Nauji nekaitomi žodžiai dabartinėje lietuvių kalboje

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLII (2000) Asta RY KLIENĖ Institut litevského jazyka, Vilnius NOVÁ NESKLONNÁ SLOVA V SOUČASNÉ LITEVŠTINĚ 1. Úvod Nesklonná litevská podstatná jména1 jsou v gramatikách popsána poměrně stručně (LKG 1965: 169; DLKG 1994: 82), zatímco v učebnicích se mimo jiné uvádí, že jde o „slova z jiných jazyků“ (Jakaitienė a kol. 1976: 60) a že „jen malá část slov cizího původu zůstává v litevštině nesklonná“ (Jakaitienė 1980: 64). Je tomu tak pravděpodobně proto, že nesklonných podstatných jmen je v litevštině obecně málo: v DŽ3 jich je uvedeno 46, v TŽ – 2672. Tuto skupinu podstatných jmen však nelze považovat za uzavřenou, protože v poslední době lze v litevštině pozorovat nová nesklonná slova – nejen přejatá, ale také vytvořená z derivačních prvků, které se v litevštině vyskytují. Aby bylo možné odpovědět na otázku, o jaká slova jde a proč jsou právě tato slova v litevštině nesklonná, a také kolik jich je, pojednává tento článek o následujících tématech: původ a tematické skupiny nesklonných slov zařazených do slovníků (DŽ3 a TŽ); tendence nových přejatých slov být v litevštině nesklonná; případy užití nelitevských předponových prvků jako samostatných nesklonných slov a litevské symbolické nesklonné názvy. 2. Původ a tematické skupiny nesklonných slov zaznamenaných ve slovnících Analýza původu nesklonných slov v litevštině zařazených do slovníků ukazuje, že většina z nich pochází z francouzštiny. Tvoří více než třetinu 1Za litevská slova se nepovažují a tento článek se jimi nezabývá cizí slova užitá v litevských textech, která se však litevštině dosud nepřizpůsobila ani foneticky, ani morfologicky. Jde o slova psaná nelitevsky, takzvané citáty, například: credo, reggae, rave, ravioli, mozzarella a další, stejně jako osobní jména psaná v původním jazyce a nelitevské symbolické názvy. 2Nesklonná slova jsou v DŽ3 a TŽ uvedena poněkud nedůsledně: v TŽ je zaznamenáno 17 názvů písmen řecké abecedy (celkem jich je 24), některé hudební termíny jsou nesklonná slova (např. trio), jiné jsou uvedeny jako citáty (např. solo), zatímco DŽ3 považuje solo za nesklonné podstatné jméno apod. TŽ navíc neuvádí, která slova jsou považována za nesklonná, takže zmíněný počet 267 je pouze přibližný. Téměř se však shoduje s počty uváděnými v jiných zdrojích (srov. Pakerys 1991: 91). 22 všech nepřechýlených slov. Poměrně mnoho nepřechýlených slov pochází z italštiny, latiny a řečtiny. Několik jich pochází z angličtiny, čínštiny, španělštiny, arabštiny, japonštiny a němčiny. Z dvaceti tří jazyků se do litevštiny dostalo po jednom či dvou nepřechýlených slovech, např.: kakadu (malajsky), mango (tamilsky), moa (maorsky). Existuje také několik nepřechýlených podstatných jmen odvozených od místních nebo osobních jmen, tj. vlastních jmen, např.: bordo (z názvu francouzského města), galifė (z francouzského příjmení), makao (z názvu čínského města) atd. Procentuální rozložení nepřechýlených slov podle původu je znázorněno na obrázku 1. Slova odvozená od vlastních jmen se přiřazují k těm jazykům, v nichž se tato jména používají. Obr. 1 Rozložení nepřechýlených slov podle původu Vysoký podíl nepřechýlených slov pocházejících z francouzštiny ukazuje, že největší nebezpečí rozšiřování skupiny nepřechýlených slov v litevštině představují výpůjčky z francouzštiny. K upevnění jejich nepřechýlené podoby přispívá skutečnost, že mnoho těchto francouzských slov má přízvučnou koncovou slabiku, kterou je obzvlášť obtížné skloňováním změnit, protože to obvykle vyžaduje i změnu místa přízvuku. Na tomto základě – podle přízvučných a nepřízvučných samohlásek na konci slova – rozdělují nepřechýlená slova také gramatiky (srov. LKG 1965: 169; DLKG 1994: 82). Při zkoumání nepřechýlených podstatných jmen zaznamenaných ve slovnících je patrné, že tvoří poměrně jasné tematické skupiny: písmena řecké abecedy, např.: alfa, beta, gama; oděvy a látky, např.: buklė, manto, mini; potraviny a pokrmy, např.: mango, piurė, ragu; ekonomické termíny, např.: damno, marko, stormo; hudební a notové názvy, např.: solfedžio, skerco; do, re, mi; označení osob a tituly, např.: efendi, frau, ledi, madam, maharini, mesjė, mis, ševaljė; tance, např.: ča-ča, lansjė, tango; jazyky, např.: hindi, jidiš, koinė; peníze, např.: 23 dziao, ekiu, su, názvy her a sportovních disciplín, např.: džiudo, karate, domino, loto, makao (viz obr. 2). Obr. 2 Tematické rozložení nepřechýlených slov Největší skupinu, zahrnující 24 slov, tvoří názvy řeckých písmen, které se v litevštině podle konvence považují za nepřechýlené. Vymezení této skupiny a skupiny názvů not naznačuje, že určité skupiny nepřechýlených slov vstoupily do litevštiny najednou a vytvořily nový typ slov užívaných v litevštině. Vyčleněné tematické skupiny také ukazují, že slova z uvedených oblastí mají v litevštině největší sklon zůstávat nepřechýlená. 3. Analýza nových výpůjček3 (podstatných jmen) z hlediska skloňování Nové výpůjčky (podstatná jména) lze z hlediska skloňování rozdělit do tří skupin: 1) skloňované; 2) užívané ve skloňované i nesklonné podobě; 3) nesklonné. První skupinu tvoří nová litevská podstatná jména přejatá z jiných jazyků, která se hned začala skloňovat, např.: auditas, serveris, singlas, trileris. Jde o nejpočetnější skupinu. 3 Při pojednání o nových výpůjčkách se vychází z kartotéky nových výpůjček, v níž se shromažďují výpůjčky z periodických publikací (sestavila Jurga Girčienė). 24 Druhou přechodnou skupinu tvoří podstatná jména užívaná jak jako nesklonná, tak jako skloňovaná slova, např.: fines a finesas, karaoke a karaoke, kivi a kivis. Do třetí skupiny patří slova, která byla ve všech zaznamenaných případech nesklonná, např.: džakuzi, fondiu, grafiti, šou. Procentuální poměr těchto skupin je znázorněn na obr. 3. Obr. 3 Skupiny nových přejatých slov podle skloňování Nejméně početná je střední neboli přechodná skupina slov. Jde o přejatá slova zaznamenaná jak ve skloňované, tak v nesklonné podobě. Každý případ je třeba posuzovat samostatně, přítomnost skloňované varianty však dovoluje předpokládat, že se slova této skupiny postupem času ustálí jako skloňovaná. Příklady toho, že některá slova z jiných jazyků, přestože byla do litevských slovníků zařazena jako nesklonná, se nakonec přizpůsobila morfologii litevštiny, již existují. Například ve „Slovníku mezinárodních slov“ z roku 1936 byla nesklonná slova kakao, kolibri, viski, zatímco ve vydáních z let 1969 a 1985 se již skloňují: kakava, kolibris, viskis (srov. Balkevičius 1976: 23). Toto tvrzení potvrzují také zkoumaná data: do přechodné skupiny se dostala dvě slova, která slovníky označují jako nesklonná: spageti (TŽ 1985: 459), např.: pravé špagety lze dostat jen v Itálii LR, a želė (DŽ3 1993: 952, TŽ 1985: 520), např.: začněte ránu léčit gelem L, v gelu jsou dermolipidy L. Skloňování posledního slova mohl podnítit také rozšířený význam: dříve se užívalo pouze v kulinářství, nyní je však také lékařským a kosmetickým termínem. Analýza příkladů ilustrujících užívání výše zmíněného slova spageti ukazuje, že skloňovaná podoba má přesto tendenci vytlačit nesklonnou. V kartotéce nových přejatých slov byly zaznamenány čtyři jeho varianty: spageti se vyskytuje ve 24% případů, spagetti v 5%, spaghetti v 30% a skloňovaná podoba spagečiai ve 41% všech dokladů tohoto slova. 25 Třetí skupina nových přejatých slov, zaznamenaných pouze v nesklonné podobě (jak je znázorněno na obr. 3), zahrnuje 6% nových přejatých slov. Avšak celých 24% těchto podstatných jmen je zaznamenáno pouze jednou, např.: kombi, bagi, bonus, izaiko, todi. Jde o jistá exotická slova s velmi specifickým významem, užívaná v úzkém kontextu. Důležité je také to, že 63% nových nesklonných přejatých slov (po vyloučení těch zaznamenaných pouze jednou) jsou slova s přízvučnou samohláskou v koncovce. Nová nesklonná slova, stejně jako ta zařazená do slovníků, lze rozdělit do velmi podobných tematických skupin. Nejpočetnější tematickou skupinu nových nesklonných slov tvoří názvy východních bojových umění, např.: aikido, bušido, džiu džitsu, hyohushinkai, kung-fu, reiki, tai-chi, taikvondo. Následují názvy pokrmů, např.: barbekiu, charakiri, čiuno, fondiu, fri, tažin; názvy her a sportů, např.: bingo, lego, pačinko, polo; názvy oděvů a látek, např.: boa, flokati, paero, pikė, (viz obr. 4 a srov. s obr. 2). Obr. 4 Tematické rozložení nových nesklonných přejatých slov Při porovnání obrázků 2 a 4 je patrné, že značnou část tvoří názvy potravin, her a sportů (sem by patřila i skupina východních bojových umění) a oděvů a látek. Slova z poslední skupiny označují lexikologové obecně za „mimořádně pohyblivá“ (Sabaliauskaitė 1995: 100). Tato nová nesklonná přejatá slova mají největší pravděpodobnost, že rozšíří skupinu nesklonných slov v litevštině. Důležité jsou však dvě skutečnosti: zaprvé je jich poměrně málo, zadruhé se některá z těchto přejatých slov nahrazují novými litevskými slovy (např. fri – bramborové hranolky, darts – smigis). Fakta o užívání z posledních let tedy potvrzují tvrzení, že v litevštině zůstává nesklonných jen málo slov cizího původu. Navíc je v současnosti obzvláště málo přejatých slov z francouzštiny, která obohatila litevštinu o nejvíce nesklonných slov. 26 Tento výzkum odhalil ještě jeden důležitý jev: dokonce i některá slova, která se ustálila jako nesklonná, se užívají také ve skloňovaných tvarech. 4. Převod nelitevských prepozičních prvků na nesklonná slova V současné litevštině, která si zachovává obecnou tendenci slova skloňovat, se setkáváme s novým – paradoxním a této obecné tendenci protikladným – jevem: nelitevské prepoziční prvky se převádějí na nesklonná slova. Tendenci ke skloňování ilustruje rozbor nových výpůjček z hlediska skloňování, zatímco vznik nesklonných slov přímo v litevštině dokládá několik případů užití nelitevských prepozičních prvků: jejich převod na nesklonná slova (retrostyl – retro, videotechnika – video; extratřída – extra) a adjektivní užívání nelitevských prvků vyjadřujících kvalitu (super plemeno, extra případ, top 50). Je dobře známo, že nelitevské prepoziční prvky „se v litevštině samostatně neužívají“ (RS 1992: 53) a nepíší se odděleně od slova, které určují. Doporučení je jednoznačné, a proto se zdá nepochopitelné, že se tyto chyby neustále opakují a vyskytují se v takovém množství. Tyto odchylky od pravidel se rovněž jednoznačně považují za pravopisné chyby (viz Keinys 1975: 40). Existují však také případy, kdy nelitevský prepoziční prvek není napsán odděleně od nějakého určovaného slova, nýbrž stojí sám o sobě, např.: Poté – nečekaný skok od fotografie k v i d e o KB; V současnosti všichni zažíváme dominanci Hollywoodu všude – v kině, televizi, v i d e o KB; T e c h n o – záblesk kultury nové generace R, nebo se užívá postpozičně, např.: Výsledky činnosti se předvádějí v technických (a u d i o, v i d e o, počítačových) či jiných manipulacích Š; Většinu dokumentárních filmů (filmových a v i d e o) vysílá televize ŠA. Zaprvé je nelze považovat za pravopisné chyby, zadruhé je patrné, že nelitevské prvky se užívají místo složeného slova a buď je zcela nahrazují, nebo mají ještě širší význam; například ve větě Když t e c h n o stoupalo v žebříčcích, slovo techno znamená „technomuziku“; v inzerátu Opravujeme a u d i o, v i d e o, počítače atd. rekl., audio a video znamená „audiotechniku“ a „videotechniku“, zatímco slovo video ve větě Proto se tolik zajímám o v i d e o N lze chápat jak jako určitý druh techniky, tak jako druh umění. Z nelitevských prvků stojících bez určujícího slova vyniká svou četností prvek video, užívaný dokonce ve dvou významech: 1) v obecném významu určitého uměleckého směru, např.: V současnosti Renja Leino vyučuje na institutu umění a komunikace (tanec, drama, v i d e o, poezie aj.) ve městě Turku ŠA a 2) ve významu videozařízení a videotechniky, např.: Opravujeme a u d i o, v i d e o, počítače atd. rekl. Jako nesklonná slova se zkoušejí užívat nelitevské prvky pop a techno označující hudební a módní styly a užívané jako názvy těchto stylů. S druhým z nich stále poměrně aktivně soutěží dvě varianty – jako prepoziční prvek, 27 např.: Téměř před rokem se ustavil klub fanoušků techno hudby „Dūžiai“ Mk; Kalhoty tohoto střihu budou ušity z pružných techno látek, které zvýrazňují postavu S, a jako nesklonné slovo, např.: To je techno, které má mnoho směrů LA; [...] a techno přibližuje člověka k technice, počítačům a virtuálnímu světu LA, jako by se přizpůsobovalo již zavedenému country, např.: [...] v sobotu odpoledne zněla populární taneční hudba a country KV; [...] dříve či později ti country zaklepe na dveře C, a na zavedené retro, např.: Muž z Vilniuské ulice dává retro opeře přesný vokální rozměr [...] LR; Velmi módní jsou také retro svetříky se zapínáním vpředu, mírně přiléhavé, s poměrně hlubokým trojúhelníkovým výstřihem L. Dvě formy – skloňovanou a nesklonnou – má slovo pop. V tomto případě však skloňovaná a nesklonná forma nejsou rovnocenné: skloňovaná forma popsas (často – popsiukas) má pejorativní významový odstín a nemůže konkurovat nesklonné formě pop, srov.: Zkusila nový styl – pop [...] KV; Nechci vyzdvihovat ani pop, ani rockovou hudbu. Dima je zatím příliš malý na to, aby se sám postaral o kvalitní hudbu a odlišil ji od lehkého „popsiuku“ TV. V reklamních a inzertních textech lze pozorovat, že prvky vyjadřující výjimečnost a kvalitu se používají jako nesklonná přídavná jména, např.: ultra divoký styl P, super sportovní motocykl M, super reklama R, expresní oběd LR, extra inzerát – do 8 hodin rekl. K této skupině se řadí také nový prvek top, užívaný ve významu „nejlepší“, „nejpopulárnější“ nebo „nejprodávanější“ nejen v oblasti hudby či módy, ale například i při hovoru o módních trendech v současných rekonstrukcích, např.: top 10, co je dnes v módě I, a dokonce i odvozeniny ekstop – 10 věcí, s nimiž je načase se rozloučit – už vycházejí z módy I, hry, např.: Vybíráme top 20 her na internetu. Prvek top je zařazen do skupiny nesklonných prvků užívaných jako přídavná jména proto, že při porovnání případů užití nesklonného top a skloňovaného topas je patrné, že jako podstatné jméno ve významu „určitý seznam nejlepších či nejčastějších“ se užívá skloňované slovo topas, zatímco top užívané jako přídavné jméno je nesklonné a nejčastěji se pojí s číslicemi: top 10 (desítka nejlepších), top 20, top 50 atd. Adjektivní užití nesklonných cizojazyčných prvků a nesklonná přídavná jména se zdají být v litevštině zcela novým jevem, avšak nesklonná podstatná jména maksi, midi a mini obsažená v TŽ se častěji užívají jako přídavná než jako podstatná jména. To platí zejména pro mini, např.: mini srazy motorkářů v Suvalkiji R; TV minisérie „Džeinė Eir“ TVA; nominace za nejlepší výrobek lehkého průmyslu získala také [...] „Sparta“ – za mini kolekci dámského svrchního oblečení LR. Nejmenší sklon stát se nesklonnými slovy mají druhové cizojazyčné prvky bio-, kardio- atd. Vždy se pojí se slovem, které blíže určují, a i když jsou napsány zvlášť, děje se tak právě v případech, které lze považovat za pravopisnou, přinejmenším však korektorskou chybu. 28 5. Nesklonná litevská symbolická pojmenování Ačkoli Pravidla tvoření názvů firem nedovolují „tvořit symbolické názvy bez morfologického zakončení (bez koncovek)“ (Firmų vardų darymo taisyklės 1997: 46), takových názvů je přesto mnoho. Z 1840 symbolických názvů litevských podniků na písmeno A uvedených v katalogu firem „Visa Lietuva ‘98“ je 12 procent nesklonných. Poměr skupin nesklonných názvů znázorňuje obr. 5. obr. 5 Nesklonná symbolická pojmenování podniků Vynecháme-li názvy firem společných s jinými zeměmi, zkratky tvořené jednotlivými písmeny a číslicemi, např.: „A 3“, „3 G. K“, „AZ“; výrazy v latině, italštině a dalších jazycích, např.: „Animus novandi“, „Ave vita“; názvy tvořené z nesklonných slov existujících v litevštině, např. „Amplua“; cizojazyčné předponové prvky užité jako samostatná slova, např.: „Auto“, „Auto jums“, „Auto Sabina“, zbývá asi 7 procent názvů (z celkových 1638), které jsou uměle vytvořenými nesklonnými slovy, např.: „Albo“, „Amko“, „Arvi“, „Asko“. K nesklonným symbolickým názvům se řadí ještě jeden způsob vzniku nesklonných slov – zkracování slov na nesklonné slovo, které lze popsat také takto: název, nejčastěji symbolický, vytvořený z dlouhého slova zkrácením tak, že se ponechá jeho první část. Jedna příloha deníku „Respublika“, jejíž celý název zní „Společný projekt deníku Respublika a delegace Evropské komise v Litvě“, se obvykle nazývá a v novinovém titulku píše jednoduše „Euro“. 29 Názvy rubrik této přílohy se tvoří s neohebným slovem euro, např.: Euro fakt, Euro dopis. V názvu obchodního řetězce „Ekonomija“ se graficky vyčleňuje první část slova Eko, která se v reklamě užívá samostatně: kup „Eko“, nejlepší vánoční dárky „Eko“ rekl. V časopise „Ei, labas“ se rubrika o automobilech, jejich prodeji a nákupu a o náhradních dílech nazývá „Auto“4. Lze uvést několik příkladů tohoto jevu, kdy se stejným způsobem zkracují nikoli symbolická, nýbrž obecná slova. Jedním z takových příkladů, který se stačil nejen rozšířit, ale i dostat do slovníků (Rudaitienė, Vitkauskas 1998: 50), je demo, utvořené z přídavného jména demonstracinis, např.: To je demo verze programu! poč. odb.; další jsou zatím zaznamenány jen několikrát: repro (z reprografijos), např.: Veškeré repro služby rekl.; Repro vybavení: pro separaci barev, skenování, kontrolní tisk rekl.; toto (z totalizatorius), např.: TOTO – to jsou totalizátory sázející na závody Formule 1, basketbal, fotbal a lední hokej, internet; To je TOTO o pohárech evropských basketbalových klubových týmů v letech 1998–1999, internet a info (z informacija), např.: Trocha info o mně internet; Originální info najdete zde internet. Jak bychom měli tyto jazykové jevy hodnotit? A co jsou vlastně zač: zkratky, neohebná slova? Nejspíše jde přece jen o další druh výpůjček, které přecházejí do litevštiny v takové podobě, v jaké se užívají v příslušném jazyce. 5. Závěry Podle údajů DŽ₃ a TŽ pochází nejvíce neohebných slov litevského jazyka z francouzštiny (39%), značný počet z italštiny (11%), řečtiny (10%) a latiny (10%). Nejpočetnější tematickou skupinu tvoří názvy řeckých písmen (9%), slov označujících látky a oděvy (7%) a slov z oblastí potravin a pokrmů, ekonomiky a hudby (po 6%). Z podstatných jmen přejímaných v současnosti do litevštiny má neohebnou podobu ve všech zaznamenaných případech 6% slov. Největší tematickou skupinu zde tvoří názvy východních bojových umění (12%); dále se vyčleňují tematické skupiny potravin (9%), her a sportu a oděvů a látek (po 6%). Přibližně 3% nových výpůjček tvoří přechodnou skupinu – užívají se podoby ohebné i neohebné. Slov, která mohou skutečně rozšířit skupinu neohebných podstatných jmen v litevštině, je však méně: některá z těch 6% 4 Ačkoli se na začátku tohoto článku odhlíželo od cizích slov psaných nelitevsky, jako příklad takového zkracování lze uvést také časopis „Cosmopolitan“, který se začal vydávat v litevštině a v hovorové řeči se mu říká kosmo. Rubriky časopisu se nenazývají prostě litevskými slovy, nýbrž s předponou cosmo: cosmo test, cosmo kariéra, cosmo výzkum, cosmo dieta, cosmo tělo, cosmo zdraví, cosmo vlasy, cosmo krása, cosmo profil, cosmo rozhovor, cosmo obálka, cosmo dopisy, cosmo seznamování, cosmo polemika, cosmo veletrh, cosmo interiér a cosmo o všem, cosmo představuje a podobně. 30 slov jsou zaznamenána pouze jednou, jiná se vůbec nahrazují litevskými ekvivalenty. Kromě toho je v současnosti výpůjček z francouzštiny, která dala litevštině nejvíce neohebných slov, mimořádně málo. Doklady ze současného úzu potvrzují tvrzení, že v litevštině zůstává neohebných jen málo slov z jiných jazyků. Proto se nové jevy jeví jako nelogické a paradoxní: užívání cizích předponových prvků jako samostatných neohebných slov, zkracování dlouhých symbolických názvů na neohebné slovo a tvoření neohebných symbolických názvů. Za příčinu je třeba považovat především precedens: neohebná slova v litevštině již existují a jsou považována za běžná. Dalším důležitým faktorem může být, že se cizost neohebných slov jednoduše dostatečně nepociťuje – s přibývajícími neohebnými slovy jsou tato slova vnímána jako přirozená pro litevštinu. Zdá se však, že přesvědčivější doporučení a aktivnější vysvětlování, že neohebná podstatná jména a přídavná jména jsou cizí a je třeba se jim vyhýbat, by podpořily sklon jazykového systému slova skloňovat a zabránily výraznému rozšiřování skupiny neohebných slov. Zvláštní pozornost je třeba věnovat nejasné a složité otázce neohebných slov tvořených přímo v litevštině. Doručeno 25. 5. 1999 ZKRATKY PRAMENŮ C – „Cosmopolitan“ I – „Ieva“ intern. – internet KB – „Kulturní časopisy“ počítač. programy – počítačové programy KV – „Jazyk Vilnius“ L – „Laima“ LA – „Litevská ozvěna“ LR – „Litevské ráno“ M – „Mobilis“ Mk – „Moksleivis“ N – „Nemunas“ P – „Slečna“ R – „Respublika“ rekl. – reklama S – „Stilius“ Š – „Švyturys“ ŠA – „Severní Atény“ TV – „Tvé dítě“ TVA – „TV antena“ 31 LITERATŪRA Ambrazas V. 1976: [Diskusijos]. – Mūsų kalba 4, 31. Balkevičius J. 1976: Nelinksniuojamųjų daiktavardžių giminė. – Mūsų kalba 4, 21–23. DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994. DŽ₃ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. Firmų vardų darymo taisyklės – Valstybės žinios, 1997 11 26, Nr. 107–2711, 46. Jakaitienė E. 1980: Lietuvių kalbos leksikologija, Vilnius: Mokslas. Jakaitienė E. ir kt. 1976: Jakaitienė E., Laigonaitė A., Paulauskienė A. Lietuvių kalbos morfologija, Vilnius: Mokslas. Keinys S. 1975: Tai ne korektūros klaidos! – Kalbos kultūra 28, 36–42. LKG – Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mintis, 1965. Pakerys A. 1991: Tarptautinių žodžių kirčiavimas, Kaunas: Šviesa. RS – Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba, Vilnius: Mokslas, 1992. Rudaitienė V., Vitkauskas V. 1998: Vakarų kalbų naujieji skoliniai, Vilnius: Enciklopedija. Sabaliauskaitė D. 1995: Vokiškos kilmės drabužių ir apavo pavadinimai lietuvių kalboje. – Lietuvių kalbotyros klausimai 35, 100–120. TŽ – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija, 1985. NEW UNINFLECTED WORDS IN MODERN LITHUANIAN Summary There are not so many uninflected words (nouns) in the Lithuanian language: DML (1993) gives 46 items, Dictionary of International Words (DIW) (Tarptautinių žodžių žodynas) – 267 items. Borrowings from French, Italian, Greek and Latin make up the largest part of these uninflected words. The names of the Greek alphabet letters, as well as words referring to fabrics and clothing, foodstuffs and dishes, terms of economics and music constitute the most abundant thematic groups of uninflected words. There are some new uninflected borrowings in the Lithuanian language; the largest group pertains to the names of Oriental forms of combat. A separate group of new borrowings consists of either inflected or uninflected word forms. The analysis has shown that the inflected form tends to become established. The facts of the current usage of Lithuanian confirm our contention that only a few borrowings remain uninflected in the Lithuanian language, which testifies to the tendency of the language to inflect words wherever possible. In this context, the usage of the non-Lithuanian prepositive elements as uninflected separate words, the formation of uninflected names of products and companies, the abbreviation of long names to uninflected short words seem to be an illogical and paradoxical practice. Such a process could be supported by a precedent, as the Lithuanian language has already got some uninflected words, and they are considered standard. An important factor of this misuse may be the insufficiently perceived ‘foreignness’ of uninflected words in Lithuanian: an increasing number of uninflected words come to be taken as natural to the Lithuanian language. The article includes some statistical data. 32