (Paurėlytė 2007). Precedentní texty různých generací se mohou lišit. Mezi asociacemi slova sūnus jsou dvě odpovědi, které jednoznačně odkazují k textům světové kultury – devatenáct respondentů (devět žen a deset mužů) uvedlo odpověď palaidūnas, dvě ženy reagovaly na podnět sūnus slovem paklydėlis. Obě tyto reakce souvisejí s podobenstvím o marnotratném synovi popsaným v Novém zákoně: mladší syn, který promarnil otcův majetek při zábavách a s falešnými přáteli, se vrací domů zcela zchudlý a nuzný. Otec ho nejen přijme zpět, ale také přikáže uspořádat na oslavu jeho návratu velkou slavnost, čímž pohorší staršího syna, který vždy poklidně žil v otcově domě a svědomitě pro něj pracoval. Příběh o marnotratném synovi zachytili ve svých dílech mnozí evropští malíři. Tato alegorie odhaluje náboženská a etická dilemata. Jeho rozšíření v západní Evropě a zvláštnosti zobrazování dějové linie rozebírá Rasa Valujavičienė (2016: 16–24). Lze tvrdit, že reakce palaidūnas, paklydėlis odkazují nejen k textu, ale zahrnují také obsah konceptu SŪNUS, který není zaznamenán jazykovými prostředky. S národní kulturou lze spojovat reakce trečias (uvedla ji jedna žena) a devintas (takto reagoval jeden muž). Možná jde o narážky na litevské 7 Je třeba upozornit, že taková asociace může mít v jiné jazykové komunitě, například u mluvčích slovanských jazyků, zcela odlišný sémantický náboj. 22 BENDRINĖ KALBA | 97 lidové pohádky, v nichž se objevuje devět bratrů (tedy i devět synů) nebo třetí bratr (syn), který neustále prochází zkouškami, ale nakonec se stává vítězem situace popsané v pohádce. Asociace ke slovu dukra drebule (odpověděla jedna žena) a eglė (odpověděl jeden muž) lze spojovat s precedentními texty prostřednictvím možných narážek na pohádku „Eglė žalčių karalienė“. ZÁVĚRY Po prohlédnutí asociačních polí slov dukra a sūnus a zhodnocení množství asociátů nebo jejich typů i jejich vzájemných vztahů lze shrnout informace spojované s koncepty DUKRA a SŪNUS. Obsah těchto konceptů, jak se očekávalo, je více zaměřen na statické informace; konstatuje se, jaká je dcera a syn, ačkoli se projevuje i sklon zaznamenávat změny – zmiňují se různá věková období a činnost. Nejdůležitějším rysem dukros a sūnaus je to, že jsou členy rodiny, dětmi svých rodičů. Ačkoli odpovědi zachycují různá věková období, nejčastěji se zdůrazňuje nižší věk – čím je člověk mladší, tím vhodnější je označit ho za dítě (podle výsledků asociačního experimentu to stojí za zmínku zejména v případě syna). V povědomí uživatelů jazyka se zaznamenává, že dcera a syn zaujímají jednu z pozic v téže paradigmě spolu s rodiči a ostatními dětmi v rodině (a tedy i navzájem). Pro litevsky mluvící lidi je dcera nejčastěji člověkem krásného vzhledu (obvykle dlouhovlasým) a bezúhonné morálky, ačkoli se objevují i reakce zahrnující v zásadě opačné charakteristiky (ty jsou však ojedinělé). Dceři se připisují role utěšovat, pečovat a pomáhat. Podle výsledků asociačního experimentu se nepředpokládá, že by dcera mohla být aktivní aktérkou nebo rozhodovatelkou. V reakcích se zmiňují typické rysy vzhledu, vztahu ke světu a k sobě samému, které se spojují se synem. Převládají pozitivně hodnocené stereotypy. Syn je krásný, silný blonďák. K realitě přistupuje pozitivně; je chytrý, zvídavý, veselý, svědomitý, pracovitý a čestný. V odpovědích bylo zmíněno jen několik negativně hodnocených charakteristik. Výsledky asociačního experimentu odhalují emoce spojované se synem, které se zaznamenaly v povědomí uživatelů jazyka; význam konceptu SŪNUS potvrzuje také dobře známý precedentní text zmíněný mezi odpověďmi. SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 23 Shrneme-li veškeré informace spojované s koncepty DUKRA a SŪNUS, lze dospět k závěru, že asociační pole obou slov zachycují především žádoucí stav – ideální představy a emoce s ním související. Obsah konceptů by mohla podrobněji odhalit analýza rozmanitějšího jazykového materiálu. ŠALTINIAI AŽ – Antonimų žodynas, I. Erm〈?〉antytė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2003. BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2023. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrinės-lietuviu-kalbos-zodynas. DOI: doi.org/10.35321/blkz. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas, 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas. SŽ – Sinonimų žodynas, A. Lyberis, 2-asis patais. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2002. LITERATŪRA Akelaitienė Gražina 2007: Gyvūnų pavadinimai ir kalbinės asociacijos. – Žmogus ir žodis 9(1), 65–69. Akimova Elena 2005: Lietuvos rusų komunikacinė elgsena asociacinio eksperimento situacijoje. – Filologija 10, 5–11. Aleksaitė Agnė 2018: Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Bendrinė kalba 91. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/bendrinekalba/article/view/80. Daukšytė Janina 2004: Skirtingo amžiaus moksleivių žodinės asociacijos. – Ugdymo psichologija 13, 55–62. Daukšytė Janina 2009: Septynmečių ir keturiolikmečių mokinių žodinės asociacijos. – Ugdymo psichologija 20, 7–15. Čaplinsკaja Edita, Daukšytė Janina 2014: 15–16 metų lietuvių paauglių, gyvenančių vienakalbėje ir mišrioje aplinkoje, žodinės asociacijos lietuvių kalba. – Ugdymo psichologija 25, 50–61. Frumkina Reveka 2001: Psicholingvistika, Moskva: Izdatelʹskij centr Akademija. Karasik Vladimir 2005: Etnospecifičeskije koncepty. – Inaja mental’nost’, sost. V. I. Karasik, O. G. Prochvačeva, J. V. Zubkova, E. V. Grabarova, Moskva: Gnozis, 8–102. Papaurelytė-Klovienė Silvija 2004: Liūdesio konceptas lietuvių ir rusų kalbose: daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas. 24 BENDRINĖ KALBA | 97 P a p a u r ė l y t ė - K l o v i e n ė S i l v i j a 2007: Kai kurie lingvistinės kultūrologijos bruožai: studijų knyga, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. P a p a u r ė l y t ė - K l o v i e n ė S i l v i j a 2011: Žodžio medis asociacijų laukas lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Acta humanitarica universitatis Saulensis 13, 405–416. P a p a u r ė l y t ė - K l o v i e n ė S i l v i j a 2012: Žodžio žodis asociacijų laukas lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Žmogus ir žodis 1, 103–109. P a p a u r ė l y t ė - K l o v i e n ė S i l v i j a 2014: Žodžio kaimas asociacijų laukas lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje. – Acta humanitarica universitatis Saulensis 19, 351–362. R y ž a k o v a S v e t l a n a, Z a v j a l o v a M a r i j a 2004: Lietuvių ir rusų požiūris vienų į kitus: kai kurie etnopsicholingvistinio tyrinėjimo rezultatai. – Liaudies kultūra 2, 17–27. S m e t o n i e n ė I r e n a, S m e t o n a M a r i u s, R u t k o v s k a K r i s t i n a 2019: Kalba. Tauta. Valstybė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. S a b a l i a u s k a s A l g i r d a s 1990: Lietuvių kalbos leksika, Vilnius: Mokslas. S a k a l a u s k i e n ė V i l i j a 2021: Žmogaus vaizdinys lietuvių tarmių leksikografiniuose šaltiniuose: etnolingvistinis ir semantinis aspektas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lki.lt/wp-content/uploads/2022/02/sakalauskiene.pdf. S m e t o n i e n ė I r e n a, S m e t o n a M a r i u s, R u t k o v s k a K r i s t i n a 2021: Žemė. Duona. Motina, Vilnius: Vilniaus universitetas. S t e p o n a v i č i e n ė S i m o n a 1986: Lietuvių kalbos žodinių asociacijų žodynas, Vilnius: Mokslas. Š e š k a u s k a i t ė D a i v a 2000: Rūtos vaizdinys sutartinėse. – Liaudies kultūra 5, 49–51. V a i č i u l y t ė - S e m ė n i e n ė L o r e t a, V e s l a v a Č i ž i k - P r o k a š e v a, A u r e l i j a G r i t ė n i e n ė, D a n u t ė L i u t k e v i č i e n ė, A n ž e l i k a G a i d i e n ė 2022: Lietuvio kaimynai: draugai ar priešai? Kalbinė vaizdinių analizė: kolektyvinė monografija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. V a l u j a v i č i e n ė R a s a 2016: Sūnaus palaidūno tema XVI–XVII a. Vakarų Europos dailėje. – Technologijos ir menas: tyrimai ir aktualijos 7, 16–24. V a n a g a i t ė E g l ė, D a u k š y t ė J a n i n a 2014: Vaikų ir paauglių, augančių vaikų globos ir pilnose šeimose, žodinės asociacijos. – Ugdymo psichologija 25, 18–3. V i l k a i t ė - L o d z i e n ė L a u r a 2019: Pirmieji žingsniai kuriant lietuviškų žodžių asociacijų duomenų bazę. – Taikomoji kalbotyra 12, 226–258. Gauta 2024-01-08 Priimta 2024-02-18 S I L V I J A P A P A U R Ė L Y T Ė - K L O V I E N Ė. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 25 SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ VERBAL ASSOCIATIONS AS A SOURCE OF INFORMATION ABOUT THE CONCEPT (BASED ON THE ASSOCIATION FIELDS OF THE WORDS DAUGHTER AND SON) Summary The article aims to analyse respondents’ reactions to the stimuli daughter and son and to discuss the association fields of both words as sources of information about the concepts DAUGHTER and SON. During the research presented in the article, almost 600 students from Vilnius and Šiauliai were interviewed 268 women and 327 men aged 19 to 30. They were presented with a list of 100 words-stimuli that included the words daughter and son, among other lexical items. In Lithuanian linguistics, word associations have been studied fragmentarily so far. The novelty of the research presented in this article is that for the first time in Lithuanian linguistics, the association fields of the words daughter and son are presented and analysed in different aspects, and the results of the analysis are linked to the content of the concepts DAUGHTER and SON. The appendices of the article provide association fields for the words daughter and son. The greatest advantage of the information obtained through the experiment of free associations is its maximum direct connection with the content of human consciousness. Since associations is directly obtained information about what the object named by the stimulus word is associated within the minds of language users, it can be said that associations are also a direct source of information about the content of the concept. With the aim of revealing part of the content of the concept based on the results of the association experiment, it is necessary to take into consideration the type of the concept itself, which depends on the nature of the reality object associated with the concept. The concepts DAUGHTER and SON could be described as static. Admittedly, it is impossible to make it absolute because a daughter and a son are individuals who are characterized by intellectual activity, emotions, and relationships with other members of society. Consequently, concepts should include a gamut of certain characteristics, in other words, answer the question of who is a daughter (son), what gender is a person, what age is she/he, how is she/he related to other persons, what is the typical appearance of a daughter (son), what a daughter (son) usually deals with, how a daughter (son) is evaluated, what expectations are raised for them, etc. 26 BENDRINĖ KALBA | 97 After analysing the content of the association fields of the words daughter and son, the information associated with the concepts DAUGHTER and SON in the worldview of the Lithuanian language has been summarized. Based on the abundance of relevant reactions, it has been established that the most important characteristic of a daughter and a son is being family members and parents’ children. Although the names of different age stages have been mentioned in the answers, the younger age has most often been mentioned: the younger a person is, the more suitable the word child is to describe him/her (this is especially true when talking about a son). In the consciousness of language users, daughter and son occupy one of the positions in the same paradigm as parents and other children of the family (therefore, also with each other). For Lithuanian-speaking people, a daughter is usually a person with a beautiful appearance (long hair is usually mentioned) and impeccable morals, although there are also rare reactions that include the opposite characteristics. According to the results of the association experiment, the daughter is a caring comforter and helper, but she is not expected to be an active actor or decision-maker. Typical features of appearance, relationship with the world and oneself are also associated with the son. Positive descriptions dominate: the son is handsome, strong and fair-haired. He is positive about reality, intelligent, curious, cheerful, diligent, hardworking and honest. Only a few negative characteristics have been mentioned in the answers. The results of the association experiment reveal the emotions associated with the daughter and son fixed in the minds of language users, and the differences between the two concepts have also been confirmed by the precedent texts mentioned among the answers to the stimulus son, i.e., the texts that are important and recognizable for some culture, which, when used in another text, bring with them additional meanings and its semantic load. Summarizing all the information related to the concepts DAUGHTER and SON, it can be concluded that the fields of associations of both words primarily fix aspiration – ideal images and related emotions. The analysis of various linguistic materials could reveal the content of the concepts in more detail. KEYWORDS: associations, daughter, the worldview of language, concept, the experiment of free associations, precedent texts, son. SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 27 SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ ŽODINĖS ASOCIACIJOS KAIP INFORMACIJOS APIE KONCEPTĄ ŠALTINIS (REMIANTIS ŽODŽIŲ DUKRA IR SŪNUS ASOCIACIJŲ LAUKAIS) Santrauka Straipsnio tikslas – išanalizuoti respondentų reakcijas į stimulus dukra ir sūnus, aptarti abiejų žodžių asociacijų laukus kaip informacijos apie konceptus DUKRA ir SŪNUS šaltinius. Atliekant straipsnyje pristatomą tyrimą buvo apklausta beveik 600 Vilniaus ir Šiaulių studentų – 268 moterys ir 327 vyrai nuo 19 iki 30 metų. Jiems buvo pateiktas 100 žodžių-stimulų sąrašas, kuriame, be kitų leksinių vienetų, buvo ir žodžiai dukra bei sūnus. Lietuvių kalbotyroje žodinės asociacijos kol kas tirtos fragmentiškai. Šiame straipsnyje pristatomas tyrimas yra naujas tuo, kad pirmą kartą pateikiamos ir skirtingais aspektais analizuojamos žodžių dukra ir sūnus žodinės asociacijos, o analizės rezultatai susiejami su konceptų DUKRA ir SŪNUS turiniu. Straipsnio priede pateikiami žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukai. Didžiausias laisvųjų asociacijų eksperimento būdu gautos informacijos privatumas – jos maksimaliai tiesioginis ryšys su žmogaus sąmonės turiniu. Kadangi asociacijos yra tiesiogiai gauta informacija apie tai, su kuo kalbos vartotojų sąmonėje siejamas žodžiu-stimulu pavadintas objektas, galima teigti, kad asociacijos yra ir tiesioginis informacijos apie koncepto turinį šaltinis. Turint tikslą atskleisti dalį koncepto turinio remiantis asociacijų eksperimento rezultatais būtina atsižvelgti ir į paties koncepto tipą, kuris priklauso nuo tikrovės objekto, siejamo su konceptu, pobūdžio. DUKROS ir SŪNAUS konceptai labiau galėtų būti apibūdinti kaip statiški. Žinoma, suabsoliutinti to neįmanoma, nes dukra ir sūnus yra asmenys, kuriems būdinga intelektinė veikla, emocijos, santykis su kitais visuomenės nariais. Vadinasi, konceptai turėtų apimti tam tikrų požymių visumą, kitaip tariant, atsakyti į klausimą, kas yra dukra (sūnus), kurios lyties tai žmogus, kokio amžiaus, kaip jis susijęs su kitais asmenimis, kokia tipiška dukros (sūnaus) išvaizda, kuo dukra (sūnus) dažniausiai užsiima, kaip dukra (sūnus) yra vertinami, kokie lūkesčiai jiems keliami etc. Išanalizavus žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukų turinį, buvo apibendrinta su konceptais DUKRA ir SŪNUS lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje siejama informacija. Remiantis atitinkamų reakcijų gausa konstatuota, kad svarbiausias dukros ir sūnaus požymis – buvimas šeimos nariais, tėvų vaikais. Nors atsakymuose minimi skirtingų amžiaus tarpsnių įvardijimai, vis dėlto dažniausiai minimas jaunesnis amžius – kuo žmogus jaunesnis, tuo labiau jam apibūdinti tinka žodis vaikas (ypač 28 BENDRINĖ KALBA | 97 tai minėtina kalbant apie sūnų). Kalbos vartotojų sąmonėje dukra ir sūnus užima vieną iš pozicijų toje pačioje paradigmoje kartu su tėvais ir kitais šeimos vaikais (vadinasi, ir vienas su kitu). Lietuviškai kalbantiems žmonėms dukra dažniausiai yra dailios išvaizdos (paprastai minimi ilgi plaukai) ir nepriekaištingos moralės žmogus, esama ir negausių priešingas charakteristikas apimančių reakcijų. Remiantis asociacijų eksperimento rezultatais, dukra yra rūpestinga globėja ir padėjėja, bet jai nenumatoma galimybė būti aktyvia veikėja ar sprendėja. Su sūnumi taip pat siejami tipiški išvaizdos, santykio su pasauliu ir savimi bruožai. Dominuoja teigiamai vertinami apibūdinimai: sūnus yra gražus ir tvirtas šviesiaplaukis. Jis pozityviai nusiteikęs tikrovės atžvilgiu, protingas, smalsus, linksmas, stropus, darbštus ir sąžiningas. Atsakymuose paminėtos vos kelios neigiamai vertintinos charakteristikos. Asociacijų eksperimento rezultatai atskleidžia kalbos vartotojų sąmonėje užfiksuotas su dukra ir sūnumi siejamas emocijas, o abiejų konceptų skirtumus patvirtina ir tarp atsakymų į stimulą sūnus minimas populiarus precedentinis tekstas, priskiriamas prie svarbių ir atpažįstamų tekstų, kurie, panaudoti kitame tekste, kartu atsineša ir papildomų reikšmių, savo prasminį krūvį. Apibendrinant visą su konceptais DUKRA ir SŪNUS siejamą informaciją galima daryti išvadą, kad abiejų žodžių asociacijų laukai pirmiausia fiksuoja siekiamybę – idealiuosius vaizdinius ir su tuo susijusias emocijas. Išsamiau konceptų turinį atskleisti galėtų įvairesnės kalbinės medžiagos analizė. ESMINIAI ŽODŽIAI: asociacijos, dukra, kalbos pasaulėvaizdis, konceptas, laisvųjų asociacijų eksperimentas, precedent iniai tekstai, sūnus. PRIEDAS: ASOCIACIJŲ LAUKAI Atsakymai surašyti mažėjimo tvarka. Šalia reakcijos pateiktas skaičius parodo, kiek asmenų taip atsakė į stimulą, pirmasis skaičius skliaustuose atskleidžia, kiek moterų pateikė tokią reakciją, antrasis žymi taip atsakiusius vyrus. Po sąrašo pateikti skaičiai suteikia tokią informaciją: pirmasis skaičius nurodo, kiek iš viso reakcijų sulaukė šis stimulas, antrasis – kiek yra skirtingų reakcijų, trečiasis – kiek kartų informantai nepateikė jokios reakcijos; ketvirtasis skaičius yra tik po vieną kartą užfiksuotų reakcijų visuma. Atsakymų kalba netaisyta. SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 29 Žodžio dukra asociacijų laukas Vaikas 36 (14; 22); sūnus 39 (23; 16); mergaitė 27 (17; 10); graži 24 (5; 19); mama 23 (10; 13); sesuo 23 (15; 8); gera 18 (5; 13); dukra 15 (8; 7); maža 15 (11; 4); šeima 11 (6; 5); jokio atsakymo 9 (1; 8); atžala 9 (4; 5); jauna 8 (5; 3); moteris 8 (1; 7); mylima 7 (4; 3); sesė 7 (2; 5); draugė 6 (3; 3); džiaugsmas 6 (1; 5); meilė 6 (2; 4); miela 6 (4; 2); močiutė 6 (6; 0); suknelė 6 (2; 4); gražuolė 5 (0; 5); ilgakasė 5 (4; 1); kasos 5 (0; 5); rūpestis 5 (2; 3); ateitis 4 (1; 3); kasa 4 (3; 1); laimė 4 (1; 3); mergina 4 (2; 2); turtas 4 (3; 1); didelė 3 (2; 1); grožis 3 (3; 0); lėlė 3 (1; 2); mano 3 (2; 1); motinos 3 (1; 2); neturiu 3 (0; 3); švelnumas 3 (3; 0); anūkė 2 (1; 1); artima 2 (2; 0); atsakinga 2 (2; 0); atsakomybė 2 (2; 0); bėda 2 (0; 2); brolis 2 (0; 2); aukšta 2 (2; 0); darbšti 2 (1; 1); duktė 2 (0; 2); geltonkasė 2 (1; 1); gerai 2 (0; 2); išdykus 2 (2; 0); jaunystė 2 (1; 1); mažylė 2 (1; 1); mokosi 2 (1; 1); nežinau 2 (0; 2); nuoširdi 2 (2; 0); plaukai 2 (1; 1); padėjėja 2 (0; 2); pagalbininkė 2 (2; 0); paguoda 2 (2; 0); paklusni 2 (0; 2); paleistuvė 2 (1; 1); palikuonis 2 (1; 1); pamotė 2 (0; 2); pasaka 2 (2; 0); priežiūra 2 (0; 2); rami 2 (2; 0); teta 2 (0; 2); stropi 2 (1; 1); šaunuolė 2 (1; 1); vestuvės 2 (0; 2); vienintelė 2 (1; 1); ašara 1 (0; 1); audra 1 (0; 1); auga 1 (0; 1); ateitis 1 (1; 0); atrama 1 (1; 0); babytė 1 (1; 0); bailė 1 (1; 0); baimė 1 (0; 1); baisu 1 (0; 1); basa 1 (0; 1); batai 1 (0; 1); blondinė 1 (0; 1); brangiausia 1 (0; 1); brangu 1 (0; 1); brolio dukra 1 (0; 1); bus 1 (0; 1); būsima mama 1 (0; 1); Danutė 1 (0; 1); darbštumas 1 (1; 0); darbštuolė 1 (0; 1); daug kainuos 1 (0; 1); dora 1 (1; 0); drausmė 1 (0; 1); drausminga 1 (0; 1); drebulė 1 (1; 0); dvi supintos kasos 1 (0; 1); džiaugtis 1 (1; 0); eglė 1 (0; 1); fėja 1 (0; 1); *garbanuota 1 (0; 1); garbė 1 (1; 0); gatvė 1 (0; 1); gėlė 1 (0; 1); gerumas 1 (0; 1); geris 1 (0; 1); giminaitis 1 (1; 0); gimė 1 (0; 1); giminė 1 (0; 1); gyva 1 (0; 1); gyvenimas 1 (0; 1); gležnumas 1 (0; 1); gražioji 1 (0; 1); įsidukrino 1 (0; 1); išdidi 1 (1; 0); išleisti 1 (0; 1); išlepinta 1 (0; 1); įvaikinta 1 (0; 1); jautri 1 (1; 0); kaimyno 1 (0; 1); karas 1 (0; 1); kasytės 1 (1; 0); kaspinai 1 (1; 0); katė 1 (0; 1); kėdė 1 (0; 1); kepu 1 (0; 1); klusni 1 (1; 0); kukli 1 (0; 1); laiminga 1 (1; 0); laukimas 1 (0; 1); liūdesys 1 (0; 1); lietuviškai 1 (1; 0); lūpa 1 (0; 1); malonu 1 (0; 1); mamos 1 (0; 1); mamos pagalbininkė 1 (1; 0); manekenė 1 (1; 0); mano mergaitė 1 (0; 1); mano sesuo 1 (0; 1); mažutė 1 (0; 1); mylimas 1 (0; 1); mylimas vaikas 1 (0; 1); mylinti 1 (1; 0); mokslininkė 1 (0; 1); mokslukė 1 (1; 0); moters 1 (1; 0); mot. lyties vaikas 1 (0; 1); naktis 1 (0; 1); negraži 1 (0; 1); nekaltybė 1 (0; 1); nelaikas 1 (0; 1); nelaimė 1 (0; 1); ne mano 1 (0; 1); nenoriu 1 (0; 1); nepaklusni 1 (1; 0); nepasitikėjimas 1 (0; 1); Neringa 1 (0; 1); neturėsiu 1 (0; 1); neturiu ir nežinau 1 (0; 1); norėčiau 1 (0; 1); noriu 1 (1; 0); *numiletine 1 (0; 1); nuotaka 1 (1; 0); padauža 1 (1; 0); padeda 1 (1; 0); pagalba 1 (1; 0); paguoda 1 (0; 1); palaidūnė 1 (0; 1); palaima 1 (0; 1); pamaina 1 (0; 1); pasakos 1 (0; 1); pasitikėjimas 1 (1; 0); paslauga 1 (1; 0); paslaug(i 1 (0; 1); patikimas 1 (1; 0); pelė 1 (1; 0); *pijokė 1 (0; 1); pinigai 1 (0; 1); podukra 1 (0; 1); poreikiai 1 (0; 1); pratęsimas 1 (1; 0); protinga 1 (0; 1); problemos 1 (0; 1); puiki 1 (0; 1); ruošą 1 (1; 0); rūpestinga 1 (0; 1); rūtos 1 (1; 0); saugoti 1 (0; 1); sąsiuvinis 1 (0; 1); sava 1 (1; 0); savarankiška 1 (1; 0); savastis 1 (1; 0); sena 1 (0; 30 BENDRINĖ KALBA | 97 1); sijonas 1 (1; 0); smagi 1 (1; 0); smagu 1 (1; 0); smalsi 1 (1; 0); stebuklas 1 (1; 0); su kasomis 1 (1; 0); svarbi 1 (0; 1); supratingumas 1 (0; 1); svarbumas 1 (0; 1); šeimos narė 1 (0; 1); šeimos narys 1 (1; 0); šilta 1 (1; 0); šiluma 1 (1; 0); šypsena 1 (1; 0); šokėja 1 (1; 0); švelni 1 (1; 0); švelnioji pusė 1 (0; 1); tėtis 1 (1; 0); tėvų vaikas (0; 1), tikra 1 (0; 1); tinginė 1 (1; 0); tyrumas 1 (1; 0); trapumas 1 (0; 1); tvarka 1 (1; 0); tvarkinga 1 (1; 0); tvirtovė 1 (1; 0); užaugusi 1 (0; 1); užuojauta 1 (0; 1); varlė 1 (0; 1); vejavaikiška 1 (1; 0); vertybė 1 (0; 1); vienturtė 1 (1; 0); visad mylima 1 (0; 1); viskas 1 (0; 1); vyšnia 1 (1; 0); Vita 1 (1; 0); žavinga 1 (0; 1); žentas 1 (0; 1); žmogaus pratęsimas 1 (0; 1). (595; 226; 9; 155) Žodžio sūnus asociacijų laukas Vaikas 80 (45; 35); dukra 64 (34; 30); brolis 25 (17; 8); tėvas 24 (7; 17); geras 19 (10; 9); mažas 19 (10; 9); palaidūnas 19 (9; 10); džiaugsmas 17 (6; 11); šeima 14 (10; 4); berniukas 11 (7; 4); aš 10 (0; 10); atžala 10 (4; 6); vyras 8 (4; 4); ateitis 7 (3; 4); atsakomybė 6 (3; 3); jaunas 6 (3; 3); mylimas 6 (3; 3); neturiu 6 (2; 4); artimas 5 (3; 2); brangus 5 (3; 2); mama 5 (2; 3); sūnus 5 (0; 5); išdykęs 4 (3; 1); meilė 4 (0; 4); pasididžiavimas 4 (1; 3); sesuo 4 (1; 3); aukštas 3 (1; 2); blogas 3 (1; 2); draugas 3 (1; 2); dukte 3 (3; 0); mano 3 (0; 3); paklusnus 3 (0; 3); palikuonis 3 (1; 2); pavyzdys 3 (0; 3); problemos 3 (2; 1); rūpestis 3 (2; 1); turtas 3 (3; 0); automobilis 2 (0; 2); ąžuolas 2 (0; 2); darbštus 2 (1; 1); didelis 2 (2; 0); drausmė 2 (0; 2); giminaitis 2 (2; 0); giminė 2 (1; 1); laimė 2 (1; 1); linksmas 2 (1; 1); mokykla 2 (0; 2); mokosi 2 (1; 1); neklaužada 2 (0; 2); nėra 2 (1; 1); nežinau 2 (1; 1); paklydėlis 2 (2; 0); pirmagimis 2 (2; 0); protingas 2 (2; 0); ramstis 2 (1; 1); savas 2 (1; 1); spartus 2 (0; 2); stropus 2 (1; 1); šaunus 2 (1; 1); švelnus 2 (2; 0); tėvai 2 (2; 0); vaikai 2 (0; 2); vaikinas 2 (1; 1); vienas 2 (0; 2); vienintelis 2 (1; 1); Adrijus 1 (0; 1); anūkas 1 (0; 1); auga 1 (0; 1); auklėjamas 1 (1; 0); bėda 1 (0; 1); brolio 1 (0; 1); būsim as tėvas 1 (0; 1); bute 1 (0; 1); devintas 1 (0; 1); didvyris 1 (0; 1); didžiulis 1 (1; 0); didžiuotis 1 (0; 1); drąsa 1 (0; 1); drąsus 1 (1; 0); džentelmenas 1 (1; 0); futbolas 1 (0; 1); garbė 1 (0; 1); gėjus 1 (0; 1); gerai 1 (0; 1); geras 1 (0; 1); geria 1 (0; 1); gerutis sūnelis 1 (1; 0); gėlė 1 (0; 1); gėris 1 (0; 1); gynėjas 1 (1; 0); gintis 1 (0; 1); gyvas 1 (0; 1); gyvenimas 1 (0; 1); graži 1 (1; 0); gražus 1 (1; 0); gudrus 1 (0; 1); išdaigos 1 (1; 0); išdidus 1 (1; 0); ištvermingas 1 (1; 0); įvaikintas 1 (0; 1); jaunesnis 1 (1; 0); kada nors 1 (1; 0); kaimynas 1 (0; 1); kažkoks vaikinas 1 (1; 0); kelnės 1 (0; 1); klausantis tėvo 1 (0; 1); kūdikis 1 (0; 1); laukimas 1 (0; 1); laiptai 1 (0; 1); linksmas 1 (0; 1); mano draugas 1 (0; 1); mano vaikas 1 (0; 1); Martynas 1 (0; 1); mašina 1 (1; 0); mažametis 1 (0; 1); mažas berniukas 1 (0; 1); mažas vaikas 1 (0; 1); mielas 1 (0; 1); mylimas vaikas 1 (0; 1); miršta 1 (0; 1); mokinys 1 (0; 1); muzikantas 1 (1; 0); neklusnus 1 (1; 0); nelaikas 1 (0; 1); nenaudėlis 1 (0; 1); nepaklusnus 1 (1; 0); *nenuoru 1 (0; 1); nenusakomas 1 (0; 1); netyčinis 1 (0; 1); numylėtas 1 (0; 1); oi ne 1 (0; 1); ožys 1 (0; 1); pabėgo 1 (1; 0); pacaniukas 1 (0; 1); padėjėjas 1 (1; 0); SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ. Žodinės asociacijos kaip informacijos apie konceptą šaltinis (remiantis žodžių dukra ir sūnus asociacijų laukais) 31 pagalba 1 (0; 1); pagalbininkas 1 (0; 1); palaima 1 (0; 1); pareigos 1 (0; 1); pasileidęs 1 (1; 0); patrakėlis 1 (1; 0), partizanai 1 (0; 1); pasaka 1 (0; 1); pasiklydęs žmogus 1 (0; 1); pastangos 1 (0; 1); paveldėtojas 1 (0; 1); pavyzdingas 1 (1; 0); perspektyva 1 (0; 1); *pijokas 1 (0; 1); piktas 1 (1; 0); pinigai 1 (0; 1); rimtas 1 (1; 0); rūpesčiai 1 (0; 1); santuoka 1 (0; 1); savo 1 (1; 0); sąžiningas 1 (1; 0); sesė 1 (0; 1); siena 1 (1; 0); smalsus 1 (1; 0); stebuklas 1 (0; 1); stiprybė 1 (0; 1); suaugęs 1 (0; 1); sūnenas 1 (0; 1); svajonė 1 (0; 1); svarbus 1 (0; 1); sunkumai 1 (1; 0); šaunuolis 1 (0; 1); širdies plakimas 1 (1; 0); šortai 1 (0; 1); šviesiaplaukis 1 (0; 1); tėčio 1 (1; 0); *tesėjas šeimos 1 (0; 1); tėtės 1 (1; 0); tėvystė 1 (0; 1); tėvo 1 (1; 0); tėvuks 1 (0; 1); tėvų vaikas 1 (0; 1); Tomas 1 (1; 0); tvirtas 1 (0; 1); trapu 1 (1; 0); trečias 1 (1; 0); vaikystė 1 (0; 1); vėjav aikis 1 (1; 0); verkimas 1 (0; 1); vertybė 1 (0; 1); vienturtis 1 (0; 1); viltis 1 (0; 1); vyriškos lyties vaikas 1 (0; 1); žmogaus pratesimas 1 (0; 1); vyresnysis 1 (1; 0); vyriškas 1 (1; 0); *židra spalva 1 (1; 0); žmogus 1 (1; 0). (595; 193; 0; 128) SILVIJA PAPAURĖLYTĖ-KLOVIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 32 BENDRINĖ KALBA | 97