Lietuvių kalbos instituto kronika. 1995

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXVI (1996) LIETUVIŲ KALBA: TYRĖJAI IR TYRIMAI KRONIKA ÚSTAVU LITEVSKÉHO JAZYKA. 1995 Struktura Působilo 6 oddělení: Slovníkového (vedoucí — doc. dr. V. Vitkauskas), Vlastních jmen (vedoucí — habil. dr. V. Maciejauskienė), Gramatiky (vedoucí — habil. dr. V. Ambrazas), Jazykové kultury (vedoucí — dr. P. Kniūkšta), Terminologie (vedoucí — dr. K. Gaivenis), Dějin jazyka a dialektologie (vedoucí — dr. K. Morkūnas). Pracovala ediční skupina (vedoucí — A. Stanislovaitienė). Na konci roku 1995 zde pracovalo 128 zaměstnanců, z toho 33 vědeckých pracovníků (prof. habil. dr. — 1, habil. dr. — 7, doc. dr. — 4, dr. — 21). Do doktorského studia humanitních věd (jazykovědy) na LKI a VDU nastoupily I. Andriukaitienė, A. Auksoriūtė, M. Lučinskienė, G. Kavaliaunaitė, J. Pajėdienė, E. Trumpa, N. Vaišnytė, A. Zavadzkaitė. Hlavní směry vědeckého výzkumu Vláda Litevské republiky, v souladu s články 15, 16 a 17 zákona Litevské republiky o vědě a studiu a s přihlédnutím k závěrům první etapy hodnocení činnosti státních vědeckých ústavů, rozhodla prodloužit Litevskému jazykovému ústavu status státního vědeckého ústavu do 31. prosince 1997; schválila hlavní směry činnosti Litevského jazykového ústavu: výzkum lexikologie a lexikografie litevského jazyka, jeho gramatické struktury, nářečí a vlastních jmen, tvorbu terminologie, výzkum dějin litevského jazyka a jazykových kontaktů a jazykovou normalizaci (usnesení vlády ze dne 21. 3. 1995 č. 399 „O statusu státních vědeckých ústavů“). Vydavatelská činnost Vydáno 19 publikací (244,2 tiskových archů, 15 250 výtisků): Ambrazas S. Vývoj tvoření substantiv. Deverbativa v litevštině: shrnutí habilitační práce k získání habilitace doktora humanitních věd (jazykovědný obor). — V., 1995. — 16 s. — 100 výt. Čepienė N. Germanismy v litevštině a jejich fonetická adaptace: Shrnutí doktorské disertace v oboru jazykovědy humanitních věd. — V., 1995. — 12 s. — 100 výt. Daukantas S. Velký polsko-litevský slovník. Sv. 2: n-p / Připravil G. Subačius. — V.: Nakladatelství věd a encyklopedií. — 1995. — 439 s. — 1 500 výt. Konference Jona Jablonského: Praxe a metodika prosazování jazykové kultury: (Teze příspěvků. Vilnius, 9. listopadu 1995) / Red. P. Kniūkšta; 235 Tisk připravila D. Vinauskienė. — V.: Vydavatelství Vilniuské univerzity. — 1995. — 29 s. — 200 výt. Judžentis A. Srovnávací konstrukce ve staré litevštině: (Doktorská práce). — V., 1995. — 14 s. — 50 výt. Jazyková kultura. Redakční rada: V. Ambrazas, K. Gaivenis, P. Kniūkšta (odpovědný redaktor), V. Maciejauskienė, R. Miliūnaitė, G. Naktinienė, A. Pupkis, K. Ulvydas; sestavila R. Miliūnaitė; tisk připravila A. Bataitytė. — V.: Nakladatelství věd a encyklopedií. — 1995. — Sešit 67. — 117(3) s. — 1 500 výt. Kazys Ulvydas. Bibliografie / Sestavila I. Andriukaitienė; red. K. Morkūnas. — V.: Litevský jazykový institut. — 1995. — 38 s. — 200 výt. Problémy lexikografie: sémantika, etymologie, uvádění terminologických údajů, zásady sestavování slovníků: k 115. výročí narození K. Būgy a 110. výročí narození J. Balčikonise: (Teze konferenčních příspěvků. 16.–17. března 1995). — V.: Litevský jazykový institut. — 1995. — 40 s. — 200 výt. Litevština: badatelé a výzkum: K připomenutí 400. výročí vydání první litevské knihy — Katechismu Mikaloje Daukši — ve Velké Litvě (Vilnius 1595): (Teze konferenčních příspěvků. 25.–26. října 1995). — V.: Litevský jazykový institut. — 1995. — 36 s. — 200 výt. Program výzkumu litevských nářečí a jejich vzájemného působení. Lexikum / Sestavil A. Vidugiris; odpovědný redaktor K. Morkūnas. — V.: Litevský jazykový institut. — 1995. — 46 s. — 300 výt. Program výzkumu litevských nářečí a jejich vzájemného působení. Morfologie / Sestavily D. Mikulėnienė a K. Morkūnas. — V.: Litevský jazykový institut. — 1995. — 42 s. — 300 výt. Slovník litevského jazyka. Sv. 16: Tema-tulė / Redakční rada: J. Paulauskas, K. Ulvydas (šéfredaktor), V. Vitkauskas, K. Vosyltytė. — V.: Nakladatelství věd a encyklopedií. — 1995. — 1086(1) s. — 5 000 výt. Otázky litevské jazykovědy. Sv. 33: Gramatika a lexikologie / Redakční rada: V. Ambrazas (odpovědný redaktor), A. Valeckienė, E. Valiulytė. — V.: Litevský jazykový institut. — 1995. — 237 s. — 700 výt. Otázky litevské lingvistiky. Sv. 35: Výzkum litevské lexikologie / Svazek sestavili I. Ernanytė, G. Naktinienė, J. Paulauskas, V. Vitkauskas; Redakční rada: V. Ambrazas (zást. odpovědného redaktora), V. Maciejauskienė, D. Mikulėnienė, K. Morkūnas (odpovědný redaktor), G. Naktinienė, B. Stundžia, Z. Zinkevičius. — V.: Ústav litevského jazyka. — 1995. — 237 s. — 700 výt. Sedekerskytė R., Ubeikaitė A. Lietuvių kalbotyra. 1973–1976. Literatūros rodyklė / Red. kolegija: L. Kanopkienė (ats. red.), J. Marcinkevičius (pirm.), K. Morkūnas, A. Sabaliauskas. — V.: Lietuvos MA b-ka: Lietuvių k. inst. — 1995. — 392 p. — 800 egz. Slizienė N. Slovník valence litevských sloves. Sv. 1: A-M / Odpovědný redaktor V. Ambrazas. — V.: Nakladatelství vědecké a encyklopedické literatury. — 1994. — 444 s. — 1000 výt. — [Publikace s datem 1994 vyšla v roce 1995]. Terminologie / Redakční rada: A. Buračas, K. Gaivenis (odpovědný redaktor), A. Kaulakienė, J. Klimavičius (zást. odpovědného redaktora), A. Smilgevičius; Sestavil a většinu textů redigoval St. Keinys; tisk připravila A. Noreikaitė. — V.: Ústav litevského jazyka. — 1995. — Sešit 2. — 118 s. — 700 výt. Valiulytė E. Místo vyjadřujeme různými způsoby: lokál a jeho synonyma / Odpovědný redaktor V. Ambrazas. — V.: Nakladatelství vědecké a encyklopedické literatury. — 1995. — 140 s. — 1500 výt. 236 Vytautas Vitkauskas. Bibliografie / Sestavily A. Juodeikienė, A. Kaluimienė; Redakční rada: I. Erm anytė, A. Kalunienė, G. Naktinienė, J. Paulauskas (předseda). — V.: Ústav litevského jazyka. — 1995. — 67 s. — 200 výt. Pracovníci ústavu jsou autory nebo zpracovateli také dalších publikací: Barauskaitė J., Čepaitienė G., Mikulėnienė D., Pabrėža J., Petkevičienė R. Litevský jazyk. [D.]1. Lexikologie, fonetika, akcentologie, dialektologie, pravopis (učebnice). — V.: Nakladatelství vědecké a encyklopedické literatury. — 1995. — 336 s. — (D. Mikulėnienė je autorkou kapitoly „Akcentologie“, s. 161—220). Daukantas S. Žemaitské dějiny / Připravila B. Vanagienė. — V.: Příprava: Ústav litevského jazyka, Ústav litevské literatury a folkloru. Vydala společnost UAB „Vaga“. — 1995. — [I]. — 664 s. — [II]. — 462 s. Paulauskas J. Sisteminis lietuvių kalbos frazeologijos žodynas. — K.: Šviesa. — 1995. — 415 p. Vitkauskas V. Příručka přízvukování v litevštině. — V.: Nakladatelství vědecké a encyklopedické literatury. — 1995. — 103 s. Zinkevičius Z. Historie litevského jazyka. Rejstříky a bibliografie. — V.: Nakladatelství vědecké a encyklopedické literatury. — 1995. — 374 s. Účast v tisku Bylo publikováno 81 vědeckých článků (13 v zahraničních publikacích) a 138 popularizačních článků. Vědecké expedice Oddělení dějin jazyka a dialektologie uspořádalo 2 expedice: 1) 7.—13. července v okolí Vištytisu (zúčastnili se L. Grumadienė (vedoucí), L. Mačianskaitė, D. Mikulėnienė, K. Morkūnas, R. Petkevičius, V. Pranskūnaitė, E. Trumpa, N. Vaišnytė, A. Vidugiris, A. Zav adzkaitė). 2) 14.—21. července v okolí Ylakiů (zúčastnili se V. Pranskūnaitė (vedoucí), E. Lipartė, R. Petkevičius, E. Trumpa, B. Vanagienė. V rámci programů Evropského jazykového atlasu, výzkumu litevských nářečí a jejich interakce a sběru jazykových faktů bylo zaznamenáno přibližně 8 000 jednotek nářečních údajů; na magnetofonové kazety bylo nahráno přibližně 80 hodin těchto nářečních textů. V roce 1995 byly jazykové fondy celkově doplněny o: slovníková data — 40,5 tisíce jednotek, nářeční data — 12 tisíc jednotek. Konference a mezinárodní vědecké vztahy 10. ledna se na semináři „Jazykověda a počítače“ představily některé novější počítačové programy pro výzkum jazyka a diskutovalo se s jejich autory. Promluvili dr. L. Grumadienė, dr. B. Stundžia aj. 20. února – 20. května vyučovala N. Vaišnytė litevštinu v Institutu východoslovanských jazyků Varšavské univerzity v Białystoku. 14. března – 1. února 1996 J. Gelumbeckaite absolvovala stáž na Univerzitě v Oslu. 237 16.–17. března Na mezinárodní konferenci „Problematika lexikografie: sémantika, etymologie, uvádění nářečních faktů, zásady sestavování slovníků“, kterou uspořádalo Slovníkové oddělení a která byla věnována 115. výročí narození K. Būgy a 110. výročí narození J. Balčikonise, přednesli příspěvky: A. Sabaliauskas („Kazimieras Būga a litevská lexikografie“), V. Vitkauskas („Hlavní zásady Slovníku litevského jazyka stanovené J. Balčikonisem“), S. Karaliūnas („Původ názvu Litva a společenská organizace starých Baltů“), E. Grinaveckienė („Méně známé bělorusismy v litevských nářečích“), V. Lazauskaitė („K dějinám a hodnotě nového přízvukování některých slov“), J. Klimavičius („Co je slovní zásoba spisovného jazyka“), J. Zabarskaitė („Slovník spisovného jazyka — skutečnost, nebo fantazie?“), M. Daškus („Doplňky a opravy Slovníku litevského jazyka“), K. Morkūnas („Normativní slovník a lingvistická geografie“), L. Grumadienė („Nářeční výrazy ve Slovníku současného litevského jazyka (1993)“), I. Ermanytė („Jev enantiosémie v litevštině“), Z. Šimėnaitė („Sémantika podstatného jména širdis“), G. Naktinienė („Kauzativní slovesa jihovýchodoaukštaitských a východoaukštaitských vilniškých nářečí“), A. Vidugiris („Srovnání slovní zásoby nářečí Lazūnai a Zietela“), E. Jakulis („Přízvukování sloves smíšeného typu s kmenem na -a a příponou -ėti (varvėti, varva, varvėjo)“), D. Mikulėnienė („Systémové varianty přízvukování z hlediska morfologie“), J. Karaciejaus („O historických a etymologických slovnících litevského jazyka“), V. Kuprevičius („K východnímu rukopisnému slovníku (Rtž)“), M. Norkaitienė („Několik poznámek k původu příjmení Ulyydas“), D. Sabaliauskaitė („Názvy sukně v litevštině“). Konference se zúčastnili lingvisté z Lotyšska (E. Kagaine, I. Jansone, A. Timaška) a Ukrajiny (A. Nepokupnas). 20. března – 15. června absolvoval habil. dr. V. Ambrazas stáž na Stockholmské univerzitě. 26. dubna uspořádalo Oddělení jazykové kultury seminář „Sociolingvistika očima litevských lingvistů“. Příspěvky přednesli: L. Laužikaitė („Sociolingvistika: vznik, vývoj a perspektivy rozvoje“), L. Grumadienė („Litevské sociolingvistické termíny“), V. Labutis („O publikaci „Sociolingvistika a jazyková kultura“). V diskusi P. Kniūkšta a A. Pupkis hovořili o vztahu sociolingvistiky a jazykové kultury a o perspektivách sociolingvistického výzkumu. Účastníkům semináře byl rozdán seznam praktických jazykových příruček doporučovaných běžným uživatelům jazyka, který připravily A. Kupčinskaitė a L. Laužikaitė. 22. května – 15. června absolvoval habil. dr. S. Karaliūnas stáž na Londýnské univerzitě. 13.–15. června na VII. mezinárodním baltistickém kongresu, který se konal v Jūrmale, přednesli příspěvky: S. Ambrazas („Rysy vývoje tvoření baltských substantiv odvozených od jmen“), N. Čepienė („Fonetické varianty germanismů v litevštině“), K. Garšva („Vztahy litevských a lotyšských nářečí“), L. Grumadienė („Odrazy nářeční intonace v řeči městských obyvatel“), V. Kuprevičius („K lexikografické metodě litevsko-polského slovníku (RtŽ)“), D. Mikulėnienė („Metatonie u substantiv typu varna: varnas“), K. Morkūnas („Koordinace některých prací litevských a lotyšských dialektologů“), A. Sabaliauskas („Srovnávací historická jazykověda a litevské národní obrození“), A. Vidugiris („Některé jevy západobaltského jazyka v jižních litevských nářečích“), Z. Zinkevičius („Poznámky o zániku dvojného čísla 238 v baltských jazycích“). 27.—29. června přednesla L. Grumadienė na vědecké konferenci Světového společenství Litevců „Litevská společnost v letech závislosti (1940—1990): odpor a/nebo přizpůsobení“ příspěvek „Úpadek litevského jazyka“. 25.—26. srpna na konferenci „Viekšniaiský kraj a profesoři Biržiškové“ přednesli příspěvky St. Keinys („Jak se před sto lety vyslovovalo slovo rokavuos ve Viekšniaiském nářečí“) a V. Vitkauskas („Biržiškové — lidé hnutí Obrození“). 25.—26. října na konferenci „Litevský jazyk: výzkum a badatelé“, kterou uspořádalo oddělení dějin jazyka a dialektologie u příležitosti 400. výročí vydání prvního litevského tisku — Katechismu Mikaloje Daukši — ve Velké Litvě (ve Vilniusu roku 1595), přednesli příspěvky: Z. Zinkevičius („O původu jazyka písemností Mikaloje Daukši“), J. Pajėdienė („Intelektuální situace v Litvě ve druhé polovině 16. století a její odraz v jazyce překladů M. Daukši“), N. Čepienė („Germanismy v písemnostech M. Daukši“), M. Lūčinskienė („Některé morfologické rozdíly mezi J. Jaknavičiovým vydáním z roku 1647 a „Ewangelie polskie y litewskie“ z roku 1705“), K. Eigminas („Značení neurčitých slovesných tvarů v gramatikách K. Sapūna-T. Šulce a D. Kleina“), L. Grumadienė („Frekvenční slovník současné litevštiny (1995): struktura a průběh práce“), V. Ambrazas („Nominativ předmětu ve východobaltských jazycích: problém původu“), S. Ambrazas („Ještě k původu přípony -mininkas“), D. Mikulėnienė („K vývoji přízvuku předpon sloves a slovesných podstatných jmen“), V. Lazauskaitė („Přízvuk podstatných jmen s příponami -inė, -inis odvozených od jmen“), A. Zavadzkaitė („K uvádění hispanismů a portugalismů v slovnících cizích slov“), K. Garšva („Rozlišování, značení a interpretace přízvukových kontur“), E. Grinaveckienė („Zbytky zájmenných tvarů v nářečí Valkininkai“), A. Leskauskaitė („K směšování souhlásek t’, d’ a k’, g’ v druskininkajském nářečí“), E. Trumpa („K vztahu tvrdých souhlásek a samohlásek typu z v nářečí Pelesa“), N. Vaisnytė („Některé případy neshody rodu podstatných jmen v nářečí Ramaškonys s rodem podstatných jmen ve spisovné litevštině“), A. Vidugiris („Vyjadřování opakovaného děje v jihovýchodních litevských nářečích“). Konference se zúčastnili hosté z Lotyšska (E. Milčonoka, A. Ozolina, A. Stafecka) a Ukrajiny (A. Nepokupnas). 26.—27. října se V. Gar liauskas a M. Razmukaitė zúčastnili prvního jednání Baltické divize Organizace spojených národů v Tallinnu o zeměpisných názvech. 9. listopadu na konferenci Jona Jablonského „Praxe a metodika prosazování jazykové kultury“, kterou uspořádalo oddělení jazykové kultury a katedra litevského jazyka Vilniuské univerzity, přednesli příspěvky: P. Kniūkšta („Cíle a strategie jazykové regulace“), D. Mikulėnienė („K výběru potřebných výpůjček“), A. Kupčinskaitė („Jazykové konzultace a digitalizace jejich dat“), D. Vainauskienė („Digitalizace údajů o kancelářském jazyce“), L. Grumadienė („Chybějící jazykový kód“), R. Miliūnaitė („Veřejnost o jazyce a lingvistech“), L. Vaicekauskienė („Jak vzniká obraz lingvisty s kopím. O jazyce článků o jazykové praxi“). Konference byla věnována 85. výročí narození lingvisty Kazia Ulvyda. 10.—11. listopadu na konferenci „Baltistika: úkoly a metody“, kterou uspořádala Katolická univerzita v Eichstättu, přednesli příspěvky: S. Amb- 239 razas („Několik problémů diachronní slovotvorby v baltských jazycích“), Z. Zinkevičius („Problém litevských rukopisných textů před Mažvydasem“), S. Karaliūnas („Etymologie názvu Semba a problém etnické identity Aistů“). Od 1. do 15. prosince působil habil. dr. S. Karaliūnas ve Slovanském ústavu Polské akademie věd ve Varšavě. 14. prosince na vědecké konferenci věnované Jonu Jablonskému na Šiauliaiské pedagogické univerzitě přednesl dr. St. Keinys referát „Slovotvorné otázky v gramatice Jonase z Rygiškiai“. 21. prosince byli lingvisté na semináři „Lingvistika a počítače“, který se konal v Ústavu matematiky a informatiky (organizátorka — dr. L. Grumadienė), prakticky seznámeni s počítačovými verzemi „Slovníku současné litevštiny“ a „Frekvenčního slovníku současné psané litevštiny“ a s tvorbou Terminologické banky. Promluvili L. Grumadienė, D. Tekorienė, B. Stundžia, V. Žilinskienė, V. Černiauskas a další. Shromáždění vědeckých pracovníků Konala se dvě shromáždění, na nichž: 9. května — členkou Rady byla zvolena habil. dr. N. Sl iżienė; projednávaly se kandidatury na ředitele LKI; 20. června — byla zvolena nová čtrnáctičlenná Rada Ústavu: habil. dr. V. Ambrazas, prof. dr. V. Drotvinas, dr. K. Gaivenis, dr. J. Klimavičius, dr. P. Kniūkšta, prof. habil. dr. V. Kubilius, habil. dr. V. Maciejauskienė, doc. dr. D. Mikulėnienė, dr. K. Morkūnas, dr. G. Naktinienė, habil. dr. N. Sl iżienė, prof. habil. dr. A. Rosinas, habil dr. A. Sabaliauskas, prof. habil. dr. Z. Zinkevičius. Nejdůležitější rozhodnutí rady Institutu 31. ledna — projednány výsledky a perspektivy vědecké práce za rok 1994; předložena informace o rozpočtu Institutu na rok 1995; ke zveřejnění schváleno 67. číslo „Kalbos kultūra“; ustaven habilitační výbor dr. S. Ambraze. 15. března — projednán program vytvoření terminologické banky; ke zveřejnění schválen 35. svazek „Lietuvių kalbotyros klausimai“. 5. května — ke zveřejnění schválena „Terminologija“ (č. 2); upraveny výbory doktorského studia N. Čepienė a D. Sabaliauskaitė; projednána otázka voleb ředitele LKI. 22. června — předsedou rady Institutu byl zvolen habil. dr. V. Ambrazas, místopředsedou — habil. dr. A. Sabaliauskas, tajemnicí — dr. G. Naktinienė. Ředitelem Institutu byl potvrzen prof. habil. dr. A. Rosinas. 5. července — schválena komise LKI a VDU pro doktorské studium a habilitaci v humanitních vědách (jazykovědě) (předsedkyně — habil. dr. V. Maciejauskienė). 26. září — byla přijata žádost prof. habil. dr. A. Rosina o uvolnění z funkce ředitele Institutu; novým ředitelem Institutu byl zvolen prof. habil. dr. Z. Zinkevičius; schváleny a upraveny výbory studia doktorandů LKI. 240 29. října – rozhodnuto navrhnout kandidaturu dr. A. Judžėnčio na státní stipendium. 5. prosince – projednány nové sazby za sběr jazykových dat a překlady; schváleny: předpisy LKI pro udělování vědeckých hodností; doporučení Senátu VDU k udělení pedagogického titulu profesora habil. dr. V. Ambrazovi; komise pro atestace v roce 1996 (habil. dr. S. Ambrazas, dr. A. Kaulakienė, dr. P. Kniūkšta, habil. dr. V. Maciejauskienė, habil. dr. A. Sabaliauskas, habil. dr. N. Slizienė, vědecká pracovnice Z. Šimėnaitė).. Hosté Institutu Dne 26. dubna si poradce prezidenta Litevské republiky Arvydas Matulionis. prohlédl stavbu Litevského jazykového institutu s depozitářem lituanistických fondů. Dne 4. května navštívil oddělení dějin jazyka a dialektologie polský lingvista Leszek Bednarczuk. Profesor vzdal poctu svému příteli A. Vanagovi návštěvou místa jeho posledního odpočinku na hřbitově Antakalnio. Dne 15. května se o vědeckou činnost Institutu zajímal prof. Denis Howard Green z Cambridgeské univerzity. Dne 17. května se skupina 12 učitelů, kterou zorganizovala Radvilišká okresní společnost litevského jazyka, seznámila s prací oddělení slovníků, vlastních jmen, dějin jazyka a dialektologie i dalších oddělení Institutu, se sběrem a uchováváním údajů z živého jazyka a nářečí. Dne 19. června experti Norské rady pro výzkum, prof. John Ole Askedal, prof. Jostein Børtnes (vedoucí), asistentka Ingunn Lunde a prof. Jan Peter Locher (Švýcarsko) upřesňovali informace o vědecké činnosti Institutu. Dne 14. srpna navštívila oddělení slovníků dr. Zofia Sawaniewska-Mochowa z Pedagogického institutu v Bydhošti. Dne 18. října navštívil oddělení dějin jazyka a dialektologie ruský lingvista Georgij Klimov. Dne 10. listopadu navštívila oddělení slovníků dánská překladatelka, badatelka literatury a baltsko-skandinávských vztahů dr. Mette Dalsgaard z Kodaňské univerzity. Hostku doprovázel ředitel Baltoskandijského institutu dr. Silvestras Gaižiūnas. Dne 20. listopadu se studenti 3. ročníku Pedagogického institutu v Bydhošti seznámili s prací lexikografů Institutu a s kartotékou akademického slovníku litevského jazyka. Data a lidé 4. ledna akademik Zigmas Zinkevičius oslavil 70. narozeniny. V Litevské národní knihovně Martynase Mažvydase byla otevřena výstava vědeckých prací jubilanta. Na zahájení promluvil habil. dr. V. Ambrazas. 10. ledna v Malém sále Litevské akademie věd přednášel prof. Zigmas Zinkevičius na téma „Nejdůležitější problémy dějin litevského jazyka“. Na jubilejní akci promluvil habil. dr. A. Sabaliauskas. 11. ledna Senát Vilniuské pedagogické univerzity udělil titul profesora habil. dr. Aleksandrasi Vanagasovi. 241 19. ledna bylo na rozšířeném zasedání oddělení dějin jazyka a dialektologie vzpomenuto na švédského lingvistu Richarda Ekbloma (1874 10 30 – 1959 04 07). Práce tohoto vědce z oblasti baltských a litevských studií obsáhle představil K. Morkūnas. A. Sabaliauskas, D. Gargasaitė, N. Čepienė a D. Mikulėnienė přednesli zajímavá fakta a údaje o R. Ekblomovi jako člověku i vědci. J. Karaciejus a D. Gargasaitė se podělili o své dojmy z vědecké cesty na univerzitu v Uppsale. 7. února jmenoval předseda vlády Litevské republiky A. Šleževičius na návrh Litevské rady pro vědu státní stipendium nejvyšší úrovně dr. Kaziovi Morkūnasovi. 14. února v konferenčním sále Litevské akademie věd předal předseda vlády Litevské republiky A. Šleževičius státní vědecké ceny Litevské republiky za rok 1994 a diplomy laureátům Eleně Grinaveckienė, Aldoně Jonaitytė, Jonině Lipskienė, Kaziovi Morkūnasovi, Birutė Vanagienė a Aloyzasovi Vidugirisovi za práci „Atlas litevského jazyka“ (sv. 1 – Lexikum, sv. 2 – Fonetika, sv. 3 – Morfologie. – V., 1977–1991.). 15. února předal prezident Litevské republiky A. Brazauskas zasloužilým lingvistům Aleksandru Vanagasovi a Zigmasovi Zinkevičiusovi řády velkoknížete Gediminase III. stupně. 15. února uspořádali mladí pracovníci oddělení jazykové kultury setkání s dopisujícím členem Litevské akademie věd dr. Kaziem Ulvydasem. 17. února oddělení dějin jazyka a dialektologie uctilo své kolegy — laureáty národní vědecké ceny za rok 1994: Eleną Grinaveckienė, Aldoną Jonaitytė, Joniną Lipskienė, Kazimíra Morkūnase, Birutę Vanagienė a Aloyzą Vidugirise. 24. února asistent oddělení gramatiky Artūras Judžentis obhájil doktorskou disertaci v oboru humanitních věd (lingvistika) s názvem „Srovnávací konstrukce ve staré litevštině“. Komise doktorského studia: habil. dr. V. Ambrazas (předseda), doc. habil. dr. V. Labutis, habil. dr. A. Sabaliauskas, habil. dr. N. Slėžienė, prof. habil. dr. Z. Zinkevičius. Oficiální oponenti: prof. habil. dr. J. Palionis, dr. A. Ružė. 7. března vedoucí oddělení onomastiky dr. Vitalija Maciejauskienė obhájila habilitační práci v oboru humanitních věd (lingvistika) s názvem „Litevská příjmení: vývoj a původ“. Habilitační komise: prof. habil. dr. A. Vanagas (předseda), habil. dr. V. Ambrazas, prof. habil. dr. V. Mažiulis, prof. habil. dr. A. Rosinas, habil. dr. A. Sabaliauskas, habil. dr. N. Slėžienė, prof. habil. dr. Z. Zinkevičius. 15. března na výročním zasedání Valného shromáždění Litevské akademie věd byla předána ocenění: Cena Kazimierase Būgy — akademikovi Zigmasovi Zinkevičiusovi za významný výzkum odkazu proslulého lingvisty K. Būgy; diplom a cena laureáta soutěže mladých vědců — dr. Artūrasovi Judžentisovi za práci „Pořadí členů srovnávacích konstrukcí ve staré litevštině“. Práce vědců byla na tato prestižní ocenění nominována Radou Institutu. 25. března vedoucí oddělení gramatiky habil. dr. Vytautas Ambrazas oslavil 65. narozeniny. 6. dubna jménem lingvistů dr. K. Morkūnas pozdravil Institut 242 přítele, mimořádného a zplnomocněného velvyslance Lotyšské republiky v Litvě J. E. pana Alberta Šarkanise k narozeninám. 18. dubna obhájil starší vědecký pracovník oddělení dějin jazyka a dialektologie dr. Saulius Ambrazas habilitační práci z humanitních věd (jazykovědy) „Vývoj tvoření etnonym. Slovesná odvozená slova v litevštině“3. Habilitační komise: prof. habil. dr. Z. Zinkevičius (předseda), prof. habil. dr. E. Jakaitienė, habil. dr. S. Karaliūnas, prof. habil. dr. V. Mažiulis, prof. habil. dr. A. Rosinas, habil. dr. A. Sabaliauskas, prof. habil. dr. V. Urbutis. 22. dubna habil. dr. A. Sabaliauskas jménem Institutu poblahopřál kolegyni dr. Antanė Kučinskaitė k jejím 80. narozeninám. 26. dubna byla v knihovně Litevské akademie věd představena nová publikace (Litevská jazykověda, 1973—1976; Bibliografie / Připravily R. Sedekerskytė, A. Ubeikaitė. — V.: knihovna Litevské akademie věd: Institut litevského jazyka, 1994. — 392 s.). Akce se zúčastnily a promluvily sestavovatelky publikace a členové redakční rady K. Morkūnas a A. Sabaliauskas, kteří pomáhali s výběrem a uspořádáním materiálu. 3. června se ve Veliuoně slavnostní vzpomínkové akce věnované bratrům Jonovi a Antanovi Juškům zúčastnil habil. dr. A. Sabaliauskas. 14. června oslavila vedoucí oddělení vlastních jmen habil. dr. Vitalija Maciejauskienė 50 let. 21. června udělil akademický senát Vilniuské pedagogické univerzity dr. Laimě Grumadienė vědecko-pedagogický titul docentky. 1. srpna oslavil vedoucí slovníkového oddělení doc. dr. Vytautas Vitkauskas 60 let. 27. srpna oslavil korespondující člen Litevské akademie věd dr. Kazys Ulvydas 85 let. 10. října byl prof. Zigmas Zinkevičius zvolen zahraničním členem Lotyšské akademie věd. 17. října blahopřáli kolegové a přátelé jazykovědci Kazysi Ulvydasovi z Institutu k významnému životnímu jubileu. 17.–18. listopadu byla v Kėdainiai připomenuta výročí Katechismu Mikaloja Daukši (400 let) a jazykovědce Kazyo Ulvydo. Dr. P. Kniūkšta přednesl referát o vědecké činnosti K. Ulvyda. Významný jazykovědec byl zvolen čestným občanem města Kėdainiai. 27. listopadu uspořádaly Litevský dům umělců a Společnost pro dějiny a tradice litevského divadla setkání s jazykovědcem a teatrologem doc. dr. Vytautasem Vitkauskasem. Jubilejního večera se zúčastnili teatrologové, herci a jazykovědci. Hráli a přednášeli verše nejen studenti Divadelní a filmové fakulty Hudební akademie, ale i sám jubilant. Byla otevřena výstava fotografií a vědeckých prací. 30. listopadu zaměstnanci slovníkového oddělení blahopřáli svému vedoucímu Vytautasovi Vitkauskasovi k jubileu a představili bibliografii jeho prací, kterou připravili a vydali. 10. prosince oslavil habil. dr. A dele?, hlavní vědecká pracovnice oddělení gramatiky, * * * 243 Ztráty 5. března zemřel akademik Litevské akademie věd, habil. dr. Jonas Lankutis (nar. 08. 02. 1925). J. Lankutis, významný badatel a kritik litevské literatury, byl v letech 1984–1990 ředitelem Litevského ústavu jazyka a literatury. 13. dubna zemřel korespondující člen Litevské akademie věd, zahraniční člen Lotyšské akademie věd, prof. habil. dr. Aleksandras Vanagas (nar. 12. 08. 1934). A. Vanagas, významný badatel v oblasti litevské onomastiky, významně přispěl k obnově Litevského jazykového ústavu a od počátku jeho samostatné činnosti (16. 04. 1990) byl jeho ředitelem. 19. srpna zemřel profesor Vilniuské pedagogické univerzity, habil. dr. Vladas Grinaveckis (nar. 15. 08. 1925). V. Grinaveckis byl jedním z nejvýznamnějších litevských dialektologů; mimořádně mnoho práce vykonal při výzkumu žemaitských nářečí a do datových fondů Litevského jazykového ústavu poskytl značné množství cenného jazykového materiálu. 15. října zemřela významná lotyšská lingvistka, badatelka v oblasti baltské onomastiky, dlouholetá pracovnice Ústavu jazyka a literatury Lotyšské akademie věd, čestná doktorka Lotyšské akademie věd Valija Dambė (nar. 26. 05. 1912). V. Dambė udržovala úzké kontakty s lingvisty Litevského jazykového ústavu. Irena Andriukaitienė 244