Combination of past participles functioning as adverbials with main verbs in Lithuanian: Aspect and transitivity

Acta Linguistica Lithuanica LIX (2008), 81 – 107 Spojení minulých příčestí fungujících jako adverbia s hlavními slovesy v litevštině: vid a tranzitivita1 Eiko Sakurai Tokijská univerzita Tato studie si klade za cíl předložit několik poznámek o určitých omezeních, která určují, jak se minulá příčestí fungující jako adverbia (v polopredikativním užití) spojují s hlavními slovesy v litevštině. V předchozích studiích (Sakurai 2000; 2003) jsem uvedla několik poznámek o sémantických omezeních, zejména těch, na něž nahlížíme z hlediska vidu a za jejichž působení se minulá příčestí fungující jako adverbia spojují s hlavními slovesy. Této otázce se dosud nevěnovala ani tradiční litevská gramatika (LKG, DLKG), ani jiné studie o litevštině. V této práci k analýze připojím hledisko tranzitivity a zdůrazním úzké propojení vidu a tranzitivity v tomto problému: ve větách s predikátem typu <stavového> tvoří adjektivní minulá příčestí a hlavní slovesa jediný predikát jako nedílný celek, jehož kombinační možnosti jsou přísně omezeny zásadou sémantické shody ve stativitě a intranzitivitě. 1 Ráda bych poděkovala Tasaku Tsunodovi (Tokio) a Tamiu Yanagisawovi (Nagoja) za jejich podrobné a cenné připomínky k dřívějším verzím této studie. Tato práce je součástí výsledků mého výzkumu v Litvě, který je financován Japonskou společností pro podporu vědy (JSPS) a japonským ministerstvem školství. Jsem vděčná všem svým litevským konzultantům, zejména Dalii Švambarytė (Vilnius), Ramutė Bingelienė (Vilnius) a konzultantovi angličtiny Marku Rozovi (Tokio) za jejich pomoc, stejně jako dvěma anonymním recenzentům za jejich cenné připomínky a návrhy. Velmi jsem zavázána také Aldoně Paulauskienė (Vilnius), která mi poskytla zázemí pro výzkum v Litvě. Z celého srdce děkuji Renatě Petroškevičienė (Tokio), která mi vždy poskytuje mnoho informací o litevštině a znalostí angličtiny. Všechny chyby a nedostatky jsou samozřejmě moje vlastní. 81 EIKO SAKURAI 1. ÚVOD V litevštině se rozlišují dva typy minulých příčestí — adjektivní příčestí (dalyviai) a adverbiální příčestí neboli přechodníky (padalyviai): (a) Adjektivní minulá příčestí se skloňují podle rodu, čísla a pádu a gramaticky se shodují s podmětem. Mají činný i trpný rod. V činném rodě se dělí na minulá příčestí a minulá habituální příčestí. (b) Adverbiální minulá příčestí jsou nesklonná. Mají pouze činný rod, nikoli trpný. Sémantický podmět je vyjádřen dativem. Zpravidla mají všechna minulá příčestí v litevštině vlastnost fungovat jako adverbia. Protože je však četnost adverbiálního užití minulých habituálních příčestí typu (a) velmi nízká, nebudeme se jimi v této studii zabývat. Také trpné tvary minulých příčestí se v této funkci užívají zřídka ve srovnání s jejich činnými tvary. Podle typu časového vztahu, který mají k hlavním slovesům neboli predikátům, se v litevských studiích dosud rozlišovala u minulých příčestí fungujících jako adverbia následující vlastnost: (i) Minulá příčestí fungující jako adverbia vyjadřují ve vztahu k predikátovému slovesu relativní <předčasnost>. V této souvislosti se Sakurai (2003) v rámci srovnávací analýzy odvolává na ruštinu a pokouší se formulovat následující tvrzení: (ii) Minulá příčestí fungující jako adverbia mohou ve vztahu k predikátovému slovesu vyjadřovat nejen <předčasnost>, ale také relativní časovou <současnost>. Časové významy a funkce těchto minulých příčestí jsou utvářeny a určovány celou větou; (iii) Litevská adjektivní minulá příčestí vykazují nejen ve svých tvarech, ale i ve svých významech silnější závislost na predikátovém slovese než jak ruská adverbiální minulá příčestí s podobnými vlastnostmi, tak litevská adverbiální minulá příčestí. On the other hand, with regard to transitivity, Sakurai (2003) follows traditional grammar when giving definitions of ‘transitive’ and ‘intransitive’ verbs: a verb is defined as ‘transitive’ if it requires a direct object (typically in the accusative case) or ‘intransitive’ if it does not, with neutral verbs not being distinguished. Therefore, in order to give a proper explanation of the 82 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity omezení kombinace minulých participií fungujících jako adverbiália s hlavními slovesy je důležité (1) přistupovat k tranzitivitě nejen jako ke struktuře gramatických účastníků, ale také jako k sémantické struktuře; (2) namísto vytyčování ostré hranice mezi tranzitivními a intranzitivními slovesy usilovat o to, abychom na ně nahlíželi jako na body kontinua/škály, která vymezuje stupeň tranzitivity. V tomto ohledu, vycházeje z přístupu Hopper & Thompson (1980) a Tsunoda (1985), zavádím při řešení otázky tranzitivity pojem „prototypu“. Sémantická definice prototypických tranzitivních sloves je převzata od Tsunody (1985: 387): „sloves, která popisují děj, jenž nejen zasahuje pacienta, ale nutně v něm vyvolává změnu“ (např. užmušti, nužudyti „zabít“, sulaužyti „rozbít“, sušaldyti „zmrazit“). Prototypické tranzitivní predikáty jsou tedy definovány jako „predikáty, které mají dva nebo více účastníků, agenta a objekt, a popisují děj, jenž nejen zasahuje objekt, ale nutně v něm vyvolává změnu“. I když gramatická struktura slovesa vyžaduje tranzitivní objekt, bude sloveso (nebo slovesná fráze) považováno za neprototypické, pokud není splněna výše uvedená podmínka (např. turėti „mít“, mylėti „milovat“, žinoti „vědět“, žiūrėti „dívat se (na)“, prarasti sąmonę „ztratit vědomí“). 2. ADVERBIÁLNÍ FUNKCE PARTICIPIÍ V této studii se předpokládá, že základní adverbiální funkcí participií je „vyjadřovat sekundární situaci, která doprovází hlavní situaci vyjádřenou hlavním slovesem (nebo finitním slovesným predikátem)“, tj. fungovat ve větě jako sekundární predikáty. V systému litevských minulých participií mají adjektivní participia fungující jako adverbiália stejný podmět (v nominativu) jako hlavní sloveso věty (užití se stejným podmětem) a shodují se s tímto podmětem v pádě, čísle i rodě (viz příklad (1)). Adverbiální participia jsou naproti tomu, jak již bylo uvedeno výše, nesklonná. Nemají stejný podmět jako hlavní sloveso (užití s různými podměty). Sémantický podmět je vyjádřen dativem2 (viz příklad (2)). 2 Zkratky jsou v tomto článku používány v následujícím významu: ACC akuzativ; ACT aktivum; ADJ. adjektivní; ADV. adverbiální; DAT dativ; F ženský rod; GEN genitiv; 83 Eiko Sakurai (1) Perskaitęs knygą, po dokončení čtení-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM knihy-ACC jis išėjo pasivaikščioti. on-3M-SG-NOM odešel-V-PAST-3 na procházku-INF „Když dočetl knihu, šel se projít.“ (2) Man perskaičius knygą, jis já-DAT po dokončení čtení-ADV.PP knihy-ACC on-3M-SG-NOM tuojau (pat) atėjo jos pasiskolinti. okamžitě přišel-V-PAST-3 ji-GEN půjčit-INF „Když jsem dočetl knihu, hned přišel, aby si ji půjčil.“ 3. SLOVESNÝ VID3 V LITEVŠTINĚ Než přistoupíme k dalším pozorováním, je třeba se nejprve krátce zmínit o vidových vlastnostech litevských sloves. Předpokládá se, že se v litevštině vyvinul systém slovesného vidu, který využívá předpony a přípony jako vidové ukazatele, podobným způsobem jako v ruštině a dalších slovanských jazycích. Navzdory podobnostem ve slovesných tvarech se však litevština a ruština výrazně liší, což lze formulovat následovně4. INF infinitiv; IPFV. imperfektivní; M mužský rod; NOM nominativ; O objekt; PASS pasivum; PFV. perfektivní; PL plurál; PP minulé participium; PRES přítomný čas; PRES.P přítomné participium; S podmět; SG singulár; V sloveso. Vzorové věty zkontrolovali rodilí mluvčí. Symboly (?), (??), (*) označují hodnocení vět informátory jako „nepřirozených“, „velmi nepřirozených“ nebo „gramaticky nesprávných“. 3 Pojem „vid“ používám v širším smyslu, který zahrnuje nejen gramatické, ale i lexikálně-sémantické kategorie. Přidržím se nejobecnější definice „perfektivního“ jako odkazu na situaci bez ohledu na její vnitřní časovou strukturu, kdy je situace nahlížena jako celek, jako jediný celek, a „imperfektivního“ jako odkazu na vnitřní časovou strukturu situace, kdy je situace nahlížena jako součást celku (viz Comrie 1976). V tomto článku používám zkratky <PFV.> a <IPFV.> pro sémantické definice perfektivního a imperfektivního vidu, zatímco termíny „perfektivní sloveso“ a „imperfektivní sloveso“ označují vidovou dvojici sloves v ruštině (nebo jiných slovanských jazycích). Činím tak především proto, abych předešel záměně sémantických a gramaticko-morfologických kategorií. 4 Podrobnější pozorování viz zejména Dambrūnas (1960), Galnaitytė 84 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity V ruštině slovesa v zásadě tvoří vidové dvojice dokonavých a nedokonavých sloves, které jsou považovány za dostatečně odpovídající definici opozice <PFV./IPFV.> v obecné teorii vidu (obecné aspektologii). V této souvislosti je třeba říci o litevštině, že když se ke slovesu připojí předpony a přípony nesoucí rys vidu, v mnoha případech se změní jeho lexikální význam a vytvoří se skupina odvozených sloves s ustáleným sémantickým rysem. Litevský slovesný vid, aniž by vytvářel úplnou opozici <PFV./IPFV.> jako v ruštině, zaujímá pozici mezi lexikálně-sémantickou a gramatickou kategorií5. In my opinion, as I have already pointed out (Sakurai 1997, 1999, 2002), in many cases in Lithuanian, the aspectual pairs which are traditionally interpreted as ‘perfective/imperfective’, should rather be defined as pairs of ‘telic/atelic’, or ‘bounded/nonbounded’6. That is the reason why the <PFV./ (1963), Safarewicz (1967), Musteikis (1972), Paulauskienė (1979), Geniušiene (1990), Wiemer (2001) and Holvoet & Čižik (2004). 5 Domnívám se, že vid je spíše záležitostí kontinua než ostře vymezené dichotomie a že vidové dvojice sloves lze seřadit na vidové škále. Z tohoto hlediska nelze slovesný vid v litevštině klasifikovat jako typický Aktionsart, neboť zahrnuje jak dvojice s výraznějšími vidovými rysy, tak dvojice s méně výraznými vidovými rysy. O tomto problému pojednám v jiných studiích, protože přesahuje rámec této práce. 6 Dahl (1981) provided an important contribution on the theory of aspect by introducing the definition of ‘telic (bounded) verb’ as a verb conveying in itself the notion of boundaries and revealing the situation as moving towards those boundaries; while defining the ‘atelic (nonbounded) verb’ as a verb not conveying such notion and revealing the situation that doesn’t have any boundaries. In our terminology, the terms of ‘telic/atelic’ are used in a wider sense: telic verbs may denote a situation which is bounded at the start (ingressive, i.e. inchoative), at the end (terminative), or both at the start and at the end (deliminative or punctual); atelic verbs denote a situation which is open at both sides (See Lehman 1994). The terms telic/atelic are used similarly as Russian terms predel’nyj/nepredel’nyj here. Note that according to this terminology non-prefixed Lithuanian verbs such as skaityti (knygą) ‘read (a book)’, rašyti (laišką) ‘write (a letter)’ are regarded as atelic, because they do not mean either a terminative process or an event, which should be expressed by prefixed telic verbs such as per-skaityti ‘read through, finish reading’, pa-rašyti ‘write, finish writing’. Thus, I consider that Lithuanian verbs which are traditionally interpreted as ‘neutral’ or ‘biaspectual’ and which express both perfective and imperfective aspect should be regarded as telic verbs. Among them, prefixed verbs such as at-eiti ‘come’, iš-važiouti ‘leave (by transport)’, už-mesti ‘throw over’ are formally marked members, i.e. their telic meaning is added by prefixes, while non-prefixed (simple) verbs such 85 Eiko Sakurai Významy a funkce IPFV.> jsou zřetelnější v litevském systému času a vidu, kde mají časové tvary větší funkční zátěž. Sémantické rozlišení <PFV./IPFV.> se obvykle projeví až kombinací vidových významů sloves a jejich časových tvarů7. 4. KLASIFIKACE ZÁKLADNÍCH TYPŮ PŘÍSUDKŮ PODLE JEJICH VIDOVÉHO VÝZNAMU Na základě výše uvedeného předpokladu se v této studii klasifikace přísudků zakládá na jejich vidovém významu; rozlišují se tři základní typy přísudků, totiž <dokonavé děje>, <nedokonavé děje> a <stavy>. Příklady vět ilustrující zde uvedená pozorování jsou většinou v minulém čase, protože ten nejlépe odhaluje rozdíly ve vidovém významu sloves. <typ přísudku s dokonavým dějem> (3) Tėvas tuojau (pat) {atsigulė / father-M-SG-NOM immediately lay down / atsisėdo ant sofos / perskaitė knygą / sat down on the sofa / finished reading the book / atidarė duris}. opened the door-V-PAST-3 (telic verb) ‘Father immediately {lay down /sat down on the sofa/finished reading the book/opened the door}’. (4) Knyga tuojau (pat) buvo the book-F-SG-NOM immediately was-be-PAST-3 perskaityta read until the end-PASS.ADJ.PP-F-SG-NOM (telic verb) Algio. by Algis-GEN ‘The book was immediately read until the end by Algis.’ jako bagti „dokončit“, rasti „najít“, gauti „získat“, mirti „zemřít“ jsou neoznačenými členy, tj. jde o inherentně telická slovesa. 7 Základními časovými tvary v litevštině jsou jednoduché tvary přítomného času, minulého času, minulého frekventativu, tj. minulého habituálu, a budoucího času. V litevštině se tradičně užívají také takzvané složené tvary jednotlivých časů, tj. analytické tvary: be-sloveso būti + adjektivní příčestí v nominativu. 86 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity <IPFV. predikát> akčního typu (5) Ji lėtai {bėgo / skaitė knygą / ona-3F-SG-NOM pomalu běžela / četla knihu / rovė žolę}. trhala trávu-V-PAST-3 (atelické sloveso) „Pomalu {běžela / četla knihu / trhala trávu}.“ (6) Knyga lėtai buvo kniha-F-SG-NOM pomalu byla skaitoma (byla) čtena-PASS.ADJ.PRES.P-F-SG-NOM (atelické sloveso) Algio od Algise-GEN „Kniha se pomalu četla od Algise.“ <Stavový> typ predikátu (7) Berniukas visą laiką {gulėjo / the boy-M-SG-NOM all the time lay (was lying) / sėdėjo ant sofos / turėjo laivelį} was sitting on the sofa / had the toy ship-V-PAST-3 (atelic verb) „Chlapec {ležel (ležící) / seděl na pohovce / měl hračkářskou loďku} po celou dobu.“ (8) Durys visą laiką buvo dveře-F-PL-NOM byly po celou dobu atidarytos. otevřené-PASS.ADJ.PP-F-PL-NOM (telické sloveso) „Dveře byly otevřené (zůstávaly otevřené) po celou dobu.“ Podle mého názoru souvisí tato klasifikace základních typů predikátů s tranzitivitou sloves následujícím způsobem. Jak ukazují příklady (3) a (5), v činném rodě může být sloveso představující predikát <akčního> typu buď intranzitivní, netypicky tranzitivní, nebo prototypicky tranzitivní. Jak je však patrné z příkladu (7), sloveso představující predikát <stavového> typu může být buď intranzitivní, nebo netypicky tranzitivní s nízkým stupněm tranzitivity (chová se spíše jako intranzitivní), nemůže však být prototypicky tranzitivní. V trpném rodě může sloveso představující predikát <akčního> typu být také netypicky tranzitivní, jako v příkladu 87 Eiko Sakurai (4) a (6), avšak prototypicky tranzitivní může být pouze s predikátem typu <state>, jak ukazuje příklad (8). 5. SLOVOSLED ADVERBIÁLNÍCH MINULÝCH PARTICIPIÍ A HLAVNÍCH SLOVES8 Když se do popředí úvah dostane vztah mezi minulými participii a hlavními slovesy, ukáže se, že vzorec převládajícího slovosledu se mění podle typu použitého predikátu. V následujících odstavcích budou shrnuty vzorce slovosledu v souvislosti s časovým vztahem minulých participií. (a) Adjektivní minulá participia: (a-i) Ve větách s predikátem typu <PFV. action> tato participia odkazují na <anteriority> sekundární situace. Jak ukazují příklady (9a, b), minulé participium obvykle stojí před hlavním slovesem (PP-V), zatímco opačné pořadí (V-PP) je v minimálním kontextu nepřirozené, pokud není použito v určitém kontextu. (a-ii) Ve větách s predikátem typu <IPFV. action> mohou tato participia odkazovat jak na <anteriority> předcházející sekundární situace, tak na <simultaneity> rezultativního stavu. Stejně jako v příkladech (10a, a’, b, b’) jsou přirozená obě pořadí, PP-V i V-PP. (a-iii) Ve větách s predikátem typu <state> tato participia odkazují na <simultaneity> rezultativního stavu předcházející sekundární situace. Jak ukazují příklady (11a, b), minulé participium obvykle následuje po hlavním slovese (V-PP)9. Opačné pořadí (PP-V) je v minimálním kontextu nepřirozené, pokud není použito v určitém kontextu. 8 Základní slovosled v litevštině je SVO, rozvíjející člen před rozvíjeným. Participium užité jako přívlastek obvykle stojí před podstatným jménem stejně jako přídavné jméno, zatímco participium užité jako predikát následuje po podmětu. Zde zkoumaná participia, tj. minulá participia užitá adverbiálně, mohou stát před hlavním slovesem i za ním. Navíc jsou tato participia, jsou-li užita spolu se závislými slovy nebo stojí-li před hlavním slovesem, často oddělena intonací či pauzou (v písemném textu čárkou) a stávají se samostatnějšími. Podle pravopisných pravidel se čárka nepíše v případech jednotlivého výskytu, kdy minulá participia nemají žádná závislá slova. 9 Kombinace adjektivního minulého participia užitého adverbiálně s predikátem typu <state> je svou strukturou podobná analytickému tvaru (be-verb + ad- 88 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity (b) Adverbiální minulá participia: (b-i) Ve větách s predikátem typu <PFV. action> tato participia odkazují na <anteriority> sekundární situace, stejně jako adjektivní minulá participia. Jak ukazují příklady (12a, b), obvykle stojí před hlavním slovesem (PP-V). Opačný slovosled (V-PP) je v minimálním kontextu nepřirozený, pokud není použit v určitém kontextu. (b-ii) Ve větách s predikátem typu <IPFV. action> tato participia odkazují jak na <anteriority> předcházející sekundární situace, tak na <simultaneity> rezultativního stavu, stejně jako adjektivní minulá participia. Jak ukazují příklady (13a, b), obvykle stojí před hlavním slovesem (PP-V). Opačný slovosled (V-PP) je v minimálním kontextu nepřirozený, pokud není použit v určitém kontextu. (b-iii) Ve větách s predikátem typu <state> tato participia odkazují na <simultaneity> sekundární situace. Na rozdíl od adjektivních minulých participií se tento typ sekundární situace obvykle časově shoduje se stavovou hlavní situací a neimplikuje žádnou <anteriority>. Jak je patrné z příkladů (14a, a’, b, b’), vždy stojí před hlavním slovesem (PP-V). Opačný slovosled (V-PP) je gramaticky nesprávný. (9) a. Tėvas grįžęs father-M-SG-NOM having come back-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM iškart atsigulė. (PP-V) at once lay down-V-PAST-3 ‘Když se vrátil, otec si okamžitě lehl.’ b. Užgesinės lempą, having switched off-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM the lamp-ACC jis užmigo. (PP-V) adjektivního minulého příčestí v nominativu), který má význam takzvaného stavového perfekta neboli rezultativu (viz Geniušienė & Nedjalkov 1988). srov.) a. Ji ilgai buvo praradusi she-3F-SG-NOM for a long time had lost-be-PAST-3 + ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM sąmonę. consciousness-ACC „Byla v bezvědomí (doslova ztratila vědomí) po dlouhou dobu.“ b. Motina nuo ryto [yra] šiltai apsirengusi. mother-F-SG-NOM since morning has warmly dressed-herself-be-PRES-3 + + ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM „Matka je oblečená do teplého oblečení (doslova se teple oblékla) od rána.“ 89 Eiko Sakurai on-3M-SG-NOM usnul-V-PAST-3 „Poté, co zhasl lampu, usnul“. (10) a. Ji nusigręžusi ona-3F-SG-NOM odvrátivši se-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM rovė žolę. (PP-V) trhala-V-PAST-3 trávu-ACC a’. Ji rovė žolę ona-3F-SG-NOM trhala-V-PAST-3 trávu-ACC nusigręžusi odvrátivši se-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM „Zády k ní (dosl. Odvrátivši se) trhala trávu.“ b. Sūnus, prisileidęs syn-M-SG-NOM napustiv-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM mísu vody-GEN, hrál mísu-ACC vodou-GEN hrál-V-PAST-3 s lodičkami. (PP-V) s hračkovými lodičkami b’. Sūnus syn-M-SG-NOM žaidė hrál-V-PAST-3 su laiveliais s hračkovými lodičkami prisileidęs napustiv-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM mísu mísu-ACC vodens. (V-PP) vodou-GEN „Když naplnil mísu vodou, syn si hrál s hračkovými lodičkami.“ (11) a. Berniukas chlapec-M-SG-NOM sėdėjo seděl-V-PAST-3 susigūžęs. (V-PP) skrčený-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM „Chlapec seděl skrčený (dosl. skrčiv se).“ b. Matka matka-F-SG-NOM ležela ležela-V-PAST-3 v posteli v posteli tepleoblečená. (V-PP) teple oblečená-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM „Matka ležela v posteli teple oblečená (dosl. majíc se teple oblečená).“ 90 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity (12) a. Brolui grįžus, jis iškart jeho bratr-DAT vrátil-ADV.PP on-3M-SG-NOM okamžitě ulehl. (PP-V) ulehl-V-PAST-3 „Když se jeho bratr vrátil, okamžitě ulehl.“ b. Balsui pasigirdus, ji hlas-DAT byl uslyšen-ADV.PP ona-3F-SG-NOM zastavila se. (PP-V) zastavila-V-PAST-3 „Když byl slyšet hlas, zastavila se.“ (13) a. Jonui atėjus, mes Jonas-DAT přišel-ADV.PP my-1PL-NOM všichni jsme se radovali. (PP-V) všichni radovali-V-PAST-1PL „Když přišel Jonas, všichni jsme se radovali.“ b. Žinioms pasibaigus, vaikai zprávy-DAT skončily-ADV.PP děti-M-PL-NOM šly spát. (PP-V) šly-V-PAST-3 spát-INF.“ „Když skončily zprávy, děti šly spát.“ (14) a. Žinioms pasibaigus, motina zprávy-DAT skončily-ADV.PP matka-F-SG-NOM ležela v posteli. (PP-V) ležela-V-PAST-3 v posteli a’. *Matka ležela v posteli matka-F-SG-NOM ležela-V-PAST-3 v posteli zprávám po skončení. (V-PP) zprávy-DAT skončiv-ADV.PP „Když zprávy skončily, matka ležela v posteli.“ b. Hlasu když se ozval, ona hlas-DAT byl zaslechnut-ADV.PP ona-3F-SG-NOM stál na ulici. (PP-V) stál-V-PAST-3 na ulici b’. *Ona stál na ulici ona-3F-SG-NOM stála-V-PAST-3 na ulici 91 Eiko Sakurai balsui pasigirdus. (V-PP) hlas-DAT se ozval-ADV.PP „Když byl slyšet hlas, stála na ulici.“ 6. LEXIKÁLNĚ-SEMANTICKÁ OMEZENÍ PRO MINULÁ PŘÍČESTÍ FUNGUJÍCÍ JAKO ADVERBIÁLIA 6.1. Adjektivní minulá příčestí Kombinace adjektivních minulých příčestí s hlavními slovesy podléhá lexikálně-sémantickým omezením, která se liší podle typu predikátu. Jak ukazují příklady (15, 16, 17), tato omezení jsou nejvolnější ve větách s predikáty typu <dokonavý děj> a nejpřísnější ve větách s predikáty typu <stav>10. (15) a. Užgesinęs lempą, jis {užmigo / atsigulė ant sofos / *klausėsi muzikos}. (PP-V) „Když zhasl lampu, {usnul / lehl si na pohovku <dokonavý děj> / *poslouchal hudbu <nedokonavý děj>}.“. b. Jis {*miegojo / *gulėjo ant sofos} užgesinęs lempą. (V-PP) „Když zhasl lampu, {*spal / *ležél na pohovce <stav>}.“ (16) a. Matka po zavření okna {usedla si /??sedala si} na pohovku. (PP-V) „Matka, zavřevši okno, {usedla si <dokonavý děj> /??chystala se posadit <nedokonavý děj>} na pohovku.“ b. Motina {*miegojo / *sėdėjo ant sofos} uždariusi langą. (PP-V) 10To nemusí být pouze vnitrojazykový jev v litevštině, ale také mezijazyková tendence. Například anglické, ruské či japonské ekvivalenty příkladu (15a) jsou považovány za přirozenější než příklad (15b). srov.) (15a) anglicky. Když zhasl lampu, usnul. Rusky. Potušiv lampu, on zasnul. Japonština. Rampu o keshite, kare wa nemurikonda. (15b) Angličtina. Když zhasl lampu, spal. Ruština. On spal, potušiv lampu. Japonština. Rampu o keshite, kare wa nemutteita. 92 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity „Matka {*spala / *seděla na pohovce <stav>}, když zavřela okno.“ (17) a. {Se zavřenýma očima / s rukama sepjatýma na hrudi / v bezvědomí / po snědení všeho / po přečtení knihy / po otevření knihy}, lehl si na postel. (PP-V) „{Zavřev oči / sepjav ruce na hrudi / ztrativ vědomí / sněd všechno / dočet knihu / otevřev knihu}, lehl si na pohovku <PFV. action>.“ b. Ležel v posteli {se zavřenýma očima / se sepjatýma rukama na hrudi / v bezvědomí /??všechno snědl / *přečetl knihu / *otevřel knihu}. (V-PP) „Ležel v posteli <stav> {se zavřenýma očima (dosl. zavřev oči) / s rukama sepjatýma na hrudi (dosl. sepjav ruce na hrudi) / v bezvědomí (dosl. ztrativ vědomí) /??sněd všechno / *dočet knihu / *otevřev knihu}.“ Následuje rozbor lexikálně-sémantických omezení, jimž podléhají adjektivní příčestí minulá. Bude uspořádán takto: oddíl 6.1.1 se zabývá predikativními větami vyjadřujícími <stav>, oddíl 6.1.2 predikativními větami vyjadřujícími <IPFV. action> a oddíl 6.1.3 predikativními větami vyjadřujícími <PFV. action>. 6.1.1. <Stavové> predikátové věty Ve <stavových> predikátových větách lze souběžně se vyskytující adjektivní příčestí fungující jako adverbiália tvořit pouze od telických sloves. Zpravidla nelze od prototypických tranzitivních sloves tvořit adjektivní minulá příčestí v činném rodě. Lze je tvořit pouze od intranzitivních nebo neprototypických tranzitivních sloves a jejich užití je omezeno na slovesa s lexikálně-sémantickými významy, jak ukazují následující příklady I a II: I. tvořená od intranzitivních sloves: určitý druh změny u subjektu (agenta), např. změny stavu lidského těla nebo psychického stavu člověka, vznik nebo zánik věcí, změny vnějšího vzhledu nebo polohy či umístění atd. (př. (18 a, b)). 93 Eiko Sakurai II. tvořená od tranzitivních sloves: určitý druh činnosti, která vyvolává změnu u věcí doprovázejících subjekt (agenta) nebo k němu náležejících, např. nabytí či ztráta (skutečných nebo abstraktních) věcí, nějaká činnost zahrnující části těla agenta nebo jiné nezcizitelné vlastnictví, které nelze oddělit ani předat, určitý druh činnosti, jako je oblékání nebo svlékání oděvu atd. (př. (19a, b)). I když jsou utvořena od prototypických tranzitivních sloves, vyjadřují činnost zaměřenou na samotný subjekt (agenta). To znamená, že je přítomen pouze jeden účastník, a míra tranzitivity je tedy nízká. U intranzitivních i tranzitivních sloves jsou velmi nápadné příklady příčestí utvořených od reflexivních sloves s reflexivním sufixem -si-11. Na druhou stranu se adjektivní minulá příčestí v trpném rodě tvoří pouze od prototypických tranzitivních sloves (př. (20a, b)). To znamená, že ve <stavových> predikátových větách musí adjektivní minulá příčestí fungující jako adverbiália vyjadřovat určitý výsledek či účinek ohraničené činnosti vedoucí k nějaké změně, který musí přetrvávat jako výsledný stav v oblasti subjektu. (18) a. Berniukas stovėjo chlapec-M-SG-NOM stál-V-PAST-3 suglumęs. (V-PP) zmatený-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM „Chlapec stál zmatený (dosl. zmatený).“ 11 Například v příkladech (15) a (16), kde jsou minulá příčestí odvozena od určitých typů reflexivních sloves, může být jejich kombinace s <stavovými> predikáty možná. Tento typ tranzitivních sloves tvoří reflexivní slovesa s reflexivním sufixem -si(s)-, který vyjadřuje význam „pro sebe“, příznačný pro dativ; Geniušienė (1987), Geniušienė & Nedjalkov (1988) je označují termínem „reflexivně-benefaktivní slovesa“. I v tomto případě se zachovává pořadí V-PP. srov.) a. Jis gulėjo ant sofos on-3M-SG-NOM ležel-V-PAST-3 na pohovce už-si-gesinęs lempą. (V-PP) zhasnuv-for himself-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM lampu-ACC „Když si zhasl lampu, ležel na pohovce.“ b. Motina sėdėjo ant sofos matka-F-SG-NOM seděla-V-PAST-3 na pohovce už-si-dariusi langą. (V-PP) zavřevši-for herself-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM okno-ACC „Když si zavřela okno, matka seděla na pohovce.“ 94 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity b. Jis stovėjo on-3M-SG-NOM stál-V-PAST-3 nutolęs vzdáliv se-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM nuo kranto. (V-PP) od břehu „Stál opodál (dosl. vzdáliv se) od břehu.“ (19) a. Berniukas stovėjo chlapec-M-SG-NOM stál-V-PAST-3 apsirengęs oblečený-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM paltą. (V-PP) kabát-ACC „Chlapec stál v kabátě (dosl. obléknuv si kabát).“ b. Jis sėdi tvoros viršuje on-3M-SG-NOM sedí-V-PAST-3 nahoře na plotě nuleidęs kojas. (V-PP) spustiv-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM nohy-ACC „Sedí nahoře na plotě s nohama svěšenýma dolů (dosl. svěsiv nohy).“ (20) a. Dvi mergaitės sėdėjo dvě dívky-F-PL-NOM seděly-V-PAST-3 išpuoštos, kaip lėlės. (V-PP) slavnostně oblečené-PASS.ADJ.PP-F-PL-NOM jako panenky „Dvě dívky seděly oblečené jako panenky.“ b. Jis stovėjo on-3M-SG-NOM stál-V-PAST-3 apimtas siaubo. (V-PP) zachvácený-PASS.ADJ.PP-M-SG-NOM strachem-GEN „Stál ochromený strachem.“ Následující příklady ukazují typy souběžných aspektových adverbiálií vyjadřujících trvání neboli kontinuitu: (21) a. Ji ILGAI gulėjo ona-3F-SG-NOM dlouhou dobu ležela-V-PAST-3 praradusi sąmonę. (V-PP) 95 Eiko Sakurai ztratila-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM vědomí-ACC „Ležela v bezvědomí PO DLOUHOU DOBU (dosl. poté, co ztratila vědomí).“ Motina matka-F-SG-NOM od rána leží-V-PAST-3 v posteli NUO RYTO guli lovoje šiltai apsirengusi. (V-PP) teple se obléknuvší-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM „Matka leží v posteli OD RÁNA oblečená v teplém oblečení (dosl. teple se obléknuvší).“ 6.1.2. <IPFV. děj> predikátové věty V případě vět s predikátem typu <IPFV. action> se koexistující adjektivní minulá příčestí fungující jako adverbiália tvoří pouze od telických sloves. Ačkoli jsou jejich lexikálně-sémantická omezení poněkud volnější než u vět s predikátem typu <state>, obecně mají v mnoha případech podobné významy, jaké jsou popsány v odstavcích I a II oddílu 6.1.1 v souvislosti s větami s predikátem <state>. Níže v (22a, b) následují příkladové věty s adjektivními minulými příčestími v činném rodě utvořenými od intranzitivních sloves a v (23a, b) od tranzitivních sloves. (24a, b) jsou příkladové věty s adjektivními minulými příčestími v trpném rodě. (22) a. Padavėja pasistiebusi servírka-F-SG-NOM stojící na špičkách-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM servetėlė šluostė jo veidą. (PP-V) utírala-V-PAST-3 jeho tvář-ACC „Stojíc (dosl. postavivši se na špičky) na špičkách, servírka mu utírala tvář ubrouskem.“ b. Susimąstęs, jis zabraný do myšlenek-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM on-3M-SG-NOM glostė vaikui galvą. (PP-V) hladil-V-PAST-3 dítě-DAT hlavu-ACC „Zamyšleně (dosl. zabraný do myšlenek) hladil dítě po hlavě.“ 96 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity (23) a. Jis bėgo he-3M-SG-NOM běžel-V-PAST-3 iškėlęs uodegą (V-PP) mající zvednutý-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM svůj ocas-ACC „Běžel se zvednutým ocasem (dosl. mající zvednutý ocas).’ b. Ji ėjo gatve she-3F-SG-NOM kráčela-V-PAST-3 po ulici sugniaužusi kumštyje mající sevřený-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM v pěsti popierėlį (V-PP) kousek papíru-ACC „Kráčela po ulici a svírala (dosl. majíc sevřeno) v pěsti kousek papíru.“ (24) a. Įjungtas nuo pat ryto having been turned on-PASS.ADJ.PP-M-SG-NOM since morning radijas skleidė the radio-M-SG-NOM was emitting-V-PAST-3 keistus garsus. (PP-V) strange sounds ‘Having been turned on since morning, the radio was emitting strange sounds.’ b. Jos burna drebėjo její ústa-F-SG-NOM se chvěla-V-PAST-3 užspausta jo kita ranka. (V-PP) pevně stisknutá-PASS.ADJ.PP-M-SG-NOM pod jeho rukou „Její ústa se chvěla, pevně stisknutá pod jeho rukou.“ Následující příklady ukazují typy souběžně se vyskytujících aspektových adverbiálií vyjadřujících trvání neboli kontinuitu: (25) a. Mergina ILGAI žiūrėjo mladá žena-F-SG-NOM dlouho zírala-V-PAST-3 į ją išsigandusi. (V-PP) na ni, sama se vyděsivší-ACT.ADJ.PP-F-SG-NOM 97 Eiko Sakurai „Mladá žena na ni zírala vyděšená (dosl. sama se vyděsivší) PO DLOUHOU DOBU.“ b. Nuo ryto užsiglaudęs šešėlyje od rána, skrývaje se-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM ve stínu jis laukė traukinio. (PP-V) he-3M-SG-NOM čekal-V-PAST-3 na vlak-GEN „Skrývaje se (dosl. mající se ukrytého) ve stínu OD RÁNA čekal na vlak.“ 6.1.3. <Perfektivní akční> predikátové věty V případě predikátových vět typu <perfektivní akce> jsou lexikálně-sémantická omezení volnější než ve všech ostatních případech. Za prvé, skutečnost, že adjektivní minulá příčestí fungující jako adverbia lze tvořit od atelických sloves, činí tyto věty velmi odlišnými od predikátových vět typu <stav>. Dále, ačkoli je lze tvořit z prototypických tranzitivních sloves v činném rodě, lze je tvořit také z neprototypických tranzitivních sloves v trpném rodě. Musí však být splněna podmínka, že obsahy vyjádřené minulými příčestími a hlavními slovesy jsou nějak logicky propojeny a nejsou časově oddělené ani mezi nimi není časová mezera. Níže následují příkladové věty s adjektivními minulými příčestími v činném rodě, utvořenými od intranzitivních sloves (26a, b) a tranzitivních sloves (27a, b). Příklady (28a, b) jsou věty s adjektivními minulými příčestími v trpném rodě. (26) a. Žmogus, ten muž-M-SG-NOM staiga nečekaně įsibėgėjęs, rozběhnuv se--ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM trenkė udeřil-V-PAST-3 galvą hlava-ACC į sieną. (PP-V) o zeď „Rozběhnuv se (dosl. Rozběhnuv se) nečekaně, muž udeřil hlavou o zeď.“ b. Ėjęs šel-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM per beržynėlį v březovém hájku 98 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity dvi valandas, jis staiga nusimetė kaukę. (PP-V) po dvě hodiny on-3M-SG-NOM náhle strhl-V-PAST-3 masku-ACC „Poté, co šel dvě hodiny do březového hájku, náhle si strhl masku.“ (27) a. Geografas, geograf-M-SG-NOM atsivertęs otevřev-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM užrašų knygą, zápisník-ACC pasidrožė pieštuką. (PP-V) ořezal-V-PAST-3 tužku-ACC „Geograf poté, co otevřel zápisník, ořezal tužku.“ b. Pamatęs uviděv-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM senutę, stařenu-ACC jis on-3M-SG-NOM nubėgo vyběhl-V-PAST-3 jai padėti. jí pomoci „Když uviděl (dosl. Uviděv) stařenu, vyběhl jí na pomoc.“ (28) a. Šuo, pes-M-SG-NOM stipriai silně muštas zbit-PASS.ADJ.PP-M-SG-NOM vaiko, dítětem-GEN nutraukęs přetrhnuv-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM virvę, provaz-ACC pabėgo. (PP-V) utekl-V-PAST-3 dosl. „Pes, silně zbitý dítětem a přetrhnuvší provaz, utekl.“ b. Apgautas podveden-PASS.ADJ.PP-M-SG-NOM pardavėjos, prodavačkou-GEN jis on-3M-SG-NOM parašė napsal-V-PAST-3 skundą. stížnost-ACC „Podveden prodavačkou napsal stížnost.“ Jsou-li tato příčestí tvořena od telických sloves, souběžná aspektová adverbia obvykle vyjadřují okamžitý čas (př. (29)). Jsou-li tvořena od atelických sloves, souběžná aspektová adverbia jsou ta, která vyjadřují 99 Eiko Sakurai typ trvání nebo kontinuity, zatímco hlavní slovesa lze užít se souvýskytovými příslovečnými výrazy vyjadřujícími bodový čas (příklad (30)). (29) Pamąstęspo přemýšlení-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM AKIMIRKĄ, na okamžik jis on-3M-SG-NOM atsakė. (PP-V) odpověděl-V-PAST-3 „Když se zamyslel (dosl. Po přemýšlení) NA OKAMŽIK, odpověděl.“ (30) a. Ilgai dlouho žygiavępo dlouhé chůzi-ACT.ADJ.PP-M-PL-NOM po písku, po písku jie oni-3M-PL-NOM konečně po pěti hodinách konečně po pěti hodinách atrado našli-V-PAST-3 kelią. cestu-ACC (PP-V) „Poté, co šli DLOUHO po písku, KONEČNĚ PO PĚTI HODINÁCH našli cestu.“ b. Nuo ryto od rána ėjęs,od rána chodec-ACT.ADJ.PP-M-SG-NOM jis on-3M-SG-NOM dorazil k chatě dorazil-V-PAST-3 VE TŘI HODINY. dřevěnou chatu-ACC ve tři (PP-V) „Po chůzi od rána dorazil k dřevěné chatě VE TŘI.“ 6.2. Příslovečná minulá příčestí Z hlediska vidu i tranzitivity kombinace adverbiálních minulých příčestí s hlavními slovesy nepodléhá omezením pozorovaným u adjektivních minulých příčestí (viz příklady (2), (12a, b), (13a, b), (14a, a’, b, b’)). Navíc, na rozdíl od adjektivních minulých příčestí se s adverbiálními minulými příčestími mohou vyskytovat příslovečná určení vyjadřující přesný čas i v případě predikátu <state>. (31) a. Jam jemu-DAT atskriduspřiletěl letadlem-ADV.PP PŘESNĚ VE TŘI HODINY, přesně ve tři hodiny 100 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity jo tēvas buvo oro uoste. (PP-V) jeho otec-M-SG-NOM byl-V-PAST-3 na letišti. „Když přiletěl letadlem PŘESNĚ VE TŘI HODINY, jeho otec byl na letišti.“ b. PO PĚTI HODINÁCH NÁHLE se setmělo, po pěti hodinách náhle nastal soumrak-ADV.PP stále jsme byli v lese. (PP-V) my-1PL-NOM stále byli-V-PAST-1PL v lese „Když se setmělo NÁHLE PO PĚTI HODINÁCH, stále jsme byli v lese.“ 7. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY V této práci jsem se pokusil prokázat, že: (i) spojování minulých participií ve funkci adverbiálních určení s hlavními slovesy podléhá určitým omezením, která závisí na různých podmínkách obsažených v sémantické struktuře věty, v níž hrají ústřední roli vid a tranzitivita. (ii) Ve větách s predikátem typu <stav> tvoří adjektivní minulá participia a hlavní slovesa jeden predikát jako jednotný celek, přičemž možnosti jejich kombinování jsou nejpřísněji omezeny zásadou sémantické konzistence z hlediska statičnosti a intranzitivity. Naproti tomu ve větách s predikátem typu <PFV. děj> tvoří adjektivní minulá participia vedle predikátu hlavního slovesa další, samostatnější predikát a sémantická omezení jsou nejvolnější. Věty s predikátem typu <IPFV. děj> zaujímají pozici mezi oběma výše shrnutými typy vět s predikátem. (iii) u adverbiálních minulých participií se omezení pozorovaná u adjektivních minulých participií neuplatňují při jejich spojování s hlavními slovesy, a to ani z hlediska vidu, ani z hlediska tranzitivity. Pozorování z této práce jsou shrnuta v následující tabulce 1. („+“ znamená, že daná konstrukce je možná; „−“ znamená, že daná konstrukce není možná). 101 Eiko Sakurai Tabulka 1: Sémantická závislost minulých participií ve funkci adverbiálních určení na hlavních slovesech v litevštině Míra závislosti: vysoká (přísná omezení) ⟷ nízká (volná omezení) Adjektivní minulá participia (činný/trpný rod) (užití se stejným podmětem) Adverbiální minulá participia (užití s různými podměty)Typy predikátů <stav> <IPFV. děj> <PFV. děj>(a) relativní časový vztah <současnost> ⟷ <předčasnost> (stejně jako u adjektivních minulých participií)(b) převládající slovosled V-PP V-PP / PP-V PP-V PP-V(c) slovesa s neukončeným dějem (nedurativní) – – + +(d) činný rod: prototypická tranzitivní slovesa – (–) + +(e) trpný rod: neprototypická tranzitivní slovesa – (–) + (bez trpného rodu) Úzká souvislost mezi videm a tranzitivitou je již naznačena v Hopperově a Thompsonově hypotéze tranzitivity (1980). Problém participií ve funkci adverbiálních určení však dosud nebyl z tohoto hlediska pojednán. Lze tedy předpokládat, že můj výklad může nabídnout nový pohled na otázku korelace mezi videm a tranzitivitou. REFERENCES Abraham, W. & L. Kulikov, eds., 1999: Tense-Aspect, Transitivity and Causativity: Essays in Honor of Vladimir Nedjalkov. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. 102 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity Ambrazas, V., 1966: Dalyvinių, pusdalyvinių ir padalyvinių konstrukcijų skyrybos klausimu. Kalbos kultūra 11: 64–68. Ambrazas, V. 1984: Del lietuvių kalbos veiksmažodžio morfologinių kategorijų. Baltistica 20.2, 100–110. Ambrazas, V. 1990: Sravnitel’nyj sintaksis pričastij baltijskix jazykov. Vilnius: Mokslas. Ambrazas, V., ed., 1997: Lithuanian grammar. Vilnius: Baltos lankos. Bondarko, A. V. 1987: Vvedenie. Osnovanija funkcional’noj grammatiki. In: Id., Teorija funkcional’noj grammatiki. Vvedenie. Aspektual’nost’. Vremennaja lokalizovannost’. Taksis. Leningrad: Nauka. Bondarko, A. V. 1996: Problemy grammatičeskoj semantiki i russkoj aspektologii. St Petersburg: Izdatel’stvo Sankt-Peterburgskogo universiteta. Čeremisina, M. I. 1977: Deepričastie kak klass form glagola v jazykax raznyx sistem. In: M. I. Čeremisina, ed., Složnoe predloženie v jazykax raznyx sistem, Novosibirsk: Nauka, 3–28. Comrie, B. 1976: Aspect. Cambridge: Cambridge University Press. Comrie, B. & G. G. Corbett, eds., 1993: The Slavonic languages. London/New York: Routledge. Dahl, Ö. 1981: On the definition of the telic-atelic (bounded-nonbounded) distinction. In: Ph. J. Tedeschi & A. Zaenen, eds., Tense and aspect. Syntax and Semantics 14. New York: Academic Press, 79–90.. Dahl, Ö. 1985: Tense and Aspect systems. Oxford/New York: Basil Blackwell. Dahl, Ö. 1994: Aspect. In: R. E. Asher et al., eds., The Encyclopedia of Language and Linguistics, vol. 1, 240–247. Dambriūnas, L. 1960: Lietuvių kalbos veiksmažodžių aspektai. Boston: Lietuvių enciklopedijos leidykla. Dambriūnas, L. 1962: Glagol’nye vidy v litovskom jazyke. In: Maslov, ed., 1962, 365–381. Dambriūnas, L. 1975: Kelios pastabos dėl veikslių sampratos. Baltistica 11.2, 171–180. 103 Eiko Sakurai DLKG — V. Ambrazas, ed., Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994. Endzelin, J. 1971: Comparative Phonology and Morphology of Baltic Languages, trans. W. R. Schmalstieg & B. Jegers. The Hague/Paris: Mouton. Galnaitytė, E. 1966: K voprosu ob imperfektivacii glagolov v litovskom jazyke. Baltistica 2, 147–158. Galnaitytė, E. 1963: Osobennosti kategorii vida glagolov v litovskom jazyke (v sopostavlenii s russkim jazykom). Kalbotyra 7, 123–143. Geniušienė, E. 1987: The Typology of Reflexives. Berlin: Mouton de Gruyter. Geniušienė, E. Š. 1974: Diatezy i zalogi v sovremennom litovskom jazyke. In: A. A. Cholodovič, ed., Tipologija passivnyx konstrukcij. Diatezy i zalogi. Leningrad: Nauka, 203–230. Geniušienė, E. Š. 1990: Perfekt i vid v litovskom jazyke. V. S. Xrakovskij, ed., Tipologija i grammatika. Moscow: Nauka, 135–140. Geniušienė, E. Š. & V. P. Nedjalkov 1988: Resultative, passive, and perfect in Lithuanian. In: Nedjalkov, ed., 1988, 369–386. Hewson, J. & V. Bubenik 1997: Tense and aspect in Indo-European languages (Theory, typology, diachrony). Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. Holvoet, A. 1991: Transitivity and Clause Structure in Polish: A Study in Case Marking. Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy. Holvoet, A. & V. Čižik 2004: Veikslo priešpriešos tipai. In Holvoet & Semėnienė, eds., 2004, 141–162. Holvoet, A. & A. Judžენტis, eds., 2003: Sintaksinių ryšių tyrimai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. (Lietuvių kalbos gramatikos darbai, 1.) Holvoet, A. & L. Semėnienė, eds., 2004: Gramatinių kategorijų tyrimai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. (Lietuvių kalbos gramatikos darbai, 2.) Hopper, P. J. & S. A. Thompson 1980: Transitivity in grammar and discourse. Language 56, 251–299. 104 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity Jakobson, R. 1957: Shifters, verbal categories, and the Russian verb. In: Id., Selected writings vol. 2, The Hague/Paris: Mouton, 130–147. Jokojama, O. 1983: V zaščitu zapretnyx deepričastij. American Contributions to the Ninth International Congress of Slavists, vol.1, Linguistics, 373–381. Slavica: Columbus, OH. König, E. & J. van der Auwera 1990: Adverbial participles, gerunds and absolute constructions in the languages of Europe. In: J. Bechert, G. Bernini & C. Buridant, eds., Toward a Typology of European languages. Berlin/New York: Mouton de Gruyter, 337–355.. Lehman, Ch. 1994: Predicates: aspectual types. In: R. E. Asher et al., eds., The Encyclopedia of Language and Linguistics, vol. 6. Oxford: Pergamon Press, 3297–3302. LKG — K. Ulvydas, ed., Lietuvių kalbos gramatika. Vol. 2. Vilnius: Mintis, 1971. Maslov, Ju. S. 1962: Voprosy glagol’nogo vida v sovremennom zarubežnom jazykoznanii. In: Maslov, ed., 1962, 7–32. Maslov, Ju. S., ed., 1962. Voprosy glagol’nogo vida. Moscow: Izdatel’stvo inostrannoj literatury. Maslov, Ju. S. 1978: K osnovanijam sopostavitel’noj aspektologii. In: Ju. S. Maslov, ed., Voprosy sopostavitel’noj aspektologii. Leningrad: Nauka, 4–44. Maslov, Ju. S. 1984: Ob osnovnyx ponjatijax aspektologii. In: Id., Očerki po aspektologii. Leningrad: Izdatel’stvo Leningradskogo universiteta, 5–47. Musteikis, K. 1972: Sopostavitel’naja morfologija russkogo i litovskogo jazykov. Vilnius: Mintis. Nedjalkov, V. P., ed., 1988: Typology of resultative constructions. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. Padučeva, E. V. 1996: Semantičeskie issledovanija (Semantika vremeni i vida v russkom jazyke; Semantika narrativa). Moscow: Jazyki russkoj kul’tury. Paulauskiene, A. 1979: Gramatinės lietuvių kalbos veiksmažodžio kategorijos. Vilnius: Mokslas. 105 Eiko Sakurai Paulauskiene, A. 1994: Lietuvių kalbos morfologija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Pols, A. 1993: Varianty pristavočnyx glagolov nesoveršennogo vida v russkom jazyke. Amsterdam/Atlanta: Rodopi. Safarewicz, J. 1967: Stan badań nad aspektem czasownikowym w języku litewskim. In: Id., Studia językoznawcze. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 339–361 Sakurai, E. 1997: Verbal aspect and meanings-functions of compound tenses in Lithuanian. Gengo Kenkyū: Journal of the Linguistic Society of Japan 112, 98–131. Sakurai, E. 1999: Sopostavitel’nyj analiz vidovyx sistem russkogo i litovskogo jazykov. Bulletin of Japan Association for the Study of Russian Language and Literature 31, 82–97. Sakurai, E. 2000: Adverbial (semi-predicative) functions of the past participles in Lithuanian: Relative time reference. Nagoya Working Papers in Linguistics 16, 147–174. Sakurai, E. 2002: Tense, aspect and temporal expressions in Baltic: An analysis by comparison with Slavic. Jinbun 1, 55–72. Sakurai, E. 2003: Adverbial’nye (polupredikativnye) funkcii pričastij i deepričastij prošedšego vremeni v litovskom i russkom jazykax. Bulletin of Japan Association for the Study of Russian Language and Literature 35, 1–9. Schuyt, R. 1990: The morphology of Slavic verbal aspect: A descriptive and historical study. Amsterdam/Atlanta: Rodopi. Senn, A. 1949: Verbal aspects in Germanic, Slavic, and Baltic. Language 25.4, 402–409. Shibatani, M. 1997: Linguistic function, structure and typology. Gengo Kenkyū: Journal of the Linguistic Society of Japan 112, 1–32. Sližienė, N. 1969: Sudurtinių atliktinių veiksmažodžio laikų reikšmės ir vartojimas. Lietuvių kalbotyros klausimai 11, 19–40. Sližienė, N. 1974: Sudurtinių neveikiamųjų veiksmažodžio formų reikšmės ir vartojimas. Lietuvių kalbotyros klausimai 15, 77–89. 106 Combination of participles and main verbs: aspect and transitivity Sližienė, N. 1995: The tense system of Lithuanian. In: Thieroff & Ballweg, eds., 1995, vol. 2, 215–232. Stang, Chr. S. 1942: Das slavische und baltische Verbum. Oslo: Jacob Dybwad. Stepanov, Ju. S. 1976: Vid, zalog, perexodnost’ (balto-slavjanskaja problema 1). Izvestija AN SSSR. Serija literatury i jazyka 35.5, 408–420. Thelin, N. B. 1978: Toward a theory of aspect, tense and actionality in Slavic. Stockholm: Almqvist & Wiksell International. Thieroff, R. & J. Ballweg, eds., 1994–95: Tense systems in European languages. vol. 1–2. Tübingen: Max Niemeyer Verlag. Tsunoda, T. 1985: Remarks on transitivity. Journal of Linguistics 21, 385–396. Tsunoda, T. 1994: Transitivity. In: R. E. Asher et al., eds., The Encyclopedia of Language and Linguistics, Vol.9, 4670–4677. Oxford: Pergamon Press. Wiemer, B. 2001: Aspektual’nye paradigmy i leksičeskoe značenie russkix i litovskix glagolov (Opyt sopostavlenija s točki zrenija leksikalizacii i gramatikalizacii). Voprosy jazykoznanija 2001–2002, 26–58. Eiko Sakurai The University of Tokyo 7-3-1 Hongo, Bunkyo-ku, Tokyo 113-0033, JAPAN [email protected] 107