Anoniminės 1737 m. lietuvių kalbos gramatikos „Universitas lingvarum Litvaniae“ leksika

LIETUVIŲ KALBOS SPECIALIOJI LEKSIKA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXII (1983) K. EIGMINAS LEXIKON ANONYMNÍ LITEVSKÉ MLUVNICE Z ROKU 1737 „UNIVERSITAS LINGVARUM LITVANIAE“ (Rejstřík) Lexikum starých písemností je velmi důležité pro studium dějin jazyka a historické gramatiky. Poskytuje cenný materiál nejen pro litevská studia, ale i pro slavistiku a obecně indoevropeistiku. Velmi archaické litevské lexikum pomáhá řešit řadu otázek společného lexika slavistiky a indoevropeistiky. Anonymní litevská gramatika z roku 1737 „Universitas lingvarum Litvaniae“ (dále zkráceně – Universitas) je jedním z velmi mála děl světské písemnosti z počátku 18. století. Tato gramatika je také prvním nám známým pokusem o normování litevského jazyka přímo v Litvě. Zachytila normy tzv. střední varianty tehdejšího písemného jazyka Litevského velkoknížectví1. Lexikum Universitas je zvlášť důležité proto, že se v této gramatice poprvé v dějinách naší spisovné řeči pokusili stanovit přízvukovou intonaci a ty byly poměrně důsledně označovány. Rejstřík Universitas tedy bude zvláště užitečný badateli litevské historické akcentologie. Ačkoli lexikum Universitas není příliš rozsáhlé, pomůže seznámit se s typickými fonetickými a morfologickými rysy jazyka, který byl na počátku 18. století již normován. Heslových slov je 633. Zde je uvedeno veškeré lexikum Universitas: obecná i vlastní jména. Jsou zde uvedeny také všechny slovní druhy. Jako heslový tvar podstatných jmen, který je vytištěn tučným písmem, se uvádí nominativ jednotného čísla; u pomnožných podstatných jmen nominativ množného čísla. U podstatných jmen, jejichž nominativní tvar se v textu gramatiky nevyskytuje, je tento tvar rekonstruován. Jako heslový tvar přídavných jmen se rovněž uvádí nominativ jednotného čísla mužského rodu, přičemž se označuje jeho rod. Tvar ženského rodu se uvádí spolu s mužským pouze tehdy, jestliže se vyskytuje v textu gramatiky. U všech zájmen se uvádějí nominativy jednotného čísla (u osobních zájmen také množného čísla), zatímco ostatní tvary, byť i od jiného kořene, se uvádějí v témže hesle. Jako heslový tvar sloves se uvádí infinitiv. Pokud se v textu gramatiky nevyskytuje, je rekonstruován. Slovesům s předponou jsou věnována samostatná hesla. Jestliže se sloveso téhož kořene vyskytuje bez předpony i s předponou (nebo předponami), pak se po tvarech slovesa bez předpony uvádějí také tvary s předponou- 1 Zinkevičius Z. Dėl lietuvių raštų kilmės. – Baltistica, 1977, t. 13 (1), p. 241. 155 Nepohyblá slovesa téhož kořene, uváděná jako samostatná hesla. Pokud se v textu vyskytují také zvratné slovesné tvary, uvádí se zvratný infinitiv. Pokud se v textu vyskytují nezvratné i zvratné tvary téhož slovesa, uvádějí se samostatně. Všechna heslová slova jsou řazena abecedně a zapisována pravopisem současné litevské spisovné řeči. Lexikum Universita je uváděno pokud možno v pravopisu užívaném v této gramatice. Významy slov se vysvětlují v případech, kdy se liší od významů odpovídajících slov v současné litevské spisovné řeči, pokud je totéž slovo v textu uvedeno ve více než jednom významu nebo pokud se vyskytují synonyma. Aby byl význam slova lépe pochopen, někdy se uvádí také polský překlad (v podobě, v jaké jej uvedl autor Universita). Ve všech ostatních případech se významy nevysvětlují. Po uvedení všech gramatických tvarů slova se u příslušných slov připojují věty nebo syntaktická slovní spojení. Některá slovní spojení autor Universita pokládá za gramatické tvary, ačkoli ve skutečnosti jde o slovní spojení, např.: o kad kalbėčia, kalbėtumei, kalbėtų (31), O kad bučia kalbėjas...(31), O kad bučia kalbėjusis (31), O kad Butūmeme kalbėja (31) atd. U slov cizího původu se v závorkách uvádí slovo z jazyka, z něhož pocházejí. U všech přízvučných slov z Universita se uvádí intonace. Intonace se označuje stejně jako v Universite: akutová se označuje antikvním písmenem mezi kurzivou psanými, cirkumflexová u dvojhlásek a smíšených dvojhlásek pouze nad první samohláskou (s výjimkou ie), cirkumflexová — buď stříškou (v Universite označovanou jako circumflexus) u samohlásek, nebo gravisem u dvojhlásek a smíšených dvojhlásek — nikoli v poslední slabice; někdy také v poslední. Samohlásky krátkých přízvučných koncových slabik se označují rovněž gravisem. U slov s chybně označeným přízvukem se v závorkách uvádějí opravy. Uvádí se také, pokud opravu provedl J. Rozvadovskis ve vydání z roku 1896. Slova, u nichž autor Universita přízvuk neoznačil, se ponechávají bez označení. Arabské číslice za tvary slov a větami či slovními spojeními ilustrujícími jejich význam označují stránky, na nichž se tyto tvary vyskytují. Pokud se tentýž tvar na stránce vyskytuje několikrát, uvádí se za číslem označujícím stránku v závorkách počet výskytů. Pokud se tentýž tvar slova liší pravopisem nebo přízvukovým znaménkem, uvádí se samostatně. A abrožėlis m. zdrob. „obrázek (zpravidla svatých)“: acc. sg. abrožėlį 55. abu m., abi f. základní číslovka: nom.: m. Abu 21, abu 21, Abū 21, f. abi 21(2), gen. Abiė-ju G, 21, nog abiėjų 21, dat. Abiėm 21, acc. m. abū 21, f. abi 21, instr. abiėm 21, loc. m. abėjuose 21, f. abejose 21. abudu m., abidvi f. základní číslovka: nom.: Abūdu 21, f. abidvi 21. akis f.: nom. sg. Akis (J. Rozv.: Akis) 12. akmuo m.: nom. sg.: akmuo (J. Rozv.: åkmuo) 10, akmuo 11, gen. åkმენio 10, 156 gen. Akmenio 10, dat. akmeniuj 10, akuz. ákmeni 10, instr. ákmeniu 10, lok. akmenij (J. Rozv. akmenij) 10, vok. O ákmuo 10, mn.: nom. ákmenis 10, gen. ákmenu 10, gen akmenu 10, dat. Akmenimis 10, akuz. Akmenis 10, instr. ákmenims 10, lok. akmeniose 10, vok. O akmenis 10. alksnis m. nom. sg. AlkJnis 8. alus m.: nom. sg. Alus 13. anas zájmeno ukazovací m.: nom. sg. Anàs 19. anglis m.: nom. sg. Anglis 9. ant předl. s gen.: ant 54, unt 56. antis f. „domácí nebo divoký vodní pták (Anas)“: nom. sg. antis 12. antis m. „rozparek košile na hrudi, přední díl“: nom. sg. àntis 9. antras základní číslovka m.: nom. sg. antras 22. apie předl. s acc.: ape (správně apie) 56. apkabinti sloveso: praes. sg. 1 apkabinu 39. aplenkti sloveso „minout“: praes. sg. 1 áplankiu 39. aplinku předl. s gen.: aplinku 56. apušis podst. ž.: nom. sg. Apuʒis 12. apvilkti sloveso: praes. sg. 1 apwelku 41. ardyti sloveso: praes. sg. 1 ardaw 49, praet. sg. 1 àrdžiaw (cor!) 49, 2 ardiey 49, fut. sg. 1 ardi/iu 49. arelis podst. m. „orel (Aquila)“: nom. sg. Arêlis 8. arklys podst. m.: nom. sg. Arklǐs 9. arti sloveso: praes. sg. 1 ariù 39, PPP nom. sg. àriamas 23. artojis podst. m.: nom. sg. Artojis 8. aš osobní zájmeno, 1. os. sg.: nom. Aʃ 18(2), gen. Mánes 18, nog Mánies 18, dat. Mañ 18, mañ 55(2), acc. Maniè 18, manè 23, instr. manim 18, al. (ve významu instrumentálu) manimp 18. ašis podst. ž.: nom. sg. Aʃzis (J. Rozv.: Aszis) 12. aštrus příd. jm. m.: nom. sg. Aʃztrùs 16. atbūti sloveso: praes. sg. 1 atbūnu 29. atminti sloveso: praes. sg. 1 àtminu 39. atsidusti sloveso: praes. sg. 1 atsidufiu (J. Rozv.: atsidsusiu) 34. atsilseti sloveso: praes. sg. 1 atʃilʃiu (J. Rozv.: atsiilsinu nebo atsflsiu) 34. atsislėti sloveso: préz. sg. 1 atʃfiʃlejiu 34. atverti sloveso: préz. sg. 1 àtweriu 39. austi sloveso: préz. sg. 1 audziu 40. auginti sloveso: préz. sg. 1 àuginu 38. augti sloveso: préz. sg. 1 àugu (J. Rozv.: augu) 40. aukštas m., aukšta f. příd. jm.: m. nom. sg. Aukʃztas 21, 22, 32, aukʃztas 37, àukʃztas (opr. aukʃztas 21), nom. pl. aukʃzti 22, f. nom. sg. aukʃzta 21, 37, nom. pl. aukʃztos 22, komparativ m. nom. sg.: aukʃztielafmis (sic!) (J. Rozv.: aukʃztielasnis) 17, superlativ m. nom. sg. Aukʃzcziaufias 17. ausis subst. f.: sg. nom. Auʃis 12, gen. Auʃês 12, gen. Auʃês 12, dat. Auʃij 12, akuz. Auʃi 12, instr. àuʃe (J. Rozv. ausè) 12, lok. ausiy 12, vok. ô Auʃis 12, pl. nom. Auʃis 157 12, gen. Aufiā 12, gen. Aufiu 12, dat. Aufims 12, akuz. Aufis 12, instr. aufims 12, lok. Aufiśe 12, vok. ô Aufis 12. aušti sloveso: „svítat, rozednívat se“: neos. préz. sg. 3. Aubta 53. avis subst. f.: nom. sg. Awis (J. Rozv.: Awis) 12, awis 4. B dokončit sloveso: praes. sg. 1 bāygiu 38. bázlivý adj. m.: nom. sg. Bāykštus 16. bílý adj. m.: sup. nom. sg. Balcziaw/fias 17. bělit sloveso: praes. sg. 1 battinu 37. chrastit sloveso: praes. sg. 1 bar/zku 33. kárat sloveso: praes. sg. 1 barù 40, 42. hádat se sloveso zvratné: praes. sg. 1 baros 40. baślis podst. jm.: nom. sg. Báślis 9. štěkat sloveso: praes. sg. 1 baubiu 40. kostel (bělorus. баҗница, pol. bożnica) podst. jm. ženského rodu: acc. sg. Bazniczią 5, il. Bažniczian 5 || instr. Bazniczią 5. bez předložka s gen.: Be (sic; oprava!) 56. běhávat sloveso: praes. sg. 1 begineju 33. běžet sloveso: praes. sg. 1 begù 37. sypat sloveso: praes. sg. 1 beriù 40. besti sloveso: praes. sg. 1 Bedù 42, bediù (J. Rozv.: bediù) 38, praet. sg. 1 [Be]dźiaw 42. mluvit sloveso „mluvit“: praes. sg. 1 Bitù 46. třídit sloveso: préz. sg. 1 biru 34. včela subst. f.: sg. nom. Bite 11, Bite 15, 17, 19, gen. Bites 11, Nog Bites 11, dat. Bitey 11, acc. Bite 11, instr. Bite 11, loc. Bitey 11, voc. O Bite 11, pl. nom. Bites 11, gen. Bicziu 11, Nog Bicziu 11, dat. Bitemis 11, Bitems 11, acc. Bites 11, instr. Bitems 11, loc. Bitese 11, voc. O Bites 11. bučet sloveso: préz. sg. 1 blaunu 47. převézt sloveso „převést, dopravit“: préz. sg. 1 boginu 39. cenit sloveso: préz. sg. 1 branginu 38. drahý m., drahá f. adj.: m. sg. nom. Brangus 16, Bràngus 16, dat. Brangiám 16, loc. bràngiame 16, pl. gen. brángiu 16, instr. brangieys 16, loc. brangio/e 16, f. sg. nom. Bràngi 16, gen. brangios 16, dat. brangiay 16, voc. [brangi] 16, n. brangu 14, emph. m. nom. sg. Brangùfis 15, f. nom. sg. [Brangioji] 15, sup. m. nom. sg. bràngiau/fias (sic!) 7, f. nom. sg. brangiaw/fia 17. jelen subst. m.: nom. sg. Briedis 8. brodit sloveso: préz. sg. 1 brędu 37, Brędu 42. bratr subst. m.: nom. sg. Brolis 8. líbat sloveso: préz. sg. 1 bucziu oju 46, prét. sg. 1 bucziawaw 46. být sloveso: inf. Buti 26, buti 54, But 26, but 29, préz. sg. 1 eſmu 23, 26, 29(2), 31, Eſmu 24, 31, 48, Eſmù 24, būwu. Viz též: at-, ifz-, pribūwu 9, 2 Eſi 24, 3 fra 24, éſti 24, pl. 1 éſame 24, 2 éſate 24, 3 fra 24, éſti 24, Eſti 24, prét. sg. 1 Buwāw 158 24, buwaw 25, 2 Buway 24, buway 28, 3 Buwo 24, pl. 1 Buwomė 24, 2 Buwotė 24, 3 Buwo 24, praet. freq. sg. 1 Budaway 24, budaway 29, 2 Budaway 24, 3 Budawo 24, pl. 1 Budawome 24, 2 Budawotie 24, 3 Budawo 24, fut. sg. 1 Buju 24, buju 25, 28, 2 Buji 25, 3 Bus 25, pl. 1 Bujime 24, 2 Bujite (J. Rozv.: Bujite) 25, 3 Bus 25, imper. sg. 2 Buk 25, buk 26, buk 25, 26, imper. pl. 1 Bukime 25, 2 Bukite (J. Rozv.: Bukite) 25, sg. 2 Bukigi 25, pl. 1 Bukimegi 25, pl. 2 Bukitegi 25, cond. sg. 1 Būczia 25, 2 Būtumey 25, 3 Būtu 25, pl. 1 Būtumem 25, 2 Būtumet 25, 3 Būtu 25, cond. comp. sg. 1 O kad Būczia būwias 25, 2 O kad Būtum būwias 25, 3 O kad Būtu būwias 25, pl. 1 O kad Būtumem buwe 25, 2 O kad Būtumet buwe 25, 3 O kad Būtu buwe 25, sg. 1 [O kad] Būczia buwusi 25, 2 [O kad] Būtum buwusi 25, 3 [O kad] Būtu buwusi 25, pl. 1 [O kad] Būtumem buwujos 25, 2 [O kad] Būtumet buwujos 25, 3 [O kad] Būtu buwujos 25, PPsA m. sg. nom. eſas 26, gen. eſanczio 26, nog eſanczio (J. Rozv.: eſanczio) 27, dat. eſancziam 27, acc. eſanti 27, eſanti 55, instr. eſancziu 27, loc. eſancziame 27, voc. o eſas 27, pl. nom. eſa 27, eſantie 27, gen. eſancziu 27, nog eſancziu 27, dat. eſantiemus 27, acc. eſanczius 27, instr. eſanczieys 27, loc. eſancziuofe 27, voc. eſa 27, eſantie 27, f. sg. nom. eſanti 26, gen. eſanczios 26, nog eſanczios 27, dat. eſancziay 27, acc. eſanczia 27, instr. eſanczia (J. Rozv.: eſanczia) 27, loc. eſancioi 27, voc. o eſanti 27, pl. nom. eſanczios 27, gen. eſancziu 27, nog eſancziu 27, dat. eſancziomis 27, acc. eſanczias 27, instr. eſancziomis 27, loc. eſanciofe 27, voc. o eſanczios 27, PPtAm. sg. nom. Buwias 27, gen. Buwufio 27, nog buwufio 27, dat. Buwufiam 27, acc. Buwufi 27, buwufi 55, instr. buwufiu 27, loc. buwufjame 27, voc. o Buwias 27, pl. nom. Buwe 27, gen. Buwufiu 28, nog Buwufiu 28, dat. Buwufiemis 28, acc. Buwufius 28, instr. buwufieys 28, loc. buwufiofe 28, voc. o Buwe 28, f. sg. nom. Buwufi 27, gen. Buwufios 27, nog Buwufios 27, dat. Buwufjay 27, acc. Buwufia 27, instr. buwufia 27, loc. buwufioy 27, voc. o Buwufi 27, pl. nom. Buwufios 27, gen. Buwufiu 28, nog Buwufiu 28, dat. Buwufiomis 28, acc. Buwufias 28, instr. buwufiomis 28, loc. buwufiofe 28, voc. o Buwufios 28, P Fut. m. sg. nom. Būfias 28, bufias 29, acc. Būfianti 18, bufjanti 29, pl. nom. Būfia 28, acc. Būfianczius 28, f. sg. nom. Būfianti 28, acc. Būfianczia 28, pl. nom. Būfianczios 28, acc. Būfianczias 28, PPtP n. Būta 28, PNn. Butina 29, PC m. sg. Būd amas 29, pl. Būdami 29, f. sg. Būdama 29, pl. Būdamos 29, PPsI eſant 55, PPtI buwus 55. Č čęsas (sl.) m.: acc. sg. cziefą 26; že kdyby měl česák, česal by 26. sát sloveso: praes. sg. 1 cziulpina 34. D rozmnožovat sloveso: praes. sg. 1 dayginu 40. truhlář m.: nom. sg. Daylide 11. podíl f.: nom. sg. Dalis 12. dělit sloveso: inf. Daliti 44, Dalit 44, praes. sg. 1 Daliju 43(2), daliju 44, daliju 43, 44, 2 daliji 43, 3 dalija 43, praes. pl. 1 Dalijame 43, 2 dalijate 43, 3 dalija 43, 159 praet. sg. 1 Dalijaw 43, 2 dalijaw 43, 44, 3 dalijo 43, pl. 1 Daliome (J. Rozv.: Dalijome) 43, 2 dalijote 43, 3 dalijo 43, praet. freq. sg. 1 Dalidawqw 43, 2 dalidaw (J. Rozv.: dalidaw) 43, 3 dalidawo 43, pl. 1 Dalidawome (J. Rozv.: Dalidawome) 43, 2 dalidawote 43, 3 dalidawo 43, fut. sg. 1 Dali/iu 43, 44, 2 dali/fi 43, 3 dalīs 43, pl. 1 Dali/ime 43, 2 dali/ite 43, 3 dali/s 43, imper. sg. 2 Dalik 44, dalik 44(2), pl. 1 Dalikime 44, 2 dalikite 44, cond. sg. 1 [O kad] dalf-czia 44, 2 daltumey 44, 3 daltu 44, pl. 1 dalitumeme 44, 2 dalitumete 44, 3 daltu 44, cond. comp. m. sg. [O kad] buczia dalijas 44, pl. 1 [O kad] butumeme dalije 44, f. sg. 1 [O kad] buczia dalijufi 44, pl. 1 [O kad] butumeme daliju fios 44,PPsA m. nom. sg. Dalijas 44, f. nom. sg. Dalijanti 44, PPtA m. nom. sg. Dalijas 44, f. nom. sg. dalijufi 44, PFut m. nom. sg. dali/fias 44, PPtP m. nom. sg. dalitas 44, PN dalitinas 44, PC dalidamas 44. zub m.: nom. sg. Dàntis 9, dàntis 10, Dantis 10, pl. nom. dàntis 10, dat. [dant]-ims 10, [dant]inis 10, instr. [dant]ims 10, [dant]imis 10, loc. [dant]ise 10. dasilytėti sloveso: praes. sg. 1 da/illeziu 33. datirti sloveso „patirti, sužinoti“: praes. sg. 1 datiriu 38. hodně přísl.: Daug 22. daugis podst. m.: sg. gen. dàwgio 22, instr. daugìu 22. daugumas podst. m.: nom. sg. daugumas 22. daūži sloveso: praes. sg. 1 daūžiu 40. debėsys podst. m.: nom. sg. Debėsis 8. strýc podst. m.: nom. sg. diēde (J. Rozv.: diede) 11. deginti sloveso: praes. sg. 1 déginu 39. degti sloveso: praes. sg. 1 degù 38. del předl. s gen.: dėl 56. dešimtis základní číslovka ženského rodu: nom. sg. Die/zìmtis 22. dešimts základní číslovka nesklonná: de/zìmts 22. dėti sloveso: praes. sg. 1 Dedù 34, dedì 33, dedu 52(2), 3 de/ 52, praet. sg. 1 dejaw 34, 2 dejev 34, refl. impers. praes. 3 DiėJtis 52, praet. 3 diejas 52, fut. 3 die/is 52. nosit sloveso: préz. sg. 1 dęweju 34. devítka čísl. souhrnné: nom. dewinietas 22. devatenáct čísl. základní: dewiniolika 22(2); dewiniolika Žmonėmis 22. devadesát čísl. základní: dewinios-de/zìmtis 22. velký m., velká f. adj.: sg. nom. Didele 15, gen. didėles 15. veliký m., největší f. adj.: m. nom. sg. Didis 14, didis 15, f. nom. sg. didzia 15, sup. m. nom. sg. didziau/ias 17. největší m., [největší] f. adj. zdůrazňovací: m. nom. didifi 15, f. nom. sg. [didzioji] 15. strom subst. m.: nom. sg. Diėmedis 8. den subst. f.: sg. nom. diėna 53(2), acc. den; Nedelės diena 53, triėczia dieną 54. Bůh subst. m.: sg. nom. DIEWAS 7, voc. DIEWE 7. pracovat sloveso: préz. sg. 1 dirbu 40. darovat sloveso: PPtP m. acc. sg. dowanotą 55; dowanotą abrozėlì pamėcziau 55. motýl subst. m.: sg. nom. Drugis (J. Rozv.: Drugis) 8, instr. drugiu 54; Jergu drugiu 54. 160 dva m., dvoj základní číslovka: m. du. nom., acc., voc. du 5, Du 21, Dù 21(2), dù 54; du Poną 5; f. du. nom., acc., voc. dwi 5, 21, dwi 21; dwi duoni 5; gen. Dwieju 21, nog dwieju 21, dat. dwiem 5(3), Dwiem 21, dwiemis 21; dwiem Ponam 5; dwiem duonom 5, instr. dwiems 21, loc. m. dwejoje 21, f. dwejose 21. dcera substantivum femininum: nom. sg. Duktė 11. dcera substantivum femininum: nom. sg. Dukteris 11. dýchat sloveso: praes. sg. 1 dumiu 38. chléb substantivum femininum: du. nom., acc., voc. duoni 5; dwi duoni; 5; dat. duonom 5; dwiem duonom 5. dát sloveso: praes. sg. 1 duodu 38, Duodu 46, duomu 46, praet. sg. 1 dawiau 46, 2 dawèy 46, praet. freq. 1 duodawaw 1 46, fut. sg. 1 duofiu 46, imper. sg. 2 duok 46. bodnout sloveso: praes. sg. 1 duriu 38. dvojice číslovka hromadná: nom. sg. Dwejetas 22. dvojí číslovka v plurálu: m. nom. Dweji 21(2), dweji 22, 54, gen. Dweju 22, nog dweju 22, dat. Dwiēms 22, acc. Dwejūs 22, instr. dwejēs 22, loc. dwejuoje 22. dvacet základní číslovka femininum: nom. Dwidiežimtis 22. radovat se zvratné sloveso: praes. sg. 1 džiawgios 37. sušit sloveso f.: praes. sg. 1 dziawnu 47. vysychat sloveso: inf. 1 dziuti 51, praes. sg. 1 dziufiu 51, praet. sg. 1 dziuwaw 51, praet. freq. sg. 1 dziudawaw 51, fut. sg. 1 dziufiu 51, imper. sg. 2 dziuk 51, cond. sg. 1 dziuczia 51, PPsA m. nom. sg. dziuftas 51, PPtA m. nom. sg. dziunias 51. E jít sloveso: praes. sg. 1 eymu 33, èynu 33, Eimu 35, praet. sg. 1 ėjaw 35, praet. freq. sg. 1 eidawaw 35, fut. sg. 1 ėjfiu 35. téct sloveso: praes. sg. 1 ekėju 33, praet. sg. 1 ekėjaw 34. jehňátko podst. jm. „jehně“: nom. sg. ėrelis (sic. cor. erėlis) 8. dráždít sloveso: praes. sg. 1 erzinu 38. žrát sloveso „hltavě jíst, pukat, polykat“: praes. sg. 1 edu 38, 42, praet. sg. 1 [e]-dziaw 42. okoun podst. jm.: nom. sg. E}žieris 8. G kazit sloveso: praes. sg. 1 gadinu 40. kohout podst. jm.: nom. sg. Gaydis 9. jasný příd. jm. m. „jasný“: nom. sg. Gàydrus 16. litovat zvratné sloveso: inf. gayletis 52, praes. 1 gayluos 34, 35, imper. sg. 2 gaylekis 52. mrzet neosobní sloveso (příslovce): praes. sg. 3 Gaylu 52, fut. sg. 3 bus gaytu 53. gaišti verb.: inf. gàyBti 50, praes. sg. 1 gàyBtu 50, gàyBtu 51, 53, praet. sg. 1 gayBaw 50, praet. freq. sg. 1 gayBdawaw 50, fut. sg. 1 gàyBiu 50, imper. sg. 2 gàyBk 50, cond. sg. 1 gàyBczia 50, PPsA m. sg. nom. gàyBtas 50. PPtA m. nom. sg. gayBias 50. brousit sloveso: galandziu 41. moci sloveso: praes. sg. 1 galu 34, 35. gandinti sloveso „strašit, děsit“: praes. sg. 1 gundinu 40. 6. 1019 161 garbinti sloveso: praes. sg. 1 garbinu 37. gardus m., gardi f. adj.: m. nom. sg. Gàrdus 16, f. sg. nom. Gàrdi 16, gen. gardžios 16. gavėti sloveso: praes. sg. 1 gaveju 34. gėdytis zvratné sloveso: praes. sg. 1 Giedžio/si 44, giedijus 45, 2 giedijis 45, 3 giedija/si 3, giedi/si 45, praet. sg. 1 giedijaws 45, giedzíaws 45. geisti sloveso: praes. sg. 1 giëydziu 41. gelbėti sloveso: praes. sg. 1 gialbiu 34. gentis muž. (v Universite je u podst. mužského rodu koncovka -is): nom. sg. Giètis 9, giètis 10 (12). geradėja (srov. l. dobrodzieję) muž.: nom. sg. Giaradėja 6. geras m., gera ž. adj.: m. j. nom. Tas giàras 14, gen. Giàro 14, gen Giàro 14, dat. Giaram 14, akuz. Giàrą 14, instr. giaru 14, lok. giarame (J. Rozv.: giaramè) 14, vok. ó Giàras (J. Rozv.: ó) 14, mn. nom. Tie Giari 14, gen. Tū Giaru 14, gen Giaru 14, dat. Giaeriems 14, akuz. Giarius 14, instr. gia­reys 14, lok. giaruó/se 14, vok. ó Giari 14, ž. j. nom. Giarà 14, gen. giaros 14, stř. giàra 14, kompar. m. j. nom. giarię/nis 17, ž. j. nom. giarę/ne 7, gen. [giare/nes] 17, dat. [giare/ney] 17, akuz. [giare/ne] 17, instr. [giare/ne] 17, lok. [giare/ney] 17, mn. nom. [giare/nes] 17, gen. [gia- re/niu] 17, dat., instr. giare/niomis 17, akuz. [giare/nes] 17, lok. [giare/nefe] 17, superl. m. nom. j. giariaw/fias 17. gerti sloveso: praes. sg. 1 gieriu 39. gesti „rozkládat se, chátrat, zhoršovat se, hnít“: praes. sg. 1 giendu 40, Giedu 42. gesti sloveso „zanikat (o ohni, světle); pohasínat“: praes. sg. 1 gie/ų 38, gie/fu 42. gi částice: gi 25. giedoti sloveso: praes. sg. 1 Giedu 40, giedu 46. ginti sloveso „hnát, pohánět (stádo)“: praes. sg. 1 giunù 39, Gianu (J. Rozv.: Gianù) 43, gianu 43, praet. sg. 1 giniaw 43. bránit sloveso „bránit někomu při napadení; odrážet útok“: praes. sg. 1 ginù 37, Ginù 42, Ginu 43, ginù (J. Rozv.: ginù) 43, praet. sg. 1 giniaw 43. slyšet sloveso: praes. sg. 1 girdziu 34, praet. sg. 1 girdeiaw 35. vrzat sloveso: praes. sg. 1 girgzdau (J. Rozv.: girgzdu) 34. chválit sloveso: inf. Girti 36, Girt 36, girt 37, praes. sg. 1 Giriù 35, Giriu 35, giriu 35, 36, 37, 2 Giri 35, 3 Giria 35, pl. 1 Giriame 35, 2 Girjate 35, 3 Giria 35, praet. sg. 1 Girjaw 35, girjaw 36, 2 giriay 35, giriay 36, 3 girìe 35, pl. 1 Girieme 35, 2 giriete 35, 3 girie 35, praet. freq. sg. 1 Girdawaw 36, girdawaw 37, 2 girdaway 36, 3 girdawo 36, pl. 1 Girdawome 36, 2 girdawote 36, 3 girdawo 36, fut. sg. 1 Gir/iu 36, gir/iu 36, 37, 2 gir/si 36, 3 girs 36, pl. 1 Gir/sime 36, 2 Gir/site (J. Rozv.: Girs ite) 36, 3 girs 36, imper. sg. 2 Girk 36, girk 36(2), pl. 1 Girkime 36, 2 girkite 36, cond. sg. 1 [O kad] girczia 36, 2 [O kad] girtùmey (sic! cor!) 36, 3 [O kad] girtù 36, pl. 1 [O kad] girtumeme, 2 [O kad] girtumete 36, 3 [O kad] girtù 36, PPsA m. nom. sg. Girias 36, PPsA f. nom. sg. Girianti 36, PPtA m. nom. sg. Girias 36, PPtA f. nom. sg. fem. giru/si 36, PFut m. nom. sg. Gir/ias 37, PFut. f. nom. sg. gir/anti 37, PPsP m. nom. sg. girìamas 37, PPtP m. nom. sg. Girtas 37, girtas 37, f. sg. nom. girta 37, PN m. nom. sg. Girtinas 37, f. nom. sg. girtina 37, PC m. sg. Girdamas 37, pl. Girdami (podle mínění J. Rozva, má být opraveno) 37, f. sg. girdama (podle mínění J. Rozva, má být opraveno) 37, pl. girdamos 37. 162 chvástat se sloveso zvratné: praes. sg. 1 giriuos 37, PPtA m. girįaś 52. přitisknout sloveso: praes. sg. 1 glaudžiu 40. jilm m. „jilm“: nom. sg. Gluokſnis 9. krásný příd. jm.: nom. sg. Gražūs 16. hrabat sloveso: praes. sg. 1 griebiu 38. otáčet zpět sloveso „obracet, otáčet zpět“: griežiu 39. uchopit sloveso: praes. sg. 1 grėbiu 37. vrátit se sloveso: praes. sg. 1 grūwru 29. vrátit se sloveso: inf. grįbti 50, praes. sg. 1 grįbtu 50(2), praet. sg. 1 grįžaw 50, praet. freq. sg. 1 grįždawaw 50, fut. sg. 1 grįbiu 50, imper. sg. 2 grįbk 50, cond. sg. 1 grįbc-zia 50, PPsA m. sg. nom. grįbtas 50, PPtA m. nom. sg. grįzias 50. drtit sloveso „třít, drtit, mlít“: praes. sg. 1 grudu 40. chytrý příd. jm.: nom. sg. Gudrus 16. labuť ž. „labuť“: nom. sg. Gūlbis 8. ležet sloveso: préz. sg. 1 gulù 34, préz. sg. 2 guli (J. Rozv.: guli) 35, 3 guli 35. lehnout si sloveso: préz. sg. 1 gultù 38. pokoušet sloveso „podněcovat, přemlouvat, svádět“: préz. sg. 1 gundinu 38. hrdlo substantivum: nom. sg. Gurkliſ 8. I do předložka s akuzativem: į 56. hledat sloveso: préz. sg. 1 jeſzku (J. Rozv.: jeſzku) 46, jeſzkaw 49, préter. sg. 1 jeſzkojaw 49, fut. sg. 1 jebkojſiu 49. kopřiva substantivum femininum: nom. sg. Iltis 12. uhádnout sloveso 1. „položit hádanku, požádat někoho, aby něco uhodl (např. hádanku) (zagadýwam)“: préz. sg. 1 įminu 41, 2. „sám říci odpověď na hádanku (zgadywam)“: préz. sg. 1 įminu 41. brát sloveso: préz. sg. 1 imù 37, Įmu 43, préter. sg. 1 ėmjaw 43. do předložka s akuzativem: ing 5, 56. z předložka s genitivem: iſ 56. přežít sloveso: préz. sg. 1 iſzbuwwu 29. potkat sloveso: préz. sg. 1 iſztinku 40. J ženich subst. m.: nom. sg. Jawnikis 8. cítit sl.: praes. sg. 1 jàwczíu 37. býk subst. m.: nom. sg. Jàwtis 9. Ježíš subst. vlastní m.: sg. nom. IEZUS 7, voc. IEZAW 7, IEZU 7. Ježíš subst. vlastní: nom. sg. IEZUSAS 7. on m., ona f. osobní zájmeno: m. sg. nom. jis 19, jis 25(2), 30, 36, Įis 19, Įis (J. Rozv.: Įis) 19, gen. Ióſ 19, nom jó 19, dat. Iam 12, acc. ji 19, instr. juomi 19, loc. jamé 19, pl. nom. Jé 19, jė 25, 30, je 36, gen. jū 19, nom jū 19, dat. jémis 19, acc. juos 19, instr. ieys 19, loc. juoſe 19, f. sg. nom. Ji 19, ji 19, gen. jós 19, dat. jėy 19, acc. Ią 19, instr. ją 19, loc. joy 19, pl. nom. jós 19, gen. jū 19, nom. Iū 19, dat. jómis 19, acc. Ias 19, instr. jómis 19, loc. jóſe 19. ·6* 163 jezdit sl.: praes. sg. 1 jodinėju 33. že spoj.: jog 29; fako Petra bufanti neboli jog Petras bufias 29. Jan subst. vlastní m.: sg. gen. Jono 54, voc. Iônay 7, Iône 7, Iôn 7. pohybovat se sl.: praes. sg. 1 judù 34. rozhýbat sl.: praes. sg. 1 judinu 40. černý adj. m.: nom. sg. juodas 3. černit sl.: praes. sg. 1 juodinu 37. bedra subst.: nom. sg. Iuȯsmenis 8. vy osobní zájmeno pl. viz tu: nom. jūs 18, gen. Iuſu 18, gen. Iuſu 18, dat. Iumis 18, acc. Iùb 18, Iùns (sic!) 18, instr. Iumis 18, další varianta s významem juſimp 18. jusiškis m. zájm. přivl.: nom. sg. juſiſ-kis 19. justi sloveso: praes. sg. 1 Iùntu 37, juntu 42. K kabeti sloveso: praes. sg. 1 kabù 34. kabinti sloveso: praes. sg. 1 kabinu 41. kad spoj.: kad 25(4), 26(3), 31(4), 36(4), 44(3), 45, 47(2), 48(2), 49(2). kailis subst. m.: nom. sg. Kãylis 9. kaisti sloveso „zahřívat se, hřát se (od ohně, tření)“: inf. kãyſti 50, praes. sg. 1 kãyſtu 50, praet. sg. 1 kãy­taw 50, praet. freq. sg. 1 kãyſdawaw 50, fut. sg. 1 kãyſiu 50, imper. sg. 2 kãyſk (koncovka je na fotokopii nejasná, proto je přepsána z vydání J. Rozv.) 50, cond. sg. 1 kãyſczia 50, PPsA m. nom. sg. kãyſtas 50, PPtA m. nom. sg. kãy­tias 50, PFut m. nom. sg. kãyſias 50. kalba subst. f.: sg. nom. kâlba 4, Ta Kalba 6, Kalba 6, 14, 16, 17, kalba 15, 22, gen. Tôs Kalbós 6, Nog tos kalbós 6, dat. Tày Kalbay 6, acc. Tq Kálbą 6, instr. tâ kàlba 6, loc. tôy kalbôy 6, voc. O Kalba 6, pl. nom. Tôs Kàlbôs (sic!) 6, gen. Tù Kàlbù 6, Nog tù Kàlbù 6, dat. Tomis Kàlbômis 6, tôms kalbôms 6, acc. Tas Kàlbas 6, instr. Tomis Kàlbômis 6, loc. tôſe Kàlbose 6, voc. O Kàlbos 6. kalbėjimas subst. m.: nom. sg. kalbeimas 33. kalbėti sloveso: inf. Kalbeti 31, kalbet 29, 31, 32, praes. sg. 1 Kàlbu 30(2), kalba, kalbu 32, 2 Kàlbi 30, 3 kalba 30, pl. 1 kalbame 30, 2 Kàlbate 30, 3 kalba 30, praet. sg. 1 Kalbejau 30, kalbėjaw 30, kalbejaw 30, 2 kalbejay 32, kalbejay (J. Rozv.: kalbejay) 30, 3 kalbėjo (J. Rozv.: Kalbejo) 30, pl. kalbeiome 30, 2 kalbejo-te 30, 3 kalbejo 30, praet. freq. sg. 1 Kalbėdawaw 30, 2 Kalbedawaw 30, 3 kalbė-dawo 30, pl. 1 kalbėdawome 30, 2 kalbėdavote 30, 3 kalbėdawo 30, fut. sg. 1 kalbėſiu 30(2), Kalbeſiu 32, 2 kalbeſi 30, 3 kalbės 30, pl. 1 kalbėſime 30, 2 kalbėſite 30, 3 kalbės 30, imper. sg. 2 kalbek 30, 31(2), pl. 1 Kalbėkime 30, 2 kalbėkite 30, sup. kalbetu 33(2), cond. sg. 1 ó kad kalbėczia 31, 2 kalbėtu-mey 31, 3 kalbėtu 31, pl. 1 ó kad kalbėtumeme 31, 2 kalbėtumete 31, 3 kalbėtu 31, cond. comp. m. sg. 1 O kad būczia kalbejas 31, 2 būtumey kalbejas 31, 3 bū-tu kalbejas 31, pl. 1 O kad Butùmeme(?) kalbėja (J. Rozv.: o kad butumeme kal-beja) 31, 2 Butumete kalbėja 31, 3 Butu kalbėja 31, f. sg. 1 [Ó kdyby] būczia kal-bėjufi 31, 2 būtumey kalbėjufi 31, 3 būtu kalbėjufi 31, pl. 1 Butùmeme kalbėju-fios 31, 2 Butumete kalbėjuſios 31, 3 Butu kalbėjuſios 31, PPsA m. sg. nom. Kal- 164 bas 31, gen. Kalbanczio 31, gen. kálbanczio 31, dat. Kálbancziam 31, akuz. kalbanti 31, instr. kalbancziu 31, lok. kálbancziame, vok. ó Kalbas 31, mn. č. nom. Kalbą 32, kalbantie 32, gen. Kalbancziu 32, gen. kalbancziu 32, dat. kálbantiems (J. Rozv.: Kálbantiems) 32, kalbantiems (J. Rozv.: kalbantiems) 32, akuz. Kálbanczius 32, instr. kálbanczieys 32, lok. kálbanczioſe 32, vok. ó Kalbą 32, [ó] Kalbantie 32, ž. sg. nom. Kalbanti (J. Rozv.: Kálbanti) 31, gen. Kálbanczios 31, gen. kalbanczios 31, dat. Kalbancziai 31, akuz. Kalbanczią 31, instr. kalbanczia 31, lok. kalbanczióy 31, vok. ó Kálbanti 31, mn. č. nom. Kálbanczios 32, gen. Kálbanczia 32, gen. kálbancziu 32, dat. Kalbancziomis 32, akuz. Kalbanczias 32, instr. kálbáncziomis (J. Rozv.: kálbancziomis) 32, lok. kalbanczioſe 32, vok. ó Kálbanczios 32, PPtA m. sg. nom. kalbejas (J. Rozv.: Kalbejas) 32, akuz. kalbejuſį 32, mn. č. nom. Kalbeje 32, akuz. Kalbejuſius 32, ž. sg. nom. Kalbejuſi 32, akuz. Kalbejuſią 32, mn. č. nom. Kalbejuſios 32, akuz. Kalbejuſias 32, PFutA m. sg. nom. kalbeſias 32, akuz. kalbeſianti 32, mn. č. nom. kalbeſia 32, akuz. kalbeſianczius 32, ž. sg. nom. kalbeſianti 32, akuz. kalbeſiánczia (J. Rozv.: kalbeſianczia) 32, mn. č. nom. kalbeſianczios 32, akuz. kalbeſiunczias 32, PPsP m. nom. sg. kálbamas 33, PPtP m. nom. sg. Kalbetas 32, kalbetas 33, ž. nom. sg. kalbeta 32, PN· m. nom. sg. kalbetinas 33, kalbetinas 37, nom. mn. č. kalbetini 33, ž. nom. sg. kalbetina 33, nom. mn. č. kalbetinos 33, PC m. sg. Kalbedamas 33, mn. č. kalbedami 33, ž. sg. Kalbedama 33, mn. č. kalbedamos 33. kalinys m. „vězení“: nom. sg. Kalinís 9. kalti sloveso: praes. sg. 1 kalu 38. kalvis m.: nom. sg. Kalwis 9. kandis ž. r.: nom. sg. Kàndis 12. karšis m.: nom. sg. Kàrſzis 8. karti sloveso „věšet, sušit“: praes. sg. 1 kariù 41. 1 kartis ž. r. „dlouhý, tenký strom, prut, tříška“: nom. sg. Kartis 12. 2 kartis m. „srst některých zvířat na šíji; hříva“: nom. sg. Kartis (cor. Kartis) 8. kartus m. příd. jm.: nom. sg. Kàrtus 16. karvelis m.: nom. sg. Karwèlis 8. kas zájmeno: tázací; Kàs 20, gen. Kó 20, nog kò 21, dat. Kàm 20, acc. Ką 21, instr. kuomi 21, loc. kamè 21. kąsnis m.: nom. sg. Kaſnis 9. kasti sloveso „hrabat, rýt, dělat jámu, příkop“: praes. sg. 1 kaſu 38. kąsti sloveso „kousat zuby“: praes. sg. 1 kandu 38. katras m., katra ž. zájmeno: m. nom. sg. Kàtras 21, f. nom. sg. katra 21. některý m. zájmeno neurčité: nom. sg. kaſzkùris 20. klít sloveso: praes. sg. 1 kieyküi 38. cestující subst. m.: nom. sg. Kieléywis 9. několik zájmeno pl.: nom. pl. Kieli 22. cestovat sloveso: inf. kielawti 47, kialawt 47, praes. sg. 1 Kialawju 46, kialawju 47, kialawju (cor!) 47, kialawju 46, Kialawiu 47, 2 kialawji 46, 3 kialáwja (J. Rozv.: kialawja) 46, pl. 1 kialawjame 46, 2 kialawjate 46, 3 kialawja 46, praet. sg. 1 kiala- 165 wāw 46, 2 kialaway 46, 3 kialāwo 46, pl. 1 kialāwome 47, 2 kielāwote 47, 3 kielāwo 47, praet. freq. sg. 1 kialaudawaw 47, 2 kialaudaway 47, fut. sg. 1 kialawfiu 47, kialawfiu 47, imper. sg. 2 kialawk 47, kialauk 47, cond. sg. 1 [O kad] kialawczia 47, 2 kialawtumey 47, cond. comp. m. sg. 1 [O kad] buczia kielawias 47, cond. comp. f. sg. 1 [O kad]buczia kialawufi 47, PPSa m. nom. sg. kialaujas 47, PPSa f. nom. sg. kialawjanti 47, PPtA m. nom. sg. kialawias 47, PPtA f. nom. sg. kialawufi 47, PFut m. nom. sg. kialāwjas 47, PPtP n. kialauta 47, PN kialawtina 47, PC m. kialaudamas 47, f. kialādama 47. zvednout sloveso: praes. sg. 1 kielū 1. „beru, dávám nahoru, na vyšší místo“ 41, 2. „zvedám ze země (těžký předmět)“ 38. čarovat sloveso: praes. sg. 1 kiereju 34. kęsti sloveso: inf. kįęft 41, praes. sg. 1 kięcziu 33, 37, 41, 2 kięti 41, praet. sg. 1 kięcz-iow 41, 2 kiętęy 41, praet. freq. sg. 1 kięfdawow 41, fut. sg. 1 kięfiu 41, imper. sg. 2 kięfk 41, cond. sg. 1 kiębczia 41. zamýšlet sloveso: praes. sg. 1 kietinu 39. čtyři číslovka základní m.: keturi 54. čtvero číslovka pl.: m. kietwieri 54. vejce subst.: nom. sg. Kiałw[z]inis 8. čí tázací zájmeno: Kienõ 21, kienõ 21; kienõ Poną 21. vycpávat sloveso: praes. sg. 1 kiem/zu 39, 42. stříhat sloveso: praes. sg. 1 kierpu 40, Kierpu 42. kirsti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. kiertu 40, 42. kirvis podst. jm.: nom. sg. Kirwis 9. kiškis podst. jm.: nom. sg. Kifzkis 9. kišti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. ki/zu 40, ki/zu 42. klaupti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. klaupiu 38. klausinėti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. klaw/ineju 34. klausti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. klaw/iu 39, klaw/iu 39, bud. čas, 3. os. mn. č. Klaws 43, rozk. způsob, 2. os. j. č. klaw/k 43. klysti sloveso: infinitiv kli/ft 50, přít. čas, 1. os. j. č. kli/fu 50, kli/fu (J. Rozv.: klistu) 51, minulý čas, 1. os. j. č. klidow 50, frekventativní minulý čas; kli/fdawa (?) (J. Rozv. uvádí: sic.) 50, bud. čas, 1. os. j. č. kli-fiu 50, rozk. způsob, 2. os. j. č. kli/fk 50, podmiňovací způsob, 1. os. j. č. kli/fzczia 50, PPSa m. sing. kli/fąs 50, PPtA m. nom. sg. klidias 50, PFut m. nom. sg. kli/fias 50. klupti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. klumpu 42. knebinėti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. knebineju (J. Rozv.: knebineju) 33. koksai zájmeno tázací, vztažné: nom. sg. Kok/ay 14. korys podst. jm.: nom. sg. Kōris 9. kozonis (1. kázání) podst. jm.: „kázání“: nom. sg. Kōzonis 9. kratus m., krati f. příd. jm.: m. nom. sg. Krātus 16, f. sg. nom. Krati 16, gen. kraczios 16. krauti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. krawju 47. krėsti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. krięcziu 40. křesťan m. živ.: nom. sg. Krikszczionis 10, plur. nom. Krikszczionies (J. Rozv.: ex. arch. krikszczionies sine dubio falso; má být krikszczionies) 10, dat. [kriks- 166 [křesťany] 10, [křesťany] 10, instr. [křesťany] 10, [křesťany] 10, loc. [křesťanech] 10. kousat sl.: praes. sg. 1 krėmtu 38, krėmtu 42. padat sl.: praes. sg. 1 krintu 40, 42. křesťan m. živ. viz křesťan: nom. sg. Krikščionis 8. kříž m.: sg. nom. [Ten] Kříž 13, Kříž 15, gen. [Toho] Kříže 13, nog Kříže 13, dat. Kříži 13, acc. Kříž (J. Rozv. navrhuje krįžiu) 13, instr. Křížem 13, loc. Kříži 13, voc. Kříži 13, pl. nom. [Ti] Kříže 13, gen. [Těch] Křížů 13, nog Křížů 13, dat. [Těm] Křížům 13, acc. [Ty] Kříže 13, instr. Kříži 13, loc. Křížích 13, voc. O Kříže 13. kamna ž. neživ.: nom. sg. Kroſnis 12. chvět se sl.: praes. sg. 1 krutù 34. koukol (bělorus. кукаль) m. „plevel obilnin, koukol polní (Agrostemma githago)“: nom. sg. Kukalis 9 mlátit sl.: praes. sg. 1 kulu 1. „vyděluji zrno z klasů (mlece)“ 39. 2. „biji, tluku, tluču (thukę)“ 40. hřebeček m. živ.: nom. sg. Kumelėſ 9. pěst ž.: nom. sg. Kumſtis 12. kníže m. živ.: nom. sg. Kunigaykſtis 9. shrabat sl.: praes. sg. 1 kuopiu 37. který m., která ž. vztažné zájmeno: m. sg. nom. Kuris 20, Kuris 20, kuris 27, gen. Kūrio 20, nog kurio 20, dat. Kuriam 20, acc. Kurį 20, instr. kuriuomi 20, kuriūm 20, loc. kuriame 20, pl. nom. Kurie 20, gen. Kurių 20, nog kurių 20, dat. Kuriemis 20, acc. Kurius 20, instr. kurieys 20, loc. kuriuoje 20, f. sg. nom. Kuri 20. kterýkoli neurčité zájmeno: m. sg. nom. kurįnorint 20, gen. kurionorint 20. kurti sloveso „způsobit, aby hořelo, hořet“: praes. sg. 1 kuriu 39. kvepėti sloveso: praes. sg. 1 kvepiu 34. kviesti sloveso: praes. sg. 1 kviečiu 38. kvietys podst. m.: nom. sg. Kwietis 9. L lakinti sloveso: praes. sg. 1 lakinu 38. lakti sloveso „pít tak, že se jazykem nabírá voda či tekutá potrava (o zvířatech)“: praes. sg. 1 lakù 38. lašėti sloveso: praes. 3 laſza 33. laukti sloveso: inf. laukt 42, praes. sg. 1 ławkiu 37, imper. sg. 2 łauk 42, cond. sg. 1 łau-kczia 42. laužti sloveso: praes. sg. 1 laužiu 38. leisti sloveso: 1. „dát někomu svolení něco udělat“: praes. sg. 1 laydziu 40. 2. „vypouštět (ze sudu)“: praes. sg. 1 laydziu 40. lėkti sloveso: praes. sg. 1 lėkiu 38. lenkti sloveso: praes. sg. 1 lãnkiu 37. liauti sloveso: praes. sg. 1 lawnu 47, Lawnu 47, praet. sg. 1 Lowiow 48. lieti sloveso: praes. sg. 1 leju 33. 167 jazyk subst.: sg. nom. [Tas] Liežuvis 7, Liežuvis 14, liežuvis 22, 54, gen. [To] Liežuvio 7, nog [To] Liežuvio 8, dat. [Tàm] Liežuvį 7, acc. [Tą] Liežuvį 8, instr. [tuomi] liežuviu 8, loc. [tame] liežuvij 8, voc. O Liežuvi 8, pl. nom. [Tie] Liežuviey 8, gen. [Tų] Liežuvių 8, nog [tų] liežuviu 8, dat. [Tiėms] Liežuviams 8, acc. [Tius] vel [tuos] Liežuvius 8, instr. liežuvieys, loc. liežuviose 8 voc. O Liežuviey 8. srovnávat sl.: praes. sg. 1 liginu 40. zůstat sl.: praes. sg. 1 lėku 41, 42. lézt sl.: praes. sg. 1 lipù 38, lipu 42. lézt dovnitř sl.: praes. sg. 1 lendu 42, lendu 38. opírat se sl. zvrat.: praes. sg. 1 liuobios (J. Rozv.: luobinios) 39. lůžko subst.: nom. sg. Lowys 9. loupat sl.: praes. sg. 1 lupù 38, lupu 42. prasknout sl.: praes. sg. 1 lūštu 50. M mlít sloveso: préz. sg. 1. mali 39. manas zájmeno přivlastňovací: sg. nom. manas 18, dat. manam 18, zájmeno přivlastňovací důrazové, sg. nom. manasis 18, gen. Mànojo 18. maniškis zájmeno přivlastňovací: m. nom. sg. Maniškis 18. mano zájmeno přivlastňovací neurčité: Màno 18. masinti sloveso: préz. sg. 1. màšinu 41. mauti sloveso: préz. sg. 1. mawnu 47. malý m., malá f. příd. jméno důrazové: m. sg. nom. Mažafis 15, gen. Màžojo 15, nog Màžojo 15, dat. Mazam 15, acc. Màžaiy (cor.; Màžoji) 15, instr. mažuoju 15, loc. mažamè 15, voc. O Màžasis (cor!) 15, pl. nom. Maziėji 15, gen. Mažiūn 15, nog Mažiūnu 15, dat. Maziemis 15, acc. Mazuòf ius 15, instr. mažayfieys 15, loc. mazuòfe 15, voc. O Mazieji 15, f. sg. nom. Mazoji 15, gen. Mazófios 15, nog Mazófios 15, dat. Màzaiey 15, acc. Màzaja 15, instr. mažoja 15, loc. mažoy 15, voc. O Mazoji 15, pl. nom. Màzofios 15, gen. Mažiūnu 15, nog Mažiūju 15, dat. Mazōmis 15, acc. Màzafias 15, instr. mažōmis 15, loc. mažofe 15, voc. O Màzofios 15. zmenšovat sloveso: préz. sg. 1. màžinu 39. strom podst. jm.: nom. sg. Mėdis 8. lovit sloveso: inf. Medžioti 45, medžiot 45, préz. sg. 1 Medžioju 45, Medžioju 45, medžioju 46, medžioju 45(2), 2 medžioi 45, 3 medžioia 45, pl. 1 Medžiojame 45, 2 medžiojate 45, 3 medžioja 45, prét. sg. 1 Medžiojau 45, 2 Medžiojai 45, 3 medžiojo 45, pl. 1 Medžiojome (J. Rozv.: Medžiojome) 45, 2 medžiojote 45, 3 medžiojo (J. Rozv.: medžiojo) 45, prét. frekventativní sg. 1 Medžiodavau 45, 2 medžiodavai 45, fut. sg. 1 Medžiofiu 45, medžiōfiu (J. Rozv.: medžiofiu) 45, 2 medžiofi 45, imper. sg. 2 Medžiok 45, kond. sg. 1 medžioczia 45, 2 medžiotume 45 PPsA m. nom. sg. Medžiojās (J. Rozv.: Medžiojas) 45, f. nom. Medžiojanti 45, PPtA m. nom. sg. Medžiojōs (J. Rozv.: Medžiojas) 46, f. nom. sg. medžiojufi (J. Rozv.: Medžiojusi) 46, PFut m. nom. sg. Medžiofias 46, f. nom. sg. medžiofian-ti (J. Rozv.: medžiosjanti) 46, PPtP n. Medžiōta (J. Rozv.: Medžiota) 46, PN n. Medžiotina (J. Rozv.: Medziotina) 46, PC sg. Medžiodamas 46. 168 mít rád sloveso: préz. sg. 1 megìu 38. chlapec podst. jm.: nom. sg. Mėytielis 9. prosit sloveso: préz. sg. 1 mėldžiu 39. lhát sloveso: préz. sg. 1 meluoju 46, meloju 46, prét. sg. 1 melawāw 46, PPtA nom. sg. melāwes 46. dojit sloveso: préz. sg. 1 melziu 38. měsíc m. sg. nom. Měsíc 11, gen. Menesio (J. Rozv. navrhuje měsíce) 11, Měsíce 11. mrkat sloveso „přikrýt oči víčky“: préz. sg. 1 merkiu 39. máčet sloveso „dát, ponořit do vody“: préz. sg. 1 mérkiu 39. my osobní zájmeno: m/ž pl. nom. Mės 18, gen. Mūfū 18, acc. Māfu 18, dat. Mumis 18, acc. Mūs 18, mums 18, instr. mumìs 18, též ve významu inessivu musimp 18. hodit sloveso: metu 40, 42. rok podst. jm. pl.: nom. pl. Mėtay 53. období podst. jm. „určitý vymezený časový úsek“: nom. sg. mėtas 53. spát sloveso: préz. sg. 1 miėgu 46. ječmen podst. jm.: nom. sg. Miežis 9. milovat sloveso: préz. sg. 1 milu 33. zmínit sloveso: préz. sg. 1 miniu 34. minti sloveso: préz. sg. 1 minu 38, 42. mirti sloveso: infinitiv mirti 51, préz. sg. 1 mirbtu 51, préter. sg. 1 mirìāw 51, frekventativní préteritum sg. 1 mirdawaw 51, fut. sg. 1 mir/iu 51, imper. sg. 2 mirk 51, kond. sg. 1 mirciā (J. Rozv. navrhuje mirczia) 51, PPsA m. nom. sg. mirbtas 51, PPtA m. nom. sg. mirìas 51. 1 mokėti sloveso „dávat peníze jako náhradu za získanou věc, vykonanou práci apod.“: préz. sg. 1 moku 34. 2 mokėti sloveso „umět něco dělat, vyznat se v něčem“: préz. sg. 1 moku 34. mokyti sloveso: infinitiv Mokiti 48, mokir 48, préz. sg. 1 Mokaw 48, mokaw 49, mokaw 48, 2 mokey 48, 3 moka 48, pl. 1 Mckome 48, 2 mokote 48, 3 moka 48, préter. sg. 1 Mokiau 48, 2 mokiey 48, Mokiev 48, mokiey 48, 3 mokie 48, pl. 1 Mokieme 48, 2 mokiete 48, 3 mokie 48, frekventativní préteritum sg. 1 mokidawaw 48, 2 mokidaway 48, 3 mokidawo 48, fut. sg. 1 Mokifju 48, moki/iu 48, 2 moki/ i 48, 3 mokis 48, imper. sg. 2 mokik 48(2), kond. sg. 1 [O kad] mokicžia 48, 2 [O kad] mokitumey 48, složený kondicionál m. sg. 1 [O kad] buczia mokies 48, f. sg. 1 [O kad] buczia mokiu/ji 48, PPsA m. nom. sg. Mokąs 48, f. nom. sg. mokanti 48, PPtAm. nom. sg. Mokies 48, f. nom. sg. mokiu/ji 48, PF m. nom. sg. Mokifias 48, PPtP m. nom. sg. Mokitas 48, f. nom. sg. mokita 48, PN m. nom. sg. Mokitinās 49, f. nom. sg. mokitina 49, PC m. mokidamas 49. mokytis zvratné sloveso: infinitiv moktis 52, préz. sg. 1 mokaws 52, 2 mokeys (podle místa uvedení má být préz. sg. 2) 52, 3 mokos 52, préter. sg. 1 mokians 52, frekventativní préteritum sg. 1 mokidawaws 42, imper. sg. mokikis 52, PPsA m. nom. sg. mckafis 52, gen. mōkančio/ji 52, mōkančios 52, dat. mōkančiam/ji 52, mokančiamu 52 (J. Rozv.: mokancziams?) 52, f. nom. sg. mokanti/ji 52, PPtA m. nom. sg. mōkie-fis 52, f. nom. sg. mokiu/ji/si 52, PFut. m. nom. sg. mokijąfis 52. molis podstatné jméno: nom. sg. Molis 8. 169 mոմuo podstatné jméno: sg. nom. Momo (J. Rozv. navrhuje opravit na momuo) 11, gen. momenio 11, dat. momeniui 11. moteris podstatné jméno ženského rodu: nom. sg. Moteris 12. mudu, mudvi osobní zájmeno ženského rodu: m. nom. Mudu 21, mudu 21 f. nom. mùdwi 21, gen. mùdvieju 21, muſudwieju 21, gen. pl. muſu dwieju 21, dat. Mums dwiem 21, acc. Mudu 21, f. acc. mùdwi 21, instr. mumìs dwiems 21, loc. muſimp dvečjoje 21. musiškis, musiškė přivlastňovací zájmeno ženského rodu: m. nom. sg. muſiſzkis 18, f. nom. sg. Muſiſzkie 19. mušti sloveso: préz. sg. 1 muſžu 37. N ničit sloveso: préz. sg. 1 naykinù 39. noc ž. r.: nom. sg. Naktis 12. nedėlia (rus. нядзеля) f. gen. sg. Nedelōs (J. Rozv.: Nedelōs) 53, nedielōs 53; Nedelōs dieną 53, nedielės rītą 53. potápět se sloveso: préz. sg. 1 nerìu 39. nést sloveso: préz. sg. 1 neſžu 39. některý (srov. 1. niektóry) m. r. neurč. zájmeno: nom. sg. niekuris 20. zanikat sloveso „ubývat, hynout, přestávat existovat“: préz. sg. 1 nìkſtu 51, pret. sg. 1 nìkaw 51, frekventativní pret. sg. 1 nìkdawaw 51, fut. sg. 1 nìkſiu 51, imper. sg. 2 nìk 51. nog předl. s gen.: Nog 6(2), 10, 11(2), 13, nog 7(2), 8(2), 11, 12, 13(2), 15(4), 18(5), 19(6), 20(2), 21(3), 22(2), 27(5), 28(2), 31(2), 32(2). chtít sloveso: préz. sg. 1 noriu 33, 3 nori 35, pl. 3 norime 35, 2 norite 35. nos ž. r.: nom. sg. Noſis 12. otupit sloveso: inf. nubuoiti (J. Rozv.: nubuoſti) 51, préz. sg. 1 nuboſtu (J. Rozv.: nubuostu) 51, 3 nuboſta 51(2), pret. sg. 3 nubuodo 51, frekventativní pret. sg. 3 nubuodawo 51, fut. sg. 3 nubuos 51, PPsI nuboſtunt 51. prohřešit se sloveso: préz. sg. 1 nusidedu 34. nusigąsti verb.: praes. sg. 1 nuſigąſtu 50, praet. sg. 1 nuſigundaw 50, praet. freq. nuſigąſdawa (J. Rozv.: nusigąsdawaw) 50, fut. sg. 1 nuſigąſiu 50, imper. sg. 2 nuſigąſk 50, cond. sg. 1 nuſigąſczia 50. O o citoslovce: O 6(2), 7(2), 8(2), 10, 13, 15(4), 25(3), 31(2), 35(3), 44(3), 45, 47(2), 48(2), o 11(3), 27(2), 28, 36, ô 12, 14, 27(3), 28, 31(4), 32(2), ò (J. Rozv. k o) 14. obelis ženský rod: nominativ singuláru óbelis 12. obuolys mužský rod: nominativ singuláru Obólis 8. ožys mužský rod: nominativ singuláru Ožis 9. P padorus mužský rod, přídavné jméno: nominativ singuláru Padōrus 16. palydėti sloveso: prézens, singulár, 1. osoba palidžiu 34. pamesti sloveso: préteritum, singulár, 1. osoba pàmezciaw 55; darovaný náušniček jsem ztratil 55. pantis mužský rod: nominativ singuláru Pantis 9. par předložka s akuzativem: par 53, 54, 56(2). 170 napsat sloveso: PPtA m. nom. sg. parašęs 55, PPtP n. parašyta 14; parašyta je 14, PPtI parašius 55; mań parašius škayrik 55. vepřík substantivum dem.: nom. sg. Paršzelis 9. u předložka s akuzativem: pas (J. Rozv. uvádí, že v Un. vyd. z roku 1737 je zapsáno jako polské slovo) 56. slitovat se zvratné sloveso: préz. sg. 1 pasigailyu 52, préteritum sg. 1 pasigailėjaw (J. Rozv.: pasigailėjaw) 52, fut. sg. 1 pasigailėsiu (nad e nejasná značka; J. Rozv.: supra e accentus nota fuisse videtur) 52, imper. sg. 2 pasigailėk 52. nevlastní otec substantivum: nom. sg. Patewis 8. pohodlný adj. m.: nom. sg. Patogus 16. sám m., sama f. zájmeno určité: m. sg. nom. Pàts 19, Pats 19, pats 20, gen. Patiês 19, nog patiês 19, dat. Pacziam 19, acc. Pàti 19, instr. pacziù 19, loc. pacziame 19, pl. nom. Pàtis 19, gen. Pacziù 19, nog pacziù 19, dat. Patiems 19, acc. Pacziùs 19, instr. paczięys 19, loc. pacziuófe 19, f. sg. nom. Pati 14, 20(2), pati 20, gen. Pacziós 20, nog Pacziós 20, dat. Pàcziey 20, acc. Pàczią 20, instr. paczià 20, loc. paczióy 20, pl. nom. Pàczios 20, gen. Pacziù 20, nog Pacziù 20, dat. Paczióms 20, acc. Pacziàs 20, instr. pacziomis 20, loc. paczióƒe 20. pták substantivum: nom. sg. Pàuk/ztis 9. jaro substantivum: nom. sg. pawaſaris 54. závidět sloveso: préz. sg. 1 pawidžiu 34. podpaží substantivum f.: nom. sg. Pàzaſtis 12. poznat sloveso: inf. pažinti 49, pažint 49, préz. sg. 1 Pažinſtu 49(2), 2 pažinſti 49, 3 pažinſta 49, pl. 1 Pažinſtame 49, 2 pežinſtate (sic!) 49, 3 pažinſta 49, préteritum sg. 1 Pažinaw 49, 2 pažinay 49, 3 pažino 49, pl. 1 Pažinome 49, 2 pažinote (J. Rozv.: pažinote) 49, 3 pažino 49; préteritum frekventativní sg. 1 Pažindawaw 49, 2 pažindaway 49, fut. sg. 1 pažinſiu 49, 2 pažinſi 49, imper. sg. 2 pažink 49, kond. sg. 1 [kad] pažinčia 49, 2 [kad] pažintumey 49, kond. komp. m. sg. 1 [kad] buczia pažinęs 49, f. sg. 1 [kad] bucziaſ pažinuſi 49, PPtA m. sg. nom. Pažinſęs 49, nom. sg. f. pažinſtanti 49, PPtA m. nom. sg. Pažinias 50, PFut m. nom. sg. Pažinſias 50, PPsP m. nom. sg. pažinſtamas 50, PPtP m. nom. sg. Pažintas 50, f. nom. sg. pažinta 50, PN m. nom. sg. Pažintinas 50, f. nom. sg. pažintina 50, PC m. Pažindamas 50. hanět sloveso: préz. sg. 1 peykiu 38. nůž substantivum: nom. sg. Peylis 8. krmit sloveso: préz. sg. 1 peniù 33. pět m., pět f. číslovka základní: m. nom. neki 22, f. nom. pekios 22. pešti sloveso: préz. sg. 1 peɓù 40, peſžu 42, peſžu 43, fut. sg. 1 peſziu 43, 3 peſz 43, imper. sg. 2 peſzk 43. petys podst. m.: nom. sg. Petis 9. Petraž vlastní jméno: sg. nom. Petras 29; ſako... iog Petras buſias 29; akuz. Petra 29; ſako Petra buſianti 29. piemuo podst. m.: sg. nom. Piemuo 10, piemuo 54, gen. piẽmenies (J. Rozv.: piẽmenies) 10, dat. [piemeniuy] 11, akuz. [piemeni] 11, instr. [piemeniu] 11, lok. [piemenij] 11, vok. piemeni 10, piemuo 11, pl. nom. [piemenis] 11, gen. [piemenu] 11, [Nog piemenu] 11. 171 dat. [piemenimis] 11, akuz. [piemenis] 11, instr. [piemenims] 11, lok. [piemeniose] 11, vok. [O piemenis]11. pietūs podst. pomn.: pl. nom. Piētus 13, dat. [Piet]ums 13, [Piet]umis 13, instr. [Piet]ums 13, [Piet]umis 13. pigus příd. jm. m.: m. nom. sg. Pigūs 16. pilis podst. m. (?): nom. sg. Pilis 9. 1 pilti sloveso „lít (tekutinu) (lije)“: préz. sg. 1 pilù 39. 2 pilti sloveso „sypat (brambory, obilí) (sypu)“: préz. sg. 1 pilù 40. pinti sloveso: préz. sg. 1 pinù 41, 42. pirkti sloveso: préz. sg. 1 perkù 38, 42. pirmas m. řadová číslovka: nom. sg. pirmas 22. pirtis podst. ž.: nom. sg. Pirtis 12. pjauti sloveso: préz. sg. 1 pjawju 47, préter. sg. 1 pjowiow 48. platus příd. jm. m.: m. nom. sg. Plātus 16 (2). plaukti sloveso: préz. sg. 1 plāukiu 39. plauti sloveso: préz. sg. 1 plaudziu 39. plėšti sloveso: fut. 3 Plėž 43, imper. sg. 2 pležk 43. pliekti sloveso: préz. sg. 1 plekiu 37. po předl. s instr.: Po 56. ponaitis muž. zdrob.: nom. sg. Ponāytis 8. ponas muž.: sg. nom. [tas] Pōnas 4, 7, Ponas 22(2), gen. [Tō] Pōno 7, nog Tō Pōno 7, dat. [Tī n] Pōnuy 7, acc. [Tą] Pōną 7, Pona 21, instr. [Tuo vel Tuomi] Ponu 7, Pōnumi 7, loc. [Tan?] Pone 7, voc. O Pōne 7, pl. nom. [Tie] Pōnay 7, gen. [Tū] Pōnu 7, nog [tū] Pōnu 7, dat. [Tiemus] Pōnamus 7, [tiems] Pōnams 7, acc. [Tus vel tuos] Pōnus 7, instr. [tays] Pōnays 7, loc. [tuosė] Pōnōse 7, voc. O Pōnay 7, du. nom. acc., voc. du Ponu 5, dat. dwiem Ponam 5. posūnis muž.: nom. sg. Poſunis 8. pradėti sloveso: préz. sg. 1 prādedu 34. prapultis žen. zdrob.: nom. sg. Prapultis 12. pribūti sloveso: préz. sg. 1 pribāwu 29, pribuwu 29, 2 pribāwi 29, 3 pribūwa 29, pl. 1 Pribūwame 29, 2 pribūwate 29, PP₃A nom. sg. pribuwas 29. prieg předl. s gen.: prieg 56. prieš předl. s acc.: priesz 56. priežastis žen. zdrob.: nom. sg. Priežaſtis 12. prīilsti sloveso: infinitiv prīilſti (J. Rozv.: prīilſti) 51, préz. sg. 1 prīilſtu 51, préter. sg. 1 prīilſaw 51, préter. frek. sg. 1 prīilſdawaw 51, fut. sg. 1 prīilſiu 51, imper. sg. 2 prīilſk 51, kond. sg. 1 prīilſczia (J. Rozv.: prīilszczia) 51, PPsA m. nom. sg. prīilſtas 51, PPtA m. nom. sg. prīilſias 51. prikaisti sloveso: préz. sg. 1 prikaycziu 39. přinutit sloveso: préz. sg. 1 priwercziu 39. pro předl. s akuz.: pro 56. foukat sloveso: préz. sg. 1 pucziu 38. foukat se zvratné sloveso: préz. sg. 1 pucziuōs 39. pyšnit se zvratné sloveso: préz. sg. 1 puykinuos 39. 172 pyšný příd. jm. muž. r.: nom. sg. Pùykus 16. napadat sloveso: préz. sg. 1 puolù 39. borovice podst. jm. ž. r.: nom. sg. Pušis (J. Rozv.: Puszis) 12. hnít sloveso: préz. sg. 1 pūwu 29. R pobízet sloveso: prézens sg. 1 rāginu 38. tříška substantivum f.: nom. sg. Rakštis 12. najít sloveso: prézens sg. 1 randu 41, 42. psát sloveso: kondicionál sg. 1 rašičia 26; kdybych měl, psal bych celou 26, PPsI rąbant 55. plakat sloveso: prézens sg. 1 raudu 46. kvasit sloveso: prézens sg. 1 rauginu 38. trhat sloveso: prézens sg. 1 ràwkiu 41. vytrhávat sloveso: prézens sg. 1 rawnu 47. plít sloveso: prézens sg. 1 rawiu (J. Rozv.: rawiu) 34. vidět sloveso: prézens sg. 1 regiu 34, 3 regia 23; vidí se u mne 23, prézens pass. sg. 1 rėgiamas efmu 23, PPsP m. nom. sg. rėgiamas 23. zdát se zvratné sloveso: prézens sg. 1 regiuos 51, 2 regies 51, préteritum sg. 1 regiejaws 51. být třeba bezosobní sloveso: bezosobní prézens sg. 3 rėykie 52; bylo třeba 52, bylo třeba 52, frekventativní préteritum sg. 3 reykdawo 52, futurum sg. 3 reyks 52, kondicionál 3 reyktu 52, PPsI reykjant 52. křičet sloveso: prézens sg. 1 riėkiu 38. podepřít sloveso: prézens sg. 1 remiu 40. řezat sloveso: prézens sg. 1 riėkiu 38. riesti verb.: praes. sg. 1 riėcziu 41. riestis zvratné sloveso: préz. sg. 1 riėcziu 38. rietis zvratné sloveso: préz. sg. 1 rėjus 34. rinkti sloveso: 1. „brát a dávat na hromadu, hromadit (zbieram)“: préz. sg. 1 riėnku 41. 2. „vybírat, třídit (przebieram)“: préz. sg. 1 riėnku 39. risti sloveso: préz. sg. 1 ritu 40, 42. ryšys podst. jm.: nom. sg. Rijzis 9. rišti sloveso: préz. sg. 1 riʒu 42. rytas podst. jm.: sg. nom. rìtas 53, akuz. ritą 53; nedielės ritą 53. rokuoti (srov. bělorus. paxabań, 1. rachować) sloveso: préz. sg. 1 rokuoju 46, pret. sg. 1 rokawaw 46. ruduo podst. jm.: nom. sg. ruduo 54. rugys podst. jm.: nom. sg. Rugìs 9. S říkat sloveso: préz. sg. (pl.) 3 šako 29. sladký m. adj.: nom. sg. Sàldus 16, sup. nom. sg.: Sàldziaw/fias 17. naběračka m.: nom. sg. Samtis 9. snít sloveso: préz. sg. 1 Sapnuoju 46. 173 sebe zájmeno zvratné: gen. Sãves 18, Sãves 18, Savès G. 18, nog Sãves 18, dat. Sav 18, acc. Save 18, instr. Jawim 18, all. ve významu Jawimp 18. svůj vlastní m. zájmeno přivlastňovací: nom. sg. fawiʃzkis 18. svůj zájmeno přivlastňovací: fawo 18. sedět sloveso: préz. sg. 1 sedziu 34, 2, 3 sedi 35, pl. 1 [sed]ime 35, 2 [sed]ite 35. zapínat fegu 40, fegu 42, fegu (?) (J. Rozv.: šergu) 42. následovat sloveso 1. „jít, vydat se za někým (idą zakim)“: préz. sg. 1 feku 38. 2. „sledovat něčí pohyb, činnost (našladuje)“: préz. sg. 1 feku 39; feku 42. nabírat sloveso: préz. sg. 1 femiu 38. stařec m.: nom. sg. Sėnis 9. střežit sloveso: préz. sg. 1 fergiu 34. set sloveso: préz. sg. 1 feju 34. sestra f.: sg. nom. Sesuo 11, gen. Sesėries (J. Rozv.: sėseries) 11, nog Sėseres 11, dat. Sėsėrij 11, acc. Sėseri 11, instr. Sėserie 11, loc. Sėserij 11, voc. o Sėsuo 11. siausti sloveso: préz. sg. 1 fiaucziu 39. siekti sloveso: préz. sg. 1 fiekiu 40. siena podst. ž.: nom. sg. fiena 4. sirgti sloveso: préz. sg. 1 fergu 37, 54, fėrgu 54; fėrgu drugų 54. siųsti sloveso: préz. sg. 1 fiuncziu 39. siūti sloveso: préz. sg. 1 fiuwa 29, prét. sg. 1 fiuwaẃ 29. skaistvaris podst. m.: nom. sg. Skayʃfwaris 8. skaityti sloveso: fut. sg. 1 ʃkaytiʃiu 55; paralelní podoba ʃkaytiʃiu 55, imper. sg. 2 ʃkaytik 55(2); v zápisu man rabant ʃkaytik 55; paralelní podoba ʃkaytik 55. skalbti sloveso: préz. sg. 1 ʃkālbiu 39. skambinti sloveso: préz. sg. 1 ʃkāmbinu 38. skandinti sloveso: préz. sg. 1 ʃkandinu 40. skaudėti neosobní sloveso: préz. 3 Skāuʃt 53, ʃkāuda 53, prét. 3 ʃkaudejo 53. skaudus příd. jm. muž. r.: nom. sg. Skāudus 16. skelti sloveso: préz. sg. 1 ʃkielu 40. skersti sloveso: préz. sg. 1 ʃkiėrdziu 38. skęsti sloveso: inf. ʃkieʃti 51, préz. sg. 1 ʃkieʃtu 51, prét. sg. 1 ʃkindaw 51, iter. prét. sg. 1 ʃkieʃdawaw 51, fut. sg. 1 ʃkieʃiu 51, imper. sg. 2 ʃkieʃk 51, kond. sg. 1 ʃkieʃczia, PPsA muž. r. nom. sg. kieʃtas 51. skįesti sloveso: préz. sg. 1 ʃkiedziu 40. skinti sloveso: préz. sg. 1 ʃkinu 40. skirti sloveso: préz. sg. 1 ʃkiriu 39. skraudus příd. jm. muž. r.: „velký, silný (o bolesti)“: nom. sg. ʃkrāudus 16. skubinti sloveso: préz. sg. 1 ʃkubinu 40. skusti sloveso: préz. sg. 1 ʃkutu 38, ʃkutu 42. slėgti sloveso: préz. sg. 1 ʃlegiu 40. slysti sloveso: préz. sg. 1 ʃliʃtu 51. slūga (bělorus. слуга, 1. shuga) podst. jm. muž. r.: nom. sg. Sluga 6. smarkus příd. jm. muž. r.: nom. sg. Smārkus 16. smaugti sloveso: préz. sg. 1 ʃmaugiu 38. 174 smertis (bělorus. смерть) podst. ž.: Smèrtis 12. snausti sloveso: préz. sg. 1 fnawdžiu 38. snigti neosobní sloveso: préz. 3 Sninga 53, prét. 3 fnigo 53, frekventativní prét. 3 fnigdawo 53, fut. 3 fnigs 53. sodiati sloveso: préz. sg. 1 fodinu 40. spausti sloveso: préz. sg. 1 fpaūdžiu (J. Rozv.: spauzdziu) 37. spęsti sloveso: préz. sg. 1 fpędžiu 40. spėti sloveso: préz. sg. 1 fpeju 34. spietis podst. m.: nom. sg. Spietis 9. spjauti sloveso: préz. sg. 1 fpjawju 47, fpjawnu 47. springti sloveso: préz. sg. 1 fpringftu 51, prét. sg. 1 fpringaw 51, frekventativní prét. sg. 1 fpringdawaw 51, fut. sg. 1 fpringfiu 51. status příd. jm. m.: nom. sg. Status, Stàtus 16. stebėtis zvratné sloveso: préz. sg. 1 ftebjuos 33, 35. storasta (bělorus. староста, стараста, pol. starosta) podst. m.: nom. sg. Stōrafja 6. stovėti sloveso: préz. sg. 1 ftowiu 34. stumti sloveso: préz. sg. 1 ftumiu (J. Rozv.: stumiù) 39. su předl. s instr.: fu 56. suklupti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. fuklumpu 39. sukrus příd. jm. r.: nom. sg. Sukrùs 16. sukti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. fukù 38, 42. sunkus příd. jm. r.: nom. sg. Sùnkus 16. sūnus podst. jm. m.: nom. sg. Sūnus 13, nom. pl. Sūnus 13. sūris podst. jm. m.: nom. sg. Suris 9. suskirti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. fufkiriu 41. sverti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. fwerù 41. svilinti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. fwilinu 40. svilti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. fvilu 40. svirplys podst. jm. m.: nom. sg. Svirplis 9. svirtis podst. jm. ž.: nom. sg. Swirtis 12. Š země f.: nom. sg. Szalis 12. studit sloveso: préz. sg. 1 f̧zlu 39. chlad m.: nom. sg. Szaltis 8. volat sloveso: préz. sg. 1 faukù 41. štěstí (bělorus. щасце) f.: nom. sg. Szcziejfis 12. stín m.: nom. sg. Sze/žielis 9. šestery číslovka násobná, mn. č.: nom. βeβieri 54. šest, šest základní číslovka: m. nom. fzie/ži 22, f. nom. fze/žios 22. sto základní číslovka: nom. sg. fžimtas 22, nom. du. du fžimtu 22, nom. pl. tris fžimtai 22. srdce f.: nom. sg. Szirdis 12, fзirdis 22. takový m. ukazovací zájmeno: nom. sg. Sziokſay 14. 175 šis m., šī f. ukazovací zájmeno: m. nom. sg. Szis 19, f. nom. sg. Szi 19. šlakėti neosobní sloveso „kapat, stékat“: praes. sg. 1 [szlaka 33. šlapti sloveso: praes. sg. 1 [szlampu 39, 42. šluoti sloveso: praes. sg. 1 [zhlouju 46, praet. sg. 1 [zhlawiw 46. šokinėti sloveso: praes. sg. 1 [szokinėju 34. šulnys m.: nom. sg. Szulnīs 9. šuo m.: sg. nom. S[z]uo 10, gen. [szunies 10, dat. [szuniuy] 11, acc. [szuni] 11, instr. [szuniu] 11, loc. [szunij] 11, voc. [szunie 10, pl. nom. [szunis] 11, gen. [szunu] 11, dat. [szunimis] 11, acc. [szunis] 11, instr. [szunims] 11, loc. [szuniofe] 11, voc. (O [szunis) 11. švankus m. příd. jm.: nom. sg. Szwankus 16. švęsti sloveso: praes. sg. 1 [szwęcziu 40. šviesti sloveso: praes. sg. 1 [szwėcziu 40. T stát se sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tampu 40, Tampu 42. mezi předl. s gen.: tarp 56. říci sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tariu 39. tas m., ta f. pron. demonst. sg. nom. Tàs 7, Tas 7, 10, 13, 14, 19, tas 19, gen. Tō 7(2), 10, Tò (J. Rozv.: Tô) 13, nog Tò 7, nog Tō 8, dat. Tām 7, Tām 7, 10, acc. Tą 6, 7, 8, 10, instr. Tìo 7, Tuomi 7, tuomi 8, loc. Tame 7, tame 8, pl. nom. Tie 7, 8, 13, Tie 10, 14, gen. Tū 7, 8, 14, Tù (J. Rozv.: Tù) 10, Tu 13, nog tú 7, 8, dat. Tiemus 7, tièms 7, 8, Tiems 10, 13, acc. Tùs 8, Tūs 10, Tus 7, tuos 7, 8, 10, Tuos 13, instr. tays 7, loc. tuosé 7, f. sg. nom. Tà 11, Ta 6, 12, gen. Tôs 6, 11, Nog tōs 6, dat. Tày 6, 11, acc. Tą 11, instr. tà 6, loc. tóy 6, pl. nom. Tôs 6, 11, 12, gen. Tū 6, 11, 12, Nog tū 6, dat. Tōmis 11, Tomis 6, tōms 6, Tōms 11, acc. Tàs 11, Tas 6, instr. Tomis 6, loc. tófe 6. to ukaz. zájmeno stř.: tay 14. tvůj m. přivlastňovací zájmeno: nom. j. č. tawas 18. tvůj m. přivlastňovací zájmeno: nom. j. č. tawi[zkis 18. tvůj přivlastňovací zájmeno stř.: tâwo 18. nechť jen částice: Tegigul 25. nechť částice: tegul 25(3), 30(2), 36(2), 44(2), 52. téci sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tekù 33. vybílit sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tekimu 40. dostat se sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tienku 38, 42. tlouci sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tępiu 39. mazat sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tepù 40, tiepu 42. tešti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tefiu 39. ties předl. s instr.: ties (J. Rozv.: ties) 56. tikti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tinku 42. tylėti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tilu 34. tingėti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tingiu 33. tirpyti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tirpaw 40. 176 tokì as ukaz. zájmeno: j. č. nom.: tokiàs 14, gen. Tokio 14, dat. Tokiam 14. toksai m., toki f. ukaz. zájmeno: m. j. nom. tokʃay 14, f. nom. j. č. Toki 14 traukti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. trawkiu 37. trečias m., trečia f. řadová číslovka: f. j. ak. triečią 54; triečia dieną 54. treji m. číslovka v množném čísle: nom. Treji 22, treji 54. trinti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. trinu (J. Rozv.: trinù) 40, trinù 42. trys základní číslovka: nom. Trīs 21(2), trīs 54, gen. Trijų 22, nog trijų 22, dat. Trems 22, ak. Tris 22, instr. trīms 22, loc. trīje 22. trisdešimtis základní číslovka: nom. trizjdieʃimtis (J. Rozv.: trisdeszimtis) 22. trokšti sloveso: infinitiv trokʃti 50, přít. čas, 1. os. j. č. trokbtu 50, préteritum, 1. os. j. č. trobkāw 50, frekventativní préteritum, 1. os. j. č. tròkbədawaw 50, budoucí čas, 1. os. j. č. tròkʃiu 50, imperativ, 2. os. j. č. tròkbk 50, kondicionál, 1. os. j. č. trokbczia (J. Rozv.: tròksczia) 50, PPsA m. j. nom. trokbṭąs 50, PPtA m. nom. j. č. trobkjas 50. trukinti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. trukinu 37. trukti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. trùnku 37, trunku 42. trupėti sloveso: 1. „rozpadat se na drobné částice, drolit se, rozpadat se (kruszę się)“: přít. čas, 1. os. j. č. trupù 33. 2. „praskat, drolit se, rozpadnout se (rozsypuje się)“: přít. čas, 1. os. j. č. trupù 34. trupinti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. trupinu 38. tu osobní zájmeno: j. č., nom. Tù 18(2), gen. Tāwes 18, akuzativní směrový pád Tāwes 18, dat. Taw 18, akuz. Tawè 18, instr. tawim 18, al. Ve významu reflexivního zájmena tawimp 18. tukinti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tukinu 41. tūkstantis základní číslovka, muž. r.: nom. j. č. Tūkʃtantis 9, Tūkʃtantis 22. tulžis podst. ž.: nom. j. č. Tùlžis 12. turėti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. turù 29, turiù 34, min. čas, 1. os. j. č. turiejaw 29, kond. 1. os. j. č. turiėczia 26. tverti sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. tweriu 38. U oheň podst. jm.: nom. sg. Ugnis (J. Rozv.: Ugnis) 12. úhoř podst. jm. muž.: nom. sg. Unguris 9. loket podst. jm. žen. „míra délky, přibližně rovná 66–71 cm“: nom. sg. Uolaktis 12. za 1. předl. s akuz.: už 56, 2. předl. s gen.: už 56. přepadnout sloveso: préz. sg. 1 užklumpu 39. zapomenout sloveso: préz. sg. 1 uzmirbtu 51. ucítit sloveso: préz. sg. 1 užuodžiu 38. zavřít sloveso: préz. sg. 1 užveru 41. V nazývat sloveso: 1. „dát jméno, určit jako (mianuję)“: praes. sg. 1 wadintu 39, 2. „prosit, zvát, volat (wzywam, wyzywam)“: praes. sg. 1 wadinu 41. 1. hřebík m. „hřebík; hák na zavěšení (gokzd)“: nom. sg. Wāgis 8. 2. zloděj m. „ten, kdo krade, neoprávněně si přivlastňuje majetek (złodziej)“: sg. nom. Wagis 9, wāgis (J. Rozv.: scribendum wagis, wāgis enim gen. wagio habet). 10, Wagis 10, voc. Wagie 10, pl. nom. Wāgis 10, dat. [wag]ims 10, [wag]imis 10, instr. [wag]ims 10, [wag]imis 10, loc. [wag]ise 10. 177 vojvoda m.: nom. sg. Waywadā 6. večer m.: nom. sg. wàkaras 53. plátno m.: nom. sg. Walinìs 9. stát m.: nom. sg. Wałfìs 9. trubka m.: nom. sg. Wâmzdis 8. voda m.: nom. sg. Wanduo 10. chudý m. adj.: nom. sg. wàrgus 16. prohánět sloveso: praes. sg. 1 warineju 34. měď f.: nom. sg. Wâris 8. kapat sloveso: impers. praes. 3 wàrwa 33. jezdit sloveso: praes. sg. 1 wazineju 33. voz(it) sloveso „vézt, vozit“: praes. sg. 1 Wazioju (J. Rozv.: Wazioju) 46. važis subst.: nom. sg. Wâzis 9. važiuoti sloveso: praes. sg. 1 Waziuoju 46, praet. sg. 1 waziawaw (J. Rozv.: waziawaw) 46, praet. freq. sg. 1 waziuodawaw 46, fut. sg. waziuoſiu 46, PPtA m. nom. sg. waziâwes 46. vaznyčia (bělorus. возніца, pol. woznica) subst. „vozka, kočí“: nom. sg. wazniczia 6. vėdinti sloveso: praes. sg. 1 wiedinu 41. veizdėti sloveso: praes. sg. 1 wewzdziu 34. velėti sloveso: praes. sg. 1 weleju 34. Velykos subst. f. pl.: acc. pl. Welikos 54. velti sloveso: praes. sg. 1 weltu 40. vemti sloveso: praes. sg. 1 wemiu 40. verkti sloveso: praes. sg. 1 wėrkiu 39. verpti sloveso: praes. sg. 1 wėrpiu 41. versti sloveso 1. „převracet, svalit na bok, k zemi (wywracam)“: praes. sg. 1 wercziu 40. 2. ptk. „zvracet (womituję)“: praes. sg. 1 wėrcziu 40. veršis subst.: nom. sg. Wėrſzis 9. verti sloveso: praes. sg. 1 weriu 41. veržti sloveso: praes. sg. 1 wėrziu 38. vesti sloveso: praes. sg. 1 wedu 39, wedu 42, praet. sg. 1 [we]dziaw 42. vézt sloveso: préz. sg. 1 weżu 40. widuj předl. s gen.: widuj 56. jeden čísl. základní: nom. sg. Wienas 4, Wiėnas (?) 21. jedenáct čísl. základní: nom. Wienuolika 22. pán m.: sg. nom. Wieſzpats 20, gen. [Wieſzpaties] 20, dat. Wieſzpacziu 20, acc. [Wieszpati] 20, instr. Wiėſzpatim 20, voc. Wiėſzpati 20, pl. nom. [Wieſzpatis] 20, gen. [Wieſzpacziu] 20, dat. [Wieſzpatīemis] 20, acc. [Wieſzpaczius] 20, instr. [Wieſzpaczieys] 20, loc. [Wieſzpacziuoſe] 20. švagr m.: nom. sg. Wiėwerſis 9. vléci sloveso: préz. sg. 1 wėlku 41, wėlku 42. hřebík f.: nom. sg. Winiś (J. Rozv.: Winiś) 12. starší m. adj. kompar.: nom. sg. Wirėſnis 17. vařit sloveso: préz. sg. 1 wirinu 40. 178 stát se sloveso: infinitiv wirſti 50, prézens sg. 1 wirſtu 50, préteritum sg. 1 wirſtąw 50, frekventativní préteritum sg. 1 wirſdawaw 50, futurum sg. 1 wirſiu 50, imperativ sg. 2 wirſk 50, kondicionál sg. 1 wirſ-czia (J. Rozv.: wirſczia) 50, PPsA m. nom. sg. wirſtas 50, PPtA m. nom. sg. wirtias 50, PFut m. nom. sg. wirſiąs 50. vařit sloveso 1. „vařit se při vysoké teplotě (o tekutině) (wre)“: prézens sg. 1 werdu 40, 2. „připravovat jídlo vařením (waržę)“: prézens sg. 1 werdu 40; prézens sg. 1 werdu 42, Werdu 43, préteritum sg. 1 wiriąw 43, frekventativní préteritum sg. 1 wirdawaw 43, futurum sg. 1 wirſiu 43, imperativ sg. 2 wirk 43. všechen adj. n. „všechno (wßyſtko)“: Wis 14. kuřátko podst. m. zdrob.: nom. sg. Wiſztielis 8. hnát, tkát sloveso: prézens sg. 1 weju 38, wejų 44, préteritum sg. 1 wijaw (J. Rozv.: wijaw) 44, futurum sg. 1 wiſiu 44, imperativ sg. 2 wik 44. prut podst. ž. „prut, metla; pružná větev vrby“: nom. sg. Witis 12. skřivan podst. m. „skřivan“: nom. sg. Wituris 9. krást sloveso: prézens sg. 1 wagiiu 38. veverka podst. ž.: nom. sg. Wôweris 12. Ž slibovat sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. žadu 34. užovka m.: nom. j. č. Žaltis 9. husa ž.: nom. j. č. Ząſis 12. houseňátko m. zdrob.: nom. j. č. Ząſitis 8. kráčet sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. ziegiu 40, ziegiu 42. vědět sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. žinaw 49. hrách m.: nom. j. č. Žirnis 8. kojit sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. žindu 40. špetka m.: nom. j. č. Ziupſnis 9. dívat se sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. ziūrūi (J. Rozv.: ziūrūi) 34. člověk m.: nom. j. č. Zmógus 13, nom. mn. Zmonies 13, gen. Zmonių 13, nog Zmoniu 13, dat. Zmoniemis 13, Zmonėmis (J. Rozv.: zmóniemis) 22, acc. Zmones 13, instr. Zmoniemis 13, loc. Zmoniese 13. lidé se zvratné sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. zmoniejus 34. slovo m.: nom. j. č. Zodis 9. zahynout sloveso: přít. čas, 1. os. j. č. žūwu 29. ryba ž.: nom. j. č. Zu wis 12. řehtat sloveso: préz. sg. 1 zvegiu 40. vrabec podst. jm.: nom. sg. Žwirblis 9. Zkratky -acc. – accusativus, akuzativ. -adj. – nomen adjectivum, přídavné jméno. -al. – allativus, adlativ, místní pád označující směr k místu. -brus. – běloruský. -comp. – gradus comparativus, druhý (a vyšší) stupeň. 179 cond. — conditionalis, podmiňovací způsob. cond. comp. — conditionalis compositus, složený podmiňovací způsob. cor. — corrigendum, je třeba opravit. dat. — dativus, dativ. dem. — deminutivum, zdrobnělý. du. — dualis, dvojné číslo. emph. — emphaticus, zájmenný. f. — femininum, ženského rodu. fut. — futurum, budoucí čas. gen. — genetivus, genitiv. hibr. — hybridní. il. — illativus, vnitřní směrný lokál. imper. — imperativus, rozkazovací způsob. impers. — impersonale, neosobní. inf. — infinitivus, infinitiv. instr. — instrumentalis, instrumentál. l. — polský, polonismus. loc. — locativus, lokál. m. — masculinum, mužského rodu. n. — neutrum, středního rodu. nom. — nominativus, nominativ. num. card. — základní číslovka. num. ord. — řadová číslovka. PC — participium contemporale, poloděj. pers. — persona, osoba. PFI — participium futuri indeclinabile, příslovečné příčestí budoucího času. PFut — participium futuri, příčestí budoucího času. pl. — pluralis, množné číslo. PN — participium necessitatis, příčestí nutnosti. PPsA — participium praesentis activi, činné příčestí přítomného času. PPsI — participium praesentis indeclinabile, příslovečné příčestí přítomného času. PPsP — participium praesentis passivi, trpné příčestí přítomného času. PPtA — participium praeteriti activi, činné příčestí minulého času. PPtI — participium praeteriti indeclinabile, příslovečné určení minulého času. PPtP — participium praeteriti passivi, trpné příčestí minulého času. praes. — praesens, přítomný čas. praet. — praeteritum, minulý čas. praet. freq. — praeteritum frequentativum, minulý frekventativní čas. pron. indef. — pronomen indefinitum, neurčité zájmeno. pron. inter. — fonomen interrogativum, tázací zájmeno. pron. pers. — pronomen personale, osobní zájmeno. pron. pos. — pronomen possessivum, přivlastňovací zájmeno. refl. — verbum reflexivum, zvratné sloveso. sf. -nomen. — substantivum femininum, podstatné jméno ženského rodu. 180 sg. — singularis, jednotné číslo. sl. — slavismus. sm. — nomen substantivum masculinum, podstatné jméno mužského rodu. smob. — nomen substantivum mobile, podstatné jméno mužského i ženského rodu. sup. — supinum, účelové infinitivní jméno. vert. — kalk. LEXIKUM ANONYMNÍ GRAMATIKY LITEVŠTINY Z ROKU 1737 „UNIVERSITAS LINGVARUM LITVANIAE“ (Rejstřík) Shrnutí Anonymní gramatika litevského jazyka z roku 1737 „Universitas linguarum Litvaniae“ (první z nám známých gramatik vydaných v Litvě) byla prvním pokusem o normalizaci litevského spisovného jazyka v Litvě (předtím se obdobné práce uskutečňovaly v Prusku). Je zvláště důležitá tím, že zde byly poprvé v dějinách litevského jazyka vyznačeny (a poměrně správně) přízvuky slabik. Tato gramatika je důležitým zdrojem cenného materiálu pro studium dějin litevského jazyka z různých hledisek, zejména akcentologie. Proto je velmi aktuální připravit úplný rejstřík slovní zásoby a gramatických tvarů této gramatiky. Rejstřík může přispět k řešení mnoha problémů slavistiky i indoevropeistiky. Mnoho cenného materiálu v něm najdou badatelé dějin litevského spisovného jazyka, lexikologie a zejména badatelé historické akcentologie.