K. Širvydo „Punktų sakymų“ lenkiškoji pratarmė

Polská předmluva K. Širvyda k „Punktům kázání“ K. Širvydas (apie 1580–1631) plačiai žinomas ne tik lenkų–lotynų–lietuvių kalbų žodynu („Dictionarium trium linguarum“), bet ir pamokslais, išleistais atskira knyga, pavadinta „Punktai sakymų“ („Punkty Kazań“)1. Kázání jsou uváděna souběžně v litevštině a polštině. Kázání první části překládal do polštiny sám K. Širvydas, zatímco kázání druhé části jeho současník J. Jaknavičius. Až do naší doby byly „Punktai sakymų“ K. Širvyda vydány ještě třikrát. Poprvé je pro církevní potřeby, v jazyce upraveném do žemaitské podoby a bez polského textu, vydal roku 1845 L. Montvydas, farář v Sedě2. Pro vědecké účely znovu vydal první část „Punktů kázání“, rovněž bez polského textu, německý jazykovědec R. Garbe3. V úvodu vydání R. Garbe pojednal o pravopisu a jazykových zvláštnostech „Punktů kázání“. Fotografické vydání obou částí s rozsáhlým úvodem, který přehledně pojednává o životě K. Širvyda a jazykových zvláštnostech kázání, připravil německý jazykovědec F. Specht4. Úryvky z obou částí „Punktů kázání“ byly publikovány v různých čítankách, sbírkách textů a učebnicích5. První část „Punktů kázání“ tvoří dedikace K. Širvyda vilenskému biskupovi Eustachiji Valavičiusovi, připravená latinsky ve verších i próze, latinské schválení litevského jezuitského provinciála Jana Jamielkovského, polská čtyřstránková „Předmluva ke čtenáři“ K. Širvyda („Przedmowa do czytelnika“), latinský rejstřík evangelií a kázání6, texty litevských a polských evangelií a kázání. Na okrajích textu „Punktů kázání“ jsou uvedeny teze litevských a polských kázání; na konci knihy pak alfabetický latinský rejstřík hlavních pojmů „Punktů kázání“7. 1 Jde o souhrny kázání, hlavní myšlenky kázání, „body“. Punkty kázání od adventu až do postu, litevským jazykem s vysvětlením v polštině, od kněze Konstantyho Szyrwida, teologa Tovaryšstva Ježíšova, vydané se svolením představených. Ve Vilniusu, v tiskárně Akademie Tovaryšstva Ježíšova, roku Páně 1629. Body kázání na velký půst, litevským jazykem sepsané ctihodným otcem Constantym Szyrwidem, teologem Tovaryšstva Ježíšova, nyní přeložené do polštiny a obojí vydané tiskem. Se svolením představených. Ve Vilniusu, v tiskárně Akademie Tovaryšstva Ježíšova. Roku Páně 1644. 2 Body kázání od adventu do postu, kdysi vydané knězem Konstantym Szyrwidem, nyní znovu vytištěné ve Vilniusu péčí a nákladem kněze Leona Montwida, magistra teologie, faráře v Sedě. V tiskárně Józefa Zawadzkého. 1845. Vydavatel připojil krátkou předmluvu, v níž zmiňuje K. Širvyda jako kazatele. Důvod vydání knihy: „Jako památka jazyka našich předků...“. 3 Litevské a lotyšské tisky 16. a 17. století vydané Adalbertem Bezzenbergerem. IV. sešit. Szyrwidovy Punkty Kazań (Punktai Sakimų) z roku 1629. S gramatickým úvodem vydal Richard Garbe. Göttingen, 1844. 4 Šyrwids Punktay sakimu (Pankty Kazań), Teil I: 1629, Teil II: 1644 litauisch und polnisch mit kurzer grammatischer Einleitung herausgegeben von Dr. Franz Specht, Göttingen, 1929. 5 Lietuvos TSR bibliografija. Knygos lietuvių kalba 1547–1861. – V., 1960, t. 1, p. 396. 6 Rejstřík nedělí a bodů obsažených v této části díla. 7 Rejstřík hlavních věcí obsažených v těchto bodech. 248 Druhou část „Punktů kázání“ tvoří evangelia a kázání určená pro postní dobu, krátká latinská aprobace napsaná provinciálem litevských jezuitů Janem Gruževským, několik slov dlouhá latinská dedikace Jana Jaknavičiuse a dva rejstříky, stejně jako v první části, oba vytištěné na začátku knihy. Zde nás zajímá polská „Předmluva čtenáři“ („Przedmowa do czytelnika“) z první části „Punktů kázání“. Předmluva K. Sirvyda je velmi významná. Umožňuje lépe poznat historii vzniku „Punktů kázání“, jejich účel a povahu, pohled K. Sirvyda na jeho polský překlad, na potřebu litevského textu s vyznačeným přízvukem i na tehdejší litevskou náboženskou literaturu. V předmluvě se vysvětluje, jak užívat kázání, jaké potřeby měli čtenáři, a uvádějí se také informace z životopisu K. Sirvyda. Předmluva jasně ukazuje, že kázání byla určena nejen litevským a polským kazatelům, ale také těm, kdo tyto jazyky neuměli: „Své body, napsané litevsky, předkládám v polštině, aby byly, šíříce se mezi lidmi, užitečné jak těm, kdo litevsky dobře umějí, tak těm, kdo litevsky neumějí vůbec…“. Za tímto účelem K. Sirvydas připojil k litevskému a polskému textu také latinské teze kázání, odkazy na Písmo svaté a latinské rejstříky kázání a tezí. To, že kázání K. Sirvyda nebyla určena pouze litevským kněžím, ale také polským kněžím a kněžím hovořícím jinými jazyky, dokládá jeho poznámka, že litevský text je třeba opatřit přízvukovými znaménky: „V litevském textu knihy by bylo třeba užívat určitá znaménka, latinsky zvaná akcenty, aby ti, kdo litevsky neumějí, mohli správně vyslovovat a číst. K vyznačení přízvuku je však zapotřebí nového zvláštního písma, a s ním i výdajů, které nyní nemohu uhradit. Kdo chce mluvit litevsky s dokonalým přízvukem, ať naslouchá tomu, jak mluví lidé, kteří litevsky umějí, a ať si zvyká na správné přízvukování“. K. Sirvydas, který měl dobré filologické vzdělání a jehož ovlivnil text „Postily“ M. Daukši s vyznačeným přízvukem (1599), věnoval pozornost přízvukování „Punktů kázání“. Z předmluvy lze usuzovat, že za K. Sirvyda, kdy byl litevský lid negramotný a litevských knih bylo stále jen málo, četli polští kněží působící v litevských farnostech evangelia a kázání z „Punktů kázání“ K. Sirvyda místním Litevcům v kostelech. Aby text kázání K. Sirvyda, který Litevcům předčítali kněží neznalí litevštiny, lépe chápali, radil K. Sirvydas naslouchat lidem, kteří litevsky umějí, a zvykat si na správnou výslovnost. K. Sirvydas velmi dbal na to, aby litevský a polský text byly jasné a srozumitelné. Nesnažil se, aby se z jeho překladu někdo učil polsky: „Pokud by se někomu polský překlad zdál málo dokonalý a propracovaný, nechť ví, že jsem se zde nesnažil překládat do polštiny tak, aby se z tohoto překladu mohl učit polsky. Chtěl jsem překládat doslova, nakolik to dovoluje podstata věci, z litevštiny do polštiny tak, aby byl můj překlad srozumitelný“. Do vydání I. části „Punktů kázání“ K. Sirvyda vyšlo ve Velkoknížectví litevském jen několik katolických knih: katechismus P. Kanizija, vydaný kolem roku 1585, katechismus přeložený M. Daukšou (1595), „Postila“ M. Daukši (1599) a první vydání vlastního polsko-latinsko-litevského slovníku K. Sirvyda (kolem roku 1620). 8 Index Punctuorum quae in hac parte continentur. Index rerum aliquarum. 249 Skutečnost, že litevská náboženská literatura je skrovná, K. Širvydas konstatuje ve své předmluvě: „Knih, napsaných latinsky a v jiných jazycích, máme už téměř bezpočet, ale knih v litevštině, tolik potřebných ke spáse duší, je příliš málo“. K. Širvydas vysvětlil, proč nepředložil úplná kázání, nýbrž pouze stručné body (teze) k evangeliím. Rozsáhlá kázání K. Širvydas nepřipravil nejen kvůli chatrnému zdraví, ale také proto, že kázání bývala v jeho době krátká: „Měl jsem na mysli, aby zájemci mohli toto mé dílo snadno číst a aby body byly užitečné kazatelům, kteří potřebují ne tolik slova jako samu podstatu. Malou knihu kázání jsem sestavil nejen pro své chatrné zdraví, ale také kvůli stručnosti, oblíbené v nynější době“. K. Širvydas podrobněji vysvětlil, jak jeho kázání používat. Ke každému z předložených evangelií K. Širvydas připojil několik kázání, nikoli pouze jedno, aby bylo z čeho vybírat. Kromě toho poskytl jednoduchá kázání určená nevzdělaným a důkladnější pro vzdělané. V této knize jsou věci, které budou nevzdělaným nesrozumitelné a pochopí je jen vzdělanější. Při výběru kázání je třeba rozlišovat: „Jednoduchým lidem je třeba říkat věci přístupněji, vzdělanějším pak důkladněji. Proto zde dávám na výběr více jednoduchých bodů než složitých“. Z předmluvy se dozvídáme, že když K. Širvydas připravoval svá kázání k tisku, měl velmi chatrné zdraví: „Připravil jsem body jen pro několik nedělí, protože jsem kvůli chatrnému zdraví musel práci usnadnit tím, že jsem ji rozdělil na části“. K. Širvydas měl v úmyslu napsat chybějící kázání (od Velikonoc do adventu): „Ačkoli mám chatrné zdraví, doufám, že vyhovím tvému přání, čtenáři, a co nejdříve předložím i další kázání“. Předmluva končí přáním čtenáři, obvyklým za K. Širvyda: „Milý čtenáři, buď laskav a přijmi tuto mou práci a náležitě jí užívej jako daru“. „Przedmowa do czytelnika“ je napsána starobylou polštinou, dlouhými periodickými souvětími a starobylým rétorickým stylem. Ačkoli byla předmluva K. Širvyda napsána třicet let po slavné polské předmluvě M. Daukši k „Postile“, svými myšlenkami se K. Širvydas M. Daukšovi nevyrovnal. Nezdůrazňoval práva rodného jazyka ani nepředkládal vlastenecké myšlenky. „Punktai sakymų“ však svou originalitou předčily „Postilu“ M. Daukši. Navíc lépe než přeložená „Postila“ M. Daukši odrážely dobové poměry a každodenní život Litevců. Dále uvádíme český překlad předmluvy K. Širvyda k „Punktům kázání“, nazvané „Przedmowa do czytelnika“. „Punktai sakymų“ – napsal J. Lebedys – představují první případ v dějinách litevské kultury, kdy byl polský text přeložen z litevského. Viz Lebedys J. Senoji lietuvių literatūra. – V., 1977, s. 83. 250 Předmluva čtenáři Milý čtenáři, předkládám ti, jak se domnívám, poměrně dobré osnovy kázání, nikoli však úplná kázání, jak je obvyklé v jiných postilách. Měl jsem na mysli, aby se ti, kdo se učí, mohli tomuto dílu snadno věnovat a aby osnovy byly užitečné kazatelům, kteří potřebují spíše samotnou podstatu než slova. Malou knihu kázání jsem sestavil nejen kvůli svému chatrnému zdraví, ale také s ohledem na stručnost, oblíbenou v dnešní době. Knih napsaných latinsky a v jiných jazycích máme už téměř nespočet, ale knih v litevštině, velmi potřebných ke spáse duší, je příliš málo. Své osnovy, napsané litevsky, jsem vyložil polsky, aby se šířením mezi lidmi byly užitečné jak těm, kteří litevsky dobře umějí, tak těm, kteří litevsky neumějí vůbec, ale záleží jim na duších jejich bližních a při četbě polského překladu porozumějí díky souběžně uvedenému litevskému textu. Pokud by se někomu polský překlad zdál nepříliš zdařilý a vybroušený, ať ví, že jsem se zde nesnažil přeložit jej do polštiny tak, aby se z tohoto překladu bylo možné učit polsky. Chtěl jsem překládat z litevštiny do polštiny doslovně, nakolik to podstata dovoluje, tak, aby byl můj překlad srozumitelný. Kdyby se někdo ptal, proč svá doporučení potvrzuji pouze důkazy z Písma svatého, odpověděl bych, že jsou velmi důkladné a dokazují každou Bohem zjevenou pravdu; rozum pak z nich čerpá důkazy a posiluje vůli. Na okrajích knihy uvádím velmi stručné latinské teze, které byly rozvedeny v celém kázání, aby každý věděl, který bod má číst a co si z něj vzít pro případ potřeby. Připojuji také latinský rejstřík nejdůležitějších témat, aby kniha byla užitečná i těm, kteří tyto dva jazyky neznají. Rejstřík odkazuje na okraje knihy, kde čtenář rychle najde samotnou podstatu nauky, vymezenou v jednotlivých bodech a doloženou Písmem svatým. V litevském textu knihy by se měly používat určité značky, latinsky nazývané akcenty, aby ti, kdo litevsky neumějí, mohli správně vyslovovat a číst. K vyznačení přízvuku je však zapotřebí nové zvláštní písmo, a s ním i výdajů, které nyní nemohu pokrýt. Kdo chce mluvit s dokonalým litevským přízvukem, ať naslouchá tomu, jak mluví lidé znalí litevštiny, a učí se správnému přízvuku. Po popisu samotné knihy chci vysvětlit, jak ji co nejlépe používat. Především může někdo tyto body využít k rozjímání či meditaci, k vlastnímu prospěchu a k povzbuzení své zbožnosti. Je zde hojnost látky k užitečnému rozjímání. Tyto body lze využít nejen pro kázání, ale také pro exhortace a zbožné rozhovory. V předkládaných bodech uvádím více důkazů, abys je mohl použít podle svého uvážení, anebo si z nich vybrat jeden bod, který rozvedeš a dostatečně vysvětlíš. Na neděli uvádím více bodů, abys z nich mohl vybrat, co se ti líbí. Některé k rozjímání, jiné k poučení druhých. Body můžeš podle svého uvážení navzájem spojovat. V této knize jsou věci, které budou nevzdělaným nesrozumitelné a pochopí je pouze vzdělanější lidé. Při výběru kázání je třeba rozlišovat: prostým lidem je třeba říkat věci přístupněji, zatímco vzdělanějším důkladněji. Proto zde 251 k výběru dávám více prostých bodů než složitých. Připravil jsem pouze body pro několik nedělí, protože jsem kvůli chatrnému zdraví musel práci usnadnit rozdělením na části. Jestliže mi Bůh prodlouží život, doufám, že i přes chatrné zdraví co nejdříve vyhovím tvému přání, čtenáři, a předložím také další body. Milý čtenáři, buď tak laskav a přijmi toto mé dílo a řádně ho používej jako dar. K. Pakalka