E. Setelos laiškas J. Endzelynui

DOPIS E. SETELY J. ENDZELYNOVI Připravila N. Čepienė V rukopisném oddělení Ústavu litevského jazyka a literatury Akademie věd Litevské SSR, ve fondu K. Būgy (signatura F 7—35), se nachází dopis finského lingvisty E. Setäly (E. N. Setälä, 1864—1935). Soudě podle obsahu, je adresován nikoli K. Būgovi, nýbrž pravděpodobně lotyšskému lingvistovi J. Endzelynasovi. Lze se tak domnívat proto, že v něm E. Setälä adresátovi sděluje, že recenzi práce K. Būgy, kterou adresát napsal, v nejbližší době pošle do tiskárny. Víme, že J. Endzelynas recenzi K. Būgových „Aistiškų studijų“ vydal ve finském časopise „Anzeiger der Finnisch-ugrischen Forschungen“. Helsinky 2. 1. 10. Vysoce vážený pane kolego, Musím se opravdu stydět, že jsem Vám dříve nevyjádřil srdečné poděkování za Vaši recenzi práce Būgy. V poslední době jsem měl velmi mnoho práce a také jsem hodně cestoval; před našimi Vánocemi jsem znovu onemocněl. Sešity „Finnisch-ugrischen Forschungen“ se rovněž z mnoha důvodů opozdily. Každopádně Vaši recenzi v těchto dnech pošlu do tiskárny. Rád bych se však dozvěděl litevský název knihy a také několik dalších údajů (nakladatel, formát, rozsah, cena), a proto Vás prosím, abyste vyplnil přiložený lístek. Budete chtít korekturu sám ještě jednou zkontrolovat? Je Būgova práce dostupná v knihkupectví? Podle Vaší zprávy mě ta práce velmi zajímá. Doufám, že nám budete i v budoucnu sdělovat zprávy o Fennice v oblasti Pobaltí. Začátek z naší strany sice nebyl příliš povzbudivý, ale žijeme v naději, že brzy budeme moci náš časopis uvést do běžného chodu. Ptáte se mě, zda lze podle mého názoru považovat za pravděpodobné pojetí Jaunise a Būgy, že baltská výpůjční slova ve finštině vykazují stopy dvojího přízvuku. Nakolik mohu soudit podle Vaší zprávy, hypotézy Jaunise a Būgy rozhodně stojí za pozornost a důkladnější zkoumání, ale zdá se, že vedle zajímavých věcí se vždy najde i něco, co neobstojí. Téměř neexistuje přesvědčivý příklad toho, že by se b, d, g ve finštině změnily v pp, tt, kk. Autor uvádí takkiainen jako lopuch, avšak toto slovo má obvykle podobu takkiainen a zdá se, že jeho zdvojené kk, kde se vyskytuje, 52 vděčí vlivu jiných slov; stejně tak je finské metti(a'i)nen „lesní holub“ sotva litevskou výpůjčkou, odpovídající slovo se vyskytuje také v mordvinském jazyce a předpokládá původní vnitřní ě. Jak tomu může být u slov s litevským p, t, k (finské pp, tt, kk nebo obvykleji p, t, k), se neodvažuji rozhodnout; příkladů je poněkud málo, pokud vyloučíme příklady s b, d, g (finské luokka zřejmě není <lotyšské lūks, nýbrž ruské лукъ; finské mänttä „metlička“ neexistuje, slovo zní mäntä) a žádný z nich neodpovídá autorově hypotéze. Přeji Vám veselé Vánoce a dobrý, šťastný nový rok; jsem Vám zcela oddán Emil Setälä Helsingforsas, [19]10.I.2: Vysoce vážený kolego, Opravdu se stydím, že jsem Vám už dříve nevyjádřil svou upřímnou vděčnost za Vaši recenzi Būgovy práce. V poslední době jsem byl velmi zaneprázdněn a také jsem hodně cestoval; před našimi Vánocemi jsem znovu onemocněl. Sešity Finn-ugrských výzkumů se rovněž z mnoha důvodů opozdily. Vaši recenzi však v těchto dnech pošlu do tiskárny. Rád bych ale znal litevský název knihy a také několik dalších údajů (nakladatele, formát, rozsah, cenu), a proto Vás prosím, abyste vyplnil přiložený lístek. Korekturu si jistě budete chtít prohlédnout sám? Lze Būgovu práci dostat v knihkupectví? Soudě podle Vašeho referátu mě práce velmi zajímá. Doufám, že nás budete i v budoucnu informovat o fennica v oblasti Baltu. Začátek samozřejmě z naší strany nebyl příliš povzbudivý, ale jsme přesvědčeni, že se svým časopisem budeme brzy moci být à jour. Ptáte se mě, zda je podle mého názoru pravděpodobné mínění Jauniause—Būgy, že baltské výpůjčky ve finštině vykazují stopy dvojího přízvuku. Nakolik mohu soudit podle Vašeho referátu, Jauniausovy—Būgovy hypotézy si jako celek zaslouží pozornost a podrobnější zkoumání, ale zdá se, že vedle zajímavých věcí se vždy najde i něco nepodloženého. Sotva existuje jediný skutečný příklad toho, že by se finské b, d, g změnilo na pp, tt, kk. Autor nazývá vainašę takkainen, ale toto slovo se běžně nazývá takkiainen a jeho zdvojené kk, kde se vyskytuje, vzniká patrně vlivem jiných slov; stejně tak je finské metti(ái)nen „lesní holub“ sotva litevskou výpůjčkou; odpovídající slovo se vyskytuje také v mordvinštině a svědčí o původním vnitřním ě. Jak je tomu u slov s litevským p, t, k (finské pp, tt, kk nebo častěji p, t, k), se neodvažuji rozhodnout; příkladů je příliš málo, odmyslíme-li příklady s b, d, g – finské luokka zřejmě není <lotyšské lūks, nýbrž pochází z ruského лукъ; finské mänttä „metlička“ neexistuje, slovo zní mäntä), a to vše se neshoduje s autorovou hypotézou. Přeji Vám veselé Vánoce a dobrý, šťastný nový rok. Váš oddaný Emilis Setela Přeložila N. Čepienė 53