Leksiniai slavizmai lietuviškame „Margarita theologica“ vertime

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXIII (1995) GRAMATIKA IR LEKSIKOLOGIJA GUIDO MICHELINI LEXIKÁLNÍ SLAVISMY V LITEVSKÉM PŘEKLADU „MARGARITA THEOLOGICA“ V litevském překladu latinského traktátu „Margarita theologica“, vytištěném v Královci roku 1600, se často vyskytují lexikální výpůjčky ze slovanských jazyků nebo jejich litevské odvozeniny, někdy uváděné spolu s jiným — většinou neslovanského původu — synonymním slovem jako ekvivalentem téže latinské lexémy.1 Tyto slavismy v překladu „Margarita theolgica“ (zejména jejich litevské odvozeniny) byly dosud zkoumány jen málo — snad zčásti proto, že v Litvě byl tento překlad podle „oficiálního“ názoru považován za nekvalitní dílo2; lze se o tom přesvědčit i nahlédnutím do rozsáhlého „Slovníku litevského jazyka“ (sv. I–XIV), kde je mnoho těchto slov uvedeno bez citace překladu „Margarita theologica“. Tato skutečnost vedla k přípravě článku, v němž byla věnována zvláštní snaha přehledu nesporných lexikálních slavismů, přičemž byla vynechána vlastní jména, která jsou z hlediska jazykového systému méně zajímavá. Budou uspořádány podle kořenů a rozděleny na primární a sekundární jednotky (z hlediska litevského jazyka); v případech, kdy se v textu vyskytují pouze sekundární jednotky, budou primární uváděny s odkazem ne M.T. Každý lexikální slavismus v „Margarita theologica“ je uveden spolu s ekvivalenty v latinském originále; ve vzácných případech, kdy jsou tyto ekvivalenty přizpůsobeny slovnímu druhu slavismu, je připojena šipka →. Jestliže se slovo v litevském překladu „Margarita theologica“ vyskytuje mnohokrát nebo jestliže se užívá v současném spisovném jazyce, uvedení výskytů bude neúplné. Pokud jde o etymologii těchto slavismů, budeme se v zásadě držet díla P. Skardžiuse „Die slavischen Lehnwörter im Altlitauischen“ (Tauta ir žodis”, 7, K., 1931), od něhož se jen málo liší E. Fraenkelovo „Litauisches etymologisches Wörterbuch“ (Heidelberg, 1962–1965) a rozsáhlý „Slovník litevského jazyka“. Nyní probereme jednotlivá slova. abrozdas „imago“ (212b); z pol. obraz nebo bělor. obraza. adalniai (nebo atdalniai?) „distincte“ (56b); z pol. oddzielnie nebo bělor. otdelno. 1 Plg. G. Michelini. Le traduzioni dal latino di un volume lituano del 1600. Studio sulla lingua della Margarita theologica. Potenza, 1991, p. 30–31. 2 Plg. J. Lebedys. Senoji lietuvių literatūra, V., 1977, p. 109 (”Vertimas labai prastas, ne iš tolo neprilygsta kitiems tų laikų vertimams”); Z. Zinkevičius. Lietuvių kalbos istorija, V., 1988, t. III; p. 78 (”Leidinio vertimas apskritai gana prastas, nė iš tolo neprilygsta ankstesnių autorių vertimams”). 201 AFIERA~AFIERAVOTI afiera „sacrificium, hostia, oblatio“ (32a, 36a, 47b, 87a, 90b, 114b atd.); z polštiny ofjera nebo běloruštiny ofjara. afieravoti„offerre, immolare, sacrificium offerre“ (49a, 119a, 119b, 197b); z polštiny ofjerowac nebo běloruštiny ofjarovatb. alba„aut“ (20a, 21b, 25b, 27a, 63a atd.); z polštiny albo. apaštolas„apostolus“ (1b, 3a, 4a, 5a, 29a atd.); z polštiny * aposztol. apekūnas„tutor“ (226a); z polštiny opiekun nebo běloruštiny opekunb. apkarūnavoti„coronare“ (27a, 92b); karūnavoti z polštiny korunować nebo běloruštiny korunovatb. aprač„extra“ (223b); z polštiny oprocz nebo běloruštiny opročš. atboti„audire, curare“ (44a, 144a, 177a); z polštiny dbać. Odvozenina: atbojimas„respectus“ (177b, 233b). bagotas„dives“ (16a, 82a, 167b, 226b); z polštiny bogaty nebo běloruštiny bogatb. bajoras„nobilis“ (226b); ze staroruského nebo běloruského bojart. balvonas„idolum“ (94b); z běloruského bolvana. Odvozeniny: balvoniškas„idolatricus“ (4b, 11a, 211a), balvonystė„idololatria, idolomania, idolum“ (205b, 208b, 211b, 212b, 237b). Složeniny: balvondaile„faciens idolum“ (59b), balvomeldis„idololatra“ (62b, 198a), balvonmeldiškas„idololatricus“ (198b), balvonmeldimas„cultus idolorum“ (100a), balvonmeldyste„idololatria“ (104a). bažnyčia„ecclesia, templum“ (1a, 1b, 3b, 5b, 6b, 9b atd.); z polštiny božnica nebo běloruštiny božnica. Odvozenina: bažnyčiškas„ecclesiasticus“ (204b). biednas„miser, miserabilis“ (132b, 140a, 143b, 166a, 177a); z polštiny biedny nebo běloruštiny biedeni. byskupas„episcopus, pontifex“ (110b, 11a, 189b, 205b, 238b); z polštiny biskup. BLUD~BLUDIT blūdas „error“ (11a, 103b); z bělor. bludb. Srov. také pablūdas „fanaticus“ (31a). blūdyti „delirare, vagare“ (14a, 55a, 222b, 229a, 231a, 233b); z bělor. bluditb. BLUŽNAS~BLUŽNIT bliužnas „blasphemus“ (4b); z pol. bluzny nebo bělor. bliužny? Litevské přetvoření s příponou -iška-: bliužniškas „contumeliosus“ (234b). bliužnyti „blasphemum esse, contumeliosum esse, contumelia afficere“ (11b, 42b, 88b, 177b, 192b); z pol. bluźnić nebo bělor. bliužnit. Odvozeniny: bliužnytojas „blasphemus“ (60a, 215b), bliužnijimas „blasphemia, contumelia“ (31b, 42b, 48a, 60a, 60b, 136a). budavoti „extruere“ (257a); z pol. budować. ceremonija „cerimonia, ritus“ (46b, 47b, 48b, 49a, 54a, 88a atd.); z pol. ceremonja. Odvozenina ceremoniškas „ceremonialis“ (95b). cielas „integer, totus“ (4b, 8a, 14b, 26a, 43b, 49b, 68b, 77a, 100a atd.); z bělor. cielb. Odvozenina: cielystė „integritas“ (221a). česas „tempus, aetas, dies, momentum, saeculum, status“ (13a, 14a, 21b, 26a, 27b, 28a, 31a, 35b, 39b, 45a atd.); z bělor. časa. Odvozenina: česiškas „praesens, temporalis“ (144b, 146b, 148b, 157a). ČESTIS~ČESNINGAS~ČESLYVAS čestis „honos, reverentia“ (84a, 144a, 218b); z běloruského čestb. 202 česningas „honorabilis, reverens, reverendus, venerandus“ (3b, 143b, 218b, 221a, 231b); z běloruského česnyj s litevskou příponou -inga-, nikoli jako odvozenina slova česnis. česlyvas „honestus“ (88a); z běloruského * čeestlivyj. čiepas (nikoli M.T.); z polského szczep. Zdrobnělina: čiepelis „surculus“ (149a, 158b). ČISTÝ~ČISTÁ~ČISTIT~(S)ČISTÝ čystas „castus, mundus, purus, sincerus, incorruptus“ (6a, 43b, 56b, 96b, 97b, 102b, 144b, 149b, 160a atd.); z polského czysty nebo běloruského čystyj. Odvozenina: čystubė „castitas“ (42a, 176a, 220b, 232a, 233b). čystata „castitas“ (222a); z polského czystota. apčystyti „emundare, mundare, purificare“ (24a, 97a, 125b, 129b), iščėgystyti „expurgare“ (128a, 131a), nučystyti „abluere, emundare“ (121a, 122b); čystyti z polského czyścić nebo běloruského čistitь. (s)čyščius „purgatorium“ (146b, 148b, 257a); z polského czyścieć. čyžė, pouze ve spojení donis čižės „tributum“ (218a); z polského czyża. dabotis „considerare, intueri, respicere, videre“ (12b, 18b, 32a, 51b, 75a, 98a, 114b, 117a, 138a, 143b, 173a atd.), ap(si)daboti „praevidere“ (44b); daboti z polského dbać. Odvozeniny: dabojimas(is) „conspectus, respectus“ (12a, 12b, 27b, 203a), nudabojimas „providentia“ (44b, 46a). dachadas „stipendium“ (218a); z polského dochód nebo běloruského dochodb. davad(e)nas „probabilis, gravissimus“ (224a, 228a, 241b); z polského dowodny. dėja „factum“ (211a); z polského dzieje. Možné složené slovo geradėja (nikoli M.T.), od něhož jsou odvozeniny geradėjysta(/ė) „beneficium, benevolentia“ (196a, 232b) a geradėjingas „beneficus“ (6a, 191a). DÍKY~DĚKOVAT dėka „vděčnost“ (196); z běloruštiny djaka. Odvozenina: dėkingas „vděčný“ (253a). dėkavoti „gratias agere“ (149b, 158a, 187b, 197a, 219a); z běloruštiny djakovatb. Odvozenina: dėkavojimas „gratiarum actio“ (119b, 143a, 151b, 159b atd.). dijabalas „diabolus“ (180b); z litevského djabet. DIVYTIS~DIVYNAS dyvytis (nikoli v M.T.); z běloruštiny divit sja. Odvozenina: dyvojimas „admiratio“ (252b). dynas, pouze ve spojení dynai vesti „mirificare“ (195a), indyvynas „mirus, portentuosus“ (3a, 145b), nikoli indyvynas „sine morositate“ (232b); dynas pochází z běloruského dynuj. donis „tributum“ (218a, 219b); z běloruského danb. drobas „satelles“ (212a) — drobai „satellitium“ (238b, 257a); z litevského drab nebo běloruského drabь. DŪMA~DŪMOTI dūma „cogitatio, mens, propositum, sensus“ (3a, 3b, 43b, 46a, 49b, 50b, 59a, 63a, 65a, 79a, 135b atd.); z pol. duma nebo běl. duma. dūmoti „cogitare, sentire, propositum habere“ (38a, 142a, 156a, 177a, 191b, 194b, 216a), apdūmoti „cogitare, considerare, sentire“ (22b, 189a, 215a), įdūmoti „imaginare“ (161b, 187a), išdūmoti „excogitare“ (89a, 95a, 146b, 205b), nudūmoti „deliberare“ (124a), sądūmoti „commentiri, fingere“ (10b, 145b, 188a); dūmoti z pol. dumać nebo běl. dumatъ. Odvozeniny: dūmojimas „cogitatio“ (57a, 188a), apsidūmojimas, pouze ve spojení be apsidūmojimo „temere“ (109b), sądūmojimas „commentum“ (146b). 203 durnius „fatuus“ (254b); z pol. duren nebo běl. durenb. DŪŠIA~DŪCHAUNIŠKAS dušia „spiritus“ (14b, 15a, 19b, 28b, 43a, 49b, 63a, 67b atd.); z pol. dusza. dūchauniškas „spiritualis“ (154b, 157a, 157b, 159a); z pol. duchovny nebo běl. duchovnyj, s litevskou příponou -iška-. Evangelija „Evangelium“ (2a, 2b, 4b, 5a, 8b, 12b atd.); z pol. Evangelija nebo běl. Evangelja. Odvozenina: evangeliškas „evangelicus“ (74a, 185b). falszyvas „falsus“ (10a, 75b, 79a, 79b, 104a, 109b, 111b, 112b atd.); z pol. falszivy. FARIZEUŠAS~FARIZEIŠKAS farizeušas ”phariseus” (53b, 88a, 95a, 212a); srov. faryzeusz. farizeiškas ”pharisaicus” (211a); přepracováno podle pol. faryzejski. gadnas ”dignus, idoneus” (107b, 111b, 155b, 156a, 156b, 157a, 161a, 226a), negadnas ”impius” (218a) — nehadnas ”impius, non idoneus” (147b, 226a); gadnas z pol. godny nebo bělorus. godnyj. Odvozenina: gadnystė ”sufficientia” (66a). GATAVAS~GATAVYTI gatavas ”paratus” (239a); z pol. gotow. pagatavytį ”parare” (174a, 186a), prigatavayti ”parare” (174a, 186a, 245a, 247a, 251a), sugatavyti ”parare” (254a); gatavyti z pol. gotowić nebo bělorus. gotovith. HŘÍCH~HŘEŠIT~HŘÍŠNÝ~HŘÍŠNÍK griekas ”peccatum, delictum, scelus, vitium, inobedientia” (2a, 2b, 4b, 6a, 9b, 15a, 15b, 16a, 18a, 24a, 29b, 32a atd.); z pol. grzech nebo bělorus. griech. griešyti ”peccare” (166b, 209b, 211b, 217b), su(si)griešyti ”peccare, labi” (16a, 132b, 141a, 143b); griešyti z bělorus. griešit. Odvozeniny: griešėjimas ”peccandum” (54b), susigriešėjimas ”lapsus” (2a, 55a, 55b, 56b, 94b). griešnas ”peccator” (36b, 61a, 66b, 78a, 134a); z bělorus. griešnyj. griešnykas ”peccator” (108a, 137b, 143b, 247a); z bělorus. griešnika. gromata ”epistula” (54a, 119b, 247a); z bělorus. gramota. gruntas ”diametrus” (5a); z pol. grunt. GVOLTAS~GVOLTAVOTI~GVOLTAUNYKAS gvoltas „violentia, vis“ (208b, 212b, 225a); z pol. gwalt. Odvozeniny: gvoltiškas „violentus“ (5b), gvoltingas „violentus“ (69b). gvoltavoti „violare“ (53b, 209b, 212a), išgvoltavoti „violare“ (64b, 228a); gooltavoti z pol. gwattować. Odvozeniny: gvoltavojimas „violatio“ (191a), išgvoltavojimas „violatio“ (191a), gvoltaunykas „violans“ (213b) — gvolt­auny-kai „violatio“ (213b); z pol. gwaltownik. hadyna „hora“ (45b, 236a, 239a, 241a); z bělorus. godina. IŠKADA~IŠKADYTI~IŠKADNYKAS iškada (nikoli v M.T.); z pol. szkoda. Odvozenina: iškadingas „exitialis, pernitius, vitiosus“ (58a, 96a, 132b, 164a, 177a, 233a). iškadyti „nocere, cladem afferre“ (210b, 238a); z pol. szkodzić. iškadnykas, bez latinského ekvivalentu, protože se vyskytuje v jediné větě (33b), kterou přidal Vaišnoras; z pol. szkodnik. iškala „schola, scholium(?)“ (32b, 67b); z pol. szkola. 204 jednoti (ne M.T.), perjednoti „reconciliare“ (141a), sujednoti „coniungere, reconciliare“ (17a, 35b, 81b, 90b, 137b, 191b); jednoti z pol. jednać. Odvozeniny: jednojimas „reconciliatio“ (141a), sujednojimas „(re)conciliatio, propitiatio“ (4b, 33b, 34a, 35, 46b, 71b, 73a, 74a atd.). kačeig/kačeigel „etsi, etsiamsi, licet, quamquam“ (42a, 170b, 203a atd.); přetvořeno z pol. chociej nebo bělorus. chočej. karalius „rex“ (24b, 34b, 35b, 217a); z bělorus. korolь. Odvozeniny: karalysta(/ė) „regnum“ (15b, 18a, 25a, 25b, 30a, 33a atd.), karališkas „regius“ (104b), karaliauti „regnare“ (30b), od něhož karaliavimas „regnum“ (37b). kardas „gladius“ (247a); z bělorus. kord. kylikas „poculum“ (130b, 151b, 153a, 157a); z pol. kielich. kytrauti „contaminari sophistica“ (144a); podle pol. chytrować nebo bělorus. *chitrowatь? knyga „liber“ (47b, 166a); z bělorus. kniga. kocierius „hereticus“ (234); z pol. kacerz. KOROTI~KORONĖ koroti „affligere, castigare, punire, arguere, corripere, iudicare, taxare“ (16a, 44b, 52a, 54b, 75a, 103b, 105b, 135a, 143a, 179b, 213b) + „afficere“ (245a, 246b); z pol. karać nebo bělor. karatь. Odvozenina: korojimas „castigatio, poena“ (16a, 33a, 174b). koronė „poena“ (3b, 47a, 64b, 77a, 78b, 82b, 91b, 147a atd.); z pol. karanie. koznyti „corripere“ (91b); z pol. kaźnić nebo bělor. kazniti. kozonis „concio“ (74a); z pol. kazanie. kožnas „omnis“ (199b, 230a, 256a); z bělor. kažnyj. kresas „meta“ (44b); z pol. kres. krikščionis „cristianus“ (49a, 240b); ze staroruského krьstьjan. Odvozenina: krikščioniškas „cristianus“ (1a, 2a, 3b, 4b, 5a, 5b atd.) + „catholicus“ (97b). KŘEST~KŘTÍT křest „baptismum“ (57a, 57b, 120b atd.); ze staroruštiny krьstь. křtít „baptizare“ (58a, 105b, 120b atd.), pokřtít „baptizare“ (133b), překřtít „rebaptizare“ (131a, 131b, 132a, 132b); křtít ze staroruštiny krьstiti. Odvozenina: křtění „baptismum“ (62b). KŘIVDA~KŘIVDIT křivda „iniuria“ (215a, 228a); z polštiny krzywda nebo běloruštiny krivda. pokřivit „depravare“ (227a), ukřivdit „iniuria afficere“ (146a); křivdit z polštiny krzywdzić. KŘÍŽ~KŘIŽOVAT kříž „crux“ (32a, 171b); z polštiny krzyż nebo běloruštiny kryžь. ukřižovat „crucifigere“ (5a, 22a, 23a, 189a, 248a); křižovat z polštiny krzyżować nebo běloruštiny kryževati. kupec „negotians“ (93a); z polštiny kupiec nebo běloruštiny kupecь. Odvozenina: kupčysta „mercatus, negotium“ (93a, 229a). kazit „corrumpere“ (101a, 111b), zkazit „corrumpere“ (99b); kvalčiuavoti z běloruštiny chvalьčovati. latras (nikoli M.T.); z polštiny łotr nebo běloruštiny lotra. Odvozenina: latriškas „sceleratus“ (69b). 205 liekarstva „remedium“ (185a, 231a); z pol. liekarstwo nebo bělorus. liekarstwo. LINIJA~LINIOLAS linija „linea“ (222b, 223a); z pol. linja. liniolas „norma“ (4a, 5a, 52b, 53a, 72a, 213b, 250b, 251a, 255b); z pol. linial. LIŪBAS~LIŪBYTI~SALIŪBAS~SĄ(/U)LIŪBYTI liūbam būti „libere“ (199a, 218a); liūbas z pol. luby nebo bělorus. liubyj. liūbyti „amare“ (226a); z pol. lubić nebo bělorus. liubitb. są(/u)liūbas (venčiavones arba venčiavonysties) „coniugium“ (115a, 215b, 220b atd.); z pol. ślub. sąliūbyti „coniungere→“ (227a); z pol. ślubić. Odvozenina: są(/u)šliūbėjimas „coniugium“ (107b, 228a). liudyti „(at)testari, fateri“ (9a, 15b, 17b, 24a, 26a, 27a, 30a, 40a atd.), apliudyti „testari“ (122a), atliudyti „perhibere“ (138b); liudyti z pol. ludzić nebo bělorus. *liudit. Odvozeniny: liudijimas „testificatio, testimonium“ (3a, 6a, 6b, 7a, 10a, 10b, 13b, 21b atd.), liudininkas „testis“ (102b). MACIS~MACNUS macis „virtus, autoritas, potentis, efficacia, effectus,ius“ (3a, 6a, 7a, 16b, 18a, 18b, 20a, 20b, 25b, 26a, 27a, 28b, 29b, 30a atd.); z pol. moc nebo bělorus. mocb. macnus „efficax“ (112b, 113b, 117b, 123b, 124a, 124b, 202a); z pol. mocny. Mesijošius „Messia“ (47b, 49a); z pol. Mesjasz. MIERA~MIERNAS miera „temperantis“ (83a, 185a); z bělorus. miera. Odvozenina: neišmieruotas „immensus“ (14a, 72b, 163a). Složenina: lyg mieris „aequipollens“ (86a). miernas (nikoli M.T.); z pol. mierny nebo bělorus. mierny. Odvozenina: miernumas „temperantia“ (256a). MIESTAS~MIESČIONIS miestas „civitas“ (216b); z bělorus. miesto. Odvozenina: miestiškas „civilis“ (92b, 198b, 199a, 204a, 214a, 219b); u miestiškas je třeba nejspíš opravit na miestkas „civilis“ (63b, 64a). miesčionis „civis“ (100b); z pol. mieszczan nebo bělorus. mieščan. Odvozenina: miesčioniškas „civilis“ (4b). MNICH~JEPTIŠKA minykas „mnich“ (88a, 95b, 146b, 147b, 204a, 234a); z pol. mnich. minyška „řeholnice“ (234a); z pol. mniszka. mislis „smysl“ (50b); z bělorus. mysl. mistras „mistr“ (182a); z pol. mistrz. Mišia „mše“ (160a); z pol. msza. močeka „macecha“ (223a, 224a); z bělorus. maćecha. moliavonė „malba“ (212b); z pol. malowanie. muitas „clo“ (218a, 219b); z bělorus. myto. MŪKA~MŪČELNYKAS mūka „trest, utrpení, muka, umučení“ (23b, 34b, 35a, 37a, 37b, 42b, 52a, 54b, 59a, 83a atd.); z běloruštiny muka. mūčelnykas „mučedník“ (3b); přepracováno z běloruského mučenik. mužikas, pouze ve spojení mužikų „venkovan“ (220a); z běloruského mužka. 206 NOBAŽNAS—PABAŽNAS nobažnas „zbožný, nábožný“ (3a, 3b, 42a, 100b, 103b, 106b, 110b, 118b atd.); z polského nabožny. Přepracováno s litevskou příponou -iška-: nenobažniškas „rouhačský“ (198b). Odvozenina: nobažnystė „zbožnost, úcta, kult“ (92b, 104a, 116b, 125b, 140b, 176b atd.). pabažnas (nikoli M.T.), nepabažnas „bezbožný“ (10a, 97a, 159b, 160a, 187a, 216a, 220a, 234b, 247a); pabažnas z polského pobožny. Odvozenina: pabažnysta(/ė) „zbožnost“ (93a, 251b, 256a). nodieja „naděje“ (159a, 177a, 185a); z polského nadzieja nebo běloruského nadieja. noglas „náhlý, neočekávaný“ (238a, 243a, 256a); z polského nagy. noprosnas „marný, nečinný“ (65a, 95a, 113b, 131b, 146b, 188a, 198a, 202b, 205a atd.); z běloruského naprasnyj. Přepracováno s litevskou příponou -inga-: noprosningas „marný“ (120a). nukrosyti „barvit“ (122b); krosyti z polského krasić nebo běloruského krasitь. padelnai „subjektivní“ (26a); z polského podzielnie. padyvyti (nikoli M.T.); z polského podziwić nebo běloruského podivitь. Odvozenina: padyvyjimas „netrpělivost“ (229a). padonas „podřízený“ (217b, 218a, 218b); z polského poddany nebo běloruského podanyj. pagonis „pohan“, (pl.) „národy“ (4b, 5b, 10a, 11a, 32a, 47b, 48b, 71a atd.); z polského pogan nebo běloruského pogan, která pocházejí z latinského pāgānus. Odvozenina: pagoniskas „pohanský“ (38a, 188a, 189a, 203a). pakajus „mír, klid“ (34a, 74b, 78a, 100a, 112b, 147a, 186b, 206a atd.), nepakajus „podnět“ (174b); z polského pokoj nebo běloruského pokoj. Odvozeniny: pakajingas „klidný, pokojný“ (195a, 195b, 232a); pakajauti (nikoli M.T.) — od něj odvozenina pakajavimas „klid“ (206b) —, nepakajauti „napadnout“ (191b). pakarnas „uctivý“ (144b) — vyskytuje se také ve spojeních paklusnystė pakarnųjų „úsilí o pokoru“ (42a) a pakarniai pasiduodas „prosebný“ (233a); z polského pokorny. paklapa „suspic io“ (232b) — vyskytuje se také ve spojení bez pakalpos „irreprehensibilis“ (163b); z běloruského poklepa. palieciavoti „commendare“ (129a); z polského *polecować. Viz také užlieciavoti „commendare“ (105a); z polského *zalecować s litevskou předponou už- namísto polského za- paslas „legatus“ (229a); z polského poseł nebo běloruského posoł. pasnykas „ieiunium“ (207a); z běloruského posnikъ. PASPALITAS~PASPALITVAS paspalitas „communis, publicus“ (77b, 91b) — vyskytuje se také ve spojení paspalitai „in genere“ (85b); z polského pospolity. paspalitvas „publicus“ (64b); z polského *pospolityv. pastatis „substantia“ (8a, 12a, 13a, 42a, 42b, 43a, 56a, 56b atd.); z polského postać nebo běloruského postatъ. Odvozenina: pastatiškas „substantialis“ (8a, 8b, 61b, 149a, 151b, 154a, 154b). pastupyti „cedere, concedere“ (209a, 224a); z běloruského postupitь. patapas „diluvium“ (19a, 236a); z polského potop. patieša „gratia“ (208b); z běloruského potiecha, přepracované podle patiešyti (z běloruského potiešiti). 207 PATROTA~PATROTYTI patrota „iactura“ (212b); z pol. potrata nebo bělor. potrata. patrotyti „amittere“ (16b); z pol. potracić nebo bělor. potratiti. Odvozenina: patrotijimas „privatio“ (55b). pavietrė „pestis“ (237a); z pol. pouietrze nebo bělor. povietrė. pečetis „sigillum“ (83b, 115a, 118a, 129b, 142b, 158b, 171a); z bělor. pečatb. pekla „infernus, inferi, gehenna, abyssus“ (32b, 163b, 172a, 176b, 241b, 245a, 254b, 257a); z pol. pieklo. Odvozenina: pekliškas „inferus“ (27b, 74a, 136b, 137a, 190b). peržegnoti „benedicere“ (151b, 155a); z pol. przeżegnać. Odvozenina: peržegnojimas „benedictio“ (32a, 121a, 151b, 159b). PILNAS~PILNASTIS~PILNAVOTI pilnas „diligens, plenus“ (4a, 85a); z pol. pilny. Odvozenina: pilnybė „plenitas“ (26a, 27a, 36a). pilnastis „diligentia, plenitas, studium“ (17b, 89b, 250a, 255b); z pol. pilność. pilnavoti (nikoli M.T.); z pol. pilnować. Odvozenina: pilnavojimas „studium“ (197a, 256a). plemė „stirps“ (49a); z bělor. plemja. PÁN(~PANÍ~PANA)~PANOVAT~PANSTVO ponas „dominus“ (20b, 61a, 218a); z pol. pan nebo bělor. panb. Odvozenina: ponysta „dominatio, imperium, regio“ (4a, 27a, 32b, 48a, 202a, 215a, 215b, 216a). ponia „domina“ (107b); z pol. pani nebo bělor. pani/panja. pana „virgo“ (12a, 13a, 21a); z pol. panna nebo bělor. pana. ponavoti „dominare, regnare“ (30b, 58b, 59a, 107a); z pol. panować nebo bělor. panovat. Odvozenina: ponavojimas „dominium“ (18a, 30a, 37b). ponstva „imperium“ (100b); z pol. państwo nebo bělor. panstwo. popiežius „pontifex“ (37b, 212a, 234a, 238b, 257a); z pol. papież. Odvozeniny: popiežiškas „pontificius“ (53b, 62a, 75a), popiežiškis „papista“ (11a, 31b, 37b, 113a, 152b). prarakas „propheta“ (1b, 3a, 4a, 5a, 5b, 63a atd.); z pol. prorok nebo bělor. prorokъ. Odvozenina: prarakysta „vaticinium“ (3a). pryčia „casus“ (129a, 132a, 209b); z pol. przytczą. PŘEDLONI~PŘEDLOŇSKY prie(/i)gada „neštěstí, pohroma, nouze, nebezpečí, soužení“ (45b, 129a, 185b, 187a, 187b, 190b, 200b, 201b, 202a, 233a); z pol. przygoda nebo bělorus. prigoda. priesigadyti (nikoli v M.T.); z bělorus. prigoditsja. Odvozenina: priesigadijimas „případ“ (207a). prie(/i)siega/priesyga „přísaha“ (48a, 61a, 66b, 84a, 135b, 174a, 184a, 192b); z bělorus. prijaga nebo prisiega. PRIETELIUS~PRIETELKA prietelius „přítel“ (253a), neprietelius „nepřítel“ (3b, 33a, 64a, 103b, 192b, 199b, 208b atd.); prietelius z bělorus. prijatelb. Odvozeniny: prieteliškas „důvěrný“ (253a), neprietelystė(/a) „nepřátelství“ (50b, 65b, 180a). neprietelka „nepřítelkyně“ (50b, 180a); prietelka z bělorus. prijatelka. privilėja „privilegium“ (201a); z pol. przywileja. 208 PROVA(/~PŘIPROVA/)~PROVYTI prova „lex, ordinatio, ius, iudicium, forum“ (46b, 48a, 48b, 54a, 78b, 129b, 150b, 177a, 199a, 202a, 213a, 213b, 214a atd.) — prava „lex“ (199a); z pol. prawo nebo bělorus. pravo. Odvozenina: proviškas „forensis, legum“ (78b, 203a). priprova „organum“ (113b, 117b); z pol. przyprawa nebo bělorus. priprava. išprovýti „efficere, exere, operari“ (20b, 66b, 67a, 77a, 161a), priprovýti „administrare, apparare, instruere, colere, comparare“ (107b, 110a, 216b, 245a, 255a); provyti z pol. prawić nebo bělorus. pravítb. Odvozeniny: išprovýjimas „effectus, executio, restitutio“ (2b, 25a, 131a), priprovýjimas „administratio, administrandum“ (25a, 25b). pulkas „coetus, exercitus“ (39a, 96b, 156a, 170b); z pol. pułk? RAZBAJUS~RAZBAINYKAS razbajus (nikoli M.T.); z bělorus. rozboj. Odvozenina: razbajysta(/ė) „caedes, homicidium“ (42b, 48a). razbainykas „homicida“ (55a, 94b, 215b, 216a); z pol. rozbojnik nebo bělorus. rozbojnikъ. ŘÁD(~ŘÁDOVAT)~ŘÍDIT~(NE)ŘÁDNÝ rėdas „series, ordo, ordinatio, ritus“ (16a, 21b, 38b, 39b, 40a, 45a, 45b, 46a, 55a, 67a, 75a, 91a atd.); z bělorus. rjadъ. Odvozeniny: rėdiškas „legitimus“ (109b), rėdingas „ordinarius“ (104b) — také rėdingai „ordine“ (206a). Složeniny s odvozeninami: saurediškas „contumax, petulans“ (108a, 132b, 168b) — nesaurediškas „sine fastidio“ (232b) —, sauredystė „temeritas“ (224b). rėdavoti (nikoli M.T.); z bělorus. rjadovati. Odvozenina: redavojimas „gubernatio“ (219). rėduti „administrare, gubernare, regere, dirigere, iudicare“ (32b, 35b, 36b, 48a, 63b, 64a, 77a, 95a, 97a, 102a, 112b, 145b, 162b atd.) + „agitare“ (229a); z bělorus. rjaditъ. Odvozenina: rėdijimas „gubernatio, iurisdictio“ (33a, 64a, 112a, 171b) + „gerens“ (217a). parėdingas „ordinarius“ (100b); z r.(?) porjadnyj s litevskou příponou -inga. remeslas „artificium“ (215b); z bělorus. remeslo. ricierius (nikoli M.T.); z pol. rycerz. Odvozenina: ricierustė „militia“ (129a). rymionis „romanus“ (159b, 234a, 257a); z pol. rzymian(in). Odvozenina: rymio-niškas „romanus“ (104b, 220a). (PA)UKAZUJE~UKAZUJI (pa)roda „concilium, consilium“ (5a, 15b, 36a, 45a, 74a, 101b, 124a, 165a atd.); z pol. rada nebo bělor. rada. rodžiai „voluntarie“ (91a) — rodžiaus „alacrius“ (16b); z pol. radzi nebo bělor. radi s litevskými koncovkami -ai/-iaus. Srov. také rodingas „spontaneus“ (93a), přepracování s litevskou příponou -inga-. rojus „paradisus“ (106a, 221a, 229b); z pol. raj nebo bělor. raj. ROZHODUJE~ROZHODOVAT rokunda „ratio“ (244a, 247b, 248b); přepracováno z pol. rachunek? rokuoti „numerare“ (235a); přepracováno z pol. rachować. rona „vulnus“ (185a); z pol. rana nebo bělor. rana. 209 rūbas „vestimentum, indumentum“ (136a, 205b, 235b, 239b) — rūbai „vestis“ (145b); z bělor. rubb. rubėžius „meta“ (44b, 162b, 217a, 217b); z bělor. rubež. rūgoti „fremere“ (143b); z bělor. rugatb. sabata „sabbatum“ (253a); z pol. sobota. sieras „sulphur“ (238b, 254b, 255a); z bělor. siera. SYLA~SYLYTI syla „virtus, efficacia, potentia, captus“ (15a, 16b, 19b, 20b, 25b, 29b, 30a, 37b, 38b, 43b, 48a atd.); z pol. sila nebo bělor. sila. Odvozeniny: sylingas „efficax, potens“ (30b, 35b, 59b, 60b, 64a, 96b, 111a, 126b, 193a, 215b), syluoti „efficacem esse“ (1b, 2b, 12b, 32a, 92a, 96b, 170a), od něhož je odvozeno sylavimas „efficacia, effectus“ (28b, 32a, 36b, 125b, 127b, 134b, 195b, 201b). sylyti „cogere vi, impellere“ (54b, 226b); z pol. silić nebo bělor. silitb. Odvozenina: sylijimas „violentia“ (226b). skarbas „thesaurus“ (107b, 182a, 252b); z pol. skarb. SLŮŽYTI~SLŮŽBA~SLŮŽAŪNYKAS~SLŮGAVOTI slūžyti „sloužit“ (42a, 199b, 220b), nuslūžyti „(za)sloužit“ (54b, 82b, 144b); slūžyti z pol. stuzic nebo bělorus. slūžitb. Odvozeniny: nuslūžijimas „zásluha“ (32a, 32b, 33a, 34b, 37a, 77a, 81a, 86b atd.), užslūžijimas „zásluha“ (25a). slūžba „bohoslužba (Boží), povinnost“ (1b, 4b, 89b, 101b, 102b, 112b, 196a, 197a, 202b, 204a atd.) + „dluh“ (91a); z pol. stužba nebo bělorus. slūžba. Sem patří také slūžma „bohoslužba (Boží)“ (47b), politevštěná podoba slova slūžba. slūžaūnykas „pobočník“ (5b); z bělorus. *slūžownik. slūgavoti (nikoli v M.T.); z pol. slugować nebo bělorus. slugovats. Odvozenina: atslūgavo-jimas „povinnost“ (196a). SMERTIS~SMERTELNAS smertis „smrt“ (9b, 15b, 16a, 25a, 31b, 32b, 33b, 35a, 35b, 37b atd.); z bělorus. smertb. Odvozenina: smertiškas „smrtelný“ (58b, 59a). smertelnas „zhoubný, smrtelný, smrtelnost“ (14b, 61b, 108b, 233a, 234a, 242a, 249a), nesmertelnas „nesmrtelný“ (14a, 200b); smertelnas z pol. śmiertelny. Odvozeniny: smertelny ste „smrtelnost“ (244b), nesmertelny ste „nesmrtelnost“ (32b, 244a). SMŪTYTI(S)~SMŪTNAS smūtytis „být smutný“ (195a), užsmūtyti „zarmoutit, rozrušit“ (59b, 96a, 98b, 136a, 210b, 233a); smūtyti z pol. smucić nebo bělor. smutitb. Tvar uſchmutintumbime „byli bychom rozrušení“ (77b) mohl vzniknout buď tiskovou chybou, nebo přepracováním slovanské přípony -i- na -in-. Odvozenina: užsi smūtyjimas „smutek“ (135a). smūtnas „smutný“ (72a, 78a, 135a, 185a, 211b, 227a, 234b, 253b, 254a); z pol. smutny nebo bělor. smutnyj. SPAVIEDNIS~SPAVIEDOTIS spaviednis „zpověď, výčet“ (142a, 143a, 143b, 148a); z pol. spowiedź (+ formant n podle analogie ke spowiednykas). spaviedotis „vyznávat se“ (143a); z pol. spowiadać (się). sprovavoti „jednat“ (25a); z pol. sprawować. 210 stonas „podmínka, stav“ (26a, 27b, 29a, 29b, 37b, 221a, 232a, 243a) — stanas „podmínka“ (249a); z pol. stan nebo bělor. stana. strajus „okázalost“ (248b, 249a); z pol. strój. stulpas „socha“ (68a); ze starorus. stolp. SŪDAS~SŪDŽIA~SŪDYTI~SŪDNAS sūdas „iudicium“ (33a, 46b, 48a, 49a, 77b, 86a, 157b, 180b, 213b, 236a atd.); z běloruského sudą. Odvozenina: sūdiškas „iudicialis“ (249b). sūdžia „iudex“ (6b, 79a, 102b, 164a, 215a, 217a, 228a, 244a, 248a, 248b); z běloruského sudja. sūdyti „iudicare, instituere“ (60b, 101b, 135a, 165a, 179a, 247a, 249b), apsūdyti „iudicare“ (174a, 250b), pasūdyti „iudicare“ (181b); sūdyti z běloruského suditь. Odvozeniny: sūdijimas „iudicium, iudicandum“ (219b, 220a, 226a, 249a), nusūdijimas „iudicium, condemnatio“ (63b, 78a). sūdnas „novus/novissimus (dies)“ (33a, 159a, 165a, 242b); z běloruského sudnyj. svietas „mundus, orbis terrarum, saeculum, vita“ (15b, 27a, 35b, 39b, 42b, 45b, 46a, 52a atd.). + + „homo“ (239a), „cursus naturae“ (235b); z běloruského svieta. Odvozenina: svietiškas „mundanus, civilis, forensis, politicus“ (38a, 63a, 63b, 64a, 107a, 145b, 146a, 150b, 164a, 199b, 202a atd.). tykoti „insidiari“ (180b); se slovanským kořenem tichij. Odvozenina: tykojimas „insidia“ (219a). toblyčia „tabula“ (177a, 197b, 213a); z polského tablica. Traicė „Trinitas“ (17b, 30b, 39a); z polského trojca. tropnas „gravis(simus)“ (97b, 102a); z polského trafny nebo běloruského trapnyj. trotinti „saevitiam exercere“ (42a); zde je třeba trotinti nejspíš opravit na trovinti, odvozené z polského trawić. TRŪBA~TRŪBYTI trūba „tuba“ (53a, 243b, 249a); z běloruštiny truba. trūbyti „sonare“ (243b); z běloruštiny trubit. trūdnas (nikoli v M.T.); z polštiny trudny nebo z běloruštiny trudnyj. Odvozenina: trūdny ste „difficultas“ (110b). ubagas „pauper“ (100b, 111b, 159b); z polštiny ubog nebo z běloruštiny ubogъ. Odvozenina: ubagystė „paupertas“ (233a). umas „mens, ratio“ (58a, 58b, 63a, 188b); z polštiny um nebo z běloruštiny umъ. Odvozenina: beumis „expers rationis, profanus“ (31b, 249a). urėdas „administratio, magistratus, ministerium, munus, officium, ordo, politia“ (2a, 2b, 11a, 12b, 18a, 22a, 24b, 25b, 32a, 34b, 36b, 37b, 48a, 52a atd.); z běloruštiny urjadъ. Odvozenina: urėduoti (nikoli v M.T.), od něhož je odvozeno urėdavimas „functiones“ (220a). usvyčia „urceolus“ (89a); z běloruštiny* ustvицja? uždotkas „pignus, arrhabo“ (114a, 128a, 129b, 148, 151a, 171a, 171b); z polštiny zadatek s litevskou předponou už- namísto polského za-. užyvuoti „frui, usurpare“ (29b, 85b, 154b, 155b, 157b, 159b, 160a, 203b); z polštiny używać. Odvozenina: užyvojimas „usus, participatio“ (153a, 154a, 155a, 157a). užvodyti „impedire“ (45b, 64a, 207b); z polštiny zawadzać s litevskou předponou už- namísto polského za-. VALNAS~(IŠ)VALNYTI~VALNINYKAS 211 valnas „liber, spontaneus“ (6a, 11a, 28b, 38b, 40a, 41b, 43a, 49a, 54b, 55a atd.); z pol. wolny nebo bělorus. volnyj. Odvozeniny: valnysta(/ė) „immunitas, libertas, licentia“ (42a, 43a, 63b, 198b atd.), valnumas „licentia“ (204a). Složenina: valndarbis „agens liberrimum“ (45b). išvalnyti „liberare“ (49b, 108a); z pol. zwolnić s litevskou předponou iš- namísto pol. z-. Viz také išvalninoti (ne M.T.), od něhož je odvozeno išvalninOjimas „absolutio“ (108a). valninykas „liber“ (65a); přepracováno podle pol. wolnik nebo bělorus. volbnikó podle valnas. večerija(/ė) „coena“ (115a, 115b, 116a, 116b, 149b atd.); z pol. wieczerza nebo bělorus. вечеря. VELYTI—PAVELYTI velyti „cupere, malere“ (181b, 187a); z bělorus. velitb. pavelyti „concedere, potestatem facere“ (107b, 108a, 223a, 227b, 229a); z bělorus. povelitb. Odvozenina: pavelyjimas „dispensatio“ (224a). VENČIAVONĖ~(SU)VENČIAVOTI venčiavonė — ve spojení sąliubas venčiavonės ”coniugium” (222a, 222b, 226b); z pol. * wieńczowanie. Odvozenina s litevskou příponou -ystė-: venčiaoonystė ”coniugium” (62b, 94b), častěji ve spojení sąliubas venčiavonystės ”coniugium” (115a, 220b atd.). suvenčiavoti ”coniungere in matrimonium→” (232b); venčiavoti z pol. * wieńczować. VIERA~VIERYTI~VIERNAS viera ”fides, fiducia” (2b, 4b, 31b, 34a, 36a, 39a, 48b, 64b, 65a atd.); z pol. wiara nebo bělorus. вера. vieryti ”credere” (71a); z pol. wierzyć nebo bělorus. верить. viernas ”fidelis, pius, dignus” (11b, 62b, 79a, 81b, 88b, 103b, 117b, 133a atd.); z pol. wierny nebo bělorus. верный. Odvozeniny: viernesyta ”fidelitas” (232b), nevernyta ”perfidia” (237b). viežlybas ”honestus” (48a, 52b, 53b, 54a, 64a, 64b, 89b, 199a, 211a atd.); z bělorus. вежливый, přičemž prvek přípony v byl přizpůsoben litevštině jako b. Odvozenina: viežlybumas ”virtus, candor, castificatio” (8b, 43a, 92b, 95a, 197a, 219a). vynyčia ”vinea” (218a); z pol. winnica nebo bělorus. винница. virsas (nebo viršas?) ”versus” (227b); z bělorus. вирш. VLOSNAS~VLOSNAS TIS vlosnas „legitimus, proprius, nativus“ (5b, 15a, 20a, 20b, 21a, 22a, 25a, 25b, 61b atd.) — (přísl.) „pro arbitrio“ (199a); z pol. własny. Odvozenina: vlosnybė „proprietas“ (30b). vlosnastis „idioma, proprietas“ (9a, 9b, 15a, 17b, 18a, 19b, 21a, 21b, 22a atd.); z pol. własność. vobytí „invitare“ (210b); z pol. wabić nebo z běloruštiny вабить. Tvar atvobintuvibime „invitemus“ (92b) mohl vzniknout buď tiskovou chybou, nebo přepracováním slovanské přípony -i- na -in-. ZDRODA~ZDRODLYVAS~ZDRONDYKAS zdroda „dolus, fraus“ (16b, 208b); z pol. zdrada. zdrodlyvai „per fraudem“ (218a); zdrodlyvas z pol. zdradliwy. zdrodnykas „proditor“ (156b); z pol. zdradnik. 212 žokanas „lex, decalogus“ (2a, 2b, 4b, 10a, 12b, 15b, 16b, 32a, 32b atd.); z pol. žakon nebo bělorus. zakonų. Odvozenina: žokaniškas „legalis, forensis“ (72b, 172b, 185b, 204a). žalnierius „miles“ (217a); z pol. żołnierz. Odvozenina: žalnierystė „militia“ (219b, 220a). žemčiūga „margarita“ (1a); z bělorus. žemčug. žydas „ebraeus“ (4b, 11b, 23a, 48b, 212a); z pol. żyd nebo bělorus. žid. Odvozenina: žydiškas „ebraeus, iudaicus“ (78b, 188a). žyvatas(/a?) „uterus, vita“ (28b, 37a, 133a, 167b); z pol. żywot nebo bělorus. žiivota. Pokud jde o lexémy, které nejsou nespornými slavismy, je třeba především věnovat pozornost slovům utvořeným z latinského kořene a přípony slovanského původu -avo- /z pol. -owa- nebo bělorus. -ova- (viz Michelini, cit. dílo, s. 166—167): lze je odvozovat od polských sloves podobné struktury; zde je seznam těchto slov: absolvavoti „absolvere“ (108a); srov. pol. absolwować. Odvozenina: absolvavojimas „absolutio“ (108a, 145a). administravoti „administrare“ (100a, 105a, 107b, 111b, 112a, 113a, 113b, 116a, 116b atd.); srov. pol. administrować. Odvozenina: administravojimas „administratio“ (30b, 105b, 113b, 219a). apeliavoti (nikoli v M.T.); srov. pol. apelować. Odvozenina: apeliavojimas „appellatio“ (252a). disputavoti „disputare“ (61b, 214a, 246a); srov. pol. disputować. ekskomunikavoti/iškomunikavoti „excommunicare“ (103b, 207a); srov. pol. eksko-munikować. filosofavoti „philosophari“ (62a); srov. pol. filozofać. fundavoti „fundare“ (163b, 176a, 235b); srov. pol. fundować. imaginavoti „imaginare“ (69b, 88b, 104b); srov. pol. imaginować. judikavoti „iudicare“ (160b, 172a); srov. pol. judikować. meditavoti (nikoli v M.T.); srov. pol. medytować. Odvozenina: meditavojimas „meditatio“ (3b). ordinavoti (nikoli M.T.); srov. pol. ordinować. Odvozenina: ordinavojimas „ordinatio“ (111a, 111b, 112b). probavoti „probare“ (7a, 65a, 151a); srov. pol. probować. retorikavoti „rhetoricari“ (11b); srov. pol. retorykować. tiranizavoti „tyrannidem exercere“ (113b); srov. pol. tyranizować. triumfavoti „triumphare“ (241b); srov. pol. tryumfować. Vzhledem k tomu, že se v překladu „Margarita theologica“ vyskytuje sloveso definavoti „definire“ (71b) — které nelze odvozovat od pol. definiować — a také taková slovesa s baltsko-litovským kořenem a příponou -avo-, jako pildavoti (51a), puikavoti (95b) — která lze považovat za litevské odvozeniny —, lze se domnívat, že některá z výše uvedených sloves mohla vstoupit do litevské slovní zásoby přímo z latiny připojením přípony -avo-. Skardžiův názor, že všechna taková slovesa (s výjimkou tiranizavoti, které Skardžius nezmiňuje) je třeba považovat za výpůjčky z polštiny nebo za jejich odvozeniny, je proto příliš „radikální“. 213 Totéž lze říci i o dalších slovech s latinským kořenem, která nemají charakteristické rysy slovanských jazyků, a přesto je Skardžius považuje za výpůjčky z polštiny nebo za jejich odvozeniny. Zde je seznam několika jednotek, jimiž se Skardžius zabýval: dekretas „decretum“ (88b); srov. pol. dekret. forma „forma, formula, qualitas“ (2a, 8a, 29a, 106b, 115a, 117a, 118a atd.); srov. pol. forma. Odvozeniny: formališkas „formalis“ (26a), formuoti „formare“ (88b). fortūna „fortuna“ (226b, 232b); srov. pol. fortuna. fundamentas „fundamentum“ (59a, 77b, 94b, 99b, 101a, 101b atd.); srov. pol. fundament. kondicija „conditio“ (73a, 73b); srov. pol. kondycija. lekcija „lectio“ (202b, 205b); srov. pol. lekcja. persona „persona“ (6a, 7a, 7b, 8b, 9a, 10a, 11a, 12a, 12b atd.); srov. pol. persona. Odvozeniny: personiškas „personalis, hypostaticus“ (17a, 17b, 24a), personystė „personalitas“ (20a). regula „regula, norma“ (4a, 27b, 38b, 48b, 53a, 61a, 72a, 117a, 126a atd.); srov. pol. reguła. sekta „secta“ (4b, 159b, 237a); srov. pol. sekta. sentencija „sententia“ (23b, 39b, 54b, 84a, 86b, 108b, 116b, 121a atd.); srov. pol. sentencija. suma „summa“ (4a, 47a, 121a, 146b, 213b, 250b); srov. pol. suma. testamentas „testamentum“ (70a, 257b); srov. pol. testament. Není jasné, proč se ve Skardžiově monografii objevují právě tato, a nikoli jiná slova latinského původu s podobným polským ekvivalentem, například: argumentas „argumentum“ (241b); srov. pol. argument. astronomas „astronomus“ (40b); srov. pol. astronom. definicija „definitio“ (54a, 96b); srov. pol. definicija. elementas „elementum“ (45a, 113b, 115b, 117a, 122a atd.); srov. pol. element. figūra „figura“ (151b); srov. pol. figura. instrumentas „instrumentum“ (3b, 73b, 80a, 118a); srov. pol. instrument. katekizmas „catechesis“ (4a); srov. pol. katekizm. kreatūra „creatura“ (1b, 6a, 9b, 18b, 29b, 46b, 47a atd.); srov. pol. kreatura. materija „materia“ (39b, 40b, 46b, 239b); srov. pol. materia. Původ slov latinského původu by samozřejmě bylo možné důkladně probrat až po závažném výzkumu staré litevské písemnosti a analýze textu originálu — jde-li o překlady, které tvoří většinu starých litevských písemných památek. To bude úkolem budoucnosti. Zvlášť bychom chtěli zmínit několik slov latinského původu, v nichž litevskému o odpovídá latinský foném ā: altorius „ara“ (232a); srov. pol. ottarz. gubernatoras „proconsul“ (214b); srov. pol. gubernator. kard inolas „cardinal“ (238b); srov. pol. kardynal. majestotas „maiestas“ (7a, 17a, 20a, 20b, 25b, 26a, 28b atd.); srov. pol. majestat. plebonas „pastor“ (205b, 224b); srov. pol. pleban. tribūnolas „tribunal“ (249a); srov. pol. tribunat. 214 Přítomnost fonému o dovoluje domnívat se, že tyto výpůjčky mohou patřit ke starší vrstvě litevské slovní zásoby — z doby, kdy *ā se ještě nezměnilo v o. To však neznamená, že se do litevské slovní zásoby musely dostat přes polštinu, a nikoli přímo. Jak vidíme, v litevském textu „Margarita theologica“ je mnoho slavismů, zatímco germanismů je jen několik: ištukiavimas „laniena“ (161b), odvozenina od išstuki(u)oti (nikoli M.T.), utvořeného ze stukas(/is) + derivační přípona -(i)uo- ercikis „dux, princeps“ (216b, 217a, 218a, 220a) a odvozenina ercikystė „principatus“ (176a); kunigas „sacerdos“ (24b) a odvozeniny kunigystė „sacerdotium“ (18a), kunigavimas „sacerdotium“ (25a); penigai „pecunia“ (219b); ruimiškas „localis“ (152b, 160a), odvozenina od ruimas (nikoli M.T.); sturmas „tempestas“ (237b, 249a); pokud se předpokládá, že v tomto případě odpovídá Vaišnorův pravopis s fonému š, je třeba slovo (šturmas) odvozovat od pol. szturm; šlimas „limus“ (43a); Sem by mohlo patřit také grodas „gradus“ (201a, 201b, 202a, 214a). V tomto ohledu se překlad „Margarita theologica“ blíží Postile Bretkūnase3 i dalším litevským textům z té doby, vydaným v Královci. LEXIKÁLNÍ SLAVISMY V LITEVSKÉM PŘEKLADU „MARGARITA THEOLOGICA“ Shrnutí Slova slovanského původu a jejich odvozeniny v litevském překladu latinského traktátu „Margarita Theologica“ (Královec, 1600) jsou uvedena spolu s jejich latinskými ekvivalenty v původním textu; navíc jsou připojeny etymologické poznámky ke slovanským lexémům. Odvozeniny jsou seskupeny podle základních morfémů; pokud text obsahuje pouze odvozeniny, chybějící základní tvary jsou doplněny a označeny ne M.T.. U slov, která se v textu vyskytují vícekrát nebo patří do současné litevské obecné slovní zásoby, není uveden úplný seznam výskytů. 3 Srov. B. Žindžiūtė-Michelini. Die Lehnwörter in der ”Postille” des Jonas Bretkūnas aus dem Jahre 1591. — Zeitschrift für Slavistik, Bd. 35 (1990), S.235—237. 215