Lietuvių kalbos instituto kronika. 1993

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXXIV (1994) LIETUVIŲ KALBOS TARMĖS IR JŲ TYRINĖJIMAI Kronika Ústavu litevského jazyka 1993 Struktura 6 oddělení: Slovníků (vedoucí — doc. dr. V. Vitkauskas), Gramatiky (vedoucí — habil. dr. V. Ambrazas), Jazykové kultury (vedoucí — dr. P. Kniūkšta), Terminologie (vedoucí — dr. K. Gaivenis), Onomastiky (vedoucí — dr. V. Maciejauskienė), Dějin jazyka a dialektologie (vedoucí — dr. K. Morkūnas), 2 skupiny: Jazykových kontaktů, Vydavatelská (vedoucí — A. Stanislovaitienė). Ředitelem ústavu je habil. dr. A. Vanagas Na konci roku 1993 pracovalo v ústavu 106 zaměstnanců, z toho 31 vědeckých pracovníků (5 habilitovaných doktorů a 26 doktorů). Do doktorského studia lingvistického zaměření na LKI a VDU byli přijati L. Bilkis a V. Kuprevičius. Celkem studovali v doktorském studiu 4 doktorandi. Vědecký výzkum Ze státního rozpočtu Litevské republiky byly financovány tyto vědeckovýzkumné úkoly: 1) výzkum gramatické stavby litevského jazyka (funkční gramatika litevského jazyka; výzkum syntaxe litevského jazyka; periferní kontakty litevského jazyka); 2) litevská lexikografie (Slovník litevského jazyka. Sv. 18, 19); 3) litevská onomastika (přípravné práce na Slovníku litevských místních jmen; teoretický výzkum litevské onomastiky; sběr nového onomastického materiálu); 4) fungování a kodifikace současné spisovné litevštiny (jazyková kultura; fungování a proměny současného jazyka; budování informační základny jazykové péče); 5) litevská terminologie (rozvoj litevské terminologie; kodifikace jazyka vědy); 6) výzkum litevských nářečí (Atlas litevského jazyka; Atlas evropských jazyků; výzkum nářečí východní Litvy); 7) dějiny litevského jazyka (dějiny výzkumu litevského jazyka; vývoj tvoření litevských substantiv; jazykovědná díla S. Daukantase; bibliografie litevské lingvistiky; lexikum starých písemných památek). Z prostředků státního fondu pro vědu a studium se nadále realizovalo zakázkové téma č. 92—417/13 — „Gramatika litevského jazyka“ v angličtině. 197 Vydavatelská činnost Bylo vydáno 14 publikací (306,8 tisk. archů, 45 300 výtisků): Ambrazas S. Daiktavardžių darybos raida. — V.: Mokslo ir enciklopedijų l-kla, 1993. — 293, [1] p. — 1000 egz. Baltských onomastická bádání (Otázky litevské lingvistiky. Sv. 32) / Redakční kolegium: V. Maciej auskienė, M. Razmukaitė, A. Vanagas (odpovědný redaktor). — V.: „Bitas“, 1993. — 250 s. — 800 výt. Slovník současné litevštiny: Přibližně 50 000 slovních hesel / Redakční rada: St.Keinys (šéfred.), J.Klimavičius, J.Paulauskas, J.Pikčilingis, N.Sliūžienė, K.Ulvydas, V.Vitkauskas. — 3., opravené a doplněné vyd. — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. — XXIV, 967 s. — 20 000 výt. Daukantas S. Velký polsko-litevský slovník. Sv. 1: a–m / Připravil [a úvodní studii, s. 8–54, napsal] G.Subačius. — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. — 385 s. — 1 500 výt. Konference Jona Jablonského: Kategorie pádu a užívání pádů (Program a teze konference. Vilnius, 11. října 1993). — V., 1993. — 20 s. — 100 výt. Jazyková kultura / Redakční rada: V.Ambrazas, V.Drotvinas, K.Gaivenis, P.Kniūkšta, A.Pupkis, K.Ulvydas. Sestavila a k tisku připravila R.Gruodytė, R.Miliūnaitė. — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. Seš. 64. — 90 s. — 2 000 výt. Jazyková kultura / Redakční rada: V.Ambrazas, V.Drotvinas, K.Gaivenis, P.Kniūkšta, A.Pupkis, K.Ulvydas. Sestavil K.Gaivenis. K tisku připravila A.Noreikaitė. — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. Seš. 65. — 83, [2] s. — 1 500 výt. Rady pro administrativní jazyk / Připravili P.Kniūkšta, R.Mielkuvienė, E.Oginskienė. Odp. red. P.Kniūkšta. — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. — 238 s. — 7 000 výt. Klimas A. Užívání příčestí v litevském jazyce. — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. — 84 s. — 1 500 výt. Litevský jazyk: badatelé a výzkum. K připomenutí Jurgise Gerulise (13. 8. 1888 — přibližně 1945) (Teze konferenčních příspěvků. 20.–22. října 1993). — V., 1993. — 34 s. — 200 výt. Lysius H.J. Malý katechismus / Podle berlínského rukopisu připravil [a předmluvu, s. 5–6, napsal] P.U.Dini. — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. — 284 s. — 2 000 výt. Periferní litevská nářečí (Otázky litevské lingvistiky. Sv. 30) / Redakční rada: E.Grinaveckienė, L.Gr umadienė, D.Mikulėnienė, K.Morkūnas (odp. red.), A.V idugiris. — V.: „Academia“, 1993. — 229 s. — 700 výt. Sabaliauskas A. Žodžiai keliauja. II pataisytas leidimas. Kaunas, 1993. — 119 p. — 4000 egz. Sabaliauskas A. We, the Balts. Translated by M.Baškytė-Richardson (JAV). Edited by R.E.Richardson (JAV). With an Introduction by W.R.Schmalstieg (JAV). — V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství, 1993. — 151 s. — 3 000 výt. 198 Publikační činnost Bylo publikováno 64 vědeckých článků (8 v zahraničních publikacích) a 132 popularizačních článků. Vědecké expedice Oddělení dějin jazyka a dialektologie uspořádalo 3 expedice: 1) 1.–10. července expedice vedená dr. G. Subačiusem pracovala v okrese Skuodas, v Šatėch. Byl shromažďován materiál pro připravovaný slovník mosėdské nářeční mluvy (zapsáno 1,5 tisíce slov), byly zodpovězeny otázky ze 4 dotazníků „Programu sběru jazykových faktů“ a otázky „Apklauso 1“. Na magnetofonový pásek bylo nahráno 30 hodin nářečních textů. 2) 7.–15. července studenti Vilniuské pedagogické univerzity (vedoucí – doc. dr. D. Mikulėnienė) pracovali v Leipalingisu (okres Lazdijai). Zodpověděli otázky z lexikologické části II. programu „Evropského jazykového atlasu“, dotazníků „Programu sběru jazykových faktů“, „Programu výzkumu litevských nářečí a jejich vzájemného působení“ a otázky „Apklauso 1“; nahráli 30 hodin nářečních textů. 3) 8.–16. července skupina studentů druhého ročníku Vilniuské pedagogické univerzity vedená dr. L. Grumadienė pracovala v Mielagėnech (okres Ignalina). Kromě tradičních expedičních prací (sběru slov, vyplňování dotazníků aj.) provedla také fonetický experiment a z archivů kostela v Mielagėnech přepsala materiály o organizaci „Ryto“; shromáždila údaje o činnosti spolku „Ryto“. Dr. K. Morkūnas vedl a pomáhal 50 studentům Vilniuské pedagogické univerzity, kteří sbírali nářeční materiál ze svého rodného nářečí. Pracovníci slovníkového oddělení shromažďovali jazyková data ve svých rodných místech: V. Vitkauskas – v okolí Kuršėnů, Raudėnů, Tryškiů a Naujoji Akmenė; A. Rimševičienė – v Kaltanėnech; O. Kažukauskaitė – v Teneniu; A. Rubinas – ve Švedriškė, Kazitišky a Salaku; A. Kaluinienė – v Šiluva. R. Vitkauskas a V. Kuprevičius pracovali v okrese Kaišiadorys. Celkem bylo shromážděno 4 000 slov a nahráno 20 hodin nářečních textů. Konference a mezinárodní vědecké vztahy 5.–6. února na mezinárodní konferenci „Srovnávací běloruská, ruská a polská jazykověda“, která se konala ve Vitebsku, přednesly referáty D. Mikulėnienė („Srovnání fonologických systémů samohlásek litevštiny, běloruštiny a polštiny v litevsko-běloruském pohraničí“) a L. Grumadienė („Antroponymie současného baltsko-slovanského pohraničí“). 15. března – 1. září absolvovala A. Romančiuk stáž na katedře baltských jazyků Varšavské univerzity. Studovala problematiku jazykových kontaktů v polské jazykovědě a materiály litevské onomastiky uložené ve varšavských archivech využila k doplnění monografie „Vlastní jména v litevském pohraničním nářečí“. 21.–24. května na mezinárodní konferenci „Baltové a etnogeneze Bělorusů“, která se konala v Minsku, přednesl referáty A. Vanagas („Baltská míst- 199 oblast jmen a problém pravlasti Slovanů“), D. Mikulėnienė („Vliv souhlásek *t, *d na fonologický systém litevských a běloruských nářečí v litevsko-běloruském pohraničí“), A. Vidugiris („O některých konvergenčních jevech dvojjazyčnosti v litevsko-běloruském pohraničí“). Ve dnech 3.–4. června přednesli na XXIX. republikové konferenci fyziků Fyzikální společnosti Litvy a Fyzikální fakulty Vilniuské univerzity „Výuka a studium fyziky“ referáty K. Gaivenis („Hodnocení fyzikálních termínů“), A. Kaulakienė („Jazyk abstraktů sborníku ‚Litevská fyzika‘“), A. Auksoriūtė a St. Keinys („Mezinárodní charakter termínů laserové fyziky“). Dne 11. října přednesli na konferenci Jonase Jablonského „Kategorie pádů a užívání pádů“, kterou uspořádalo oddělení jazykové kultury a Katedra litevského jazyka Vilniuské univerzity, referáty: L. Grumadienė („Užívání pádů v nářečí v Punsku“), P. Kniūkšta („Zvláštní podoby cizích slov“), R. Miliūnaitė („Hodnocení variant užívání pádů“), A. Valackienė („Primární a sekundární funkce pádů“), E. Valiulitytė („Vztah významu konstrukcí pro Gal ir per Gal“ kiaurai“). Ve dnech 20.–22. října přednesli na mezinárodní konferenci „Litevský jazyk: badatelé a výzkumy“, kterou uspořádalo oddělení dějin jazyka a dialektologie a která byla věnována Jurgisi Gerulisovi (13. 8. 1888 — přibližně 1945), referáty: S. Ambrazas („O rozšíření a vývoji baltských jazykových zdrobnělin s determinativy *-k-, *-l-“), V. Ambrazas („Infinitiv v baltských jazycích z hlediska syntaktické rekonstrukce“), I. Andriukaitienė („Pojem barvy a její názvy v litevštině“), N. Čepienė („Souhlásky s a š, s a z, s a c, š a ž, z a ž v přejímkách z němčiny“), K. Garšva („Nářečí v Žiliai“), L. Grumadienė („Vznik podnářečí“), J. Karaciejus („‚Staré četby‘ J. Gerulise: principy sestavení a význam pro litevská studia“), A. Kaulakienė („Z dějin litevské fyzikální terminologie“), P. Kniūkšta („Nediftongické shluky samohlásek“), V. Maciejauskienė („O hodnocení litevských příjmení s příponami -avičius, -evičius“), D. Mikulėnienė („O směšování akcentových paradigmat jižních aukštaitských a východních aukštaitských vilniškých nářečí“), K. Morkūnas („Srovnávací morfologie katechismů M. Daukši (1595) a anonymního autora (1605) (sloveso)“), M. Norkaitienė („Užívání jednoho neologismu“), V. Pranskūnaitė („Názvy čápa v litevských nářečích (podle údajů A. Salise ‚Apklauso 1‘)“), M. Razmukaitė („Několik poznámek o příponovém tvoření slov a příponové oikonymii v Pruské Litvě“), A. Sabaliauskas („Několik drobností k životopisu Jurgise Gerulise“), D. Sabaliauskaitė („Názvy cest v litevštině“), B. Stundžia („Prusistika v rukopisné pozůstalosti K. O. Falka“), G. Subačius („Projekt spisovné žemaitské litevštiny Jurgise Ambrazieja Pabrėži“), K. Ulvydas („Aktuálnost jazykové kultury v různých etapách života litevského národa“), A. Vanagas („Název vesnice Stabaunỹčius“), A. Vidugiris („O příslušnosti a původu nářečí v Zietele“). Dne 5. listopadu přednesli na mezinárodní konferenci Kazimierase Būgy, kterou uspořádala Katedra baltské filologie Vilniuské univerzity a která se věnovala otázkám etymologie a onomastiky, referáty: L. Bilkis („Helonyma v kartotéce ‚Nomina propria‘ K. Būgy“), J. Karaciejus („Etymologie starých litevských sociálních termínů v díle K. Būgy“), S. Karaliūnas („K litevskému jménu 200 a počátkům státnosti — nová interpretace“), V. Maciejauskienė („Několik etymologií litevských příjmení“), A. Vanagas („Název města Dėltuva“). Ve dnech 15.–16. prosince přednesli na konferenci „Litevský jazyk: studium a výuka“, která se konala na Vilniuské pedagogické univerzitě, referáty L. Grumadienė („Výuka překladu do litevštiny z hlediska jazykové kultury“), P. Kniūkšta („Souvislosti kurzu jazykové kultury s obecnou výukou jazyka“), D. Mikulėnienė („Přízvukové varianty z hlediska normy a systému“), A. Vanagas („Jazykověda v Litvě“). Hosté institutu Dne 4. února navštívila institut pracovnice kanadského velvyslanectví, Caroline Guimond. A. Vanagas seznámil hostku s činností LKI a představil vědecké publikace o litevském jazyce zaměřené na jazykovou normu. Dne 24. února přijal A. Vanagas, V. Ambrazas a A. Sabaliauskas kmenového korespondenta deníku ”The Wall Street Journal” Barry Newman. Novinář se zajímal o litevštinu, dějiny jejího výzkumu a její současné užívání. Dne 27. února navštívil Barry Newman spolu s A. Sabaliauskasem a K. Morkūnasem v obci Čižiūnai v okrese Varėna představitelku dzūkského nářečí Zosė Baliukevičienė (nar. 1897). Novinářovy dojmy z Litvy byly popsány v článku „Lithuanian Linguists Are Resisting New Attacks on the Native Tongue“ (více viz ”The Wall Street Journal”, 1993 04 12). Dne 30. března a 6. dubna přednesl vedoucí katedry lingvistiky Univerzity v Potenze, prof. dr. Guido Michelini, pracovníkům a doktorandům Institutu dvě přednášky v litevštině o fenomenologii překladu „Margarita theologica“ Simona Vaišnora a zvláštnostech slovosledu v „Postile“ Jonase Bretkūna. Dne 6. dubna navštívili institut němečtí vědci, prof. B.Schlerathas a dr. E.Bukevičiūtė. Hosté se seznámili s principy sestavování kartotéky nářečí a s programem výzkumu nářečí. Dne 6. května se švédský lingvista Lars-Gunnar Larsson zajímal o nejnovější vědecké práce litevských lingvistů a možnosti širší vzájemné spolupráce. Protože host navštívil poprvé nejen LKI, ale i Litvu, byla pro něj uspořádána poznávací exkurze po Vilniusu a Trakai. Dne 30. července navštívil institut prof. Ikuo Murata z Japonska. Dne 20. září se se zaměstnanci oddělení dějin jazyka a dialektologie setkali významní ruští lingvisté G. Klimov a Dž. Edelman. Ve dnech 20.–22. září se italský vědec Pietro U. Dini zajímal o výzkum starých litevských písemností. Ve dnech 20.–22. října se vědecké konference pořádané k uctění památky J. Gerulia zúčastnili a přednesli příspěvky baltisté Anatolij Nepokupnas (Ukrajina) a Rainer Eckert (Německo). Usnesení vlády Litevské republiky a Litevské rady pro vědu 17. března získaly Institut a Univerzita Vytautase Magnuse na pět let právo udělovat vědeckou hodnost habilitovaného doktora v oboru lingvistiky (baltské lingvistiky) (usnesení vlády č. 176). 201 bylo uděleno právo udělovat vědecký titul habilitovaného doktora v oboru lingvistika (baltská lingvistika) (usnesení vlády č. 176). 13. května Litevská rada pro vědu a jí zřízená nostrifikační komise nostrifikovaly a v souladu s postupem stanoveným usnesením vlády Litevské republiky č. 549 ze dne 15. července 1992 uznaly litevské vědecké hodnosti a akademické tituly všech vědeckých pracovníků Institutu. 4. listopadu byly Institutu předány prostory 1. a 3. patra administrativní budovy státního nakladatelství „Mintis“ (Z. Sierakausko 15) (541,77 m2) a hospodářská budova (57,92 m2) (nařízení vlády č. 748p). Usnesení rady Institutu 12. ledna — byl schválen projekt „Frekvenční slovník současné litevštiny“, vedoucí skupiny připravující slovník byla jmenována L. Grumadienė; byly schváleny: atestační komise pro rok 1993 (A. Sabaliauskas (předseda), I. Andriukaitienė (tajemnice), K. Gaivenis, A. Kaulakienė, P. Kniūkšta, V. Maciejauskienė, D. Mikulėnienė, R. Miliūnaitė, G. Naktinienė, N. Sližienė, K. Vosylytė), redakční rada publikace „Kultura jazyka“ (V. Ambrazas, K. Gaivenis, P. Kniūkšta (odpovědný redaktor), V. Maciejauskienė, R. Miliūnaitė, G. Naktinienė, A. Pupkis, K. Ulvydas); redakční rada publikace „Terminologické brázdy“ (K. Gaivenis, A. Kaulakienė, St. Keinys (odpovědný redaktor), J. Klimavičius, R. Miliūnaitė). 25. února — byly schváleny k tisku 2 publikace („Kultura jazyka“. Sešit 65; „Doporučení pro kancelářský jazyk“); byl podpořen návrh slovníkového oddělení připravit „Dodatky a opravy Litevského slovníku“ (plánovány jsou 4 svazky). 31. března — ve výběrovém řízení byli zvoleni: dr. V. Maciejauskienė — vedoucí oddělení vlastních jmen, dr. G. Subačius — starší vědecký pracovník oddělení dějin jazyka a dialektologie, D. Vainauskienė — asistentka oddělení jazykové kultury. 27. května — byly schváleny k tisku 3 publikace (Litevský slovník. Sv. 17; A. Sabaliauskas. Odkud jsou?; Otázky litevské lingvistiky. Sv. 33: Gramatika a lexikologie); byly stanoveny nové sazby odměn za shromážděný lexikologický, dialektologický a onomastický materiál. 22. září — publikace „Kultura jazyka“. Sešit 66 byla schválena k tisku; bylo rozhodnuto navrhnout na státní vědeckou cenu Litevské republiky publikaci — Slovník litevských příjmení. — V.: Mokslas, 1985, sv. 1, A-K, 1152 s.; 1989, sv. 2, L-Ž, 1335 s.; byly projednány problémy sběru jazykových dat v roce 1993. 23. listopadu — bylo rozhodnuto předložit vědecké práce dr. Rity Miliūnaitė, starší vědecké pracovnice oddělení jazykové kultury, do soutěže vědeckých prací mladých vědců. 16. prosince — vedoucí oddělení gramatiky, habil. dr. Vytautas Ambrazas, byl navržen za kandidáta na korespondujícího člena Litevské akademie věd; publikace „Terminologické brázdy“ byla schválena k tisku (odpovědný redaktor St. Keinys). Data a lidé 9. ledna staršímu vědeckému pracovníkovi oddělení slovníků dr. Jonasi Paulauskasovi bylo 70 let. 202 20. ledna oddělení dějin jazyka a dialektologie svolalo kolegy na rozšířené zasedání věnované jubileu Borise Larina (1893 01 17 — 1964 03 26). K. Morkūnas a A. Vidugiris představili práce tohoto vědce související s lituanistikou. A. Sabaliauskas, A. Valackienė, E. Grinaveckienė a K. Pakalka se podělili o vzpomínky. 8. února starší vědecké pracovnici oddělení slovníků Klementině Birutė Vosylyté bylo 55 let. 18. února si oddělení dějin jazyka a dialektologie připomnělo 120. výročí narození významného lotyšského lingvisty Jānise Endzelīnse (1873 02 22 — 1961 07 01). K. Morkūnas pojednal o zásluhách J. Endzelīnse o baltistiku a lituanistiku. A. Sabaliauskas obsáhle přiblížil vědcovu životní dráhu a jeho vztahy k Litvě. O své vřelé vzpomínky se podělili K. Ulvydas, E. Grinaveckienė a A. Vidugiris. Akce se zúčastnil a promluvil mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Lotyšska v Litvě A. Sarkanis. Byla zde vystavena díla a fotografie J. Endzelīnse. 19. dubna bylo připomenuto 40. výročí působení habil. dr. Algirdase Sabaliauskase v Institutu (do práce nastoupil 1953 04 16 jako redaktor oddělení současného spisovného jazyka a slovníků). 25. června starší vědecké pracovnici oddělení gramatiky dr. Eleně Valiulytė bylo 60 let. 30. června si pracovníci oddělení dějin jazyka a dialektologie připomněli svou bývalou kolegyni Tamaru Meiksinaitė-Buchienė (1923 07 08 — 1970 02 07). O osobnosti a díle vědkyně srdečně hovořili K. Morkūnas, Z. Zinkevičius, J. Palionis, V. Ambrazas, A. Vanagas, E. Grinaveckienė a K. Ulvydas. Zúčastnila se sestra T. Buchienė, I. Meiksinaitė. 1. září uplynulo 40 let od nástupu habil. dr. Vytautase Ambrazase do práce v Institutu. 24. září vedoucímu oddělení jazykové kultury dr. Pranasi Kniūkštovi bylo 60 let. 23. listopadu byla na návrh Rady Domu národa a Rady pro ochranu etnické kultury udělena státní Cena Jonase Basanavičiuse za rok 1993 dr. Aloyzasi Vidugirisovi za práce z vlastivědy. 14. prosince vědecký pracovník oddělení terminologie Jonas Klimavičius obhájil doktorskou disertaci v humanitních vědách (lingvistika) „Systém meliorační terminologie“ (oponenti: habil. dr. A. Sabaliauskas, dr. Z. Babickienė). 21. prosince starší vědecká pracovnice oddělení gramatiky dr. Nijolė Sližienė obhájila habilitační práci v humanitních vědách (lingvistika) „Valence sloves v litevštině“ (habilitační komise: habil. dr. V. Ambrazas, prof. habil. dr. J. Palionis, prof. habil. dr. A. Rosinas, habil. dr. A. Sabaliauskas, habil. dr. A. Valackienė, habil. dr. A. Vanagas, prof. habil. dr. Z. Zinkevičius.). 25. prosince staršímu vědeckému pracovníkovi oddělení dějin jazyka a dialektologie dr. Aloyzasi Vidugirisovi bylo 65 let. Irena Andriukaitienė 203