Lietuviška audinių pragmonimika

LIETUVIŲ KALBOS SPECIALIOJI LEKSIKA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXII (1983) Přehledy, recenze LIETUVIŠKA AUDINIŲ PRAGMONIMIKA 1. Úvodní poznámky 1.1. Pragmonymum je slovo řeckého původu (pragma „věc, zboží“, onoma „jméno“), které označuje vlastní jméno výrobku. Někteří lingvisté řadí pragmonymii k onomastice1, avšak ve skutečnosti je místo slov tohoto druhu v lexikálním systému jazyka značně problematické. Pragmonyma se používala již ve starověkém Římě, Španělsku a Egyptě. Předpokládá se, že jednou z prvotních podob pragmonym byla antroponyma – jména řemeslníků. Výrobce označoval své výrobky svým jménem (zbraně, hudební nástroje, nádoby atd.); značku do nich vyrýval, opatřoval je razítkem apod. Takové značky se používaly až do 17. století. Postupem času se však s rozvojem obchodu zvětšoval objem výroby zboží a rozšiřoval se jeho sortiment. Jméno řemeslníka již pro pragmonymii nestačilo. Proto se začala používat jména významných osobností, mytologických bytostí a literárních hrdinů, toponyma aj. Později přišla řada také na obecná podstatná jména. Vlastními jmény výrobků se stávají názvy drahokamů, astronomických a meteorologických jevů, zvířat aj.2 V naší době rychlého hospodářského rozvoje vzniká spolu s množstvím nových výrobků také velké množství vlastních jmen, která je pojmenovávají. V současnosti bychom se neobešli ani pouze s termíny označujícími rodové pojmy (např. dviratis, fotoaparatas, televizorius apod.), ani pouze s názvy druhovými (např. moteriškas dviratis, spalvotas televizorius apod.), protože se vyrábí mnoho různých variant každého druhu. Pragmonymum tedy nyní funguje jakoby jako doplněk druhového názvu výrobku. Není divu, že vlastní jména výrobků se po celém světě počítají na miliony. Je jich mnohem více než slov v kterémkoli jazyce. Podle platných pravidel a norem totiž výrobky stejné skupiny nemohou mít totožná ani podobná pragmonyma. 1.2. Vlastní jména plní především označovací funkci, zatímco pragmonyma mají plnit především funkci atraktivní (přitažlivou, vzbuzující zájem) a estetickou. Důležitým požadavkem proto je, aby slovo použité jako pragmonymum vyvolávalo asociaci s výrobkem, přímo či nepřímo souviselo s jeho účelem, vlastnostmi či vzhledem, zkrátka aby vyjadřovalo jeho podstatu. Vlastní jména výrobků mají mít jasný význam, být jednoznačná, snadno zapamatovatelná, snadno vyslovitelná a co nejkratší. Samozřejmě, 1 Комолова З. П. Семантическая мотивированность прагмонимов. – Проблемы семантики. – М.: Наука, 1974, с. 333; Москович В. А. Товарные знаки. – В кн.: Ономастика. М., 1969, с. 251. 2 Москович В. А. Товарные знаки. – Указ. соч., с. 252; Цепелевецкий А. М. Нужная книга. – Вопросы изобретательства, 1967, № 5, с. 54–55. 224 Slova s negativním emočním zabarvením se pragmonymy nestávají³. Má se za to, že by se neměly vytvářet abreviační pragmonymy, protože se obtížně pamatují, nepohodlně vyslovují apod.⁴ Při vytváření pragmonym je aktuální problém jejich motivace. Sovětská lingvistka Z. Komolova, která zkoumala pragmonymy různých jazyků, zjistila, že existují vlastní jména výrobků vytvořená na základě týchž faktorů sémantické motivace. Podle autorky to umožňuje hovořit o univerzáliích pragmonymiky. Uvádí příklady takových univerzálií: 1) velikost výrobku, např.: skútr „Malys“; 2) materiál, který je jednou ze součástí výrobku, např.: bonbony „Likernaja“; 3) osoba nebo věc, pro kterou je výrobek určen, např.: přenosný plynový vařič „Turist“; 4) kvalita výrobku, např.: „Lutčy“ — prostředek na čištění kovových výrobků; 5) funkce výrobku: „Miechočistka“ — prostředek na čištění barevné umělé kožešiny; 6) místo výroby výrobku, např. lednice „Penza“; 7) továrna, která výrobek vyrábí, např.: traktor „Kirovec“; 8) věc ze stejného „oddílu“ jako „nositel“ pragmonyma, např.: radiola „Simfonija“, „Gama“; 9) osoba, dílo, událost, hrdina, zeměpisný objekt apod., jemuž má výrobek vzdát hold, jako například: bonbony „Spartak“, hodiny „Antarktida“⁵. Jistě lze s ohledem na množství a rozmanitost zboží tvrdit, že tento seznam univerzálií není úplný. Autorka o to patrně ani neusilovala. Chtěla pouze ukázat některé obecné modely sémantické motivace pragmonym. Cílem tohoto článku je pojednat o pragmonymice jedné skupiny výrobků — litevských tkanin z období 1950–1979⁶. (Do roku 1950 se vyrábělo pouze několik tkanin s vlastními názvy. Byla to vlněná šatovka „Liuks“ a sukno „Baltika“.) Hlavní pozornost je věnována analýze sémantických skupin slov — zdrojů původu pragmonym tkanin — a dotýká se také otázky vhodnosti těchto zdrojů pro pragmonymiku tkanin. Článek ukazuje proměny počtu vlastních názvů tkanin, pojednává o faktorech jejich motivace a uvádí doporučení pro tvorbu pragmonym tkanin⁸. 2. Přehled litevské pragmonymiky tkanin 2.1. Podle údajů z ceníků maloobchodních cen tkanin, státních norem, technických podmínek a technických popisů bylo v letech 1950–1979 v republice označováno pragmonymy 789 tkanin, z toho 411 vlněných, 358 hedvábných, 11 lněných a 9 bavlněných. ³ Москович В. А. Указ. соч., с. 253. ⁴ Савин-Лазарева Э. С. Вопросы выбора товарных знаков. — Вопросы изобретательства, 1967, № 6, с. 50. ⁵ Комолова З. П. Указ. соч., с. 337–338. ⁶ Příklady jsou čerpány z alb vzorků tkanin Ministerstva lehkého průmyslu Litevské SSR, z registračního deníku technických popisů Ministerstva lehkého průmyslu Litevské SSR (1973–1979), z registračního deníku technických podmínek Ministerstva lehkého průmyslu Litevské SSR (1966–1979) a z různých ceníků tkanin z období 1950–1979. 8. 1019 225 Zpočátku se pragmonymy začaly používat jako označení vlněných tkanin. Kromě již zmíněných „Liuks“ a „Baltika“ se v roce 1955 začala vyrábět vlněná kostýmová tkanina „Drobė“, plášťová tkanina „Vasara“ (továrna „Drobė“) a sukno „Spalis“ (továrna „Liteksas“). Vlastní názvy hedvábných tkanin se objevily o něco později. V roce 1957 vyráběla „Kauno audiniai“ tyto hedvábné tkaniny: „Berželis“, „Genys“, „Gintaras“, „Kregždutė“, „Neris“, „Pavasaris“, „Snaigė“. V roce 1959 se objevilo několik pragmonymů lněných tkanin, například název šatové tkaniny „Banga“ a materiálů na dětské oděvy „Palanga“ a „Vasara“. První pragmonym bavlněné tkaniny byl naproti tomu použit až v roce 1966. Tehdy začala továrna „Audėjas“ vyrábět gobelín „Lietuva“. Změny v počtu vlastních názvů tkanin vyráběných v Litevské TSR v posledních třech desetiletích (1950–1979) ukazuje tabulka 1. Již od roku 1960 pragmonymů tkanin značně přibylo. Nejčastěji se jimi pojmenovávají hedvábné a vlněné tkaniny, neboť se jich vyrábí mnohem více a v rozmanitějších typech než lněných a bavlněných. 2.2. Pokud jde o motivaci pragmonymů litevských tkanin, je třeba zmínit, že většina těchto vlastních názvů má jakýsi memorialistický charakter, tj. vychází z názvů přírodních jevů, místních názvů, rostlin, živočichů, výrobků, zařízení a dalších a zároveň odráží pojmy spojené s duchovní činností a tvorbou lidí. Některé pragmonymy tkanin mají i jinou motivaci, např.: kvalita výrobku (tkaniny „Liuks“ a „Kristalas“ a „Perlas“ – lesklé tkaniny); původ výrobku (tkaniny „Krepas“, „Bajus“); účel výrobku (plachtovina „Jachta“); továrna, která výrobek uvádí na trh (tkaniny „Drobė“, „Lima“, „Liteksas“). Motivace pragmonymů úzce souvisí s jejich zdroji. Slova z jakých sémantických skupin se používají k pojmenování litevských tkanin? Jde o názvy přírodních jevů, místní názvy, názvy rostlin, živočichů, výrobků a zařízení, podniků, osobní jména a pojmy spojené s duchovní činností a tvorbou lidí (viz tabulku 2). Tabulky 3 a 4 uvádějí podrobnější sémantickou klasifikaci zdrojů pragmonymů hedvábných a vlněných tkanin. Vhodně zvolené vlastní názvy tkanin hrají pozitivní roli při utváření sortimentu tkanin, poskytují spotřebiteli informace o výrobku a jakoby jej propagují. 2.2.1. Názvy přírodních jevů jsou nejtypičtější pro hedvábné tkaniny (65 pragmonymů hedvábných tkanin z 108 pragmonymů pocházejících z tohoto zdroje). Tvoří přibližně pětinu vlastních názvů těchto tkanin. Jde o názvy různých přírodních materiálů (např. „Gintaras“, „Perlas“, „Rubinas“, „Žėrutis“), nebeských těles (např. „Marsas“, „Satelė“), ročních období (např. „Pavasaris“, „Vasara“), částí dne (např. „Diena“, „Rytas“, „Vakaras“) a různých dalších jevů, jako jsou „Aidas“, „Giedra“, „Rasa“, „Verpetas“, „Žara“ apod. Těmito pragmonymy se označuje značná část produkce „Kauno audiniai“. Některé z nich souvisejí s účelem materiálu, např. večerní tkanina „Vakaras“, nebo s jeho vzhledem, např. „Perlas“, „Kristalas“. Většina z nich jednoduše vzdává hold přírodním jevům. 2.2.2. Pragmonymy vlněných tkanin odrážejí přírodní jevy o něco méně (36 pragmonymů vlněných tkanin z 108 pragmonymů pocházejících z tohoto zdroje). Tvoří pouze přibližně desetinu všech vlastních názvů vlněných materiálů. Například, 226 vlněné šatové tkaniny „Banga“, „Pavasaris“, „Saulė“, kostýmové tkaniny „Aidas“, „Gintaras“, „Rūkas“, plášťové tkaniny „Migla“, „Pūga“, „Snaigė“, „Sniegutis“, „Vaivorykštė“, „Žaibas“, „Žvaigždutė“, sukno „Šerkšnas“ atd. Vlněným tkaninám pojmenovávaným podle přírodních jevů bychom obecně nemohli nic vytknout. Nelze však chválit to, že se pro tyto tkaniny (zejména kostýmové a plášťové) používají názvy z týchž skupin přírodních jevů nebo přímo stejné názvy jako pro hedvábné tkaniny, např.: „Aidas“, „Giedra“, „Gintaras“, „Migla“, „Pūga“, „Puta“, „Rytas“, „Vaivorykštė“, „Vasaras“ a další. Vlněné tkaniny jsou přece silnější a hrubší, a proto by i jejich pragmonymy měly vyvolávat poněkud odlišné představy. 2.2.3. Místní názvy se nejčastěji používají k tvorbě vlastních názvů vlněných tkanin (137 pragmonymů vlněných tkanin z 190 pragmonymů pocházejících z tohoto zdroje a třetina všech pragmonymů vlněných tkanin). Jde o názvy etnografických oblastí, sídel, moří, jezer, řek, hradišť atd. Místní názvy se nejčastěji vybírají pro plášťové tkaniny, např.: „Akmenė“, „Dainava“, „Dangė“, „Dubysa“, „Gondinga“, „Juodkrantė“, „Puožas“, „Sartai“, „Žeimena“, a pro sukna, například: „Ančia“, „Dūkštas“, „Kaunas“, „Kauno marios“, „Neris“, „Nevėžis“, „Palanga“, „Rambynas“, „Šatrija“ apod. Těmito pragmonymy se označuje pouze 20 vlněných kostýmových tkanin, např.: „Akmena“, „Kražiai“, „Merkys“, „Nida“, „Naglis“, „Nosą“, „Pandėlys“, „Turmantas“, „Venta“ atd., a jen několik málo šatových tkanin — „Dainava“, „Neringa“ apod. Používání místních názvů při tvorbě vlastních názvů vlněných tkanin je třeba schvalovat. Jde o rozsáhlou lexikální skupinu, v níž lze nalézt mnoho různých názvů vhodných pro pragmonymii. 2.2.4. Místními názvy se označuje pouze přibližně sedmina všech hedvábných tkanin (48 pragmonymů z 190 vlastních názvů pocházejících z tohoto zdroje), např.: „Baltija“, „Dainava“, „Dubysa“, „Naglis“, „Nevą“, „Nevėžis“, „Praha“, „Tokijo“, „Vilnius“, „Žalgiris“ a další. K tomuto účelu se nejčastěji používají názvy sídel a řek. 2.2.5. Přibližně pětina vlastních názvů vlněných tkanin pochází z názvů rostlin (81 pragmonymů z 150 pragmonymů pocházejících z tohoto zdroje). Nejčastěji jde o názvy květin (např. „Aguona“, „Jurginas“, „Raganė“, „Tulpė“), stromů a keřů (např. „Akacija“, „Ąžuolas“, „Ąžuoliukas“, „Eglė“, „Eglutė“, „Liepa“, „Putinas“, „Skroblas“, „Uosis“), ovoce a bobulí (např. „Avietė“, „Svarainis“, „Riešutas“) a částí rostlin (např.: „Lapas“, „Žiedelis“). Názvy rostlin se obzvláště často používají k tvorbě pragmonymů vlněných šatových a kostýmových tkanin. 2.2.6. Poměrně mnoho hedvábných tkanin se označuje názvy rostlin (66 pragmonymů hedvábných tkanin ze 150 slov tvořících zdroj těchto vlastních názvů), např.: „Aguona“, „Astra“, „Jurginas“, „Kamelija“, „Kaštanas“, „Lazdynas“, „Palmė“, „Riešutas“, „Uoga“, „Žilvitis“ a další. Názvy květin a stromů tvoří přibližně po třetině vlastních názvů hedvábných tkanin. Slov označujících květiny (zejména při pojmenovávání hedvábných tkanin) by se však mohlo používat ještě více. Květiny totiž dokážou lépe než stromy vystihnout texturu hedvábných tkanin, jejich jemnost a hravost barev. 8* 227 2.2.7. V průmyslové pragmonymii hedvábných a vlněných tkanin najdeme také podstatná jména označující zvířata. Jimi je pojmenováno 49 hedvábných a 45 vlněných tkanin. Nejrozšířenější jsou podstatná jména označující ptáky a hospodářská i divoká zvířata, např. hedvábné tkaniny „Aras“, „Dobilis“, „Garnys“, „Genys“, „Geniukas“, „Pingvinas“, „Povas“ a také „Avinėlis“, „Briedis“, „Zuikis“ apod. Vlněné tkaniny: „Garnys“, „Genys“, „Kielė“, „Pelėda“, „Pingvinas“, „Briedis“, „Stumbras“, „Šernas“ atd. Pokud jde o hedvábné tkaniny, je třeba zmínit, že podstatná jména označující hospodářská i divoká zvířata jsou obzvlášť typická pro umělé kožešiny, např. „Avinėlis“, „Katinėlis“, „Leopardas“, „Mopsas“, „Pudelis“, „Ūdra“ atd. Jde o zdařilé průmyslové názvy, které dobře vystihují vzhled umělé kožešiny. 2.2.8. Názvy výrobků a zařízení označují především hedvábné tkaniny (30 vlastních názvů hedvábných tkanin z 50 průmyslových názvů tohoto zdroje), např. „Arfa“, „Fleita“, „Jachta“, „Kanklės“, „Karuselė“, „Palydovas“, „Raketa“, „Skudutis“ atd. Některé z těchto průmyslových názvů (např. tkanina na plachty „Jachta“) ukazují účel tkaniny, jiné (např. hudební nástroje „Kanklės“, „Skudutis“) dobře vystihují její vzhled, jemnost a lehkost. 2.2.9. Některé tkaniny jsou pojmenovány podle názvů podniků, např. vlněné tkaniny „Drobė“, „Lima“, „Liteksas“. Hedvábná tkanina dostala zkratkový název „Ziko“ (hedvábnický kombinát Zibertas). Zkratkové názvy tkanin bychom neměli schvalovat už jen proto, že jim často rozumějí pouze samotní výrobci. 2.2.10. Přibližně pětina vlněných i stejný podíl hedvábných tkanin má jako průmyslové názvy různá označení osob. Jde o postavy z literatury (např. „Buratinas“, „Coliukė“, „Pelenė“), mytologické bytosti (např. „Aitvaras“, „Laumė“), obyvatele etnografických oblastí Litvy nebo měst (např. „Dzūkė“, „Kaunietė“, „Žemaitis“), názvy skupin lidí a povolání (např. „Medžiotojas“, „Moksleivė“, „Pionierius“, „Žvejys“), věkových období (např. „Jaunystė“, „Mažylė“), příbuzenských vztahů (např. „Sesutė“, „Uošvė“) apod. Obzvlášť oblíbená jsou běžná osobní jména. Nejčastěji se tak pojmenovávají hedvábné šatovky, např. „Asta“, „Gintė“, „Gražina“, „Milda“, „Ona“, „Silva“, „Stasė“, „Vida“, „Jūratė“, a také vlněné šatovky, například „Asta“, „Elvyra“, „Judris“, „Jūratė“, „Lina“, „Milda“, „Nijolė“ atd. Jména historických osobností jsou poměrně oblíbená pro pojmenování drapů, např. „Mantas“, „Margiris“, „Mindaugas“, „Vytenis“, „Žygimantas“ atd. Část průmyslových názvů drapů – jména historických osobností – bychom mohli považovat za pamětní. Vyvolávají dojem vznešenosti a slavnostnosti, který se k tloušťce a těžkosti těchto materiálů dobře hodí. Při tvorbě vlastních názvů tkanin by se však v budoucnu neměla osobní jména používat příliš často. 2.2.11. Vlastní názvy některých tkanin označují pojmy z oblasti duševní činnosti a tvorby lidí. Odrážejí se v nich literární formy či žánry (např. „Baladė“, „Pasaka“, „Sakmė“), pojmy z oblasti umění (např. „Etiudas“), názvy tanců (např. „Kepurinė“, „Rumbo“, „Suktinis“, „Tango“), sport (např. „Sambo“, „Šachmatai“) a módní směry (např. „Midi“). V této skupině jsou poměrně výrazně zastoupeny pojmy označující mezilidské vztahy (např. „Draugystė“, „Talka“) a lidské ideály (např. „Laisvė“, „Pažanga“, „Taika“) 228 pojmy označující duševní stavy lidí (např. „Laimė“, „Ramybė“, „Romantika“, „Svajonė“, „Viltis“). Pojmy z oblasti duševní činnosti a tvorby lidí pojmenovávají převážně hedvábné tkaniny (41 z 53 pragmonymů tohoto zdroje). Vhodně zvolené pragmonymy z této skupiny umožňují dát tkaninám krásný smysl. 2.2.12. Vlastních názvů lněných a bavlněných tkanin není mnoho (11 pragmonymů lněných a 9 bavlněných tkanin). Pragmonymy lněných materiálů jsou slova označující přírodní jevy (např. „Aušra“, „Banga“, „Pavasaris“, „Vaivorykštė“, „Vasara“), místní názvy (např. „Minija-4“, „Palanga“, „Širvėna“) a názvy rostlin (např. „Aguona“, „Liepa“, „Rūta“). Tři pragmonymy bavlněných tkanin označují osoby („Džūkė“, „Elzė“, „Sūduvietė“); několik dalších se shoduje s názvy přírodních jevů (např. „Rytas“, „Ruduo“) a místních názvů (např. „Lietuva“, „Neris“), jeden je názvem podniku („Audėjas“). 2.3. Po přehledu litevské pragmonymie tkanin je patrná částečná specializace vlastních názvů podle skupin tkanin a zároveň podle továren. Takovou specializaci lze považovat za pozitivní jev. Vznikla, když jednotlivé továrny začaly svou produkci pojmenovávat pragmonymy z jedné či několika sémantických skupin. Například továrna „Laisvės“ pojmenovává své vlněné kabátoviny a kostýmovky převážně podle názvů jezer, např. „Gelvis“, „Gilutis“, „Narutis“, „Nosas“, „Puožas“, „Senkutis“, „Šlavantas“, „Vėlys“, „Žaltytis“, „Žuvintas“ atd. Vlněné kabátoviny a kostýmovky továrny „Nemuno“ mají nejčastěji názvy sídel, jako například „Kelmė“, „Kražiai“, „Lieplaukė“, „Pandėlys“, „Telšiai“, „Utena“. Tyto továrny by však mohly vlastní názvy tkanin specializovat ještě podrobněji, tj. podle účelu tkaniny. Pokud by se například názvy sídel ponechaly pro kabátoviny „Nemuno“ a názvy jezer pro kabátoviny „Laisvės“, bylo by třeba hledat nové skupiny pragmonymů pro kostýmovky vyráběné těmito továrnami. Drapy jsou převážně produkcí „Litekso“. Jsou to silné a těžké tkaniny, a proto dostaly pamětní názvy se slavnostním nádechem, např. jména měst („Kaunas“, „Vilnius“), historických či významných míst („Pilėnai“, „Stelmužė“), přírodních památek („Puntukas“), řek („Neris“, „Nevėžis“), hor („Rambynas“, „Šatrija“) a historických osobností („Mindaugas“, „Vytenis“, „Žygimantas“). Zdá se, že tyto pragmonymy jsou zdařilé, otázkou však je, zda by nebylo vhodné snížit počet sémantických skupin, z nichž se čerpají vlastní názvy drapů. 2.3.1. Největší část vlněných kostýmovek vyrábí sdružení „Drobės“. Tyto tkaniny se nejčastěji pojmenovávají podstatnými jmény označujícími stromy (např. „Ąžuolas“, „Beržas“, „Gluosnis“, „Kaštanas“, „Klevas“, „Putinas“) a ptáky (např. „Apuokas“, „Garnys“, „Gužutis“, „Kėkštas“, „Kikilis“, „Kurtinys“, „Laukys“, „Žvirblis“). Takové pragmonymy jsou poměrně zdařilé: vzor vlněné kostýmovky může do určité míry napodobovat kůru a příčný řez stromu, stejně jako ptačí peří. Názvy ptáků by se však neměly používat k pojmenovávání vlněných šatovek vyráběných „Drobės“, např. „Gervė“, „Kielė“, „Volungė“ atd. 2.3.2. Sortiment vlněných šatovek je užší než sortiment hedvábných. Vyrábějí se převážně jednobarevné. Většina z nich má pragmonymy vytvořené podle rostlin 229 průmyslově vyráběných v Litevské SSR Období Počet vlněných% Počet hedvábných% 1950 – 1959 56 13,63 20 ¹5,59 1960 – 1969 209 50,85 134 37,43 1970 – 1979 146 35,52 204 56,98 Celkem 411 100,00 358 100,00 vyráběných v Litevské SSR v letech 1950–1979 Skupina Vlněné počet% Hedvábné počet% Přírodní jevy 36 8,76 65 18,16 místní názvy 137 33,33 48 13,41 Názvy rostlin 81 19,71 66 18,43 Názvy zvířat 46 11,19 49 13,69 Názvy výrobků a zařízení 20 4,87 30 8,38 Názvy podniků 4 0,97 1 0,28 Osobní jména 76 18,49 58 16,20 Pojmy z duchovní činnosti a tvorby člověka 11 2,68 41 11,45 Celkem 411 100,00 358 100,00 230 Tabulka 1 změna počtu v letech 1950—1979 Lněné Bavlněné Celkem počet % počet % počet % 3 27,27 — — 79 10,01 8 72,73 1 11,11 352 44,61 — — 8 88,89 358 45,38 11 100,00 9 100,00 789 100,00 Tabulka 2 průmyslové názvy látek podle zdrojů původu Bavlněné Lineární Celkem počet % počet % počet % 2 22,22 5 45,46 108 13,69 2 22,22 3 27,27 190 24,08 — — 3 27,27 150 190,1 — — — — 95 12,04 — — — — 50 6,34 1 11,11 — — 6 0,76 3 33,34 — — 137 17,36 1 11,11 — — 53 6,72 9 100,00 11 100,00 789 100,00 231 … názvů, např.: „Aguona“, „Alyva“, „Flioksas“, „Lubinas“, „Petunija“, „Pipiras“. I v budoucnu je vhodné tyto látky nazývat jednoslovnými názvy květin, ovoce a bobulí. Vzory hedvábných látek jsou výraznější a většinou pestré. Hodí se pro ně názvy pestrých květin a slova označující přírodní jevy nebo duchovní pojmy lidské tvorby. Pravděpodobně by se hedvábné látky neměly nazývat místními jmény, názvy stromů, a už vůbec ne lidskými jmény. 2.3.3. Dobrými pragmonymy jsou názvy dětských látek. Zvláště zdařilá jsou vlastní jména látek odkazující na literární hrdiny, např.: „Coliukė“, „Nežiniukas“, „Spragtukas“, a také zdrobnělá podstatná jména, jako například: „Drugelis“, „Kanarėlė“, „Karosiukas“, „Putinėlis“, „Žiedelis“ aj. 2.4. Při budoucím zdokonalování systému pragmonymů látek by bylo užitečné vybrat pro jednotlivé skupiny látek vyráběné každou továrnou podle jejich účelu jednu či několik převažujících sémantických skupin vlastních názvů látek. Vzhledem k proměnlivosti sortimentu látek je obtížné dosáhnout toho, aby vlastní názvy látek přetrvaly delší dobu, několik desetiletí, jako například „Baltika“, „Lilūks“. Větší stálost pragmonymů látek by však přesto byla přínosná. Výrobci by měli zvážit, jak tuto otázku vyřešit. Sotva je účelné přidělovat látce nový vlastní název jen při nepatrné změně struktury materiálu. V takovém případě bychom mohli používat řady pragmonymů označující rok výroby nebo pořadové číslo látky. Několik podobných pokusů se již objevilo. Například „Drobė“ vyráběla látku „Krepas-65“, „Liteksas“ — „Neringa-2“, „Stumbras-2“, „Laisvė“ — „Tauras-2“ aj. Značnou nevýhodou pragmonymů litevských látek je, že se často stejným slovem označuje několik různých výrobků. Podle údajů autorky článku existuje takových názvů až 123. Nejčastěji se shodují pragmonymy vlněných a hedvábných látek, např.: vlněná plášťová látka a hedvábná šatová látka „Akacija“ (1970), vlněná plášťová a hedvábná šatová látka „Asta“ (1974), vlněná plášťová látka „Šilas“ (1976) a hedvábná šatová látka „Šilas“ (1976). Stejné jméno („Neris“) mají hedvábná látka (1957–1979) a vlněný gobelín (1970). Shodují se také vlastní názvy několika vlněných a lněných látek, např.: vlněná šatová látka „Aušra“ (1965) a lněná záclonová látka „Aušra“ (1966), vlněný sukno „Palanga“ (1957) a lněná látka na dětské oděvy „Palanga“ (1959). Z 123 pragmonymů látek se 29 opakuje dokonce třikrát, např.: „Rytas“ označuje vlněnou kostýmovou látku (1965), hedvábnou šatovou látku (1967, 1979) a bavlněnou šatovou látku (1979); „Vaivorykštė“ označuje vlněnou plášťovou látku (1965), hedvábnou šatovou látku (1968) a lněnou šatovou látku (1969). Takové opakující se pragmonymy poskytují kupujícím jen málo informací o skupině látek, jejich účelu a výrobci. Při tvorbě vlastních názvů látek by proto bylo třeba uplatnit více vynalézavosti. Tvůrci pragmonymů litevských látek někdy používají nesprávné, kodifikované normě neodpovídající podoby podmíněných názvů, např.: „Astra“ (= „Astras“), „Dangė“ (= „Danė“), „Gondinga“ (= „Gandinga“), „Kadugys“ (= „Kadagys“), „Kaštanas“ 232 Tabulka 3 Pragmonimy hedvábných tkanin (1950—1979) podle zdrojů původu Skupina, podskupina Počet % I. Přírodní jevy: 1) přírodní materiály 10 15,38 2) nebeská tělesa 6 9,23 3) roční období 4 6,15 4) měsíce 4 6,15 5) části dne 3 4,62 6) různé 38 58,47 Celkem 65 100,00 II. Místní názvy: 1) etnografické oblasti 5 10,42 2) sídla 19 39,59 3) moře 1 2,08 4) jezera — — 5) řeky 15 31,25 6) hory 1 2,08 7) různé 7 14,58 Celkem 48 100,00 III. Názvy rostlin: 233 3. tabulka (pokračování) Skupina, podskupina Počet % 1) stromy 24 36,36 2) květiny 26 39,39 3) ovoce 1 1,52 4) bobule 3 4,55 5) různé 12 18,18 Celkem 66 100,00 IV. Názvy zvířat: 1) zvířata 18 36,74 2) ptáci 26 53,06 3) hmyz 4 8,16 4) různé 1 2,04 Celkem 49 100,00 V. Názvy výrobků a zařízení: 1) výrobky 21 70,00 2) zařízení 9 30,00 Celkem 30 100,00 VI. Lidská jména: 1) osobní jména 34 58,62 2) literární hrdinové 6 10,34 234 3 lentelė (tęsinys) Skupina, podskupina Počet % 3) mytologická jména 7 12,07 4) různé 11 18,97 Celkem 58 100,00 VII. Pojmy z oblasti duchovní činnosti a tvorby lidí: 1) literatura 6 14,63 2) hudba 6 14,63 3) umění 3 7,32 4) sport, tance, hry 10 24,39 5) duševní stavy, myšlenky a pocity lidí 13 31,71 6) různé 3 7,32 Celkem 41 100,00 (= „Kaštonas“), „Lavanda“ (= „Levanda“), „Tokijo“ (= „Tokijas“), „Topolis“ (= „Tuopa“), „Žvejas“ (= „Žvejys“) atd. Průmyslové varianty názvů látek a dublety pro označení různých látek lze odůvodnit, např.: „Eglė“ a „Eglutė“, „Lakštingala“ a „Lakštutė“, „Pūkas“ a „Pūkelis“, „Snaigė“ a „Snieguolė“, „Svaja“ a „Sv onė“, „Garnys“ a „Gūžutis“, „Konvalija“ a „Pakalnutė“, „Salvija“ a „Šalavijas“ atd. Neměli bychom se však orientovat na mnohoznačná slova, která vytvářejí vlastní názvy látek. Většina vlastních názvů látek vznikla přenesením významu názvů zvířat, přírodních jevů a rostlin. Jen velmi zřídka lze některý průmyslový název zařadit mezi odvozeniny tvořené příponou, např.: „Šviesė“, „Žiedė“. Takových odvozenin je však velmi málo. V budoucnu by bylo vhodné obohatit tvoření litevských průmyslových názvů látek. Málo je také složených průmyslových názvů, např.: „Jūrinis krepas-74“, „Kauno marios“, „Lietuviškas drapas“ atd. Z hlediska původu jsou většinou názvy průmyslových tkanin litevská slova. Mezinárodní názvy se vyskytují jen ojediněle, např.: „Akacija“, „Apolonas“, „Floksas“, „Fragmentas“, „Narcizas“, „Marsas“, „Orbita“, „Palmė“, „Reljefas“, „Šachmatai“ a další. 235 Vlněné tkaniny (1950—1979) Skupina, podskupina | Šatovky | Kostýmovky | počet | počet |% | počet I. Přírodní jevy: 1) přírodní materiály | – | – | 1 | 16,67 | 8 2) nebeská tělesa | 2 | 28,57 | – | – | 1 3) roční období | 1 | 14,29 | 1 | 16,67 | 3 4) měsíce | – | – | 1 | 16,67 | 1 5) části dne | – | – | 1 | 16,67 | – 6) různé | 4 | 57,14 | 2 | 33,32 | 6 Celkem | 7 | 100,00 | 6 | 100,00 | 19 II. Místní názvy: 1) etnografické oblasti | 2 | 100,00 | 1 | 5,00 | 5 2) sídla | – | – | 12 | 60,00 | 45 3) moře | – | – | – | – | – 4) jezera | – | – | 4 | 20,00 | 19 5) řeky | – | – | 2 | 10,00 | 16 6) hory | – | – | 1 | 5,00 | – 7) různé | – | – | – | – | 3 Celkem | 2 | 100,00 | 20 | 100,00 | 88 III. Názvy rostlin: 236 4 lentelė pragmonimy podle zdrojů původu Kabátové Látky na oděvy Nábytkové Celkem% počet% počet% počet% 42,11 1 25,00 — — 10 27,78 5,26 1 25,00 — — 4 11,11 15,79 — — — — 5 13,89 5,26 1 25,00 — — 3 8,33 — — — — — 1 2,78 31,58 1 25,00 — — 13 36,11 100,00 4 100,00 — — 36 100,00 5,68 1 4,17 — — 9 6,57 51,13 10 41,66 2 66,67 69 50,36 — 1 4,17 — — 1 0,73 21,60 4 16,67 — — 27 19,71 18,18 5 20,83 — — 23 16,79 — 2 8,33 1 33,33 4 2,92 3,41 1 4,17 — — 4 2,92 100,00 24 100,00 3 100,00 137 100,00 237 Skupina, podskupina Šatové Kostýmové počet % počet % počet 1) stromy 5 17,86 19 67,86 13 2) květiny 17 60,71 4 14,28 7 3) ovoce — — 1 3,57 — 4) bobule 1 3,57 — — 1 5) různé 5 17,86 4 14,29 3 Celkem 28 100,00 28 100,00 24 IV. Názvy zvířat: 1) hospodářská zvířata — — 2 7,69 1 2) ptáci 5 100,00 24 92,31 8 3) hmyz — — — — 2 4) různé — — — — 1 Celkem 5 100,00 26 100,00 12 V. Názvy výrobků a zařízení: 1) výrobky 2 50,00 5 100,00 5 2) zařízení 2 50,00 — — — Celkem 4 100,00 5 100,00 5 VI. Lidská jména: 1) osobní jména 18 90,00 1 14,29 25 238 Tabulka 4 (pokračování) Kabátové | Drapy | Nábytkové | Celkem% | počet |% | počet |% | počet |% 54,16 | 1 | 100,00 | — | — | 38 | 46,91 29,17 | — | — | — | — | 28 | 34,57 — | — | — | — | — | 1 | 1,24 4,17 | — | — | — | — | 2 | 2,47 12,50 | — | — | — | — | 12 | 14,81 100,00 | 1 | 100,00 | — | — | 81 | 100,00 8,33 | 2 | 66,67 | — | — | 5 | 10,87 66,67 | 1 | 33,33 | — | — | 38 | 82,61 16,67 | — | — | — | — | 2 | 4,35 8,33 | — | — | — | — | 1 | 2,17 100,00 | 3 | 100,00 | — | — | 46 | 100,00 100,00 | 3 | 100,00 | 3 | 100,00 | 18 | 90,00 — | — | — | — | — | 2 | 10,00 100,00 | 3 | 100,00 | 3 | 100,00 | 20 | 100,00 67,57 | 3 | 25,00 | — | — | 47 | 61,84 239 Skupina, podskupina | Šatové | Kostýmové | * | počet |% | počet |% | počet 2) literární hrdinové | — | — | 1 | 14,29 | 2 3) mytologická jména | 1 | 5,00 | 2 | 28,57 | 5 4) různé | 1 | 5,00 | 3 | 42,85 | 5 Celkem | 20 | 100,00 | 7 | 100,00 | 37 VII. Pojmy duchovní činnosti a tvorby člověka: 1) hudba | — | — | 1 | 50,00 | 2 2) umění | — | — | — | — | 1 3) sport | — | — | — | — | 1 4) duchovní stavy, myšlenky a pocity lidí | — | — | — | — | 1 5) různé | — | — | 1 | 50,00 | — Celkem | — | — | 2 | 100,00 | 5 A. Montvilienė Publikace o francouzské lékařské terminologii Širkienė V. Prancūzų kalbos medicininė terminija. – V., 1977, 88 p. [Lietuvos TSR aukštojo ir specialiojo vidurinio mokslo ministerija. Kauno medicinos institutas]. Učitelé cizích jazyků Kaunaského lékařského institutu připravili a vydali řadu slovníčků lékařských termínů určených studentům tohoto institutu. Taková činnost učitelů si plně zaslouží podporu a povzbuzení. Učební slovníky a slovníčky termínů jsou nejen důležitou pomocnou literaturou pro studenty – mohou pomáhat upravovat a sjednocovat terminologii, zavádět do užívání normativní správné termíny, odstraňovat její nedostatky a odhalovat mezery. Správně připravený slovníček termínů, sjednocený s odborníky příslušného oboru (v tomto případě medicíny) a jazykovědci-terminology, tak může účinně přispívat ke zdokonalování terminologie daného oboru. To platí zejména pro terminologii těch vědních oborů (mezi nimi i medicíny), pro něž neexistují rozsáhlé litevské výkladové slovníky ani normativní terminologické slovníky překládající z příslušných jazyků. 240