„Melioracija“, „drenažas“, „irigacija“: vertiniai, sinonimai ir hiponimai

LIETUVIŲ KALBOS SPECIALIOJI LEKSIKA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXII (1983) J. KLIMAVIČIUS MELIORACE, DRENÁŽ, IRIGACE: PŘEJÍMKY, SYNONYMA A HYPONYMA (Rysy historie, systémů a užívání) I. Meliorace 1. Původ a historie meliorace Meliorace je stejně stará jako zemědělství (česky a moderně řečeno, polní hospodářství) — počátek a základ veškeré kultury (duševní i tělesné neboli fyzické — až ke kulturistice, duchovní — až po akulturaci, antikulturu, kontrakulturu, i materiální — až po akvakulturu a marikulturu) a všech možných kultur (zemědělských — obilnin, luštěnin a dalších monokultur a polykultur, lesních, mikroorganismů, tkáňových kultur, tj. explantace, i akvakultur). Samotné slovo je mnohem novější. Opět. lat. (poprvé v Justiniánově kodexu) melioratio souvisí se supletivním (kmenotvorným) tvarem druhého stupně přídavného jména bonus melior „lepší“ (příbuzné s ním je i litevské milžinas), tedy znamená „zlepšování — činění lepším“. Ve francouzštině existuje od roku 1421 amélioration (améliorer < starofrancouzsky ameillorer < lat. ad- a franc. meilleur) (do 17. století vzácné), avšak ve významech „zlepšení“ a „meliorace zemědělské půdy“ se od roku 1584 užívá také odvozenina bonification slovesa bonifier „zlepšovat“¹, které souvisí s přídavným jménem bon „dobrý“ v pozitivu (vyšlo by „zlepšování — činění dobrým“, takže tento terminologický rozdíl zřejmě souvisí s odstíny významu); označuje také „bonifikaci — určitý příplatek k ceně za kvalitu, tedy příplatek (přímý), nebo srážku z ceny (opačný případ)“ (od konce 19. století), „prémii, prémiový příplatek“, ve sportu „bonusové body nebo prémiový čas (časová úleva)“ (srov. významy synonyma améliorer amender „účtovat úroky z prodlení“, „zlevňovat“ a význam synonyma alléger amender „snižovat daně“²). Který z těchto dvou termínů „meliorace“ význam… 1 Franc. améliorer znamená také „hnojit“ (améliorer une terre — pohnojit půdu). Jiný význam jeho synonyma amender, které je synonymem bonifier (a také abonir), je rovněž „fertiliser“, tedy „hnojit“ (hnojit umělými hnojivy — engraisser, hnojem — fumer, kompostem — composter, srov. kompost), a také „krmit, vykrmovat“ a „tloustnout, tučnět“ (sémanticky srov. fosfátová hnojiva a krmné fosfáty, krmné přísady ve formě fosfátových hnojiv, hnojiva živí půdu, tučná půda, bujná tráva); význam plurálu amendements odvozeniny amendement „hnojení“ — „meliorace“ — dokládá sémantickou souvislost „meliorace“ s „hnojením“, které je nyní pouze jednou z jejích složek (srov. termíny meliorační hnojení Piev₂ 107, zelená hnojiva MelŽ: franc. plantes améliorantes „zelené hnojení“, hnojivý účinek zavlažování). Rus. удобрять „hnojit“: добрый „dobrý“ (srov. etymologické homonymum удобрять „činit dobrým, přivádět do dobrého rozpoložení“ СССРЯ XVI). 2 Francouzská slova bonification a bonificateur „meliorátor“ jsou příbuzná s internacionalismem bonita (lesa, stanovišť, porostů, půd, klimatu), tedy dobrá úroveň — druh, kvalita, hodnota (rozlišují se však například bonity porostů neboli bonitní třídy a třídy tržní hodnoty), 26 … normativnější, v tom se naše lexikografie neshoduje. Oba výrazy se užívají i v některých dalších jazycích (něm. Bonifikation, pol. amelioracja), avšak ve velmi obecném významu „zlepšování“ či „zlepšování se“. Odlišný je pouze něm. Amelioration, ale i zde je obvyklejší Melioration (Bodenmelioration) nebo kalky Bodenverbesserung, Wiederherstellung, Wiedergewinnung. V angličtině existují melioration a amelioration [soil(a)melioration – meliorace půdy, agricultural amelioration – zemědělská meliorace, agromeliorace, ačkoli druhý výraz se anglicky řekne také soil conservation, zatímco conservation znamená také „ochranu (přírody)“, v americké angličtině „rezervaci“ a conservatory „skleník“], ale častěji neznamenají „zemědělskou melioraci“, nýbrž obecně „zlepšení, zlepšování“. Ve významu „zemědělská meliorace“ se obvykle užívají: významový kalk betterment (of land) (betterment znamená také „zlepšení, zlepšování“, rovněž „zdokonalení“, dokonce „modernizaci“, „zvýšení ceny nemovitosti“) a přejaté odvozeniny – improvement³ of land / of soil nebo land / soil improvement (< improve „zlepšovat, zdokonalovat“ < normansky franc. emprouer „orat, kopat, obdělávat, využívat“ < starofranc. en- a prou „využívat“ < pozdní lat. prōde „užitečný“); land reclamation (< reclaim „orat; rozšířit; meliorovat; zužitkovat; spotřebovat“ < střední angl. reclamen „odvolat“ < starofranc. reclamer < lat. reclāmāre < re- a clāmāre „volat“), které znamená také „odvodnění“ a „získávání půdy“ (a také reclaiming, přičemž reclaiming of land znamená „meliorace půdy“⁴); méně často soil amendment (< amend „zlepšovat se, zlepšovat,“ bonitace (lesa, honiteb, půdy, zemědělské půdy, zemědělských pozemků, zvířat, skotu, ovcí, vlny), nebo hodnocení T 1977 73 2, také agrobotonace M ir G 1977 1 11, bonitátor, nebo hodnotitel; dále bonus, bonistika, bona, bonifráti, bonviván; benefice [pol. také benefaktor, beneficence, angl. také benefication „obohacování“, přičemž beneficial insects znamená užitečný hmyz AŽŪŽ], beneficiát (něm. také Benefiziat), benefice, benefisant, benedikce, benediktini, benediktin, Benedikt, Benigna, Bonaventura a Bonifác (angl. Boniface přen. „hostinský“). Anglicky se bonitace / hodnocení řekne judge (mimochodem znamená také „soudce“, „znalec“, „expert“, „rozhodčí“) a valuation, které znamená také „ocenění“, „odhad“, srov. mezinárodní výrazy valvace, evalvace, devalvace, revalvace, valuta, valorizace, revalorizace, …; dále ekvivalent, valence, ambivalence, invalida, revalidace, rekonvalescent, Valent(in), Valérie. Odhadování, oceňování se anglicky řekne estimate survey (také ocenění, hodnocení) AŽŪŽ. Někdy se slovesa odhadovat a hodnotit pleonasticky spojují, např.: <…> hodnotit <…> taxativní ukazatele lesa MG 1977 6 18. Hodnocení taxativních ukazatelů porostů MG 1977 6 19. Aspektové možnosti litevského slovesa dobře dokládá podoba nuvertėti: <…> Na počátku 20. století začalo zlato nahrazovat stříbro jako peněžní kov, jehož hodnota klesala T 1977 146 3. 3 Odtud pochází americkolitevské imprūmentas, imprūvinimas „zlepšení, zdokonalení“ v knize: Margeris A. Amerikos lietuviai ir angliškųjų skolinių žodynas. – Chicago, 1956. 4 Angl. reclaim znamená také „opravovat; obnovovat, restaurovat“, „morálně napravovat, přivádět zpět“, „civilizovat“, „krotit“, zatímco reclame znamená „umělecká tvorba nebo činnost, která přináší špatnou pověst, ostudu“. Ve významu reklamy jako „prostředku k zajištění publicity a přilákání veřejnosti, spotřebitelů či kupujících“ se už nepoužívá reclame, nýbrž publicity (v ruském jazyce amerického rostovského slangu se reklama přepisuje jako наблцити, viz Ф. Филлин, Ф. П. Сок или друзья, обсужива-ние или сервис? – В кн.: Теория языка. Англистика. Кельтология. М., 1976, с. 153), v hanlivém významu „hlučné zviditelňování někoho či něčeho“ – sensation, racket, ballyhoo, ve významu „oznámení, plakát“ – advertisement, (bill-)poster; placard. Významu slovesa inzerovat „propagovat prostřednictvím reklamy“ odpovídá to advertise, (amer.) to publicize, zatímco „podat reklamaci“ se řekne to make reclamation, to make a claim (viz Англо-русский и русско-английский словарь „ложных друзей переводчика“. Под общим руководством Акуленко В. В. – М., 1969). 27 „napravovat“ < franc. amender < lat. ē(m)endāre „napravovat, zlepšovat“ < ex- a mendum / menda „nedostatek, překážka; chyba, omyl“), znamenající také „hnojení“ a „meliorant“ (rovněž „odstraňování vad, náprava; oprava“ aj.); (land)development (< develop „využívat půdu“, „rozvíjet se, rozšiřovat se“ < franc. développer „rozvíjet“ < starofranc. desveloper < lat. dis- a franc. veloper „pokrývat, obklopovat, skrývat“), obvykle znamenající „evoluci, vývoj, růst“, také „šlechtění (odrůd)“ (srov. také development engineer „meliorační inženýr“). Například „Русско-английский политехнический словарь“ (М., 1980) uvádí toto užití daných termínů: мелиорация – (land)reclamation, amelioration, drainage and irrigation: сельскохозяйственная м. – agricultural reclamation, агротехническая м. – cultivating reclamation, техническая м. – engineering reclamation, биологическая м. – biological reclamation, лесная м. – forest reclamation, химическая м. – chemical reclamation, полная м. – full-scale reclamation, осушительная м. – drainage amelioration, обводнительная м. – irrigation amelioration, водная м. – water amelioration, hydroamelioration, м. почвы – soil development. S rostoucím počtem druhů a metod meliorace, rozšiřováním jejích objektů (například meliorace nejen půdy, ale i podloží M ir G 1978 9 15, někdy dokonce reliéfu nebo celého přírodního prostředí) a zlepšováním její kvality se objevuje také termín optimizace, související se superlativní formou lat. bonus „dobrý“, optimus „nejlepší“, tedy údajně „zlepšování – činění nejlepšího“. Např.: Ve všech vyšších stupních vývoje vztahů mezi člověkem a přírodou (zemědělství, lesnictví, rekreace, urbanismus) se při vytváření zemědělských pozemků nutně uplatňují rozmanitá opatření ke zlepšení přírodních vlastností. Systém opatření ke zlepšování se nazývá optimizace. Například k založení pole je třeba vypálit les, zorat půdu, pohnojit ji, odvodnit atd. Krašt 171. Abychom se tedy přizpůsobili podmínkám přírodní krajiny, je třeba diverzifikovat zemědělské pozemky, opatření k jejich optimizaci, uspořádání sídel, podoby usedlostí, konstrukce budov, trasy silnic atd. Navrhujeme nazývat toto přizpůsobení principem přírodní krajinné adaptace Krašt 173. 5Zde se projevuje nedostatek anglické terminologie – mnohomluvnost neboli polyonymie (k termínu viz Суперанская А. В. Общая теория имени собственного. – М., 1973, с. 300, 301, 303; užívá se také termín polyonomija, viz Девкин В. Д. Немецкая разговорная лексика. – М., 1973, с. 77), která bývá nejčastěji spojena také s polysémií. Mnohomluvnost anglického odborného jazyka zaznamenává i jeho badatel A. Černuchin [viz Чернухин А. Е. Интралингвистическая пермеативность английского языка и интеграция терминологических инноваций (Анализ современных трудностей перевода английской технической терминологии). – В кн.: Теория языковой коммуникации и перевода научной и технической литературы. Челябинск, 1974, кн. 2, с. 41]. Podle A. Černuchina má angličtina jako jediný jazyk na světě tak obrovskou permeabilitu (schopnost přijímat, pronikat a „propouštět“ inovace), takovou schopnost inovací a jejich integrace (viz tamtéž, s. 40). Lze dodat, že regulace vlhkosti (neboli zavlažování — irrigation) se někdy označuje také jako conditioning [jinak „prostředky k udržení kondice“, „klimatizace“]. Mimochodem, také ve francouzštině se vedle bonification a amélioration užívá třetí termín assainissement (rovněž „ozdravování“, „sanace“), např.: assainissement agricole „zemědělská meliorace“, „agromeliorace“, který znamená také „odvodňování“, např.: amélioration par assainissement „meliorace odvodněním“ [odvodňování se řekne také assèchement (du sol)]. 28 Tato nejnovější optimalizace (dříve pouze matematická) tedy již nepatří do meliorační vědy: Z tohoto principu, který zajišťuje také ochranu krajiny využívané v hospodářství, by měla v budoucnu vzejít geonika – věda o co nejdokonalejším přizpůsobování technických systémů přírodním systémům Krašt 173. Ale ani to není všechno. Vedle termínů bonifikace, (a)meliorace, optimalizace se v ekonomické geografii vytvořily jakoby jejich antonymy deteriorace (< lat. dēterus, dēterior, dēterrimus „špatný, nepatrný“ < de- a tero „třu“) a pejorizace (< lat. malus, pēior, pessimus „špatný“). Například: Jako nejobecnější termín pro všechny procesy označující zhoršování životního prostředí a prostředí vůbec se navrhuje termín deteriorace. Tento termín poprvé použil roku 1972 známý americký ekolog B. Commoner (<…>) <…>. V ruštině byl tento termín poprvé použit roku 1973. <…> Эк геогр 148. Do jisté míry je s termínem „znečištění“ srovnatelný termín „ničení krajiny“ neboli pejorizace, tj. narušení estetiky životního prostředí s negativním dopadem na lidskou psychiku Эк геогр 149. Rozlišuje se chemická a vizuální deteriorace Эк геогр 151. Tyto výrazy vlastně nejsou nové, jen se je zde pokoušejí velmi důsledně terminologizovat, a to spolu s antonymem k deterioraci, ameliorací, která, jak už bylo ukázáno, také není vůbec nová: Pokud bychom přijali termín „deteriorace“, stalo by se zákonitým zavedení termínu ameliorace (<…>) pro označení procesů a opatření opačných k deterioraci Эк геогр 150. Historie těchto termínů je tedy pestrá a nedokončená, jejich systém proměnlivý a otevřený. Ačkoli historie meliorací v Litvě trvá již více než 120 let, jejich název je poprvé zaznamenán (v podobě melijoracija) teprve ve slovníčku cizích a nesrozumitelných slov J. Šlapelise (Tilžė, 1907). Výrazy amelioracija ve „Slovnících cizích slov“ z let 1936 a 1969 jsou zřejmě pouhým slovníkovým heslem, nikoli živým (a již potřebným) názvem. Meliorace se vžily teprve v posledních poválečných letech. V tisku se nyní zmiňuje předválečná kėdainiaská meliorační škola a meliorační technici M ir T 1976 11 44, která se ve skutečnosti nazývala vyšší škola kulturní techniky MLTE II 113, a kulturní technici MLTE II 552. Pravda, v letech 1929–1940 vycházel v Kaunasu odborný časopis zeměměřičů a kulturních techniků „Úprava půdy a meliorace“ MLTE III 904. Podle J. Skaisgirise „byl v roce 1938 na ministerstvu zemědělství zřízen tak důležitý meliorační odbor“ Šv 1977 9 10. Po obnovení sovětské moci byl v roce 1940 na Kaunaské státní univerzitě při stavební fakultě zřízen odbor hydrotechniky a meliorací M ir T 1977 9 39. Dnes, při poněkud pozměněných pojmech a zejména názvech, máme dokonce kulturnětechnickou melioraci. Meliorátor6 se zřejmě začal používat teprve v sovětských letech. Dříve se meliorační dělník v lidovém prostředí nazýval zimagōras (zymagōras), simagōras, 6Jako okazionalismus lze uvést také výraz melioracininkas (Dulaitienė-Glemžaitė E. Kupiškėnų senovė. – V., 1958, p. 32). Je třeba poznamenat, že podobné dvojice označení osob činných v určité oblasti mají někdy zcela odlišné významy, například: akcionář a herec, člen expedice a expedient, exploa- 29 někdy označovalo také „dřevorubce“, „vytrhávače pařezů“, „silničního dělníka“, ba i „přivandrovalce odjinud“ a často mělo pejorativní, nikoli meliorativní význam. Nejspíše jde o výpůjčku z rus. nář. psn. зимогор „tulák, otrhanec, člověk bez stálého výdělku“ ССРЛЯ IV – motivace jeho významu by byla podobná jako u litev. žiemkentys, -ė obvykle pomn. „ozimá plodina či rostlina“ (například žiemkentis rap- sukas LF III 556) a „prase nebo svině chovaní přes zimu“ (také přen. žiem- kentės gulbės, žiemkentėlis kuoduotasis vieversys MG 1976 4 24). 2. Druhy meliorace. Lingvistická a filozofická meliorace Invariantní význam melioracijos je „zlepšování“. Zemědělská meliorace je pouze nejčastější sémantickou variantou. Meliorace a její příbuzná slova se užívají také v terminologii jiných věd. Nejprve je třeba zmínit lingvistickou melioracija7. Ačkoli tento termín v litevské lingvistice dosud není vžitý, jeho antonymum pejor(iz)azija se už začíná používat. Slovo s hodnotícím, povznášejícím významem je melioratyvas, jeho antonymem je pejoratyvas (souhrnné označení těchto druhů, jakož i deminutyvo a augmentatyvo, je kvalitatyvas). Častější než tyto termíny jsou přídavná jména melioratyvinis, -ė (slovo, význam, přípona, předpona, afix) a pejoratyvinis, -ė, tedy znehodnocující, jinak též deterioratyvinis, depreciatyvinis (< lat. de- a prex, precis „hodnota, cena“)⁸. K lingvistické melioracijos se poněkud přimyká – podle objektu, nikoli podle povahy – okazionalismus teksto melioracija, například: Stručnost stylu, názornost ilustrací, „meliorace“ textu a další prostředky redakčního umění — to jsou způsoby, jak zmenšit rozsah knihy NKn 1977 8 5. V dějinách filozofie je znám meliorizmas (< angl. meliorism) „idealistická reakční doktrína postupného zdokonalování buržoazní společnosti“⁹. tacininkas ir eksploatatorius (nehledě už na rozdíly mezi deverbativními názvy osob a nástrojů, např.: kolekcininkas ir kolektorius, reakcininkas ir reaktorius, selekcininkas ir selektorius, ventilacininkas ir ventilatorius). 7 Do slovníků lingvistické terminologie se melioracija dosud nedostala, v literatuře se však užívá a zkoumá. Např.: Под мелиорацией условно понимается „завышение“, под пейорацией „снижение“ <...> (Девкин В. Д. Min. veik., p. 93); мелиорация, или семантическое завышение (Шувалов В. И. Семантические процессы мелиорации. — В кн.: Вопросы немецкой филологии. М., 1975, с. 140); мелиоративные и нейтральные действия (Копыленко М. М. О семантической природе молодёжного жаргона. — В кн. Социально-лингвистические исследования. М., 1976, с. 82). 8 Někteří autoři rozlišují pejorativní, tj. slova s negativním denotativním významem, a depreciativní, tj. slova s hanlivou konotací, stylisticky znehodnocená slova s neutrálním nebo pozitivním významem (srov. Девкин В. Д. Min. veik., p. 93). Angl. depreciation znamená nejen „znehodnocení“ (deprecation — „odsouzení“), ale také „amortizaci, opotřebení“. Občas se užívají označení respektyvinės ir despektyvinės reikšmės (ar žodžiai). 9 Amer. meliorist znamená „optimista“ (angl. optimist). Optimista, optimismus jsou příbuzné s latinskou supletivní formou superlativu bonus, totiž optimus „nejlepší“; srov. také optimalus (nestupňovatelný), optimumas, optimatai — aristokracie starověkého Říma (: řec. ἄριστος „nejlepší“, srov. Árijci: sanskr. ārya), jejíž zájmy se odrážely v zájmech nobiles (: lat. nōbilis „urozený“, srov. nobilitacija, nobilitetas). Prognostici si už vymysleli optimistické a pesimistické varianty významu M ir G 1977 1 10. 30 3. Různá ne zemědělská meliorace Přesto se s meliorací nejčastěji setkáváme nikoli v lingvistice a filozofii, nýbrž v přírodě a hospodářství. Než přejdeme k nejběžnější zemědělské melioraci a meliorátorům, prohlédněme si další, méně časté případy. Je jich poměrně hodně. Jejich obsah a význam nejlépe osvětlí nikoli definice (ne všechny je mají), ale příklady užití. Zde jsou: V zamokřených půdách jsou vřesy přírodními meliorátory. Nasáváním a zadržováním vody si přirozeně získávají územía zadržováním vody si přirozeně získávají území Kom T 1974 181 4 [Grudzinskas L. Laiškai beržo tošyje. — V., 1976, p. 121 (su apmaudžia korektūros klaida gerindami vandenį)]. Mezi přírodovědci se vedou četné spory o regulaci počtu vlků jako biologických meliorátorů KV 1976 13 15. Vždyť štiky jsou obzvlášť užitečnými biologickými „meliorátory“, kteří se živí méně hodnotnými rybami T 1976 235 4. O smysluplnosti přírodních a biologických meliorátorů není pochyb, u těchto konkrétních příkladů je však třeba upozornit na následující. Vřesy nepůsobí jako meliorátory přírody, nýbrž jako rostliny odvodňující půdu. Predátoři — vlci a štiky — provádějí spíše biologickou (přesněji pouze zoologickou) selekci, nikoli melioraci. (Není přesné nazývat je ani sanitáři přírody. Těmi jsou mrchožrouti neboli nekrofágové, například hyeny, šakalové, vrány, někteří brouci, obecně reducenti. Vlci a štiky jsou konzumenti.) Ne každý, kdo něco zlepšuje, se nazývá meliorátorem. Zlepšujícího plemeno rozmnožovatele (býka, hřebce, kance) nikdo netituluje jako meliorátora plemene. Ptáci hubící hlodavce a škůdce provádějí přirozený výběr a zlepšují úrodu, přesto se proto nenazývají ani šlechtiteli, ani meliorátory. I v populárním stylu by se novináři zřejmě měli více spoléhat na běžná slova a termíny. Jiná věc jsou ryby fytofágní (býložravé) a jejich činnost, např.: <…> tolstolobici a amuři, kteří se živí rostlinami, <…>, pomáhají úspěšně řešit dnes velmi aktuální problém biologické meliorace vod MG 1977 4 23. <…> amuři jsou užiteční pro vodní nádrže také jako biologičtí meliorátoři T 1979 147 4. <…> ryba meliorátorka T 1977 66 4 [o amuru bílém, který spásá vegetaci kanálů]. Máme tu tedy zlepšování samotných vod, nikoli půdy — zlepšováním vodního režimu. Ve skutečnosti jde o jakousi ichtyomelioraci vod. Tyto dva odlišné jevy se však někdy neuváženě zaměňují — a dravé ryby jsou označovány za biologické meliorátory vod (nebo dokonce vodních nádrží) T 1978 81 4) biologickými meliorátory MG 1975 7 29. Píše se dokonce o biologické melioraci rybníků T 1980 205 4. Existují přece také termíny s jiným významem: meliorace rybářství, chovu ryb a rybníků. Např.: Rybáři nazývají meliorací zlepšování vodních nádrží a úlovků ryb. Protože se zde používají biologické metody, nazývá se tato práce biologickou meliorací M ir G 1973 11 28. V rybničním hospodářství má velký význam meliorace chovu ryb, jejímž úkolem je obnovit, udržovat na stanovené úrovni a zvyšovat přirozenou rybí produktivitu rybníků Tvenk 50. Meliorace rybníků pro chov ryb Tvenk 50. V případech, kdy se rybník zcela vypustí, je třeba jeho vlastnosti pro chov ryb zlepšit nejen hnojivy, ale také odpovídající meliorací rybniční kotliny 31 ních úprav Tvenk 83. V ruštině se používá výraz рыбохозяйственная мелиорация, v lotyštině — zivsaimnieciskā meliorācija Hidromet slovník. Tyto druhy meliorace by bylo možné nazvat hydrobiologickou meliorací. Další skupina druhů meliorace souvisí s lesem nebo zároveň s lesem i půdou. Pokouší se ji nazývat agrobiologickou meliorací. Meliorují se samotné porosty: Prořezávky (výchovné)¹⁰ se někdy nazývají meliorační, tj. probírky zlepšující růst lesa, <…> Bendr mišk 427 (to odpovídá angl. improvement cutting felling, rus. улучшающая выборочная вырубка), srov. porost je třeba zlepšit MG 1977 6 19. Častější je nikoli meliorace porostů, ale samotného lesa. «<…> lesní hospodářství využívá agronomická opatření k melioraci lesů“ Bendr mišk 348. Zahrnuje „odvodňování lesů a zpevňování a zalesňování písečných ploch navátých větrem“ MLTE II 553. Meliorátor lesa či lesů (rus. лесмелиоратор СССРЯ VI) je v litevštině vzácný, např.: <…> od roku 1943 jsem v Baškirské ASSR <…> pracoval <…> v okresním zemědělském úřadě jako starší meliorátor polí a lesů Šv 1977 9 11 (J. Skaisgiris). Melioruje se také zalesňováním — horské svahy a písečné plochy. Např.: Lesní meliorační práce v horách se provádějí s cílem zcela nebo alespoň částečně odstranit povrchový odtok vody v horských oblastech, a to pomocí lesnických a inženýrskotechnických opatření, <…> Mišk kult 389. Meliorace písečných ploch Mišk kult 363 spočívá v jejich zpevňování mechanickými (mrtvými) zábranami a výsadbami (živými zábranami). Nejčastěji se však zalesňováním melioruje půda, pozemky. Anglicky se tomu říká agrosylviculture, lotyšsky agromežmeliorācija nebo lauka | lauku mežmeliorācija (srov. mežmeliorācija | mežu melioracija — miško | miškų melioracija). Litevské agromiškomelioracija znamená „systém lesnických opatření, jehož cílem je zlepšit přírodní podmínky kdekoli (! — J.K.), odstranit nebo částečně omezit škodlivé přírodní faktory, snižující (!— J.K.) úrodnost (suché větry, erozi apod.)“. Melž není v souladu s morfologií litevštiny. Termín agromiškomelioracija je nejen vadně utvořený, ale také nepřesný — neodkazuje k pojmu „meliorace půdy zalesňováním“, nýbrž k „zlepšování půdy a lesů“. Navíc po vzniku nových slov agromiškas „zemědělský, kolchozní, nestátní les“ a agromiškininkas KV 1976 40 15, jakož i agromiško želdiniai nebo agroželdiniai MG 1978 8 7, by po přizpůsobení podoby agromiškomelioracijos litevštině vzniklo něco jiného — agromiško melioracija. Změnou pořadí složek, jak se navrhuje¹¹, by se rovněž změnil význam — miško agromelioracija by znamenalo „zlepšování lesních půd“. Tato činnost má i další názvy. Melž a PolŽ uvádějí lesní technickou melioraci — srov. ochranné lesní pásy „stromy a keře vysázené v pásech za účelem ochrany před větrem, omezení výparu aj.“ (uvádějí se ochranné polní, vlhkost regulující, vodu vsakující a větrné bariérové lesní pásy), dále ochranné lesní výsadby, dokonce prostě lesní výsadby „sázení stromů ke zpevňování písečných ploch, zlepšování vláhových podmínek a dalším účelům“, kromě toho lesní technické 10 Nyní se ustálil přesnější termín výchovná probírka Medž. 11 Žr. Valeckienė A. Kitų kalbų kilmės sudurtiniai žodžiai. — Kalbos kultūra, 1968, sąs. 15, p. 23. 32 prostředky (Drek 226 lesnicko-technické prostředky) viz lesnická opatření „využívání lesa jako faktoru chránícího před různými nepříznivými klimatickými a meteorologickými vlivy (v boji proti suchu, při regulaci vodního režimu)“. Taková záplava názvů, často příliš obecných a nepřesných, není žádoucí. Bohužel je tato rozmanitost v literatuře ještě větší. Např.: Samostatný druh meliorací představují ochranné lesní pásy zakládané v oblastech s nedostatkem vláhy (!—J. K.), které chrání pole před suchými větry a dalšími nepříznivými přírodními činiteli Saus 8. Samostatný druh meliorací představují také opatření používaná k ochraně půdy před vodní a větrnou erozí — <...> Saus 8. Samostatný druh meliorací představují ochranné lesní pásy na ochranu polí před suchými větry a dalšími nepříznivými přírodními jevy Dirv mel 6. Mezi samostatné druhy meliorací se někdy řadí také ochranné lesní pásy, protierozní opatření aj. Mel 10. Samostatné druhy meliorací představují ochranné lesní pásy a ochrana před vodní i větrnou erozí Mel 10. Jako samostatné druhy meliorací lze uvést zakládání ochranných lesních pásů a protierozní opatření Agr 165. <...> lesnická protierozní meliorační opatření Eroz 136. V nápadně podobné stylistické šabloně se tu rozlišuje tolik druhů a jejich názvů, kolik existuje opatření, ačkoli jindy se meliorace klasifikuje nikoli podle nich, nýbrž podle účelu. LTE I agrolesnická meliorace je zaměřena na melioraci výsadbou zeleně. To je přijatelné. Velmi vhodným a termínům v jiných jazycích bližším označením by bylo agromeliorační lesnictví a agromeliorační lesy. Již se používá označení agromeliorační lesní výsadby ŽŪ 1976 11 4. V meteorologii se používá termín klimatická meliorace (zlepšování) MetŽ. 4. Zemědělská meliorace a její druhy Základním druhem meliorací je zemědělská meliorace. Je velmi rozmanitá. To je patrné i z definic: Meliorace se obecně chápe jako zlepšení vodního a vzdušného režimu a větrných poměrů na území Mišk kult 352. Věda o základních opatřeních a způsobech zlepšování půdy změnou nepříznivých půdních, klimatických a hydrologických podmínek se nazývá meliorační věda Mel 5. V agronomii se meliorace chápe jako zlepšování nevhodných pozemků Tvenk 50. Podstatu meliorace snad nejpřesněji vystihuje toto vymezení: Hlavním úkolem meliorace je regulace vodního režimu v půdě Saus 5¹². Podle toho se nejprve rozlišuje meliorace vodního režimu — hydrotechnická (prováděná hydrotechnickými opatřeními) meliorace (hydromeliorace¹³). Je dvojí: odvodňovací meliorace MelŽ nebo meliorace odvodňováním Hidrogeol 92, a závlahová meliorace MelŽ nebo meliorace zavlažováním Drėk 5 / 12 V zásadě je to správné, jen trochu komické: Vlhkost regulují odborníci v tomto oboru — meliorátoři Augal 343. Zenonas Budrikas, „pán deště“ v sovchozu v Žemaičių Naumiestis, Šv 1976 20 1. Skoro jako hra amerického dramatika Richarda Nashe „Prodavač deště“ nebo specialista na emoce T 1976 265 4. 13 Existuje také název odborníka hydromeliorátor MelŽ. 2. 1019 33 zavlažovací meliorace Hidrogeol 1314. Tomuto jevu se říká také prostě odvodňování15, zavlažování. Odvodňování se dobře snáší i s výrazy užívanými v jiných významech odvodnění: Před vybudováním drenáže se doporučuje provést prvotní odvodnění příkopy Mel 67 a přesušení Melž, Piev ir gan 212, MG 1967 5 4 (odpovídá rus. пересушка, angl. overdry). Občas se užívá výraz odvodnění, a to i při komolení názvů správních institucí (např.: správy odvodňovacích soustav T 1976 287 3); nemá žádný nový významový odstín, a je proto zbytečný (zavlažování si zatím nikdo nevymyslel). Mimochodem, odvodňování nemusí být jen hydromeliorační: Rozlišují se hydromeliorační a agromeliorační odvodňovací opatření. K prvním patří příkopy a drenáž, k druhým krtkování, brázdování, kypření podorničí, orba na záhony Mel 47 (jen samotná opatření by bylo přesnější nazývat hydrotechnickými a agrotechnickými). Proto se v zájmu větší přesnosti užívají termíny odvodňovací hydromeliorace Mel 10, zavlažovací hydromeliorace Mel 10. Za zmínku stojí ještě dva specifičtější způsoby odvodňování zaplavovaných území: poldry neboli odvodňování poldrovými soustavami Hidrogeol 302, poldrové odvodňovací soustavy Hidrogeol 312, tedy „soustava na ochranu pobřežních slanisek (Nizozemsko, SRN), která leží pod hladinou moře“ GeogrŽ nebo ochrana luk v dolním toku a deltě Nemunu před zaplavením: hráze, odčerpávání vody za hrázemi, odvodňování drenážemi a příkopy a kolmatáž – nikoli snížení hladiny vody v půdě, nýbrž ze- 14 Jde o téměř rovnocenné termíny, jen participiální konstrukce bývá někdy nejednoznačná, srov. odvodňovací příkopy Mišk kult 400. Autorův názor na tuto spornou otázku viz Mūsų kalba, 1972, č. 8, s. 35–37. P. Kniūkšta (stejně jako V. Būda a A. Kucinskaitė, viz tamtéž, s. 38–42) hájí „mnohoznačnost participií“, zatímco k jejich „zdůrazňování základního významu“, které „podporují terminologové“, se staví skepticky (Kniūkšta P. Přídavná jména s příponou -inis. – V., 1976, s. 192; viz také s. 133–134, 191), významy ustálené jako termíny však nezkoumá. K. Gaivenis, který tento jev rozebral „nejen z gramatického (syntaktického) hlediska, ale i z hlediska vyjadřované myšlenky“ (Gaivenis K. Dvouslovné složené termíny v současné litevštině. – In: Lietuvių terminologija. V., 1975, s. 65), přičemž vycházel ze „základního hlavního členu slovního spojení“ (s. 70) a přihlížel k tomu, že se „ne vždy shoduje s jejich sémantickou dominantou“ (s. 61), dochází k přesvědčivějším závěrům. Poznamenává: „Je-li vedlejší člen složeného termínu označením pracovní operace prováděné nástrojem nebo agentem“ (s. 71), bývá tento člen „častěji vyjádřen genitivem substantiva než <...> trpným příčestím“ (s. 72). Proto „vedle termínů typu „kultamoji“ mohou oprávněně existovat i novější termíny typu „kultimo mašina““ (s. 75). Obraz by snad ještě zpřesnilo rozlišení pacientů vedle agentů a nástrojů. Obecně by mnoho přineslo sestavení úplného souboru genitivních a trpných participiálních konstrukcí (a jejich skutečných i možných transformací), protože omezený materiál obvykle omezuje i teoretické předpoklady a závěry. 15 Je samozřejmé, že odvodňování nemusí být meliorační, srov.: Koňskému hnoji se vytýká, že je příliš horký, a proto suchou půdu ještě více vysušuje Vad 33. Nebo například odvodňování rašeliniště nikoli za účelem jeho kultivace či zemědělského využití, ale těžby; stejně tak odvodňování lomů, ložisek nerostných surovin, sportovních a jiných ploch, letišť, sídel, stavenišť, silnic apod. Odvodňují se také nejen pozemky, ale i různé technické objekty – loď (její podvodní část), podpalubní prostory, strojovna, a to kesony (při opravách) či nouzovými odvodňovacími čerpadly; dále chladicí agregát lodních zařízení – odvlhčovač (k oddělování vody od kapalného freonu), vysušená izolace apod. Užívá se dokonce i odvodňování páry. Termín s přívlastek – odvodňování mokrých nebo příliš vlhkých půd však žádné pochybnosti nevyvolává. 34 zvyšování povrchu půdy ohrazené hrázemi usazováním (srov. angl. deposition — sedimenty, naplaveniny; kolmatáž ĄŽŪŽ) minerálních splavenin říční vody, kterou se plocha nepřetržitě nebo periodicky zaplavuje (kolmatačním kanálem) (angl. colmatage/colmation odpovídá warping: warp „naplavené bahno“) a jejich využitím k hnojení půdy (v Litvě se neuplatňuje), případně zasypáváním půdy mokřadů vrstvou písku. Ještě vzácnější je odvodňování pomocí rostlin (například vysazováním eukalyptů v teplých klimatických oblastech) Žem kul 54. Takové přirozené, nemeliorační odvodňování je však poměrně časté. Kromě již zmíněného příkladu L. Grudzinska vřesy — meliorátoři přírody, tj. vysušující rostliny, lze uvést i lidové rčení: vysušil jezero orobincem (tj. puškvorcem) Adomynė. Někdy se odvodnit užívá ve významu „vypustit, vypustit (vodu)“, např.: Zde tedy vzniká potřeba ponechat rybníky pro chov ryb delší dobu odvodněné <…> Tvenk 51–52. Nejlepším způsobem boje proti vodnímu rostlinstvu je odvodnění rybníka a obdělání jeho dna talířovými branami nebo motorovou frézou Tvenk 54–55. Někdy se odvodnit rybník užívá souběžně s výrazem vypustit rybník: Nejlepší je rybník zařídit tak, aby se dal vypustit a bylo možné jej zcela odvodnit Tvenk 59. Anebo se odvodnit rybník užívá vedle výrazu vypustit vodu: Rybník lze odvodnit v případech, kdy lze vypustit vodu <…> Tvenk 59. Dokonce se to nabízí jako terminologické spojení: draw a pond — odvodnit rybník ĄŽŪŽ. Takové užití je zbytečné. Nic nelze vytknout větám: Odvodnění části Středozemního moře MG 1976 9 22. První etapa odvodnění jezera probíhala <…>. Úzký pás kolem jezera se proměnil v louky a ornou půdu, <…> MG 1977 4 30. Zde se totiž moře a jezero neužívají ve významu vody, povodí či vodní plochy, nýbrž dna, plochy či území. U vodních toků je tomu jinak než u rybníků, např.: Cílem je zachovat alespoň 80 procent malých potoků neodvodněných a nepřeměněných na odvodňovací příkopy MG 1977 4 10. Zde by se patrně lépe hodilo „odvodnit částečně“. Následkem odvodňování je vysychání. Vysušují však i přírodní činitelé, srov. MetŽ vysychání (půdy), (půdní) přesušení, vysychání plodin. Vedle kauzativa (příčinného tvaru) odvodňování může existovat i kurativum (zajišťovací tvar) nechávání odvodnit, srov. Pán dal vykácet i ten lesík, teď nechává odvodňovat louky J. Jablonskis. Nechávání odvodnit se dnes vůbec neužívá. Kurativní tvary v současném jazyce obecně bohužel ustupují. Snad ne bez vlivu meliorací si humoristé tak oblíbili výrazy odvodňovat a vysušovat. Např.: Vysušil léčivé byliny, kořeny, hady a jiné suroviny — hrůzy naložené v lahvích K. Saja. Sůl žene tekutinu z plic (= tekutinu), a pálenka ji vysuší ŠI 1974 17 6. Proudy koňaku a vína stačíme při posezení vysušit ŠI kal 5. Dokonce i protialkoholní záchytka se nazývá „sušárna“ ŠI 1978 7 13. Meliorační zavlažování je „soubor opatření, jejichž cílem je uměle doplnit chybějící zásoby vody na zavlažovaných plochách“ MelŽ, rusky орошение. Existuje také nemeliorační — zvlhčování materiálu, „zvyšování vlhkosti materiálu umožněním, aby absorboval vlhkost v plynném nebo kapalném prostředí“ — увлажнение, Anfeuchtung MedŽ. Podobně jako v nauce o dřevě se výraz zvlhčování užívá také v textilnictví. Zvlhčuje se i vzduch: Je-li byt suchý, je třeba jej zvlhčovat TM 1979 4 P5. 2* 35 Zvlhčovaný a neustále udržovaný čistý vzduch v prostředí [na oddělení] SA 1977 6 22. Je samozřejmé, že lze zvlhčovat nejen půdu, ale i semena a kořeny rostlin (nikoli však samotné rostliny). Od zavlažování se v melioraci rozlišuje hromadění vláhy, zvlhčování – накопление влаги „obohacování půdy vláhou pomocí určitých opatření, např.: vysazování ochranných lesních pásů, zadržování sněhu, podzimní orba, budování rybníků aj.“ MelŽ. Vyjadřovat pojem „doplnění vody nad hygroskopické množství vláhy“ termínem zvlhčení (rus. увлажнение) MelŽ není dostatečně přesné – jeho obsah by lépe vystihovalo převlhčení nebo promáčení. Velmi zajímavě se v přeneseném smyslu užívá „malé zavlažování“ – úhory T 1978 260 4. Zavlažování může mít i jiný účel – existuje hnojivé Drėk 5, Mel 140, ŽŪŽ, PolŽ, zahřívací Drėk 6, Mel 140, ŽŪŽ a čisticí zavlažování Drėk 6, Mel 140, ŽŪŽ. V ruštině má svůj determinant i označení běžného zavlažování— увлажнительное орошение. Slepě napodobovat tento vzor a někdy užívat i v litevštině vlhčicí zavlažování Drėk 5, Mel 140. Sémantický vztah mezi složkami je zde však spíše opačný než v ruštině: rus. орошение, etymologicky související s роса (: liet. rasa, lot. rōs, rōris, franc. rossée „rosa“, srov. franc. arrosage „zalévání; zavlažování“, staroind. rasā „vlhkost“, rāsas „šťáva, tekutina“), je sémanticky zřejmě bližší nikoli zavlažování, nýbrž vlhčení. Drėkinti souvisí s drėkti, -sta, -o / drėgti, -sta, -o „stávat se vlhkým“, drėkti, -ia, -ė „pršet, sněžit“, drėkti, drėkia, -ė „špinit, znečišťovat“, drėkuoti „pršet“, drėkva „deštivé počasí, plískanice“, drėgnas16, drėgnuoti „pršet“, drėgnoti „mrholit“ a „metat plískanici“, drėgenti „blbnout“ (dále také s dėrkti „špinit, znečišťovat“ / dėrgti „znečišťovat“ a „být nevlídné počasí“, dūrgti „být špiněn, vlhnout“, „pršet“, „stávat se neúrodným“, „potulovat se, bloudit“, dārgi „vlhnout, kazit se“, dargana, drengti, …), neologismus drėgmens17 (A. Vireliūnas), drėgulai (K. Būga) „srážky“. Drėgnumas mělo ve starých písemných pramenech (u K. Širvydase a P. Ruigia) význam „šťáva, výtažek“: A jeho chuť byla jako chuť nejlepšího olejového výtažku S. Chilinskis. Drėgninti se někdy užívá ve významu „činit vlhkým (zaléváním)“: Naber džbán vody a zvlhči květiny Kūr­tuvėnai. Vilgyti, ačkoli etymologicky souvisí s rus. влажный, влага, se sémanticky značně liší. Влага znamená „tekutina, voda“, užívá se o slzách a slinách; o vodní mase nebo povrchu, např.: зеркальная влага (пруда), серебристая влага (родника), голубая влага (океана); o vlhkosti, např.: влага тучи (vždyť jejími příbuznými jsou také něm. Wolke a staroind. vṛjani, které znamenají „mrak“), ночная влага; ve slavnostním básnickém stylu o víně či nápoji, např.: Вакхова влага (: lot. ūmor Bacchi), драгоценная влага, огненная влага, играющая влага, живительная влага 16 Zpočátku se ve významu „zavlažování“ užívalo také zvlhčování, např.: meliorace – zlepšování půdy vysoušením, zvlhčováním, hnojením (Šlapelis J. Slovníček cizích a nesrozumitelných slov). Zvlhčování by snad lépe odpovídalo významu výše zmíněného lesnického termínu zavlažování. 17 Dnes se drėgmena užívá ve významu „usazená vlhkost mlhy“, rus. наморось MetŽ. 36 ССРЛЯ II. V litevštině odpovídající (etymologické) podstatné jméno vůbec neexistuje¹⁸ [příbuzné výrazy valgis, pavalga(s), pavalgis, pavilga „příloha k jídlu — maso, tuk, mléko, sýr, vejce — nikoli chléb, brambory ani polévka“, pavilgas „pavilga“ a „omáčka, dip“ mají významově daleko — bližší rus. волога „tekutina, tekutý tuk jako příloha“, „vařený pokrm“ […] — se překládá jako rosa, vlhkost, tekutinka aj. MelŽ suvilgymas — смачивание odkazuje na zvlhčení. Vilgyti (kauzativum od vilgti „mírně vlhnout, zvlhčovat se“) označuje poněkud odlišný a méně intenzivní děj než drėkinti. (Samozřejmě zcela chybně se píše: Ryba se obalí <…> po navlhčení moukou nebo strouhankou T 1977 98 4). Když se však mluví o dešti, mlze a rose, užívají se tato slova synonymně, srov.: déšť zvlhčuje půdu a déšť půdu vlhčí, rosa zvlhčila půdu a rosa půdu navlhčila (také: déšť způsobil rosu); vlhké šaty, tj. navlhlé A. Juškův slovník. Tak je tomu v lidové mluvě a poezii, např.: Zvlhčuje, vlhčí tvrdou suchou krajinu, les, políčko a každé místo; Potoky vypouštějí mlhy jako dým, vlhkostí svlažují louky a křoviny Litauische Mundarten, Gesammelt von Baranowski A. Leipzig, 1920, Bd. I, S. 432 (z okolí Kupiškisu). I novináři někdy místo „zvlhčovat“ užívají „vlhčit“: Tam, vysoko na obloze, čekají na pouště obrovské masy sněhu a ledu, aby je zavlažily T 1978 103 4. V terminologii je však pleonastická sémantika složek ve výrazu vlhčicí zavlažování zbytečná a nepřijatelná. Jak опоситель MelŽ, tak увлажнитель MetŽ se litevsky řekne drėkintuvas19. Nevhodné je také označení základního typu lití vlhčicí lití. U obecného nespecializovaného termínu není druhový determinant potřebný. Ačkoli existuje také větraná drenáž MelŽ, k běžné drenáži se nepřidává přívlastkové označení odvodňovací. Опошаемая культура se litevsky řekne zavlažovaná plodina ŽUŽ, protože rostliny ani obilniny nikdo nezvlhčuje; srov. také zavlažované zemědělství, ačkoli půda může být zavlažovaná, zalévaná i zaplavovaná ŽUŽ. Litevština zřejmě vůbec nepotřebuje turkismy bogarské zemědělství ŽUŽ (богарное земледелие), AŽUŽ (dry farming) a bogarská kultura ŽUŽ (богарная культура), AŽUŽ (rain crop). Litevsky jde o nezavlažované zemědělství, nezavlažovanou kulturu. Zajímavou motivaci má anglické rain crop a odpovídající rus. дождевая культура. 18 Pouze v nářečích se užívají vilgatis „vlhkost“ Ūdrija, Rudaminā, Veisiejai, Leipalingis, Nemunaitis, Druskininkai, Varėna, Švenčionėliai, Pelesa, Ródūnia, vilgastis Vilkaviškis, Dievėniškės, vilgmastis A. Juškův slovník, vilga Jonava. 19 PolŽ, ŽUŽ, BŽ II увлажнитель, AŽUŽ dampener a humidifier se překládají jako zvlhčovač, vlhčidlo, jejich rozdíl však není jasný (humidor je zařízení ke zvlhčování vzduchu). Obvykle se užívá zvlhčovač. Mimochodem, ani v angličtině nejsou termíny striktně vymezeny, srov.: moistening — zvlhčování AŽUŽ [ground moistening — zvlhčování podloží (zeminy) AŽUŽ], увлажнение Гидр сл, moisture — vlhkost; vláha; syrovost Гидр сл; damp — 1. syrovost; vlhkost || smáčet: zvlhčovat || syrový, vlhký, 2. bahnitý Гидр сл, dampness — vlhkost, vláha AŽUŽ; wet — vlhkost, vláha || smáčet; máčet; zvlhčovat (půdu) || mokrý, vlhký (o půdě); deštivý (o počasí) AŽUŽ; wetting — zvlhčování, vlhčení AŽUŽ, wetness — vlhkost AŽUŽ, увлажнение Гидр сл; water — 2) zalévat, zavlažovat AŽUŽ, 2. орошать; <…> Гидр сл; madefaction — smáčení; zvlhčování Гидр сл; maceration — smáčení; vlhčení; máčení; macerace AŽUŽ; bedabble — zavlažovat; kropit Гидр сл [a dew „zvlhčovat, kropit“ a „rosa; slza, kapka“, bedew „pokropit, zalít, svlažit, orosit“]. Srov. pozn. 5. 37 Způsoby zavlažování jsou několikeré. 1) Podpovrchové MelŽ, Drėk 141 (srov. také kryté viz uzavřená zavlažovací soustava MelŽ), rus. подпочвенное орошение Гидр сл. Méně často se vyskytuje jeho mezinárodní synonymum infiltrační: upward irrigation – podpovrchové, infiltrační zavlažování AŽŪŽ, angl. také subirrigation Гидр сл. Někdy se nesprávně nazývá podzemním zavlažováním a zcela nevhodně podzemním zaléváním M ir G 1980 5 34. Zavlažování užívané ve skleníkovém zelinářství, záplavové (bazénové) zavlažování Liet 150 (Květináče se stavějí na výplň a zemina nasává vlhkost otvorem v jeho dně, <….>), by se nejspíš mělo nazývat bazénovým. 2) Povrchové MelŽ, Drėk 56 (srov. také otevřená zavlažovací soustava MelŽ) – záplavové Drėk 57 (plochy, například rýžová pole, se po celou dobu vegetačního období trvale zaplavují vodou Drėk 57) a zaplavení20 MelŽ, Drėk 57: brázdami – průtokovými (mělkými) Drėk 65 (kde má povrch půdy dostatečný sklon Drėk 65) a záplavovými (hlubokými) Drėk 65 (jinak: průtokovými Mel 161 a slepými záplavovými / slepými, záplavovými21 Mel 162) – i pásy Drėk 69. MelŽ uvádělo také zalévání, polévání jako „jednorázové umělé zvlhčení půdy poléváním povrchu vodou nebo kropením“: povrchové zalévání „zalévání poléváním povrchu vodou“ (a také zalévání po povrchu) a záplavové zalévání „полив затоплением“; odtokové zalévání „způsob zalévání, při němž může přebytečná voda odtékat“ (a také samospádové zalévání) a bezodtokové zalévání; pásové viz pásové zalévání a zalévání brázdami: zalévání slepými brázdami a zalévání průtočnými brázdami. Tato klasifikace je méně přijatelná: zaměňují se slovesné vidy, sémantické vztahy mezi složkami jsou nepřirozené. To platí i pro základní druhový název zavlažovací zalévání (jeho ruský ekvivalent je stejný jako u zvlhčovacího zavlažování – увлажнительное орошение), vytvořený vedle odborných termínů osvěžovací a proplachovací zalévání. Z hlediska sémantiky zalévání je vhodné pouze zalévání do jamek MelŽ a nový způsob kapkové zalévání Liet 150 (nebo kapkové zavlažování ŽŪ 1976 11 4, M ir G 1978 9 15). 3) Takzvané kropení, neboli zavlažování kropením22 ŽŪŽ, MelŽ, je pouze beztrubkové kropení, přestože se v něm uvádí také kropicí potrubí, kropicí tryska. Mimochodem, kropicími systémy či zařízeními se často také zalévá, např.: vytvořit <….> automatizované kropicí systémy s výkonem 10–15 zavlažovaných hektarů za pracovní směnu člověka při závlahové dávce 400 krychlových metrů vody na hektar ŽŪ 1976 11 4 (srov. také zalévání tekutým hnojem a rozstřikovač tekutého hnoje ŽŪ 1977 3 12). <….> přejít k zalévání rozstřikováním vody kropicími zařízeními Armand 50–51. Protože jimi se voda rozstřikuje (srov. také: kropicí potrubí – potrubí určené ke kropení, na němž jsou umístěny postřikovače k rozprašování vody MelŽ, dalekonosná kropicí tryska – pracovní orgán dálkového kropicího zařízení 20 Blogai taiso „Kalbos praktikos patarimai“ (V., 1976): drėkinimas apliejant, apliejimu (= užliejamasis drėkinimas). Tai skirtingos sąvokos. 21 Záplavové brázdy při zavlažování zaplavováním rozhodně nejsou vhodné. 22 Je velmi zvláštní, že se místo zavlažování někdy prosazuje nejen zalévání, ale i kropení, např.: Vhodné rozmístění agrolesních výsadeb je nejhospodárnějším způsobem kropení půdy. Kropení výsadbami! Vyskytuje se dokonce i zavlažovací kropicí systémy Šv 1978 6 5. 38 ‚zařízení MelŽ, krátkodostřiková kropicí zařízení Liet 52, zalévací proud MelŽ), lze tedy tento způsob nazývat rozstřikovací | proudové zalévání | zavlažování. T. Ivanauskas používá prostě rozstřik (=rozstřik) Vad 58, 61. Možné je také dešťové | dešťovité zalévání či tavení | tavení. V ruštině existuje vedle дождевание ir орошение дождеванием, také струйчатое орошение Гидр сл. Podobně tvořené jako navrhované termíny jsou i termíny anglické: flush irrigation, spray irrigation, sprinkler irrigation Гидр сл (poněkud odlišné overhead irrigation Гидр сл), srov. také sprinkler head system — дождевальная система с насадком-дождевателем, sprinkler pipe system — дождевальная установка с перфорированными трубами a významově under-ground sprinkler system — система подземного орошения Гидр сл. Polsky se vedle deszczowanie ir sztuczne zraszanie užívá nawadnianie zraszające (zatímco zavlažování, увлажнительное орошение — nawadnianie zwilżające). Kropení by mělo zůstat meteorologii [srov. lotyš. liედēšana (mākslīgā) — дождевание (искусственное), ale lietēšana je дождевание, полив дождеванием Hidromet vard. Ani DŽ₁, DŽ₂, ani LKŽ VII nemají u lieti (ani lietyti, lietauti) význam „uměle zavlažovat kropením“. A rozhodně nelze rozstřikovací zalévání nazývat umělým deštěm: Byla postavena čerpací stanice a kropicí zařízení „Volžanka“. Umělým deštěm budou osvěžovat 200 hektarů kulturních pastvin T 1977 131 2. Kropič (srov. rus. дождеватель) „přístroj na umělý déšť“ A. Kaulakienė. — Kalbos kultūra, 1977, seš. 33, s. 27, by také měl být nějaký rozstřikovací zalévač. Ze zvláštnějších způsobů zavlažování je třeba zmínit limanové zavlažování MelŽ, ŽŪŽ, Mel 187, Drėk 205 — jednorázové zaplavení zadrženou povodňovou vodou nebo (méně často) vodou z tajícího sněhu, který byl záměrně zadržen (proto se anglicky nazývá catchwork irrigation AŽŪŽ; zajímavé je, že polsky limanové zavlažování — nawadnianie polderowe). S tím souvisí také meliorace sněhem MetŽ — zadržování sněhu ve stepích za účelem jejich zavlažování, jednodušeji — zadržování sněhu GeogrŽ 125. K zavlažování se řadí takzvaná meliorace zavodňováním, „zlepšení zásobování suchých oblastí vodou pro kulturní, domácí a hospodářské potřeby“ MelŽ. Kalky apvandeninimas, nuvandeninimas [: rus. обводнение, обезвоживание, něm. Bewässerung — také „zavlažování“ a Berieselung), Entwässerung — také „odvodňování“, angl. watering „zavlažování“, „zalévání, polévání“, „ředění“ (existuje také water-supply — водоснабжение, srov. urban water-supply — městský водопровод, také water feed — питание водой a водоснабжение Гидр сл), dewatering „odstraňování vody“, „dehydratace“] mají neobvyklou slovotvornou stavbu. Přirozeněji česky by se tato činnost dala označit novotvarem vandentieka MetŽ „водоснабжение“: Vandentieka se nazývá centralizované nepřetržité dodávání vody vhodné kvality různým odběratelům vody. Vodovodní systém neboli vodovodní soustava se nazývá soubor technických zařízení a prostředků, který centralizovaně dodává kvalitní vodu ŽŪVand 5 (rus. водоснабжение), srov. drėgmėtieka MetŽ „влагообеспечение“ (tento výraz je starý už 40 let). Pro tento účel užívat vandentiekį23, jak se to dělá v PolŽ (pro водопровод i водоснабжение), by nebylo vhodné — vanden- 23 Výraz vandentiekis se užívá i v anatomické nomenklatuře: mozkový vodovod — aqu(a)eductus cerebri MedicŽ, Žmog anat 527, Gyv anat 321, 330, předsíňový vodovod — aqu(a)eductus vestibuli MedicŽ, Žmog anat 625, Anat I 68, Gyv anat 362 a vodovod hlemýždě — 39 Zásobování zahrnuje nejen vodovod, ale také dopravu vody v cisternách, rovněž nádrže, studny aj. V angličtině se v tomto významu užívá termín — water service AŽŪŽ. Objevuje se nový pojem vandentvarka T 1977 258 6. V jiných terminologiích se v podobných významech užívají mezinárodní termíny hidratacija „připojení vody“ a dehidr(at)acija „odebrání vody“. Např.: Během hydratace minerály vážou vodu Hidrogeol 39; hydratace — navázání H₂O ČhŽ; hydratovaný olej a dehydratované maso (anglicky také hašené vápno je dehydrated lime); dehydratace — odebrání vody — обезвоживание, дегидратация ЧhŽ; обезвоживание — odvodnění, dehydrování MetŽ (a reflexivní обезводить — odvodnit, ztratit vodu [vlhkost] MetŽ); dehydratace dřeně — dehydra(ta)tio pulpae, обезвоживание пульпы StomatŽ. V angličtině existuje také desiccation — обезвоживание; сушка Гидр сл, — sušení, vysušení; odvodnění AŽŪŽ, srov. mezinárodní slova sikativ, desikace, desikant, exsikátor, exsikace, exikáza, exikant (:lat. siccus „suchý“). V meteorologii, klimatologii a hydrologii se užívají termíny aridita, suchost MetŽ, aridní [suchá] zóna / aridní zóna [pásmo] / suchá [aridní] zóna MetŽ, aridní [suché] klima MetŽ, desertifikace aridních oblastí M ir G 1976 12 12, ang. arid — suchý, neúrodný (o půdě) AŽŪŽ, aridity — půdní sucho AŽŪŽ, semiarid — polosuchý AŽŪŽ a humidní, vlhký MetŽ, humidní zóna MetŽ, humidní [vlhké] klima MetŽ, ang. humidification — zvlhčování, vlhčení AŽŪŽ, увлажнение Гидр сл, humidify — zvlhčovat, vlhčit AŽŪŽ, humidity — vlhkost AŽŪŽ, humid farming — zavlažované zemědělství AŽŪŽ, humid area — увлажнённая область Гидр сл, dehumidification (mel.) — odvodnění, vysoušení AŽŪŽ, dehumidify — vysušovat, odvodňovat AŽŪŽ [: lat. aridus „suchý“ a (h)ūmidus „vlhký“]. Obvyklými mezinárodními ekvivalenty odvodnění a zavlažování jsou drenáž (viz kap. II) a irigace. Hydromeliorace aktivuje samotnou půdu neboli agrotechnickou (prováděnou agrotechnickými opatřeními) melioraci (agromelioraci): krtkování (podzemní rýhování²⁴) — určitý druh krátkodobé husté a mělké krtčí (podzemní) drenáže, která zadržuje vláhu, zvyšuje propustnost půdy pro vodu a zároveň ji odvodňuje, zlepšuje její provzdušnění a kypří podorničí, dále hluboká orba, prohloubení (zesílení) ornice, úzkopásá orba, tvorba brázd, vlnění povrchu půdy²⁵ či jiná profilace půdy, zarovnávání půdy (planýrování) aj. Agromeliorátor je neznámé slovo. aqueductus cochleae Žmog anat 625. V souboru „Materiál k terminologii biologie a srovnávací anatomie obratlovců (včetně člověka)“ J. Elisonase (Švietimo darbas, 1924, č. 1–9) se užívá výraz prostředek vodentraukis. Vodentraukis (zřejmě kalk z pol. wodociąg) užívali J. Basanavičius, A. Vireliūnas, A. Poška a Vaižgantas. V lidové mluvě se vodentraukiu někdy nazývá potok, např.: Naším polem protéká potůček, ale nemá jméno, jen se mu tak říká vandentraukys Păbiržė. 24 Žr. Kučinskaitė A. Ar geri terminai kurminimas, kurmint uvas. — Žemės ūkis, 1973, Nr. 11, p. 39. 25 Žr. Balašaitis A. Dirvų subangavimas. — Žemės ūkis, 1976, Nr. 9, p. 31. Taip pat žr. G. aivenis K. Ne dirvų banguotavimas, bet bangojimas. — Kalbos kultūra, 1981, sąs. 41, p. 63. 40 Kulturnětechnická meliorace spočívá v odstraňování křovin, pařezů, kamenů a drnů, dále v prvotním zpracování půdy (meliorační orba, diskování či frézování, válcování) a prvotním hnojení (v lučním hospodářství se mu říká také meliorační hnojení Piev₂ 107). Chemická meliorace spočívá v používání chemických melioračních prostředků26: vápnění kyselých půd27 (rusky také удобрение известью, srov. i litevsky vápenná hnojiva T 1976 40 1, 287 3), sádrování slaných slanisek ŽŪ 1976 11 3 (rusky také удобрение гипсом), s cílem demineralizace / odsolení, a také setí a zaorávání zeleného hnojení || siderálních kultur | siderálních rostlin (bobovitých rostlin, například lupiny), jinými slovy využití siderace neboli zeleného hnojení (angl. sideral fertilizer AŽŪŽ) – zelené hnojení. Od toho se liší u nás teprve začínající užívání termínu fytomeliorace M ir G 1979 6 9 (pol. fitomelioracja Słownik wyrazów obcych. Redaktor naukowy Tokarski J. – Warszawa, 1971), tedy meliorace pomocí rostlin (srov. agromeliorační lesy | výsadby | porosty || meliorace zalesňováním, odvodňování pomocí rostlin). Jestliže se plánuje meliorovat jednotlivé krajiny MG 1977 2 28, možná se brzy objeví také nějaká krajinářská či komplexní meliorace28. 5. Meliorace, nebo meliorace Protože existuje mnoho druhů meliorací, někteří autoři, aniž by se nad tím dobře zamysleli, zavedli množné číslo meliorace. Např.: Zemědělské meliorace se dělí na hydrotechnické, agrotechnické, kulturně-technické a chemické meliorace. Mezi samostatné druhy meliorací se někdy ještě řadí ochranné lesní pásy, protierozní opatření aj. 26 Pol. meliorant znamená také „meliorátor“ (ačkoli běžnější je meliorator). Podobných paralel je více, např.: informant a informátor, demonstrant a demonstrátor, zast. řemeslo a amatér, rus. секундант a секундантор „mlátič studentských bratrstev“, фабрикант a фабрикатор „ten, kdo vyrábí v továrně“, оркестрант a оркестратор „ten, kdo orchestruje“, dále konzervant a konzervátor, jejich významy se však obvykle liší (totožnou sémantiku mají спекулянт – спекулятор, пренумерант – пренумератор). Podobné dvojice označující původce a nástroj se rovněž většinou liší: фумигант a фумигатор „dýmicí zařízení“, реагентаѕ a реакториус, антитранспирантаѕ a транспиранториус, вариантаѕ a вариаторius, sekant a секаториус „zahradní nůžky“, třebaže ve stejném významu označujícím původce se užívají дезодорантаѕ a дезодор(из)атораѕ, транквилантаѕ a транквилизаторius, стимулантаѕ a стимуляторius (doporučují se první varianty; srov. ještě антидепресантаѕ, адстрингентаѕ, релаксантаѕ, фотосенсибилантаѕ; avšak оксидаториус). Význam přístroje má (bio)стимуляториус. 27 Srov.: V podmínkách rybničního hospodářství je vápnění důležitým melioračním opatřením Tvenk 52. Vápník se používá jako meliorační a dezinfekční prostředek Tvenk 82. 28 Tato domněnka z první redakce článku (1977) se velmi rychle potvrdila. Nejprve se hovořilo o melioraci jako o souboru určitých opatření MG 1973 3 6, T 1973 52 4, potom o souboru melioračních prací M ir G 1978 9 15 a jejich komplexnosti M ir G 1978 9 14, o komplexních melioračních pracích T 1978 67 2, že program prací se stává komplexním T 1978 129 3, meliorace se stává stále komplexnější T 1978 67 2, a nakonec bylo jako heslo vyhlášeno: Hlavním směrem je komplexní meliorace T 1978 70 1 (název článku). Mimochodem, komplexní odvodňování se objevilo o něco dříve – MG 1976 10 7. Méně častá je krajinná biologická meliorace Šv 1978 19 22. 41 Hydrotechnické meliorace neboli hydromeliorace se dále dělí na odvodňovací a zavlažovací Mel 10. Ještě větší vadou je, že se toto množné číslo důsledně nedodržuje a zaměňuje se s jednotným číslem. Např.: Meliorace jsou velmi významné, <…>. Tento vědní obor je dnes obzvlášť důležitý Mel 3. Věda o základních opatřeních a způsobech zlepšování půdy, <…>, se nazývá meliorační věda Mel 5. Ačkoli praktické využívání meliorací (odvodňování a zavlažování) sahá několik tisíciletí před náš letopočet, širší teoretický rozvoj meliorační vědy však začal poměrně nedávno Mel 5. Vědecký výzkum v oblasti meliorací u nás v republice v největším rozsahu provádí Litevský vědeckovýzkumný ústav hydrotechniky a meliorací Mel 6. V zahraničí se v oblasti meliorační vědy mnoho vykonalo <…> Mel 6. Meliorační vědě naší země mnoho přinesli <…> Mel 6. V současnosti se rozvojem meliorační vědy u nás zabývá několik desítek ústavů Mel 6. <…> plánování meliorací Mel 227. <…> plán melioračních prací Mel 228. Podobných výkyvů je i jinde spousta, např.: zavlažovací meliorace Hidrogeol 13, ale odvodňovací meliorace Hidrogeol 92; hydrotechnické zemědělské meliorace Drėk 3, ale zavlažovací meliorace Drėk 5; meliorační systémy Vand ūk 48 a meliorační systémy Vand ūk 66, 90, 134, 170. Jedna kniha J. Čeičio se jmenuje „Meliorace půd“, jiná „Zemědělské meliorace. Odvodňování“, ačkoli zbytečné množné číslo se vyskytuje už v první z nich, např.: Dlouhodobá zlepšení půd, která se provádějí agrotechnickými opatřeními, se nazývají agromeliorace Saus 6. V knize K. Ramanauskase „Ekonomika vodního hospodářství“ se užívá výraz ekonomická efektivnost meliorací Vand ūk 186, 200, 204 (také Mel 235), existují však i knihy V. Mališauskase „Ekonomická efektivnost meliorace“ (V., 1970) a S. Šešelgienė „Efektivnost meliorace v sovětské Litvě“ (V., 1973). Tato nejednotnost pochází z ruštiny. Například v roce 1965 vyšly v Moskvě dvě knihy: Панцадиди А. Д. ir kt. Сельскохозяйственная мелиорация a Розин В. А., Безменов А. И., Луганский В. Д. Сельскохозяйственные мелиорации. To nám ovšem není omluvou. Meliorace by mohly mít množné číslo pouze ve specifickém významu „meliorační systémy“ (srov.: zřídili melioraci/-e, meliorace/-e dobře funguje/fungují, meliorace/-e se porouchala/-y). Takový význam (jako například u slov konstrukce, operace, organizace, reparace, repetice...) však nemá, stejně jako jej nemají kanalizace, mechanizace, automatizace, filtrace29… Nejhorší je, že se příklady s melioracemi objevují také u drenáží: Zařízení k odvádění nebo snižování hladiny podzemní vody se nazývají drenáže Autokel 106 (ačkoli Různé případy použití drenážních zařízení Autokel 106, druhy drenáží Autokel 107), Při stavbě silnic se zřizují tyto drenáže: <…> Kel 129; zavlažování: zvláštní druhy zavlažování Mel 185 (ačkoli druhy zavlažování Mel 140, způsoby zavlažování Mel 140); zálivky: druhy zálivek Mel 151, vegetační zálivky Mel 151. Množné číslo se snaží prosadit dokonce i u slova technika: V kolchozu probíhá oprava technik plynule a mechanizovaně ŠI 1977 10 9 (z tisku). <…> estampy, vytvořené technikami hlubotisku či litografie. Nové způsoby řešení témat si vyžádaly nové techniky, mezi nimiž získávají populari- 29Takový význam se někdy objevuje v poezii: Budu kráčet po silnicích i stezkách kolem meliorací, kde bývaly luhy L ir M 1980 4 10. 42 rozmanité druhy leptu a kombinované techniky se staly bohatšími P 1977 6 132. Nemají však konkrétní význam jako orby, tkaní, a proto je nelze tolerovat. Množné číslo se vyjadřuje nejen gramatickým plurálem. 6. Gerinimas Jelikož lat. melioratio znamená „zlepšování“30, je toto slovo také nejdůležitější při výkladu a charakteristice meliorace. Například: meliorace – základní zlepšení nepříznivých přírodních podmínek s cílem dosáhnout vysokých a stabilních výnosů zemědělských plodin MelŽ; agromeliorace – základní zlepšení vlastností půdy agromelioračními opatřeními MelŽ; hydromeliorace – základní zlepšení půdy hydromelioračními opatřeními MelŽ; meliorace – základní zlepšení půdy: <...> TŽ 1936, meliorace, meliorování – základní zlepšení půdy pro zemědělské účely, <...> TŽ 1969; melioracemi lze nazývat pouze základní dlouhodobá zlepšení půdy Saus 7; Nauka o základních opatřeních a způsobech zlepšování půdy, <...> se nazývá naukou o melioraci Mel5. Výklady se poněkud liší – někde jde o půdu, její vlastnosti, jinde o přírodní podmínky (v dalších pramenech o vodním, vzdušném a větrném režimu Mišk kult 352) –, ve všech se však vedle významového jádra „zlepšování“ a jeho objektu (půdy, půdních vlastností...) objevuje i třetí významový prvek – přívlastek základní (tedy kapitální). Navzdory tomu se někdy hovoří také o běžných a základních melioračních pracích Tvenk 50 nebo o základní melioraci Armand 38 (pravděpodobně se tím rozumí hydromeliorace), srov. rus. коренная мелиорация, pol. melioracja podstawowa. Zlepšování je nejen nejdůležitějším prvkem výkladu (definice) meliorace, ale používá se – nejčastěji pouze ve slovnících – také jako samostatný termín. Například ŽOŽ uvádí улучшение – gerinimas (vedle zlepšování odrůd v genetice, šlechtění a eugenice se vyskytuje i zlepšování půdy veislių gerinimas yra ir žemių gerinimas), AŽOŽ uvádí soil improvement – meliorace půdy, zlepšování, MelŽ má pagerinimas – улучшение „zvyšování množství žádoucích vlastností z hlediska očekávaných výsledků a snižování množství nežádoucích vlastností“ a pagrindinis pagerinimas – коренное улучшение „zlepšení ploch půdy dlouhodobými opatřeními, která vyžadují značné množství práce a investovaných prostředků“ (jinak řečeno melioracija). Někdy se dokonce nevysvětluje melioracija jako zlepšování (bez přívlastku základní), nýbrž naopak, například: Dlouhodobá zlepšení půdy prováděná agrotechnickými opatřeními se nazývají agromeliorací Dirv mel 6. Nejdůležitějšími opatřeními ke zlepšení agrární krajiny v suchých krajinách jsou závlahy, zatímco ve vlhkých krajinách meliorace odvodňovací Krast 173. V populárním stylu se někdy zlepšování půdy používá jako výklad či charakteristika meliorace, například: <...> téma meliorace, jinými slovy zlepšování půdy, u nás jako by poněkud upadlo v zapomnění L ir M 1977 23 16 (R. Sadauskas). 30 Někdy se chybně píše také toto: latinské slovo melioratio znamená zásadní zlepšení půdy pro zemědělské účely, které spočívá v odvodňování bažin, zpevňování pohyblivých písků, umělém zavlažování a zřizování vodních nádrží M ir G 1973 11 28. 43 V lučním hospodářství se sice vyskytuje oddělení meliorace luk MelŽ a stanice meliorace luk MelŽ (rus. и лу гомелиоратор ССРЛЯ VI), samotný termín meliorace se však používá velmi zřídka, například: povrchová a základní meliorace Armand 110. Ve specializované literatuře je obvyklým termínem zlepšování, například: zlepšování luk, zlepšování pastvin ŽUŽ, pasture improvement – zlepšení pastvin AŽUŽ (také zlepšené louky T 1977 97 1). Rozlišuje se základní a povrchové, dílčí³¹ zlepšování, například: Základní zlepšování je takové, při němž se zničí veškerá dosavadní vegetace a vytvoří se nová; proto se také nazývá zakládáním lučních porostů Piev₂ 74; povrchové zlepšení luk – zlepšení luk bez rozorání drnu MelŽ. Jiné prameny hovoří o dvou způsobech zakládání luk a pastvin: základním a povrchovém Augal 345 (rus. залужение), používá se však také termín základní zlepšování Augal 346. Termín povrchové zlepšování je poněkud zvláštní. Je ještě podivnější, že základní zlepšování končí základním (předseťovým) hnojením Piev₂ 90, zatímco povrchové melioračním hnojením Piev₂ 107. Terminologická opozice není dokonalá. Obecně má zlepšování půdy poněkud neurčitý význam a chybí mu terminologická přesnost. Srov.: Druhým cílem knihy je shromáždit <…> zkušenosti zemědělců, melioračních odborníků, agronomů a vědeckých pracovníků, kteří se neúnavně věnovali zlepšování půdy a ničení všemožných půdních škůdců, <…> Žem kult 3. Stejný zákon platí v Indii, kde lze pozemky nedbalého rolníka zabavit na deset let a vrátit mu je po zlepšení a užívání, které pokryje náklady Armand 12–13. Někdy se dokonce mluví nesmyslně: Země je od přírody dokonalá a štědrá, člověk ji miluje, je na ni hrdý, a proto ji také zlepšuje a napravuje L ir M 1971 33 10. Proč zlepšovat něco dokonalého? Často se (po)zlepšování a zlepšit používá zjevně nikoli ve významu „meliorace“ či „meliorovat“, avšak jasná hranice tu není, srov.: Na Sapro pel iu (<…>) bylo zlepšeno přes 100 ha neúrodné půdy a <…> využití kalů ke zlepšování půdy by se mělo stát samostatným druhem meliorace T 1979 112 4. Hlavním opatřením ke zlepšení půdy je hnůj Vad 28. <…> vozíme rašelinu ke zlepšení půdy T 1977 47 4. <…> minerální hnojiva nejsou hlavním prostředkem ke zlepšení našich plodin, nýbrž pouze doplňkovým Vad 32. Bažinatý, ponurý les v této oblasti stál chlebu v cestě. Vykácet jej znamenalo prosvětlit, zlepšit a zúrodnit půdu P 1978 9 124. Totéž lze říci o zlepšovateli: Luštěniny jsou nejlepším zeleným hnojením, <…> zlepšují provzdušnění půdy a její vlhkostní a teplotní režim MG 1977 2 25. Výzkumem byla zjištěna úloha lesa jako zlepšovatele chemického a organického složení půdy M ir G 1981 1 37. Tyto poznámky samozřejmě není třeba chápat jako odsuzování takového užívání. Meliorace už natolik zdomácněla, že se občas tvoří i zcela litevské odvozeniny, například „pomeliorační“ osady MG 1976 10 6. Ačkoli deteriorace dosud nebyla v litevštině zaznamenána, její kalk blogėjimas („zhoršování“) se již objevuje: Hrozivým příznakem ekologické krize je zhoršování kvality životního prostředí M ir G 1978 12 7. ³¹ Někdy se označuje oběma názvy – Piev₂ 74, někdy pouze jedním – povrchové Gyvul 93, 114, dílčí Piev₁ 212 (rus. поверхностное). 44 7. Funkční nedostatky Historie meliorací a jejich funkční sémantická struktura jsou poněkud spletité a do jisté míry paradoxní. Jejich vzkvétající současnost někdy vykvétá i zcela prázdnými květy. Zde poukážu na několik charakterističtějších nedostatků v užívání. Za poněkud nabubřelé pleonasmy (skryté tautologismy) je třeba považovat tyto příklady: Přirozenou kvalitu půdy bylo možné zlepšit meliorací polí <...> M ir G 1978 5 27. Meliorací a kultivací půdy se zvyšuje její produktivita Šv 1980 3 13. Rozsáhlé meliorace, intenzivní přeměna a zlepšování půdy přinášejí stále bohatší klasy T 1976 31 1. <...> meliorační stav 300 tisíc hektarů zavlažovaných pozemků se zlepšil. Zavlažovací systémy byly přebudovány na ploše 300 tisíc hektarů T 1972 19 2. <...>meliorační stav 92 tisíc hektarů zavlažovaných pozemků se zlepšil a zavlažovací systémy byly přebudovány na ploše 76 tisíc hektarů T 1973 172 2. Co znamená meliorační stav? Pravda, MelŽ uvádí meliorační podmínky půdy — почвенно-мелиоративные условия, ale tento „termín“ nevysvětluje. Zřejmě jde o totéž co půdní podmínky, „vodní, vzdušný a živinový režim půdy, mechanické složení, přítomnost karbonátů“ MelŽ (srov. condition of soil surface — состояние поверх-ностной почвы Гидр сл), jen se na ně pohlíží z hlediska meliorací³². Zlepšit lze a je třeba pouze přirozený stav a přirozené podmínky, ty se však ani po zlepšení nestávají melioračními, nýbrž kulturními. Co znamená meliorovat ve velkém (nebo v malém)? To nejspíš nevědí ani meliorátoři, ani jazykovědci. Jisté je jen to, že takové novinářské kuriozity je třeba pořádně „odmeliorovat“ — odvést vodu a vysekat houštiny myšlenek. Pleonasmem je také meliorační zavlažovací systém M ir G 1980 1 22. Společné užívání slova meliorovat a jeho hyponym (částečných synonym, implikačních označení)³³ odvodňovat, drenážovat a zavlažovat, irigovat má dvě vady. První je nadužívání příbuzného slova (hyperonyma³⁴) meliorovat místo specifického označení (hyponyma) odvodňovat nebo drenážovat. Tento jev neustupuje, přestože se vedle odvodňování stále více praktikuje také zavlažování. Například: Meliorace dokončuje odvodňování bažin a ničení křovin T 1977 187 4. V roce 1975 byl průměrný výnos obilovin na meliorovaných pozemcích o 8,1 cnt/ha vyšší než na neodvodněných pozemcích Šv 1976 20 4. Vícekorečovými rypadly vyrobenými v Estonsku bylo odvodněno přes 4 miliony hektarů pozemků meliorovaných v Sovětském svazu (v Litvě jimi bylo drenážováno 97% meliorovaných ploch) Šv 1978 4 17. Po melioraci ploch s nadměrnou vlhkostí byl oznámen prudký pokles počtu čápů, který se poněkud zastavil T 1978 75 4. V Litvě se plánuje během tohoto pětiletého období meliorovat 540 tisíc hektarů příliš vlhké půdy T 1977 90 2. Meliorátoři podmáčené, příliš vlhké 32 Podobný je i meliorační plán, „mapa, na níž je konvenčními značkami znázorněn místní reliéf“ MelŽ. 33 Dėl šių terminų žr. Lyons J. Wstęp do językoznawstwa. — Warszawa, 1976, s. 496. Dž. Lajenzas hiponimiją apibrėžia kaip vienpusę implikaciją (p. 497), arba inkluziją (p. 496), o sinonimiją — kaip abipusę, arba simetrinę, hiponimiją (p. 498). Žr. taip pat Степанов Ю. С. Основы общего языкознания. — М., 1975, с. 52. 34 K termínu hyperonymie (a hyponymie) viz Agricola Ch., Agricola E. Wörter und Gegenwörter. Antonyme der deutschen Sprache. — Leipzig, 1979, S. 15. Oba termíny již byly zařazeny do učebnice. — Новиков Л. А. Семантика русского языка. — М., 1982, с. 241. 45 povrch půdy v úrodná pole Ekspl 283. <…> indikace přebytku vody, který meliorace přesně (! — J. K.) a plánovitě odstraňuje M ir G 1977 8 11. Kniha V. Šileiky „Meliorace podmáčených ploch“ (V., 1956) se zabývá pouze „otázkami odvodňování podmáčených ploch“ (s. 5), nikoli všemi druhy meliorací. Nechybí ani vtip odvodnění kapes Šl 1976 10 6 (=odvodnění) a autoři „Burtų“ používají odmeliorovat N 1975 6 59, tedy, řečeno žemaitsky, odvodnit dítě. Obecně je slovo odmeliorovat utvořeno poněkud nešťastně s předponou převzatou ze slova odvodnit — znamená totéž co zlepšit, tj. přílišným zlepšováním něco pokazit. Nedoložený je také název profese odvodňovač. Pravda, odvodňovači, kteří se sami vždy označují za meliorátory, toto slovo někdy užívají, ale chybně — ve významu „odvodňovací zařízení“. Pouze v básni výřečného Albina Žukauska jsem narazil na výraz odvodňovatel KV 1976 29 4. Vzácným hostem jsou i odvodňovací příkopy Mel 10; nejčastěji se užívá výrazů meliorační nebo meliorační příkopy. Kniha V. Šileiky se jmenuje „Meliorační příkopy“ (V., 1968), ačkoli se v ní hovoří pouze o odvodňovací síti (s. 3, 9). Totéž platí i pro definice v MelŽ: regulační část meliorační soustavy — soubor odvodňovacích zařízení odvodňovací soustavy, a odváděcí část meliorační soustavy — soubor odváděcích kanálů odvodňovací soustavy, <…>. Specialisté se jako by styděli psát jednoduše a přesně. Druhou vadou je řazení hyponym odvodňovat, zavlažovat, irigovat vedle hyperonyma meliorovat, či dokonce jejich ztotožňování. Například: Meliorací (odvodňováním) se zlepšují podmáčené porosty <…> Mišk kult 398. Odvodňování lesních pozemků neboli jejich hydrotechnická meliorace Mišk kult 397. Úplně se vzdát meliorací a odvodňování v okolních územích je nereálné, proto se při koordinaci projektů odvodňovacích prací usiluje o to, aby hospodářská činnost co nejméně ovlivnila (! — J. K.) rezervaci MG 1976 8 7. <…> jak působí práce na zavlažování a melioraci ploch na biocenózy M ir G 1979 10 16. Stále významnější úlohu při dalším zintenzivňování zemědělské výroby a zvyšování její ekonomické efektivity hraje irigace a meliorace, <…> T 1978 238 1. Do výstavby irigačních a melioračních zařízení stát a kolchozy vložily 6,6 miliardy rublů T 1976 26 2. To se odráží i v názvech institucí, srov.: V letech 1949–63 prováděly odvodňovací a kultivační práce na bažinatých pozemcích meliorační strojní stanice (MMS). <…>. Od roku 1963 provádějí meliorační práce meliorační stavební správy (MSV), <…>. Meliorační práce plánují a kontrolují <…> (od roku 1963) správy odvodňovacích soustav MLTE II 553. Takové užívání odpovídá výrazům zemědělství nebo rostlinná výroba, zemědělství a rostlinná výroba apod. Takovým klasifikačním nelogičnostem je třeba se vyhýbat. Dalším problémem je zkreslování sémantické valence mezinárodního slova meliorovat. Například: O jezerech Druskonis a Ilgis, která se právě meliorují, však nic podobného nemáme T 1974 256 4. Na úpatí hory — přímá jako šíp meliorovaná Kražantė L ir M 1979 7 13. Zde není třeba meliorovat, nýbrž odvodňovat. Jde také o prohřešky literátů a humoristů: <…> směle a demonstrativně, takříkajíc „odmeliorovávají“ nám obvyklé potůčky a potůčky potůčků poetické krásy, uzavřeného logického zapletení a emocionálně otevřené argumentace Šv 1979 18 11. A koňak i hořkou také výčepní … odmelioruje Šl 1976 10 6. 46 Poslední zvláštností je umělé zavlažování: přívlastek umělé je připojen zbytečně, je nadbytečný, protože tento významový prvek obsahuje už sama gramatická forma kauzativu, vyjadřovaná příponou -inti — „způsobit, aby zvlhlo“, „podněcovat, aby se stávalo vlhkým“ (aktivní, antropogenní kauzativ) nebo „dovolit, aby zvlhlo“ (pasivní, přírodní kauzativ). Této nedokonalosti se nevyhýbají ani slovníky. Zde jsou jejich výklady slova irigace: umělé zavlažování polí, zalévání M. a S. „Svetimų ir tarptautinių žodžių žodynėlis“, umělé zavlažování polí, zalévání TŽ 1936, umělé zavlažování polí TŽ 1951, DŽ₁, DŽ₂, umělé zavlažování polí GeogrŽ. Podobně také MetŽ: орошение — ирригация, иригация, (дқрб-тиніс) дрėкинimas, орошение — (dirbtinis) drėkinimas, irigavimas, искусственное орошение — dirbtinis drėkinimas. Totéž ve výkladech meliorace: základní zlepšení půdy: odvodnění bažin, zlepšení půdy, umělé zavlažování, zpevnění navátých písků TŽ 1936, základní zlepšení půdy <…>, <…>, <…>, umělým zavlažováním, <…>, <…> TŽ 1969. Tak se píše i v textech, např.: V současnosti se ve světě uměle zavlažuje asi 20% zemědělské půdy ŽŪ 1976 8 31. Na ploše přes 1000 hektarů zřídíme umělé zavlažování MG 1976 10 5. Kde kořeny tohoto jevu vyrašily, je jasné: v ruštině, v níž podobné slovesné diateze nejsou tak obvyklé. Příčina takové interference je samozřejmě psycholingvistická, takže za ni nemůže ruština, nýbrž naše vlastní neznalost — neznalost litevštiny a nepochopení jejích rozdílů oproti ruštině. Nepřípustné je i přírodního, přirozeného zavlažování, vzniklé stejným způsobem, např.: Bažinami se nazývají silně zavlažované (=velmi vlhké, podmáčené) pásy země Kel 295. K endogenním se řadí i takové jevy, jako je drift zmagnetizovaného zemského jádra, který vyvolává kolísání gravitačního pole (…), jež zase ovlivňuje anticyklonálnost atmosférické cirkulace a určuje rytmus zavlažování severní polokoule (=vlhkosti, vláhy) M ir G 1980 5 36. Tak vzniká i opozitum přirozené zavlažování: Používá se <…> k přirozenému i umělému zavlažování polí, <…> Armand 14. Jiný původ má umělé oboustranné zavlažování — zavlažování přiváděním vody ze zavlažovače na obě strany po uměle vytvořeném svahu MelŽ. Mělo by se nazývat svahové, přesněji sklonové oboustranné zavlažování. Odvodňování se nikdy neoznačuje jako umělé: v ruštině totiž existují diateze осушение a высыхание35. II. Drenáž Drenáž a odvodňování mají mnoho druhů a způsobů. Např.: dokonalá a nedokonalá drenáž Hidrogeol 268 (srov. dokonalá dréna Hidrogeol 268 a nedokonalá dréna Hidrogeol 269, dokonalá studna Hidrogeol 252 a nedokonalá studna Hidrogeol 252, „dokonalá“ studna MelŽ a „nedokonalá“ studna MelŽ); intenzivní a extenzivní odvodňování 35V prvním vydání se autor snad trochu zmýlil — taková věc se sice někdy stává, když mluví neodborníci, např.: Zemědělství v Etrurii <…> bylo možné jen po umělém odvodnění bažin Maškina s N. Senovės Romos istorija. — V., 1955, s. 80. Č. Kudaba používá dokonce i umělé zavlažování — L ir M 1971 33 40. 47 ŽŪŽ [intenzivní odvodňování „takové odvodňování, při němž byla provedena (!) – J. K.) regulační část odvodňovací soustavy (uzavřené nebo otevřené odvodňovací potrubí)“ MelŽ]; sys-tematická drenáž „taková drenáž, při níž jsou odvodňovací potrubí rozmístěna rovnoběžně jedno vedle druhého v určitých vzdálenostech“ MelŽ; úplná systematická drenáž „nezředěná systematická drenáž“ MelŽ a výběrová řídká systematická drenáž „taková řídká systematická drenáž, při níž se vyvádějí pouze vybraná, nejpotřebnější odvodňovací potrubí, přičemž se dodržuje určitý systém a rovnoběžnost“ MelŽ, takže „vynechané drenážní linie lze dodatečně provést (!) – J. K.)“ Mel 56 (a podrobné odvodňování příkopy Mel 72) a nesystematická drenáž „taková drenáž, při níž jsou drény rozmístěny v nestejných vzdálenostech, bez dodržení rovnoběžnosti, pouze na místech, kde se projevuje nadbytek vlhkosti“ MelŽ, nebo výběrová drenáž / částečná drenáž viz výběrová drenáž „nesystematická drenáž, při níž se odvodňovací zařízení instalují nikoli na celé ploše, ale pouze na místech, která je třeba odvodnit“ MelŽ. Někdy se blízké způsoby slévají, např.: v letech 1920–39 intenzivně (podrobně) odvodněno <...> MLTE II 552, anebo jsou z nedbalosti zaměňovány, např.: V současnosti je v republice odvodněno 2,2 milionu hektarů, z toho intenzivně (tj. při provedení všech melioračních a kultivačních prací) – 1,7 milionu Šv 1976 20 4. Problém představuje také dvojice termínů vertikální a horizontální drenáž. MelŽ horizontální drenáž vykládá jako „drenáž, kterou se voda odvádí stranou“, nikoli zcela vodorovně, ale po mírném sklonu, zatímco vertikální je „taková drenáž, při níž se odvodňování provádí svislými trubkami, jimiž se voda buď odvádí do propustných hlubších vrstev (holandská drenáž), nebo se čerpá na zemský povrch (kalifornská drenáž)“. Silničáři se však drenáž pokoušejí dělit nikoli podle směru vodních toků, ale podle směru filtračních vrstev v drenážním příkopu, např.: Racionální vertikální drenáž, v níž jsou filtrační vrstvy nasypány nikoli vodorovně, nýbrž svisle: jemnozrnné u zvodnělé zeminy a hrubozrnné uprostřed drenáže Kel 130–132. Jde tedy o primitivní variantu běžné horizontální drenáže — drenáž bez dutého vodního vedení (trubice), podobnou kamenné drenáži, jen nepokrytou, zato opatřenou vylepšenými bočními pískovými a štěrkovými filtry. Označovat ji jako vertikální není vhodné, protože to vede k záměně termínů. Největším problémem je však vztah významů běžné horizontální drenáže a jejího litevského ekvivalentu odvodňování, jejich rozlišování — desynonymizace a její důsledky (pleonasmy a oxymórony). Historie lit. drenáže je krátká — začíná před dobrým půlstoletím, téměř dvě století po vzniku moderní drenáže (hliněná drenáž existovala již v Mezopotámii před 4 tisíci lety). V „Svetimų ir tarptautinių žodžių žodynėlyje“ M. a S. se drenáž vykládá takto: „Odvodňování půdy pomocí určitých podzemních trubek“. Naproti tomu definice v TŽ 1936 zní: „odvodňování vlhké půdy trubkami a kanály zakopanými v podloží“; zřejmě se tím míní otevřené kanály (protože kanály nelze zakopat). Výklad v TŽ 1969 je podobný: „odvodňování bažinaté půdy otevřenými příkopy nebo pórovitými (či s bočními otvory) trubkami uloženými pod zemí“. Podobně drenáž popisuje i odborná literatura: Drenážním zařízením může být příkop, rýha, galerie, linie potrubí uloženého pod zemí a další zařízení, která snižují hladinu vody 48 Hydrogeol 268. Z toho se vyvozuje zásadní závěr: Teoreticky je princip fungování všech horizontálních drenážních zařízení podobný. Proto je dále budeme nazývat prostě drenem nebo drenáží Hydrogeol 268. Z toho plyne, že v podstatě i příkop je dren. Kel 129 se přímo uvádí: Nejjednodušší drenáží je otevřený příkop zahloubený do zvodnělé vrstvy. Otevřený příkop je rovnocenný drenážnímu příkopu, přičemž oba jsou opakem uzavřené drenáže: Nejčastěji se zřizuje uzavřená drenáž (obr. 2. 3. 3). Na dno příkopu se ukládá zařízení odvádějící vodu – drenáž Kel 129. Drenáž je zde tedy již dvojznačná. Jiní autoři zastávají opačný názor: Umělé podzemní cesty vody určené k odtoku (odstranění) přebytečné půdní a podzemní vody se nazývají drenáží Mel 51. Který názor je správnější nebo v čem je lepší, nejlépe ukáže původní význam slova dren a drenáž – přírodní i umělé, tedy meliorační – a jeho vývoj. Je lepší větší odbočka k hydrologii než další bílá místa. 1. Přirozená neboli přírodní drenáž Litevsky drenáž znamená 1. „zřízené vedení drenážních trubek pro účely odvodňování“; 2. „drenážní trubka“ MelŽ. Tato dvojznačnost již byla (jako negativní jev) vytčena i v obecných pracích o terminologii (teorii)³⁶. Ve slovnících je však výraznější než v praxi: ve významu drenážní trubky se drenáž častěji vyskytuje pouze v lidové řeči: Drenážní trubky, lidově zvané dreny, nejsou v Litvě žádnou novinkou. První byly vyrobeny už v roce 1855 Vas 199. (V nářečích se vyskytuje také drėnė, v řeči lékařů dren.) Trubková drenáž je vzácná ŽŪŽ (a také trubková drenáž Šv 1978 16 13). Anglické drain má mnohem širší význam – „drenáž, dren, drenážní kanál; odtok“ AŽŪŽ, 1. „дренаж; дрена; дренажная канава“; 2. „водосток; водоотвод“ Гидр сл. Odpovídajícím způsobem mají širší význam i výrazy draining – „odvodňování; odtok; odtékání; vytékání; drenáž“ AŽŪŽ a drainage, které znamená především 1. „водосбор, бассейн“; 2. „речная сеть“ (teprve poté 3. „дренаж“; 4. „дренирование; осушение“): lake drainage – водосбор озера, drainage lake – проточное озеро (op. drainless lake – бессточное озеро), drainage basin – водосборный бассейн, водосбор, lake drainage basin – водосборный бассейн озера, sink drainage – сточная система Гидр сл. Blind / closed drainage neznamená jen закрытый дренаж, ale také бессточный бассейн (srov. closed basin – 1. бассейн, не имеющий стока в море; 2. закрытый бассейн; 3. непроточный водоём, zatímco inland basin – бессточный бассейн) Гидр сл. Angličané mají konečně také autogenetic drainage – дренажная сеть, созданная самой рекой, well drained stream basin – хорошо дренированный речной бассейн, poorly drained stream basin – слабо дренированный речной бассейн Гидр сл. „The Concise Oxford Dictionary of Current English“ (Fourth Edition Revised by E. McIntosh) vysvětluje drainage obecně jako „odvodňování; soustava odvodňovacích zařízení, umělých nebo přírodních“. Přirozená neboli přírodní drenáž se do litevských slovníků dosud nedostala, ale ve odborné literatuře se používá nejčastěji. V melioračních textech však ³⁶ Žr. Keinys S. Terminologijos abėcėlė. – V., 1980, p. 32. 49 ve významu přirozeného odvodňování půdy – v protikladu k umělému – se obvykle používá litevský ekvivalent odvodňování, neboť je obecnější. Např.: Odvodňovací síť tvoří potoky různé velikosti a příkopy různého účelu Mel gr 3. Prostředky k odvodnění území mohou být přirozené (potoky, řeky, jezera) i umělé (příkopy, koryta, dreny) Mel 39. Naproti tomu hydrogeologie používá výrazy drenáž, odvodňování, přirozené odvodňování. Stejně jako v melioraci se nejprve zmiňuje odvodňování půdy, tj. jímání a odvádění vody (srov. angl. the river drains the whole countryside – řeka odvádí vody z celé oblasti), avšak pouze přirozenými vodními toky, např.: Dobré přírodní odvodnění, protože se řeky hluboce zařízly: od koryta řeky k rozvodí je výškový rozdíl 15–18 m (=výškový rozdíl) Hidrogeol 309. Přirozeně odvodňované hlinité půdy M ir G 1978 12 15, přirozená drenáž půdy tamtéž 16. V hydrogeologii však odvodňují i vody, tj. odvádějí vodu z povodí: V okrese Trakai je mnoho jezer (295), ale zabírají pouze 3,30% plochy okresu. Jejich hladina v důsledku přirozeného odvodňování výrazně poklesla Krašt 81. Proud podzemní vody se obvykle pohybuje (=teče) k nejnižším prvkům reliéfu: k řekám, potokům, příkopům, údolím, jezerům a sníženinám, které jej odvodňují Hidrogeol 134. Když řeka nebo jezero odvodňuje napjatou zvodnělou vrstvu, piezometrická hladina vody klesá směrem k místu odvodnění, <...> Hidrogeol 164. Je-li hladina podzemní vody výše než hladina mezivrstvové vody, doplňuje podzemní voda napjatou mezivrstvovou vodu. Tento proces se nazývá přirozené odvodňování podzemních vod Hidrogeol 144. Přirozený, samovolný charakter tohoto procesu, kdy není uveden činitel, který jej vyvolává, se vyjadřuje zvratnou formou: Oblast, kde se zvodnělá vrstva podzemní vody přibližuje k zemskému povrchu a podzemní voda vyvěrá na povrch, se nazývá oblastí přirozeného odvodňování podzemních vod Hidrogeol 135. Z příkladů je zřejmé, proč zde nelze použít litevský ekvivalent odvodňování ani vysychání: voda nemůže odvodňovat vody ani půdu; vodní toky vodu odvádějí, vypouštějí či splavují (srov. angl. to drain into the river – odvádět vodu do řeky (o přítoku)], voda také „nevysychá“, nýbrž odtéká, odplouvá nebo se rozlévá. Ačkoli podzemní vody často bývají objektem melioračního odvodňování Hidrogeol 131, neodvodňují se však ony, odvodňuje se pouze půda – reguluje se v ní vlhkostní režim. Někdy se odvodňují vodní nádrže: Máme však dost luk a Kuršský záliv je nám velmi drahý na to, abychom dovolili přírodě jej vysušit Vas 90. Přirozená | přírodní drenáž | odvodňování || přirozené odvodňování je pouze jednou částí oběhu vody v zemi. Souvisí s opačným procesem – doplňováním vodních zdrojů. Např.: V oblastech mírného a velmi vlhkého klimatu podzemní voda většinou napájí řeky a jiné přirozené útvary povrchové vody, nebo řeka odvodňuje podzemní vodu Hidrogeol 141. Oblast odvodňování napjatých vod tvoří úseky výstupu zvodnělé vrstvy na zemský povrch, které leží níže než oblast doplňování Hidrogeol 158. Bažiny a zamokřené půdy v nížinách jsou převážně napájeny vyvěrající podzemní nebo mezivrstvovou vodou Hidrogeol 311. Bažiny shromažďují velké zásoby vody a napájejí potoky, řeky a jezera M ir G 1978 7 36. <...> řeky vtékající do jezer jsou napájeny pouze podzemními prameny <...> T 1980 25 4. Proto jsou středoasijské řeky – tranzi- 50 ní, tj. nenapájené vodami povrchového odtoku, pouze odvádějící vody z tajících vysokohorských ledovců T 1980 203 4. V oblastech ležících mimo hranice ledovce byly říční koryta napájena vodami tajícího ledovce Hidrolog 48. Tyto [mezivrstevní] vody mohou být napájeny podzemní vodou, řekami a dokonce i artéskou vodou Mel 28. Podzemní vody jsou napájeny srážkami Hidrogeol 144. A naopak: <…> tající sníh a led napájí nejen potoky a řeky, ale také mraky tvořící se u hory Galv 148. Mimochodem, napájení (výživa) má za protiklad nejen drenáž (odvodnění), ale také odtok či vývěr, srov.: V infiltračních tlakových vodních systémech probíhá filtrace podzemní vody od výše položených oblastí napájení směrem k drenám místního či regionálního významu Hidrogeol pagr 9 a Hydrogeologickým rajónem se nazývá geologická struktura nebo její část, která se vyznačuje společnými podmínkami tvorby podzemních vod, zahrnuje jejich hlavní oblasti napájení, tranzitu i odtoku a <…> tamtéž 7. <…> oblasti napájení a vývěru podzemní vody T 1980 209 2. Sloveso napájet se užívá také v melioraci či amelioraci a optimalizaci, např.: <…> jiným úkolem řeky je napájet zavlažovací kanály vodou L ir M 1976 46 13. <…> zavlažovací soustava napájí rozsáhlé rýžové oblasti T 1980 111 3. Rybník o rozloze 419 ha, napájený řekou Dubysa T 1979 194 4. Plánuje se výstavba několika velkých rybníků, které budou napájeny vodami řeky Senegal. <…> T 1980 37 3. Napájení vodou (bez uvedení předmětu) je také v MelŽ: podzemní napájení vodou „napájení některé řeky, kanálu či studny podzemní vodou“, beztlakové napájení vodou „napájení určitého pozemku vodou, která do něj přitéká bez tlaku“ — zřejmě přirozené (srov. také oblast napájení „oblast, z níž podzemní nebo povrchové vody přitékají do vodního toku nebo do zvodněného horizontu“), ačkoli může být také využíváno člověkem a může být umělé tlakové napájení vodou „napájení určitého pozemku vodou, na niž působí tlak“, srov. tlakové (artéské) podpovrchové zavlažování „zavlažování, při němž je voda tlakem vtlačována do půdy“ MelŽ³⁷. Podzemní napájení (řek) je také v GeoIž³⁸. 37 V anglické polyonymní terminologii (srov. pozn. 5, 19) odpovídá napájení výraz feed: feed by lake — озёрное питание, groundwater feed — грунтовое питание, spring feed — 1. весеннее питание; 2. родниковое питание, water feed — питание водой; водоснабжение (o gravity feed — подача самотёком), srov. feeder canal — питающий канал, feeding canal — питательный канал, feeder — 1. приток (реки); канал, 2. источник, ключ; collecting area — 1. площадь питания; 2. водосборная площадь, srov. kolektor / rinktuvas; infiltration area — 1. площадь инфильтрации; 2. площадь питания грунтовых вод; reception basin — водосбор, речной бассейн питания, приёмный бассейн; influent river — река, питающая грунтовые воды [противоп. effluent river — река, вытекающая из водоёма другой (подземной) реки или озера]; recharge — пополнение; питание; подпитывание; artificial groundwater recharge — искусственное подпитывание грунтовых вод, recharge area — область питания, противоп. discharge — расход (воды) (см. далее по тексту расходы водного баланса): гидравлический и фреатический discharge — выход грунтовых вод на поверхность, groundwater discharge area — площадь выхода грунтовых вод (ср. упомянутый ранее синоним дренирования вод — выход вод), discharge canal и channel — отводящий канал, canal discharge — расход канала, discharging — истечение, стекание Гидр сл. Ледниковое питание в MetŽ по-английски обозначается иначе, но тоже не одним способом: 51 Нередко наряду с термином или вместо природный дренаж, дренированный и питание, напитываемый употребляются сухость, сухой и влажность, влажный. Например: Черничники занимают влажноватые, хуже дренированные места Bendr mišk 314. Долгомошные леса занимают слабодренированные, влажные места там же 315. Дубравы на серых суглинках (<…>) растут на более крутых склонах с более сухими, дренированными и ещё более волнистыми (разрушенными) почвами там же 335. Ср.: Лишайниковые леса занимают очень сухие песчаные или каменистые, бедные гумусом (=безгумусные) почвы там же 315. Особенно часто вместо напитания употребляется увлажнение, например: Почвы верхних слоёв обильно увлажняются осадками Kel 119. Ельники этой группы растут на ровных низких участках с обильным увлажнением стоячей водой Bendr mišk 318. Почвы питательные, торфянистые, илистые, весной часто затапливаемые, сырые или влажные, но увлажняемые проточной водой там же 319. Долинный ельник (Pic. fontinale) растёт в узких долинах ручьёв и речушек, на более питательных торфянистых, сильно увлажняемых почвах там же 319–320. При изменении условий почвы и подпочвы как в отношении увлажнения и аэрации, так и в отношении содержания в подпочве питательных веществ, наблюдается изменение также и типов (в пространстве и во времени) там же 316. В двух последних предложениях наряду с питательностью почвы допустимо только её увлажнение, а не напитание (даже водой). Ср. англ. subirrigation — рус. подпочвенное орошение: artificial — искусственное и natural — естественное Гидр сл, а также irrigation basin — оросительный бассейн, противоп. drainage basin — водосборный бассейн, водосбор Гидр сл. Кстати, это увлажнение нигде и никогда не называется естественным, хотя по существу оно именно таково, и это не даёт оснований называть мелиоративное увлажнение искусственным (об этой ошибке см. с. 47). Однако искусственное питание в амелиорации возможно: <…> искусственное питание водоносных горизонтов и защита от загрязнения и истощения M ir G 1979 4 16. Тем не менее устройства искусственного питания водой Šv 1976 9 9, установлена alimentation of glacier — 1. питание ледника; 2. нарастание ледника, region of alimentation — область питания, accumulation area — область аккумуляции, область питания (ледника), surplus area — область аккумуляции; область питания (ледника), condition of nourishment — условия питания (ледника), ср. artificial nourishment of shore — искусственное питание берега наносами Гидр сл. В литовском языке употребляются только юридические термины alimentai (лат. alimentum «пища»), alimentininkas, -ė, alimentinė prievolė, в медицине известно alimentinis: Alimentinė distrofija — не заболевание вследствие недостаточного питания. Более точным, по крайней мере для ранней стадии, является предложенный Г. Гельштейном термин «Alimentinio išsekimo» Vid lig 819 (на самом деле первый термин плеонастичен: дистрофия < гр. dys и trophē «питание»). Форма alimentarinis TŽ 1969: alimentarinė distrofija TŽ 1969; Другие авторы считают, что возникновению кариеса способствуют алиментарные факторы M ir G 1976 12 20 — менее удачный вариант. 38 Помимо воды (и ледника) и земли известно также питание дюн T 1976 114 4 (V. Gudelis). Часто употребляется и метафорическое «питать», например: Литература — как источник, — <…> — жива, прозрачна и полноводна, пока её питают и оживляют глубинные родники P 1974 7 125. Возможно, поэтому поэт так сильно привязан в своём творчестве к фольклору, к тем неиссякаемым источникам, которые так долго питают литовскую поэзию L ir M 1981 3 4. Оно возможно и без воды: Пока эта доброта ещё не банальна, её питает личный драматизм L ir M 1980 34 5. 52 systém umělé výživy vodních vrstev T 1979 87 4 jsou pleonasmy: zařízení, zřízeno zde zdvojuje sémantiku slova umělý, -á. Konečně se vedle nebo místo přirozené drenáže užívá také nejjednodušší odtok. Např.: <...> půda je méně bohatá na živiny (= obsahuje živiny), s vodou, která odtéká pomaleji Bendr miš̌k 320. Přebytečná voda odtéká ne nutně pouze po povrchu. Často se vyskytuje i podzemní odtok z jezer MG 1977 5 16, srov. bezodtoké jezero Hidrolog 24, 156 a odtokové — průtočné jezero tamtéž 156. V populárním stylu se živit a zavlažovat dobře nahrazuje slovy napájet a napájet: Jacques-Yves Cousteau zkoumal Viktoriino jezero. <...> odtud pramení Nil T 1980 78 3. Všechny řeky, které přes Ukrajinu vtékají do Černého moře, — <...> — jsou mnohokrát přehrazeny, „napájejí“ kanály M ir G 1980 9 30. Celý systém výživy a drenáže půdy — přirozené i umělé — vypadá takto: Příjmy vodní bilance neboli zdroje zásobování vodou Mel 36. — Zásoby půdní vlhkosti jsou průběžně doplňovány přirozenými a umělými zdroji zásobování vodou, které se dělí na tyto typy: 1) atmosférický, 2) povrchový, 3) podzemní neboli hlubinný, 4) záplavový, 5) umělé zavlažování tamtéž 36–37. — Zdroj atmosférického zásobování působí všude, protože srážky v podobě deště či sněhu se vyskytují ve všech částech zeměkoule tamtéž 37. K atmosférickému zásobování patří také kondenzace vodní páry obsažené ve vzduchu v půdě tamtéž. Srážky, zejména s vyšší intenzitou, se nestačí vsáknout do půdy, vytvářejí povrchový odtok a zásobují vodou níže položené oblasti tamtéž. Podzemní neboli hlubinné zásobování <...>.<...> se skládá z vody přitékající podzemím z výše položených míst, S₁, a vody přitékající z hlubších vrstev půdy, R₁ tamtéž. Záplavové zásobování se vyskytuje v údolích řek, když se řeka během povodně vylije z břehů a zaplaví nivu neboli údolí. Povodňová voda obvykle nasytí půdu v údolí až na plnou vodní kapacitu (všechny póry jsou vyplněny vodou, <...>) tamtéž 38. Zásobování zavlažováním tamtéž (samozřejmě melioračním). — Výdaje vodní bilance půdy se skládají z pěti hlavních složek: 1) celkového výparu, 2) povrchového odtoku, 3) podzemního odtoku, 4) vody odtékající do hlubších vrstev; 5) odtoku zachyceného odvodňovacími opatřeními v území (řekami, kanály, drenážemi apod.) tamtéž. Jak již bylo uvedeno (viz s. 50), Odvodňovací opatření v území mohou být přirozená (potoky, řeky, jezera) a umělá (příkopy, strouhy, drenáže) tamtéž 39. Podobně mohou být zdroji zásobování řek vodou: 1) povrchové vody tekoucí po zemském povrchu při dešti nebo při tání sněhu či ledovců a 2) podzemní vody Hidrolog 63. Odpovídajícím způsobem se rozlišuje zásobování deštěm, zásobování sněhem, zásobování ledovci či vodou z tajících ledovců a zásobování podzemní vodou tamtéž. Přirozená drenáž (odtok) a zavlažování (zásobování) jako související jevy se mohou vzájemně proměňovat: <...> pro jeden tvar reliéfu může být stejné množství vody 53 jednou povrchovým odtokem, jindy povrchovým zásobováním Mel 39, srov. drainage system — гидрографическая сеть; дренажная сеть; система орошения Гидр сл. 2. Drena a drenáž Ačkoli existuje také přirozená neboli přírodní drenáž, přirozené drenáže však neexistují. Podstata otázky, co je drena, je tedy tato: o jaký odvodňovací vodní tok jde — o jakýkoli, nebo pouze podzemní? Nejprve hledejme odpověď v etymologii slova a v dějinách tohoto pojmu. Angl. odvodňovat znamená nejen „odvodňovat (drenážemi)“, ale také „vysušovat“ (srov. odvodnění močálu — vysušení močálu AŽŪŽ), „vysychat“, „sušit“ (obvykle nádobí, srov. sušák na nádobí — sušička nádobí a, samozřejmě, snižovací kanál), srov. suchý „vysychat“, „sušit; vysušovat“, „utírat se“; „suchý, vyschlý“, „suchý, vyprahlý“, „žíznivý“; „sucho“, „souš“, sucho „sucho“, „suchost (počasí), nedostatek vláhy“, suchý, vyprahlý „vyprahlý; suchý; vyschlý“, „žíznivý“, nejen „vytékat, odtékat, stékat“ (srov. bezodtoký Гидр сл, suchý „vysychat“), „(pro)sakovat, filtrovat se, ced it se“ (dokonce „pít, tedy přeneseně vysušovat, cedit, sát; vypít“), ale také „vypustit; odvést; vypustit; odčerpávat, odsávat“. Proto se i litevsky zcela správně říká: zařízení odvádějící vodu — dréna Kel 129. Vždyť v silničním stavitelství odvodňování jako takové neexistuje, zde se pouze snižuje hladina vody. Na druhou stranu, odváděním vody se půda vysušuje, tedy vysušení půdy je důsledkem odvádění vody. Někdy se tato příčina vedle svého důsledku velmi pěkně a výstižně uvádí: <…> K odvodnění půdy se používá (!) speciální zařízení — drenáž. Hlavním účelem drenáže je odvádět podzemní vodu, <…> Kel 127. Při výstavbě silnic se zřizují tyto drenáže: a) drenáž svahů k odvodnění svahů zářezu; <…>; c) drenáž <…> k odvádění vody stékající za mostními podpěrami; <…>; e) drenáž podkladu vozovky k odvedení vody zpod povrchu vozovky Kel 129. Užívá se také přímo odvádět vodu, např.: Podélný sklon drenáže se určuje tak, aby odváděná voda nevyplavovala zeminu Autokel. 108. <…> příkop odvedl podpovrchovou vodu Armand 20, srov. angl. odvodňovat vodu — rus. дренированная вода Гидр сл. Zdá se, že s významem „filtrovat“ souvisí odvodňovací písek: Je velmi důležité zajistit dobrý odtok podzemní a atmosférické vody z vrstvy odvodňovacího písku a dělícího pásu M ir T 1977 7 49—50. Podobně se v přeneseném smyslu užívá v humoristice sloveso odvodňovat: Rozvíjíme melioraci, <…> Všichni u baru odvodňujem koňak, až jsme… úplně na suchu Valaitis L. Kelmai ir kelmučiai. — V., 1973, p. 41—42. Angl. drain má mezi svými významy také „(drenážní) příkop“: agricultural drain — осушительная канава, дрена Гидр сл (jinde také — осушительная канава, дренажная труба). V litevštině drena neznamená příkop, avšak v odborných popisech se lze setkat s podobným vyjádřením, např.: Nejjednodušší drenáží je otevřený příkop, <…> Kel 129 (dokonce s pleonastickým zdůrazněním — otevřený příkop). Není pochyb o tom, že drain by mělo pouze tento význam (a získalo by jej i drena, kdyby ho bylo zapotřebí — vždyť máme příkop), nebýt zdokonalování drenáže. Příkopy se zanášejí, a proto se začaly zpevňovat — 54 navážet do nich kameny, ukládat kůly, latě, proutí a jeho svazky, litevsky nazývané žabynis MelŽ, DŽ, žabinis TŽ 1969, žabynas AŽŪŽ (DŽ – „les proutí, křoviny“), mezinárodně – fašina39, a protože i takto vyplněné příkopy rozdělují pole a zabírají půdu, začaly se vyplňovat také zeminou s podsypem drenážního písku40. Později se pro zlepšení odtoku vody objevily trubky, nejprve dřevěné – prkenné, vrtané (s vyvrtaným či vyfrézovaným otvorem), pak hliněné, později betonové, nakonec pryžové (rubber drain – guminis drenažo vamzdis AŽŪŽ) a plastové. Tehdy vznikla i potřeba rozlišovat v jazyce odvodňovací příkop – (open ditch (a to ditch „kopat příkop“ a „odvodňovat příkopy“) – a podzemní odvodňovací vodní cestu: drain pipe – дренажная труба, srov. také pipe drainage – трубчатый дренаж (rovněž pipeline – трубопровод, piping – 3. трубопровод, jako water-pipe | water piping, water-line – водопровод) a drainage tube – дренажная труба, srov. také tube drainage – трубчатый дренаж Гидр сл, dále drainage way | drainageway – дрена a dokonce drain canal – дренажный канал; дрена Гидр сл. V Litvě nabylo odvodňování zřejmě většího rozsahu v době, kdy převládajícím typem odvodňovací vodní cesty bylo podzemní potrubí. Proto litevské drena znamená „podzemní kanál (trubka) k odvádění podzemní vody nebo ke snížení její hladiny“ TŽ 1969. Ačkoli se někdy používá i obecné označení požeminiai takai – drenos Dirv mel 26, obvykle se však míní vamzdinė drena Saus 200, MelŽ, ŽŪŽ (srov. drenažo vamzdis MelŽ), vamzdinis drenažas MelŽ, ŽŪŽ, PolŽ nebo jednoduše keraminių (molio) vamzdžių drenažas PolŽ. S rozvojem odvodňování a techniky, a s rostoucí předností přírodních řešení, se objevily také beztrubkové podzemní odvodňovací vodní cesty. I ty se nazývají drenomis. Taková je karminė drena – „odvodňovací chodbička stanoveného průměru, vytvořená ve zvolené hloubce zvláštním (krtčím) pluhem,“ 39 Fašina < něm. Faschine < lat. fascina „svazek proutí“, srov. lat. pl. fasces „svazečky prutů svázané řemeny, s osou uprostřed – odznaky hodnosti římských magistrátů, které před nimi nosili kráčející liktoři; fascie“. srov. anat. fascija „páska“ [< lat. fascia „páska“ < fasciare „(o)vázat“], bot. fascijacija „srůstání, zploštění stonku nebo větví“, informatický termín – průvodce informací a často její náhrada fascinacija (< lat. fascinatio „okouzlení, očarování, uhranutí, zaklínání“; v medicíně fascinacija – úplné dřímání (hypnóza)“ MedicŽ) a její opak kontrfascinacija Šreideris J. Ženklų sistemų logika (Semiotikos elementai). – V., 1976, p. 71; fašizmas (< ital. fascismo < fascio „svaz“ < „svazek“). V angličtině se vedle fascine používá také fagot Гидр сл, častěji ve významu „svazeček proutí na topivo“ (< ital. fagotto „svazek“, srov. fagotas „dřevěný dechový nástroj s dvojitým jazýčkem“), kidding Гидр сл, bavin (bavin drainage – fašinų drenažas AŽŪŽ) 40 Samozřejmě, každý druh drenáže má určitou výhodu a používá se diferencovaně, aniž se opouštějí starší druhy. Například: Trubky z pálené hlíny se používají k odvodňování minerálních a rašelinných půd Mel 52. Fašinová drenáž neboli drenáž z volného proutí se používá především na rašeliništích Mel 53. Kamenná drenáž <...>. <...>. <...>, <...> je mrazuvzdorná a neprorůstají jí kořeny, proto se dobře hodí k odvodňování zahrad, parků a pramenišť Mel 54. V pokojovém (nádobovém) květinářství se drenáž provádí jinak, například: Na dně nádoby se vytvoří drenáž z kousků dřevěného uhlí A b r a m o v a E. Kaktusai mėgėjo kolekcijoje. – V., 1973, p. 18. Drenážní otvory v podmisce se ucpou střepy, na ně se položí kousky dřevěného uhlí a další rozbité střepy a navrch se nasype připravená zemina tamtéž, p. 23. <...> drenáž z neproseté zeminy Gėlių auginimo vadovas. – V., 1971, p. 170. 55 podobný tomu, který vyhrabává krtek“ MelŽ (také PolŽ a ŽUŽ; ŽUŽ a krtčí kanál) a krtčí drenáž MelŽ, Saus 234, 239, srov. lotyš. kurmju drena a kurmjaltu drenāža Lauk teh vārd, angl. mole drain — rus. кротовая дрена, кротовина (a molehill — кротовина, mole — 3. кротовина, net crotovine — кротовина) Гидр сл, rus. кротовой дренаж MelŽ. Urvelis se používá nejen k označení krtčí drenáže, ale někdy také jako její synonymum, např.: krtčí drény (chodbičky) Saus 200, Dirv mel 34. V Dirv mel 34 se také vyhrabávají, ačkoli hned nato se píše: Krtčím pluhem <…> se vytvoří chodbička. Krtčí pluh je „nářadí k hloubení krtčích drénů“ (! – J. K.) MelŽ (podivné je i krtčí průjezd a jeho vysvětlení — „průjezd speciálního (krtčího) pluhu odvodňovaným územím; <…>“) se nazývá také drenážní pluh „pluh k vytvoření krtčí drenáže“ MelŽ a pluh pro krtčí drenáž. K němu se připevňuje drenér — „pracovní orgán pluhu pro krtčí drenáž, kterým se v zemi vytvářejí chodbičky pro odtok vody“ MelŽ. V litevštině se drenér nazývá krtčítko, např.: Krtčítko (drenér) je připevněno k pluhu Pav saus 51. Krtčítko je připevněno k druhému tělesu pětiradličného pluhu Mel 79. Chodbička vytvořená krtčítkem Mel 53. Připevňuje se ke krtčímu noži „noži pluhu pro krtčí drenáž, určenému k vytvoření drénu v požadované hloubce“ MelŽ. Druh krtčí drenáže představuje drenáž ornice: mělká krtčí drenáž, používaná nikoli jako hydromeliorační, ale jako agromeliorační opatření, se nazývá drenáž ornice PPMel 111. Existuje také krtčí rýhování (krtčení) — „systematické vytváření umělých chodbiček stanoveného průměru v podorniční vrstvě“ (! — J. K.) MelŽ (rus. кротова́ние — angl. moling Гидр сл), prováděné nářadím nazývaným krtčí rýhovač (krtčítko) — „nástroj k provádění krtčího rýhování půdy“ MelŽ (rus. кротователь, машина для кротового дренажа — angl. moling machine Гидр сл). Ačkoli se zde mluví o vytváření chodbiček, srov. také krtčí chodbička „chodbička vytvořená krtčím rýhovačem (krtčítkem)“ MelŽ (rus. кротовина, které mimochodem znamená také krtinec), avšak sémantika slov rýhování, rýhovač i výklad slova rýhovače „щелеватель — nástroj k rýhování, rýhovač; srov. krtčí rýhovač“ MelŽ umožňují domnívat se, že takzvané krtčení je blízké, nebo dokonce totožné s termínem štěrbinový drén — щелевая дрена „štěrbina vytvořená v půdě (zemině) pro účely odvodnění“ MelŽ a štěrbinová drenáž Saus 237, vytvářená kotoučovým nebo šnekovým strojem41. 41 To vše je třeba mít na paměti při konečném posuzování zajímavého a důvtipného návrhu A. Kučinskaitė nahradit kurminimą, kurmintuvą výrazy urvinimu, urvintuvu (viz pozn. 24). Takovou změnu by ztěžovala i motivace těchto termínů: jejich mezinárodnost, jistá živost a lidová, asociativní názornost, stejně jako emocionální a expresivní charakter, který není cizí ani terminologii, přesněji nomenklatuře (k tomu viz П. Пороховава В. Н. Актуальные проблемы современной русской лексикологии. — М., 1973, с. 48; Арзуманян Э. Р. О некоторых закономерностях в подборе эквивалентов к терминам, образованным лексико-семантическим способом. — В кн.: Русский язык. Вопросы теории и методики. Ереван, 1976, с. 135—136. Přinejmenším kurmine drena, kurminis drenažas, nemluvě o kurminį plūgą ir peilį, se zdají přesnější než urvinis, -ė. Dobře k nim přiléhá kurminis urvelis. Proto by se při přijetí výrazů urvinimą a urvintuvą měly blíže určit přívlastkem kurminis. 56 V ruštině existuje výraz безтрубный дренаж Slow tech, tento termín však může označovat jak obecný pojem krtčí a štěrbinové drenáže, tak drenáž z kamenů, kůlů, latěk, roští či fascín, případně obě tyto skupiny dohromady. Existuje také kombinuotas drenažas – комбинированный дренаж – „trubková drenáž v kombinaci s krtčí drenáží nebo krtkováním“ Melž (rovněž Mel 54–55, Saus 239). Ruský výraz комбинированный дренаж vykládá Slow tech jako kombinaci podzemní a vertikální drenáže. Krtčí pluh neboli krtčí dlátovač se používá také k instalaci drenáže z plastových trubek: Plastová drenáž může být instalována příkopovým i bezvýkopovým způsobem. <…> bezvýkopovým (=bezpříkopovým) způsobem se trubky zatahuji do kanálku vytvořeného krtčím pluhem Mel 53. Mimochodem, i zhotovování krtčí drenáže patří k bezpříkopovým postupům42. Stroj na pokládání drenáží (nebo univerzální stroj na pokládání drenáží a zhotovování krtčích drenáží) se rusky nazývá дренажер Slow tech, дреноукладчик – lotyšsky drenu licējs Lauk teh vārd. Litevsky by to bylo drenuotuvas, drenų klotuvas. To znamená, že se význam litevského slova drenos teprve nedávno rozšířil. Odpovídá významu ruského дрена – „подземный искусств. водоток (труба, скважина, полость) <…>“ Политех сл, „подземный искусств. водоток (труба, полость)“ БСЭ, VIII 496, přičemž se uvádějí nejen трубчатые a полостные (кротовые, щелевые) дрены, ale také с заполнителями (гравийные, фашинные) tamtéž. Zde se tedy již blížíme významu anglického drain, který je ještě širší – zahrnuje nejen „příkop“, ale také „kanalizační potrubí“ (srov. drain – „channel carrying off liquid, artificial conduit for water, sewage, etc. <…>“ The Concise Oxford Dictionary … by E. McIntosh), srov. anglické drainage „kanalizace“, ačkoli existuje také canalisation „kanalizace“ (rovněž „kanalizování – rozvodná síť plynových a elektrických vedení“) a „budování kanálů“ i „soustava kanálů“. 3. Drenáž a odvodňování S tím, jak se pojem drény zužoval či rozšiřoval, měnil se odpovídajícím způsobem i rozsah významu litevského drena, ruského дрена, zatímco anglické drain zůstalo stálým a širokým termínem. Totéž lze říci i o drenáži. Takto se vývoj tohoto pojmu (a významu termínu) odráží v ruské encyklopedii. Дренаж – 1) odvodňování, 2) soustava příkopů a trub uložených za účelem odvodnění podloží a půd, 3) v odborné technické literatuře – způsob odvodňování spočívající v uložení soustavy keramických, dřevěných a jiných trub v určité hloubce pod povrchem země <…> nebo ve zřizování příkopů vyplněných propustným materiálem (kámen, roští) Энц сельхоз сл; – „síť podzemních trub (drénů)“, ačkoli „drenážní síť může zahrnovat i otevřené kanály“ БСЭ, XV. O 20 let později БСЭ, VIII charakterizuje дренаж сельскохозяйственных земель jako „спо- 42 Poznámka: <…> odvodňovaná plocha není souvisle pokryta sítí drénů, ty se ukládají jen na nejpotřebnějších místech (v prohlubních zemského povrchu) Mel 56; neměli bychom se domnívat, že jde o nějakou povrchovou drenáž – pouze se tu obyčejná věc „pokrytí“ vyjadřuje učeným slovem „sítí“. 57 způsob odvodňování pozemků pomocí podzemních umělých vodotečí — drenáží“, proto je také klasifikován jako подземный, přičemž se zvlášť píše, že „v zahraničí (USA, Velká Británie) se D. rozumí jakýkoli druh odvodňování“. V angličtině se význam drainage (stejně jako drain) spolu s vývojem pojmu neměnil. Samozřejmě, že tomu ani nemohlo být jinak, vždyť drainage — to je odvodňování. Vývoj pojmu a jeho systém odráží soustava druhových termínů tvořená kvalifikačními determinanty: open (cut) drain — открытая дрена a blind drain — закрытая дрена Гидр сл, open (cut) drainage — открытый дренаж a blind drainage — 1. закрытый дренаж (2. бессточный дренаж) / closed drainage — закрытый дренаж / covered drainage — закрытый дренаж (≠ indirect drainage — скрытый дренаж) Гидр сл, surface drainage — povrchová drenáž AŽŪŽ a subsurface drainage — закрытый дренаж [srov. subsurface irrigation / subirrigation — подпочвенное орошение, subterranean irrigation — подземное орошение, pršng. broad irrigation — поверхностное орошение (ir surface irrigation — zavlažování povrchovou vodou AŽŪŽ) / subdrain — закрытый дренаж (a subdrainage — podzemní drenáž AŽŪŽ) / underdrainage — закрытый дренаж (a uzavřená drenáž AŽŪŽ), internal soil drainage — внутрипочвенный дренаж Гидр сл⁴³. Jak vidíme, ve slovnících překladových výrazů se angl. odvodňování všude překládá jako дренаж (i otevřený), drenáž (i povrchový). Jde ovšem jen o překladové výrazy, slovníková slova, jimiž štědří autoři obohacují jazyk, nikoli o živé termíny; stejně tak PolŽ uvádí povrchové odvodňování a „Anglicko-litevský slovník“ (V., 1975) překládá ditch jako: 2) odvodňovat půdu otevřenými příkopy, zatímco Armand 50 považuje za zvláště důležité přejít od otevřeného odvodňování k uzavřenému. Angličtina má pouze drainage, jemuž v litevštině odpovídají dva termíny: drenáž a odvodnění: Přebytečnou vlhkost z odvodňovaných ploch lze odstranit jejich drenáží nebo odvedením vody příkopy a brázdami (povrchové odvodnění) Pav saus 6. Drenážování je pouze odvodňování drenáží, zatímco drenáž je způsob odvodňování, při němž se přebytečná vlhkost odvádí (uzavřenými) vodními cestami (např. potrubím) MelŽ. Z etymologického hlediska je první definice pleonastická (skrytá tautologie), rovná se odvodňování odvodňováním, zatímco druhá je příliš úzká a odpovídá pouze pojmu uzavřené drenáže. MelŽ o ní také říká: „někdy se tak obecně označuje drenáž“. A otevřené odvodňování MelŽ vykládá jako: 1. „drenáž, jejíž příkop je až po okraj vyplněn vodopropustným materiálem (např. štěrkem)“; 2. „někdy (zřídka) takto označované odvodňování“. 43 Při posledním setkání s opravdu častou polyonymií a polysémií v anglické hydrologické terminologii (viz také pozn. 5, 19, 37) je třeba učinit výhradu. Ačkoli se to nepovažuje za dokonalost, není to ani nějaký výjimečný (snad jen častější) nedostatek anglické terminologie. Taková odchylka je zcela pravidelná. „‚Ideální‘ termín by měl být jednovýznamový, v praxi se však poměrně často setkáváme s polysémií uvnitř jedné terminologické soustavy, homonymií mezi terminologickými soustavami, synonymií, kterou nelze vždy redukovat na dubletnost, a emocionálně expresivním příznakem <...>“ — říká E. Arzumanyan (Арзуманян Э. Р. Min. veik., p. 135). I. Volnina přímo říká: „Jedním z rysů vědecké terminologie je polysémie“ (Волнина И. В. О специфике научного стиля. — В кн.: Язык и стиль научной литературы. Теоретические и прикладные проблемы. М., 1977, с. 26), přičemž uznává, že v textu se usiluje o monosemii (tamtéž, s. 32). 58 příkopy“. Ve skutečnosti však první význam není zcela přesný (= drenáž | odvodňování s otevřenou výplní), navíc již není aktuální, je pouze historický; ve druhém významu se obvykle užívá nikoli otevřená drenáž, nýbrž (povrchové odvodňování (příkopy)). Otevřená a povrchová drenáž, jak již bylo uvedeno, nejsou živé termíny. V litevštině se jako synonymum k drenáži užívá nikoli uzavřená drenáž, nýbrž uzavřené odvodňování drenáží, segta nosusinšana Lauk teh vārds. Rodové termíny (hyponyma) (uzavřená) drenáž a odvodňování (příkopy) (rozlišuje se povrchové odvodnění „odstranění vody nacházející se na povrchu země“ a spodní odvodnění „odvodnění rašeliniště v celé mocnosti vrstvy rašeliny“ MelŽ) mají jako nadřazený název (hyperonymum) odvodňování: Odvodňovací soustavy mohou být otevřené, uzavřené a smíšené44 Mel 50, srov. otevřená odvodňovací síť — soustava otevřených odvodňovacích příkopů MelŽ, uzavřená odvodňovací síť — drenážní soustava45 MelŽ, nebo uzavřená (krytá) odvodňovací síť — drenáž Saus 170. Logicky by měl být vodní tok kterékoli odvodňovací soustavy odvodňovačem, avšak v praxi je v otevřené soustavě — odvodňování — příkop, zatímco v uzavřené soustavě — drenáži — drenážní potrubí; nadřazený termín odvodňovač se příležitostně užívá pouze jako popisné označení: Při odvodňování příkopy jsou odvodňovacími prvky otevřené příkopy, zatímco v drenážní soustavě jsou uzavřené (drenážní potrubí) Dirv mel 18 (styl a logiku nekomentujeme…) nebo jako systémový slovníkový termín: otevřený odvodňovač „odvodňovač příkop“ a uzavřený odvodňovač „odvodňovač drenážní potrubí“, rovněž drenážní odvodňovač | drenážní odvodňovací prvek MelŽ nebo otevřený odvodňovač a drenážní odvodňovací prvek ŽŪŽ. V praxi se odvodňovač nejčastěji užívá ve významu prvku odvodňovací sítě na nejnižším hierarchickém stupni. Výše stojí sběrač a v drenážní síti se k mezinárodnímu termínu drenáž vztahuje kolektor, ačkoli MelŽ se i pro sběrač pokouší zavést systémový nadřazený termín: vodní sběrač „příkop nebo drenážní potrubí, které shromažďuje vodu z odvodňovačů“; příkop-sběrač a drenážní kolektor viz drenážní sběrač | drenážní sběrné potrubí. Liší se i názvy nejvyššího prvku sítě — odváděcí a odtokový | odváděcí kanál || podzemní sběrný kanál, stejně jako nehierarchické názvy — záchytné zařízení a záchytná drenáž. Etymologie slov a vývoj pojmů tedy nejzřetelněji ukazují, jak tento zmatek vznikl. Původní význam angl. drainage je „odvodňování“, zatímco drain znamená „vodní tok pro odvodňování“. Avšak „příkop“ (drain, příkop) > „příkop s výplní“ (drain) > „uzavřený příkop s výplní“ (drain) > „uzavřený příkop s potrubím“ a „drenážní rýha“ (drain, drenážní potrubí), zatímco „odvodňování“ (drainage, odvodňování) > „uzavřené odvodňování“ (drainage, drenáž). Terminologická soustava litevštiny, stejně jako ruštiny, je tedy komplikovaná a rozštěpená — existují v ní příkop a drenážní potrubí, odvodňování a drenáž, a navíc spojení desynonymizovaných synonym — pleonasmus (skrytá neboli etymologická tautologie) odvodňování drenáží. Lze se domnívat, že jde o obecný jev v jazycích přejímají- 44 Kromě již zmíněné kombinované drenáže se několik zvláštnějších způsobů používá při výstavbě silnic a železnic: drenáž pod bočními silničními příkopy Kel 129, 132, podpříkopová drenáž Geležkel 28 (v ruštině existuje nejen подкюветный дренаж, ale i прикюветный дренаж Slow tech). 45 Samotná drenáž je systémová i nesystémová MelŽ, takže by z toho vyšel i termín soustava nesystémové drenáže. 59 lexikální a sémantická struktura přejatých jazyků, která je odlišuje od jazyků, jež přejímají. Komplikace plodí komplikaci. Měli bychom ji nazvat přímo paradoxní – sémantický rozsah drenažo se zužuje, zatímco rozsah významu drenos se rozšiřuje: „odvodňovací vodní tok“ > „meliorační vodní tok“. Vznikají nepřirozená, umělá spojení antonym, takzvané oxymórony, neboli protiklad přívlastek–přívlastek rozvíjené slovo (lat. contradictio in adiecto): zavlažovací drena MelŽ, ŽŪŽ, zavlažovací dren PolŽ. Navíc se rozšiřuje i rozsah úzce vymezeného pojmu drenažo – objevuje se drenážní zavlažování ŽŪŽ, zavlažovací drenážní stavidlování Saus 264 (sémanticky jde o jiný typ než provzdušňovací drenáž MelŽ). Z etymologického hlediska by z toho vycházelo zavlažovací odvodňovač, odvodňované zavlažování. Jsou to samovolně, živelně vzniklé oxymórony, nikoli vědomá poetická spojení hlubokého významu, jako znějící ticho, hořká radost, sladká bolest nebo duchaplné paradoxy výmluvné mlčení, veřejné tajemství46. Pojmenování přejatých jevů je vždy obtížnější než pojmenování vlastních. Ještě složitější je pojmenování přechodných jevů. Dokud byly všechny obchody obsluhované, říkali jsme jim jen parduotuvėmis, krautuvėmis; když se forma obchodu začala měnit, objevil se pojem savitarnos parduotuvė (ale pojem aptarnaujamosios parduotuvės jsme nevymysleli, přestože taková forma dosud existuje). Dokud se všude prodávalo z regálů, šlo prostě o prekyba; když jsme začali nakupovat i z beden, objevilo se konteinerinė prekyba (nevytvořili jsme však antonymum lentyninė prekyba). Až se však tyto novinky všude rozšíří, savitarnos parduotuvė a konteinerinė prekyba ztratí smysl – zase to budou (pokud náš jazykový cit neotupí) jen parduotuvė a prekyba. Stejně je tomu i u odvodňování. Teprve až zmizí příkopy – a ty skutečně zmizí47 – vyvstane otázka nikoli rozlišování mezi sausinimo a drenažo, nýbrž 46 Uvedené oxymóronické termíny jsou o to nebezpečnější, že se šíří – a nepochybně se prosadí – sausinimo-drėkinimo sistemos Saus 266, tedy systémy oboustranné regulace (nikoli dvigubo, jak uvádějí Armand 59, T 1978 70 1) vlhkosti. Už nyní je jedním z prvků zavlažovacího systému sausinimo tinklas – tai grioviai arba drenažas, kurio paskirtis – nuvesti vandens perteklių iš drėkinamo ploto, baigus drėkinimą ar liūčių metu Mel 141. Zde Drėkintuvai sujungti su drena Mel 165. Horší jsou příklady: Podirvinis drėkinimas <…> kurminėmis drenomis Mel 164. Nejlevnějším materiálem drėkintuvams medžiaga – paprasti 5 ar 7,5 cm skersmens drenažo vamzdžiai Drėk 148. Naprostý nesmysl je: <…> lietingomis dienomis drėkintuvai pakeičia sausintuvus Drėk 148 (= zavlažovače fungují jako odvlhčovače). Zde se ukazuje jemná přednost anglických výrazů pipe, tube před výrazem drain, drena. 47 Škoda, že se začalo s nahrazováním příkopů podzemními vodními toky a že se tomu začalo nepřesně říkat. Například: <…> příkopy se staly vážnou překážkou. <…> údržba příkopů se stala jistou zátěží: <…> A tak vznikl nápad <…> budovat uzavřené kanály T 1976 267 2. Obvykle meliorační pracovníci kanalizují příkopy tamtéž. Náš kolektiv také kanalizuje příkopy instalací sběračů velkého průměru T 1976 268 2. Nejde tu však o přeměnu příkopu v kanál (a kdyby to byl kanál, měnili bychom kanál v kanál?!), tedy o změnu velikosti vodního toku, nýbrž o změnu tvaru jeho průřezu – o přeměnu otevřeného na uzavřený. Kanalizuoti navíc znamená „vybudovat kanalizaci“, zatímco tady máme cosi jako drenizaciją. Velmi podivné a zcela nedisciplinované je i takovéto psaní: Grioviai – po žeme (název zprávy) T 1977 239 1. <…> začalo se kanalizovat otevřené meliorační příkopy. Meliorační pracovníci z Raseiniai zde „ukryli“ pod zem téměř 5 kilometrů příkopů tamtéž. Nyní každý rok ukryjeme pod zem sto kilometrů příkopů Šv 1978 6 5. Pro tento účel se zkouší používat také slovo užversti, například: <…> plánujeme zasypat všechny 60 otázka jejich synonymie a možná konkurence (když v melioraci nezůstane příkop, drena může posílit postavení drenažo). Kdo spadne do kaluže, suchý nevstane. Je však třeba vstát, kaluž také vysušit, a nečekat, až zmizí příkopy a odvodňovací systém se opotřebuje. To je samozřejmě především záležitostí odborníků, nikoli jazykovědců. Vznesené rozpory a paradoxy lze překonat dvěma způsoby. Radikálním, avšak patrně nereálným řešením by bylo jejich odstranění — používat drenažo a sausinimą jako synonyma. Opozice druhových termínů by pak byla systematická: uzdaras — atviras — mišrus drenažas | sausinimas; stejně tak by se sausinimo sistemos dobře pojily s drėkinimo sistema — požeminis drėkinimas MelŽ | požeminis drėkinimas PolŽ — paviršinis drėkinimas MelŽ, PolŽ a kryté, viz uzavřené drėkinimo sistema — atvira drėkinimo sistema MelŽ. Lidově by se mohlo říkat také potrubní odvodňování (potrubím) a příkopové odvodňování (příkopy). Po takové úpravě by vedle drenos bylo třeba i odvodňovače. Jistější způsob překonání rozporů spočívá v tom, že o nich víme a důkladně známe historii a příčiny jejich vzniku. To může pomoci situaci rozumně napravit — možná se vzdát uvedených oxymóronických termínů, vyvarovat se jiných stylistických zvláštností a především se podobných nedostatků v budoucnu vyvarovat. 4. Nemeliorační drenaž Protože etymologický význam slova drenažo je „odvedení“, sémantika a oblast užití tohoto termínu přesahují hranice meliorací. Drenáž neznamená pouze odvádění či odtok vody, ani jen kapalin. V geologii se používá výraz odvodňování ložiska pro „proces, při němž ropa vytéká z ložiska do vrtu, který je otevřel“ TŽ 1969. Ve strojírenství se drenáží označuje odvodnění parovodu (дренирование паропровода Slow tech). Erozní cyklus se v anglické terminologii označuje nejen jako erosion cycle, ale také jako drainage cycle Гидр сл. V chemii je drenáž „katodická ochrana podzemních zařízení před korozí“ ChŽ. Výraz drenáž (a drenas MediČ) se hojně užívá v medicíně (lat. umoris deductio: drenáž rány, drenáž plic, aktivní drenáž, sifonová drenáž (k léčbě pleuritidy). V němčině se zde již nepoužívá Entwässerung („odvodňování“, „kanalizace“, „dehydratace“), nýbrž Drainage (Dränage). otevřené meliorační příkopy MG 1976 10 6. To je však velmi nepřesné — vždyť něco zcela jiného znamená zasypaná drenážní rýha Hidrogeol 269 (srov. také zásyp drenážní rýhy, radlice buldozeru T 1976 76 1). Píše se také kanál zarovnat | zasypat | zahrnout, například: V současnosti, <…>, meliorační kanály se zarovnávají a nahrazují (=mění se na) uzavřená potrubí velkého průměru, <…>. Aby se zabránilo zesílení erozních procesů v místech zasypaných kanálů, LHMMTI připravilo příslušná opatření MG 1974 4 11. <…> kanály se zasypávají a místo nich se budují podzemní vodní cesty T 1980 43 4. Velmi nepřesné: naopak nejprve se do kanálu položí potrubí a pak se zasype a zarovná. A nejde o žádnou kanalizaci: kanály se zde mění v podzemní potrubí, nikoli v kanály. Přesnější je: zasypat po položení betonových trubek Šv 1978 6 5 nebo nahradit příkopy potrubím M ir G 1978 9 14. Kromě zmíněné příkopové (a kanálové) drenizace by se mohl hodit také příkopový vodovod, srov.: krytý viz uzavřený zavlažovací systém — zavlažovací systém, v němž se voda na zavlažovanou plochu přivádí a rozvádí krytými vodními cestami (např. potrubím) MelŽ, a příkopokop. 61 Existuje také plynová drenáž. V hornictví jde o odstraňování metanu, demetanizaci (дренаж метана Slow tech), v letectví obecně o deaeraci (дренаж Slow tech). Nejvzdáleněji od původního významu se drenažas užívá v elektrotechnice, např.: current drainage – 2. потребление тока; 3. отдача тока; 4. утечка тока Мельникова М. М., Смирнов И. П. Англо-русский словарь по электрохимии и коррозии. М., 1976; drain – 2. эксплуатационный ток разряда, режим разряда (galvanického článku); 3. потребление тока a také elektri- cheскый дренаж – дренаж электрических подземных устройств Slow tech, „dreniruojančio moka“ – odprowadzanie prądu, drenowanie prądu Slow tech. Angl. drain má také význam „(národního bohatství; prostředků; sil) vyčerpávání; (zdraví) podlamování“ [naopak franc. drainer – „hromadit, zabavovat (kapitály)“] a spojení brain drain – odliv mozků (k tomuto významu srov.: Iš Lietuvos išėvybė – emigracija nutekino visą ketvirtą dalį sveikojo, jaunojo kraujo). Lit. drenuoti se v metaforickém užití objevuje velmi nově a zřídka, např.: Kažkas yra pasakęs, jog ambicija išdrenuoja visus kitus jausmus, kaip alkoholis – vitamino B komplek- są iš organizmo L ir M 1975 9 9. Již v roce 1932 napsali členové Pražského lingvistického kroužku B. Havránek a V. Mathesius jménem všech svých stejně smýšlejících kolegů, kteří položili nejpevnější teoretické základy jazykové kultury: „Lingvistická teorie velmi účinně podporuje tvorbu terminologie a tato práce je nekonečná“48. Teorie je pro výzkum sémantiky termínů obzvlášť důležitá. V počátečním období strukturální lingvistiky, kdy se teprve vytvářela metoda a zkoušela se na příkladech nejjednodušších struktur (fonologie), nezbýval pro sémantiku ani čas, ani síly; její úloha bývala často záměrně zlehčována, nebo dokonce ignorována (například v americkém deskriptivismu). V posledních letech se situace zlepšuje. Už roku 1963 uvedl V. Ivanov v článku „Některé problémy současné lingvistiky“ popis významu jako pátý ze sedmi bodů. Výzkum významu se ve světové lingvistice stále důrazněji dostává do postavení hlavního úkolu jazykové analýzy. Svůj podíl na tom zřejmě měly i výzkumy obecné (filozofické) a logické sémantiky. S významem už nelze hrát na schovávanou a zkoumat jazykové struktury bez ohledu na problémy sémantiky, říká R. Jakobson v článku „Slovní (jazyková) komunikace“ (1972). Životaschopná teorie sémantické struktury je pro obecnou teorii jazyka nezbytná, tvrdí V. Čef v knize „Význam a struktura jazyka“ (rus. vyd. 1975). Problém významu je dnes všeobecně vědeckým problémem, domnívá se V. Koduchov. Účastník XII. mezinárodního kongresu lingvistů V. Mažiulis uvádí: nejaktuálnějším problémem kongresu byla sémantika. Nejednomu Dž. Lajenzovi se však zdá, že dosud nikdo nepředložil uspokojivou a rozumnou teorii sémantiky. Výzkum sémantiky se vyznačuje rozmanitostí metod. Vzniká už i strukturální sémantika. Komponentová analýza se uplatňuje dokonce v etymologii. Strukturálně se zkouší zdůvodnit dávno vytvořená teorie pole. Obecně převládá sémasiologický, nikoli onomasiologický přístup k jazyku (a zvláště k lexiku). Podporuje jej také postupně se rozšiřující, již dávno započatá… 48 Allgemeine Grundsätze der Sprachkultur. – In: Grundlagen der Sprachkultur. Beiträge der Prager Linguistik zur Sprachtheorie und Sprachpflege. Berlin, 1976, Tl. 1, S. 84. 62 …započatá teorie a praxe ideografické (sémantické) lexikografie. Renesanci sémantiky posiluje také obnova lingvistické typologie (zřejmě rovněž podnícená výsledky strukturální lingvistiky). S výrazným oživením zájmu o nominaci (pojmenování), její motivaci (zdůvodnění, smysluplnost a nové interpretace pojmenování), vnitřní formu slova, vztah mezi skutečnostmi a slovy se tyto otázky probírají na širším a obecnějším základě: zkoumá se motivace lexikálních a sémantických skupin (v jednom jazyce či několika jazycích, dokonce i v jazycích blízce nepříbuzných) a hledá se její typologie — univerzální rysy, analogie a specifika. Tyto otázky jsou nejen teoreticky životně důležité pro terminologii jako součást lexikologie a jeden z nejvýznamnějších činitelů určujících budoucnost jazyka. Plodně se při tom, zejména v četných výzkumech lidové terminologie (ruské, lotyšské, litevské), které svou kvalitou skutečně převyšují terminologii vědy a techniky, uplatňují kriticky zhodnocené zkušenosti školy Wörter und Sachen („slova a věci“) (H. Schuchardt, R. Meringer aj.). Tato škola vytvořila syntetickou metodu — nikoli srovnávací, nýbrž průřezovou interpretaci jazykových a etnografických, historických a archeologických faktů; spojila paralelní etymologický výzkum (v tradičním, klasickém chápání rekonstrukce kořene či etymonu) s výzkumem historickým a kulturním, dějiny slova spojovala s jeho geografií (srovnávání izopragm s izoglosami) a zdokonalila dvě onomasiologické operace — zkoumání tvorby slov (hledání příčin pojmenování věcí) a užívání slov (sledování dalšího sémantického osudu slova).49. Je pravda, že slova označující věci — takzvaná denotativní (onomasiologická) slova — tvoří okrajovou a nejproměnlivější část slovní zásoby (relikty, archaizmy, etnografizmy, historizmy, dialektizmy, neologizmy); dnes jsou perspektivnější a plodnější výzkumy designativní (sémasiologické) slovní zásoby, tedy dlouhověkých, mnohoznačných, univerzálních klíčových slov kultury (Schlüsselwörter, ключевые слова) (E. Benveniste, R. Budagov)50. Nomenklatura však tvoří velkou část terminologie a metodologie i teorie jejího výzkumu představují naléhavý úkol. Výklad významů a smyslů termínů, jejich odstínů a změn je velmi obtížný, ale nezbytný. Má velký praktický význam. Před půl stoletím napsal A. Peškovskij: „Prosím, vzpomeňte si, kolik času se v našich sporech promarní na skutečné objasnění pravdy a kolik na objasňování slovních nedorozumění, na dohodu o tom, co znamenají slova <…> — a čtenář se mnou bude souhlasit, že obtíže v porozumění jsou nevyhnutelným průvodním jevem kultivovaného literárního projevu… Divocí prostě ‚mluví‘, zatímco my chceme vždy něco říci. Každý zcela rozumí jen své vlastní řeči.“ Z toho vznikla veškerá filologie. Danielius Kleinas, autor první litevské mluvnice, před více než třemi stoletími prozíravě poznamenal: „Právě,“ 49 Гавдис В. П. К вопросу места и значимости направления „Слова и вещи“ в истории лингвистики. — В кн.: Романское и германское языкознание. — Минск, 1977, вып. 7, с. 105—106, 108—109, 50 Strukturalismus třetí generace (francouzský; K. Lévi-Strauss, R. Barthes, J. Lacan, M. Foucault) jde ještě dál — ve své metodologii vědy přisuzuje slovu tři funkce: funkci objektu poznání, jeho zdůvodnění (metody) a prostředku poznání (viz Автономова А. С. Философские проблемы структурного анализа в гуманитарных науках. — М., 1977, с. 243. Jde o lingvocentrismus, přeceňování úlohy jazyka jako „bezprostřední skutečnosti myšlení“ (K. Marx), o „znakový fetišismus“ a absolutizaci jazykového, symbolického aspektu kultury (viz tamtéž, s. 251—252). 63 je třeba, aby porozumění slovům a jejich správné skládání předcházely poznání a užívání věcí. A nakolik se mýlíme ve slovech, natolik ztrácíme i samu věc; <…>. Na slovech se musíme předem dohodnout, a pak bude budoucí plavba tímto oceánem mnohem snazší a šťastnější, bez narážení na skály a bez nebezpečí ztroskotání“. Zde jsme se pokusili upřesnit malý úsek kurzu této plavby. Je složitější, než se na první pohled zdálo. „Základním rozporem vlastní terminologii každého vědního oboru je rozpor mezi systematickým charakterem terminologie a historičností jejího utváření. Terminologický systém odráží systém vědeckých pojmů. Právě to činí terminologii systematickou. Vývoj vědy a nové objevy však mění starý systém pojmů a vědecké pojmy získávají nové vztahy. Rozsah pojmu a jeho charakter se mění, zatímco jeho slovní označení po určitou dobu zůstávají nezměněna. To si vynucuje změnu starého terminologického systému a vede k nesouladu mezi starými a novými termíny“51. To je patrné i z kompozice článku. Věcné vazby se někde záměrně opakují, jinde naopak zůstaly, navzdory velké snaze, řídké a rozvolněné, byť jsou jinak skutečné. Nelze zde dosáhnout lineární kompozice; připomíná spíše hydrografickou síť s meandrujícími toky, říčkami a peřejemi. Nedostatky terminologie se mohou jevit poněkud nadsazené. Cílem však bylo pouze je zdůraznit a učinit srozumitelnějšími, nikoli závažnějšími. Zdá se, že jen tak lze usilovat o jejich nápravu a zdokonalení. Analýza vývoje systémů základních melioračních termínů (vnitřního, intralingvistického i mezinárodního, interlingvistického) umožňuje formulovat také jeden obecnější závěr z teorie terminologie: terminologie, ačkoli je specifickým odvětvím lexikologie a je cíleně usměrňována, podléhá obecným zákonům sémantiky a nevyhýbá se polysémii, synonymii, pleonasmům, oxymórům ani dalším skutečným či domnělým nedostatkům. Stručné závěry 1. Meliorace je mezinárodní slovo, avšak v některých jazycích se v jeho obvyklém významu „základní zlepšování půdy“ užívají jiné internacionalismy (franc. bonification, amélioration…), jejich kalky (angl. betterment) nebo zcela jiné termíny (angl. reclamation, improvement…). Všechny jsou také vícevýznamové. Do tohoto otevřeného terminologického systému vstupují noví členové: třetí slovo z latinského supletivního přídavného jména bonus, melior, optimus – optimizace a antonyma deteriorace a pejorizace. 2. Meliorace je univerzální termín užívaný i v mnoha dalších oborech – v lingvistice, filozofii, rybářství, lesnictví, klimatologii a ekologii. 3. Pojem a termín meliorace zemědělské půdy mají široký obsah. Dokonce i některé její složky se užívají s přívlastek meliorační – orba, hnojení. Základními druhy meliorace jsou odvodňování (a drenáž) a zavlažování | irigace. 4. K označení souhrnu druhů meliorace se zbytečně užívá množné číslo (a navíc nedůsledně). 51 Ицкович В. А. О словаре новой лингвистической терминологии. — В кн.: Лингвистическая терминология и прикладная топономастика. М., 1964, с. 33. 64 5. Meliorace má také český ekvivalent zlepšování, ten však není zcela adekvátní, terminologický ani životaschopný. 6. Meliorace a užívání jejích hyponym odvodňování, zavlažování má funkční nedostatky (pleonasmy, užívání hyperonyma namísto hyponym). Čím je termín univerzálnější a neurčitější, tím je aktuálnější a častější a tím více chyb se při jeho užívání vyskytuje. 7. Drenáž a odvodňování se nerozlišují přirozeně, nýbrž pouze v důsledku historického vývoje a tradičního užívání. 8. Drenáž (odvodňování) je umělá i přirozená neboli přírodní (a také samovolné odvodňování, odtok, jakož i suchost). Opakem přírodní drenáže je přivádění vody (zavlažování, jakož i vlhkost). 9. Drena je vodní tok umělé drenáže: v angličtině (drain) jakýkoli, v litevštině (a ruštině) pouze podzemní krytý. Tento rozdíl vznikl proto, že odvodňování, které se rozšířilo z Anglie, se v Litvě ve větším měřítku prosadilo až tehdy, když převažujícím typem odvodňovacího vodního toku již nebyl příkop, nýbrž podzemní potrubí (nebo řada trubek). 10. Podobně se zúžil i pojem drenáže: angl. drainage označuje jakékoli odvodňování, litevské drenažas uzavřené podzemní odvodňování, zatímco otevřené je prostě odvodňování nebo odvodňování příkopy (poslední termín vytváří antonymum odvodňování drenáží). Systém nadřazených a podřazených termínů je v litevštině komplikovaný a z logického hlediska ne zcela bez výhrad (vyskytují se pleonasmy). 11. Z toho vznikl skutečný paradox: když se pojem drenáže zúžil, význam výrazu drena se rozšířil: „(podzemní) vodní tok pro odvodňování“ → „(podzemní) meliorační vodní tok“, např.: zavlažovací drena. Vedle tohoto oxymóronu se objevuje dokonce drenážní zavlažování. 12. Toto opotřebení systému zmizí, až v melioraci nezůstanou žádné příkopy. Pak však vyvstane otázka synonymie, přesněji řečeno dubletnosti a konkurence výrazů odvodňování a drenáž. Budou-li příkopy nahrazeny drenami, může zvítězit drenáž. Ze stejného důvodu bude obtížné zbavit se i výrazů zavlažovací drena, drenážní zavlažování. Jednou ztracená dokonalost se těžko znovu získává. Zkratky Agr — Agronomijos pagrindai. — V., 1973. Armand — Armandas D. Mums ir anūkams. — V., 1967. Augal — Dereškevičius K., Subačienė A., Tuminas A. Augalininkystė. — V., 1972. Autekel — Autokeliai ir jų eksploatacija / Red. E. Palšaitis. — V., 1954. AŽŪŽ — Litevsko-anglický slovník zemědělské terminologie / Sestavily D. Čeponienė, R. Gelūnienė, J. Kazėnas, R. Kelbauskienė (odpovědná redaktorka). — V., 1977. Bendr mišk — Kolpikovas M. Bendroji miškininkystė. — K., 1948. БСЭ₂ XV — Большая Советская Энциклопедия. Изд. 2.—М., т. 15, 1952. 3. 1019 65 БСЭ₃ VIII — Большая Советская Энциклопедия. Изд. 3. — М., т. 8, 1972. BŽ I a II — Rusko-litevský slovník / Připravili V. Baronas, V. Galinis. — V., 1967, sv. 1 a 2. ChŽ — Daukšas K. Chemijos žodynas. — V., 1960. Dirv mel — Čeičys J. Dirvožemių melioracija. — V., 1951. Drėk — Diršė A., Ziberskas J. Drėkinimas. — V., 1967. DŽ₁ — Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. — V., 1954. DŽ₂ — Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. — V., 1972. Эк геогр — Алаев Э. Б. Экономико-географическая терминология. — М., 1977. Ekspl — Astrauskas J. ir kt. Mašinų-traktorių parko eksploatacija. — V., 1972. Энц сельхоз сл — Stručný encyklopedický zemědělský slovník-příručka. — М., 1959. Eroz — Visockis O. Dirvožemių erozija. — V., 1971. Galv — Galvydis J. Kodėl ir kaip žmonės pradėjo tikėti? — V., 1978. Gelžkel — Aksionovas I., Sujazovas I. Učebnice ke studiu pravidel technického provozu železnic Svazu SSR. — V., 1955. GeogrŽ — Agapovas S., Sokolovas S., Tichomirovas D. Geografijos žodynas. — K., 1972. GeolŽ — Gudelis V. Geologijos ir fizinės geografijos terminų žodynas. — V., 1956. Гидр сл — Англо-русский гидрологический словарь. — М., 1966. Gyv anat — Pabijanskas A. Žemės ūkio gyvulių anatomija. — V., 1967. Gyvul — Gyvulininkystės pagrindai. — V., 1952. Hidrogeol — Kinderis Z. Hidrogeologija ir gręžyba. — V., 1974. Hidrogeol pagr — Juodkazis V. Pabaltijo hidrogeologijos pagrindai. — V., 1979. Hidrolog — Poška A. Hidrologija ir hidrometrija. — V., 1976. Hidromet vãrd — Hidrometeorologijos terminų vardinė. — Riga, 1976. Kel — Lukošiūnas S. ir kt. Kelių tiesimas. — V., 1972, t. 2. KomT — Komjaunimo tiesa. Krašt — Basalykas A. Lietuvos TSR kraštovaizdis. — V., 1977. KV — Kalba Vilnius. Lauk teh vãrd — Lauksaimniecības tehnikas terminu vārdnīca. — Rīga, 1974. LF III — Flóra Litevské SSR. — V., 1961, sv. 3. Liet — Žemės ūkio kultūrų lietinimas. — V., 1972. L ir M — Literatura ir menas. LKŽ — Lietuvių kalbos žodynas. — V., 1956–1978, t. 1–11 (ir jo santrumpos). LKŽ K — Kartotéka slovníku litevského jazyka. LTE I — Lietuviškoji tarybinė enciklopedija. — V., 1976, t. 1. MedicŽ — Medicinos terminų žodynas. — V., 1980. MedŽ — Aiškinamasis medienos apdirbimo terminų žodynas. — V., 1971. 66 Mel — Dirsė A., Kinderis Z., Tumas R., Urbonas R Žemės ūkio melioracijos. — V., 1971. Mel gr — Šileika V. Melioraciniai grioviai. — V., 1968. MelŽ — Čeičys J. Melioracijos terminų žodynas. — V., 1960. MetŽ — Mikalajūnas M. Rusų–lietuvių kalbų meteorologijos terminų žodynas. — V., 1975. MG — Naše příroda. M a G — Věda a život. M a T — Věda a technika. Mišk kult — Zaborovskis E. Miškų kultūros. — V., 1954. MLTE II — Mažoji lietuviškoji tarybinė enciklopedija. — V., 1968, t. 2. N — Němen. NKn — Nové knihy. P — Vítězství. Pav saus — Gražys J. Paviršinis laukų sausinimas. — V., 1963. Piev₁ — Čugunovas L. Pievininkystė. — V., 1952. Piev₂ — Petkevičius A., Rimkus K. Pievininkystė. — V., 1972. Piev ir gan — Tonkūnas J., Kadžiulis L. Pievos ir ganyklos. — V., 1966. Политтех сл — Политехнический словарь. — М., 1976. PolŽ — Rusko-litevský polytechnický slovník / Redakční kolektiv: {A. Novodvorskis (předseda), L. Kumpikas, J. Mikuckas, {J. Stanaitis, S. Vasauskas, J. Vidmantas. — V., 1959. PPMel — Šileika V. Primirkusių plotų melioracija. — V., 1956, SA — Ochrana zdraví. Saus — Čeičys J. Žemės ūkio melioracijos. Sausinimas. — V., 1965. Słow tech — Wielki słownik techniczny rosyjsko-polski. — Warszawa—Mockba, 1973. СССРЛЯ — Словарь современного русского литературного языка. — М—Л., 1948—1965, т. 1—17. StomaŽ — Stomatologický latinsko-litevsko-ruský slovník / připravil S. Čepulis. — Práce stomatologů Litevské SSR, 1976, sv. 7, s. 185—235. Šl — Metla. Šl kal — „Kalendář Metly“ 1978. Šv — Maják. T — Pravda. TM — Sovětská žena (P — Benjamínek). Tvenk — Martyšiovas F., Kaspinas B. Technika chovu ryb v družstevních rybnících. — V., 1953. TŽ 1936 — Tarptautinių žodžių žodynas. — Klaipėda, 1936. TŽ 1951 — Tarptautinių žodžių žodynas. — V., 1951 TŽ 1969 — Tarptautinių žodžių žodynas. — V., 1969. Vad — Ivanauskas T. Vadovas jaunajam sodininkui—daržininkui. — V., 1969. Vand ūk — Ramanauskas K. Vandens ūkio ekonomika. — V., 1971. 3° 67 Vas — Šniukas D., Šiekštele A. Žalioji tėviškės vasara. — V., 1977. Vid lig — Gelšteinas E., Zeleninas V. Vidaus ligų specialioji patologija ir terapija. — V., 1952. Žem kult — Vasinauskas P. Žemių kultūrinimas. — V., 1969. Žmog anat — Pavilonis S., Stropus R., Tamašauskas K., Urbonas A. Žmogaus anatomija. — V., 1972. ŽŪ — Žemės ūkis. ŽŪVand — Kusta A., Kustienė R., Matulis J. Žemės ūkio vandentiekia. — V., 1977. ŽŪŽ — Anskaitis V., Kilas M. Rusų–lietuvių kalbų žemės ūkio terminų žodynas. — V., 1971. Číslice za zkratkou označuje stránku, dvě číslice označují svazek či číslo a stránku. MELIORACE, DRENÁŽ, IRIGACE: KALKY, SYNONYMA A HYPONYMA (RYSY HISTORIE, SYSTÉMU A UŽÍVÁNÍ) S h r n u t í Výzkum bohaté litevské meliorační a související literatury, terminologických i všeobecných slovníků umožňuje vyvodit následující stručné lingvistické závěry: 1. Litevské melioracija „meliorace“ je internacionalismus, avšak v některých jazycích se v běžném významu „zásadní zlepšení půdy“ užívají jiné internacionalismy (fr. bonification, amélioration...), jejich kalky (angl. betterment...) nebo zcela jiné termíny (angl. reclamation, improvement...). Všechny jsou rovněž víceznačné. Do tohoto otevřeného systému termínů začínají vstupovat noví členové: třetí slovo od latinských adjektivních podob bonus, melior, optimus — optimalizace — a antonymní termíny deteriorace a pejorizace. 2. Meliorace je univerzální termín užívaný v mnoha dalších oborech — v lingvistice, filozofii, rybářství, lesnictví, klimatologii a ekologii. 3. Pojem a termín zemědělská meliorace má široký obsah. I některé jeho složky se užívají s přívlastkem meliorační — orba, hnojení. Hlavními druhy meliorace jsou odvodňování (a drenáž) a zavlažování (irigace). 4. K označení souhrnu druhů meliorace se zbytečně užívá množné číslo (a navíc ne důsledně). 5. Litevské melioracija má také vlastní kalk gerinimas „zlepšení“, ten však není zcela adekvátní, terminologický ani životaschopný. 6. Při užívání litevského melioracija a jeho hyponym sausinimas „odvodňování“, drenkinimas „zavlažování“ se vyskytují funkční nedostatky (pleonasmy, užívání hyperonyma namísto hyponym). Čím je termín univerzálnější, neurčitější a aktuálnější, tím více chyb se při jeho užívání objevuje. 7. Rozlišování významů drenáže a odvodňování není přirozené, je pouze historicky ustavené a tradičně udržované. 8. Drenáž (drenování) může být umělá i přirozená (také odtok). Autonymem přirozené drenáže je napájení, vzácněji zvlhčování). 9. Drén je vodní tok umělé drenáže: v angličtině (drain) může být jakýkoli, v litevštině (a ruštině) pouze podzemní uzavřený. Tento rozdíl vznikl proto, že odvodňování, které se rozšířilo z Anglie, se v Litvě zakořenilo až v době, kdy převažujícím typem odvodňovacího vodního toku již nebyl příkop, nýbrž podzemní potrubí (nebo řada trubek). 68 10. Podobně došlo i ke zúžení pojmu drenáž: angl. drainage označuje jakékoli odvodňování, litev. drenažas podzemní odvodňování uzavřeným systémem, zatímco otevřené odvodňování je prostě sausinimas „odvodňování“ nebo sausinimas grioviais „odvodňování příkopy“ (poslední termín vytváří antonymum sausinimas drenažu „odvodňování drenáží“). Systém druhových a rodových termínů v litevštině trpí komplikovaností a není logicky bezvadný (dochází k pleonasmu). 11. Z toho vyplývá skutečný paradox: pojem drenáže se zužuje, zatímco význam dreny se rozšiřuje: „odvodňovací (podzemní) vodní tok“ → „(podzemní) meliorační vodní tok“, např.: zavlažovací dréna. Vedle tohoto oxymóronu vzniká dokonce i drenážní zavlažování. 12. Toto zdvojení systému zmizí, až v melioraci nebudou příkopy. Pak však vyvstává otázka synonymie, přesněji dubletnosti a konkurence odvodňování a drenáže. Při nahrazení příkopů drenami může zvítězit drenáž. Ze stejného důvodu bude obtížné zbavit se také výrazů zavlažovací dréna, drenážní zavlažování.