Antano Salio „Kalendoriniai vardai“

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXXIV (1994) LIETUVIŲ KALBOS TARMĖS IR JŲ TYRINĖJIMAI Vitalija MACIEJAUSKIENĖ KALENDÁŘNÍ JMÉNA ANTANA SALYSE Práce A. Salise věnované antroponymii se obvykle zmiňují nebo citují při různých příležitostech: když se hovoří o utváření litevských příjmení (články: „O našich jménech a příjmeních“, „Naše příjmení“, „Přezdívka“, „Příjmení“, „Patronyma“1), nebo když se probírá aktuální problém změny litevských příjmení („politevštění“) (články: „Problém příjmení“, „V očekávání zákona o příjmeních“, „Zákon o příjmeních v Sejmu“, seznam „Příjmení vilenského kraje“). A. Salys napsal mnoho o křesťanských jménech, jejich místě v litevském jmenném fondu, jejich přejímání do litevštiny a vývoji jejich adaptace v ní apod. (články: „Křestní jména“, „Jadvyga“, „Jokimas“, „Jokūbas“, „Juozapas“, „Jurgis“, „Justas a Justinas“, „Kazimieras“, „Klemensas“, „Kristijonas“, „Ona (Anna)“, „Simonas (Simon)“, „Urbonas“ a mnoho dalších). Seznámení se starými litevskými dvoukmenovými jmény si nelze představit bez tohoto lingvisty (články: „O našich jménech a příjmeních“, „Jogaila“, „Mažvydas“, „Mindaugas“, studie „Naše litevská jména“). V posledně jmenované studii se pojednává o nejstarších litevských (a pruských) jménech — starých dvoukmenových osobních jménech a jejich zkrácených podobách. Děje se tak předložením všech známých kmenů těchto jmen, u nichž jsou podle A. Salise „stručně uvedeny také etymologie“. Zde se však nehodláme zabývat právě vyjmenovanými pracemi A. Salise věnovanými osobním jménům. Chceme pouze upozornit na praktický problém související s užíváním jmen. To umožňuje seznam jmen „Kalendářní jména“2, který sestavil významný lingvista. Obsahuje mnoho křesťanských i národních, tj. litevského (baltského) původu, jmen. První vybral kněz Stasys Yla, druhá Antanas Salys (ten také revidoval a upřesnil podobu a pravopis mnoha křesťanských jmen i jejich zkrácených podob). Všechna jména — křesťanská i národní — jsou přiřazena ke konkrétním dnům v roce. Zde se budou probírat pouze národní (tj. baltského původu) jména z tohoto seznamu, jejichž užívání doporučil Antanas Salys. Ve zmíněné studii „Naše litevská jména“ A. Salys napsal: „… nedostatkem národních jmen se nemusíme trápit. Máme jich více než jiné 1 Tyto i další zde zmíněné články vyšly v: Salys A. Raštai. T. 2:Tikriniai vardai. Roma, 1983. 2 Tamtéž. S. 285—304. 72 národa. Je třeba je pouze představit veřejnosti jako poznatelné a rozšířit je3. To se zčásti děje i v „Kalendoriniuose varduose“, kde je uvedeno 726 národních jmen4. Je mezi nimi mnoho starých dvousložkových osobních jmen, např.: Dárgulė (Dargùlė)5, Daũgilė (Daugìlė), Daũmantė, Eĩrėmė, Eĩvilė (Eivìlė), Geñdrvilė (Gendvìlė), Gìlvilė (Gilvìlė), Mìngintė, Mìntautė, Mìnvyde, Skìrmantė, Rìmantė, Taũtmilė (Tautmìlė), Vỹdmantė, Viltáutė (ženská jména) a Algìmantas, Aũrimas, Dárydas, Daũgvydas, Daũmantas, Eĩmantas, Eĩtautas, Jógingtas, Mìnvy das, Nórvydas, Rìmtautas, Rìmvydas, Taũtgirdas, Taũtminas, Viltáutas, Virgaudas, Vísvaldas, Žỹgintas (mužská jména). Některá z nich se zkrátila (nebo byla zkrácena) do podob, které mohou fungovat samostatně, např.: Algė, Gìnta, Gýtė, Mañtė, Norà, Taũtė, Váida, Výta a Džiùgas, Gėdas, Gìntas, Gìrdas, Rìmas, Taũtas, Valdas, Výtas. Kromě toho je uveden také značný počet nových, takzvaných umělých jmen, např.: Bangà, Gabìja, Guóda, Jūra, Rýtė, Rùsnė, Vakárė, Vasárė a Ąžuolas, Dóbilas, Ker̃nius, Pùtinas, Taũras, Vasãris. O posledně jmenovaných A. Salys v téže studii říká: „Ačkoli můžeme plnými hrstmi čerpat krásná, převeliká jména ze starého litevského a pruského jmenného fondu, přesto se tu a tam někdo neprosadí a sám si nevytvoří nové jméno, které by se mu líbilo. Tvorba jmen je nevyhnutelná a nelze ji odsuzovat“ (s. 269). Taková „tvorba“ jmen se praktikuje dodnes. Je to jedna z cest, jak obohacovat litevský jmenný fond. Často se k ní přistupuje při výběru jména pro právě narozeného člověka, budoucího občana. Na jméno mohou být kladeny různé požadavky. Výsledky tvoření nových jmen se proto mohou bezpochyby značně lišit. Pokud se nevytváří zcela nové jméno, hledá se v nejrůznějších zdrojích. Může jít o odborně zpracovaný „Lietuvių vardų kilmės žodynas“ K. Kuzavinise a B. Savukynase (V., 1987). Nebo o jiný soubor doporučených jmen (samozřejmě sestavený odborníky). Může však jít i o jména, která náhodní laici sesbírali z nejasných zdrojů. Zde lze uvést seznam litevských jmen „Parinkite vardą“, otištěný v knize „Tūkstantis patarimų“, kterou sestavil V. Mikalauskas (V., 1990). Při porovnání jmen v tomto seznamu s „Lietuvių vardų kilmės žodynu“ se ukázalo, že přibližně 30% jmen by nemělo být doporučováno k užívání. Jde asi o 220 dívčích a 185 chlapeckých jmen. Díky tomu, že byla otištěna v populární knize, se dostala do povědomí velmi širokého okruhu lidí, kteří se o jména zajímají. Pravděpodobně by do dnešního jmenného fondu příliš nezapadla ani většina jmen doporučovaných k užívání ve starých kalendářích různého zaměření, vydaných před několika desetiletími. Jak dnes hodnotit národní jména, která A. Salys doporučil v „Kalendoriniuose varduose“? Aby se to zjistilo, všech 726 jmen bylo porovnáno s výše uvedeným „Lietuvių vardų kilmės žodynu“. 475 jmen (tj. 65%) patří mezi jména, která autoři doporučují v součas- Tamtéž. S. 286. Sečetla je a porovnala s „Lietuvių vardų kilmės žodynu“ K. Kuzavinise a B. Savukynase (V., 1987) asistentka oddělení onomastiky Ústavu litevského jazyka Dalia Smatavičiūtė. Jména jsou opatřena přízvukem podle „Lietuvių vardų kilmės žodyno“. 73 … používat národní jména. Jsou to stará dvoukmenová jména, jejich zkrácené podoby a nová, uměle vytvořená jména. Mnohá z nich byla zmíněna již na začátku článku. 251 jmen (což představuje přibližně 35% všech národních jmen uvedených v seznamu) není obsaženo ve „Slovníku původu litevských jmen“. Zde je jejich část: Ardauga, Danmilė, Germandė, Jaunega, Miklausa, Nautilė, Nirvindna, Nomega, Poviltė, Ragailė, Raudvilė, Tvirgilė, Vartvilė (ženská jména) a Aušautas, Daukūnas, Draumantas, Gaudžadas, Kindiras, Lengaila, Lygandas, Perbandas, Rambaudas, Romantas, Tolvardas, Vindvinas, Vingautas, Vintilas, Žyvibutas, Žugaila (mužská jména). Jak je vidět, nejčastěji jde o složená jména se dvěma kmeny. Často jsou jejich kmeny autentické, doložené historickými prameny, pocházející ze starých dvoukmenových baltských osobních jmen, např.: ar-, but-, daug-, gail-, gil-, mil-, min(t)-, vil(t)- atd. Tvoření některých takových jmen není jasné. Lze je hodnotit jako odvozeniny s tou či onou příponou nebo jako složená jména. Proto je také obtížné říci něco přesného o původu mnoha z nich. Některá jména jsou krátká, mají pouhé dvě slabiky. Mohlo by jít o zkrácené podoby zmíněných složených či jiných jmen, anebo o jména vytvořená (vzniklá) samostatně. Zde je jejich výběr: Alka, Arga, Ata, Beda, Binga, Darba, Diva, Dringa, Gasta, Gata, Gendė, Gida, Ghuoda, Kaita, Kantra, Kina, Linksma, Lita, Mara, Mata, Mila, Naudė, Nauna, Nausa, Nauta, Ninda, Rimta, Sana, Skuda, Suda, Taga, Tanga, Tena, Tyla, Vaira, Vandra, Vanga, Žada a další podobná ženská jména a Alsus, Aslus, Gilas, Skaldas, Slantas, Žyvas a další mužská jména. Zajímavé je, že jde většinou o ženská jména. Možná se takto snažili zaplnit mezeru v litevském souboru jmen, která vznikla nedostatkem starých autentických ženských jmen. Některá jména by bylo možné hodnotit jako odvozeniny vytvořené různými příponami. Jsou to Audrilė, Augina, Dirvona, Gelida, Giedrunė, Gilanda, Girenė, Juraitė, Lazduona, Narūna, Nautinga, Raimota, Saugutė, Vėjūna, Vorilė a Dainotas, Darsūnas, Komotas, Ligeikis, Lizdeika, Svilkenis, Vaidulis, Vaitenis, Vinotas a další podobná jména. I v tomto případě jsou častější ženská jména. Jak již bylo zmíněno, tato a další podobná jména nejsou obsažena ve „Slovníku původu litevských jmen“, jehož autoři se bezpochyby seznámili s národními jmény uvedenými v díle A. Salise „Kalendoriniuose varduose“ a zřejmě některá z nich záměrně nezařadili do seznamu litevských jmen doporučených k dnešnímu užívání. Důvod je nejspíš velmi prostý — praktická doporučení nevyhnutelně mění čas. Jsou upravována a někdy i zcela odmítána. To je třeba mít na paměti při hodnocení nepochybných zásluh A. Salise o litevskou antroponymii. „KALENDERNAMEN“ OD ANTANA SALYSE Shrnutí V „Kalendernamen“ od A. Salise je uvedeno mnoho národních křestních jmen (asi 726). Jsou to stará dvoukmenová osobní jména, respektive jejich zkrácené podoby, a také mnoho nových jmen litevského původu. Část těchto jmen (35%) se dnes zřejmě již nepoužívá. Praktická doporučení čas upravuje, respektive mění. To je třeba mít na paměti při hodnocení národních jmen v „Kalendernamen“. 74